Chase - Pure music (1974)

Pure music – názov veštiaci veľké veci. Alebo nie?

Čo je nového? Zmenil sa sound. Klávesové sterilno vyšľahalo okolité nástroje ako šibač na Veľkonočný pondelok. Aj preto sa skladba Weird song #1 norí do vĺn fusion, nechávajúc brassrockovú platformu napospas osudu. Problém s hráčskou podstatou spočíva v tom, že i keď muzikanti, napr. džezoví, vybočujú k populárnym trendom, napokon sa vracajú k tomu, čo je ich srdcu blízke. Aj preto ma neprekvapuje, že sa kapelník Chase napokon vracia k tomu, čo miluje. Run back to mama má nechutný funky nádych, refrén je vhodný do tančiarní. Ospalý džez „nachlemtaných“ trvaliek na pódiu zapľuvanej knajpy (alebo soundrack k nevkusnej romantickej scéne filmu z 80. rokov) nesie názov Twinkles a tomu ja veru neholdujem. Nasleduje meditatívna, ale nie ospalá skladba Bochawa. Občas sa jej darí priamočiaro rockovať, predsa len je však v popredí džezové vytrubovanie. Peckový je klávesový sólový vstup a záverečné inferno, ktoré usvedčuje Danteho z nedostatku fantázie. Love is on the way si v pokoji buduje pozíciu na nástup mohutného spevného partu, škoda, že je spev na albume dosť v úzadí. Džezíček na záver núka Close up tight. Funky priaznivci sa potešia. Nástroje doslova ronia krvavé slzy, ako sa na správne inštrumentálne besnenie patrí.

Nepochybne kvalitná inštrumentálna vložka zachádza na môj vkus až priveľmi na džezovo-funkové scestie a aj spevu mohlo byť na tomto, mierne cez polhodinku trvajúcom, albume viac. Aj preto ho vo svojich preferenciách radím do zástupov a nie na piedestál. Avšak verím, že pre fanúšikov fusion polôh môže byť tým pravým.
reagovat

Slíbil jsem,že udělám rozbor třetího alba,které vlastním Pureb music.Toto album je trochu odlišné od prvních dvou alb,je spíše sentimentálnější,ale vůbec to neškodí. Weird Song - úvodní skladba na albu,tak tam jsou již silné náznaky jazzrocku v té době,neznámý pojem.Dech.sekce a bass guitar dominují,skladba je propracovaná do nejmenšího detailu.Závěr opět hodně podobný BSAT. Run back to mama - přitvrdilo se .zpěvák má hlas D.Thomas s BSAT,kruci,to se urodilo podobných kapel,ale zlaté výjimky se dodnes perou u posluchačů po létech,kdo byl z brassrockových kapel nejlepší.Twinkles * orchestrálka s velikým kouzlem,možná se hodící i jako sountrack,krása nesmírná,pohodová skladbička,vyléčí duši a podobné opět Crosswinds B.Cobhama. Twinkless - Tato skladba je již vyloženě jazzrocková,je to pěkný mazec,dechová sekce duje do svých nástrojů na prasknutí plic a bass.guitar chce myslím zpřetrhat všechny struny.Závěr skladby patří hammondkám,perfektně postavené aranžmá,kapela válí,vrchol alba,je to darda.Bochawa - po dlouhé době zpěv,začátek skladby mi připomíná H.Hancocka namíchaného se skupinou Passport Klause Doldingera,ale potom pokračují ve svých klasických šlépějích. - Love is on the way - tato skladba zahučela do klasického jazzu,jáklasickému jazzu moc neholduji,ale na tomto albu to sedí a svelkou chutí si vyposlechnu.Close up tight - a už zase jedou a nezastaví se.Vynikající skladba,opět instrumentálka,ale velice důstojný závěr alba v jazzrockovém duchu .Kapela hraje jako o život a vše se jí daří zvukem,tak jak si představovali,jak by to mělo znít.Trochu odlišné od prvních dvou alb,ale obsahem sdělení hudby naprostá kvalita a proto též pět hvězd.
reagovat