National Health - Of Queues and Cures (1978)
1. The Bryden 2-step (for amphibians)Part 1 (8:52)
2. The collapso (6:16)
3. Squarer for Maud (11:30)
4. Dreams wide awake (8:48)
5. Binoculars (11:43)
6. Phlâkatön (0:08)
7. The Bryden 2-step (for amphibians) Part 2 (5:31)
Obsazení:
- John Greaves / bass, piano innards (3), crooning (5)
- Phil Miller / guitar
- Pip Pyle / drums, percussion / hand claps (3)
- Dave Stewart / acoustic & electric pianos,
organ, Mini-Moog (3-4)
WITH:
- Selwyn Baptiste / steel drums (2)
- Rick Biddulph / bass on organ solo (4)
- Peter Blegvad / voice (3)
- Georgie Born / cellos (1-3-7)
- Jimmy Hastings / clarinets (3-5), flute (5)
- Phil Minton / trumpets (1-5-7)
- Paul Nieman / trombones (1-5-7)
- Keith Thompson / oboe (3-5)
Canterburská scéna, to je mix psychedelic-, hard-, art- a najmä jazzrocku. Na rozdiel od torty od psíčka a mačičky sa Britom podarilo stvoriť niečo, čo chutí. Jednou z neskorších kapiel tohto žánru bola aj formácia National Health. Jej druhý album Of Queues And Cures z roka 1978 je v podstate etalónom muziky, ktorá o dve dekády neskôr pomohla na výslnie kapelám ako napríklad Tangent.
National Health založil (medzi inými) klávesák Dave Stewart a po väčšinu svojej existencie nemala speváka (resp. speváčku). Všetky (nie je ich veľa) spievané skladby na albumoch kapely tak odspievali hostia. To samo o sebe hovorí, aká muzika to je. Inštrumentálna, košatá, silno jazzová, ale pritom nezabúdajúca na rockový „drajv“. Svojim spôsobom je to fusion, akurát sa od toho amerického (á la Mahavishnu Orchestra, Return To Forever, Weather Report) líši ako naozajstný vlastenec od nacistu. Ide o svojskú variáciu hudby, ktorá, keď naďabí na pripraveného poslucháča, tak mu poskytuje víziu Raja.
Sedem skladieb rozohráva neskutočné sofistikované motívy, pričom o sóla nie je núdza. Aký to musel byť kontrast k disco a punkovej vlne, ktorá vtedy naberala na sile a posielala rockových „dinosaurov“ do múzejných depozitov. A zrazu tu máme latimériu divnú, tvora, ktorý mal dávno vyhynúť a on si veselo pláva v rockových vodách!
Od prvých tónov The Bryden 2-step (for Amphibians) Part 1 je jasné, že tu máme niečo výnimočné. Hudba je tvrdá a pritom nesmierne členitá. Inštrumentálna muzika si vyžaduje technicky zdatných, kompetentných hudobníkov. Tí tu sú. Zároveň by mali mať cit pre silné melódie a avantgardné pizúkanie používať s mierou, ktorá neskĺzne do samoúčelnosti. A aj to tu je! Vždy, keď si tento album pustím, žasnem, ako živý, svieži je. A kým stihne zmľandravieť, je tu koniec. Kiežby si z toho vzali ponaučenie dnešní redundantní hudobníci. Niekedy stačí aj necelá hodina na to, aby sa nasýtila epická stránka vo mne.
Nebudem to predlžovať, keď canterburský zážitok, tak Of Queues And Cures! Jeden z najlepších albumov, ktorý z tejto scény poznám.
reagovat
Antony @ 21.07.2023 12:41:08
Byl jsem zvědav, co napíšeš k představitelům Canterbury, protože je to poněkud bokem od většinově recenzovaných live-blues-hard-rock konzerv. A dobrý.. :)
Sice silně pochybuji o etalonu z roku 1978 u muziky, která v té době už 10 let existovala, tedy byla vzorově ustanovená, ale jinak souhlas. Milé recenzentské zpestření.
zdenek2512 @ 21.07.2023 13:51:56
Před devíti lety jsem tu měl recenzi na tuhle desku, líbí se mi více než jejich debut. Líbí se mi jazzrock, který produkují skupiny canterburské scény pro jeho pestrost.
hejkal @ 24.07.2023 12:14:47
Antony - Ako poznám nás Úrad pre metrológiu a skúšobníctvo, etalóny často vznikajú až na základe dlhoročnej praxe. Míľnikov žánru bolo už mnoho, ale tento album mi príde ako extrakt, ktorý ako etalón funguje na jednotku. Na cantenburskú scénu sa istú dobu silno odkazovalo (práve ten Tangent mi hneď vždy príde na rozum), tak preto mi to tak vyšlo v texte. Každopádne som rád, že som nesklamal. :)
hejkal @ 24.07.2023 12:14:29
zdenek2512, kam sa podela? Textov o National Health nie je nikdy dosť!
zdenek2512 @ 21.07.2023 14:39:37
hejkal, zdravím, tehdy 2015 jsem nechal všechno smazat, před nedávnem jsem nechal obnovit některé profily (ne Fushisusha), o obnovení recenzí neuvažuji. Nevím jestli by to šlo.
Antony @ 21.07.2023 15:19:05
Z Canterbury mám tedy jiné etalony:
SOFT MACHINE - první tři alba, každé je úplně jiné)
CARAVAN - Caravan (1969), přístupnější tvář stylu
Kevin AYERS - Joy Of A Toy (1969)
EGG - The Polite Force (1971)
MATCHING MOLE - Matching Mole (1972)
GONG trojka, čtverka
Atd., prostě nahrávky cca do roku 1973, pak se styl začal posouvat směrem od počáteční avantgardy dál, a dalo se vysledovat i opakování postupů a nálad. Etalonem art rocku taky nejsou Garden Shed nebo Misplaced Childhood, jakkoli jde o kvalitní alba.
Přirovnání k TANGENT je dobré, kus Canterbury nálady v nich je.
Judith @ 27.07.2023 12:53:44
Výborný objev, díky!
hejkal @ 27.07.2023 12:54:57
Rado sa stalo.
zdenek2512 @ 27.07.2023 16:25:06
Judith: zdravím, jestli se Ti líbí National Health, tak vyzkoušej Hatfield And The North, tam hraje půlka National Health a debut je lahůdka.
Judith @ 27.07.2023 16:41:06
zdenku, díky za další tip! Našla jsem k debutu Hatfield and the North hejkalovu recenzi a vypadá to na kvalitní matroš :)
- hodnoceno 3x
- hodnoceno 1x
- hodnoceno 0x