Kaipa - Inget nytt under solen (1976)

Název druhé desky „Inget nytt under Solen" z roku 1976 znamená v překladu „Nic nového pod sluncem".
Takto by se s nadsázkou dal popsat materiál druhé desky švédské Kaipy, ovšem v tom pozitivním slova smyslu. Kapela hraje ve stejném složení, stylové zaměření je také shodné, rovněž i vydávající firma.

Kapela se ve Skandinávii stává známou, hodně koncertují. K produkci desky byl přizván jakýsi Leif Masses, který v té době nebyl ještě příliš známý, nicméně za pár let tento člověk bude produkovat fošny Black Sabbath, Jeffa Becka či Europe.

V hudbě samotné cítím malý odklon od vlivů švédských lidových melodií v kompozicích samotných, nahrávka má celkově takový rockovější, sevřenější a chladnější zvuk.

Ústřední nahrávkou je bezmála 22 minutová suita „Skenet Bednar",která je rozdělena do 5 částí. Touto skladbou se Kaipa katapultovala mezi takové velikány art rocku, jako jsou Yes či Genesis. To je skutečná hostina o několika rozdílných chodech, které se nepřejí i po desítkách servírování. Najdeme tu vše, pomalé, jemné pasáže, které plynule přechází do rychlých rockových částí podpořenych hradbou kláves, tím vším se proplétá skvělá Stoltova kytara.
Neméně zdatné a v podobné kvalitě jsou i další jednotlivé písně, kytara nijak zbytečně neexhibuje, je plně zapojená a spolupracuje se syntenzátory či hammondkami a skvělá rytmika hutní spodek – opět se tu můžeme potkat (naposledy!) s výborně drsným zvukem basáka Tomase Erickssona. Jen necelou minutu trvající poťouchlost „Stengrodornas parad" bych klidně oželel.

Z hlediska skladatelského je vidět, že monopol na autorství písní klávesisty a zpěváka Hansa Lundina padnul. Jen do toho nejdelšího opusu na desce si nedal zasahovat, jinak většinu ostatních skladeb má na svědomí kytarista Roine Stolt, ve dvou případech spolupracoval na písních i s bubeníkem I. Bergmanem. Je ale slyšet, že hudební materiál dokončovali společně , neboť všechny kompozice zní vyrovnaně a mají stejný zvukový kabát.

Recenzuji z poslechu remastrované edice „The Decca Years 1975-78". Na něm se nachází 4 bonusy – anglické verze písní, které nazpíval švédský rockový bard Lars Hoflund. V tomto ohledu se Kaipa zachovala nestandartně. Aby jejich angličtina dobře zněla, tak angažovala na tyto demo snímky cizího zpěváka s jiným výrazem a barvou hlasu. Tyto snímky měly posloužit jako vzorek pro firmu Electra, aby mohla prezentovat kapelu na anglicky hovořícím trhu. Nakonec však manažeři od tohoto nápadu upustili...

reagovat

Brano @ 09.03.2017 10:40:02
Najlepší album od starej Kaipy,lepší ako debut.

b.wolf @ 09.03.2017 11:44:34
Na tuto skupinu se chystám příští týden po poslechu několika alb The Flower Kings. Zatím jsem si jenom poslechl teaser Skenet Bedrar a zní to fantasticky. Už se těším.

jirka 7200 @ 09.03.2017 13:38:00
to b.wolf : já zvolil opačný postup, zatím jsem však plně pohlcen produkcí Kaipy.....:-)

Druhé radové album švédskych art rockerov je tohoto času staré 28 rokov a pri jeho počúvaní ma zaplavuje množstvo pocitov, istej nostalgie a spústa otázok.
Prvé, čo ma napadlo je: tak toto sú korene dnešnej (relatívnej) slávy a úspechov nielen reaktivovanej novej zostavy skupiny KAIPA na čele, samozrejme opäť s Hansom Lundinom, ale snáď ešte viac The Flower Kings kapelníka Roine Stolta, ktorý prvé ostrohy a skúsenosti art rockera naberal práve v pôvodnej zostave KAIPA ešte ako postpubertálny mladíček. Aj dnes je v zostave znovu fungujúcej Kaipy verným sekundantom Hansa Lundina, personálne sa obmenil už len zostatok muzikantov skupiny.
Druhé, na čo myslím pri počúvaní tejto bradatej nahrávky je paralela s našou, teda československou art rockovou, či progresívnou scénou v druhej polovici 70. rokov, keď napriek zúriacemu politickému normalizačnému procesu, zasahujúceho negatívne aj do kultúry, teda aj do muziky veľmi slušne fungovali a tvorili kapely, ako Blue Effect, Synkopy, Collegium Musicum, Fermata, ktoré pri konfrontácii aj s touto nahrávkou skupiny KAIPA môžu pokojne zostať, bez mindrákov so vztýčenou hlavou...
A kde je dnes KAIPA, kde sú dnes The Flower Kings, kde sú na druhej strane Blue Effect, Synkopy, Collegium Musicum a Fermata...
Výborné album je zložené z pôvodnej šesť skladbovej, švédsky spievanej verzie (sólový spev šéfa kapely Hansa Lundina), nahraného v lete 1976, ďalej zo štyroch bonusových, anglicky spievaných skladieb z roku 1977 (spevák Lars Hoflund je lepší, než Hans Lundin),živej, štrnásť minútovej verzie eposu ?Skenet Bedrar?, nahranej v roku 1978 v Kodani(spev Lars Hoflund)a album uzatvára krátka inštrumentálna miniatúrka ?Fran det ena till det andra?.
Pôvodné šesť skladbové album obsahuje 22 minútovú suitu ?Skenet Bedrar? a päť kratších skladieb a skutočne, aj napriek dobe a analógovému spôsobu nahrávania tu cítiť a počuť hudobné postupy, ktorými dominuje dnešná tvorba The Flower Kings a reaktivovanej Kaipy.
Stále mi behá hlavou fiktívna predstava, že je rok 1977-78 a na jednom pódiu na dvojkoncerte by sa stretli vtedajšia KAIPA a Blue Effect (v čase vydania albumu ?Svitanie?, alebo počas prípravy dosky ?Svět hledaču?). Nemám ani trochu obavy - táto konfrontácia by sa skončila nerozhodne - obidve kapely by dopadli veľmi, veľmi dobre...


reagovat