Schenker, Michael - Perfect Timing [McAuley Schenker Group] (1987)

09.04.2019 horyna | #

Michael Schenker je pro mě jeden z nejlepších kytaristů epochy sedmdesátých let. Když hrál a skládal v UFO, děly se velké věci. Každá deska s ním u kormidla je mimořádná. Silná, melodická, nápaditá a malinko jiná. Podobné poučky však k jeho osobě v průběhu let dalších už připojit nedokážu. Epizodní účinkování se Scorpions mě nechává chladným, hudba, kterou robil v letech devadesátých vesměs taky, a dnešek, či v globálu nové tisíciletí s pár zajímavými zaškobrtnutími mě neoslovuje vůbec.

Jednu epochu jsem záměrně vynechal a tou jsou synťákové osmdesátky. Start se mu povedl, první deska je velice, velice slušná. Bonnetovská trojka za hřích stojí rovněž, ale ten zbytek - tak tak. Já v něm však jednu svou bílou holubici mám a tou je deska Perfect Timing. Tu Michael sestavil se svým novým americkým parťákem Robinem McAuleym, který si stoupl k mikrofonu, a s jejím obsahem se vehementně přiklonil k tehdy módnímu – americky střiženému nadýchanému (pop ne, raději pomp) rocku oněch let.

Slovutný producent Andy Johns, zvukový inženýr těch nejlepších nahrávek Led Zeppelin či Rolling Stones oblékl nahrávku do dobově přijatelně nadimenzovaného zvukového kabátce a vyzvedl její silná pozitiva. Těmi jsou Michaelova dynamická, pestrá a zcela funkční kytarová práce, stejně jako Robinův uhrančivě působící silový vokál. Jeho majitel jej dovede svérázně ovládat. Když je zapotřebí, přitlačí svým energetickým potenciálem posluchače pěkně ke zdi, aby jej v momentě následujícím dokázal bez mrknutí oka emočně rozcupovat na kousky.

Sestava nahrávky je složena z desítky výživných a po ne mnoha posleších i dobře zapamatovatelných kousků. Mezi vypalovačky lze zařadit No Time For Losers a Get Out – jinak asi nejslabší položky na desce, které tu působící trochu nudně a stereotypně. V jejich přímém kontrastu leží dvojice atmosféricky skvostně vystavěných balad - Follow The Night a Time. Zbylou šestici reprezentují úchvatné šlapající pecky narvané obrovskou škálou melodických postupů, vyhrávek, sól a dynamických přechodů. Všemu nasazuje korunu Robinovo bravurní frázování, které značnou část songů, přinejmenším jejich zpěvné refrény, pasuje mezi to nejlepší v oblasti podobně naleštěné produkce. Gimme Your Love je velmi solidní začátek, ale dvojka a hlavně třetí Don't Stop Me Now to už je hard-rockový parnas. Mezi nejlepší si připočtěte ještě I Don't Wanna Lose a na úplný vrcholek dosaďte Love Is Not A Game – krev, pot a slzy v jednom z nejsympatičtějších balení osmdesátých let.

Deska se zrodila do na podobné nahrávky silného a svým způsobem určujícího letopočtu 1987. Tedy roku, kdy svá nejkomerčnější/nejprodávanější/nejslavnější (a pro někoho možná i nejoblíbenější) alba vydaly soubory jako Whitesnake a Def Leppard. Právě tahle dvojice definovala muziku oněch časů. I Michael Schenker se společně s Robinem McAuleyem chtěli na této vlně svést. Na nich si však cením faktu, že pro své účely nepotřebovali momentální káru (desku Perfect Timing) natolik nablýskanou, třpytící se a natuněnou jako jejich jmenovaní společníci. Sic neuspěli v tak miliónovém prodejním nákladu, ale vychlazené šampaňské za suchou skývu chleba a obyčejnou vodu kvůli tomuto faktu vyměňovat rozhodně nepotřebovali.
reagovat

pinkman @ 09.04.2019 08:59:14
Při posuzovaní tvorby Michaela Schenkera se nemůžu ubránit srovnání s jeho bratrem Rudolfem.
Scorpions byli v době Perfect Timing a nejpíš v průběhu celých osmdesátých let nepochybně renomovanějším souborem. Když si poslechnu jejich (díla) a desky Michaela S., Scorpions skladatelsky pokulhávají. Nejen že Rudla neuměl tak dobře hrát jako Míša, ani jako skladatel nedosahoval nějakých závratných hodnot. Komerčně se Scorpions vedlo dobře, o tom žádná, stačí jedna balada a máte postaráno. Ale copak se to dá poslouchat? Blackout, First Sting a Savage Amusement jsou nehorázné popové odvary. Netvrdím, že nemá M. Schenker desky které taky nestojí za nic, ale na druhou stranu patřil k jedněm z prvních, kteří začali hrát na kytaru jako ďáblové. To že je teď v řiti stejně jako Maine a spol je věc podružná. Přiznat si vlastní vyhoření bývá obtížné a z něčeho se ty složenky platit musí.

oř @ 09.04.2019 10:48:00
pinkmane proč si myslíš, že je Schenker slušně řečeno u konce z dechem? U Scorpions to chápu, jejich stopky a návraty zavání vychytralostí, ale Michael? Copak se mu teď nedaří?

Bejvalej poloblb @ 09.04.2019 12:39:12
Mám rád všechny tři řadové desky s McAuleym. Pro mě jde o top materiál. Ani živá Unplugged deska na tom nic nemění.
Pokud bych to musel nějak seřadit, tak asi takto:

1. Save Yourself
2. Perfect Timing
3. III

Pěkná recenze, Horyno :-)

jirka 7200 @ 09.04.2019 12:55:27
to pinkman : dnes vývoj jednotlivých kapel sleduji spíše tiše z povzdálí, nicméně se tu musím Rudyho trochu zastat. Zrovna tak jako Michael, tak i Rudy napsal spoustu solidních songů. Není sólovým kytaristou a nemá potřebu se neustále předvádět. Michael naproti tomu trpí nadprodukcí a v tom množství desek a sestav, kterými prošel se asi jen tak někdo nevyzná.

steve @ 09.04.2019 13:19:57
Songwriting Scorpions udržuje spíš Matthias Jabs a ne Rudolf Schenker. Ta kapela je tisíc mil za zenitem.

pinkman @ 09.04.2019 13:30:49
Jen se podívejme jakou hrůzu v poslední době Michael vyrábí. Pro úspěch a pro peníze zkouší kočkopes se všemi důležitými zpěváky, se kterými během kariéry spolupracoval. Muzika je však plytká a přeluhovaná. To mě nepřijde zrovna důstojné k zakončení kariéry.

oř @ 09.04.2019 14:30:55
Schenker ještě nekončí. I když se mu křížky taky kupí, vzhledově a vitalitou strčí do kapsy mnoho daleko mladších kolegů. Nikde není napsané, že nemůže překvapit.

jirka 7200 @ 09.04.2019 19:52:08
to Steve : Matthias Jabs napsal jen pár songů, naprostou většinu složil Rudolf....

Jarda P @ 10.04.2019 05:45:12
Éru s McAuleym mám od Schenkera nejradši. Vzhledem k tomu, že na všech 3 jejich deskách se najdou slabší kusy, udělal jsem si z nich výběr na minidiscu, který nemá chybu. Naživo jsem je viděl někdy v 80. letech v Budapešti jako předkapelu Scorpions (které jsem tehdy zbožňoval), ale byla to slabota.

PaloM @ 10.04.2019 07:24:57
Marek, niežeby som zámerne ignoroval sólo Schenkera, či UFO, no proste tieto spolky preplávali okolo mňa bez zastávky, minuli ma v čase a priestore. Dnes je ťažké sa k tomu vrátiť a skúmať.
Vedel by si odporučiť zo dva top albumy Schenkera, "gitarovo nadupané"?

vmagistr @ 10.04.2019 13:30:17
Palo: Nejsem sice horyna, ale za sebe bych doporučil desku projektu Schenker-Barden "In the Midst of Beauty" z roku 2008 a Schenkerovu akustickou sólovku "Thank You" z roku 1993.

PaloM @ 10.04.2019 15:06:58
Ďakujem, vmagistr

jirka 7200 @ 10.04.2019 15:28:18
to Palom : já bych ti doporučil první bezejmennou desku, živou z Budokanu a In The Midst....

PaloM @ 10.04.2019 16:14:27
Ďakujem, Jirka, už si to postupne chystám.
Dúfam, že Marek horyna mi neodporučí zvyšok celej diskografie :-))

horyna @ 10.04.2019 16:35:33
Konečně u PC, pardón Palo.
Vesměs souhlasím se svými předřečníky. Tři pro mne nejlepší Schenkerovi desky:
Perfect Timing
In the Midst of Beauty
Debut z 80-átého.

Pokud máš rád Bonneta tak ještě Assault Attack.
Pokud víc osmdesátek tak slušnou Save Yourself.

Otestuj, napiš jak to slyšíš:-)
Pro mne právě zde hraje velkou roli sentiment a občasná silnější přilnavost k osmdesátkám, které u mnoha jiných kapel a alb vyloženě nesnáším. U Perfect je to opačně.

PaloM @ 10.04.2019 18:53:52
Ahoj Marek, tak ešte priberiem do posluchového testu Perfect Timing a ostatné dva tvoje tipy si nechám v zálohe. Ďakujem Ti za inšpiráciu a recenziu, ako aj ostatným fanúšikom za odporúčania.

03.02.2011 vmagistr | #

Když jsem se - vlastně relativně nedávno - proposlouchával diskografiemi UFO a Michael Schenker Group, občas mi na mysl vytanula otázka, co taková "stará škola" Schenker vlastně dělal v druhé půli 80. let, kdy hudbě vládl metal a mnohým rockovým bardům z předchozí dekády pšenka příliš nekvetla? Příklad UFO je zde více než ukázkový, kapela se zmítala v personálních rošádách a to málo, co po sobě zanechala vyryté ve vinylech, se v intencích její předchozí tvorby dá jen stěží označit za nějakou extratřídu. O to příjemnějším překvapením pro mě bylo, když jsem pro sebe objevil tuto Michaelovu formaci z přelomu 80. a 90. let. V době, kdy hitparádami víc než kdy předtím hýbal pop rock a hairmetalová image byla cool, se Schenker dokázal novým trendům velmi úspěšně přizpůsobit a tři studiové desky, které po sobě kapela McAuley Schenker Group zanechala, jsou toho živým důkazem.

V některých momentech lze u Perfect Timing vnímat návaznost na (v té době) poslední album Michael Schenker Group Built To Destroy. Debutové album nové sestavy je přinejmenším stejně hravé, ale na druhou stranu značně přibylo melodičnosti a Schenkerovy občasné kytarové orgie musely ustoupit striktně písničkovým tvarům. Všechny skladby jsou samozřejmě patřičně nablýskané, ale pod osmdesátkovým pozlátkem se skrývá zatraceně kvalitní materiál - ať už se jedná o šlapavé vypalovačky No Time For Losers, Get Out a Gimme Your Love či o pomalejší kousky jako Here Today-Gone Tomorrow, I Don´t Wanna Lose nebo Rock 'Til You're Crazy. Vše načesané a našmikované, ale zároveň dostatečně tvrdé na to, aby srdce rockera mohlo zaplesat. Korunou desky jsou pak dvě výtečné balady - Follow The Night a Time. Takto pompézní kabát kdyby jen tehdy dokázali ušít chlapci z UFO...

Celou deskou nás provází jistý vokál zpěváka McAuleyho, který po celou dobu trvání skupiny bude jedním z jejích základních poznávacích znaků. Schenker zde sice nepůsobí jako persona, kolem níž by se mělo všechno točit jako v MSG, ale jeho sóla nepostrádají šťávu a i přes "prstolamačský nádech" si pořád zachovávají typický rukopis. Ostatní hudebníci si poctivě odehrají svoje, žádný z nich nevyčnívá v kladném ani záporném slova smyslu.

Vzato kolem a dokola - Perfect Timing je výborná deska, na které nenacházím žádné slabší místo. MSG si svým debutem nasadili laťku hezky vysoko, ale - možná bych to neměl prozrazovat, ale co už - ještě to není úplně to nejlepší, co si pro nás Schenker a McAuley připravili. Jenže to už předbíhám. Perfect Timing ode mně dostaně čtyři hvězdy a pokračování příště...
reagovat

pito63 @ 03.02.2011 17:22:49
vmagistr
Nie je možné, aby sme sa zhodli na všetkých nahrávkach. Táto kolekcia ma až tak nechytá, ale to nie je dôležité. Som rád, že si sa podujal na neľahkú úlohu, priblížiť albumy Schenkerových spolkov mimo UFO. Čo ma teší ešte viac, je skutočnosť, že neriešiš letopočty a ideš si svojou cestičkou, za svojím hudobným srdcom...
vmagistr, máš môj neskonalý obdiv za pridanie profilu McAuley-Schenker Group na stránky Progboardu a ďakujem za recenziu "Perfect Timing"!

martin69 @ 03.02.2011 19:36:31
Souhlasím!Výborná deska.

vmagistr @ 04.02.2011 13:26:54
pito: není zač, tahle hudba mě prostě baví a proto o ní píšu :)

Progboard vnímám jako encyklopedii, ve které se dá ledacos zajímavého najít a jsem moc rád, že i já můžu přispět svou troškou do mlýna. Objevil jsem tady spoustu výborných kapel (lidí samozřejmě taky, ale o těch teď nemluvím) a bude mě velmi těšit, pokud někdo jiný přijde po mně a bude (třeba i skrze mé příspěvky) moci také "objevovat".

pito63 @ 04.02.2011 13:36:58
vmagistr
Teším sa na ďalšie pochúťky z Tvojej dielne. :-)