Krokus - Hoodoo (2010)

11.01.2024 hejkal | #

Švajčiarsku kapelu Krokus som nikdy nepočúval. Patrí k tým mnohým súborom, ktoré sa v rockovom oceáne pohybujú s ladnosťou žraloka, ale ako na truc sa ani raz nepriblížili k môjmu zornému poľu. A tak sa môj lovecký inštinkt prebral až keď vyšiel album Hoodoo.

Áno, pomohla tomu tunajšia recenzia (ešte na progboarde), zadrela do mňa osteň zvedavosti. Mierny. Začal som sa o kapelu bližšie zaujímať a chcel som si kúpiť jej debut zo sedemdesiateho šiesteho. Mám dobrú skúsenosť s kapelami, ktoré sa presadili v neskorších dekádach, ale začínali v 70. rokoch. Lenže zohnať sa mi ho nepodarilo, a tak som svoju drobnú túžbu pochoval do podvedomia a venoval sa inej, dostupnej muzike.

Až v roku 2022 som v obchode náhodou zazrel obal albumu Hoodoo, podvedomie mi dalo kopačku, spomenul som si, že ma kedysi zaujala recenzia a dielo som si kúpil.

Rovno prezradím, že dobre som urobil!

Iste, to označenie z miestnej recenzie – švajčiarske AC/DC – sedí ako povestný zadok na šerbeľ. Jedenásť skladieb by si nepozornejší poslucháč pokojne mohol pomýliť s austrálskymi borcami. A pri takej Rock’n’roll Handshake, Dirty Street alebo Keep Me Rolling aj ten pozornejší. Mne sa páči celková energia, ktorá na mňa z nahrávky dýcha. Toto nie je žiadny zločin na odobratie vodičáku pri dychovej skúške, toto je príjemný vietor, vďaka ktorému je zrazu aj leto znesiteľným obdobím. Občas má až heavymetalový kovový nádych (In My Blood, Firestar), ale nikdy neskĺzne do nepríjemného víchra.

Najviac sa mi páči temná náladová skladba Hoodoo Woman. Najmenej ma presvedčil divne heavy zaonačený cover Born To Be Wild. Viem si album predstaviť bez neho. Podobne hororová hrmavica Ride Into The Sun mi úplne nesadla, mám z nej taký ten „ejtýsovský“ pocit.

Musím sa priznať, že ma tento album oslovil na prvé počutie a siaham po ňom posledné dva roky častejšie, než by som si kedy predstavoval. Je to výborný oddychový (čítaj energický) rock. Rád popri ňom relaxujem.

reagovat

Apache @ 12.01.2024 01:07:19
Krokus jsou moji dávní oblíbenci (fanoušek od roku 1983), takže pochvalu na jejich album kvituju. Je fakt, že Hoodoo je od nich nejlepší deska za hodně dlouhou dobu. Naprosto se shodneme i pokud jde o nejlepší a nejhorší položku z ní - Hoodoo Woman a cover BTBW. 
Z toho, že jsi nesehnal jejich debut, si nic nedělej - úplně jiná sestava, jiný zpěvák, jiný styl, ke klasickým Krokus to má opravdu hodně daleko.
Já osobně považuju za jejich skutečný debut až album Metal Rendez-Vous. A tímto ti ho taky vřele doporučuju. Pochybuju, že tě zklame. Spíš doufám, že tě nadchne. :-)
(V době své největší slávy ostatně uváděli tohle album jako debutové i sami Krokus a svou oficiální diskografii počítali až od něj. A já se jim vůbec nedivím. :-)
Tahle kapela, kdyby se nenechala v půli osmdesátek až příliš zlákat glam / pop metalem, mohla to dotáhnout hodně daleko. A to říkám já, fanoušek toho stylu. I když se mi jejich desky z toho období líbí, chápu, že ne všichni byli předurčeni zrovna k tomuhle. A ne všichni mohli uspět.
Na druhou stranu oceňuju, že se v osmdesátkách velmi rychle střepali toho obvinění, že jsou plagiátory AC/DC. A deska, na které se jejich vlivu úplně zřekli - Headhunter - je přitom snad jejich nejúspěšnější.
Bylo to mimochodem první album, které jsem od nich slyšel, takže jsem nějakou dobu nechápal, co mají všichni s těmi AC/DC. :-)
Ale speciálně tobě, jak jsi na ty debuty (a hard rockové obzvlášť), bych opravdu doporučoval album Metal Rendez-Vous. Možná je to jen "debut" s uvozovkami, ale rozhodně je to začátek té nejdůležitější éry Krokus - první jejich deska s jejich nejdůležitějším zpěvákem (stejným, co nazpíval Hoodoo).
Mimochodem, hodně mě baví video k Hoodoo Woman, udělané v horrorovém stylu. :-) Kdyžtak zkus na youtube.

Apache @ 12.01.2024 01:35:00
Jinak všechny desky od Metal Rendez-Vous až po Headhunter můžu doporučit směle každému hard rockerovi.

hejkal @ 12.01.2024 07:21:02
No, takto. Rozumiem tvojmu pohľadu, nadšeniu i nasadeniu, ale pre mňa ten osemdesiatkový Krokus nie je. Viem, že som ho testoval pred rokmi a v podstate som ho vytesnil. Pustil som si pár skladieb z toho metalového rande a lovca hláv, ale je to na mňa príliš... derivát hard&heavy. Tento typ muziky moc nepočúvam. Naopak, debut ma zaujíma a zaujal aj pred rokmi. Ja neposudzujem muziku podľa toho, kto kde hral, kto to produkoval a pod. To je posledná vec, ktorá ovplyvňuje moju percepciu. Skrátka ma hudba zo 70. rokov baví viac ako z 80. rokov (ha, takto pekne som sa o 80. rokoch hádam nikdy nevyjadril). Všimol som si inak, že pre teba je všetok ten metal, či už heavy alebo hair hard rock, ale možno ťa šokujem, nie je. Zaslúži si vlastnú identitu. :)

Apache @ 12.01.2024 10:37:22
OK, třeba Guns N' Roses teda nejsou hard rock? :-) Jako mě je to v podstatě jedno, každopádně je to všechno rock 'n' roll a to se počítá. To je hlavní. A pro mě je to sakra dobrý rock 'n' roll. Mimochodem, už víckrát jsem si všiml, že se ti líbí něco ze sedmdesátek a přitom to zní úplně stejně jako něco z osmdesátek. To se vždycky musím smát - rozumíš, stačilo by změnit datum vydání a... :-) Ale to je v podstatě taky jedno, já tvou nenávist k osmdesátkám respektuju. Je taková... milá. :-) Mimochodem Metal Rendez-Vous byl kompletně nahraný v sedmdesátkách (1979). Možná bys mu mohl dát ještě jednu šanci, už kvůli mě - vím, že nemáš problém uznat omyl nebo upravit na něco názor.
Jinak pro mě je nazývání glam metalu hard rockem krom jiného taky rozumovým kompromisem: Že je to metal tuzemáci neuznají a že je to rock 'n' roll zase obvykle nepochopí.

hejkal @ 12.01.2024 11:04:30
Guns by som nemal problém pichnúť pod hard rock. :)
Glam metal mi pod hard rock nepasuje, hoci rozumiem tvojim argumentom, naši metalisti... 
Asi sa zhodneme, že vnímanie "toho istého" v hudbe je veľmi individuálna disciplína. Pre mňa to neznie tak isto a osobne som si na sebe overil, že na takých 90% ten rozdiel počujem aj pri neznalosti dátumu vydania. Ale chápem, že tvoje vnímanie (a citlivosť na rozlišovanie kvality) je inak kalibrované ako moje. Mne to žily netrhá, každý má právo na na vstrebávanie umenia po svojom.

Krokus po dnešnom youtube oprášení zatiaľ neplánujem vziať na milosť.

Apache @ 12.01.2024 11:08:38
"Ja neposudzujem muziku podľa toho, kto kde hral, kto to produkoval a pod."

Mě tyhle věci zajímají, občas je to pro mě dobré vodítko, co zkusit.
O práci rockových producentů se hodně zajímám - už dávno jsem si všiml, že některá jména produkují hudbu tak, že se mi líbí mnohem víc než když ji produkují jiná jména. :-) Někteří opravdu dokážou zanechat na té muzice svůj výrazný otisk - baví mě to sledovat. 
Taky v recenzích na to často upozorňuju. V mnoha případech je jisté, že by ty desky zněly jinak, kdyby na tom nedělal ten a ten producent.
Klasický případ je práce Johna "Mutt" Langa pro AC/DC. Prostě úplně každý pozná, že ta tři alba, která pro ně produkoval, znějí jinak než ta, na kterých pro ně předtím dělali Vanda a Young. A zase jinak než ty desky po nich, které si produkovali sami.
Tahleta producentská jména byla taky v dobách, kdy rock něco znamenal, hodně dobře placená, protože jejich práce je obvykle prostě slyšet a znát.
V tuzemsku je, jak jsem si všiml, ta producentská funkce úplně jiná. Myslím, že i spousta lidí mezi muzikanty vůbec nechápe jak by to mělo správně fungovat. Tady to není zavedené, nemá to tu tradici jako v Americe a Anglii.
No a taky mě hodně baví ty historky kolem toho. Ve zkratce, jak přibližně řekl jeden slavný producent, je to z pohledu muzikantů takhle: "Když je album úspěšné, je to jejich zásluha. Když ne, může za to producent."
:-)
Je to zábava - mě baví nejen samotná muzika, ale i všechno to kolem ní. Proto si takových věcí všímám a pozoruju jak velkou hrají ve výsledku roli.
Chápu, že jiní to mají jinak, jen objasňuju svůj pohled na věc.

Antony @ 12.01.2024 11:16:54
Celkem překvapils s výběrem skupiny i alba. Palec hore.
Ke KROKUS mám dlouhodobě veskrze pozitivní vztah. Art rockově laděné začátky, pak na čtvrtém albu změna zpěváka a razantní příklon k osmdesátkovému hard rocku. Stali se tím vysoce úspěšnými, vytvořili několik excelentních alb (pro mne, ovšem). Následující vývoj přinesl postupné rozmělňování opakované formule, příklon k americkému pompéznějšímu stylu na Change Of Address (1986) a posléze návrat zpátky k hard rocku. Přišly výměny a návraty zpěváka, další personální změny, vlastně neexistuje člověk, který by účinkoval na všech albech. Mašina ale jela pořád dál. Poslední alba mne moc neberou, ovšem je v nich slyšet více boogie/blues než kdykoli předtím, proto tě zřejmě zaujala více než ta slavná z eighties. Osobně mám velice rád i jejich začátky, doporučuji sehnat (debut vyšel jen jako pirát, kapela se k němu moc nehlásí) a vyzkoušet. Na těch veleúspěšných deskách jsem si vždy dokázal nalézt i cosi progresivního v rámci mantinelů stylu, proto je s AC/DC spojuji jen okrajově. Když, tak na Hardware (1981) slyším určitou paralelu s albem Powerage (1978), které také považuji od AC/DC za zvláštně odlišné a tím poslechově zajímavé.
Je dobře, že rozšiřuješ hudební obzory. Tihle Švýcaři za to stojí.

Apache @ 12.01.2024 11:24:15
"...na takých 90% ten rozdiel počujem..."

Jasné, většinou je ten rozdíl znát markantně. Ale občas... No, asi tě teď potěším, protože vždycky v duchu brečím, když mi někdo řekne "víš, ten osmdesátkový rock jako super, to můžu, ale ty sedmdesátý léta, to se fakt nedá, to se mi nelíbí".
Holt taky poznají ten rozdil, bohužel jinak než bychom chtěli.
Já 70's miluju stejně jako 80's. Občas se nemůžu rozhodnout, co je pro mě vlastně lepší, a když slyším jak někdo ty sedmdesátky takhle poplive, tak si říkám "ach jo".
Na druhou stranu jsem si už za ty tři dekády, co uplynuly od zlomových devadesátek, dost zvykl na to, jak různí kritici a hudebnící plivou na osmdesátky, jaký že to byl vlastně hnus. Beru to s rezervou, ale někdy mi ta nenávist k 80's připadá dost vsugerovaná.

Apache @ 12.01.2024 11:31:54
One Vice at a Time (1982) je podle mě jediná deska, na které znějí Krokus tak, že jsou od AC/DC k nerozeznání.

hejkal @ 24.01.2024 12:57:40
Antony - no hej, som síce stará konzerva, ale rád si, ak ma čosi láka, vyleziem z plechovice a ufúľam sa hoci Krokusom. Nepochybujem, že je to skvelá skupina s množstvom priaznivcov.

Apache - záujem o veci okolo mám aj ja, ale to je iné ako počúvanie muziky. To je len nadstavba. Keď niekde spieva môj obľúbenecc Gillan, tak to automaticky neznamená, že sa mi to bude páčiť. Keď niečo produkoval Birch, tak to nezaručuje,  že to nebude niečo hrozné. Automaticky, lebo meno, to u mňa nefunguje. Aj keď zároveň platí, že viem byť pri svojich miláčikoch zhovievavý a odpustím im čosi, čo by u iného neprešlo. Ale sa na nich viem aj riadne nahnevať. A netuším, ako to funguje, niekde to ide, niekde nie. A niekedy to platí aj v rámci jednej kapely. Pri Jethro Tull mám rád všetko, aj ich slabšie veci, ale zároveň neznášam Under Wraps. Tam som nemilosrdný. Je to záhada, toto naše vnímanie umenia.

Apache @ 12.01.2024 11:46:47
Tak jasně, že jméno není záruka. Nenarazil jsem snad na jméno, co mě nikdy nezklamalo. Ale platí, že jméno může být vodítko. A zklamání je holt riziko podnikání. Muziku beru víc komplexně, ty věci kolem ní mě k ní v podstatě dovedly. Prostě pro mě to nezačíná ani nekončí jenom hudbou, je tam toho tolik i kolem, co mě baví a fascinuje. Texty, obaly, historie, image, vliv, dokonce tam je kolikrát celá mytologie... Všechno mě to baví a zajímá. Muzika je základ, ale kdyby byla jen ona a nic kolem, myslím, že bych se k ní nikdy nedostal, že bych se věnoval jiným věcem. (Těm se samozřejmě věnuju i tak. A taky mě tam zajímá všechno to kolem. Ale kdybych kdysi náhodně neobjevil kouzlo rock and rollu, asi bych se těm jiným věcem věnoval ještě mnohem víc.)

Jarda P @ 12.01.2024 12:13:35
Z vlastní zkušenosti vím, že kdo začal poslouchat v 70' s, dává přednost tomuto období, kdo v 80's, inklinuje více k němu. Krokus jsem měl v mém přechodném metalovém období taky rád, od Metal Rendezvous po Change The Adresy všechno, dnes od nich nemám nic. Ale asi zajdu do ruského hypermarketu a oživím vzpomínky.

hejkal @ 12.01.2024 12:15:46
Ja som začal počúvať až v 90. rokoch, ale inklinujem k 70. rokom. :) V 80. rokoch som bol decko a počúval tak maximálne Žbirku. V 90. rokoch sa pridal punk a potom konečne prišiel debut Wishbone Ash a bolo vymaľované.

Apache @ 12.01.2024 12:27:44
hejkal: V 90. letech právě přišel ten mýtus, že osmdesátky byly špatné, takže chápu. :-)

Jarda P: "...rád, od Metal Rendezvous po Change The Adress všechno."
Pozoruju už déle, že se na hodně věcech shodneme. Četl jsem někde i tvoje velmi pozitivní vyjádření k BÖC a Styx.
Jsem moc rád, že na Rockboardu nacházím i nějaké ty spřízněné duše.

hejkal @ 12.01.2024 12:32:21
O nejakom hejte 80-tiek som netušil, až hádam na progboarde som sa o ňom dozvedel. K 70. som začal inklinovať, lebo ich počúval otec a ja som chcel hrať na bicie. Logicky som si začal všímať hru na ne a tá bola v 70. rokoch pestrejšia ako hocikedy potom. Ak nepočítam jazz a odnože metalu. Ale keďže technika hry je pre mňa fajn, ale muziku počúvam ako celok, už mi tie 70-tky ostali. :) 

Odkedy som začal hrať rock, tak sa mi zvuk 80's úplne sprotivil. Dnes mám dokonca fyzicky nepríjemné stavy, keď počujem niektoré syntíky s umelými bicími. Takže mi je jedno, či je to póza, nebudem si kaziť život. :)

Apache @ 12.01.2024 12:50:22
No, můj otec neposlouchal nic a nesnášel všechno, co jsem poslouchal já.
Ptal se mě, co to je. A já mu říkám: tvrdý rock.
On si pak všem stěžoval, že jeho syn poslouchá ten tvrdý hroch, ale že ho to určitě zase přejde.
Jeho oblíbená hláška byla: "Dělej si co chceš, ale ostříháš se!"
Přitom jediné, co jsem chtěl, bylo mít dlouhé vlasy. :-)

Ohledně těch synťáků a tak: Já to mám většinou rád, pro mě to má určitou specifickou atmosféru, na kterou slyším. Nemám problém ani s vyloženým popíkem v tomhle stylu. Je to pro mě prostě určitá osobní alternativa... k tvrdému hrochu, například. :-)) A když se kombinuje tvrdý hroch s tímhle, tak mě to často i vyloženě baví. (Ale ne všechno, samozřejmě. Taky se to musí umět.) Tvůj pohled na věc respektuju a nemám s ním problém.

hejkal @ 12.01.2024 12:58:23
Počúvam inak Krokus - Metal Rendezvous z youtube (Zappu mám už dosť :) ) a celkom ma to baví.

Apache @ 12.01.2024 13:35:58
No bodejť by ne. Ještě pár poslechů a jdeš to kupovat. ;-)

Jarda P @ 12.01.2024 14:03:27
Apache: se stříháním jsem to měl podobně, ale ze strany mámy. Naštěstí v roce, kdy jsem nastupoval na gympl ona přecházela na jinou školu :-)   Jinak si myslím, že v koncem 60. a v 70. letech byla spousta desek, které neměly slabší skladbu, což jsem až na výjimky v 80. letech nezaznamenal. Mimochodem právě mi dorazila diskografie Krokus tak jdu na to.

zdenek2512 @ 12.01.2024 16:21:28
Krokus jsem snad nikdy neslyšel, pouze o nich. Spíš reaguji na to stříhání, po nástupu Beatles chtěl mít každý kluk dlouhý vlasy, rodičům to nevadilo, ale ředitel ZŠ bolševik zocelený koncentračním  táborem mi dokonce dával peníze na holiče. Na střední to bylo v rámci hesla "Máš-li dlouhý vlas, nechoď mezi nás". V současné době je mi to ukradený a účes skinhead mi naprosto vyhovuje.

Apache @ 12.01.2024 18:54:45
zdenek: Dneska můžeš mít na hlavě nebo na sobě prakticky cokoliv, ať už jsi kluk, holka, mladý, starý, školák, dělník nebo inženýr. Vůbec nic to neznamená a každému je to ukradené.

Apache @ 13.01.2024 09:28:18
hejkal: Tak jak dopadlo kovové dostaveníčko? Pecka hard rockové album, co? ;-)

hejkal @ 13.01.2024 11:22:46
Dopočúval som ho. O nejakých desať rokov si to možno zopakujem. :)

Apache @ 13.01.2024 13:14:49
No, vypadalo to nadějněji. :-) Aspoň neutratíš (já to album mám doma 4x: LP, první CD vydání, remaster od Rock Candy a jako součást nějaké albové kolekce).

14.03.2010 Pavel Bartas | #

Švýcarští AC/DC…tak takhle jednoduše jsem si zaškatulkoval legendární Krokus, s kterými jsem se poprvé setkal při albu One Vice At A Time. Pravda, poté jsem je ztratil ze svého zorného pole, abych se k nim po čase zase vrátil. Jejich desky z té doby mě ovšem už tak moc nepřesvědčily. A tak jsem se vrhnul spíše na jejich starší výtvory s tím, že už to asi lepší nebude. Když pak přišla nabídka zrecenzovat nejnovější počin nazvaný Hoodoo, řekl jsem si, proč to nezkusit. A jsem za toto rozhodnutí rád, protože Krokus s Hoodoo předkládají to lepší (v některých případech snad i nejlepší) ze své kariéry. Což ostatně dokazuje hned velmi slibný úvod v podobě „Drive It In“. A jakmile se do toho přidá Marc Storace, je jasno - staří dobří Krokus jsou zpět. Jinak řečeno, nic komplikovaného, prostě jen rock’n’roll. A jízda pokračuje s „Hoodoo Woman“, sice v poněkud umírněnějším tempu a s jižanským feelingem, ale pánové opět nezklamali. Na řadu přichází předělávka klasiky Steppenwolf „Born To Be Wild“. Hudebně dávám přednost originálu, zato pěvecky musím upřednostnit Storaceho. Jeho hlas dává této skladbě ty správné grády. V úvodu vzpomínané srovnání s AC/DC se zatím nejvíc projevuje v „Rock’n‘Roll Handshake“. A to především hudebně, hlasy Storaceho a Johnsona si jsou sice podobné, ale Johnson víc „skřehotá“, zatímco u Storaceho mi to přijde přirozenější. K tomu není co dodat. Následuje parádní balada „Ride Into The Sun“. Jsem v polovině alba a zatím ani náznak slabšího místa. Nezbývá než smeknout, protože v podobných kouscích jsou Krokus prostě sví. V případě „Too Hot To Handle“ se jedná asi o „nejslabší“ song desky. Ovšem chci zdůraznit ty uvozovky, protože nejde o odpad, ale o typickou skladbu, která prostě na první poslech nijak nevyniká. I o té další, nazvané „In My Blood“ stačí napsat standard. „Dirty Streets“ opět obsahuje všechno, na co jsme byli u Krokus zvyklí a ze syrově bluesové nálady lze i bez znalosti angličtiny vydedukovat, o čem se zpívá. U „Keep Me Rollin‘“ platí přibližně to samé, co jsem napsal u „Rock’n’Roll Handshake“. Obě skupiny by si mohly vyměnit repertoár a až na pár výjimek by rozdíl nikdo nepoznal. I když Krokus jsou asi nápaditější v aranžmá. Podobné skladby jako je „Shot Of Love“ rád poslouchám jednak kvůli jejich jednoduchosti, ale především kvůli údernosti. Nikde žádné kudrlinky, jen přímý tah na bránu. Na závěr přichází s „Firestar“ nejrychlejší kousek celé desky.
Shrnuto: Pánové si to i ve svém věku 100% užívají. Pro mě je to parádní návrat jedné hardrockové legendy, prostě jsem nadšen a dávám plný počet bodů.

reagovat

pito63 @ 14.03.2010 21:41:18
...a po prvom vypočutí som nadšený aj ja. Pre mňa nádherná porcia hard rocku!

martin69 @ 15.03.2010 07:56:38
Výborný návrat ! S recenzí se plně souhlasím .

PiKey @ 29.03.2010 20:44:45
Album je masaker, som nadseny Hoodoo Man :)

Mohyla @ 03.10.2010 18:05:32
Album mi od začiatku sadol.A páči sa mi stále viac.Vôbec v poslednej dobe sa starí pardáli pochlapili:Saxon ,Accept,Iron Maiden,Ozzy,Blind Guardian....