Ange - Le Cimetière des Arlequins (1973)

Druhý album francúzskej artrockovej skupiny Ange - Le cimetière des arlequins (1973) som dlho zháňal a konečne sa mi ho po rokoch podarilo zaradiť do zbierky.

Francúzsku scénu prakticky nepočúvam. Dom mám pár jednotlivých titulov, ale celkovo mám z vtedajšej scény zo 70. rokov dojem skôr avantgardných sklonov než riadneho rocku. Je možné, že sa mýlim a kdesi na mňa číhajú celé zástupy skvelej muziky, zatiaľ som však zdatný vo vyhýbaní sa roly obete. Doma sme nič nemali a ani počas môjho aktívneho budovania zbierky sa mi do nej francúzska scéna veľmi netlačila.

Každopádne Ange patrí k tým formáciám, ktoré ma chytili na prvé vypočutie (album Par les fils de Mandrin z roka 1976) a odvtedy som jej zanieteným fanúšikom. Prečo?

Atmosféra plná vybičovaných emócií a podmanivých melódií na mňa zaberá. Osem skladieb na tomto albume je oslavou teatrálneho vokálneho prejavu a najmä ódou na organ. Hudba je to teatrálna, čo môže znieť ako klišé, ale tu je to vlastne verný popis reality. Texty sú vo francúzštine, z ktorej neovládam prakticky nič, a tak mám z hudby zhruba rovnaký dojem ako z talianskeho progresívneho rocku. Je to čosi cudzie, ale zvykol som si. Niekedy mám pocit, že hudba stelesňuje nervozitu (Aujourd'hui c'est la fête chez l'apprenti sorcier), schizofréniu (Bivouac final) prípadne melanchóliu (La route aux cyprès). Korunu tomu všetkému nasadí záverečná, ale vlastne titulná, skladba Le cimetière des arlequins. V dobrom.

Osobne som prepadol kúzlu muziky Ange priam nekriticky. Neviem jej asi priznať taký kredit, aký by si zaslúžila. Budem sa preto držať pri zemi a udelím albumu iba päť hviezd. Je ich tam však ďaleko viac, skrytých za horizontom. Úžasná muzika!

Antony @ 09.02.2024 20:41:28
Francouzská hudební scéna je zvláštní, nacpou avantgardu všude. Některým žánrům to šikne, jiné se tím vykolejí a krom frankofonního prostředí moc nezaberou. ANGE jsou jednou z mála veličin, co mají evropský formát. Tohle album je vynikající a 5* bych dal také.

hejkal @ 10.02.2024 05:31:23
Je to tak. Hoci vlastním aj jednu výnimku, album God's Clown od skupiny Ocean. Hard rock spievaný po anglicky!!! To je asi najväčšia francúzska avantgarda. :)

jiří schwarz @ 14.02.2024 03:11:41
Hejkale (či jiní), netušíš, kde tohle album lze vyslechnout celé (Spotify má snad vše, krom prvních dvou alb; na YouTube fragmenty s titulní skladbou). Zajímavá kapela. Dal jsem jejich 3. album, celkem fajn.

hejkal @ 14.02.2024 07:19:46
Veru netuším. Na hľadanie hudby po internete som rezignoval dávno a nevyznám sa veľmi v streamovacích službách. Ale keď zadáš do googlu kapelu a názov albumu s dovetkom full album, hádam ti to pomôže niečo nájsť.

zdenek2512 @ 14.02.2024 07:47:56
jiri schwarz, loni jsem si koupil promo box Ange se 7 CD v provedení mini LP (Japan), před lety jsem si koupil krabičku s CD od skupiny Ange v pošetkách, kdybys měl zájem mohl bych ti tuhle krabičku prodat, na ceně bychom se domluvili. Jestli chceš hledat na netu , tak doporučuji Tidal. Taky je možnost poslat do úschovny.

jiří schwarz @ 15.02.2024 00:03:43
Hejkale, děkuju za tipy
Zdenku2512, děkuju za všechny nabídky. Využil bych rád tu úschovnu, nejsem sběratel (má tisícovka CD a 400 LP zůstaly u ženy), zatím nechci kupovat zajíce v pytli. Napiš prosím na jiri.schwarz1@gmail.com. Díky!

zdenek2512 @ 15.02.2024 07:44:38
jiri schwarz, odkazy na stažení máš v mailu.

jiří schwarz @ 20.02.2024 23:57:57
Jsem dnes u děkovaček. Tobě, zdeňku2512, žes mi poskytl možnost seznámit se s tímhle Hřbitovem harlekýnů, i s dalšími věcmi z časné tvorby Ange. Popravdě, trochu s tím zatím bojuju, není to první dobrou můj šálek whiskey. To spojení postupů francouzského šansonu s rockem je fajn, ač u živáku Cohena (i když ten frankofon zpívá anglicky) v cca r. 1973 se mí líbí víc - pravda, zde nebyly prvky progu, jako u Ange. Ale jistou teátrálnost (zmíněnou zde na RB) v tom cítím, a trochu mi vadí. Pro mě zatím za 3*, přihlédnu-li k originalitě, tak za 4* - obzvášť ta závěrečná (titulní) skladba se mi líbí. Vím déle, že toho máš naposloucháno tucty, ale proč někdy nenapíšeš svůj názor / postřeh? Nejen pro mě by byl jistě zajímavý. Moc děkuje Jirka.

hejkal @ 21.02.2024 03:32:41
Ange má svoje špecifické muchy, rozumiem, že ich nie je vždy jednoduché prekonať.

První album od Ange, které jsem slyšel a okamžitě jsem se do něj zamiloval. Ty varhany, ach ty varhany. Ty mě úplně odrovnaly, jak takový úžasný zvuk můžou mít. Pokud znáte další kapely s tímto soundem, tak rozhodně sem s nimi. Ani nemusím rozumět textům (stejně tak jako u italštiny), zpěv je dá se říct další hudební nástroj, který může udávat vlastní tóny, nálady, melodii atd. Dosud je to mé nejoblíbenější album. Na prog archives ho valně nehodnotí, tím jsem se opět ujistil, že ne vždy se dá spoléhat na jejich hodnocení. Cover alba působí originálním dojmem. Celkově je to dosud mé jejich nejoblíbenější. Přijde mi vyvážené bez slabého místa. K jednotlivým skladbám:

1. Ces Gens-Là - kytara mňouká, varhany duní. Duní i zároveň bicí, tišší zpěv doprovází hluboký avšak tlumený počátek. Teatrální projev Christiana pokračuje. Začíná to postupně gradovat, duní varhany a zesiluje zpěv. A pak se přidá kytara, zesílí varhany. To byla první skladba (i album) co jsem od Ange slyšel. Okamžitě jsem se do ní zamiloval. Ty varhany, ta kytara, ten naléhavý teatrální zpěv. Před čtvrtou minutou se rozjede další motiv, kdy opět duní varhany a kytara do toho pobrukuje. Přidává i zároveň krásné solo. V závěru se vše ztiší, jen jsou slyšet činely.

2. Aujourd'hui C'est La Fête Chez L'Apprenti-Sorcier -
dvojité varhany duní jako jeden zvuk dohromady, přidá se elektrická kytara. Zanedlouho se přidá i zpěv, za doprovodu dunících varhan, duní jako vody rozbouřeného oceánu. Po minutě a půl je naprosté ticho, jen vydrnkává akustická kytara, varhany jemně kvílí. Do toho se přidají klávesy, které zní v podstatě jako flétna. Zpěvák šepotem jen dobarvuje tuto krásnou pasáž. Pak opět zesílí kytara a varhany a navrací se úvodní motiv skladby.

3. Bivouac - 1ère Partie - počáteční vokální pasáže se postupně přesunují do klidné pasáže, kdy opět plují varhany. Zpěvák současně s varhany melodicky spolupracuje. Zpěv přidá na gradaci, občas je slyšet i sborový křik. Po dvou a půl minutách začne temnější pasáž, kdy zlověstně hrají varhany s jemným zpěvem. Následně se přidá kytara, která vydrnkává svou temnou melodii. Tempo se zrychlí, přidají se i bicí. Klávesy pak mají své solo.

4. L'Espionne Lesbienne - akustická kytara, zpěv, taková hravá skladba. Francouzštinou rychle artikulovat bych opravdu nechtěl, jako to tu předvádí zpěvák. Po minutě a půl je příjemná pasáž s flétnou. Poté se opět vrací původní motiv.

5. Bivouac Final - začne hutnými, dunivými varhany podporované bicími. Občas se ozve kytara. Zpěv zde není, je to spíše instrumentální. Tempo se zrychluje až se zase postupně úplně vytratí a vše se utiší. Po dvou minutách si hrají jen varhany a pomalu ukončí skladbu.

6. De Temps En Temps - taková lehce stravitelná a zapamatovatelná skladba. Zní to jako nějaká balada, která je velmi melodická. Opět hutné varhany, táhlý Christianův zpěv. Refrén, který by se dal zpívat i někde u táboráku. Pak to ale překvapí další pasáží, takovou snivou, hravou. Zase ty varhany, to je paráda. Postupně se navrací původní motiv s refrénem, který také skladbu ukončí.

7. La Route Aux Cyprès - asi nejromantičtější skladba na albu. Začne jen akustickou kytarou a zpěvem. Zde mi ani nevadí absence varhan a bicích. Akustika se postará o celou atmosféru. Francouzština se pro tento typ skladeb perfektně hodí. Závěr krásně prokreslí flétna.

8. Le Cimetière Des Arlequins - stejnojmenná jako album. Asi má nejoblíbenější na této desce. Začne basou a hned na to se ozvou dramatické varhany až z toho jde mráz po zádech. Pak se vše utiší, ale varhany se opět ujmou vlády s podporou basovky. Přidá se zpěv, bicí a vše splývá v jednu melodii. Líbí se mi zde hravý zpěv Christiana jak si pohrává se zpěvem do různých forem a přidává si i své vlastní melodie. Na něj se lehce nabalují další nástroje. Jeho dramatičnost dodává skladbě zajímavý dynamický náboj. Po čtyřech minutách utichne zpěv a varhany začínají nabírat na gradaci. Za chvíli se opět přihlásí o slovo zpěvák a naléhavým hlasem křičí (tomu jako z mála slov rozumím) "vstupte !" "vstupte!". Začíná se to čím dál více zrychlovat, nabírat na větší gradaci, až se bicí zblázní a zpěvák už nestíhá ani křičet. Po sedmé minutě začnou burácet opět bicí, varhany hrát sem a tam, přidávají se různé pazvuky, které ani nejsem schopen identifikovat. Různorodé zvuky s varhany dokončují tuto krásnou skladbu.
reagovat

jirka 7200 @ 20.03.2018 21:23:59
Ten pro mě přehnaně teatrální projev zpěváka je pro mě velkým oříškem a to nemluvím o francouzštině. S italštinou bojuju již o něco méně díky PFM.

Ryback @ 20.03.2018 22:20:22
Chápu tenhle úhel pohledu a vlastně máš pravdu. Každá země má svá specifika. Třeba ta Itálie: Neznám jinou zemi, která by vyprodukovala tolik jednoalbových kapel, sršících tolika několikaminutovými osekanými nápady. Na Daevových stránkách o artrocku jsem kdysi v jedné recenzi dokonce vznesl něco jako řečnickou otázku, jestli to není způsobené tím, že v té Itálii tolik pere sluníčko :-) . A Francouzi jsou někdy zase rádi teatrální. Já sám na to musím mít prostě náladu, podobně jako třeba na šanson. A je fakt, že to nebývá často. Teatrální byl koneckonců často i Belmondo ve svých slavných filmech ze 70. a 80. let, po svém období raných artových filmů. A taky ho mám rád :-) .
Teatrálnost u Ange je a chápu, že ne každému sedne.

sheik @ 21.03.2018 06:53:57
Titane bo někdo,nevíš co se to vznáší na obale?

Titan @ 22.03.2018 10:43:14
Jirka: Zkus tomu dát čas a když to holt nepůjde tak se nemá cenu trápit ;-)

Sheik: taky by mě to zajímalo, ale bohužel netuším. Ono se špatně googluje ty informace o kapele když je většina ve francouzštině. Ty překlady přes google za moc nestojí :)

horyna @ 22.03.2018 10:52:02
Titan zdravím tě a jsem moc rád, že jsi se sem prostřednictvím tvých zajímavých recenzí vrátil. Některé z těch starších mám v blahé paměti a prostřednictvím pro mě neznámých kapel jsi mi objevil zcela nové světy (např: nedávno přidaní Biglietto). Takže Velké díky.
Pochopitelně zaujali i tihle příliš teatrální Ange. Francouzký jazyk mě v art rocku fascinuje, ale sedí mi spíš v klidnějších polohách - Carpe Diem, takže hledám něco podobného. Pokud by jsi ty nebo někdo jiný měl podobný tip, sem s ním.

Titan @ 22.03.2018 13:11:48
Ahoj Horyno, to mě moc těší, že jsi takhle objevil nové kapely i díky nějaké mé recenzi. To víš, kdybych nebyl lenoch, tak by těch recenzí za tu řádku let bylo daleko více. Teď mě to docela zase chytlo sem chodit, tak uvidíme :)

I když v případě Biglieto se divím, že sis toho nevšiml dříve, byly tam předchozí recenze.

To Carpe Diem si musím oživit, ale mám dojem, že to právě bylo takové svižnější tempo ? Tohle album bych řekl, že je právě klidný dost, zkus s ním začít. Svižnější jsou spíše ty následující.