Lifesigns - Lifesigns (2013)

16.03.2020 horyna | #

S velkou mírou nadsázky a přehánění bych mohl napsat, že i kdyby muzika na tomto nosiči stála za starou belu, byla nudná, vyčpělá a nezáživná, kvůli jeho mistrnému obalu si ho doma rád ponechám.
V případě prvního alba projektu/kapely Lifesigns zkrátka poslouchám i očima a s každičkým tónem této zvukomalebné pompézně progresivní nahrávky, mám v hlavě zafixovaný motiv a námět inspirovaný anglickým venkovem s reminiscencemi na Constablova romantická plátna (díky špici kostela pak na jeho dílo Katedrály v Salisbury).

Vlastně by se dalo tvrdit, že onen romantický duch zachycený na výjevu obalu tohoto nosiče se přímou úměrou přenáší i do hudby zanesené v jeho drážkách. Máme co do činění s bohatě zdobnou, ne za každou cenu složitou muzikou, která v sobě kombinuje jak přístupnější tvorbu třeba takových Yes, s duchem alb vydávaných na konci let devadesátých krajany Arena (to především ve skladbě poslední), vše pak podepřeno mírnou dávkou patosu, pompy (pro někoho popu), či klasického artu z dob Pink Floyd.

Jednotlivé skladby mají díky časové náročnosti svůj vývoj a postupné vyústění. Mantinely jsou značně rozšířené a po nějaké schématičnosti, či plánovitosti není na desce ani vidu. John Young má příjemný vokální výraz a nikam svůj přednes netlačí. Vše je volně plynoucí, načechrané (ne však vyumělkované) a motivově všeobjímající. Člověk má pocit nenucenosti až ležérnosti. Dá chvíli práci na tuto hru přistoupit a ne do každé příležitosti se takové album hodí. Je to spíš otázka vkusu a momentální nálady.

Mně jako prog-rockerovi mající v oblibě i daleko měkčí věci tato muzika přináší radost i požitek. A
a o to jde především. Zkrátka - kolorovaná zvukomalebná kulisovka pro chvíle pohody. Pusťte si to, koukněte na obal a atmosféra k vám domů přicestuje vzápětí sama.
reagovat

Pantata83 @ 16.03.2020 06:35:42
tohle je výborná deska, sám jsem se ji chystal recenzovat. K 5 hvězdám nechybí mnoho, jen více takových kapel!

horyna @ 16.03.2020 07:08:25
Zdravím Pantatu: také jsem uvažoval o pětce, ale v tomto případě i 4 znamenají velkou spokojenost.

jirka 7200 @ 16.03.2020 09:13:42
Jsem rád, že se kapela Lifesigns, které jsem zde z důvodů její propagace kdysi instaloval profil, setkává se zájmem i ostatních. Mě osobně se sice líbí kapánek zemitější následné dílo, ale tušil jsem, že fandy melodického prog rocku zaujme i tento debut.

Jinak chlapi makají na třetím studiovém albu, tak se snad brzy dočkáme.

Brano @ 16.03.2020 10:22:10
Potešila ma táto recenzia.Album mám v zbierke a vysoko si ho cením.Mne táto muzika ohromne sadla.CD mám v poličke vedľa I AND THOU-Speak,čo je náladou podobná hudba,skutočný klenotík.Marek,vďaka za recenziu!

PaloM @ 17.03.2020 07:57:55
Marku, bližšia mi je recenzia od Jirku. Ja mám s touto kapelou problém a v mori iného neoprogu som ich nechal potopiť :-) Obaly CD majú pekné, no pre mňa to nestačí.
Citujem Ťa: "Zkrátka - kolorovaná zvukomalebná kulisovka pro chvíle pohody." Tak na toto mi oveľa lepšie poslúžili Karfagen a Pendragon.
A ďakujem za Tvoju neúnavnú prácu, obdivujem Ťa, koľko máš energie. Skutočný, zapálený nadšenec hudby.

horyna @ 17.03.2020 10:26:26
Čau Palo. Vím, zaregistroval jsem tvoje "brblání" nad Lifesigns. Jasnačka, že obal nestačí, však víš, že to bylo nadnesené. Mě právě tato deska jako zvukomalebná kulisovna bezpečně vyhovuje, do podobné odnože bych zařadil i Karfagen, ale v žádném případě ne Pendragon. Nové ani staré. Tam potřebuji maximum soustředění a pak se dostaví dokonalý prožitek.
A co se týče recek, tož zapálený jsem neustále, ale také mám dny kdy se mi nechce, nejde to a tak hold nenapíšu nic. Prvotní je poslech, těch je za den většinou hodně a občas jako přídavek a ventil pocitů poslouží klávesnice. Měj se brachu.

21.11.2017 jirka 7200 | #

Anglickou kapelu Lifesigns založil John Young, klávesista a zpěvák, (Asia, Strawbs, Greenslade, Fish, Uli Jon Roth či John Young Band). Po všech těchto angažmá si John uvědomil, ža vlastně nikdy nenapsal ryze prog rockové album, které by shrnulo všechny hudební vlivy v jeho životě, včetně odkazu na klasických kapely 70. let, jako jsou Yes a Focus.

Proto začal v roce 2010 navázal spolupráci s producentem Steve Rispinem (který je na deskách uváděn jak pevný člen skupiny), Nickem Beggsem – baskytara, zpěv (Kajagoogoo, Steve Hackett, Steven Wilson, Rick Wakeman) a Frosty Beedlem, bubeníkem Cutting Crew.

Ti s Johnem 3 roky pilovali skladby a aranže, Jelikož jim v sestavě chyběl kytarista, tak John oslovil kolegy, jako např. Steve Hacketta (Genesis),Jakko Jaksyka (King Crimson) a Robina Boulta (John Young band) a ti desku zkrášlili svými kytarovými sóly.

Ty tam jsou však použity jako luxusní ingredience ve velmi střídmém množství, hudba je postavená na různých klávesových nástrojích a rytmice basa, bicí.

Na prvním, bezejmenném albu najdeme 5 skladeb ve stylu melodického prog rocku a když píšu melodického, myslím tím skutečně MELODICKÉHO. První, čeho si ve většině skladeb nelze nevšimnout, je strojový rytmus s výbornou bezpražcovou baskytarou, jež pobublává z hodně velkých hloubek. Na tento základ jsou vrstveny ve středním tempu klávesové stěny syntenzátorů či nezkresléno zvuku piána do vkusných prog rockových vzorců ve stylu Genesis, Yes. Občas malinko cítím v dáli postup i třeba takových Pink Floyd.

Bohužel se mi kolikrát stává, že velmi slušně nastíněná nálada je po chvíli trochu naředěna popem, což je pro mne malým negativem. To platí i naopak - pro obdivovatele jemného, melodického rocku vystavěného na progových základech budou Lifesigns trefou do černého.

Mne osobně zaujala nejhutnější a nejkomplikovanější skladba s několika rytmickými zvraty s výbornými dlouhými tóny kláves - poslední Carousel, jež je ozvláštněná v aranžích použitím flétny fokusáka Thijs Van Leera.

Průzračný a dynamický zvuk je rovněž zaručen. Pro mne za tři, melodici přičtou povinně nejméně jednu hvězdu.


reagovat

horyna @ 24.11.2017 09:42:20
Podle Jiřího recenzí bych řekl, že je u Lifesigns dokonalejší výtvarná stránka jejich alb než samotná hudba (oba nesmírně krásné výjevy, ten první mi připomíná romantická Constablova plátna). Ale Progarchives v bodování přitlačil (i Braňo je daleko vstřícnější) a tak jestli si budu kdy tuto kapelu pořizovat, odrazím se spíše od nich. Ale je dobře že tu přibyla.

Brano @ 24.11.2017 12:23:29
Horyna:Práve v takejto krajine(anglický vidiek v Oxfordshire)som nejaký čas žil a z okna som mal takmer presne taký istý výhľad ako je na obale albumu.Aj obsah albumu korešponduje s tou takmer stále upršanou zamračenou krajinou,jemne melancholickou atmosférou a všetky tie dojmy , pocity a vône,ktoré som tam vnímal sú presne zakomponované v tejto hudbe.A čo na vlastnej koži precítiš,vnímaš inak,ako by si o tom len čítal.Lepšie raz vidieť a zažiť ako 3x počuť.Preto to moje subjektívne nadhodnotenie tohto albumu.Emócie skrátka nepustia!

jirka 7200 @ 24.11.2017 21:43:20
to horyna : horyno, horyno, ty mě jen tak škádlíš - viď. :-)
Profil kapely nebudu přeci zakládat kapele, která by se mi nelíbila, ale naopak - zpracuji ho skupině, u které citím jistý potenciál. Že jsem obou deskám nedal plný počet bodů, ještě neznamená, že jsou špatné.

Jelikož je mé hodnocení subjektivní (z důvodu mé ne úplné kompatibility s přílišnou melodikou) a jsem si toho vědom, ještě na to zvlášt upozorňuji větou, cituji : "pro obdivovatele jemného, melodického rocku vystavěného na progových základech budou Lifesigns trefou do černého."

Tím jsem myslel, že třeba tobě, Palomovi či Mayakovi Lifesigns sednou.

Mayak @ 26.11.2017 12:15:39
Spolu s PavlomS. sme videli vlani Lifesigns v júli/červenci v priebehu troch dní dva krát na živo, najprv, ako predkapelu Marillion v Mníchove a potom aj v plnohodnotnom sete na festivale NOTP v Lorelei. Oba zážitky boli pre mňa, ako človeka, ktorý Lifesigns sleduje od začiatku ich činnosti (všetko podstatné je v "rukách" Johna Younga) veľmi príjemnou záležitosťou. Živá zostava John Young, Martin "Frosty" Beedle, Niko Tsonev a Jon Poole je úplne v pohode, t.j. živej prezentácii tejto hudby nechýbal ani Nick Beggs, ani trebárs Robin Boult, či dokonca Steve Hackett. Môj vzťah ku Lifesigns je takmer totožný s vnímaním Braňa ...

jirka 7200 @ 26.11.2017 17:34:42
to Mayak : tak to ti závidím, na živo bych je taky rád viděl, z těch několika videí na YTB zní nádherně. Je vidět, že jsem se nemýlil v tom, že se ti Lifesigns budou líbit. Snad si i u nás najdou hodně fanoušků.

>> odkaz

PaloM @ 03.01.2018 10:22:00
Jirka, ja mám s obidvoma albumami Lifesigns od začiatku problém a nevedel som prísť na to, prečo.
Čakal som "čistý prog rock", niečo mi stále nesedelo.
Asi si to vystihol.
Nič nemám proti nim. Snažil som sa, nešlo to.
Nevadí, je mnoho iných skupín.
Vďaka za receziu.

jirka 7200 @ 03.01.2018 14:01:01
Někdy někomu určitá kapela nesedne, to se nedá nic dělat. Zrovna u tebe Palo jsem si tak soukromě tipoval, že by ti mohla přijít k chuti. Z tvých reakcí na jiné desky za tu dobu už vím, že melodické kapely máš v oblibě.

Já od Lifesigns mám raději jejich druhou desku Cardington, která má takový trochu zemitější, rockovější spodek.

Jinak píšeš, že jsi očekával čistý prog rock. Otázkou je, jak jej přesně definovat. Pokud bych se měl pouštět na tenký led škatulkování Lifesigns, tak podle mne většinu prvků progresivního rocku splňují.

Purista by jim pravděpodobně mohl vyčíst méně komplikovanou rytmiku a harmonické schémata. To je však již na konkrétním posluchači.

Já však obě desky, prizmatem toho, co jsem za minulý rok slyšel, považuji za solidní nadprůměr.

Pantata83 @ 06.01.2020 16:52:39
Na doporučení jsem se přes vánoce zaposlouchal do obou studiových alb a zatímco poslední album je, ano více popovější i samotnou délkou některých skladeb (Chasing Rainbows, Impossible), rozhodně musím říci, že je to hudba velice chytlavá a melodická a za mě musím říci, že mi ta trocha toho popu nevadí a není tak násilná jako u alb Asia v novém tisíciletí, kde již postrádala jistý lesk a punc 80-tých let. A tak trochu se i Ti staří bardi začali vykrádat a úplně poslední 2 alba jsou pro mě vůbec neuchopitelné, ale to odbíhám od Lifesigns. V jisté míře zde nalézám jistou svěží podobonost jakou jsem před několika lety našel u Sound of Contact. Prostě nové věci a nové nápady, které vůbec nejsou špatné. První album bych řekl je mírně lepší (asi to bude tou menší mírou popu). Jistě to bude album, které mi jen tak nezapadne a budu se k němu vracet.

jirka 7200 @ 06.01.2020 18:50:45
to Pantata83 : vidíš a já to mám naopak. To rockovější je u mne druhé album. Slyším tam tazantnější rytmiku i hutnější aranže.

Pantata83 @ 07.01.2020 14:37:26
No, každopádně se těším na další desku, určitě jsou obě alba dobrá, ne jak v případě pokračování Kina s albem Radio Voltaire.