Olympic - Ó, jé (1990)

"No ty vole, tohle snad ani není možný!"...
Tak přesně tohle jsem si tehdy říkal pořád dokola, když jsem tohle album slyšel poprvé... A hned poté si nazul na nohy kanady, opatrně vytáhl CD z přehrávače, a posléze po něm dlouho a zuřivě dupal... No tak né, no... kecám.. jenom potom švihem putovalo do bazaru.

To, co Olympic předvádí na této placce, mi připomíná orientační běh skupiny ožralých slepců... Potácení se od ničeho k ničemu.
Opravdu jediné, co dnes z tohoto "díla" jde poslouchat je instrumentálka Stejskání, kde kapela vzdává hold zesnulému klávesistovi Miroslavu Berkovi... jinak nuda, šed' a totálně umělecky vyždímanej Janda.

Tfuj, jedna hvězda za Stejskání...
Nic, jdu si spravit uši legendární, nedostižnou Želvou, a tento hnůj už doufám nikdy nebudu muset znovu kydat.

reagovat

verjan2 @ 06.04.2015 17:48:40
Já jsem z tohoto alba taky na rozpacích. Nakonec jsem mu dal hvězdy dvě. Nemyslím si ale, že ty skladby jsou tak špatné. Co je špatné, je jejich nedomyšlené aranžmá (samozřejmě až na Stejskání) a co je opravdu velmi, velmi špatné je zvuk, který zní tak divně plechově a hodně uzavřeně, a celková produkce. To album podle mě vznikalo hrozně hekticky a rychle, jakoby v souznění s hektickým převratem a náladou té doby. Já prostě věřím tomu, že kdyby ty skladby byly dnes přeprodukovány, vyzněly by mnohem lépe.

nowhere_man @ 07.04.2015 05:28:23
verjan2 - to je pravda, reedícia v rámci Zlaté edice tomuto albumu neskutočne pomohla a už to nevyznieva ako taká veľká katastrofa.

Těsně po převratu, Janda totálně autorsky vyčerpaný a Olympic před rozpadem. Deska, kterou klidně oželíte. To nejlepší z ní, to jest píseň Ať a instrumentálku Stejskání, najdete jinde (Singly VII). K lepším věcem - bráno ovšem optikou jednookého mezi slepými - patří možná I vesmír svý zákony dřív změní. I díky téhle písni jsem si myslel, že po titulní O jé a těžkopádné Proč to děláš se album trochu rozjede. Nerozjelo. Dokonce i nejlepší písně se v té nudě jaksi ztrácejí. Albu nepomáhá ani obal, který je snad nejhorší, jaký kdy olympickou desku ukrýval. Ironií osudu jsem kolem roku 1995 O jé koupil v bazaru právě bez obalu. Za dvacku. Za víc to ostatně ani nestojí.
reagovat

PaloM @ 16.02.2011 06:08:46
Stejskání svojho času dobre zapadlo do módnej vlny rockových inštrumentáliek - balád. S odstupom rokov mi už nič nevraví.