Satriani, Joe - The Extremist (1992)

Chtít po mě někdo, abych mu doporučil jednu kytaristovu desku coby seznámení se s mistrovou hudbou, nejspíš okamžitě a bezmyšlenkovitě sáhnu právě po této kolekci. Stejně jako já sám jsem kdysi dal na mnohé názory a recenze, které tento výtvor hodnotily nadprůměrně, navíc i jako jedno z nejoriginálnějších kytarových alb vůbec.

Musím ale také přiznat, že jsem s ním dlouho bojoval a teprve před několika měsíci mu přišel jak se říká na kloub. Na rozdíl od některých Satchových alb mi dlouho vadila jistá jednotící hudební linie, přes kterou jsem se nedokázal (krom skladby třetí) nějak výrazně přenést a najít moment nebo motivy, které by mne dokázaly patřičně zaujmout, a většina skladeb mi tudíž splývala. Čekal jsem větší variabilitu, jako je tomu na desce předešlé, nebo silnější kreativní záběr alba Crystal Planet.

Pro milovníky erudované kytarové práce je tu rozhodně co poslouchat. Skladba titulní krásně propojí kytarové melodie s živelným tepem foukací harmoniky, metalová War kupí a vrství sóla a vyhrávky na piedestal exhibičního šestistrunného umění s pěkně vroucím rytmickým podložím, má neskutečný tah a hraje na první dobrou s tendencí diváka zaujmout a skolit. Zklidnit je zapotřebí, a tak na baladicky rozervanou duši zabrnká dvojice skladeb následujících. Letní sluné tóny propustí dynamická Summer Song a po krátké, ale přesvědčivé miniaturce Tears in the Rain a funky fusion Why dokonale popustíte uzdu a plyn v Motorcycle Driver. Postupně jsem ale nejvíce přišel na chuť songu číslo deset s názvem New Blues, který v sobě skrývá čarokrásný svět Joeovy kytary, tu navíc oděné do jazzového kabátce s bluesovou vestičkou.

Je spousta Satrianiho alb, která poslouchám častěji a s větším apetitem, ale rád uznám, že klasický Satch je právě tento. 4,5*


reagovat

Martin H @ 17.02.2017 12:33:19
Tak tuto desku jsem kdysi sjížděl poměrně často, zvláště Summer Song mě nenechával v klidu. Pěkně napsané, recenze mě potěšila.

Brano @ 17.02.2017 13:44:53
Najlepšia majstrova platňa,dokonalá gitarová práca,parádne melódie...U mňa za 5* a najradšej mám skladbu War,tu mi vždy padne sánka...

horyna @ 17.02.2017 13:56:57
Martin H, Braňo: díky za reakce, zapomněl jsem uvést že deska má excelentní zvuk a War je skutečně parádní nářez.

EasyRocker @ 17.02.2017 22:05:30
U mě s Flying in a Blue Dream vrchol tvorby, mistrných 5/5 :-)

Už předchozí Flying in a Blue Dream od Joea Satrianiho je pro mě vysoce návyková záležitost a spolu s tímhle albem pro mě představují vrcholy mistrovy tvorby. Napětí, melodičnost, ale i nátlak a ohromné charisma, které z jeho tvorby doslova srší, mě ohromně pohltily už před léty...

Úvodní Friends - ani se nenadějete a je tu nátlaková, stále se opakující melodie, typická pro autora, hlavní motiv a jeho zpracování se neustále proměňuje, roste a zase klesá. Parádní, jasný, i když neagresivní úvod! The Extremist uvozuje razantní kytarové téma a pak nás unášejí nádherně melodická sóla, celá skladba je našponovaná napětím a slova zde ani nejsou třeba, protože Joeho kytary jako by mluvily desítkami hlasů. War, to je pořádně razantní metalově laděný úvod, vrstvená geniální sóla jsou ale originál a autora podle nich okamžitě poznáte na míle daleko. Riffy uprostřed citují žánrové pramistry jako Led Zeppelin a Black Sabbath za doprovodu sóla, jedoucího až na doraz. Tlak jako hrom, nářezová mistrova poloha. Cryin´, to je nádhera z úplně opačného soudku - typicky, do každého tónu a detailu procítěná a zahraná balada, která rovněž žádný slovní doprovod nepotřebuje. Způsob, jakým Mistr rozpracuje v zásadě jednoduché téma do takovéhoto skvostu, je obdivuhodný. Při poslechu téhle věci snad ani nejsem ve vlastním těle, ale vznáším se někde ve stratosféře. Uff...
Rubina´s Blue Sky Happiness - akustický, skoro až folkový úvod, a další nádherně procítěné melodické sólo, obě polohy se velmi vkusně střídají až do závěru. Ohromně příjemná a nečekaná změna. Summer Song je další sice razantní, ale pozitivní melodickou linkou odlehčená skladba, typická pro Joeho. Název je trefný - vyletněná věc na pláž nebo do klubu, sluníčkový úsměv, takové jsou moje vibrace. Tears in the Rain - klasicky inspirovaná křehká komorní miniatura, radost poslouchat. Why je od počátku funkově inspirovaný hit, jehož základní strukturu Joe klasicky opentluje svými melodickými sólovými ornamenty, ale i pořádně žhavými jiskrami. Věc, která mě chytla hned na první poslech a nepustila dodnes! Motorcycle Driver je pořádně našponovaný a odpíchnutý nářez s rázným metalovým riffem, který přechází až do osvobozujícího vyvrcholení s klasicky provedeným melodickým sólem. Zase jednoduchý základ, ze kterého Mistr postaví katedrálu. New Blues na závěr je pomalá, zasněná, rafinovaně vyvedená atmosférická záležitost, která je svému názvu věrná jen zčásti, v určitých náladách, kytarových názvucích a razantní pasáži před polovinou. Jako celý zbytek alba, ale precizně provedená věc, končící opět, jako v případě většiny Mistrových děl, smířlivě a komorně a postupně v předivu tónů kytary a basy zaplouvající do prázdna...

No co mám, úplně vyždímán, na závěr ještě dodávat? Ani vteřina tady není zbytečná, nic nepřebývá, žádný polotovar. Pět hvězd jako z praku!
reagovat

Martin H @ 29.01.2016 12:11:02
Zdravím, EasyRockere. Se zájmem jsem si přečetl tvou recenzi na album, které jsem dost často poslouchal v době vysokoškolských studií. Bohužel dnes již tuto desku ve své sbírce nemám, stejně tak jsem neslyšel další Satrianiho výtvory. Každopádně dík za připomenutí.

EasyRocker @ 29.01.2016 16:05:08
Zdravím, Martine, díky, taky nemám zmapovanou celou tvorbu, mám dvojku, trojku a právě tuhle placku, a kdysi jsem slyšel i jedničku. Ale určitě se v Satrianim propátrám, zaslouží si to... :-)

Snake @ 29.01.2016 19:13:57
Nejnovější Satchova alba neznám, ale v devadesátých letech jsem na jeho hudbě neskutečně frčel a prvních šest desek znám prakticky nazpaměť. Dík za pěknou recku, v hodnocení se shodneme.

stargazer @ 03.10.2019 13:50:33
Pro mě jasně Satchova nejlepší deska. Líbí se mi všechna jeho alba, ale tohle album a ještě jedno mají plný počet.

The Extremist pro mě bylo vždycky takovým volným pokračováním alba předcházejícího, tedy Flying In A Blue Dream. Dělí je sice od sebe téměř tři roky, ale obě mi přijdou svým způsobem docela podobná. Největší rozdíl vidím v tom, že se na The Extremist nenachází ani jedna zpívaná věc, deska je znovu zcela instrumentální tak, jako tomu bývalo dřív.

Na ploše necelých padesáti minut nachází se deset kousků. Jsou tu zastoupeny jak ty tzv. "Satrianovky", tzn. téměř hitové skladby se silným melodickým leitmotivem - Friends, War, Summer Song, Why, nebo Motorcycle Driver, tak ty členitější, se silnou atmosférou - např. má oblíbená Rubina´s Blue Sky Happiness, či závěrečná New Blues. Nemůže chybět balada, Cryin´, kouzelná akustická miniaturka , Tears In The Rain, ani pořádnej nářez v podobě titulní The Extremist.

Většinou je to marš battalion, maršbaťák, neboli marškumpačka. Skladby pěkně se šinou v parademarš tempu a tak deska pěkně odsejpá. Průrazný zvuk je samozřejmostí a tak desce vlastně nemám co vytknout. Možná jen takovou maličkost. Předchozí Satrianova alba byla vždy velkým krokem vpřed, tady poprvé měl jsem pocit jisté - nechci říct hned stagnace - ale jistého opakování se ano. Snad i tím, že předchozí titul Flying In A Blue Dream slyšel jsem dřív a díky vokálům připadá mi pestřejší to tentokrát nebude za pět, ale za čtyři a půl. Howg.
reagovat

Brano @ 25.09.2014 18:31:59
Áno,super album.Môj najoblúbenejší album od majstra.Ucelené vyzreté dielo.Flying in A Blue Dream sa mi zdá kapánek rozháraný,ten spev mi tam nesedí.

Snake @ 25.09.2014 19:04:28
Brano, díky za názor. Když jsem Flying... slyšel prvně, taky jsem čuměl, zpěv jsem tam věru nečekal. A vidíš, stejně jsem si tu desku nakonec zamiloval...

Jarda P @ 26.09.2014 05:35:13
Satriani je asi jediný kytarista, od kterého se mi líbí čistě instrumentální desky. Dokonce i u desek z poslední doby neztrácí invenci. Poslední tři jsou skvělé. Extremist je samozřejmě jedna z jeho nejlepších.

yngwie3 @ 26.09.2014 16:35:04
Moje no.1 v Satchovej tvorbe ... najviac som sa z neho naučil, najviac z neho hrám ... chcel by som sa mýliť, ale myslím že už ho neprekoná ...

Snake @ 26.09.2014 17:56:17
Chlapi, hvězdičky, nezapomeňte na hvězdičky :)

EasyRocker @ 30.09.2014 12:31:30
Jedna z mých vůbec nejoblíbenějších desek...

Tahle deska obsahuje první song, který jsem kdy od Satche slyšel - 'Cryin''. Krom této přenádherné skladby se zde najde velmi tvrdá věc 'War', které snad chybí jen vizuální doprovod k dokonalému ztvárnění války. Pro mě je tato deska asi nejsilnější, co se výdrže songů týče - je téměř nemožné je oposlouchat, což je úžasné plus. Završení vrcholné Satrianiho kariéry. 5*.
reagovat

Beřich "Rush" @ 03.02.2010 09:23:42
Naprostej souhlas !!! Nejlepší Joeova věc,co se týče alb před i po tomto skvostu . . .