Chickenfoot - Chickenfoot (2009)

Od první chvíle co jsem zjistil informace o tomto vznikajícím projektu plným hudebních individualit, byl jsem patřičně napružen, co že to vzejde z jejich společného jamování. Především Hagarův silný rockerských hlas naprosto hltám a i Satchova hra mi jde pěkně pod nos, očekávání tedy byla veliká. Společný výsledek nakonec mnohonásobně předčil veškerá má očekávání, takto šťavnatých a gejzíry nápadů oplývajících hard rockových debutů zrovna přehršel dnes nevychází, o to více je nahrávka ceněna.

Album se dá v zásadě rozdělin na tři kategorie.
Do té první spadají velice svižné, rytmicky pevné a sevřené tepavé songy, naplněny životodárnou mízou, které posluchače dokáží okamžitě strhnout a pobláznit svým neutuchajícím přívalem energie. Vskutu plně reprezentativní je úvodní pecka Avenida Revolucion- ověnčena mimořádnou zarputilostí Sammyho hlasu, tepavým rytmem basy i krutou bateriovou podporou, čtvrtá Oh Yeah- prodchnuta Satrianiho obdivuhodnou technikou, zběsile vokální parádička Get It Up a třeba devátá, hravá, až taneční Turnin' Left.

Druhou podskupinu tvoří spíše středně tempé kreativní věci, kde kytara maluje paletu svých neobyčejných tónů. Sem patří druhá, tempově orientovaná a s vlivným podílem Smithových technických eskapád Soap on a Rope, sedmá Down the Drain- v níže je cítit jak se celá parta náramně baví, kytara pracuje zcela v limitech kapely, o sólových parádičkách z mistrovi umělecké dráhy nemůže být vůbec řeč, spodek drží skvěle při sobě a Hagar, ten tu prostě jen a jen září, pěje v pohodě a s velkým entuziasmem. My Kinda Girl- písní prostupuje výborná melodická linie a abnormálně nakažklivý charakter pln pozitiv a citu pro volné jamovaní, to, se tu promítá v plném rozsahu.

Ve třetím fochu jsou to pak klidné, umírněnější věci, v nichž si plně vychutnáme kreativitu souboru. Jiskrný klenot Sexy Little Thing a hlavně překrásná a baladicky položená, v krásném tónu a jímavém duchu píseň Learning to Fall.

Zkušenostmi nabitá léta tu pánové zůročili navýsost záviděníhodně, zvuk, instrumentální výkony i aranžérská práce jsou dotaženy na vrchol, proto konstatuji, že poctivého rockera, takto kvalitní a upřímná práce, prostě nemůže neoslovit.


reagovat

alienshore @ 19.05.2016 20:15:37
dal by som dajme tomu aj štyri hviezdy, ale opäť ma prekvapuje tvoje slovné hodnotenie ..., projekt Chickenfoot neprináša absolútne nič nové v rockovej muzike, je to remeselne dobre urobená doska, toť vsio ..., Satriani si priniesol so sebou svoje "know-how" a Sammy Hagar zase spomienky z obdobia Van Halen, presne tak to celé asi znie, píšeš že všetko je dotiahnuté na vrchol, ale na aký vrchol a na vrchol čoho???

horyna @ 19.05.2016 21:06:51
Na vrchol dokonalosti, jsem z alba nadšen, proto hodnotím nejvýš a i když tobě se deska nijak zvlášť nelíbí, tohle určitě chápeš, jsme přeci každý z jiného těsta.

alienshore @ 20.05.2016 11:17:42
pokiaľ by to bol naozaj vrchol dokonalosti, tak by hodnotenia aj od iných zahraničných recenzentov vyzerali možno trošku inak :-), pokiaľ to ale tak vnímaš, tak ok ...

vmagistr @ 20.05.2016 11:38:01
Hvězdičky tu mají samy o sobě jen velmi malou iformační hodnotu, takže jsem si zvykl je moc neřešit (i když hodnocení stylem "líbí se mi = buch tam plný počet" taky neschvaluji). Ode mě by Chickenfoot myslím víc jak tři nedostal - a to přitom s textem recenze můžu z větší části souhlasit.

Brano @ 20.05.2016 13:25:22
Prežívanie hudby je vec čisto subjektívna.Ja sa napríklad v týchto dňoch priam rozplývam nad hudbou Seana Filkinsa,draplo ma to ale poriadne, a niekto iný by nad tým len mávol rukou a označil by to za nudnú kravinu.Každý to jednoducho cíti inak.Tak to je a tak to má byť!

stargazer @ 12.06.2019 14:18:35
naprosto špičkové album. Není ani Van halen ani Red Hot a ani Satch. Někde psali , že to bylo album roku a já souhlasím. Je to rocková bomba , nevím jestli by tahle parta mohla udělat ještě něco víc , než toto album . Jeich dvojka je taky super , ale na tudle desku nemá. Zas na druhou stranu , obal dvojky je geniální. já dávám čtyři hvězdy , přidám ješte půl. Do pěti hvězd chybí jen to , že album se podle mě nezařadí do síně slávy mezi Made in Japan , Close to the edge , Ten , Thiller , Presto , Seventh son of seventh son.......atd.....atd...

Danny @ 24.03.2020 22:20:28
I v zásadě dobré album se dá vytvořit rutinou a vyhraností tvůrců, zejména pokud jsou písně zkušeně a s vkusem poskládány podle osvědčených vzorů a fungujících instrumentálních postupů. Album je v pohodě poslouchatelné (mám ho) a žádné vyložené průšvihy na něm nejsou, za jeho vznikem stojí totiž protřelí borci. To ale nic nemění na tom, že nápady jsou tady nahrazeny právě rutinou, každý z kapely přispěl tím, co už měl mnohokrát vyzkoušeno a obehráno. Mé hodnocení: poctivé 3.