Manfred Mann's Earth Band - Manfred Mann's Earth Band (1972)
01) California Coastline (Meskell/Martin) 2:48
02) Captain Bobby Stout (Lane Tietgen) 6:54
03) Sloth (Mann/Rogers) 1:27
04) Living Without You (Randy Newman) 3:36
05) Tribute (Manfred Mann) 5:32
06) Please Mrs Henry (Bob Dylan) 4:32
07) Jump Sturdy (Dr. John Creaux) 4:49
08) Prayer (Manfred Mann) 5:41
09) Part Time Man (Sadler/Mann) 3:05
10) I'm Up And I'm Leaving (Mann/Sadler) 3:11
Re-mastered 1999 + 3 bonus tracks:
11) Living Without You [single version mono] (Randy Newman) 3:36
12) California Coastline [single version mono] (Meskell/Martin) 2:47
13) Mrs Henry [single version mono] (Bob Dylan) 2:39
Originally released February 1972
Recorded 1971-72, Maximum Sound Studios & IBC Studios, London
Produced by Manfred Mann, Dave Hadfield & David MacKay
Obsazení:
Manfred Mann - organ, synthesizer, vocals
Mick Rogers - guitar, vocals
Colin Pattenden - bass
Chris Slade - drums
Debutujúci Manfred Mann’s Earth Band
Manfred Mann, rodák z Juhoafrickej republiky, prikvitol do Británie v roku 1961 a z jazzového hráča sa rýchlo stala popová ikona, potom sa vrátil k progresívnemu jazz rocku s kapelou Chapter Three, no a napokon zavŕšil svoje hľadanie vytvorením Earth Bandu, s ktorým debutoval v roku 1972.
Musím sa priznať, že mi sedemdesiatkový Earth Band sedí. Hrá ťažko zaraditeľnú muziku, kdesi medzi hard a blues rockom doplnená tu i tam o štipku progu. Tú dodáva najmä kapelník svojou jedinečnou hrou na klávesy. Vymyká sa podobne ako Vincent Crane z Atomic Rooster. Hudba je to zovretá, pomerne jednoduchá, ale s bravúrnym fílingom. V neposlednom rade exceluje silné melodické cítenie gitaristu a speváka Micka Rogersa. Inak, kapela sa celkom zaujímavo dala dokopy. S bubeníkom Chrisom Sladeom spolupracoval Mann na príprave tretieho albumu Chapter Three, ktorý napokon nevyšiel. Ten odporučil basáka Colina Pattendena, s ktorým kedysi sprevádzal Toma Jonesa v jeho skupine The Squires. Roogersa mu dohodil ex-manažér Chapter Three. Tento Angličan v tom čase pôsobil v Austrálii so skupinou Procession, ale súhlasil, že sa vráti domov a pridá sa ku kapele.
Na pódiách debutovala v Ríme v apríli 1971 pod hlavičkou Manfred Mann. Následne vyrazila na turné po Austrálii s Deep Purple a Free, pričom ju uvádzali pod názvom Chapter Three. Lenže Mann sa chcel odpútať od minulosti a v októbri 1971 na letisku v Dubline rozhodol, že sa budú volať Manfred Mann’s Earth Band. Prvý album tejto zostavy mal niesť názov Stepping Sideways a pôvodne mal vyjsť v auguste toho roka. Bol už prakticky hotový, keď sa Mann rozhodol, že už neodráža hudobné smerovanie skupiny a začal ho pretvárať na nepoznanie. Tri vyradené skladby Ashes To The Wind, Ned Kelly a Holly Holly vyšli v roku 2005 na kompilácii Odds & Sods – Mis-Takes and Out-Takes. Debut Manfred Mann’s Earth Band napokon vyšiel v januári 1972 v USA a 18. februára aj v Británii.
Všimol som si, že má v rôznych hudobných databázach skôr nižšie hodnotenie, najmä v porovnaní s neskoršími titulmi. Pre mňa je však rovnako zaujímavý a „dobrý“ ako nasledujúce veľdiela. Pretože Manfred Mann mal v tom čase čosi, čo veru nemal každý. Vzácne vyrovnanú tvorbu, akoby ho jeho múza nechcela sklamať. Plus mal ňuch na jedinečné coverovanie, či už Dr. Johna, Dylana alebo Springsteena. Napokon, aj debut obsahuje polovicu prevzatého materiálu. Ale ani si to nevšimnete. Desať skladieb príjemne odsýpa, navyše postupne graduje. Inštrumentálka Tribute je vrcholným zadumaným kúskom, Dylanova Please Mr. Henry zasa živo buráca. Blues-funky víchrica Jump Sturdy od Dr. Johna tiež berie dych. No a temná rinčiaca vec Prayer uzatvára triumvirát menovaných výnimočných skladieb. Ako kontrast sa tu nachádza aj niekoľko 60’s skladieb ako Living Without You, Part Time Man alebo I’m Up And I’m Leaving. Vkusne zapadajú do celkovej atmosféry pohodového albumu, lenže troška narúšajú jeho ostrosť, keďže posledné dve menované dielo uzatvárajú.
Debut slávil minulý rok päťdesiate výročie, zostarol s gráciou a energiu by mu závidel nejeden deväťdesiatnik.
Skladby:
California Coastline 3:48
Captain Bobby Scout 6:57
Sloth 1:27
Living Without You 3:36
Tribute 5:32
Please Mr. Henry 4:33
Jump Sturdy 4:49
Prayer 5:40
Part Time Man 3:04
I’m Up And I’m Leaving 3:07
Zostava:
Manfred Mann: klávesy, spev (9, 10), vokály
Mick Rogers: gitara, spev
Collin Pattenden: basa
Chris Slade: bicie
reagovat
Antony @ 14.08.2022 11:33:15
Manfred Mann je solitér rockové hudby, poslouchám ho často, opakovaně a rád. Mám jej komplet, včetně jazzrockových CHAPTER THREE, všechno má vynikající úroveň. Upřesním, že jeho rané popové období ale nepočítám, existuje pro mne až od roku 1969. Je obdivuhodné, jakým vývojem prošel. Na LP jsem si nedávno pořídil dříve mnou opomíjené album Angel Station (1979) a strašně si je užívám.
Recenzovaný debut EARTH BAND je poměrně specifický, hodně naznačuje a slibuje, vyznačuje se zajímavými jmény a poměrně eklektickým hudebním obsahem. Velice souhlasím s větou "Hrá ťažko zaraditeľnú muziku, kdesi medzi hard a blues rockom doplnená tu i tam o štipku progu".
Je to interpret, který rozhodně stojí za pozornost a hluboké zkoumání.
hejkal @ 15.08.2022 08:20:26
Antony - zhodneme sa, je to výnimočný zjav na rockovej hudobnej scéne. Ja sa priznám, že sa mi Earth Band páči v pôvodnej zostave, okrem prvej šestice albumov mám ešte v zbierke The Roaring Silence, ale tam už cítim smerovanie, ktoré ma nenapĺňa, nuž ďalej s kapelou neudržujem styky. A zo 60. rokov mám výberovku, tá mi stačí, predsa len ma beatlesovské obdobie muziky veľmi neoslovuje.
balu @ 15.08.2022 10:53:56
Dík za pěknou recenzi.
Na každém albu ze sedmdesátek je něco pro mne zajímavého.
U mne vedou alba Messin’ a Watch, protože udrží mou pozornost celá.
hejkal @ 15.08.2022 12:29:09
Messin' je pre mňa číslo jedna celej tvorby.
balu @ 15.08.2022 16:03:10
Messin ´ má v sobě valivý hardrock a ten se mi moc líbí.
Antony @ 15.08.2022 18:09:58
Jak se tady objevila tato recenze, nasadil jsem do playlistu Manfred MANN'S EARTH BAND a jedu je pěkně chronologicky. Takže děkuji. Neuvěřitelně proměnlivá kapela, těžko určovat, co je nejlepší. Mým dlouhodobým favoritem je The Good Earth (1974) pro výsostnou art rockovost, ale těch dalších favoritů je víc. A hlavně, nemají v diskografii slabé album.
Jméno Manfred Mann jsem zaslechl poprvé někdy v '70, když na nějaké pařbě kdosi pustil Do wah diddy, což mně ovšem nijak neoslovilo. Až po hodně dlouhém čase jsem se dostal ke dvěma albům MM chapter three, což ovšem kámoš, který je vlastnil, komentoval větou, že tohle je takové odbočení M. Manna. Pro mě tohle "odbočení" bylo jednoznačně vynikající a pochopitelně jsem si obě LP nahrál. Postupem času jsem zjistil, že taky existuje skupina MMM Earth Band a následovalo totéž, co u trojky, a to od prvního alba. Nahrávky MM z '60 let jsem minul, ty mě fakt nebraly, ovšem období od debutu po desku 2004, z toho můžu v podstatě cokoliv. Hodnotím debutní album, jelikož se mně dostalo do uší jako první, samozřejmě skvosty jako Messin' či Solar Fire jsou o level výše, ale to na věci nic nemění. Instrumentálka Tribute, Part time man, úvodní California coastline jsou velmi zdařilé nahrávky a rád si pustím, když zrovna mám chuť na skvělý progres. 4/5
reagovat
- hodnoceno 0x
- hodnoceno 0x