Rush - Counterparts (1993)
01. Animate (6:03)
02. Stick It Out (4:30)
03. Cut to the Chase (4:48)
04. Nobody's Hero (4:54)
05. Between Sun and Moon [Lifeson/Lee/Peart/Dubois] (4:37)
06. Alien Shore (5:45)
07. Speed of Love (5:02)
08. Double Agent (4:51)
09. Leave That Thing Alone (4:05)
10. Cold Fire (4:26)
11. Everyday Glory (5:11)
All songs written by Alex Lifeson, Geddy Lee and Neil Peart, except where noted.
Obsazení:
Alex Lifeson - guitar
Geddy Lee - bass, synthesizers, vocals
Neil Peart - drums, cymbals, percussion
John Webster - keyboards
Recenze se vztahuje k datu vydání, roku 1993.
Dva roky od poslední desky Roll the Bones se nám profesorští hudebníci ze země javorového listu připomínají vydáním nového alba, které se určitě zapíše tim nejlepším možným způsobem do zlatého fondu kapely. Nejsilnější sbírka od dob Moving Pictures se právě rozlétla na pulty obchodů a my se můžem přesvědčit jaká skutečně je.
Že Rush neusínají na vavřínech a korespondují s dobou a okolím je zřejmé ze zvuku nahrávky, tak i z některých písní. Syrová masáž Stick it out by mohla vyprávět, ale je tu i plno klasických věcí jako jsou s rozletem podané jiskřící Between sun and moon, romanťárna Speed of love, nebo závěrečná, rozlučková pohodička Everyday glory. Nadstandardní se pro začátek jeví svižná zpěvná balada Nobody's hero, zvonivý otevírák Animate a ta nejlepší definice hudby tohoto tria v současném balení, skladba Cut to the chase. K novým obzorům nás zavádí velmi pohyblivá záležitost Alien shore, stejně jako propojovací mostní konstrukce starých a nových Rush, píseň Double agent. Největší pochoutku skýtá vzrušující instrumentální dovednost Leave that thing alone, v níž se práce s nástroji a kompoziční aranžérské vychytávky brilantně propojí.
Rush stále fungují jako dobře promazaný stroj, ve kterém kolečková soukolí zapadá pěkně jedno do druhého.
reagovat
horyna @ 05.12.2016 15:20:54
Fantastická deska a naprosto neoddiskutovatelně i jedna z jejich vůbec nejdokonalejších hudebních koláží, jakou kdy tito pánové za svá bohatá muzikantská léta napsali. Tady není slabé skladby, tutovka střídá tutovku a zvuk je jak z partesu, vybrat nejlepší, no nevím, nevím, která by zvítězila.
steve @ 06.12.2016 07:58:51
Nepřijde mě nějak výrazně lepší než dvě předešlý desky, ale zvuk má oproti nim zabijáckej, jsem rád že se vrátili k Peteru Collinsovi
horyna @ 06.12.2016 12:56:54
Presto i Roll... jsou hudebně trochu jinde, jestli lepší, nebo horší než tahle je otázka vkusu, u mě si drží celistvou linii, Conterparts je vyváženější, výživnější, jakoby to mezi pány nějak víc ve studiu jiskřilo a možná i pod tíhou doby se chtěli více blízknout.
Rush sa týmto albumom vrátili ku svojim koreňom, teda k čistému hard rocku ktorým začínali na svojích prvých troch albumoch. Síce trio používa na albume aj syntetizátory ktoré na ranných albumoch vôbec nemali a dajú sa tam ešte zacgytiť nejaké tie prvky progresívneho rocku s ktorým tak experimentovali v 80. rokoch. Ale do popredia na albume idú hlavné nástroje a syntetizátory sú v pozadí. Celkovo album nie je zlý, ale jeho predchodca Roll the Bones sa mi zdá kvalitnejší a lepší. Ale celkovo sa jedná o dobrý hard rockový album a nemal by chýbať v diskografií totálneho fanúšika tohto skvelého tria.
reagovat
Kdybych měl hodnotit Counterpart jako kolekci písní, jistě bych udělil plný počet, musím však hodnotit album jako celek.
Mohu Counterparts rozdělit na dvě části - špičkové písně a mdlé písně.
Animate (skvělý druhoplánovitý love-song), Nobody's Hero (nejprv se mi ve studiové verzi nezdál zvuk, živě - Different Stages- zní mnohem lépe, ale později převládla), Double Agent (podobnou mluvenou vložku nahráli i němečtí metalový ACCEPT do skladby, nepletu-li se, Protectors Of Metal; náhoda, obšleh, nebo nápad v tu dobu visící v ovzduší?), Leave That Thing Alone (spanilá instrumentální, náladotvorná suita - mnohem výraznější než Where's My Thing), Cold Fire(do uší mi zní nejméně čtyřikrát týdně) a Everyday Glory(nádherný úvod, nádherný refrén, nádherné vše) patří samozřejmě do první kategorie; a zbytek? No, nejsou to vyloženě špatné písně, ale uspávací pilulky.
Ačkoliv z celé diskografie RUSH si jej pouštím vedle Power Windows nejčastěji, není album natolik mistrovským dílem, abych jej hodnotil pěti hvězdami.
reagovat
Album, které mě strašně zklamalo. Dostalo se mi do ruky po Signals a Grace under Presure, dlouho jsem ho nemohla vydejchat a na dost dlouhý čas jsem na Rush zanevřela a poslouchala úplně jinou hudbu. Teprve po Test for echo jsem je opět vzala na milost a začala se zajímat i o další alba. Na můj vkus je to příliš jednotvárné. Ale nutno říci, že zvuk je tady podstatně lepší než na Vapor Trails. Jen proto, že jsem tohle album dlouho poslouchala v autě a už jsem si na něj zvykla, dávám 3 a to ještě hlavně za ty 2 skvělé písně (Animate a Between Sun and Moon), což mi ale na album Rush připadá dost málo.
reagovat
Spickovy, big beatove ladeny album... Rychly, tvrdy, divoky... nadherny pomaly akusticky zacatky nekterych skladeb... Proste nadhera! Kam se na tyhle profiky hrabe vetsina mladych kapel hrajicich podobnou muziku a vyprodavajici velke haly..
reagovat
mila @ 29.12.2005 00:00:00
...a pár kousků tu má tu starou dobrou šťávu!
- hodnoceno 4x
- hodnoceno 4x
- hodnoceno 2x
- hodnoceno 0x