Sylvan, Nad - Courting the Widow (2015)

Kde já bych se o Nadovi dozvěděl, nebýt Steva Hacketta a jeho koncertů s Genesis Revisited? Asi nikde. Projekty jako Unifaun, Flower Kings nebo Agents of Mercy jsou pro mě zatím neprobádané vody a tak musím říct, že toho pána v pokročilém věku (ehm...) objevuju pro sebe až teď, kdy mu je aktuálně jednašedesát. Ale abych v tom nebyl jen já - vygooglil jsem si, že Nad se do studia uzavřel až po třicítce a první sólovku vydal v r. 1995 (Home Recordings), aktivněji se do zpívání obul až po čtyřicítce, čili ve věku, kdy se mnozí muzikanti se svou kariérou začali odebírat do zapomnění nebo se čtyř křížků ani nedožili... Takže když začal pozdě pan Sylvan, je moje pozdní objevování jeho tvorby tak nějak ospravedlněno, že...
Teď už ale něco k jeho sólovce Courting The Widow: je to první ze tří posledních sólovek, které v poslední době vydal, dalšími jsou The Bride Said No (2017) a Regal Bastard (2019). Mám je doma na CD všechny tři a tak se jejich vzájemné srovnání nabízí: Začnu tím, co je spojuje: všechny jsou nacpány invenční, svébytnou hudbou, plnou neotřelých nápadů, které, navzdory tomu, že progresivní rock už prozkoumal kde co, jsou zajímavé, chytlavé, objevné. Není to nějaká kopie čehokoli, ikdyž by se v různých harmoniích či nástrojových postupech dalo narazit na leccos. Asi nejvíc se u tohoto alba zmiňují Genesis - samo, že díky unikátnímu zpěvu Nada. Pokud srovnám ty tři poslední desky, tak ano, na této první jsou Genesis asi nejznatelnější, ale spíš jen tak nějak podprahově, pocitově. Určitě si ale nemyslím, že kdyby letos Genesis společně s Gabrielem s Hackettem natočili desku, zněla by jako Courting The Widow - to rozhodně ne. Rozhodně ale nelze opomenout osobní vklad muzikantů, kteří se na desce vydováděli - osobně si nejvíc vychutnávám basu Nicka Beggse, která, kde hraje, tam je ozdobou. O panu Hackettovi, Rogeru Kingovi, Jonasu Reingoldovi či Nicku D´Virgilio nemluvě... Zkrátka muzikantsky je to vážně lahoda, zvuk celkově je výtečný, barevný a baví sám o sobě.
Co k desce samotné? O čem je? Těžko říct přesně, texty jsou výpravné, mnohoznačné, takže jen naznačím pár slovy, co si kdo může hledat a ne/najít: moře, hledání svobody, cesty, naděje, osamocení, démoni, osvobození...
První polovina od Carry Me Home až po To Turn The Other Side mi přijde tak nějak dohromady slitá v jeden celek, nic tam přímo nevyčnívá. Druhá od Ship´s Cat až do konce mi přijde o poznání pestřejší, zábavnější, jakoby dospělejší (to je asi blbý výraz, ale těžko hledám přesnější) - jakoby už předznamenávala druhou sólovku The Bride Said No, která je hudebně ještě o poznání dále. Ale o tom až příště...
Takže jaké bude konečné resumé? Pro mě osobně výtečný objev a trefa do černého - nejen hudebně, ale i hloubkou sdělení a projevem mi Nad Sylvan sedl jak už dlouho nikdo před ním ne. Jeho první ze tří posledních desek - s nimiž srovnávám, protože vznikly dost nedlouho po sobě a mají společné nejen účinkující muzikanty, ale i to, o čem Nad zpívá, je sama o sobě pro mě za päť bodov. Ale abych byl spravedlivý, protože vím, co bude následovat, dávám jen poctivou, plnotučnou čtverku.

A úplně na závěr - kurňa, lidi, to je muzika jak víno!
reagovat

Brano @ 25.08.2020 11:41:11
Nad Sylvan je rozhodne zaujímavá osobnosť v hudobnom svete.Presne tak,je to muzika ako víno!Vďaka za recenziu a som rád,že tu má Nad Sylvan ďalšieho priaznivca.

Tento album je doslova požehnaním pre fanúšikov gabrielovských Genesis.Nad Sylvan je podivný chlapík so zvláštnym imidžom,tentoraz "prevtelený" do vdovy,veď príbeh sa odohráva v 17.storočí.Aj to je dôkaz,že svoju rolu prežíva naozaj intenzívne.Pripomína mi to Petra Gabriela,ktorý na koncertoch Genesis vždy prekvapil nielen publikum,ale aj svojich spoluhráčov na pódiu nejakým šokujúcim prevlekom.Tiež na to spomína Phil Collins vo svojej knihe.Ako príklad uvediem ženské šaty a masku líščej hlavy,alebo legendárneho Slippermena-bizarné chodiace monštrum celé ovešané varlatami.Aj Nadov vokálny prejav je značne "genesisovsky" teatrálny,čo mne osobne len a len vyhovuje.Navyše je aj mimoriadne variabilný,schopný zobraziť celú škálu nálad a detailne vyšpecifikovaných emócií.

Steve Hackett, Gary O'Toole, Rob Townsend, Nick D'Virgilio, Nick Beggs, Roger King a Roine Stolt..to sú slávne mená muzikantov,ktorí nahrávali tento album a myslím,že nepotrebujú už žiadny ďalší komentár.Čo meno,to pojem!Album ma baví od začiatku do konca,hluché miesto tu nenájdete.Najdlhšia kompozícia,22 minútová To Turn the Other Side,sa mi zdala spočiatku zbytočne natiahnutá,ale zdanie často klame.Postupom času a s pribúdajúcimi posluchmi som aj tu stále objavoval niečo nové a skryté,čo mi pri predošlom počúvaní nevdojak uniklo.Subjektívne mám najradšej skladby Echoes of Ekwabet a Where the Martyr Carved His Name,ale album ako celok pôsobí veľmi kompaktne,takže je veľmi ťažké vybrať to naj.Veľmi milo pôsobí skladba Ship's Cat aj so záverečným zamňaukaním.Túto pieseň má rada aj moja žena a keď počúvam tento album,tak sa vždy na ňu teší.
Album má dobrý zvuk a je vyslovene návykový!Keď vás chytí do svojich osídiel,už sa z nich len tak ľahko nevymaníte!

Vdova sa plaví cez Atlantik za svojim osudom.Proti svojej vôli.Ako bude príbeh pokračovať?To sa dozviete na nasledujúcom albume The Bride Said No.
reagovat

jirka 7200 @ 05.08.2020 12:15:08
Od Nada se mi toto ohlédnutí ke Genesis líbí nejvíce z jeho desek. Výbornej zvuk ! Co se týče těch převleků do ženských převleků, tak mám pocit, že tam jde spíše o odraz jeho nitra, než o převtělení do role na albu. Ale tyto drby nemá smysl řešit,věnujme se hudbě !

horyna @ 05.08.2020 14:28:41
Courting jsem docenil až časem. S následující dvojicí to bylo mnohem rychlejší. Myslím, že jsou obě i vyzrálejší, ale u Braňa, pro něhož je tvorba Genesis biblí, to musí být zkrátka opačně :-)

EasyRocker @ 05.08.2020 17:17:45
Mňo já to zkoušel, zkoušel... byl jsem docela natěšený na koupi, ale po negativním zážitk s High Wheel jsem nechtěl nic uspěchat nebo dokonce to střelit naslepo. Ale nakonec po 6., 7. nástřelu - solidní instrumentace, jasná pocta Genesis, ale nakonec mě to jako celek nezaujalo. To u mě v porovnání s Nevěstou či Regal Bastard je hodně při zdi a nějak mě tam žádný nápad a melodie za srdce nevzaly. Jsem Genesis-fanatik, ale tohle se jim klaní až moc. Solidní, ale na zařazení do sbírky by to bylo málo.

Brano @ 05.08.2020 18:58:30
Možno som v tomto neobjektívny,ale ak mi niečo (keď aj len vzdialene) pripomína gabrielovských Genesis,tak som namäkko.Niekedy úplne!U mňa je Courting the Widow numero uno od Nada Sylvana,tie ďalšie dva albumy sú fajn,ale na Courting the Widow nemajú.Kolega Horyna to vystihol presne,u mňa to funguje obrátene :-).

Viem,že to obliekanie sa do ženských šiat a maľovanie sa nevzťahuje iba na tento album a postavu vdovy.Nie som psychológ a nedokážem posúdiť,či je to reakcia na nejakú traumu z minulosti,alebo sa cíti ako žena uväznená v mužskom tele,alebo chce len upútať pozornosť,alebo niečo podobné.Ani neviem či je homosexuál( proti homosexuálom nič nemám,neodsudzujem ich,iba som proti sobášom a adopciám detí pármi rovnakého pohlavia.V tejto oblasti som konzervatívny a je to môj názor za ktorým si stojím).Najpodstatnejšie je však to,že Nad Sylvan má ohromný talent,úžasný hlas a z jeho hudby cítim aj hlboko ľudský rozmer.Je tam aj utrpenie,aj bolesť aj nostalgia za časmi minulými a tiež dávka noblesy a elegancie.Klobúk dolu!

Ďakujem kolegom za ich reakcie,názory a postrehy.

PaloM @ 06.08.2020 06:24:02
Braňo, moja reakcia pod horynovou recenziou:
PaloM @ 02.02.2018 10:57:49
Zhodneme sa, tento chlapík "páchne" hlbokou človečinou.
Jeho tvorbu "môžem", no nevyhľadávam. Niet času všetko pekné vstrebať.
Sylvana mám veľmi rád v účinkovaní na koncertoch Hacketta - Genesis Revisited. Mám niekoľko dvd v zbierke, tie staré gabrielovské songy so Sylvanom za mikrofónom sú výborné.
V minulosti som akékoľvek napodobňovanie Gabriela neznášal. No, časy sa menia :-)

Brano @ 06.08.2020 09:24:22
PaloM,ďakujem za názor.V podstate súhlasím.Gabrielovské songy Genesis v podaní Nada Sylvana nemajú chybu!

jirka 7200 @ 06.08.2020 09:50:58
Komu jinému odpustit uměleckou inspiraci starými Genesis, než zpěvákovi, v jehož kapele hraje Steve Hackett 😁

EasyRocker @ 06.08.2020 09:56:55
Ne, ne, pozor, to je trochu nedorozumění. Inspiraci Genesis, to není ten problém. Problém je, že tam nejsou z nějaké záchytné body, hodně se v té mase hudby ztrácím. Třeba Taliáni The Watch jsou na tom podobně, ale ty žeru i s navijákem...

Jakožto velký milovník Hackettových Genesis a Gabrielových především, byl jsem doslova strhnut zjištěním, že mistr Steve chystá vyjet na turné s tímto materiálem a přibral si k sobě do role Peterova nástupce / náhradníka Nada Sylvana( pro mne tehdá ještě zcela neznámou tvář). Že jsme si s mou nejdražší, tehdy čerstvě těhotnou (aniž bychom tuto novinu tušili, domnívali jsme se totiž, že se jedná o žaludečni nevolnost:-) ) láskou i hudební parťačkou, koncert náležitě užili je naprostá samozřejmost. Den na to, jsem začal pátrat, kdo že je onen fantaskní vokalista, jež tak moc svého předchůdce z před 40 let připomínal. Doveděl jsem se o Agents of Mercy o které jsem ale neprojevil zvláštní zájem a tak onu osobu vlastně uložil k ledu.

Za nějaký čas vychází této personě zmíňované album a kolem mne (nás) proplouvá bez většího zájmu. Nevím už přesně, která událost tak razantně rozpohybovala sled událostí, které vedly až k důkladnému studiu hudby zde obsažené pomocí internetu a hlavně zjištění, které to osobnosti hudebního průmyslu se na desce podílí. Výčet jmen v čele se S. Hackettem, R. Stoltem, J. Reingoldem, N. Beggsem, G. O Toolem a dalšími, mi jasně našeptával, že tady přece nemůže jít o nějakou polovičatou nedodělku.

Přiznám se, že albová obálka mne od počátku svou kýčovostí spíše odpuzovala, ale poté co cd docestovalo do našeho obydlí a rozložení digipacku, či prolistování bookletu, zvolal jsem pouze wou!!! Spokojenost byla na místě, no a jelikož jsem některé hudební vzorky už v hlavě malinko měl, začalo stádium naposlouchávání. Desku jsem zkopčil do formátu mp3 a přibalil k nahrávkám na dovolenou, tam kousky skladeb sjížděl v autorádiu pořád dokola, abych k albu patřičně přivoněl a dostal se více do jeho blízkosti. Že tato zkušenost měla blahodárný účinek na rychlejší pochopení daného materiálu je jasné, poté už mohl následovat soustředěný několikanásobný poslech.

Carry Me Home- nás dokonale uvádí do Sylvanovského světa, který je tomu raně Genesisovskému podobný v mnoha směrech. I zde se buduje kouzlo atmosféry pomocí jemného přediva kytarových tónů, malebných keyboardových ploch, technicky precizní a silně slyšitelné baskytarové hry, podpořené solidní bicí základnou. Sóla jsou vcholy ledovců, nad kterými se vznáší Nadův expresivní a tolik Gabrielovsky zabarvený vokál.
Titulní Courting the Widow- svou decentní dramatičností působí jako předobraz některého z velkých děl umýstěných na kterémkoli 70-tkovém veledílu velkých to pěvcových inspirátorů.
Tajemný závoj poodkrývá Echoes of Ekwabet- svou klavírní melodií a dozdobovacími ingrediencemi v čele s flétnovým výstupem a nabalujícím se kytarovým sólíčkem, její esprit nás opět zavane o toliko desetíletí nazpět, kde čaro deja vu nejen Sylvanova hlasu funguje na výbornou.
To Turn the Other Side- 22 minutová suita, dlouho laboruje ve svém něžném počátku, podporovaným akustickou zvukomalbou, skladba pomalinku proplouvá a jemně přidává na intenzitě, vrstvené sbory a čarovný klávesový tón nás po celou dobu lehounce konejší. Dalo by se říci, že píseň postrádá větší dramatičnost a pestré dynamické odchody, ovšem záměr, zkušenost a víra hudebníků velí pohybovat se právě v tomto klidném teritoriu nanejvýš sebejistě.
Přeexponovaný vokál v Ship's Cat- mi z počátku příliš nevoněl, postupným proposloucháváním, se ze skladby nakonec vyloupla slušně křehounká klavírní věc, ve které smyčcová sekce buduje na ušlechtilé atmosféře.
Po renesanční The Killing of the Calm, následuje sedmá Where the Martyr Carved His Name- v níž se duch Genesis schovává ve stínu vlastního kompozičního záběru.
Finále prostřednictvím Long Slow Crash Landing- vyznívá slavnostně, až velkolepě, v žádném případě však nepůsobí nabubřele, či pateticky.

S odsupen několika týdnů nejsem schopen tuto nahrávku náležitě docenit a tak hodnocení je spíše orientační a pro mne (na rozdíl od některých kolegů, kteří na tomto bezmezně lpějí) naprosto nepodstatné. Rozhodující je, jestli vás hudba osloví, či nikoli a osobně mohu konstatovat, že jsem velmi potěšen a jelikož za dalšího půl roku budu mít desku pod kůží mnohem více, můžu její hodnocení klidně opravit. Tentokrát ponechám zdravé 4*.

Pro někoho možná kopie něčeho co už tu dávno bylo, pro mne krásná muzika, která nevaří z vody, ale překvapivě troufale nám dopřává návrat slavnostních časů, kdy art rockové kapely psali dějiny do hudebních análů.

Otázka na závěr: slyšel již někdo z přítomných (především Nursery(ovských), či Foxtrot(ovských) milovníků) tuto kolekci a může se tedy podělit o svůj dojem, názor??
reagovat

Mayak @ 31.07.2016 12:04:53
horyna: ... asi si si nevšimol, že už dávno som tu písal recenziu na album UNIFAUN, aj na AGENTS OF MERCY - "The Fading Ghosts Of Twilight" ...
Nada Sylvana som videl na živo aj v r. 2009 na NOTP v Loreley s AGENTS OF MERCY (mám sním aj foto zábery), aj v r. 2014 vrámci Hackettovho „Genesis Extended World Tour“, v poľskom Zabrze ...
Samotný album "Courting the Widow" je celkom fajn, nepovažujem za podstatné bodovanie (aj vďaka Tebe je tu nesmierna inflácia vysokých ohodnotení), ale z tými 4 hviezdičkami v tomto prípade, ako (ešte stále) nostagický Genesis-fan súhlasím ...

horyna @ 31.07.2016 12:16:43
Mayak: Unifaun jsem si opravdu nevšiml, Agents... jsem četl už dávno. Jsem rád, že se konečně našel někdo :-) , kdo tu desku slyšel a komu se také líbí, i mě připadá fajn a jsem rád, že i v dnešní době se podobná muzika podaří vyprodukovat a nezní komicky. Díky moc za odezvu!!

PaloM @ 02.02.2018 09:57:49
V poslednom mesiaci dosť často počúvam tento album a teraz sa mi už veľmi páči. Okrem prepojení na Genesis v tejto hudbe cítim niečo vysoko humánne. Neviem to upresniť, no vnáša to do duše pokoj. Najnovší album som ešte nepočul a teraz nastal ten správny čas urobiť to a porovnať s recenzovaným.

jirka 7200 @ 02.02.2018 12:21:09
Tato deska se mi také líbí. Ze začátku jsem pár týdnů bojoval s určitým androgynním prvkem zpěvu i vizuálu Nada Sylvana, po nějaké době jsem si zvyknul.

Nad Sylvan má rovněž štěstí, že se na albu podílel i Steve Hackett, který plně legitimizoval očividnou podobu s ranými Genesis. Takto většině kritiků odebral dost munice ke střelbě.

Úctyhodný je i seznam dalších hráčů na albu, jsou tu členové z Jethro Tull, Big Big Train,Spock´s Beard i Flower Kings.

Nesmím zapomenout pochválit zcela vyjímečný, plně dynamický zvuk, který Nad vyprodukoval ve svém studiu ve Švédsku. Mastering provedla firma Cosmos Mastering a když se v tomto studiu rozhlédnete, pochopíte proč. Všude čistý analog. Tak byla dosažen ten staromilsky autentický zvuk !

Balů @ 02.02.2018 14:20:48
Mě se více líbí novější album, pro svou větší pestrost hudby.
Zde mi vadí přílišná stylizace zpěvu do gabrielovské polohy.

Asi nejsem cílový posluchač pro xstou stylizaci klasických Genesis.