Windmill - Tribus (2018)

12.03.2019 horyna | #

Někdy může být indikátor kvality opravdu různorodý. O jednom našem kolegovi z progboardu vím, že současnou hudbu příliš neposlouchá, ani nekupuje. Když tu v poslechovém vlákně před koncem minulého roku několikrát uvedl norské Windmill jako žhavé želízko v současném progresivním ohni, trošku jsem zpozorněl a řekl si, že to nemůže být tak špatné, pokud tomu zrovna tento člověk věnuje tolik pozornosti. Když pak v bilanční fázi onen nejmenovaný (pokud recenzi číst bude, sám se jistě pozná) za ročník 2018 spolu s Mystery a Spock´s Beard uvedl znovu právě Windmill jako jedinou trojici, kterou si v uplynulém období pořídil, tušil jsem, že to dobré být zkrátka musí. Postupně se na tuto kapelu nalepili další zdejší dopisovatelé a Windmill obestoupil kult nového progresivního zázraku na mapě se soudobou muzikou.

Aniž bych znal jejich díla předešlá, napoprvé jsem otestoval právě aktuální nahrávku Tribus a už při nástřelu na internetu se mi ušní cesty samou radostí rozeskotačily. Třetí norský zástupce v krátké době (po Wobbler a Gazpacho) mi znovu udělal nebývalou radost. Abych byl upřímný, dokonalost této nahrávky mě úplně ohromila. Neměl jsem o nich žádnou představu, přečetl jsem pár velmi dobrých hodnocení, recenzí a vzápětí je objednal. Jejich styl hudby lze charakterizovat jako moderní verzi sedmdesátkového art-rocku s aktuálním zvukem a kompozičními postupy odpovídajícími tomu nejlepšímu, co bylo v oné době zkomponováno. I přes svou složitost je to muzika velmi chytlavá, melodicky přístupná, poslechově velice přívětivá a aranžérsky takřka dokonalá. Čiší z ní pohoda, přehled a jasná koncepce.

Hned první kompozice - dvacet čtyři minut trvající věc The Tree - je zároveň nejsilnější položkou alba. Obsahuje hned několik nosných melodických linek a působivou, místy tajemnou atmosféru, ve které obzvlášť vynikají překrásné pasáže příčné flétny a decentní klávesové doplňky. Vůbec celá sehranost kapely a vzájemná nástrojová prokomponovanost je na velmi vysoké úrovni. Zpěv Erika Borgena mi svou barvou a hřejivou teplotou připomíná Briana de Graeveho z holandských Silhoutte. Kapela je nejsilnější ve středních tempech; nic není nucené ani překotně překombinované. Morten Clason proloží píseň dojemným saxofonovým sólem, které vzápětí vystřídá až ležérní barovo-jazzová vsuvka. Další sólo je pro změnu na flétnu a pasáž následující má charakter muzikálu i severského folklóru zároveň. Kytara do písně neustále servíruje výborné melodie, a člověk nemá potřebu vyřknout ze sebe ono nepříjemné-tohle jsem už někde slyšel.

Druhá skladba Storm je desetiminutový instrumentální klenot, ve kterém si hlavní karty mezi sebou rozdají nádherná flétnová mezihra a vyhrávky na klasickou i elektrickou kytaru. Píseň má silně povznášející náladu s výborně šlapající basovou i bicí stopou. Základem jsou opět melodie, "nové", silné, působivé a neokoukané. Třetí a časově nenáročná Dendrophenia vyznívá až hard-rockově. Na chytlavém riffu balancuje Erikův vokál jako sličná akrobatka procházející se po provaze nataženém přes celé šapitó. Skladba nepostrádá tah a energii. Následuje Make Me Feel. Ta se zprvu nejeví natolik silně, ale při pátém a dalším poslechu už člověk podlehne. Stačí zavřít oči a nechat se unášet zajímavě modulovanými klávesy, nezbytnou flétnovou melodikou a slušnou zásobou kytarových prvků. Závěr tvoří píseň Play with Fire. Díky flétnové lidově skočné melodii ji lze přirovnat k tvorbě Jethro Tull, avšak zpěvákův akcent ji především v refrénu posouvá do úplně jiné hudební dimenze.

V dnešním hudebním světě přesyceném podobnými spolky, které dobře hrát skutečně dovedou, avšak kompozičně často pokulhávají, kde se ono déjà vu slyšeného opakuje a nápaditost se rapidně vytrácí, je neskutečně těžké přijít s něčím, co by vás plně zaujalo a navíc oslovilo také posluchačův srdeční sval. Myslím, že nejsem zdaleka sám, koho svým talentem Windmill dostali do kolen. Deska Tribus patří mezi nejlepší nahrávky, které uplynulý rok 2018 přinesl!
reagovat

Brano @ 12.03.2019 13:56:29
Windmill ma príjemne prekvapili,vypočul som si postupne všetky tri štúdiovky a je to silný art-rockový koncentrát.Skutočne klobúk dolu!Horyna,dík za recenziu a tiež ďakujem aj tomu človeku,ktorý to dal ako tip do počúvacieho vlákna,myslím že to bol asi PaloM,opravte ma ak sa mýlim.

horyna @ 12.03.2019 14:16:45
Tak já to tedy prásknu. Ano s Palem jsme o tom debatili, ale já měl na mysli JarduP -u něj jsem si Windmill všimnul poprvé. S Palem jsme pak řešili kde desku objednat. Taky ho dostala.
Braňo jsem rád, že tě kapela oslovila, kdyby ne, dost bych se tomu divil :-)

pinkman @ 12.03.2019 17:19:30
Soudobou hudbu často nevyhledávám. Neodokázal jsem odolat horynově pozitivně nabuzené recenzi a desku si poslechl. S tím kloboukem bych se připojil k Branovi.
Opravdu špičkové. Jestli má některá ze současných kapel šanci zabodovat v širším měřítku, pak to budou právě Windmill. Díky za užitečnou recenzi.

PaloM @ 12.03.2019 17:24:48
Na posledné CD Windmill - Tribus ma upozornil Zdeněk. Potom som počúval všetky tri štúdiovky z youtube dal som odkazy do počúvacieho vlákna. Za tip patrí vďaka Zdeňkovi a za túto, už štandardne skvelú recenziu ďakujeme Markovi :-) Podstatné je, že si to našlo poslucháčov. Originál CD mám pár týždňov doma, z UK Amazonu.

Jarda P @ 13.03.2019 06:04:39
Zdravím Horynu, týden jsem byl mimo a koukám, že se zde vyrojili další příznivci Windmill. Jsem rád, že nejsem sám koho oslovili. Současné kapely mě zaujmou vyjímečně a právě Windmill jsou tou výjimkou. Když jsem je slyšel poprvé tak jsem pátral, zda tam nezpívá bývalý bubeník od Silhouette. Právě jeho hlas mi u současných Silhouette chybí. Všechny 3 desky Windmill jsou skvělé.

Petr87 @ 13.03.2019 09:52:14
Pravda, pravda, deska je to vážně skvělá, ale já se stále nějak nedovedu srovnat se zpěvem, který mi ne všude úplně sedí...

horyna @ 13.03.2019 11:39:37
Ahoj Jardo a děkuji za opravu. Nebyl jsem si jist, jestli je ten zpěv podobný kytaristovi Brianu de Graeve, nebo tebou jmenovanému Josi Uffingovi. Překvapil jsi, že znáš i Silhoutte:-)

zdenek3 @ 14.03.2019 16:27:20
Já děkuji Horynovi za příspěvek a recenzi. Skoro vždy se mi trefí do vkusu či recenze.
Tuto kapelu jsem neznal. Poslechl jsem si tuto desku a opravdu hodně dobrý.Dík.

K diskuzi na téma zpěv mi při poslechu,obzvláště skladby
Make Me Feel, přes v úvodu hrající Tullovské flétny, vytanula na mysli jedině kapela Uriah Heep.

horyna @ 15.03.2019 08:06:25
Chlapci jsem pochopitelně rád, že se Windmill líbí a že vás jejich hudba oslovila. Díky za vaše reakce.

Petr59 @ 16.03.2019 01:56:54
Výborné album, ale "The Continuation", které mám doma skoro 5 let, je lepší... je přímo famózní.

bullb @ 18.03.2019 07:31:15
Už som ako ten "Plha se hlásí".
Po pár nástreloch: príjemná vecička. Úžasne mi pripomína sedemdesiate roky. Nechcem byť konkrétny, ale asi Focus (lyrika), niečo ako Jethro (flauta), Camel...
Chce to viac počúvať, fajn muzika.

oř @ 14.04.2019 10:59:39
Trvalo to, ale konečně jsem se rozhoupal k Windmill. Mít to trošku horší a šumící zvuk řeknu, že to album pochází z roku 1972. Brilantní. Tip tipů. Díky.

muf @ 16.04.2019 11:48:01
Velice děkuji Horynovi za výstižnou recenzi. Musím říct, že od doby, co pročítám recenze na Progboardu, tak jsem o několik nemálo tisíc lehčí a spoustu super hudby bohatší. Windmill je jedna z kapel, která mě doslova uchvátila a s každým poslechem se mi zdá lepší. Ještě do nedávna jsem si myslel, že takovému stylu v tomto století dochází dech, ale už si to nemyslím.

horyna @ 17.04.2019 08:29:07
Stejně jako mandy, vítej tu na Progboardě i ty mufe.
Řekl bych, že věta - Musím říct, že od doby, co pročítám recenze na Progboardu, tak jsem o několik nemálo tisíc lehčí a spoustu super hudby bohatší - tu sedí na většinu ze zdejšího osazenstva. :-)
Ano, na Windmill nás tu ujelo celkem dost, až mne to samotného překvapuje. Desku jsem si znovu včera připomenul a je skutečně skvělá. Právě spřádám plány na objednávku The Continuation.

PaloM @ 17.04.2019 09:29:51
Ano Marek, úspešne sa odľahčujeme z Kč a Euro. Včera som si po rokoch obnovil PayPal z tohto dôvodu.
Keď z vás všetkých trochu opadne ošiaľ z trojice CD Windmill, skúste sa infikovať trojicou CD The Emerald Dawn. Som z nich nadobro nakazený :-)