Motörhead - No Sleep til Hammersmith (1981)

Motörhead – No Sleep 'til Hammersmith, čo dodať...

Viete, ktorý album bol číslo jedna v britskom rebríčku v roku 1981? Správne! Je to No Sleep Til’ Hammersmith od heavymetalovej legendy Motörhead. Ide zároveň o najlepšie postavený rebríčkový album v celej jej diskografii.

K skupine Motörhead som sa dostal niekedy v polovici 90. rokov. Otec nahral z, predstavte si, verejnoprávnej STV čiernobiely koncert Live...Everything Louder Than Everything Else. Zachytával kapelu v Nemecku v marci 1991, krátko po vydaní albumu 1916. Čerstvo sa zo mňa stal učeň na bicie nástroje a miešali sa vo mne vášne k starej rockovej muzike a k súčasnej produkcii. Lemmyho muzika ma odrovnala na prvú dobrú. Netrvalo dlho a z kazety na kazety som si od bratranca nahral albumy Overkill a March ör Die. Jednými z prvých cédečok v mojej zbierke boli aj dve výberovky Aces High a Ultimate Metal, nasledované čerstvou novinkou, albumom Sacrifice. Inak, som asi jediný človek, akého poznám, ktorý má doma hromadu výberoviek od Motörhead. Kupoval som všetko, čo bolo v Bratislave k dispozícii. Koncertný kúsok Live At Brixton, výberovku z lacných kníh Ace Of Spades, boxset Stone Deaf Forever... Popri tom som si na osemnástku nechal darovať album Bastards, nakoľko som si zamiloval skladbu Born To Raise Hell z filmu Airheads, kde partia hudobníkov prepadne rádio, aby nechali zahrať svoj singel. Hrajú tam Buscemi, Sandler a Frasier a mihne sa tam aj Lemmy. Mám túto hudobnú komédiu rád. A tak to pokračovalo ďalej, videá a klipy na véháeskách, dévedéčka, cédečka, ešte aj dnes sa mi mnohé kdesi povaľujú. Keďže cez výberovky som si vyskladal prakticky všetky albumy, paradoxne, vlastním len málo radových albumov. Ale No Sleep ‘Til Hammersmith mi nemôže chýbať!

Cca štyridsať minút čistej nespútanej energie, to je v skratke definícia tohto ohlušujúceho veľdiela! Neviem a ani sa nechcem pokúšať o určenie, ktorá skladba je najlepšia. Všetky poznám naspamäť, mám ich v krvi ako vakcíny, chránia ma pred zlou náladou lepšie ako zákony biele goliere pred odsúdením. Pochopte, koncert, ktorý na úvod odpáli Ace Of Spades, prakticky nemôže gradovať, a predsa! Napríklad Overkill je smršť, ktorá z hurikánu Katrina spravila nemohúceho štatistu. Vôbec je tu najviac skladieb z rovnomenného albumu, ktorý milujem z celej Lemmyho tvorby najviac. A celý tento hurhaj zvládnu traja hráči, bez dohrávok, bez obrúsenia ostrých hrán. Kam sa podela takáto muzika?

Nakoľko vlastním dvojdiskovú edíciu od Sanctuary Records, okrem albumu mám k dispozícii ďalšieho jeden a pol disku koncertných kúskov, ktoré sa na album nezmestili, respektíve, boli zaznamenané na vtedajších koncertoch. Nebudem ich pitvať. Kvalita je rovnaká, a teda úžasná.

Milujem kapelu Motörhead, v puberte som ju počúval azda najčastejšie zo všetkých hudobných skupín a vždy sa k nej rád vraciam. No Sleep Til’ Hammersmith je masaker!

P.S. Moje dvojdiskové vydanie od Sanctuary Records (2008) obsahuje nasledujúce skladby:

CD 1:
01. Ace Of Spades (3:01)
02. Stay Clean (2:51)
03. Metropolis (3:31)
04. The Hammer (3:05)
05. Iron Horse/Born To Lose (3:58)
06. No Class (2:34)
07. Overkill (5:13)
08. (We Are) The Road Crew (3:31)
09. Capricorn (4:40)
10. Bomber (3:24)
11. Motörhead (4:44)
12. Over The Top (bonus) (2:57)
13. Shoot You In The Back (bonus) (2:43)
14. Jailbait (bonus) (3:34)
15. Leaving Here (bonus) (2:48)
16. Fire Fire (bonus) (2:55)
17. Too Late, Too Late (bonus) (3:04)
18. Bite The Bullet/The Chase Is Better Than The Catch (bonus) (6:39)

CD2 - Outtakes:
01. Ace Of Spades (2:48)
02. Stay Clean (2:54)
03. Metropolis (3:46)
04. The Hammer (3:01)
05. Capricorn (5:00)
06. No Class (2:44)
07. (We Are) The Road Crew (3:31)
08. Bite The Bullet/The Chase Is Better Than The Catch (6:07)
09. Overkill (4:53)
10. Bomber (3:26)
11. Motörhead (5:35)

loutkář Cvak @ 22.10.2023 11:29:27
Díky za připomenutí!
Po tomhle albu sahám, když se snažím přehlušit nějaký hluk. Vždycky to funguje (ať už se to okolí líbí nebo ne).

Apache @ 22.10.2023 11:47:16
Nejsem zrovna přítelem živáků, i když se najde pár takových, které mě docela uhranuly. Ale jsem fanouškem Motörhead, nebo alespoň jejich období cca 1978 - 1993. Studiová alba z té doby znám dokonale, jen tenhle koncert jsem vždycky trochu přehlížel. (Přitom samozřejmě vím, že svého času ta deska pokořila špičku anglického albového žebříčku.)
Před pár lety jsem si do sbírky tenhle živák doplnil ve zde uvedené dvoudiskové úpravě, ale (hanba mi), poslechl jsem si to komplet snad jenom jednou, abych si zase ověřil, že živáky nejsou (až na výjimky) moje sklenice piva.
Takže dnes udělám to, že si to pustím a k tomu si přečtu hejkalovu recenzi. Uvidíme, co to se mnou udělá.

hejkal @ 03.01.2024 14:56:52
Však uvidíš sám, z toho sa nestrieľa.

Napokon, tu je koncentrácia protiživákových živlov silno koncentrovaná, asi ako konšpirátorov na Slovensku. Skresľuje to realitu, našťastie vieme, že vo svete je situácia lepšia akoby sa z tuzemských webov zdalo. :)

Ja milujem živáky a posledné roky už kupujem najmä tie. Napokon, pomohli mi zvládnuť aj skupiny, ktoré sú štúdiovo na úrovni islamského mučenia a popravovania mojich uší. Cheap Trick, Knopffler...

Antony @ 22.10.2023 13:06:44
Živáky se přeceňují.. ;)

hejkal @ 22.10.2023 13:20:51
Našťastie platí, že každý prístup k umeniu je rovnako relevantný, a tak môžem rovnako dobre vyhlásiť, že sa podceňujú. :)

Apache @ 22.10.2023 13:41:29
Pár ostudně podceněných znám dokonce i já. :-)
Jinak já nezaujímám proti živákům nějak odmítvý postoj, jen jich prostě není moc takových, které by mě vyloženě nadchly.
Ale určitě znám spoustu koncertních provedení skladeb, které překonávají své studiové předchůdce někdy i o celé míle.
Takže koncertním albům se nevyhýbám, i když je zas nějak markantně nevyhledávám.

Uvedu několik příkladů živých desek, které považuju buď za hodně povedené nebo dokonce za fantastické.
Řek bych, že tohle je taková moje Top 5, řazená chronologicky podle roku vydání:

Lynyrd Skynyrd - One More from the Road (1976)
KISS - Alive II (1978)
Saxon - The Eagle Has Landed (1981)
Blue Öyster Cult - Extra Terrestrial Live (1982)
Hanoi Rocks - All Those Wasted Years (1984)

Apache @ 22.10.2023 15:27:15
Tak poslouchám tenhle živák a čtu tvoji recenzi, hejkale. A musím říct, že mě potěšilo, žes byl takový fanda Motörhead. Já jsem je slyšel poprvé v roce 1982. Bylo to album Ace of Spades. V té době se mi ale dost často stávalo, že zrovna jejich desky, s nimiž jsem přišel do kontaktu, byly x krát z kazety na kazetu přetáhnuté kopie a ten zvuk byl hrozný. Než u nás popularita kapely s postupujícími osmdesátkami opadla, stačil jsem ještě v poslouchatelné kvalitě zachytit tehdy aktuální Another Perfect Day. Pak jsem na ně narazil někdy cca v roce 1988 nebo 1989, kdy mi někdo půjčil kazetu s Iron Fist. Takže ty tři výše jmenovaná alba byla mými prvními od nich.
A i když jsem si na těch deskách nijak extra neuletěl, bral jsem je jako dobré věci a ke kapele jsem se hodlal časem vrátit.
Navíc mi byli Lemmy a spol. vždycky strašně sympatičtí už vzhledově.
A videoklip ke skladbě Killed by Death, který jsem měl koncem 80s nahraný na VHS byl NĚCO!!! Dodnes to video pokládám za jedno ze svých nejoblíbenějších. A ta skladba... rozhodně jedna z jejich nejlepších!
Takže už v té době bylo jasné, že se k nim musím vrátit a že tentokrát to musí být v dobré zvukové kvalitě.
Můj dealer dodal na kazetách jejich dosavadní diskografii nahranou z originálů, do toho ještě vyšlo album 1916 (pro mě společně s Ace od Spades jedno ze dvou nejlepších od nich) a bylo vymalováno.
Období od singlu Louie Louie (1978) až po I Am the Sword (imho nejlepší kousek z Bastards, 1993) miluju. A na film Airheads jsem byl tenkrát v kině. :-)
Pozdější desky už šly stále více mimo mě a když jsem si je nedávno postahoval, nějak moc věcí mě z toho neoslovilo.

No a teď se konečně dostávám k No Sleep til Hammersmith (právě mi dohrálo We Are the Road Crew a začíná Capricorn). 
Je to fajn, ale u většiny skladeb nějak nerozumím tomu, proč bych si je měl pouštět v živé verzi, když v těch studiových znějí minimálně stejně dobře. I když zrovna ten Capricorn, co mi tu teď zní, vypadá jako jedna z těch výjimek, potvrzujících pravidlo. :-) Tak uvidíme, co ten zbytek. Pustím si to pak celé asi ještě jednou a budu poslouchat soustředěněji.

Jinak se tě zeptám na věc, co mě hodně zajímá: Kdybys musel vybrat 10 nej skladeb od Motörhead, které by to byly?
Já třeba mám hned několik favoritů, co mě napadnou okamžitě.

Apache @ 22.10.2023 16:09:08
Ale tak jo, jede mi to tady podruhé, a už mi začíná být jasné, že pod čtyři hvězdičky určitě nepůjdu. :-)

hejkal @ 22.10.2023 17:23:25
Obľúbených skladieb mám hromadu. Metropolis, Overkill, Chase is better than the catch, Cause got you got the power, Killed by Death, I got mine, Ace of spades, Born to rise hell, Iron fist, I am the sword...

Apache @ 22.10.2023 17:40:13
Taky mám oblíbených skladeb hromadu, samozřejmě, ale vybrat jenom deset, to je výzva. :-)
Z tebou vybraných by v mojí top desítce byly minimálně tři, možná i čtyři (určitě Killed by Death, Ace of Spades a Iron Fist). 
I Got Mine je obvykle málo zmiňovaná pecka - mám ji moc rád. Trošku podobný případ, i když ještě mnohem méně zmiňovaná, je All for You (v době vydáni na Motörhead až nezvykle melodická věc). To je podle mě nejlepší věc z desky Rock 'n' Roll.

Apache @ 22.10.2023 18:40:19
hejkal: Ještě postřeh. Konečně nějaká 80's kapela, kterou máme společnou. :-)

hejkal @ 22.10.2023 20:30:01
To je tá výnimka potvrdzujúca pravidlo. Lemmy našťastie na dobové trendy kašľal a šiel si to svoje.

A ešte som si celkom zvykol na Iron Maiden.

jiří schwarz @ 23.10.2023 02:22:08
Teda Hejkale, že poslech Knopfflera je na úrovni islámských muk, to je trochu šok :-). 

jiří schwarz @ 23.10.2023 02:52:16
A ještě, Hejkale: Sranda, že nemáš rád "ejtýs". Vždyť jsi jimi vlastně odkojen. Promiň, neposlechnu tohle album. Já z tohodle thrashe, písma napodobujících runy a motorek, měl vždycky dost osypky. Já v té době poslouchal asi nejvíc Dire Straits s Knopfflerem. Ostatně, jako člověk, z bigbítu znající jen velmi malou výseč, podle způsobu hraní na kytaru spolehlivě poznám na první dobrou jenom Knopfflera, Hendrixe a Gilmoura.

hejkal @ 03.01.2024 14:56:52
V 80. rokoch som bol dieťa a cpali do mňa socialistický Triangel. Dodnes z neho zvládam iba Žbirku. Nostalgia. Po revolúcii sme počúvali punk, ten ma ovplyvnil viac, ale zásadný zlom prišiel cca v polovici 90. rokov. Sústredene som spoznal naozajstný rock a cesta späť už nebola možná. Ako bubeník som chcel pochytiť aj čo-to z metalu a vtedy som naďabil na Motörhead. Vymykali sa a ja ich mám rád. 

Komerčné 80's by som prirovnal k octu. Tiež ho nemusím, ako dieťa som občas niečo octové dostal na tanier, ale prečo by som sa mal preto týrať celý život?

Knopffler je veľmi dobrý gitarista, ale v službách dosť mizernej dekády. Pár skladieb môžem, best ofku si občas (dva-tri krát za dekádu) pustím, moja hudba to však nebola a nie je. Hoci živák Alchemy ma terazky začal celkom baviť. :)

Co napsat k live albu Motörhead které dosáhlo prvního místa v UK hitparádě a je řazeno k nejlepším živým album co byla vydána .
Vynikající záznam obsahující vše nejlepší co kapela do té doby nahrála .
Pět hvězdiček je jediná a možná volba .
reagovat

Cossack @ 24.05.2010 19:04:43
Přesně tak, naprostý souhlas, tady není co dodat... (Snad jen: „Slova jsou zbytečná, nutno slyšet!”)

Mohyla @ 20.01.2012 09:54:04
Áno Martin, súhlasím, výborný záznam výborného koncertu, 5 * sedí!

jirka 7200 @ 30.07.2018 23:40:34
Na tohle album jsem kdysi přísahal. Nyní odhlalil první trhliny v mém tvrzení, že pouze nabaluji nové a nové styly a základ zůstává.

Teď jsem zjistil, že doma si asi už tuto desku celou nepustím. Což o to, komplet hity Lemmy a spol z předešlých desek sází jeden za druhým, ale ten noisový feeling nahrávky je vskutku děsivej. Underground jako řemen, nicméně základní a nezpochybnitelný základní kámen thrash metalu a podobných drsných hudebních odnoží.

V klubu bych však asi nějakým dobrým revivalem nepohrdnul

Mementální hit : (We Are) The Road Crew