Queen - Jazz (1978)

11.05.2017 oř | #

Nahrávku Jazz považuji za poslední, životaschopný záznam kapely Queen. Kdyby byla jejich kariéra ukončena po tomto díle, vstup mezi nesmrtelné, by býval byl vydlážděn samými skvostnými alby. Radiostanice by zchudly o pár vlezlých popových a diskotékových hitíků z osmdesátých let a Queen by dnes stáli ve Valhalle hned vedle Led Zeppelin, nebo Beatles. (Ne)vývoj, jaký prodělali během dalších let, jim prospěl tak možná u žen v domácnosti, tancujících okolo své plotny, při tvorbě manželova obědu. V očích progresivní smetánky upadli hodně hluboko.
Roy Thomas Baker prošel s kapelou tím nejlepším a pokaždé z ní vyždímal maximum. Na albu Jazz je stále slyšet variabilní pohnutky, které kapelou cloumaly a síla, která je popoháněla ukázat světu něco nového. Myšlenková sepjatost a množství kvalitních nápadů, přinesli další snůšku zajímavých skladed made in Queen. Úvodní čtveřice má slova pouze potvrzuje. A dál, May dodal svěží věc Leaving Home Ain't Easy, Mercury velkolepou Don't Stop Me Now a Taylor drsnou More of That Jazz, tyto poklady jsou natěsno naskládány na konci desky. Naprázdno vyjde jen několik průměrných písní uprostřed, ale kromě taneční chujoviny Fun It, jde vesměs o dobré věci.


reagovat

Snake @ 11.05.2017 06:41:39
Vesměs souhlasím, osobně si Jazzu velmi považuji. Jeho začátek, v podobě pecek "Mustapha", "Fat Bottomed Girls", "Jealousy" a "Bicycle Race" je famózní. Pak už to trochu usíná a proto bych těch pět - nespíš - nedal. Desku už jsem ale dlouho neslyšel a budu to muset co nejdřív napravit...

Zdeněk @ 11.05.2017 07:06:34
Pro mne nejlepší album Queen

dan @ 11.05.2017 09:14:28
Neuvěřitelná deska, jedna z nejlepších od Queen. Kteří jsou zároveň odstrašujícím případem, jak to dopadne, když vás totálně semele showbusiness.

Jarda P @ 11.05.2017 10:55:59
Jazz jsem si v té době přivezl z jugošky a po předchozích deskách to bylo těžké zklamání. Pro mě je to deska dvou skladeb, Jealousy a Don´t Stop Me Now.

Balů @ 11.05.2017 10:56:00
Parádní, ale i přelomová deska.
I následující The Game mám moc rád.
Ještě chci říci, že i na konci kariéry nahráli skvělé Inuendo.
Takto kvalitní desku třeba Genesis už nedali!

vmagistr @ 11.05.2017 11:51:18
Jazz (žánr i album) mám rád, stejně jako velkou většinu diskografie Queen. I když v 80. letech byly jejich písničky daleko víc radio-friendly, pořád do toho dokázali rockově šlápnout, když na věc přišlo.

Jen se pozastavím nad tou zmínkou o "progresivní smetánce" - to je jako progresivní rock nějaká "nadhudba"? To snad ne...

horyna @ 11.05.2017 13:19:16
Jazz je brilantní prací kapely Queen, stejně jako Innuendo. Ale s kolegem Balů nemohu souhlasit, pro mě je právě Calling all Stations od Genesis, stejně famózním dílem, jako zmíněná "poslední" nahrávka Queen. Vědom si obecného mínění o této desce, Ray prostě přijat už nebyl.

Brano @ 11.05.2017 13:55:09
Mne sa Jazz nepáči.Mustapha Ibrahim je streštenosť,tučné holé baby na bicykloch je nevkus(už len tá predstava sedanky vrytej do holého,možno neumytého zadku...bŕŕ)...Jedine sa mi páči Don´t Stop Me Now a tú mám na výberovke Greatest Hits(1981).Album Jazz v zbierke nemám ani náhodou,to radšej The Works,alebo Kind Of Magic.

Balů @ 11.05.2017 17:00:39
Co posluchač, to názor a tak to má být.
Já také s některými názory nesouhlasím, ale neřeším je.

chimp.charlie @ 11.05.2017 17:57:30
Já Jazz vnímám tak trochu jako Bílé dvojalbum od Beatles - obě kapely jistě natočily zásadnější alba, ale tahle mám nejraději.

Balů @ 11.05.2017 18:41:57
Přirovnání k Bílému albu mne také táhlo hlavou - souhlas.

Snake @ 12.05.2017 07:16:08
Dnes ráno jsem si album (s chutí) připoměl a kromě těch prvních čtyř - výše uvedených - skladeb bych vypíchnul ještě divočárny "Let Me Entertain You", "Dead On Time" a pochopitelně i extraligovou "Don't Stop Me Now". Ovšem ani ten zbytek za nimi nijak výrazně nepokulhává, to album je opravdu velmi vyrovnané. Nevadí mi ani ta propíraná a trochu syntetická "Fun It". Jednak je jediná a desku dělá zase o něco pestřejší a za druhé, skvělou kytarovou práci tady předvádí May.

Mám "digital remaster" z roku 2011 a zvukově to jde. Je sice trochu "vyhulenej", ale patřičně (s vyjímkou asi dvou skladeb) rockově dunivej. A tak to mám rád. Za čtyři.

Brano @ 12.05.2017 11:17:44
Snake,najlepšie hrajú tie prvé remastre Queen z rokov 1993-1994.Z tejto série mám Queen II., A Night At The Opera,A Day At The Races a Sheer Heart Attack a je to radosť počúvať.

PaloM @ 12.05.2017 11:38:05
Ako som už písal, album Jazz je prča, zábavná a veľmi vyvážená "zmeska". Mám staré remastre, jediné CD "r.2011" mám debut Queen, lebo staré sa už nedalo kúpiť.
Pre mňa je navždy ich najlepší album Noc v opere, počul som to ako prvé od Queen a myslím si, že je to proste ich vrchol, ktorý nikdy neprekonali.
Z diskografie po r. 1980 uznávam ako celý kvalitný album iba Innuendo, kúpil som si aj A Kind Of Magic kôli nabudeniu filmom Highlander. Z ostatných po r.1980 som si urobil výberovku na jedno napálené CD.
Celkovo mám 9 originálnych štúdioviek skupiny.

Petr59 @ 12.05.2017 11:51:38
To Snake: Remaster z roku 2011 patří k těm nejvíce zmršeným (slyšel jsem) - >> odkaz Já mám původní vydání z roku 1986 - >> odkaz To je paráda.

Brano @ 12.05.2017 13:42:24
Je to vec názoru a vkusu.U mňa je prvých päť albumov Queen neprekonateľných.News Of The World ma už ako celok neoslovil a nasledujúci Jazz detto.Zvyšnú tvorbu Queen mám zhrnutú na Greatest Hits I. a roky 80-te na Greatest Hits II.(1991).Pôvodné vydanie Greatest Hits II. má vysoké DR a počúva sa nádherne.Ono aj také skladby ako Hammer To Fall,One Vision,I Want To Break Free,The Miracle,alebo Breakthru... majú niečo silného do seba.

horyna @ 13.05.2017 08:03:10
Brano: touto svou glosou--tučné holé baby na bicykloch je nevkus(už len tá predstava sedanky vrytej do holého,možno neumytého zadku...bŕŕ)...--jsi hurónsky pobavil mne i mou paní, neodolal jsem, abych tvou repliku nahlas nezarecitoval :-) :-) hodně dobré!!!

Snake @ 13.05.2017 08:48:51
V bookletu CD nějaké ty hambaté baby jsou, ale "tučná" není ani jedna :)

Brano, Petr59 - věřím, že vaše remastery hrajou líp a přeji vám je. Ona to není zase taková katastrofa, naštěstí to není metál. Pár cédéček Queen jsem kupoval víceméně kvůli manželce a měnit už je nebudu. Hehe. Cédéčka, ani manželku.

adam @ 13.05.2017 09:43:14
Tak tak pekne zadky.... mnam
Jak vravi klasik:
Vokurka, svíčka, kolo bez sedla, není nic na co
žádná ráda si by si nesedla...

Snake @ 13.05.2017 10:26:17
Adame, neříkej, že jsi poslouchal Kryptor ? :)

adam @ 13.05.2017 10:44:46
Jasne ze pocuval.
Ta era od 1988 do 1993 to bolo spolocensky aj hudobne velmi zaujimave a aj ako male decko som to vnimal.

A kryptor stary to bolo nieco super.

Brano @ 13.05.2017 11:12:33
Adam: Kryptor nepoznám,ale kryptu na cintoríne už mám pripravenú...teda až raz to na mňa príde.

Brano @ 13.05.2017 11:20:29
..keď sme tu už pri tých holých zadkoch a babách a sedankách,tak dnes ma zložila táto fotka: >> odkaz

horyna @ 13.05.2017 12:00:30
Pěkná fotka (ta horní), té je neradno dostat se do svěráku :-)

28.02.2010 DeaconJohn | #

Hned v úvodu uklidním všechny přítomné tím, že se o této desce Queen nehodlám rozepisovat tak, jako jsem to dělal u prvních šesti alb. První šestka je totiž nepřekonatelná kolekce uměleckých děl, která u žádné kapely nemá obdoby. Jazz je sice přímým následovníkem brilantní desky News Of The World, ale poprvé tu cítím jisté rezervy a "něco", díky čemu neoznačím tuhle kolekci za geniální. Kapela se od dob debutu hodně změnila a dá se říct, že poprvé se nechala trochu unést trendy. I zde si Queen libují v jednodušších a údernějších skladbách. Typické harmonie zůstaly zachovány, ale už na nich skladby nejsou postaveny. Rozmáchlé kompozice - a stejně tak miniatury z prvních alb - bychom tu také marně hledali. Jazz je ale vpravdě queenovským albem díky stylové nejednoznačnosti. Jako kdyby kapela zkoušela, co všecho rockový fanoušek vydrží a je schopen vstřebat. Za zmínku stojí také vynikající rockový zvuk nahrávky, který byl pořízen převážně v Mountain studios v Montreux, které ještě mnohokrát sehraje důležitou úlohu v historii Queen.
Legendární song Mustapha považuji za jeden z nejlepších otvíráků na desce Queen - drtivý nájezd kytary po intru je skvělým úvodem. Mustapha byl mimochodem jedním z nejvíce vytleskávných songů na koncertech. Freddie toto přání - díky náročnosti písně - málokdy splnil. Silnou singlovou dvojku Fat Bottomed Girls/Bicycle Race doplňuje křehká balada Jealousy, kde se objeví známá "sitárová" akustika Briana Maye. If You Can Beat Them je asi nejtvdrší věc, co kdy John Deacon složil a nutno dodat, že vynikající. Následuje koncertní jistota, která dlouhou dobu patřila do repertoáru Queen - Let Me Entertain You. Studiová verze je bohužel slabým odvarem toho, jako zněly live verze. Může za to znatelný pokles hlasitosti, který je pro skladbu takového charakteru "smrtící". Zato Mayova Dead On Time je bouří od začátku do konce - na závěru doslova. Spolu s Ogre Battle a Stone Cold Crazy apod. patří do metalového fondu Královny. Roger zde bubnuje jako život a Freddie předvádí svoji nově nabytou jistotu ve zpěvu. Asi nejlepší píseň na desce. In Only Seven Days je opět z Johnovy dílny a jako jedna z mála věcí se blíží jazzu. Ze spojení Deacon/Mercury vždy vznikaly nádherné písně, tuto nevyjímaje a mám za to, že i to je důvod neůspěchu projektu Queen + Paul Rodgers. Po též lehce najazzlé Dreamers´s Ball, která se zvukově blíží ke Good Company, máme tu čest s dosud nejhorším songem, který byl na desce Queen - Fun It. Právě experimenty s elektronickými bubny a syntíky jsou así tím, co mi vadí. Jedná se sice o jednu skladbu na albu, ale i ta se holt počítá. V té době si vůbec spousta rockových kapel vylámala zuby na zkoušení těchto zázračných mašinek a nějakou dobu trvalo, než se s nimi naučili zacházet a Queen nebyli vyjímkou. Inovátorem v tomto směru byl právě bubeník Roger a tak není divu, že právě on je podepsán pod jedním z prvních elektronických experimentů Queen. Jako balzám na duši působí Brianem zpívaná balada Leaving Home Ain´t Easy. Finále tvoří jeden z největších hitů - Don´t Stop Me Now. Textově se jedná o hodně autobiografickou píseň, která dává najevo Mercuryho životní postoj. Queen byli v té době ve vrcholné formě díky mnoha koncertům a prodejním úspěchům po celém světě a právě tehdy se údajně naplno začal projevovat Freddie smysl pro nezřízenou zábavu a rock´n´rollový styl života. Závěr alba obstaral Roger a název písně je poněkud překvapivý - No More Of That Jazz. Že by se hochům omrzel jazz tak rychle? Hudebně je to typická Taylorova kompozice založena na syrovém kytarovém riffu. Zajímavá je retrospektivní vsuvka v závěru, kde zazní krátké útržky z mnoha skladeb na albu.
Fanoušci (včetně mě) si poselství závěrečné skladby vykládají různě a existuje několik tzv. teorií. Tušili Queen už tehdy, že se pro ně uzavírá jedna hudební kapitola? Plánovali už tehdy odklon od komplikované hudby a zajetého stylu? Ať je to jak chce, tak Jazz je vynikajícím albem, které obsahuje ve zhuštěné podobě snad všechny queenovské znaky. Jak o tom přemýšlím (a zároveň Jazz asi postopadesáté poslouchám), tak jsem se rozhodl ohodnotit album pěti hvězdami. Reálně bych to viděl na čtyři a půl, ale jsou to přece QUEEN, takže zaokrouhlování dolů neexistuje!
P.S.: Tak vidím, že jsem se stejně rozepsal...
reagovat

19.05.2009 X Men | #

Pozorně jsem přečetl všechny zde uvedené názory na desku Jazz a jejich skladba přesně vystihuje kvality tohohle LP - nezařaditelné , jedinečné , obdivované , zatracované - no prostě přesně takové , jaké geniální LP jsou . Byla to vlastně první deska Queenů kterou jsem měl možnost slyšet komplet a úplně mě dostala - a to prosím pěkně v osmé třídě v konkurenci takových hvězd jako Sweet , Slade , Smokie ale třeba i Kiss :-) . Vynechme Mustaphu , Fat Bottomed Girls , Jelousy a Bycycle Race ( z plakátu uvnitř alba jsme šíleli nejen já a spolužáci ale i učitelský sbor )- pro mne byl a pořád je vrchol závěr alba - Don´t Stop Me Now a hlavně More Of That Jazz jsou dodnes jedny z nejoblíbenějších věcí od kapely , která na albu Jazz dokázala , že umí natočit " jiné " album . Jazz pro mne je a vždycky bude nejoblíbenější a nejlepší deskou Queen .
reagovat

Zdeněk @ 19.05.2009 09:54:21
Moje řeč!

aleš @ 29.09.2009 17:52:00
Moje řeč taky!

Brano @ 29.09.2009 21:36:57
Moja reč nie.:-)

honanek @ 24.01.2012 15:09:42
Souhlas-jinak to nejde napsat!

20.11.2008 romanpilar | #

Ano, hodně záleží na tom kdy a při jaké příležitosti člověk LP slyšel. Pro mě je toto LP číslo jedna, líbí se mi kompletně celé. Možná bych vyzdvihl: Let Me Entertain You, Dreamer's Ball, More of That Jazz, no a "ojetého" Mustaphu, při kterém začátkem 80.let můj otec omdléval, říkal tomu, že "vylézají hadi z košíku" a když
jsem "vohulil" Don't Stop Me Now lámal přenosku a myslel si, že poslouhá hard core, no nic...Můj syn poslouchá hip-hop, omdlévám a smrt na mě sahá kdykoliv to slyším!!! Tedy, pro mě vždy nový, silný zážitek, když na tento "asfalt" položím ostří. Byl a u bude a nikdy se neohraje.
reagovat

16.03.2008 Brano | #

Priznám sa,že albumy po A day at the races nemám príliš v láske.Už úvodná skladba Mustapha silne zaváňa gýčom.A vôbec ústredná téma albumu,bicyklujúce sa nahé dievčatá,je skutočne veľmi "duchaplná" a na Queen neuveriteľne plytká.Z tohto albumu mám rád akurát tak Jealousy a typicky queenovskú Don´t stop me now.Ten zvyšok je čajový.V porovnaní s klenotmi typu A night at the opera,Sheer heart attack,alebo Queen II mi album Jazz pripadá ako ošklbaná hus.Moje hodnotenie:slabé,plytké a nezáživné.
reagovat

Voytus @ 18.03.2008 09:25:43
Brano, nesmíš tu desku brát až tak vážně, vždyt' je to jedna velká pr..l:-) I když to je fakt, že dost záleží na tom, co slyšíš jako první a já slyšel jako první Jazz a to ještě jako malej prcek:-)

PaloM @ 18.03.2008 13:49:59
Skôr, ako som prečítal Voytusa, to isté ma napadlo:
Jazz beriem viac z prče, je to odľahčený titul, je tu však i vyššia dávka exhibionizmu ako na iných CD Queen. Keď to vyšlo, pre mňa to bola úľava, zľakol som sa pri News of the World, že sa "kvíni" zmenili
na "barových šansonierov". S odstupom 30 rokov však i "News" sa mi páčia, dôkazom je kúpa originálnych
CD od Queen II po Jazz vrátane, a potom až Innuendo.

14.03.2008 Voytus | #

Tentokrát se nebudu probírat diskografií kapely postupně, ale vezmu to na přeskáčku, tak jak se mi desky dostávaly do rukou/uší. No, a u Queen to byl jako první právě Jazz, respektive podstatná část Jazzu a hromada songů ze starších alb a Mercuryho sólovek na kazetě, kterou mi stočil jeden kamarád mé starší sestřenice. Dodnes si pamatuju pořadí songů na té kazetě - první nebyl Mustapha, ale následující valivá Fat Bottom girls se sborovým začátkem. A já byl ve svých snad ani ne deseti letech ztracen! Odrovnal mě Mercuryho hlas, Mayova řezavá kytara (znal jsem jen Beatles, Stouny a Buty:-)) a dunivá rytmika. A to jsem tu nahrávku jen nepopsanou našel v autě, netušil jsem co na ní může být.
Když jsem ji později sehnal kompletně - i s hříčkou Mustapha jak z mešity, If You Can’t Beat Them, Let Me Entertain You, Dead On Time (které, s vyjímkou Mustaphy, dodnes považuji za slabší), tak jsem pochopil, že to opravdu není není nejsilnější položka v diskografii Queen, i tak ale stále velmi kvalitní. Vlastně je naprosto typicky Queenovsky sestavené album. Křehké balady střídají Mercuryho potrhlosti, jako je Bicycle race (ne, ta mě narozdíl od vlezlé-disco-pop-synthbass-stadionové-roztleskávačky-sr....-.......-Radio Gaga nepřestala bavit), Mayovy retro bluesovky, Deaconovy melodické pohodovky, i nátěry, které, jak jsem už napsal, považuji za méně výrazné. A kromě Fat Bottom Girls a Bycicle race tu máme ještě jednu známou: Nádhernou Mercuryho melodickou Don't stop me now.
A to je ideální song na páteční večer! Takže don't stop me now, I'm having such a good time...I'm a sex machine ready to reload like an atom bomb!
reagovat

09.01.2008 Jan Šimek | #

Vím, že lidem se album Jazz hodně líbí. Já ho však považuji za nejméně zdařilé ze 70.let a možná za nejslabší. Tedy pro mne je určitě nejslabší, lidem se vcelku líbí. Hit Bicycle race je jedna z mála písniček, která mi už dost vadí. Ohrála se mi jako žádná jiná ( podobně jako Michelle od Beatles ). Najdeme zde velkou rockovou pecku Fat Bottomed Girls a další hitovku, pro mě nejlepší píseň celé desky, Don´t Stop Me Now. Mustapha je též celkem populární, ale zase nemůžu říci že by se mi až tolik líbila. Za nejnudnější část považuji pasáž od Dreamers Ball po Leaving Home Ain’t Easy. If You Can’t Beat Them a Dead On Time jsou dobré, ale nepřipadají mi až zas tak dobré. Rogera jsem měl vždycky rád a More Of That Jazz mi vyloženě sedla. Jinak si toto album jako celek skoro nepouštím.
reagovat

14.08.2007 kneekal | #

Iiiiiibrahiiiiim! :) Hned jak to slyším, tak jde volume doprava, protože vím, že královská jízda jménem Jazz začíná.

Jmenovat skvělé skladby nemá smysl, protože bych klidně sem klidně mohl zkopírovat tracklist a ten si můžete přečíst hore. Možná trošičku přimhouřím očko u trošku nepadnoucí Fun It, ale to je prostě Taylorova skladba a ty mi často přijdou na deskách Queen trošku jak z jiného světa. Ale jinak je to klenot vedle klenotu z nichž na piedestal zejména stavím říznou Dead On Time, kde při poslechu Mayova sóla vždycky jen slintám :).

Pro mě poslední geniální deska Queen, kterou nelze bez pěti hvězd hodit do placu.




reagovat

31.07.2007 Filozof | #

Desku Jazz nepovažuji za nejlepší album Queenů, ale je mému srdci nejbližší. Završuje nejlepší (střední) období skupiny a zachovává všechny atributy toho nejlepšího z tvorby skupiny: pečlivou produkci, mnohovrstevnatost a šťavnatost skladeb, výborné vokály Freddieho i nezaměnitelný tón Mayovy vlastnoručněsotcemvyrobené kytary, použité s invencí a nápaditostí. Bohužel v posledním období Queen (1980 a dál) už sklouzly do popové vaty a laciného hávu pozlátka diskoték. Některé ještě jakž takž dobré skladby (např. na albu Works) ještě mohou soupeřit s ostatními v té době, ale už rozhodně ne se starými dobrými Queeny.

Ať už zmíním kterýkoliv vrchol alba - dokonalý legendární Mustapha, hříčka, která je prostě nesmrtelná (a jen tak mimochodem skvělá hudba), slavná Dívka s tlustou prdelí a výbornými vokály, krásná, “orientálně” znějící kytárka v jemňounké Jealousy, legendární hit Bicycle Race, který svého času propagovala po Londýně jezdící skupina dívek na kole nahoře i dole bez, pouze v podkolenkách a čepičkách, skvělá hardrocková jízda v Dead On Time, přenádherná zpěvná Mayova kytara v Dreamer’s Ball, vždy mohu jen znova oblíznout všech deset (abych použil Merhautův květnatý styl).
Pro mne je obzvláště famózní poslední skladba More Of That Jazz, s unikátní atmosférou a geniální mixáží citací předešlých skladeb, jako jakási rekapitulace tohoto klenotu.
Děkuji, tohle velmi mohu.
reagovat

25.07.2007 Zdeněk | #

Nejsem zrovna obdivovatelem skupiny Queen, avšak
tahle deska je dle mého gusta.Rockové písničky,
které si na nic nehrají zahrané s odpichem,
inspirace arabskou hudbou/nyní tak módní/- Mustapha ,krásný ploužák Jealousy,rock´n´roll Don´t Stop Me Now a většina této muziky skvěle zahraná s humorným nadhledem /Fat Bottomed Girls,Bicycle Race/.Jazz poslouchám často a rád a tak si občas dám i ten od Queen.Dle mého nánozoru poslední rockové album téhle kapely.To ostatní je už spíš pop.
Čtyři hvězdy ****
reagovat