Hammill, Peter - Fool's mate (1971)
01. Imperial Zeppelin (3:39)
02. Candle (4:17)
03. Happy (2:36)
04. Solitude (4:59)
05. Vision (3:15)
06. Re-Awakening (3:58)
07. Sunshine (4:00)
08. Child (4:26)
09. Summer Song (In the Autumn) (2:13)
10. Viking (4:43)
11. The Birds (3:36)
12. I Once Wrote Some Poems (2:46)
Celkový čas: 44:31
Bonusy (vše VdGG demo verze) obsažené na remasterované CD verzi vydané Virgin/EMI v r.2005:
13. Re-Awakening (4:33)
14. Summer Song in the Autumn (2:46)
15. The Birds (3:18)
16. Sunshine (3:50)
17. Happy (2:46)
Obsazení:
- Peter Hammill / guitar (acoustic), guitar, piano, keyboards, vocals
- Ray Jackson / harmonica, mandolin, harp, vocals (background)
- Nic Potter / bass
- Hugh Banton / organ, piano, keyboards, vocals (background)
- Rod Clements / bass, violin
- Guy Evans / percussion, drums, vocals (background)
- Robert Fripp / guitar
- Martin Pottinger / drums
- Paul Whithead / drums
- John / vocals (background)
- David Jackson / saxophone
Prvního, sólo Hammilla poslouchám z jeho tvorby nejraděj. Peter disponuje tak širokou sólovou základnou, že snad není v silách normálního smrtelníka (vyjma oddaných obdivovatelů), aby ji celou posbíral a potřeboval od něj mít úplně všechno. Domnívám se, že prvních několik desek je nejzásadnějších a podle toho jsem je taky zařazovala do sbírky. Jedna z nich je ale jiná a neopakovatelná. Podobný druh písniček, které se nachází tady už Peter nikdy nesloží, jsou to totiž písničky v pravém slova smyslu, několik smutečních suit se tu najde taky, ale jinak je deska na poměry jeho i kapely VDGD neskutečně hravá, rozjásaná, uvolněná, až líbezná. Kratší stopáž je osvěžující, nápady jen prší z oblohy, nálady se střídájí, některé působí bezstarostným dojmem a svou depresivní tvář nechává většinou odloženou.
Imperial Zeppelin působí skoro dětinským dojmem, napadlo mě, jestli se v ní nezpívá o obřím podniku (kapele) Led Zeppelin, ale to je asi blbost, musím kouknout někdy na text. Candle to už je čistá příroda, kytara krásně drnká vedle intonačně precizního Petera. Pak už to jde jedna šlupka za druhou:) hammondovka Happy, kdy slyším i flétnu, přitom jsem ji ve výčtu nástrojů nenašla, stejně jako harmoniku v smutné Solitude. Re-Awakening to je co? Jazz? Jazz v podání Hammilla, zvláštní kategorie, beru. Milované Beatles mě připomíná Sunshine (copak by tohle dali generátoři na nějakou desku a stejně oblíbenou mám i Summer Song (In the Autumn), lituju jen že podobných skladeb nezkomponoval tento pán víc. Je libo ještě trochu té něhy? S The Birds ji přijímám dostatečně.
Říkám to ráda, nejlepší deska (i obalká)Van Der Graaf Generator, vlastně Petera Hammilla:)
reagovat
Ryback @ 15.11.2016 19:02:36
Zdravím Kamčo.
Taky mám tohle album moc rád. Ta průzračná jednoduchost a místy i u Hammilla nečekaná veselost (Sunshine) taky asi souvisí s tím, že většinu skladeb Peter napsal už v letech 1966-1967. Celou první půli sedmdesátých let občas z tohoto období čerpal, ale na tomhle albu obzvlášť. Má fakt jinou, nádhernou, netíživou atmosféru.
Díky za připomenutí téhle nahrávky – mám ji dokonce v podobě originální MC kazety, kterou jsem počátkem devadesátých let koupil v Praze na Václaváku – prodavačka vůbec nevěděla, co chci: „Peter kdo?? Nemyslíte Petera Gabriela?“, ptala se mě), a musel jsem jí tu kazetu ukázat ve výloze. Měli ji asi v jediném kuse, vyndala ji z výlohy, byla celá zaprášená… No a já byl šťastnej, že jsem si ji mohl koupit ;-).
john l @ 15.11.2016 22:06:57
Hammillovi desky sem kupoval v přeházeným pořadí a výrazně pozděj po mateřské kapele, dodnes mám potíže ty prázdninový sentimenty doposlouchat. Na Hammilla je to opovážlivě naivní. Za tři
Sajgon3 @ 16.11.2016 12:18:30
Tento album za 3 ??? ( viď predchádzajúci príspevok ) - ako predvianočný žart je to dobré -)) Osobne mám dva tituly ktoré by som si od Peťa nechal ak by som si mal vybrať len 2 - TENTO a "IN CAMERA" - osobne v nich počujem súhrn všetkého čo kedy Peťo zložil - FOOLS MATE viac zaváňa domovskou kapelou a CAMERA autorovým osobným prístupom. Kto nedocení hodnotu Hammillovej prvotiny - nemusí ostatné sólovky vôbec počúvať a pustiť si napríklad Zvonky šťastia v thrasmetalovej verzii.... Môj názor
vmagistr @ 16.11.2016 13:10:03
Sajgon3: Považuješ Fool's Mate a In Camera za nejzásadnější Hamillovy desky? Nemám s tím problém. Zbytek Tvé reakce je ale úplně mimo mísu. I pokud totiž někdo "nedocení hodnotu Hammillovej prvotiny", pořád vůbec nic nebrání tomu, aby se mu mohla líbit jiná Peterova sólová alba.
john l @ 16.11.2016 13:46:00
Camera, Over, nebo Silent.. mě s Hammillovou tvorbou koresponduje o hodně víc než tato prvotina. Samoúčelný a bezstarostný rock podávaný bez přidané atmosférické hodnoty tolik příbuzný právě s Peterovou osobou není to co bych od něj chtěl zrovna slyšet.
steve @ 17.11.2016 10:14:54
Fool's mate je můj opus magnum P.H. především proto, že je tak rozdílný. Naivní? Ale krásně naivní a právě té atmosféry tu cítím oproti dalším deskám mnohem víc.
Nedávat a nemíchat vedle Chameleona, kamery, nebo Pawn H. Takhle totiž zní nefalšovaná čistota Peterovi duše.
Mirek Kostlivý @ 18.11.2016 17:55:12
Koukám, jak ten čas běží, ale již před sedmi a půl lety jsem zde poznamenal, že k dokonalosti alba chybí řádné vyobrazení šachového "Matu bláznů". Ale aspoň vím, že Hammill ani Kamila nejsou šachisty :-).
Deska je samozřejmě skvělá, o tom není žádná!
Bláznův mat.. Název pro album krátkých písní, u kterých nás na 45 minut opouští rozum a naše duše vzlétá k modré obloze. My ale zavíráme oči, neboť vše podstatné se děje jinde. Kde?
Píseň střídá píseň jako když otáčíme kalendář - zpíváme letní písně na podzim, v osamění uleháme do vysoké trávy, vracíme se na Island. U nádherné Birds s bohem brnkajícím v pozadí nám možná přes víčka ukápne slza. Jsme smutní nebo šťastní? Co se to děje? Slova se zdají zbytečná, dokud je nikdo nezazpívá.
Poslední nádech a nepříjemný zvuk nás vyvádí z všeobjímajícího prostoru.
Konec.
Jsme pořád tady.
reagovat
PaloM @ 24.04.2009 07:36:28
Vďaka za peknú recenziu.
Mirek Kostlivý @ 24.04.2009 14:33:48
Název 1. sólovky převzal Hammill z šachové terminologie, kde se tzv. "Mat bláznů" nazývá nejkratší možná partie, kterou jde vůbec sehrát, a kdy bílý dostává mat již 2. tahem: 1.f4 e6 2.g4?? Dh4 mat! Další možnost je i: viz: >> odkaz
Bohužel tvůrce obalu nebyl šachista, takže tuto závěrečnou situaci zde nezachytil.
Ale to nic nemění na kvalitě této desky, kde zvláště skladba "Vision" patří mezi hudební skvosty.
Ufolog @ 17.06.2010 08:59:03
Prvotina se nasledujici Hammillove temne progresivni tvorbe zcela vymyka.
Fool's Mate je kolekce nadhernejch na poslech jednoduchejch pisni z kterejch na hony cisi atmosfera kouzelnejch 60 let. U tyhle desky jsem vzdycky obdivoval ten nadhernej kristalove cistej zvuk - zvlast u posl. remastered CD vydani je primo uzasnej.
Komu se libi napr. pisnickovej debut Genesis (FGTR) nebo Peter Gabriel I a II., tak velice doporucuju.
Jednoznacne 5*. Tahle deska je klasika.
Ondra @ 08.07.2010 13:32:58
Klasika. A píseň Birds.... není co dodat :-))
Peter Hammill mal pravdepodobne pretlak hudobných nápadov, takže časť svojich aktivít začal realizovať aj sólovo.
Tóny zakvília a už je tu skočná hitovka Imperial Zeppelin. Je to tak veselá vec, až sa mi páči a považujem ju za jednu z najlepších skladieb Hammilla vôbec. A havajózna Candle definitívne potrvrdzuje, že nálada tohto albumu bude trošku iná, než hutno ťaživý Van Der Graaf Generator. Happy je zaujímavá hračka v 3/4 rytme (alebo 6/8, ako si to kto napočíta), má peknú melódiu. Solitude je harmonikovo clivá vec. Klavírna miniatúra v melancholickom prevedení, to je Vision. Náznak Van Der Graafu sa zjaví v Re-awakening, to je vec, ktorá by sa nestratila na ich radovkách. Má mohutný spevný náprah, rytmus a nástroje tak trošku unisonujú s hlasom, jednoducho klasika. Parádne nakopnutá je Sunshine, je tu aj absurdná lalalala pasáž, ale funguje to. „Good morning Sunshine“ patrí k absolútne najhitovejším refrénom všetkých čias. Výrazná skladba je aj akustická Child s flautičkou. V pohodovom pokojnom meditovaní sa nesie Summer song (in the Autumn) a aj Viking, ktorá opäť využíva harmoniku. The birds je posmutnelá miniatúra s úžasnou atmosférou, človek má hneď vlhko v očiach. Zlovestná skladba, ktorá si vystačí s akustikou a spevákom využívajúcim všetky svoje silné stránky prednesu, to je záver v podobe I once wrote some poems. A končí sa v kvílení v duchu úvodu albumu.
Prečo to nepriznať, je to neskutočne počúvateľný album a nemám problém s počtom hviezd.
reagovat
Jarda P @ 04.10.2013 07:26:33
Ač milovník VDGG, tak sólovou tvorbu Hammilla moc nesleduju. Toto je výjimka, zatím to nejlepší, co jsem od něj slyšel. Paráda.
zdenek2512 @ 04.10.2013 11:33:45
Hlavni duvod proc jsem chtel tuhle desku byla ucast Roberta Frippa. Desku nam hodne rad, protoze ty pisnicky maji charisma a jsou neoposlouchatelne. Citim to uplne stejne hejkale diky za recenzi a Jardo za upozorneni beru si CD do kanclu pro osvezeni. Tahle deska podle mne patri vice k VDGG nez jeho pozdejsi tvorba.
První Hammilovo sólové zásadní,ne však ale nejlepší album.Album odstartovává zábavná skladba imperial zeppelin,dále následují krásné písňové nápady,jako třeba candle,solitude.Jedna z nejzásadnějších a nejlepších Hammilových věcí je klavírovka Vision.
Album Fool's mate obsahuje snad nejmíň depresivnosti,narozdíl od dalších desek.Fool's mate je rozhodně prvotřídní album.
reagovat
- hodnoceno 6x
- hodnoceno 2x
- hodnoceno 0x