Mystery - Delusion Rain (2015)

10.08.2016 horyna | #

S posledními Mystery jsem na sebe příliš nespěchal, nejprve jsem si důkladným přehráváním utříbyl myšlenky na alba předešla, abych se maximálně ujistil že tuhletu kolekci skutečně potřebuji. Do The World... jsem pořádně pronikl až s psaním recenze, Beneath... se pro mne stalo ještě větším oříškem, ale díky víře v jejich muziku mohu dnes konstatovat, že kapela u mne patří na špici žánru a to zcela po právu.

Očekávání od nových písní byla tedy veliká, obzvláště poté, co jsem se dozvěděl o změně za mikrofonem, nahrazení mého oblíbence Davida Benoita proběhlo bez sebemenších šrámů, jelikož J. Pageau je svému předchůdci až neuvěřitelně podobný. Co se týče složky hudební, tak notové zástupy z pera básníka Michel St-Père, jsou snad ještě dokonalejší, procítěnější a strukturovanější, než tomu bylo v minulosti. Ne, opravdu změny nečekejte, vy všichni kdo milujete emotivní hudební složku, i zde si příjdete na své, to vám pánové garantují svým poetickým stylem rozprávkového charakteru.

Prvotní a zcela nedostižné jsou a musím tedy zmínit především čtyři songy:
Je to hned první, titulní skladba Delusion Rain- lyricko romantická nádhera, s místy dosti originálním zvukem kláves, velice citlivou kytarovou hrou a samozřejmě tolika potřebným vroucným projevem vloženým ho vokálních ploch. Posluchač si ale užívá dalších indrediencí skladbu podporující, jako například basové linky, či jisté dramatičnosti v refrénu a po něm nastupující mezihře.
Smyslně baladická The Last Glass of Wine- ukrývá spousty nádherných kytarových sól a svým emocionálním zásahem, musí oslovit mnohá rocková srdéčka, hledající v podobné hudbě něco mnohem víc, jak jen bezbřehé technické momenty.
Nejdelší, skoro dvacetiminutová The Willow Tree- doslova přetéká všemožnými odstíny kytarových linek, klasických, či elektrických, opět se nikam nespěchá, pánové se ve svých bohatých aranžmá prakticky dotýkají geniality a tyto budují atmosféru prchavého okamžiku, zasazeného v čarokrásných tónech svůch nástrojů.
Poslední perla A Song for You- v sobě nese lahodnou klávesovou melodii, propojení flétny a klasické kytary + vroucný zpěvákův přednes, dokáží s podporou Michelova kytarového sóla z kategorie dokonalých vyždímat z diváků zbytky emocí a učinit je šťastnými. Bravo pánové, tohle je čistá nádhera.

Překrásný albový přebal, plně korespondující s hudební strukturou díla, jež má duši, duši skutečnou, ne uměle produkovanou pro dnešní rychlou dobu. Věřím že noví i dřívější posluchači právě tento jev dokáží docenit. Spokojenost, obrovská!
reagovat

Progjar @ 10.08.2016 21:57:08
Super album, super recenzia.

13.11.2015 Progjar | #

Toto sa mi už dlho nestalo. Skladby z tohto albumu mi znejú v hlave stále. Aj v noci,keď sa zobudím, čo sa mi stáva častejšie ako by som chcel. Bohužial, nie kvôli rannému sexu, boli časy, boli.
Niekto povie, však toto tu už bolo, dobre bolo, a čo. Ale takto namixované a emotívne odohraté album som veľmi dlho nepočul. A pritom počúvam denne veľa muziky, najmä novej a hádam aj progresívnej. Teda nie avantgardu, na to proste nemám správnu konšteláciu neurónových prepojení. Lebo o tom to je, ale sa to nedá ovplyvniť, stále mám na mysli Merhautovu definíciu.
Mystery nahrali album, kde je toľko nápadov, či drobných alebo jasne počuteľných, že iná kapela by z toho urobila hádam aj tri albumy. Títo chlapci nešetrili, čo vymysleli, to nahrali a ešte k tomu excelentným spôsobom. Jemne znejúce gitary s excelentnou schopnosťou rifovej prezentácie. Klávesy ktoré mrmlú a pradú ako mačka aby v danom momente pozametali všetky kúty v miestnosti, kde práve prebieha reprodukcia. Úžasný spev, sólo či zbor, mi často pripomína americké AOR kapely. Ale spev je úžasný a veľmi zrozumiteľný, čo nie je vždy samozrejmosťou.
Neviem urobiť recenziu, kde by som popisoval jednotlivé skladby. Ani neviem povedať, ktorá skladba je tá naj. Všetky ma oslovujú a táto vzácna vyváženosť celého albumu je neskutočná. To nedokázal ani môj líbling David Gilmour, sorry David!
K tomuto albumu by som ešte pridal podnázov - Full of All. Album je plný nápadov, entuziazmu a muzikantskej "dovednosti". Slovenský ekvivalent ma v tomto momente nenapadol.
A hodnotenie! No pre mňa jasných five stars. A poďakovanie za takýto album, aj keď viem, že si to chlapci z Mystery asi neprečítajú. Aj tak, Thank You Very Much, alebo ako kedysi spievala ABBA, Thank You For The Music!
reagovat

alienshore @ 13.11.2015 09:31:06
prvý odstavec ma celkom pobavil, recenzia je napísaná z vnútorného presvedčenia a to oceňujem :-), som rád že Mystery tu majú takú odozvu, nový album je opäť výborný a tá náklonnosť k AOR v ich tvorbe je stabilným prvkom, pričom to vedia spojiť aj s neo-progom, ale viac kanadským spôsobom než tým britským ...

Progjar @ 13.11.2015 09:42:47
Alienshore, dík, to si cením. A tá kanadskosť odtiaľ priam dýcha, to je dobre.

PaloM @ 13.11.2015 19:48:26
Práve to počúvam druhý raz a teraz sa to dostavilo: nádhera! Nič nové, ale nádherne pôsobivé.
Pozitívna energia prúdi cez uši do mňa a toto presne čakám od fenoménu hudba.
Vďaka za vyznanie Progjar, pripájam sa.
Nového Gilmoura mám čerstvo objednaného, nie je to tak "husté" ako Mystery, ale David vysiela emócie v inom, rovnako vítanom spektre.

Brano @ 13.11.2015 20:13:59
Ak máte radi Mystery,tak skúste si vypočuť aj kanadskú skupinu HUIS,v ktorej hrá gitary člen a fakticky duša skupiny Mystery Michel St-Pére.Info o Huis tu: >> odkaz

Brano @ 13.11.2015 20:18:26
...inak pekná recenzia,tiež ma pobavil prvý odstavec :-).Po 40-ke je to už tak.Keď už nie je libido,aspoň nech je sranda!

Progjar @ 14.11.2015 09:23:58
Chlapi, ďakujem.

zdenek3 @ 19.11.2015 20:44:18
Děkuji , opravdu děkuji za skvělou recenzi, byť se smutným začátkem. :))
Zaujalo mne to tak, že jsem si sehnal i další alba.
Asi nebude od věci napsat, že mne opravdu zaujali a snad ve všech případech je to za plný počet.
A už hybaj kouknout na ty Huis.

Brano @ 19.11.2015 20:57:35
K tomu prvému odstavcu už len toľko,že mne sa už postaví iba v troch prípadoch: 1.Keď v obecnom rozhlase hrajú povídej od Nováka 2.Keď sa mi v noci sníva s Nadeždou Krupskou 3.Keď mi šéfka v robote povie,že mi zvyšuje plat o 20 euro ...inak je to so mnou úplne beznádejné.

08.11.2015 Sajgon3 | #

Jesenný dážď je väčšinou pochmúrny a jesenné rozčarovanie smutné. Niekedy sa ale stane sa tieto veci zkĺbia do niečoho nádherne pozitívneho - a to je práve prípad novinky od MYSTERY. Nakoľko táto skupinka patrí do TOP 5 mojich momentálnych neoprogresívnych obľúbencov - na nový počin som sa mimoriadne tešil, hlavne po tom ako som po smutnejšej správe, že Benoit odchádza z postu speváka troška si odpočinúť ihneď po zhliadnutí ukážok s novým spevákom zistil, že obavy sú zbytočné a Jean Pegeau je viac ako dôtojnou náhradou. Takže čo nám ponúka DELUSION RAIN ? Rozdelil by som ho do troch častí - Prvú predstavuje úvodná pilotná skladba - DELUSION RAIN. Tu nie je treba veľa hovoriť - absolútny skvost - moja nominácia na skladbu roka - precítené, nádherné. Druhú tretinu tvoria tri ďalšie skladby. IF YOU SEE HER - pomalšia balada v klasickom prevedení ala Mystery, už dynamickejšia THE LAST GLASS OF WINE, opäť jasne rozpoznatelné postupy z predchádzajúcich albumov a skoro 20 minútová THE WILLOW TREE. Hoci má skoro spomínaných 20 minút - obsahuje veľa pekných motívov a zmien tempa. A prichádzame k tretej tretine albumu, ktoré by som nazval "Grand Finále", ktoré predstavujú dve skladby - dynamicky nadupaná WALL STREET KING, predstavujúca MYSTERY v životnej forme a na záver žiadna relaxácia - za baladickým názvom A SONG FOR YOU sa skrýva neskutočný neoprogresívny nárez - v tejto skladbe sa ukazujú MYSTERY v dosť nezvyčajnej rovine - ukazujú svoje inštrumentálnu zdatnosť. A panečku, že teda vedia vyvádzať !! V určitých pasážach sa mi zazdalo, že mi niekto v ušiach mixuje DREAM THEATER a KING CRIMSON v ére "Discipline" + ešte klávesové výpady ala FRIGHT PIG. To všetko však stále v klasickom zvuku MYSTERY. Na záver ešte ďalšie 3 klady - palec hore pre bicmena, ktorý je na rozdiel od predchádzajúcich počinov v tzv." prvej línii ". Ďaľší palec hore pre zvuk. Naozaj vynikajúci až excelentný. A tretí palec za nádherný Cover. Každý rok si vyberám albumy do TOP 3 v kategórii neoprog. Aký bude ten tretí, zatiaľ neviem, ale v dvoch mám isto - SEVEN STEPS TO THE GREEN DOOR "Fetish" a MYSTERY " Delusion Rain " . Vrelo doporučujem.
reagovat

Jarda P @ 09.11.2015 06:17:43
Zrovna včera večer jsem tuto desku poslouchal a byl jsem stejně nadšen jako Sajgon. V první chvíli jsem vůbec nepoznal, že mají nového zpěváka, jak je hlasově Davidovi podobný. Deska nemá slabšího místa.

Brano @ 09.11.2015 09:57:26
Áno,Mystery nahrali znovu skvelý album,jedna báseň,nádhera to počúvať.S recenziou do bodky súhlasím vystihuje všetko.