King Crimson - The ConstruKction Of Light (2000)

Na úvod objasním svůj vztah ke King Crimson jako takovým, myslím, že by to bylo férové. Zbožňuji první album a mám hodně rád i jejich druhé album. Slyšel jsem alba Lizard, Islands, Larks Tongues in Aspic, Starless and Bible Black, Discipline, Three of the Perfect Pair, Thrak, ale nemám je naposlouchané. Vyjmenovaná alba jsem slyšel některá jen jednou a už hodně dávno.

Když jsem poprvé slyšel The ConstruKction of Light, říkal jsem si: Co je to proboha za sračku? Vůbec jsem se při poslechu tohoto alba necítil jako při poslechu hudby. Cítil jsem se jako při mučení nějakým zvlášť zvrhlým sadistou.

Po albu Thrak se King Crimson rozpadli, protože část kapely obývala Velkou Británii a část USA. Bylo pro ně těžké se sejít a něco spolu nahrát. Bruford i Tony Levin se vrhli do vlastních projektů. Nakonec ze sestavy zbyly čtyři hudebníci, kteří nahráli The ConstruKction of Light. Na albu najdeme pokračování skladby Larks tongues... a skladby Fractured z alba Starless and Bible Black. Album je převážně instrumentální. Album je dá se říct hodně metalové, kytara má syrový metalový zvuk. Metalem myslím opravdu spíš kov než hudební žánr. Je v tom něco industriálního. Myslím, že ani kapely jako Nine Inch Nails nebo Ministry se v žádném svém období nemohocu co do tvrdosti měřit s tímto albem. Žádná jemná kytarová sólíčka tu posluchač nenalezne. A v tom smyslu se hudba blíží jakémusi punku - bez dlouhých rozvitých kytarových sól, spíš vyráží jako láva ze země a tvrdě řeže a rozkrajuje jednotlivé skladby na kusy. Co překvapí, je použití elektroniky. Chvílemi je v tom i nějaký drum´n´bass míchaný s kovově noisovým hlukem.

Je to jako by člověka násilím krmili nějakým kovem, jako by ho utloukali a přitom do něj všemi otvory cpali něco bytostně anorganického. Lobotomie zaživa. Kladivem do hlavy. Kladivem do koulí. Takový dojem vyvolávají naprosto strojová výrazná basa a nesmlouvavé bubny. Kytara řeže jako kovové pláty, celek je jakýsi betonový kvádr. Dojem nelidskosti je důsledkem neúhybné přesnosti a absolutní opovržení nějakými melodiemi nebo zřetelnou strukturou. Ta tu samozřejmě je, ale je nutné album poslouchat vícekrát. Pak je možno nalézt v kytarové hře zcela úchvatné momenty dokonale vyjadřující pocity zoufalství, deprese, temnoty, deziluze. Texty tomu tematicky odpovídají a hlasový projev zpěváka rovněž dokonale koresponduje. Absolutní tvrdost, nesmlouvavá a deziluzivní tvrdost! Na tu samozřejmě sériový posluchač King Crimson nemusí být připraven. Vždycky jsem obdivoval umělce a lidi, kteří se takhle dokážou podívat na skutečnost a sami na sebe. Pro mě je tohle album jasným signálem, že King Crimson, pro mě reprezentovaní hlavně Robertem Frippem, jsou velkými umělci. Pokud budeme chtít analyzovat hru Frippa na tomto albu, bude třeba si uvědomit jeho ostatní tvorbu. Vzpomenout si na jeho sólové album Exposure inspirované zvukem punku a nové vlny a na jeho experimenty s Brianem Enem. Neopěvuji určité skupiny a umělce jen proto, že jsou uznávaní, že se stali veličinami. Nemám problém říct, že král je nahý, když nahý je. V případě King Crimson a speciálně tohoto alba musím ale uctivě mlčet. Je to naprosto a zcela infernální hudba s nepatrnou sprškou světla na dně poháru. Ale nejprve je třeba se na to dno dostat.
reagovat

Judith @ 08.10.2022 14:00:26
Výborná recenze, moc se mi líbí postřeh, že hudba vyráží jako láva ze země. Album zrovna poslouchám a připadá mi to jako sedět někde na kopci nad rozřazovacím nádražím (včetně vůní ve vzduchu) a sledovat vlaky - vždycky mě nějaký nástroj na chvilku upoutá, kousek ho sleduju a pak mi pozornost přebleskne na jiný, ale pořád se tam toho děje hodně kolem. Spíš to tak fascinovaně pozoruju, než bych se nějak vžívala, ale baví mě to.

Neviem, čím to je, ale mne osobne toto album nesadlo. Táto doska ma zaujala najmenej z celej tvorby King Crimson. Prvé skladby (ProzaKc blues, The construKction of light a Into the frying pan) sa mi páčia a za vrchol považujem nádhernú a vymakanú gitarovú nakladačku FraKctured. No ale zvyšok ma už tak neoslovil. Netvrdím, že je to zlé, ale mne to nesadlo, táto poloha King Crimson. Ani ProjeKct X, hoci má miestami zaujímavé momenty. Spracovanie Larks IV sa mi zas viac páčilo na EP Happy with... z roku 2002. Ale stále to pod tri hviezdy nie je.
reagovat

PaloM @ 29.01.2014 18:49:32
Toto je jediná štúdiovka, o ktorej som váhal, či si ju kúpim. Vypočul som si rôzne príbuzné ProjeKcts, ktoré boli pred týmto albumom. Vcelku znesitelný šramot. Potom ProjeKct X - Heaven and Earth, čo sú skladby nahrávané počas tvorby recenzovaného albumu. Projekt X mi pripadá ako odpad. Namiesto vydania celej dosky keby boli pridali tri najlepšie kúsky na The ConstruKction Of Light, urobili by lepšie. Lenže aj tie 3 skladby, aby to vyšlo do 80 min audio CD, sa dosť ťažko hľadajú... A tak poučený z Projektu X, som celkom rád, že Konštrukcia svetla je počúvateľná, preto si CD objednám.

nowhere_man @ 29.01.2014 20:24:26
PaloM: No, aj po štyroch rokoch od mojej recenzie je toto pre mňa stále najmenej stráviteľný album King Crimson, hoci má veľmi vydarené zákutia. A čo sa týka projeKctov (celkovo), mne to nesadlo, nie je to hudba, na ktorú som naladený.

PaloM @ 30.01.2014 06:15:47
Áno, verím ti. Ja som to tiež kedysi úplne zavrhol. Teraz sa snažím prepočúvať aspoň časťou koncertných CD a mám pripravených spolu 3 desiatky titulov :-)
Projekt dva - Space Groove je asi najpočúvateľnejší.
Keďže som donedávna nemal jediný originál, tak si postupne zostavujem slušnú zbierku, čo mi bude robiť radosť. Okrem všetkých štúdioviek tie live odhadujem maximálne okolo 5 kusov.

zdenek2512 @ 30.01.2014 06:47:38
PaloM: zdravím tuhle desku mám taky jen do počtu to Power To Belive je lepší. :)

nowhere_man: souhlasím s hodnocením taky bych téhle desce více nedal, není to klasika sedmdesátých let, ani červené, modré a žluté. :)

PaloM @ 30.01.2014 09:56:04
Ja ju úplne nezatracujem, len do počtu by som to nekúpil. Včera som to počúval a verím, že občas si ju pustím. Teraz počúvam 3CD Heavy Construction a celkom ma tie pazvuky bavia :-)

Jednoznacne najbrutalnejsi pocin v tvorbe King Crimson . The ConstruKction Of Light = surove maso + elektronika . Ked som CD prvy krat pocul , vazne som rozmyslal , ci je to este hudba (no jasne , ze je , a este aka !!!! ). Psychedelicke , beznadejne , temne , strhujuce . Najlepsie to vyjadril Bruford , sice na margo albumu Thrak , ale myslim si ,ze to plati aj vtomto pripade ." King crimson dneska su gitary , ktore ti pribiju gule o stenu "
reagovat