Vai, Steve - Sex & Religion (1993)

Sex & Religion je album plné protikladů a velkých témat - jeho název nekecá a obal není jen lacině provokativní. Je o životě a smrti, bolesti a utrpení, a je to ohromně energická a radostná deska. Právě energie a atmosféra jsou jejím asi nejvýraznějším rysem a taky důvodem, proč se při poslechu chtě nechtě usmívám, dokonce i poté, co jsem si prošla texty.

Ty by mohl klidně napsat nějaký středověký mnich (a pak by se měl kolik neděl z čeho zpovídat), v rozjíveném podání Devina Townsenda ale zní spíš jako výraz mladické bujnosti, která je zároveň už tolik dospělá, aby věděla, co je důležité a že skutečně existuje hranice mezi dobrým a špatným, i když leží trochu jinde, než ukazují hrozící prsty autorit. Jak už je zřejmé, toto album je zpívané (ve Vaiově diskografii leží mezi dvěma instrumentálními opusy) a písničkové - kytara je součástí kapely, nehraje prim.

Je tu všechno, co u Vaie v devadesátých letech známe: mimořádná technická zručnost, kompoziční vynalézavost, zvukové srandičky, poutavé melodie, živelná radost z hraní. A na mysl se mi dere i prvotina Flex-Able: ta je svou hravostí místy až pubertální, přesto jí (například v kusech jako Call It Sleep) prosvítá něco nadčasově krásného a moudrého, že si člověk najednou říká, kde se to v tom klackovi vzalo? Kdy tak dospěl?

Sex & Religion není rozhodně dílo puberty, Vaiovi bylo v roce vydání třiatřicet (ano, Kristova léta...) a jeho spoluhráči už taky měli v hudebním světě jméno, přesto poslech alba evokuje představu čtyř kluků v garáži, kteří do toho mlátí, co se dá. Nemlátí ovšem všichni celou dobu, takže deska působí při vší energii velmi vzdušně, vzletně, až nezemsky - Terry Bozzio bubnuje jako bůh a ostatní za ním nijak nezaostávají.

Na tom albu je něco mystického, a neukazuje se to zdaleka jen v takových momentech, jako když se z komplikovaného a drásavého traktátu o extatickém ponoru do utrpení (Down Deep into the Pain) vyklube píseň o porodu - v rozhodujícím momentu se ozve stejný zvuk tříštění skla, jakým album začíná. Nějak jsme se tu ocitli, někdo nás sem mrsknul a třeba to byl jen mimořádně blbý vtip, všechny možnosti jsou otevřené. Nakonec i instrumentální zručnost zúčastněných probouzí podobnou směsici pocitů: jak je tohle, ty kráso, do pr... vůbec možné?

Tahle deska je mimořádně otevřená, svým způsobem velmi osobní, a taky je chytrá, drzá, šťouravá, přímočará, hloubavá i nadržená, všechno v jednom. Zastihuje tvůrce ve stavu maximálního nabuzení životem a tvořivou silou. Ve výsledku říká jednoznačně, že i když to někdy vypadá jako zatraceně pitomý nápad, celý tenhle život, nakonec ta jízda stojí za to. S hodnocením mám jediný drobný problém: není tu dost hvězdiček.

reagovat

stargazer @ 01.04.2023 09:40:32
Tímto albem Steve zaskočil jak kritiku, tak i svůj fanclub. Oproti Passion & Waefare, odrat o sto osmdesát stupňů. Za mě jeho nejlepší album a opět dodávám, pro mě číslo jedna v rockovém světě hudby.

Judith @ 01.04.2023 10:06:44
Passion and Warfare určitě líp naplňuje žánr kytarového alba a na Sex & Religion věru je čím být zaskočený, už jen zpěv je mimo veškerou představivost.

chimp.charlie @ 17.04.2023 20:51:42
Přiznám se, že kytaristi typu Steva Vaie či jeho mentora Joea Satrianiho mě nikdy moc neoslovovali. Tady jsem ale uvízl drápkem na sugestivních recenzích a komentářích (je to netypický Vai na svém nejlepším albu - takové hodnocení má vždycky potenciál mě oslovit), hlavně ale při pohledu na rytmickou sekci, kterou znám z projektu Bozzio Levin Stevens. Album jsem tedy poslechl a musím říct, že mě totálně dostalo: Maestro se neproducíruje, ale "slouží hudbě", všichni hrajou jak o život, a výsledek je ohromující. Judith, stargazere a PiKey, díky za rozšíření obzorů.

Judith @ 17.04.2023 22:19:28
Rádo se stalo! Ona to opravdu není typická kytarová deska, je to rockové album a na desátý poslech mě rozjařuje úplně stejně jako poprvé. Mimořádně šťastná konstelace hvězd.

Osobnosti to nemávajú ľahké!
A najmä pri rozhodnutiach, kde je nutné bojovať so samým sebou... ale Steve to zvládol a k nahrávaniu Sex & Religion si postavil kapelu, bubeníka Terry Bozzia, basgitaristu T.M. Stevensa a speváka Dewina Townsenda. Fenomenálna zostava priniesla fenomenálny výsledok. Prevládajú spievané skladby, melódie zahrateľné aj v rockovom rádiu, viac riffov, menej sól, to všetko obalené "shaka zulu" basou a technickou hrou "zberateľa činelov" Terry Bozzia. Jediným mínusom pre mňa ostáva nevysvetliteľná absencia "kapely" v niektorých skladbách, taká In my Dreams with You by určite s živou rytmikou vyznela viac nadčasovo. Napriek tomu je album skvostnou prehliadkou Vaiových opäť nielen gitarových schopností, ale rovnako aj skladateľského umenia a citu pre nové, svieže a ešte nepočuté.

reagovat

stargazer @ 08.09.2019 13:39:42
Jak už bylo napsáno v recenzi od Pikey. Fenomenální sestava = fenomenální výsledek. Sex & Religion je neskutečně energická deska, naprosto nadčasové dílo, které zní stejně dobře v době jeho vydání, tak i dnes a bude stejně vynikající i za dvacet let. Dávám deset hvězd z možných pěti.

stargazer @ 24.10.2020 18:11:00
Není hvězd v celém vesmíru, co bych naložil tomuto albu. Je to naprostá fascinace, Steve se drží zpátky, co se týče exhibicí, Terry Bozzio na bicí hraje jako deset bubeníků. Zpěváka Devina Townsenda jsem slyšel zpívat jen na tomto albu. To, co předvádí na téhle desce, jde absolutně mimo realitu.
S&R patří do první trojky mých nejlepších alb všech dob.