Arena - Contagion (2003)

Opus magnum Areny. Takto by se dal označit můj postoj k tomuto album. Albu jež obsahuje 16 tracků, z nichž zhruba třetina je tvořena kratšími skladbami, či instrumentálními kusy. Dramaturgie je ovšem zvládnuta na výbornou a tak rozhodně nehrozí, že by se mohl dostavit pocit jakéhosi hudebního opotřebení. Mám za to, že zde se pánové nacházejí na vrcholu svého skladatelsko invenčního umu.Pojďme společně s nimi nahlédnout do tohoto příběhu opředeného temnými vizemi budoucna.

Při stisknutí play na přehrávači, slouží překrývající se vícehlasy jako vstup do úvodní temné Witch hunt- která přitlačí posluchače ke zdi svým celkovým nekompromisně tvrdým vyzněním.
Po klavírní miniaturce An angel falls podepřené hlasem Roba Sowdena, se už vznášíme na perutích krásných kytarových vyhrávek a oduševnělých klávesových ploch, které prostřednictvím Painted man vstupují do našich srdcí.
This way madness lies- instrumentální kus , založený na skvěle technické a vytáhle baskytaře, uhrančivých sólech a hravých bicích.
Spectre at the feast- přichází velká chvíle originálního kompozičního talentu kapely, tady nám pánové ukazují jak kvalitní jsou hudebníci, nálada skladby podložena vzdušnými akustikami, tepající basou a božským vokálem obrací náš pohled k nebesům.
Po částečně klavírní Never ending night, přichází na řadu další temný kus, Skin game-myslím že takhle hutnou skladbu pánové ještě nenapsali, její až terorizující atmosféra je přímo hmatatelná.
Salamander- toť orchestrální věc s velkým Nolanovým vkladem a skvěle zpívajícím Sowdenem.
Po další instrumentálce On the box- založené na riffování a uhrančivých vpádech samplů přichází, tak trochu zvláštní Tsunami kde hlavní slovo má opět Salmonova baskytara.
Bitter harvest- klavírní a kytarová exploze, položena na výborném, ve značném rozsahu se pohybujícím Sowdenovi.
Zasněná kratičká The city of lanterns, nás přenáší k další instrumentálce, Riding the tid- hýřící dobrou náladou. A jsme u posledních třech skladeb, vskutku mistrovských.
Mea culpa- začíná zastřeným hlasem v doprovodu praskání gramofonové desky, zvuk se postupně pročišťuje a klavír s vokálem přenáší naši mysl do neprozkoumaných dálav dávnověku.
Cutting the cards- famozní kytarová práce, tempo nabírá na obrátkách, vnitřní náboj a "nová" melodie vytváři základ pro velmi nápaditou skladbu. Závěrečná Ascension- se skvělým textem nás posouvá za hranice nesmrtelna, její vzletné melodie a uhrančivý vokál vrcholí v neskutečně naléhavém refrénu a posluchač, jež vtažen tak mocně do jejího středu, jejím prostřednictvím odlétá do jiných světů.

Velkými emocemi jsem vždy provázen při opětovném poslech tohoto hudebního skvostu a tak by to vlastně mělo i být, nic menšího zde ani neočekávám.



reagovat

Temné apokalyptické vízie,ľudstvo rútiace sa do záhuby,absolútna beznádej a bezmocnosť vzdorujúceho jednotlivca čokolvek zmeniť na tejto skutočnosti.Zem zachvátila nákaza!Takýto možný scenár konca našej planéty vykresluje hudba a texty na albume Contagion (nákaza).Už úvodná Wich hunt(hon na čarodejnice) poukazuje na neschopnosť empatie,násilie a nemilosrdenstvo,ktoré sa ako mor tiahnu storočiami až do dnešnych dní.An angel falls a Painted man-songy inšpirované hudbou a kompozičnymi postupmi legendárnych Pink Floyd a dalsie ponuré skladby Never ending night,Skin game,Tsunami...vkusne striedajú inštrumentálne,na klávesách založene \"Nolanovky\" z ktorých vrcholná Riding the tide svojou nástojčivosťou nenechá chladného a ľahostajného ani toho najväčšieho flegmatika.Dej dosiahne vyvrcholenie v naprosto úchvatnej Cutting the cards.V poslednej Ascension človek prežíva akúsi očistnú katarziu,príjemnú úlavu...a na konci tmavého tunela akoby sa črtalo malé svetielko nádeje.Arene sa podarilo stvoriť vynikajúce dielo,emočne aj inštrumentálne skutočne na vysokej úrovni.V roku 2003 som mal možnosť vidieť a počuť celý album \"naživo\" počas CONTAGION tour a táto moja skúsenosť len umocňuje môj celkový pozitívny dojem.Aj s odstupom času hodnotím tento album ako majstrovské dielo. *****
reagovat

pito63 @ 03.02.2011 18:38:01
Tri roky "stará" recenzia a žiadna reakcia? To musí na túto stránku zablúdiť fanúšik Status Quo, aby to napravil? Progresivisti, hanba Vám!
Hoci mám v tomto priečinku väčšie medzery, ako nešťastný bezdomovec na prešovskom "vakzále", som šťastným majiteľom tohto titulu. Hudba naozaj nepozná hranice, je dobrá alebo zlá a ja, fanúšik hard & heavy, sa s úctou skláňam pred umením skupiny Arena!
Braňo, vďaka za priblíženie tejto nádhernej hudby a pekné čítanie!

Brano @ 03.02.2011 19:27:05
Piťo63:Aj ja ďakujem za Tvoju reakciu.

martin69 @ 02.04.2011 06:56:54
Brano,napsal jsi to velmi dobře.Mám stejný názor.Arenu mám velmi rád.

Brano @ 02.04.2011 08:47:17
Martin,ďakujem.

Mohyla @ 13.09.2012 18:12:23
Arenu som objavil pomerne neskoro, asi dva roky dozadu albumom Live & Life. Pre mňa to bol signál k bližšiemu poznávaniu tvorby Areny. Breakfast In Biarritz, Contagious a teraz na základe Braňovej recenzie Contagion. Jedno krajšie dielo, ako druhé, Contagion - úchvatné!

Brano @ 13.09.2012 18:28:30
Mohyla,skús si vypočuť album The Visitor(1998).To je vrcholné a neprekonateľné dielo tejto skupiny.

b.wolf @ 14.09.2012 05:37:50
Za sebe musím říct, že Arena mně vzal už při poslechu první placky. Visitor je naprosto famózní deska bez jedinké chybičky, tam není co řešit, (zvlášť ten obal je neskutečný), ovšem to neznamená, že by ostatní desky byly slabší-to ani náhodou! Třeba hned následovník Immortal? je taky šleha jak hrom a o obalu platí totéž. Arena je zkrátka vynikající prog, jakých skutečně není mnoho a rozhodně patří mezi progresivisty k povinnému poslechu:))

Ahoj, patřím ke generaci, vyrostlé na URIAH HEEP, DEEP PURPLE, LED ZEPPELIN.....a tak, když mě kamarád zasypal CD-čkama skupin PALLAS, PENDRAGON, IQ a ARENA, zbláznil jsem se do té poslední a - na krátkou dobu - jsem se přestal věnovat Marillion, jichž jsem velký fanda (koncert byl vynikající). Z výše uvedených skupin mě nejvíc zaujala právě ARENA a především toto album. Jsem pouze posluchač, nikoliv recenzent, ale tohle je opravdu pecka. Tolik skvělých melodických kytarových sól se opravdu najde na málokteré desce. Mám možnost se na J. Mitchella dívat na DVD (Polsko r. 2003) a je to neskutečný zážitek. Oni všichni hrají výborně a ač se jedná o koncert, nevidím po instrumentální stránce rozdíl oproti studiové nahrávce. No, to vlastně nebyla recenze alba, ale kapely. Takže doufejme, že je brzy uvidíme na vlastní oči. Martin
reagovat

Mayak @ 13.11.2004 00:00:00
...ten koncert, ktorý pozeráš na DVD z Krakowa (březen 2003) som videl na vlastné oči, Martin. Spolu s Arenou tam točili vtedy aj JADIS, aj John Wetton Band (DVD "Amorata": J. Wetton -bass, vocal, J.Mitchell -guitar, M.Orford -keyb,flute,vocal, S.Christey- drums). Bol to taký super nahrávací "mini prog fest" a trval vyše 6 hodín...