Return To Forever - Light As A Feather (1972)

28.09.2016 bullb | #

Album nahrané prakticky v tom istom obsadení ako prechádzajúce, ktoré je prvotinou zoskupenia okolo Chicka Coreu. Hovorí sa, že nikdy nevstúpiš dvakrát do tej istej rieky. V tomto prípade to prekvapivo platí. Samotný názov platne poslucháča „naláka“ na pohodovú, pokojnú a skoro romantickú atmosféru. Logicky aj poslucháč poznajúc jedničku Return to Forever by v Light as a Feather očákaval pokračovanie...

Nestalo sa. S výnimkou Children’s Song, ktorá je detská so všetkými atribútmi, je v ostatných skladbách viac latino prvkov, viac plnokrvného jazzu. Všetky skladby mimo vyššie uvedenej sú zahrané s úžasným jazzovým nasadením. Už to nie sú pokojné vody, už je to živel. Neviem, prečo sa chlapci rozhodli nás poctiť toľkou dávkou vynikajúcej hry na jednotlivých nástrojoch, vrátane spevu.

Našťastie my to už vieme. Chceli sa s nami rozlúčiť. Veď ďalšia platňa je Hymn of the Seventh Galaxy, a to je míľnik, ktorý je neprehliadnuteľný! To však až nabudúce.

reagovat

stargazer @ 12.07.2020 11:16:41
RtF začali svoji tvorbu pěkně zlehka a to vůbec není na škodu. Flora Purim má hlas jako anděl. První dvě alba neposlouchám moc často, ale o to víc si je vychutnávám. Písně Spain, Sometime Ago - La Fiesta a Romantic Warrior jsou moje koně tohoto souboru.

16.01.2013 Petr Gratias | #

Druhé album amerických Return To Forever jsem poznal později než vyšlo, v té době jsem byl v zajetí hard rocku a art rocku a k téhle hudbě jsem musel nějak vnitřně dozrát…. Nejprve to bylo „bezejmenné“ album Chick Corea, které v r. 1976 vydal Supraphon (zatajil jeho legitimní název Where Have I Known You Before stejně jako originální obal, i když zde tehdejší totalitní ideologie neměla nejmenší důvod). Pak jsem se rozhodl jít proti proudu času a objevil jsem album poetického názvu Light As A Feather a protože o něho nikdo dosud nezavadil, zhostím se této úlohy.

YOU´RE EVERYTHING – zvuk elektrického piana Fender-Rhodes mě vždycky magicky přitahoval a myslím, že Chick Corea patřil obecně mezi nejfamóznější hráče na tento perlivý klávesový nástroj. Obdivuji jeho úžasnou lehkost a cit pro hru, ale to už je tu moje další pěvecká hvězda brazilská zpěvačka žijící v San Francisku – Flora Purim. Její hlas hladí, těší, rozesmutní a rozzáří. Ostatně na tomhle albu, stejně jako jinde to bez výjimky potvrzuje. A už tu máme i rytmickou sekci – na bicí nástroje zde hraje její manžel Airto Moreira, pružné basy nasazuje precizní Stanley Clarke, jeden z baskytarových géniů a tuhle partu uzavírá tenorsaxofonista a flétnista Joe Farrell. Latinsko-americká podmanivá atmosféra od začátku až do konce.

LIGHT AS A FEATHER – tak tuhle skladbu znám z mírně odlišné verze na Flořině sólovém albu Butterfly Dreams, které už jsem před dávnem na Progboardu recenzoval. Obě verze jsou velmi krásné. Je zde jen rozdíl, že na Butterfly Dreams hraje elektrické piano George Duke a saxofon a flétnu Joe Henderson. „Lehčí než pírko“ – je velmi příznačný název pro skladbu. Napsal ji stejně jako jiné zpívané věci černošský básník Neville Potter. Perlení elektrického piana a bručivé tóny elektrického kontrabasu jsou famózní a Airto Moreira vedle zesnulého Nany Vasconcelose asi nejlepší hráč na american latin percussion vůbec zde opravdu pracuje na plný úvazek. Corea rozjede hudbu do sofistikovaného jazzu, který nenudí akademismem, ale naopak pulsuje plnokrevným tempem a barvami. Farrell je také mistr svého nástroje a saxofon v jeho rukou mění barvy a nálady a do jisté míry zde supluje nepřítomnou kytaru. Jako v každém správném jazzovém kousku zde každý hudebník ve svém chorusu předvede to co umí a dodává skladbě životodárnou šťávu….

CAPTAIN MARVEL – Corea si opět popřává a tak můžeme vychutnávat jeho klávesové běhy, které se krásně snoubí s latinskoamerickými percussion a kreativní flétnou. Flora zde mění svoje hlasové dispozice a občas ji vnímám nejen jako zpěvačku, ale hlasovou instrumentalistku, která v rytmickém i melodickém pojetí dokáže posílat patřičnou pasáž. Zrovna v téhle skladbě tahle formulace nachází živnou půdu. Farrell ji výborný improvizátor stejně jako Corea a Clarke a Moreira kouzlí v dynamice v polyrytmických obrazcích. Jízda na plný plyn od začátku do konce….

500 MILES HIGH – melancholické akordické proměny Fender-Rhodes se spojují s tajemným šustěním a cinkáním Moreirových percussion a Flora velmi odlehčeně a vroucně vyjadřuje svoje vnitřní pocity. Je tady bezesporu vliv známého brazilského skladatele a tvůrce bossanovy Carlose Antonia Jobima, která nachází spojovací můstky se sambou a moderním jazzem. Líbí se mi, že všichni dokáží udržet napětí, kreativitu a přitom vytvářejí jakýsi druh nespecifikovatelné hravosti, která rockerům bezesporu chybí…. To co předvádí Stanley Clarke na baskytaru a kontrabas je famózní příklad muzikantské geniality. Tahle skladba dostala na Flořině živém albu stejného názvu ještě živelnější a dravější podobu

CHILDREN´S SONG – hravý mlýnek možná vystihuje podstatu dětské osobnosti. Hravost, bezprostřednost a nespecifikovatelný svět fantazie. Řekl bych, že tohoto modelu bylo použito, když tahle skladba vznikala. Nezahlcená atmosféra a pouze zhudebněné pocity s dotykem dětství….

SPAIN – slavná Coreova skladba. Fascinovala Martina Kratochvíla, Michaela Kocába, stejně jako Emila Viklického a Zdeňka Zdeňka. Oslavná óda Iberského poloostrova. Latinsko-americké variace sem přinášejí náznaky možná arabské (maurské) hudby a výrazný motiv uvnitř s fantastickým unisonem bicích, basů a elektrického piana… Zatímco rytmika šlape jako zrychlený vlak, obláček páry vyjadřují flétnové tóny, které se vznášejí nad předivy rytmů a dynamického pulsování. Říkám si, že pravděpodobně velký vliv na mě mělo Santanovo album Welcome, které mě „připravilo“ na řadu pasáží a postupů, které speciálně zde vnímám a skladba Spain a Yours Is The Light (Welcome) se mi zdají jako dvě sestřenice, ale v téhle partě chybí elektrická kytara. Uvědomuji si to, ale zároveň mi to nevadí.
Flora Purim se ale cítila nebýt využita na plný úvazek a tak po tomhle albu s Airto Moreirou odcházejí a tenhle model hudby dále rozvíjejí s elektrickou kytarou….. Po dravém vyvrcholení, při kterém Corea neváhá použít i wah wah pedál naše jízda končí. Paráda!

Česká jazzrocková scéna sedmdesátých let se nechala u Chicka Corey inspirovat zcela jednoznačně a poslech této desky to znovu potvrzuje, podobně jako v jiných stylech chtěla vytvořit svůj obraz fusion music a v řadě případů se to i dařilo. Chick Corea inspiroval Martina Kratochvíla, Michaela Kocába i Emila Viklického, stejně jako Flora Purim Janu Koubkovou nebo Zdenu Adamovou. Při těchhle zahraničních albech si to člověk uvědomuje, stejně jak tahle hudba byla (a pro mě nadále zůstává) inspirativní. Je to elektrický jazz, není to jazzrock jako na dalších albech, ale jeho úroveň mě přesvědčuje, že pět hvězdiček považuji za jasných.










reagovat

PaloM @ 16.01.2013 17:06:25
Priznám sa, že z nedostatku času som čítal úvod a záver, a to sa úplne stotožňujem. Ja som tiež v 70. rokoch bol ľahostajný k tomuto žánru a najskôr som počul ten bezmenný supraphonský album. Ku Light As A Feather so sa dostal len vďaka domácemu internetu, v r.2007. Postupne si dávam dohromady diskografiu tejto skupiny, no tento album originál ešte nemám. Hudba je to pekná, no viac ma dostal debut, často označovaný ako Coreov sólo album s názvom Return to forever. Mám tu recenziu - prihrievam si polívčičku :-) >> odkaz Konkrétne túto dvojku neviem zhodnotiť, lebo som to dlho nepočul. Díky za pripomienku.

Zdeněk @ 16.01.2013 17:38:26
Zdravím Petra- předpokládám, že když zmiňuješ
Martina Kratochvíla v souvislosti se skladbou Spain,
máš na mysli Kratochvílovo Toledo. Jen podotýkám, že
Martin tvrdil, že Toledo složil dříve, než vyšlo
tohle album obsahující Spain.

adam @ 16.01.2013 19:33:04
Tak potom to Corea odpajcoval od Kratochvíla. Iná možnosť nie je. Alebo obaja od Milesa. :-)

Mirek Kostlivý @ 16.01.2013 20:04:47
Tak mohu potvrdit že už to Martin Kratochvíl o skladbě Toledo v současnosti netvrdí. V prosinci 2012 jsem byl na koncertu Jazz Q (jako host byl i Oskar Petr) ve Veleni, kde před jejím uvedením prohlásil přibližně toto:
"Nyní vám zahrajeme skladbu, kterou v různém provedení hrálo již mnoho muzikantů". Z toho usuzuji, že se tito hudebníci inspirovali latinskoamerickou lidovou hudbou a převzali i tento motiv do svých skladeb.

diesbies @ 16.01.2013 22:22:13
Pěkně napsaná recenze, skvělá deska, poprvé jsem ji slyšel asi před 20 lety. Hned napoprvé mě nejvíc zaujala skladba "Spain"- zdála se mi taková nějaká povědomá, jako bych ji už někdy slyšel. Až časem mi došlo, že je to tím, že je zde použit motiv z "Concerta de Aranjuez" od Joaquina Rodriga.

Petr_70 @ 16.01.2013 23:43:35
Spain nahrála v bluegrassové podobě i brněnská skupina Druhá Tráva na albu Pohlednice (1997). Výtečně zaranžované a zahrané, svého času ji hodně hráli i na koncertech..

Petr Gratias @ 17.01.2013 11:12:19
Zdravím, pánové....
Ano, dobrý postřeh. Ve skladbě Toledo na albu Elegie hrají Jazz Q velmi příbuzný hudební motiv.
Kdo nezná Chicka Corea, určitě při poslechu Jazz Q
otevře překvapením mluvidla....O nějaké vzájemné analogii mezi Coreou a Kratochvílem nevím.
Martin Kratochvíl měl vždycky dobrý vkus a přístup k širokému prostoru pro zahraniční hudbu, ty inspirace zde mohou být, ale nic víc o tom nevím.
Jsem spíš překvapen z té Druhé Trávy.
Bluegrass a jazz?
Ostatně Poutníci dělali Jethro Tull i Dire Straits.
Je to hodně odvážné, ale přiznám se, že tuhle českou covervezi neznám...
Zdravím!

Petr_70 @ 17.01.2013 12:46:38
Petr Gratias:
Odvážné bezpochyby:
>> odkaz

..nejen Dire Straits a Jethro Tull. Robert Křesťan a Druhá Tráva měli vždy široký záběr - náhráli například bluegrassovou verzi "Skočné" od Bedřicha Smetany na straně jedné a nebo takovou "Wild Horses" od Rolling Stones, na straně druhé.. Tu mám mimochodem mnohem raději než originál RS.
Obojí najdete na výborné kompilaci "Best & Last" tuším z r. 2001, prodávanou teď navíc za "zlomek" původní ceny..