Soft Machine - Tales Of Taliesin – The EMI Years Anthology 1975-1981 (2011)
CD 1:
01. Hazard Profile Part One
02. Gone Sailing
03. Bundles
04. Land Of The Bag Snake
05. The Floating World
06. The Tale Of Taliesin
07. Out Of Season
08. Second Bundle
09. Nexus
10. One Over The Eight
11. Number Three (live)
12. The Nodder (live)
CD 2:
01. White Kite (live)
02. Eos (live)
03. Odds Bullets And Blades Part One (live)
04. Odds Bullets And Blades Part Two (live)
05. Puffin’ (live)
06. Huffin’ (live)
07. K’s Riff (live)
08. Song Of Aeolus (live)
09. Soft Space (live)
10. Over N’ Above
11. (Black) Velvet Mountain
12. Sky Monkey
13. Panaramania
Obsazení:
Roy Babbington: bass (CD1: 1-10)
Allan Holdsworth: guitars (CD 1: 1-5, CD 2: 10-13)
Karl Jenkins: oboe, keyboards, soprano saxophone
John Marshall: drums, percussion
Mike Ratledge: keyboards (CD 1: 1-5)
John Etheridge: guitars (CD 1: 6-12, CD 2: 1-9)
Alan Wakeman: soprano and tenor saxophones (CD 1: 6-10)
Rick Sanders: violin (CD 1: 11-12, CD 2: 1-9)
Steve Cook: bass (CD 1: 11-12, CD 2: 1-9)
Jack Bruce: bass (CD 2: 10-13)
Ray Warleigh: alto saxophone, bass flute (CD 2: 10-13)
Dick Morrissey: tenor saxophone (CD 2: 10-13)
Alan Parker: rhythm guitar (CD 2: 10-13)
Tony Rivers: backing vocals (CD 2: 10-13)
Stu Calver: backing vocals (CD 2: 10-13)
John Perry: backing vocals (CD 2: 10-13)
Nie som veľký fanúšik fusion. Preto ma potešilo, keď Esoteric Recordings vypustilo do sveta album Tales Of Taliesin – The EMI Years Anthology 1975-1981, výberovku kapely Soft Machine.
Dva disky ponúkajú chronologický výsek z albumov Bundles (1975), Softs (1976), Alive And Well, Recorded In Paris (1978) a Land Of Cockayne (1981). To mi nesmierne vyhovuje, pretože free jazzové plochy z albumov prvej polovice 70. rokov ma absolútne odpudzujú. Tieto neskoršie som preto nikdy nijako zvlášť nesledoval. Ale robil som chybu!
Už úvodná skladba Hazard Profile Part One je neuveriteľne zrockovatelá smršť, Holdsworth je neskutočný gitarista! Od skladby The Tale Of Taliesin sa gitary chopil John Etheridge a je to rovnako diabolský gitarista, jeden z najtechnickejších, ktorých som kedy videl hrať naživo. Koncert Soft Machine v Múzeu obchodu v Bratislave 17.9.2018 patrí k mojim najúžasnejším zážitkom. A nie len preto, že s nimi bubnoval nedávno zosnulý velikán John Marshall. Bol to posledný koncert, na ktorom sme boli spolu s otcom. Nečudo, že ma baví aj veľká časť koncertného albumu Alive And Well, Recorded In Paris. Je tu celých deväť skladieb z jedenástich! Plus dve koncertné rarity K’s Riff a Song Of Aeolus. Posledný album Land Of Cockayne je hudobne najmenej pôsobivý, ale zasa tu hrá na basu môj obľúbenec Jack Bruce, takže som ochotný si ho užiť.
Esoteric Recordings vydali tradične zvukovo skvelé nosiče, nechýba podrobný a popisný booklet, skrátka, je to chuťovka! Tento výber počúvam pomerne často, z oblasti fusion mi je azda najbližší (a že mám tých výberov z tohto žánru viacero). Aj preto dám plný počet hviezd, ide o môj obľúbený počin.
reagovat
stargazer @ 01.10.2023 08:58:09
Kytaristu Alana Holdswortha respektuji. Líbí se mi to, jak prosazuje nové technologie do kytarového světa. Je to obdivuhodný hráč, zasluhující zvláštní pozornost. U jeho kytarového speciálu pod jménem Synthaxe jsem si kladl otázku, jestli tohle vůbec může hrát.
Jinak skupina Soft Machine mě úspěšně míjela celý život, takže naše první shledání poslechem tohoto alba dopadlo na výbornou. Mimochodem se mi líbí projevem i ten druhý kytarista.
hejkal @ 01.10.2023 16:58:55
Som rád, že som ťa navnadil. Holdsworth i Etheridge patria k absolútnej špičke technických rýchloprstých gitaristov.
Antony @ 01.10.2023 17:43:18
SOFT MACHINE mám za jednu z největších skupin všech dob. Z hlediska působivosti hudby jsou první dvě alba těžko s čím srovnatelná. Mám s nimi jedny z nejsilnějších zážitků celé své posluchačské éry. Následující jazzrockovější nahrávky jsou též vytříbené a svými kompozicemi si mne chlapci pěkně omotávají kolem palce. I reunion je pro mne vítaným oživením hudební scény.
Osobnosti, které ze SOFT MACHINE vzešly, sleduji i v jejich následujících projektech. Velmi často se jedná o vynikající záležitosti vymykající se žánrovým a dobovým klišé. Dodám, že jsem u nich zaznamenal mnoho stylových prvků, ale free jazzové plochy prakticky vůbec.
Tím chci skupinu doporučit k podrobnějšímu zkoumání. S výběrem a už vůbec ne koncertním bych se v žádném případě nespokojil.
hejkal @ 03.01.2024 14:56:52
Debut mám veľmi rád. Čo sa týka free jazzu, napríklad slávny dvojalbum Thirds je ho plný. Počúvať ho nedokážem, skúšal som viackrát.
Samozrejme, priaznivcom fusion hlbší ponor odporúčam. Ja som vlažný poslucháč tohto štýlu a vôbec sa za to nehanbím. :)
Antony @ 01.10.2023 21:01:30
Tak jsem si musel Third (1970) znovu pustit. 4 skoro 20 minutové skladby, 4 strany LP. Nádherná muzika. Tak odlišná od předchozích dvou desek, taky se výrazně změnilo obsazení.
A máš pravdu. Je tam! Ten free jazz. Nejsou to tedy žádné kakofonické improvizace, ale pěkná uvolněná proměnlivá forma, co protéká časem a pěkně se rozvíjí. Já tu desku mám tak zažitou, že mi to ani nepřijde, ale když se na tento aspekt zaměřím, tak s tebou musím souhlasit.
hejkal @ 02.10.2023 04:50:07
Som rád, že to tam vnímaš. Na mňa je to priveľmi voľné, skôr hluky a plochy ako zvuky a melódie. Tento typ muziky, podobne ako napríklad disco, nevyhľadávam. Život je príliš krátky, aby som ho premrhal na niečo, čo sa mi nepáči.
- hodnoceno 1x
- hodnoceno 0x