UFO - No Heavy Petting (1976)

UFO je jedna z tých príjemnejších priamočiarych gitarových hardrockových kapiel, ktoré poznám. Piaty štúdiový album No Heavy Petting je, povedal by som, rutinnou záležitosťou. Prečo? Čítajte ďalej!

Myslím si, že môj nezáujem o UFO, ktorý som si pestoval až do dospelosti (s výnimkou hitu Doctor Doctor), spôsobil, že ma kapela nechytila v tom správnom období. Počúvať ju v puberte, verím, že by som jej prepadol. Takto sa mi „iba“ páči. V priebehu rokov sa mi vykryštalizovala štvorica diel, na ktoré prisahám. Strangers In The Night, The Visitor, Flying a Phenomenon, to sú veci, ktoré by som si vzal so sebou na pustý ostrov. Ale to neznamená, že nič iné od kapely nepočúvam. Naopak! Zbieram ju však veľmi vlažné, raz za pár rokov mi pribudne nejaký album. Naposledy som si kúpil práve No Heavy Petting v dvojdiskovej edícii z roka 2023. Chcel som si ho kúpiť už pred rokmi, ale záhadne zmizol z oficiálnej distribúcie, nuž som si musel počkať.

Kým sa pustím do skromného opisu skladieb, dovoľte mi sucho poznamenať, že obal sa mi nepáči.

Album začína riadne našliapnutým hitom Natural Thing, akoby pokračoval v šľapajách Force It. Ale... Nasleduje veľké ALE. Ako celok mi príde troška nesúrodý a aj z pohľadu zapamätateľných skladieb je na tom o niečo horšie ako Force It (o Phenomenon ani nevravím, to je iná liga). Akustický úvod I’m A Loser ma vyrušuje, hoci skladba je ďalšou spevnou melodickou záležitosťou. A tak to ide rad za radom. Skladby sú fajn, rýchla pecka Can You Roll Her má všetko, a predsa akoby jej čosi chýbalo. Podobne ako slaďáku Belladonna. Čo kapela zvládala na jednotku s hviezdičkou, sú refrény, každý si okamžite pospevujem. A Michael Schenker bol pravdepodobne najlepší melodik spomedzi všetkých gitaristov.  

A je to tu! Tvrdá šprintérka Reasons Love ma baví veľmi. Škoda, že je osamotená, od Highway Lady ideme v zabehnutých neutrálnych brázdach. Ale čo to? Posadená hutná delovica On With The Action sa konečne vymyká šablóne a znie tak, ako si predstavujem riadny hard rock. Žiaľ, tuctová A Fool In Love ho nepodporí. Záverečná dumka Martian Landscape je fajn, pôsobí upokojujúco, ale len do momentu, kedy sa akosi kabaretne nakopne. Hm.

Šesť bonusových skladieb (z toho jedna je tam dvakrát, raz ako akustické demo, všakže, Have You Seen Me Lately Joan?) nevybočuje z radu. Zato druhý disk obsahuje koncertný záznam Live At The Roundhouse London 1976 z 28. apríla toho roka. Je lepší ako album, obsahuje mix skladieb zo všetkých troch štúdioviek so Schenkerom a ešte aj z debutu. Keďže som priaznivec koncertného besnenia, som za túto nahrávku rád.

Do hodnotenia ho však nezahrniem. Ako vnímam No Heavy Petting? Tri skladby sa mi zaliečajú veľmi, to je tretina albumu, a teda dám tri hviezdy (nie, nemá to logiku, ale páčilo sa mi, ako to znie). Každopádne mi neprekáža si toto dielo pustiť. UFO má chytľavú melodiku aj vtedy, keď absentujú výraznejšie motívy.

Antony @ 10.01.2024 13:44:20
Pěkně napsáno. UFO sice považuji za kapelu, co těsně nedosáhnula na první ligu, ale některá její alba mám hodně rád. Težko říci, co jim chybělo k dokonalosti.

Jarda P @ 11.01.2024 13:04:37
Výborná deska. UFO byli mistři balad, o čemž svědčí skvělá Belladona.

hejkal @ 11.01.2024 13:07:31
Som rád, že má album svojich nadšených fanúšikov.

V silné konkurenci alb Ufo v sedmdesátých letech, je velmi těžké najít slabší kousek. No Heavy Petting by jím být možná mohl, jenže je tu pár ale. Deska sice nepůsobí tak vyrovnaně jako Force it, kouzelně jako Phenomenon, nebo progresivně jako Obsession, přesto má naditou brašnu skvělými songy. Je tady výborná I'm A Loser. Pak samosebou Can You Roll Her, nabroušená jako ostří samurajského meče, Belladonna něžná jako dívčí pohlazení a tvrdá On With The Action, plná středních temp, kde vás Michaelova kytara postupně pomalu zadupává do země. A samozřejmě Martian Landscape, poklad téhle desky a vlastně celé kapely Ufo. Odzbrojuje okouzlující atmosférou a klávesami Danny Peyronela.



reagovat

steve @ 18.05.2017 05:41:06
A kde máš Natural Thing, nebo Highway Lady, stěžejní šlehy tohoto výborného alba? 4* je sakra málo, jestli si debut Wishbone Ash zaslouží tři, přesto, že se mnou hodně lidí nesouhlasí, pak N.H.P. je monster dílo za plnou.

oř @ 18.05.2017 09:17:24
Zrovna Natural Thing, nebo Highway Lady mě přijdou jako dost tuctové zboží. Už kvůli nim, jsem pětku dát nechtěl. Úvody jiných desek, se ufounům povedli o poznání zajímavěji.

steve @ 18.05.2017 11:23:00
Všechny desky bez rozdílu, na kterých hraje Michael jsou za 5, to slyší snad i důchodce?

Balů @ 18.05.2017 13:05:59
Dnes mám UFO náladu a chci říci, alba Phenomenon, Force It a Strangers...
jsou mé Desky desek !

dan @ 18.05.2017 13:30:48
Důchodce, nedůchodce, především Phenomenon a Lights Out do kategorie deska desek bezpodmínečně patří. Force It jsem dlouho neslyšel, tak nemůžu sloužit, jestli se jedná rovněž o five stars, ale kdo už by tam měl pro boha být?

hejkal @ 10.01.2024 15:58:37
Ja to UFO počúvam rád, ale presne, kúsok mi tam chýba, aby som si ho zaradil do prvej ligy. Ale zasa, druhá liga britského hard rocku je stále mega. Čo by sme za to dali v ČSSR...

Tak tohle byla první deska od UFO, kterou jsem slyšel a tam někde byl začátek mé obsese. Poslouchám Michaelova sóla, koukám na obal a jsem ztracen. Martian landscape je super skladba, tam někde jsem se začal chtít učit anglicky, abych věděl, co je to ten "vít". Skupina tady začala trochu špekulovat na efekt, a nakonec to podle kritiků nedopadlo na 100%, nicméně deska je opravdová klasika sedmdesátejch a mně se líbí i Peyronelův přínos. Michael byl už pevně v sedle, nový producent na obzoru a další album už bude bomba. U mne je to za 4*
reagovat

Na Force It předvedli UFO životní výkon, otiskli do vinylu obrovský kus sebe sama a nabídli posluchačům to nejlepší co mohli. Následující řadovkou No Heavy Petting chtěli samozřejmě na úspěch navázat. Jenže se o ono "navázání" snažili až možná moc vehementně.

Ve skladbách samotných ale problém rozhodně není. Nářezy ostré jak paprikový guláš Natural Thing a Can You Roll Her jsou čistokrevnými a plnohodnotnými hardrockovými kusy, naproti tomu balady Martian Landscape, I´m a Loser nebo Belladonna (moje jednička na albu) v sobě i přes svou zdánlivou křehkost skrývají obrovskou sílu. Ani ostatní fláky jako hopsavá Higway Lady či ponuré On With The Action a Reasons Love se na desce určitě neztratí. Problém je někde jinde. Zatímco z Force It doslova tryská proud endorfinů, No Heavy Petting mi přijde nahrané s jediným cílem - být minimálně stejně úspěšné jako jeho předchůdce. Ta atmosféra, která vynikající písničky dokáže spojit ve vynikající album, tady už ale chybí. Analogie by se dala hledat i v názvech obou desek. Na Force It na to kluci zkrátka vlítli jak to jen šlo, s ničím se nepárali a dostali ze sebe maximum. Na No Heavy Petting už byli tímhle úspěchem jakoby svázaní a omezení, už se museli krotit (tipoval bych že je trošku přiškrtila i prodikce) Deska už pak prostě nemá tak pevné základy.

Album je to ale pořád po čertech kvalitní a poslouchatelné, rozhodně nikdo neprohloupí, když mu dá šanci. Pro toho, kdo se o kapelu zajímá trošku víc, by to rozhodně měla být jedna z prvních voleb. Dávám čtyři hvězdičky.

****
reagovat

Lynott @ 05.08.2009 16:05:52
Tak to ja musim dat opet 5*. Alba 1974-1979 dle myho bez vyjimky 5* zaslouzej. Ostatne vite ze...

20. 11.
UFO
ZLÍN, Masters Of Rock Café

----------------------------------------------------

21. 11.
UFO
PRAHA, Retro Music Hall

Ja je jeste LIVE nevidel, takze Praha to jisti..

vmagistr @ 05.08.2009 16:30:25
jj, lupeň do Zlína už se mi hřeje doma :-))
A taky se napoprvé těším jako blázen.

pito63 @ 27.02.2011 18:08:06
Výborný album od fantastickej hard rockovej kapely!

@ 11.12.2012 21:30:20
vmagistr,,,,,súhlasím s tým, že na tomto albume vlítli, ale nesúhlasím, že by to vypadalo, akoby boli zviazaní -byť minimálne rovnako úspešní ako predošlé album. No možno by som tomu uveril, keby to napísal taký Phil Moog, ale inak to beriem len ako tvoju trošku povolenú fantáziu. Od roku 1974 vydali UFO platne s fenomenálnym gitaristom Michaelom Schenkerom, išlo o neskutočne "silnú" zostavu a boli v absolútnej "forme". Preto sa ja osobne nečudujem, že roky 1974 až 1978 boli tak plodné a tak výnimočné, nabité nápadmi a inštrumentálne úžasne odohraté. Ja to beriem skôr ako obdobie, ktoré bohužiaľ aj pri skupine UFO platí, že nemôže byť azda ani prekonané... Vďaka im za úžasnú muziku. Ja osobne považujem toto album spolu s Obsession, za moje najmilšie.

vmagistr @ 11.12.2012 21:53:11
blud1: Ne fantazie, ale snaha vyjádřit slovy dojmy a zachycené poznatky z poslouchané hudby. U nahrávacích sekvencí jsem opravdu nebyl, takže nemůžu říct, že/zda to takhle opravdu bylo, ale můžu si to myslet. A právě své myšlenky a dojmy prezentuji v recenzích, kterými sem čas od času přispívám, nikoli hotová fakta.

Mé číslo 1 z diskografie UFO je setrvale Force It, všechna ostatní alba (ač spoustu z nich poslouchám také velmi rád) řadím až za něj (ale tam už se pořadí docela často mění).

Snažím se desky této kapely poslouchat v chronologickém pořadí,jak je hudebníci nahrávali,abych mohl posoudit vývoj hudební,zvukový či instrumentální.
Tato deska mi připadne o kousek lepší než její předchůdce Force it.Nerozumím tomu,že se v různých recenzích a článcích o kapele hovoří o propadáku.Myslím si že tu není vyloženě slabá píseň,zvuk je hutný.Nejoblíbenější písně jsou samozřejmě titulní Natural thing,Can You Roll Hera pomalejší On With The Action.Jen ty klávesy bych trochu utopil v celkovém zvuku...
reagovat

Cossack @ 02.04.2010 19:44:45
Souhlasím, je to dost dobrá deska... (Mně se na ní nelíbí leda obal – ten jsem navíc ani nepochopil.) Pro mě za 4 až 4,5 hvězd.

Tak! Pro mě první pětihvězdičkové album UFO!

Vše zapadá na "No Heavy Petting" na svoje místo, tak jak má.
Úvodní "Natural Thing" je rozjezd z kategorie prvotřídních. Další vrcholné skladby jsou "Highway Lady" a poslední "Martian Landscape", obě z dílny klávesisty Danny Peyronela, čímž dokazuje, že v kapele není jen tak do počtu.
V "Martian Landscape" je též (mimo jiné) naprosto geniální Schenker se svojí kytarou. To je prostě lahůdka pro uši.

Poprvé ve mě album UFO vzbuzuje takový zvláštní a nepopsatelný pocit, že tato kapela je ve svém snažení neopakovatelná.
Pátrat po tom, jestli to je způsobeno Moogovým zvláštním, nijak technicky dokonalým, ale výjmečným hlasem, Schenkerovou kytarou, nebo čímkoli jiným, nemá cenu ani za mák.
UFO v této době a sestavě jednoduše excelují!
reagovat

Cossack @ 02.04.2010 19:50:21
Taky mám tuto desku rád a k dokonalosti jí (podle mého) moc nechybí. Hodnotím na čtyři a půl, ale zaokrouhlím dolů, abych odlišil od pěti hvězd mé nejoblíbenější „ufácké” věci Mechanix.

honanek @ 23.06.2012 07:03:12
martin.b-je to tak,jak jsi napsal.Líbí se mi,ta věta o zvláštním,nepopsatelným pocitu.To samé bylo i u mě v oném roce,hned po vydání.Z těch placek 74-80 byla tahle nej.Ale kouzlo maj všechny,včetně živáčku.

pito63 @ 16.04.2014 09:29:04
Príjemné čítanie. Ak si k tomu pustím dotyčný album, zážitok z hudby sa znásobuje. UFO je pre mňa obrovská hardrocková radosť a pohoda.
martin.b, vďaka za recenziu!

Cossack @ 16.04.2014 15:59:27
Od mé předešlé poznámky uplynulo už hodně vody (přesně 4 roky a 2 týdny, přibližně bez čtyř hodin), takže myslím nebude od věci, „aktualizovat” názor na album "No Heavy Petting" mých oblíbenců UFO.

Během mnoha dalších poslechů, k nimž během zmíněné „čtyřletky” došlo, vzrostla u mne obliba tohoto alba natolik, že jej řadím do čela diskografie UFO, po bok "UFO2 Flying", "Phenomenon", "Mechanix" a "Seven Deadly" (jak jsem se ostatně už zmínil v recenzi u posledně jmenovaného alba, přibližně před dvěma léty).
Nedávno byla má záliba umocněna ještě pěticí skvělých bonusů, které pocházejí z dob nahrávání "No Heavy Petting" v roce 1976, kam ovšem zařazeny nebyly, a doplňují dvojalbové vydání z roku 2011 (podobně jako některé CD verze, jak vím od Borka).
Uzavřu tedy tento příspěvek tím, že kdybych musel volit jen jediné album od UFO (ale k tomu, naštěstí, nikdy nedojde), bylo by "No Heavy Petting" jedním z velmi žhavých kandidátů.
(Dnes už bych dal taky pět.)