Berry, Chuck - The Anthology (compilation, 2CD) (2000)
Disc One:
1. Maybellene (2:22)
2. Wee Wee Hours (3:05)
3. Thirty Days (2:24)
4. You Can't Catch Me (2:45)
5. Downbound Train (2:51)
6. No Money Down (2:59)
7. Brown Eyed Handsome Man (2:18)
8. Roll Over Beethoven (2:24)
9. Too Much Monkey Business (2:56)
10. Havana Moon (3:09)
11. School Days (2:43)
12. Rock and Roll Music (2:33)
13. Oh Baby Doll (2:39)
14. Sweet Little Sixteen (3:03)
15. Guitar Boogie (2:21)
16. Reelin' and Rockin' (3:17)
17. Johnny B. Goode (2:42)
18. Around and Around (2:41)
19. Beautiful Delilah (2:11)
20. House of Blue Lights (2:29)
21. Carol (2:50)
22. Jo Jo Gunne (2:47)
23. Memphis (2:15)
24. Sweet Little Rock and Roller (2:24)
25. Little Queenie (2:44)
26. Almost Grown (2:19)
Disc Two:
1. Back in the U.S.A. (2:29)
2. Do You Love Me (2:24)
3. Betty Jean (2:28)
4. Childhood Sweetheart (2:45)
5. Let It Rock (1:49)
6. Too Pooped to Pop (2:37)
7. I Got to Find My Baby (2:17)
8. Don't You Lie to Me (2:05)
9. Bye Bye Johnny (2:07)
10. Jaguar and Thunderbird (1:52)
11. Down the Road a Piece (2:16)
12. Confessin' the Blues (2:10)
13. I'm Talking About You (1:51)
14. Come On (1:51)
15. Nadine (Is It You?) (2:36)
16. You Never Can Tell (2:44)
17. Promised Land (2:25)
18. No Particular Place to Go (2:44)
19. Dear Dad (1:52)
20. I Want to Be Your Driver (2:17)
21. Tulane (2:39)
22. My Ding-a-Ling (Live single edit) (4:19)
23. Reelin' and Rockin' (Live) (7:04)
24. Bio (4:24)
Recorded: May 1955 - May 1973
Released: June 2000
Obsazení:
Chuck Berry and others

Keby po mne chcel ktokoľvek informáciu, čo je to rokenrol, dostal by odo mňa jedinú odpoveď – Chuck Berry.
Zabudnite na Elvisa, Little Richarda, Jerry Lee Lewisa, Buddy Hollyho a ďalších, Chuck Berry stelesňuje rock & roll. Bol na jeho počiatku, definoval ho, rozvíjal a priviedol na vrchol. Dovoľte mi zaspomínať na neho troška inak. Pre mňa to bol pojem vďaka filmu Návrat do budúcnosti, kde ho Michael Fox sprostredkovane naučil hrať rokenrol. Následne som ho v roku 1993 videl naživo v Bratislave pod Devínskym hradom. Dňa 13. júna toho roka sme tam stáli celá rodina a užívali si jeho povestný kačací krok. A to ešte nebolo všetko. O tejto akcii si prečítate v parádnom spomienkovom článku Chuck Berry na Devíne. Ďalší film, kde som na neho naďabil, hoci tam nehral veľkú rolu, bol Cadillac Records, film o Chess Records s Adrienom Brodym v role Leonarda Chessa. Je to príjemný, aj keď dosť premárnený film, ktorý mám svojim spôsobom rád.
Ale povedzme si pravdu. Jeho muziku som vnímal veľmi okrajovo (ako celé rokenrolové hnutie), pretože okrem príjemného rozptýlenia raz za čas tento žáner nepočúvam. Mám jeho skladby na rôznych kompiláciách (napr. vynikajúca štvordisková knižka A Complete Introduction To Chess) a najmä, jeho veci preberali a preberajú rockeri dodnes. Jeho coververzií je toľko, že na ne naďabím každú chvíľku u každého, kto to kedy s rockom myslel vážne. Mám podozrenie, že nikto na svete nie je toľko hraný ako Berry. Sám som hral s viacerými kapelami iba jediný z jeho hitov, a síce Johnny B. Goode, ale to na veci nič nemení. Inak, vedeli ste, že táto skladba je jediným rokenrolovým zástupcom na zlatom disku určenom pre dve vesmírne lode Voyager, ktoré v roku 1977 vyslali do vesmíru s cieľom ukázať mimozemšťanom našu mnohorakú pozemskú kultúru?
Berry bol búrlivák, sex, drogy a rokenrol spojené s väzením pre všetky tri tieto kľúčové slová... Zaujímavé je, že v 70. rokoch v podstate zanevrel na tvorbu a stal sa cover bandom samého seba. S rôznymi lokálnymi umelcami hral svoje hity po svete, až napokon zomrel ako deväťdesiatročný 18.10.2017.
Táto kompilácia má v sebe všetko. Hity (Maybellene, Roll Over Beethoven, Rock And Roll Music, Sweet Little Sixteen, Johnny B. Goode, Carol, Nadine (Is It You?), My Ding-A-Ling), bluesovky (napr. Wee Wee Hours, No Money Down, Memphis, Tennessee, Do You Love Me, Childhood Sweetheart, I Got To Find My Baby, Confessin’ The Blues, Bio). Rokenrol hrá prím, je všade (napr. School Day, Oh Baby Doll, Sweet Little Rock & Roller, Little Queenie, Back In The U.S.A., Promised Land, No Particular Place To Go, Tulane) a tiahne z neho pohoda. Ja viem, znie to čudne, keď revoltu rokenrolu dnes vnímam ako príjemnú záležitosť, z ktorej cítim nenáhlivosť dôb minulých. Aspoň mi to v dnešných hektických časoch tak pripadá.
Občas sa tam zjavia aj pekelne dobré temné skladby ako Downbound Train, podmanivé náladovky typu Havana Moon alebo Jo Jo Gunne, ostré kúsky á la Reelin’ And Rockin’ (som rád, že je tu aj dlhočizná koncertná verzia) či I Want To Be Your Driver, prípadne bluesové prerábky ako Don’t You Lie To Me. Takéto veci mám najradšej. A Tarantinovú filmovú reminiscenciu zo skladby You Never Can Tell mi nikto nikdy z hlavy nedostane.
Berry žil v ére singlov, nuž nečudo, že sa na ne sústredí aj výberovka The Anthology. Dočítal som sa, že obsahuje všetky á-strany singlov od Chess Records bez sviatočných singlov z rokov 1955-1965, jedenásť béčkových strán, tri single zo 70. rokov, sedem skladieb z albumov a jednu raritu z kompilácie Missing Berries (1990). Päťdesiat skladieb je pre mňa viac ako od Berryho potrebujem k životu, ale som rád, že ich mám.
The Anthology je vynikajúci výber, toto sú dejiny modernej populárnej hudby, krásny medzník na ceste od blues k rocku. Prekvapivo aj cez country, z ktorého Berry čerpal viaceré svoje inšpirácie, aby z nich spravil rokenrolové klasiky (napr. pretvorenie Ida Red na Maybellene). Keď mám chuť na rokenrol, Berry ponúka všetko, čo chcem.
reagovat
Antony @ 08.01.2024 12:36:31
Z čistě chronologického hlediska naskočil Chuck Berry do rozjetého vlaku. Chytil se momentálně úspěšného trendu a přišel s několika hity. Styl začali a definovali jiní, Berry byl jedním z mnoha, kteří jej posléze rozvíjeli a po boku ostatních se vyvezl na vrchol.
Pokud R'n'R, poslechnu si Elvise nebo Billa Haleyho. Oba přišli dříve a dělali hudbu pro moje uši daleko lépe.
balu @ 08.01.2024 12:43:17
Když Elvis a rokenrol, tak pouze ty singly nahrané ve studiu Sun,
pak už to bylo jen o penězích a o ničem.
Antony @ 08.01.2024 13:14:09
Ano, ty singly jsem měl na mysli. Ale pozdější tvorba se mi líbí také. O penězích to bylo vždycky u všech, to bych mu nezazlíval.
balu @ 08.01.2024 13:41:16
Myslel jsem to tak, že už to nebylo o rokenrolu.
zato Berry byl pan Rokenrol man.
hejkal @ 09.01.2024 14:55:10
Antony - tvoje uši sú tvoje uši. Mám svoje. Berry dodal rokenrolu rockovú gitaru ako ústredný nástroj (dovtedy fičal klavír, prípadne saxofón), áno, nebol prvý gitarista, ale bol v tomto štýlotvorný. A pre mňa je jeho rokenrol tisíckrát zaujímavejší ako ten Elvisov.
Antony @ 08.01.2024 15:32:12
Uši jsou jedna věc. Ty mi velí jasně v tom, kdo je zajímavější.
Ale z hlediska reálných skutečností vidím, že Elvis měl v kapele dvě kytary, kontrabas, klavír, bicí, křoví, Haley totéž. Berry dvě kytary, kontrabas, klavír. Rozdíl ani přínos jaksi nevidím.
Vlastně jeden rozdíl ano. Berry kytaru používal jako rekvizitu (elektrická bez šňůry?), ostatní na ni hráli.
hejkal @ 08.01.2024 16:36:16
Niekedy by som si rád prečítal tvoje alternatívne dejiny rockovej hudby, kde Berry nehral na gitaru, Lynyrd Skynyrd je country a hudobníci nechcú hrať naživo. Myslim si, že by to bolo zaujímavé čítanie. :)
Antony @ 08.01.2024 17:08:25
Kde píšu, že Berry nehrál na kytaru?
hejkal @ 08.01.2024 17:13:49
Berry kytaru používal jako rekvizitu (elektrická bez šňůry?), ostatní na ni hráli.
Zdalo sa mi to pomerne zrozumiteľné. Ostatní na ňu hrali, on nie.
Antony @ 08.01.2024 17:36:07
To je stejné, jako kdybych tvoje "dodal rokenrolu rockovú gitaru ako ústredný nástroj" interpretoval, že ostatní na kytaru nehráli.
Napíšu to i s detaily. Existuje spousta videí, kde Berry s elektrickou kytarou skotačí jen jako s rekvizitou. Nemá u ni šňůru. Slouží jen k předvádění pohybových kreací, nikoli ke hře. To, že na nich zpívá bez mikrofonu beru už jen jako detail. Na jiných koncertních videích z téže doby (Elvis, Haley), tito hrají na akustickou kytaru a v pozadí sedí druhý kytarista, z kytary mu vede kabel, tedy hraje.
hejkal @ 08.01.2024 18:00:09
OK
Jarda P @ 08.01.2024 19:22:51
😂😂😂
zdenek2512 @ 08.01.2024 19:33:16
V šedesátých letech mě zajímal bigbít hlavně Beatles, éra rock n rollu mě nikdy nechytla, to spíš staří bluesmani a jazz
hejkal @ 08.01.2024 20:48:54
Tiež som viac na predvojnové blues ako povojnový rokenrol. Ten mi stačí z pár výberoviek.
Apache @ 08.01.2024 20:51:17
Je možné, že Chuck hrál v některém z těch mnoha a mnoha svých televizních vystoupení na playback - koneckonců v televizi to vždy byla běžná praxe. Ale moc mi to k němu stejně nesedělo. Mrknul jsem tedy na youtube a úplně první video, které mi to našlo po zadání "chuck berry live 1950s" bylo tohle. Přes nevalnou kvalitu obrazu je jasně vidět šňůra od kytary, na kterou Berry přes mnohé pohybové kreace (a evidentně živý zpěv) zjevně opravdu hraje.
Ostatně, ještě než se v roce 1955 (tedy v roce, který je všeobecně brán jako letopočet jedna v historii rock and rollu a během něhož vydal hned tři úspěšné singly) proslavil s Maybellene, živil se pár let hraním po klubech v kapele Johnnie Johnsona. Tedy pianisty (nikoli klavíristy), se kterým pak spolupracoval až do 80. let. Kdyby se o totéž pokoušel s rekvizitou, nevím zda by se to Johnniemu, jeho kapele a vůbec komukoli líbilo.
Svými rify v padesátkách (během nichž složil, otextoval, nazpíval, nahrál a vydal u Chess Records cca dvě desítky čistě autorských singlů, z nichž každý byl úspěšný a drtivá většina z nich jsou neoddiskutovatelné rock and rollové klasiky) v podstatě definoval rockovou kytaru. Tedy ukázal svým následovníkům jakým způsobem se má kytara v rocku používat coby sólový nástroj.
Těch klasických songů, se kterými přišel, nebylo samozřejmě jenom pár. Stačí se mrknout na jeho diskografii jenom zde na Rockboardu, kde jsou jasně vypsány všechny A a B strany jeho singlů. Ty navíc zdaleka nejsou jen z padesátek - v 60., ba dokonce ještě i v 70. letech k nim Chuck přidal spoustu dalších.
Jeho vliv na vývoj rockové muziky je nepopiratelný - coververze jeho songů v první půli šedesátek ve velkém nahrávali snad všichni ti, co později rozpoutali onu pověstnou britskou invazi.
Zbytek je historie.
Apache @ 08.01.2024 21:15:26
zdenek: To, čemu se v Česku říká (nebo možná spíš říkalo) bigbít, jsem vždy pojmenovával výrazem rock and roll. Tak se tomu ostatně říká v Americe dodnes. Rock and roll nevnímám jen jako něco z 50. let nebo dokonce jen jako tanec, jako spousta lidí. Pro mě je rock and roll všechno od Berryho přes Stouny a AC/DC až po Guns N' Roses. Zjednodušeně je pro mě výraz rock jenom zkratkou slova rock and roll. A to slovo mi zní moc dobře. Vždyť se dodnes používá heslo "sex, drogy a rokenrol". To platilo od padesátek až po devadesátky. Já osobně necítím nějaký hluboký rozdíl ve filozofii průkopníků rock and rollu v padesátkách, jejich pokračovatelů v 60. a 70. letech a glam metalistů v osmdesátkách. Podle mě je to pořád o tom samém. Má to stejný účel, stejnou filozofii a zhruba stejné výrazivo. A jak se zpívá v jednom hitu ze 70. let: It's only rock 'n' roll, but I like it. A o sobě klidně můžu říct, že to dokonce miluju (I love rock 'n' roll, jak zpívala třeba Joan Jett na začátku 80's). Je to pro mě zábava na celý život, ať už se to podává v různých modifikacích - jako hard rock, AOR, glam metal, southern rock, blues rock, punk nebo glam rock... Skoro vždy je tam ten rock už přímo v názvu a pro mě je to všechno prostě rock and roll (nebo bigbít, abych použil ten starý český ekvivalent).
Apache @ 08.01.2024 21:32:06
Kdyby byl Chuck Berry jen "jeden z mnoha", co se "po boku ostatních vyvezl na vrchol", nemyslím si, že by kritička Lillian Roxon považovala za nutné napsat větu "Chuck Berry je možná tím vůbec nejdůležitějším jménem celé rockové historie".
A kdyby nebyl významným a stylotvorným kytaristou, těžko by ho Jiří Černý (nebo možná Ondřej Konrád, teď si nejsem jist, který z těch dvou) zařadil v Rock & Popu do seriálu Čarostřelci o nejdůležitějších rockových kytaristech všech dob.
A dobré je vědět i to, že to, jakým způsobem psal Berry své texty, ovlivnilo celé rockové textařství v budoucnosti.
Inspiraci Chuckovými texty hrdě přiznává například i Bruce Springsteen, který ne náhodou nazval tři své písně úplně stejně jako Berry.
Apache @ 08.01.2024 22:35:47
Jarda P: Taky přemýšlíš nad tím proč posílali do toho vesmíru zrovna nahrávku nějakého tančicího klauna s rekvizitou?
hejkal @ 09.01.2024 08:10:19
No, keby v tých časoch existoval internet plný odborníkov na všetko, Voyager nikdy ani len nevzlietne. :)
Jarda P @ 09.01.2024 11:07:33
Apache: asi netušili, že se bude nějaký rozumbrada hluboce zamýšlet nad tím ,zda šňůra trčí či ne 😂
Jarda P @ 09.01.2024 11:13:16
Berryho ale neposlouchám, ale rád jsem si o něm přečetl a jako bonus i pobavil.
Antony @ 09.01.2024 11:41:10
Zato kdyby byl Voyager poháněn fanatizmem oddaných příznivců zbožštělých idolů, byl by už dávno nadsvětelnou rychlostí na opačném konci galaxie.. :)
Naštěstí takto fyzika nefunguje, má svá pravidla. Hudební historie také, šla prokazatelnými vývojovými kroky, které buď chceme objektivně vidět, nebo se zaslepujeme růžovými brýlemi subjektivizmu.
R'n'R nepřišel ani naráz, ani ho nevynaleznul jeden člověk. Kořeny se dají vysledovat již ve třicátých letech, kdy postupně docházelo ke sbližování swingu, country a blues. To je celkem v pramenech detailně popsáno a nemá smysl vše vyjmenovávat. Předvoj se sestával z mnoha různých hudebníků a jejich úspěšných skladeb, které často vznikaly úpravami tradicionálů. Na začátku roku 1955 získávaly úspěchy na tehdejší poměry tvrdé songy od hudebníků jako Elvis Presley, Bill Haley a Bo Diddley. Jelikož hudba je hlavně byznys, snažili se různí vydavatelé získat do svých stájí další interpety s komerčním potenciálem, aby využili vlny populárního rokenrolu. K tomu se až v polovině roku 1955 nachomýtl (na doporučení Muddy Waterse) Chuck Berry a pro Leonarda Chesse, majitele Chess Records, začal natáčet písně.
Jelikož zásadně pracuji s historickými fakty, považuji za jednoznačně prokázaná svá tvrzení, že Berry nastoupil do rozjetého vlaku a že se na vrchol úspěchu dostal po boku ostatních. Nelze mu upřít schopnost být v pravý čas na správném místě a vytvářet úspěšné hity. Opět zdůrazňuji, vedle ostatních, nebyl zdaleka jediný.
Jelikož tu zazněla hypotéza, že přinesl, či definoval kytarovou hru, bylo nutno ji prověřit. Ukázalo se, že kytaru a kytarová sóla používali celkem běžně i jiní interpreti, takže nepřinesl. Pokud mám najít alespoň nějakou odlišnost, pak nelze přehlédnout, že ostatní hudebníci používali kytaru "jen" ke hraní a v tanečních kreacích jim spíš překážela, kdežto Berry ji využil jako rekvizitu svých pohybových show. Určité definování v tom vidím, nikoli však hudební. Prostě divadlo pro davy, lidi to maj rádi, proč jim to nedat.
S tím souvisí i ono odtržení kytary jako atraktivního předmětu od vlastní hudby. Ostatní hudebníci měli aspoň akustickou kytaru, bylo jim trapné se předvádět s elektrickou bez šňůry. Tohle Berryho nerušilo ani v nejmenším. Show je show, jak můžeme vidět
tady
tady
tady
a
tady
Že si Chuck Berry jako autor komerčně úspěšných hitů a efektních show vydobyl renomé nijak nezpochybňuji. Hity a atraktivní vystupování nejsou pro mne měřítkem kvality. Ani vyslání jednoho songu, spolu s 30 zvukovými stopami, do vesmíru, nic z hlediska hudby neznamená. Jedině to, že lobbing jeho příznivců zafungoval.
Ještě dodám, abych opravil pomotané pojmy: Piano je souhrnný název pro klavíry (křídla) i pianina. Tedy každý klavírista je i pianista.
hejkal @ 09.01.2024 12:15:57
Antony, priznávam, že niekedy si nie som istý, či ťa viac štve Berry alebo jeho fanúšikovia. :)
Antony @ 09.01.2024 12:41:48
Berry mne určitě neštve. To, že jej snažím zařadit historicky reálně, je věc neutrality a relevance. Přistupuji takhle ke každému interpretovi.
Fanoušci, co si nekriticky idealizují své idoly, jsou velmi zábavní, ti mne neštvou vůbec. Pokud tedy nesáhnou k podpásovkám, což často dělají, obzvláště pokud jim člověk na zlaté telátko sáhne.. :)
Poki @ 09.01.2024 14:42:59
Nějak nerozumím co dokazují ta videa z televize na playback... na nahrávkách hraje na kytaru, na opravdových koncertech hraje na kytaru, např. >> odkaz ... takže na kytaru hrál, hrát uměl a jiné svým stylem inspiroval :)
Antony @ 09.01.2024 15:20:46
Videa dokazují, že Berry často kytaru používal jako atraktivní rekvizitu, aniž by na ni hrál. Což jej odlišuje od ostatních hudebníků. Hledal jsem něco originálního a našel jenom tohle. Hrát na kytaru uměla spousta dalších muzikantů (třeba Bo Diddley) a inspirovali se navzájem.
Apache @ 09.01.2024 20:02:45
Často, jo? Jenom v televizi, tak jako úplně všichni. Hned první video, které jsem na youtube našel (a vložil zde odkaz), naopak dokazuje, že na rozdíl od spousty jiných hrál Chuck v televizi dokonce i naživo.
A pokud je cítit ve hře rockových kytaristů 60 - 80 let vliv někoho z r&r průkopníků, obvykle je to právě ten jeho. Byly to Berryho ikonické rify, které ukázaly většině pozdějších mladých rockerů cestu.
Ale nebudu se už opakovat, je jasné, že tohle nikam nevede. Myslím, že každý si dávno udělal svůj názor, takže tohle byl můj poslední příspěvek na toto umělé a značně nesmyslné téma.
Pokud do této diskuze přispěju, bude se to týkat skutečných témat - tedy téhle antologie a Chuckových písnićek všeobecně.
Antony @ 09.01.2024 20:29:35
Mnou předložená videa hovoří jasně, tvoje tvrzení se nezakládá na pravdě. Ostatní používají akustickou kytaru, takže mohou hrát v klidu živě. To za prvé.
Za druhé, ikonické riffy hráli i ostatní kytaristé, to je historicky doložený fakt. Vliv měli všichni, povyšovat roli svého oblíbence je sice pochopitelné, ale s historickou skutečností to má společného pramálo.
A za třetí, každé téma má smysl, obzvláště pokud vyvrací některý ze zavedených mýtů. Že se to zastáncům opačných teorií nelíbí, není nijak překvapivé. Ale důkazy nepřinesli, jen vysmívání a opakování týchž teorií. To je sakra málo.
Veškeré moje příspěvky se týkají zcela důsledně recenze této antologie. Konkrétně vět hned z úvodu "Zabudnite na Elvisa, Little Richarda, Jerry Lee Lewisa, Buddy Hollyho a ďalších, Chuck Berry stelesňuje rock & roll. Bol na jeho počiatku, definoval ho, rozvíjal a priviedol na vrchol. " Já jsem prokázal a doložil, že zapomenout na jmenované ani další nelze, že Berry na R'n'R naskočil až po jeho počátku, a pomohl jej definovat, rozvíjet a přivést na vrchol po boku ostatních. Tolik objektivní fakta, nic osobního. Je třeba znát historii a správnou terminologii.
hejkal @ 09.01.2024 20:54:40
Nechcel som, ale predsa sa ešte vyjadrím. Netušil som, že moje úvodné nadsadenie vychádzajúce zo subjektívneho cítenia (vraj sú si všetky rovné, neexistuje lepší/horší názor na hudbu, či?) musí byť brané doslovne a dokonca vyvracané značne agresívnym štýlom. Asi si to neuvedomuješ, ale popichovanie fanúšikov že sú zaslepení a priam maniakálne vyznievajúca snaha o potopenie interpreta na mňa pôsobila až ako trolovanie. A to Berryho nijako zvlášť nepreferujem, len v rámci rokenrolu mi je najbližší. Netvrdím, že to tak myslíš, ale tak to vnímam. Nechcel by som sa dožiť toho, že ak sa niekde stretnú nejakí fanúšikovia, čo sa tešia z muziky, tak je nevyhnutné im tú radosť zakaliť, narušiť, dookola torpédovať.
Neber to v zlom, ale fascinuje ma, čo za kauza sa tu z jedného textu vyrába.
hejkal @ 09.01.2024 20:59:21
Inak, z pohľadu snímania v TV štúdiu je úplne jedno, či je akustický alebo elektrický nástroj. Vyhýbajú sa všetkým nástrojom a radšej idú na playback. Pretože ruchy sú pri živom hraní vždy a nie je to ideálne.
Poki @ 09.01.2024 21:01:25
Akustická kytara v kapele s bicími je naživo slyšet asi tak stejně jako nezapojená elektrická :) Tedy vůbec... zbytek ti rozporovat nebudu, ale tahle úvaha s kabelem či bez je dosti krkolomná...
Poki @ 09.01.2024 21:03:33
A souhlasím s Hejkalem, že se ti ten "nekofliktní" styl předkládání argumentů zatím nalézt nepodařilo :)
Antony @ 09.01.2024 21:18:11
Hejkal:
Psal jsem to již několikrát, a mohu to jen zopakovat. Nad tím, co někdo napíše, se zamýšlím. Dospěji-li k jinému názoru, předložím jej, a to i s příslušnými argumenty. To vynikne obzvláště tehdy, když druhá strana žádné argumenty nepředloží. Překládat názory opatřené relevantními a faktickými argumenty je znakem korektní diskuze, dávat mi kvůli tomu nálepku maniakálnosti, trolování a agresivity je samo o sobě dost pochybné. Neboť právě ta úvodní věta v uvozovkách působí jako snaha fanouškům, co se radují z muziky ostatních interpretů "im tú radosť zakaliť, narušiť, dookola torpédovať.", a jak jinak než maniakálně agresivně, že.. Strašně lehko se nálepkuje, když se chce, a tak obtížně se předkládají argumenty, když nejsou.
Ještě zdůrazním, že žádný lepší názor neexistuje. Současně je třeba umět rozlišovat mezi názorem a skutečností. To se často zaměňuje k neprospěchu věci.
hejkal @ 09.01.2024 21:22:32
Beriem na vedomie.
Antony @ 09.01.2024 21:26:34
Poki:
No, je pravda, že někteří jedinci mezi argument (který vyvrací jejich teorii) a konflikt kladou rovnítko. Obávám se, že neexistuje způsob jak s nimi diskutovat jinak, než jen přikyvováním ke všemu, co přinesou. To ale nepovažuji za smysluplné.
Slyšel jsem hrát akustickou kytaru bez elektriky, i elektrickou bez elektriky. Byl to extrémní rozdíl. Samozřejmě bicí vyvinou daleko vyšší akustický tlak, to bezpochyby.
Judith @ 09.01.2024 21:38:25
hejkal: Úvodní formulaci beru jako publicistický obrat, na kterém se netřeba přespříliš točit. Zároveň mě ale jako čtenáře, který sem chodí vedle názorů taky pro poučení, trochu mrzí, že necháváš bez vyjádření velmi volné nakládání s pojmem rokenrol v jiných příspěvcích. Pokud jedny poznatky rozporuješ a zároveň necháš bez komentáře, že rokenrol je všechno včetně Guns n'Roses, působí to na mě jako na čtenáře, že s tímto tvrzením souhlasíš. Takže Chuck Berry definoval a přivedl na vrchol Gn'R? To snad ne. Recenzent se do diskuse zapojovat nemusí, to je dobrá vůle každého a osobně to vždycky ocením, ale pokud se takové zapojení děje jen výběrově, vypadá to navenek, že jde o něco jiného než o poznatky, názory a historická fakta.
Poki: Opět malý pohled zvenčí - jakmile se do diskuse zapojí autorita, vše, co nechala bez povšimnutí, čtenáři nadále vnímají jako oficiálně posvěcené. I takto se definují pravidla a hranice toho, co je v diskusi přijatelné. Nicneříkající příspěvky sestávající pouze ze smajlíků, svolávání kamarádů, pošklebování, odvádění řeči jinam, bagatelizace věcných připomínek. Nerozporuju, co říkáš Antonymu, ale pokud současně přecházíš jiné věci, vychyluje to rovnováhu.
Poki @ 09.01.2024 21:53:51
Autorita prý :) Přiznávám, že nemám znalosti na to hodnotit přínos Chucka k rockenrollu, proto to nechávám povolanějším. Antonyho vysvětlení o souběhu událostí a ostatních interpretech mi přijde jako zajímavé doplnění. Jen ve věcech kytar, aktivního muzicírování a hodnocení muzikantského umu se cítím být více v kramflecích a proto zde doplňuji svůj subjektivní názor, že hodnotit kytaristu podle šňůry nebo typu instrumentu je zcestné...
hejkal @ 09.01.2024 21:56:13
Judith - to, že pre Američanov je takmer všetko rokenrol, je fakt, nad ktorým sa nepozastavujem. To je známa vec, dôkazom je zoznam súborov a interpretov v Rokenrolovej sieni slávy. Prikladám zoznam, pokojne sa pozri, aké bizarné mená tam sú:
Rock'n'roll Hall Of Fame
Antony @ 09.01.2024 21:59:40
No vidíš, a já chtěl za každou cenu najít aspoň něco, v čem byl Berry jedinečný. Protože jeho artistické kousky s kytarou jsou skutečně pozoruhodné. A zase to dělám blbě.. :)
Apache @ 09.01.2024 23:33:35
Judith: Výraz rock 'n' roll se běžně používá významově pro označení v podstatě úplně téhož, k čemu se u nás používá nebo piužíval výraz bigbít. Stejně tak ten výraz používám já, protoźe to "bigbít" mi nikdy nešlo přes pysky. Kdežto "rokenrol" ano, Používám ten výraz stejně jako ho všichni mí oblíbení interpreti používají ve svých textech, v rozhovorech, tak jako ho běžně používají (nejen) anglicky píšící rockoví kritici, tak jako ho pouźívají rockoví fanoušci na celém světě.
Slovo bigbít jsi asi už slyšela. Víš k čemu se používá, jen jsi nevěděla, že tak jako se výraz bigbít používá u nás (a moźná ještě ve Francii), ve zbytku světa se témuž říká obvykle prostě rock and roll.
To slovo něco symbolizuje. Například symbolizuje přesně to, čím byli Guns N' Roses v době své největší slávy. Akorát si to holt budeš muset přeložit (nejlépe jako "bigbít").
Pokud ti není známo ani slovo bigbít, pak nevím jak bych ti to měl ještě vysvětlit.
Ale budu spoléhat na to, že teď už snad budeš ohledně používání toho pojmu víc v obraze.
A jinak samozřejmě, že rify, které Chuck Berry vymyslel, definovaly rockovou kytaru natolik dopředu, že jejich ozvěnu lze normálně slyšet ve hře Izzyho Stradlina a Slashe, kytaristů původních Guns N' Roses. Stejně jako to můžeme slyšet ve hře spousty dalších rock 'n' rollových (přeložím pro Čechy a moźná ještě pro Francouze = bigbítových) divočáků. :-)
Že Guns N' Roses nejsou rock 'n' roll by mě važně nenapadlo. :-)
Protože ten termín označuje přesně to, čím GN'R byli. Ve všech aspektech.
Rock 'n' roll, to je víra, určitý styl, způsob života, zavedený termín pro něco, co nelze vnímat jen v jedné významové rovině. Ten termín v sobě zahrnuje mnohem víc. Ale je jisté, že jeho základem je slovo rock, které opravdu nevzniklo nijak jinak než zkrácením toho výrazu rock and roll.
Proč myslíš, že se album hard rockové / heavy metalové kapely Twisted Sister z roku 1983 jmenuje You Can't Stop Rock 'n' Roll? Nebo proč KISS zpívají God Gave Rock 'n' Roll to You? Proč se album Motörhead z roku 1987 jmenuje přímo Rock 'n' Roll?
Proč se ten výraz vyskytuje v názvech a sloganech stovky hard rockových, southern rockových, AOR i heavy metalových kapel v 70. i 80. letech? Proč o rock 'n' rollu zpívají Rolling Stones a hromady, hromady dalších? Vždyť o něm zpívají i bluesmani. :-) Proč vznikl slogan sex, drugs & rock 'n' roll? Nebo proč když si někdo v anglicky mluvících zemích chce užít, tak řekne "let's rock 'n' roll"?
Proć dokonce i Petr Janda zpíval "rock 'n' roll, to je víra"?
Moźná stojí za to se nad tím zamyslet.
Uf. Netušil jsem, že něco takového tady budu muset vysvětlovat, navíc v téhle diskuzi už podruhé.
Ale tak co se dá dělat. ;-)
Snad si teď už ohledně toho rokenrolu budeme rozumět trochu lépe.
Apache @ 09.01.2024 23:39:48
Sice jsem napsal, že v téhle diskuzi se budu vyjadřovat už jen přímo k té Antologii, pod kterou se rozběhla nebo k Chuckovým písničkám, ale k tomu rock and rollu jsem se vyjádřit samozřejmě musel, to nešlo jen tak přejít. :-)
hejkal: S tou Rock & Roll Hall of Fame je to v posledních letech smutný příběh. Nad tím se už pozastavuje kdekdo.
hejkal @ 10.01.2024 07:39:10
Apache - Kiss spievajú God Gave Rock'n'roll To You, pretože to prevzali od skupiny Argent. :)
Apache @ 10.01.2024 08:40:29
Ano, ale to v tom celém nehraje roli. Jde o to poselství. Uvedl jsem KISS, protože ti to proslavili víc. Oni sami ale přišli se skladbou "And on the 8th Day", kde se zpívá "...and on the 8th Day, God created Rock 'n' Roll". Mohl jsem uvést ji, ale sáhl jsem po známějším příkladu. Každopádně, když jsem napsal, že Chuck Berry - Rolling Stones - AC/DC - Guns N' Roses je přímá rock and rollová linie, myslel jsem to samozřejmě naprosto vážně. Ostatně, v textech i názvech písniček všech čtyř (stejně jako stovek dalších) se to rock 'n' rollem jenom hemží. Proč asi, že.
zdenek2512 @ 10.01.2024 09:19:59
Apache, samozřejmě je to všechno rocknroll, jako v názvu desky Rolling Stones. Když začali hrát Beatles, tak tomu jejich stylu se říkalo beat(úder v rytmu) a jelikož to byl úder velký, tak bigbeat. Ono se to taky líp píše bez těch apostrofů. Poslechni si koncert PPU Muž bez uši, a tam Magor říká "při posledních beatových představeních". Já to až tak nerozlišuju.
zdenek2512 @ 10.01.2024 09:58:28
Apache, bigbeat je české synonymum rock' n' rollu.
Apache @ 10.01.2024 10:01:34
zdenek: Přesně tak. Ostatně to jsem se tu už snažil vysvětlit dříve.
Antony @ 10.01.2024 10:31:27
Rock and roll (nebo jeho počeštěná forma rokenrol) je velice volný pojem a může znamenat leccos. Od přesně vymezeného hudebního stylu po obecný přístup k životu. Z hudebního hlediska je ve významovém užití (obzvláště u Američanů) rokenrol všechno, kde se hraje na kytaru, klidně i ABBA. Na druhou stranu, třeba pro generační odlišení, bývá často používán termín rock music a to nikoli v synonymickém významu. Hudebníky opakovanou frázi, že je to všechno rokenrol, beru hlavně jako nadnesený bonmot ve smyslu, stejně je to hlavně zábava. Což je pravda a sedí to i s naším výrazem bigbít, kdy naše chování mnozí častovali slovy "bigbít a nekázeň" a určitě tím neměli na mysli hudební zařazení. Zase šlo o charakteristiku volnějšího způsob života. V této souvislosti je zajímavé, že například hippies s pojem rock and roll příliš nepracovali, tam se lze setkat hlavně s tím "rock music", případně "psychedelic rock". Takže ne zase úplně všechno byl rock and roll, i když se na to zpětně paušálně a zjednodušeně tak díváme.
chimp.charlie @ 10.01.2024 11:23:52
Jéžiš, vy to řešíte! Určitě taky všichni říkáte každému vysavači lux - kdo ne, ať zvedne ruku :)
Apache @ 10.01.2024 11:31:45
chimp.charlie: V životě by mě nenapadlo, že to budu muset řešit, kór tady. :-) Ale byl jsem k tomu tak nějak donucen, víš.
Antony @ 10.01.2024 12:24:42
Z hlediska kytarové hry mne při poslechu různých rockových kapel, a je celkem jedno jestli GUNS N ROSES, The ROLLING STONES nebo třeba AC/DC, napadnou dvě jména. Bo Diddley a Franny Beecher. Proč? Protože vývoj a souvislosti.
Bo Diddley vynalezl kytarový rytmus opakovaných riffů (Bo Diddley beat, jaro 1955), který je využíván jako doprovodná kytara. Dokonce vynalezl elektrickou kytaru vlastní konstrukce.
Franny Beecher vynalezl kytarové rockové sólo. Už v roce 1948, kdy působil v orchestru Benny Goodmana, začal pracovat na uvolňování kytarové sólové hry od jazzové formy. Když v roce 1954 nastoupil do Bill HALEY & HIS COMETS, byl to už vyzrálý rockový sólový kytarista, který svojí hrou inspiroval mnohé.
Zdůrazňuji, že oba pánové své vynálezy částečně také převzali, to je celkem přirozený proces vývoje. Bo Diddley se zmiňoval, že jej inspirovaly gospely, který slýchal jako náctiletý (tedy v první polovině 40. let), Franny Beecher zase vyšel z kytarové hry rhythm and blues a country western souborů.
Po nich přišel Chuck Berry, jejich vynálezy si šikovně osvojil a doplnil vlastní vynález, rockovou show. Oba výše uvedení instrumentalisté byli statickými hráči, nástroj používali ke hraní, Berry z něj udělal atraktivní předmět pro pódiové předvádění.
Laik tak lehce nabyde dojmu, že Berry vynaleznul všechno, podlehne efektní prezentaci. Mnoho laiků vytvoří skálopevný mýtus. Další jej už jen mechanicky zopakují, aniž by zkoumali historii. Tak vznikají legendy o vynálezci rokenrolu.
Znalec by ale měl znát historické souvislosti, tedy, jak to skutečně bylo, bez ohledu na mýty a legendy.
Antony @ 10.01.2024 12:29:35
chimp.charlie:
Inu, tak už to v životě bývá. Řeší se všechno možné. Taky by mne nenapadlo, že kór tady na rockovém serveru, budu řešit mrtvý rock. Ale byl jsem k tomu donucen, víš.. :)
Apache @ 10.01.2024 12:34:57
Uklidni se, to nebylo na tebe. Mimochodem to, že nepoznáš nadsázku, už jsi prokázal dostatečně. Nemusíš to pořád dokazovat.
Antony @ 10.01.2024 12:47:23
Jsem klidný jako panda v bambusovém háji.. :)
Nadsázku poznám bezpečně. Tvoje mnohaodstavcové pohřbívání rocku tak rozhodně nevypadalo.
S tím pianistou neklavíristou to byla taky nadsázka?
Apache @ 10.01.2024 12:49:55
Že jsi nic nepochopil, je tvůj problém. Pokus se do budoucna aspoň nebýt už tak trapný.
Antony @ 10.01.2024 12:53:17
Aha, tak jo, to mi stačí jako přiznání.. Rozkaz, šéfe.. :)
hejkal @ 10.01.2024 13:03:55
Len tak, odveci, spomenul som si mimovoľne na niekdajšie diskusie pod albumami Dream Theater. :)
Judith @ 10.01.2024 13:04:09
Antony, takže postrock je post- proto, že se v kytarové hře vzdává struktury riff / sólo? Dá se to takhle chápat? Po hudební stránce.
Antony @ 10.01.2024 13:24:07
Judith:
Nezkoumal jsem, proč se post rock nazývá post rockem. Ale je pravda, že jsem si při psaní příspěvku říkal, že současné kapely jako třeba UFOMAMMUT se natolik vzdálily od popisované formy kytarové hry, že tam Berryho nemůže slyšet ani ten největší fantasta. Vývoj nezastavíš.
Možná by se dala najít analogie s prog rockem a neo prog rockem. Generační vyjádření, protože neo je dneska zatraceně old. Současně stylově popisné vyjádření, neboť každý ví, co může čekat. Ostatně, proto stylové názvosloví používáme, abychom naznačili, co dotyčná kapela hraje.
Judith @ 10.01.2024 14:04:53
Antony: Mně právě přijde, že post rock se vzdává i pódiové prezentace založené na výrazném až okázalém předvádění a druhu energie, kdy se kapela snaží pumpovat do lidí nadšení, "bavit je". Což vlastně udělal už / taky grunge. Spojení a provázání kytarových riffů, sól, výrazné vizuální prezentace a energického projevu bych podle toho, jak věc v tuhle chvíli chápu (za což všem zúčastněným děkuji), Chuckovi Berrymu i přiznala, jakkoli rozumím tvojí snaze korigovat nepřesnosti a přílišné vyzdvihování jediného hudebníka. Mohl by to současně být koktejl ingrediencí, který je typický pro určité delší období a který činí takovou hudbu pro některé posluchače přitažlivou. Uvažuju nahlas.
Antony @ 10.01.2024 15:20:38
Judith:
Popisuješ realitu. Koktejl různě se převalujících ingrediencí se projevoval v každé době. Byli staticky stojící interpeti, kteří energii pumpovali jinak, než showmanstvím. Vždycky si vybavím způsobně stojící The BEATLES. Byly styly (glam rock, heavy metal, a další), kde se pódiová prezentace stala extravagantně zdůrazněnou součástí. Dnes jsou k vidění kontrasty, kdy skupina valí brutální nářez a u toho nehybně stojí se zavřenýma očima. V tomhle osobně spatřuji víc pumpování a zábavy, než v cirkusáckých kotrmelcích. Nemůžu nevzpomenout na pro mne naprosto zásadní dílo Requiem (Live at Roadburn 2019), kdy hlavní protagonista mimo svých partů stojí, ruce složené na kytaře a soustředěně naslouchá, jak kapela hraje jeho dílo. Nic víc není třeba.
hejkal @ 24.01.2024 12:57:40
K tomu šoumenstvu ešte taká poznámka, trápno-veselá. Zväčša, keď ho predvádzajú seniori rockeri, tak to radšej, nech sedia, stoja. Pamätám si trápny moment u Keitha Emersona, zamladi jazdil na Hammonde, bodal do neho nože, ľahol si, položil si ho na seba a hral obrátene na klavesy a pod. Počas reunionu v 90. rokoch si tiež ľahol, zvalil Hammond a zahral naopak. A potom, namiesto, aby ho zodvihol, prišli dvaja bedňáci a zdvihli ho z neho. :)
V istom veku sa zo šou stáva karikatúra. Česť výnimkám á la Lemmy, ktorý celý život pôsobil na pódiu rovnako.
Antony @ 10.01.2024 15:59:40
Lemmy dělal show, ani se nemusel pohnout. Stačilo, že byl. Mikrofon nahoru, aby neviděl publikum..
Apache @ 11.01.2024 22:15:00
Přínos Chucka Berryho bych shrnul takhle:
Byl to první rocker, který všem ukázal, že lze být zároveň skladatel, textař, zpěvák, hráč na hudební nástroj a showman, a ještě s tím mít úspěch.
Neznám z průkopníků rock and rollu nikoho dalšího, od koho by pak v 60. letech nastupující generace britských rockerů (tzv. british invasion) převzala takové množství autorských skladeb.
A jelikoź tyto skladby obsahovaly naprosto specifické kytarové rify a specifický styl, který Berryho zřetelně odlišoval od jeho souputníků, přičemž british invasion měla mimořádný vliv na další vývoj rockové muziky, z logiky věci muselo při tak hromadné adoraci dojít k ovlivnění následného vývoje rockové hudby právě tímto stylem.
Berryho stylem.
Nehledě k tomu, že když půjdeme zpětně po stopách pojmu guitar hero, zavedenému a zdomácnělému v rockové muzice od 60. až do 80. let, tak dojdeme až k tomu prvnímu.
A tím je Chuck Berry.
Určitě byli i další kytaristé, o tom se nikdo nepře.
Ale nějaký rockový guitar hero před Berrym?
:-)
Takže asi tak bych to shrnul.
A než někdo zase vyrukuje s tím, že Berry = pódiová show a nic víc, tak bych si dovolil připomenout tyto pojmy:
Skladatel. Textař. Zpěvák. Kytarista. A to všechno najednou.
A u všech těch pojmů bych ještě doplnil, že dlouhodobě úspěšný. Vlivný. A stylotvorný.
Tak nevím o co tady komu jde o proč to vůbec potřebuje nějak zpochybňovat.
Antony @ 11.01.2024 23:17:14
No, já totéž napsal v jedné větě: "Po nich přišel Chuck Berry, jejich vynálezy si šikovně osvojil a doplnil vlastní vynález, rockovou show."
Napsal jsem to krátce, výstižně, bez zbytečné omáčky, a bez obvyklých omylů, mýtů a legend, tedy pravdivě. Berry první guitar hero? Skoro. Bo Diddley byl pro mne větší a dřívější guitar hero než Berry, protože přišel dřív, Berryho ovlivnil, a mimo jiné si vlastní kytaru sám vymyslel a zkonstruoval. Vyrobil si Berry kytaru..? :) A hlavně, být guitar hero jaksi nestačí.
Je třeba především nezapomínat, že rocková hudba se nerovná guitar hero. Určitě Berry nějaké další šoumeny s kytarou ovlivnil, ale to je jen úzká a specifická oblast celého rokenrolu. Obecně na vývoj rockové hudby v celé její šíři, měly vliv spousty jiných zpěváků, kytaristů, skladatelů, textařů, bubeníků, basistů, klávesistů, dlouhodobě úspěšných a vlivných i stylotvorných, a to dávno před Berrym, případně současně s ním.
Jsme tedy zpět u toho, co jsem již napsal. "Laik tak lehce nabyde dojmu, že Berry vynaleznul všechno...Tak vznikají legendy o vynálezci rokenrolu...Znalec by ale měl znát historické souvislosti, tedy, jak to skutečně bylo, bez ohledu na mýty a legendy."
Ale možná to celé byla zase jenom nadsázka, protože jedině tak by to dostalo jakýs takýs smysl.. :)
Apache @ 11.01.2024 23:21:04
Tak ses hezky pochválil, zopakoval sis pár svých sloganů a můžeme jít zase dál.





