Pink Floyd - Pink Floyd Live At Pompeii (1972)
Pink Floyd: Live at Pompeii Director’s Cut
1972/2003
Echoes Part 1/On The Run (Studio Footage)
Careful With That Axe Eugene
A Saucerful Of Secrets
Us And Them (Studio Footage)
One Of These Days
Mademoiselle Nobs
Brain Damage (Studio Footage)
Set The Controls For The Heart Of The Sun
Echoes, Part 2
Directed by Adrian Maben.
Obsazení:
David Gilmour
Nick Mason
Rick Wright
Roger Waters
Október 1971, Pompeje, Taliansko.
Mrazivá atmosféra miesta, kde pred 2000 rokmi zasypala sopka Vezuv všetkých obyvateľov mesta, víta s veľkým nadšením 4 hudobníkov menom Pink Floyd, aby aspoň trocha pripomenuli život spred dávnej doby.
Maben (režisér filmu): "Keď chalani z PF počúvali pieseň Echoes, ktorú sme v to októbrové popoludnie natočili, stál som neďaleko od nich v amfiteátri. Naraz ma prekvapilo, aké ticho v tom meste bolo. Počuli ste trávu rásť. Nádherný pokoj. Ale myšlienka, čo sa tu pred 2000 rokmi stalo, ma privádzala do šialenstva."
Tlkot srdca. Zrýchlený dych. Bum - bum - Bum- BUm- BUM BUM BUM ----- a naraz prvý tón z Rickovho piana.
Na obrazovke sa zjavuje nádherný amfiteáter so štyrmi hudobníkmi, aparatúrou, filmármi a zvukármi uprostred. Kamera sa za zvukov intra približuje smerom k Nickovi, a ja cítim, že aj po 40 rokoch ma tá pieseň neskutočne dojíma. "Overhead the Albatross hang motionless upon the air, and deep beneath the rolling waves in labyrinth from coral caves..." - a ja sa úplne odovzdávam do sveta prenádhernej hudby Gilmoura, Watersa, Wrighta a Masona. Prenáša sa to aj na neskutočné sólo Davida, kde ho vidím dokonca v 20 obrazoch. Hudba graduje, graduje, a zrazu tu prichádza uvoľnujúca funk-rocková pasáž, kde si vďaka koľajnici s kamerou, ktorá prechádza okolo hudobníkov, môžem detailne pozrieť to miesto. To neskutočné miesto. To prenádherné miesto. A v ňom geniálna kapela. EARGASM.
Vzápätí sa ani nestihnem zobudiť z vytrženia, a už je tu Careful with that Axe Eugene (ktorú bohužiaľ pre nedostatok času natáčali v štúdiách vo Francúzsku). Tá ma až tak neoslovila. Saucerful of Secrets s jej outrom Celestial Voices patrí k tomu najlepšiemu z tohto koncertu. Zase ma chytá to, čo aj pri Echoes...takto sa to prenáša aj cez One Of These Days I Am Going to Cut You Into the Little Pieces, čo je vyslovený Nickov husársky kúsok. Nikdy predtým, ani potom, som ho nevidel v takom nadšení z hrania. Doslova a do písmena búcha o dušu.
Nečudo, že mu vyletí aj palička :D.
A potom je tu taká bluesová srandička (ako aj nasledujúca Set the Controls for the Heart of the Sun bola natáčaná v Paríži) Mademosoille Nobs, na Meddle premenovaná na Seamus podľa Davidovho psa, ktorú spieva čisto nádherná francúzska fenka Nobs.
Dlho netrvá, a už zase padám s piesňou o slnku do hlbín nádhernej hudby.
A nastal zlatý klinec večera. Prichádza pokračovanie piesne Echoes.
Rick vylúdza z organu všetky zvuky z registrov, David pritom miesi rukou s bottle neckom po desiatom pražci a ja mám pocit, ako keby som počúval záhrobné zavíjanie z Pompejí. Občas mám z toho až strach...A už zase som v známom amfiteátri, tentoraz obraz vychádza spomedzi Nickovych bubnov. A ja viem, že už je dobre. Prichádza posledná sloha, refrén, prenádherné sólo, a už zase cítim to, čo pri začiatku filmu.
Čisté emócie. Keď po koľajnici zase odchádza kamera spred Nickovych bubnov do hora k vrcholu amfiteátru, plačem. Nič v mojom krátkom živote ma tak emocionálne nevyšťavilo ako tento koncert.
GOD SAVE PINK FLOYD. 7 z 5.
reagovat
luk63 @ 13.12.2010 16:26:03
JO! Jo! a ještě jenou ÁNO. Mám ten film mnohem radši, než všechny další DVD od PF dohromady.
moonySK @ 13.12.2010 16:44:58
Ja som do neho zaľúbený. Keby sa hudba dala jesť, bol by som najtučnejší muž na svete :D.
Filozof @ 13.12.2010 17:10:08
Vzpomínám si na svoje prsvní setkání s tímto koncertem ... poctivá originál VHS kazeta, na ulici koněspřežky, lednice na plyn a za rohem Moony tahá kačera... :-)
Že se tenhle úžasný koncert líbí nám tady mne nepřekvapuje, ale co v něm musí být za sílu, když doslova omráčil i moji mámu, která poslouchá jinak maximálně Beethovena z rádia, nebo Plavce v TV....
moonySK @ 13.12.2010 17:14:48
Hahaaaa xD. Že káčera. Ja som vtedy ešte ani nebol na pláne... :D Samozrejme ak si nebol teenager v 97 :D.
hejkal @ 14.12.2010 06:07:37
Toto je aj moje obľúbené DVD. Tiež som ho spoznal ako malý, keďže otec ho mal kdesi nahraté na VHS.
moonySK @ 14.12.2010 09:05:30
No, ja som pred 3 rokmi mamu poprosil o toto DVD, a za 15 eur (!!!) mi ho kúpila pod stromček. xD
PaloM @ 14.12.2010 10:03:58
A ja som koncert spoznal ako veľký, lebo som ho nahral na video kazetu z nemenovanej, čiže zabudnutej satelitnej TV. Potom som kúpil za 150 korún napálene a nakoniec šťastne kúpil originál zo stánku za 2€. Či to mala byť rečo obsahu filmu ? Načo, však to luk63 povedal aj za mňa.
Filozof @ 14.12.2010 12:32:54
MoonySK
Proč tam jsou ty vykřičníky? Mně to zas tak málo nepřipadá - na (téměř) současnost.
Ano - je to méně, než stála moje VHS (30,- DM = 630,- Kč, přepočítané na dnešní ceny inflací cca 1.200,- Kč), ale zase už dnes jsou věci o dost levnější...
Deadmonkey @ 14.12.2010 14:57:08
Právěže to je spíš moc, protože tehdy ještě na Slovensku eura nebyly.
Caine @ 14.12.2010 16:32:40
moony: Kamaráde, moc fajn a odvázaná recenzia:-) Cítíme to podobně, to je fajn. A ty Echoes se tu povedly ještě daleko lépe než na Meddlu.
Mám moc rád taky ty prostřihy, třeba jak tam Gilmour chlastá Plzeň:-))
moonySK @ 14.12.2010 17:51:45
No, vôbec nehovorím, že to je málo. Práveže veľa (!!! xD).
caine: Ďakujem, k tomuto DVD sa iné ani napísať nedá...
Filozof @ 15.12.2010 07:40:16
moony
Moc?? 375 Kč moc? Celé roky stála orig DVD mezi 600 a 1000 Kč.
375 Kč je průměrná cena 1 CD a Tobě to přijde moc?
To fakt nechápu.
Petr Gratias @ 24.01.2012 19:33:21
Skvělý videozáznam filmového dokumentu.
Myslím, že režisér Adrian Maben odvedl skvělou práci.
Když nepočítám na BEAT CLUBU černobílý klip See Emily Play, v němž jsem Pink Floyd objevil poprvé vizuálně naživo, tak tenhle film byl první a ohromil mě od prvního okamžiku.
Tohle jsou pro mě praví Pink Floyd - experimentální britská skupina mezi undergroundem a psychedelickou tematikou....
O svých pocitech s amfieátru v Pompejích naživo jsem psal už na jiném místě.....
Tonda @ 24.01.2012 19:50:57
Moje první setkání s živými PF. Zde doba kulturního temna (konec 80.let) a já šťasten, že jsem pod signálem ORF, kde nezapomenutelný (hlavně vizáží) Dieter Moor v rámci svého programu Kunst-Stücke uvedl PF Pompeje. Vždy, když si přehrávám DVD, přiběhne ona milá nostalgická vzpomínka.
Judith @ 18.12.2022 23:16:28
Lahůdková recenze. Dneska jsem u tohoto snímku v jednu chvíli začala přemýšlet - jako bych si na moment všimla toho, že si hovím doma a sleduju tuhle neuvěřitelnou krásu. Že se někde sešli čtyři maníci a jen tak vystřihli třeba takové Echoes. Pak si říkám, jen tak to nebylo, byli tam další lidi, štáb, někdo jim musel vyrobit nástroje...
Někde se naučili hrát... spousta lidí přežila spoustu drsných staletí, aby se zrodily čtyři právě takovéto osobnosti, s tímhle talentem a vtiskem... někdo musel vymyslet technologii záznamu zvuku, celá hudba musela válet sudy staletími přesně do téhle jamky, odkud ji Pink Floyd zvedli a řekli si, že teď si trochu pohrají oni... někdo dal světu internet a vůbec...
No prostě začalo se mi to rozbíhat do neuvěřitelné košatosti a nic z těchto úvah zároveň nedokázalo přehlušit tu čistou nádheru, která se na mě linula. A pak mi došlo, že oni tohle všechno věděli. Uvědomili si, že někde mezi bublinami v bahně a kytarovou hrou Davida Gilmoura se něco stalo, něco lusklo prsty a zavolalo si nás k tabuli.
Že o tom to celé je, a největší div je vlastně to, že dokážeme tuhle krásu vnímat a nezapomenout u toho dýchat. Že si někdo prostě jen tak přijde a hrábne do strun, druhý to natočí a pošle do světa. Že všichni tvoříme hustě tkanou, ale i nesmírně křehkou síť, v níž se naše kroky různě kříží a ovlivňují. A že jsem v životě dost ušetřila za rekreační drogy, když jsem místo nich radši sáhla po muzice :)
- hodnoceno 5x
- hodnoceno 1x
- hodnoceno 0x