Earth & Fire - Song of the Marching Children (1971)

Čo sa stane, keď sa v podstate jednoduchá (big)beatová kapela rozhodne, že sa vrhne na artrock? Môže sa napríklad zapísať do dejín ako najjednoduchšie hrajúca symfonická veličina. Aspoň v prípade Earth And Fire sa tak od albumu Song Of The Marching Children stalo.

Päť skladieb spočiatku nadväzuje na debut. Carnaval Of The Animals je melodická a jemne clivá skladbička, cítiť, že prím preberá klávesák. Ebbtide je nádherná smútočná balada, Storm And Thunder zasa vzletná symfonická skladba. Mäkká, prívetivá, splínová. Podobne, ako In The Mountains, čo je nádherná gitarová záležitosť.

Dôvod, prečo sa o tomto diele vedú reči, však tkvie v titulnej celoalbumovej kompozícii Song Of The Marching Children. Artrockeri sa potešia už len z toho, že je podelená na sedem častí, my ostatní si užijeme symfonickej pompy bez snahy o nejaké uháňanie. Hudobníci majú na všetko čas, akoby listovali Kámasútrou.  

Song Of The Marching Children je pekný album. Dobre sa počúva a baví ma. Od podobnej muziky však očakávam predsa len aj nejaké to vrcholové „machrovacie“ muzicírovanie, ktoré sa tu prakticky nenachádza. Aj preto budem skúpy na hviezdičky. Ale nedajte sa odradiť, je to príjemná muzička. Mnohí ju radia dokonca k vrcholným dielam žánru. Názor si urobte sami.  

CD Polydor /2010/ 274 473-5

Kuj železo, dokud je žhavé a tak si Earth & Fire opravdu pospíšili a sotva rok od emise nečekaně úspěšného debutového alba přispěchali s novinkovým Song Of The Marching Children. Kapela se mezitím plně zprofesionalizovala. Gerard Koerts vyluxoval konto, koupil si Mellotron a tvorbu skupiny nenásilně přesměroval od bigbeatu k prvotřídnímu symfonickému rocku. Musím říct, že na rok 1971 je to hudba neobyčejně vyzrálá a skupina svým pojetím prošlapala cestu svým následovníkům. Minimálně doma v Holandsku určitě. Bratři Koertsovi prokázali vyjímečné skladatelské schopnosti a dokonale vytěžili přednosti svého trumfu, zpěvačky Jerney Kaagman. Asi málokterá kapela té doby se mohla pochlubit tak skvěle zpívající, ale i vypadající personou za mikrofonem. Jak vidno z poměrně četných záběrů z televizního archivu, byla to opravdu atraktivní dívka, která musela mužskou část obecenstva přitahovat doslova jak magnet.

Album Song Of The Marching Children má něco přes půl hodinky a čítá pět skladeb. Na první straně původní LP jsou čtyři kratší kousky, z nichž je ten poslední zcela instrumentální. Strana B už patřila titulní suitě, rozporcované do sedmi kapitol. Přirovnat hudbu Earth & Fire k nějaké známější skupině je pro mě opravdu těžké, jejich tvorba mi přijde velmi originální a svébytná. Někdo v tom slyší ozvěny prvních dvou alb King Crimson (snad kvůli těm Mellotronovým plochám), někdo Camel, Renaissance, nebo (dokonce !) americké Jefferson Airplane. Mě to pro svou neodolatelnou melodičnost vzdáleně připomíná milovanou italskou scénu...

Album bylo velmi úspěšné a v domácím žebříčku nejprodávanějších desek vyšplhalo až na dvanáctou pozici. Singl Storm and Thunder pak obsadil nejlépe 6. místo v nizozemské Top 40.

Desku se dvěma vrcholy - songem Storm and Thunder na první straně a osmnáctiminutovou titulní skládankou na straně druhé bych hodnotil někde mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami. Ale protože ji považuji za nejlepší v diskografii Earth & Fire, dám čistých pět.
reagovat

Brano @ 13.10.2015 11:29:57
Súhlasím so všetkým.Výborný album a výborná recenzia!Earth and Fire spolu so skupinami Focus a Solution patrili medzi to najlepšie z Holandska tej doby.

Brano @ 13.10.2015 11:36:43
Jerney Kaagman bola fakt kočka,tu je dôkaz >> odkaz

Brano @ 13.10.2015 11:49:15
...a tu ešte jeden >> odkaz

Snake @ 13.10.2015 13:53:24
Braňo, díky za reakci i doplňující fotografie. Ta první je z tv prezentace skladby "Storm and Thunder" (jestli se nepletu), tu druhou neznám. Pěkná :)