Schenker, Michael - MSG [Michael Schenker Group] (1981)
1. Ready To Rock
2. Attack Of a Mad Axeman
3. On and On
4. Let Sleeping Dogs Lie
5. But I Want More
6. Never Trust a Stranger
7. Looking For Love
8. Secondary Motion
Obsazení:
Gary Barden - vocals
Michael Schenker - guitars
Paul Raymond - guitars, keyboards
Chris Glen - bass
Cozy Powell - drums
Opět skvělá deska složená ze šťavnatých hard rockových songů. V podpalubí topí v kotli nová posádka - tluče do něj četař Powell, u kláves se nachází starej známej z UFO, desátník Raymond, čtyři struny drtí mně neznámý vojín Glen. Bohužel firma Chrysalis začala zpočátku nenápadně tlačit kapelu, aby se více orientovala na US trh, kde prodeje nebyly tak skvělé jako v Anglii a v Japonsku, kde se deska prodrala do prodejní první desítky. Proto angažovala producenta Rona Nevisona, který prosadil různé klávesová intra a malůvky, sbory a melodické refrény.
Před 37 lety jsem tuto desku nepřijal právě pro ono zjemnění, dnes s odstupem let zpětně vidím, že může být i hůře, proto mi ty drobné ústupky již nevadí a soustředím se na solidní písničky. Většina posluchačů přisuzuje ono zjemnění zvuku právě Michaelovi, ten však údajně byl dlouhá léta na Rona kvůli výsledné produkci naštvaný, neboť si přál razantnější a ostřejší zvuk alba.
Dnes lze z této desky slyšet prvoligový hard and heavy sound opepřený Michaelovými sóly v úvodní Ready to Rock, Let Sleeping Dogs Lie, But I Want More a Looking For Love. Výborné jsou i dva odlehčené hard rockové hity - má v poslední době favorizovaná On and On a Secondary Motion, které se obě zlomí až do popového refrénu se sametovým hláskem ala Uriah Heep. Všichni následující zpěváci MSG potom měli na koncertu problém, raději nechali zpívat publikum.
Do této skupiny lze s odřenýma ušima nacpat i Attack Of a Mad Axeman, která je svou stavbou poněkud výjimkou. První třetinu skladby zní zatěžkaný hard rock, ve střední části skladba zpomalí do melodického refrénu a v té závěrečné Michael pomalu buduje svým neopakovatelným způsobem melodické sólo, ze kterého mrazí. Povinnou baladu zastupuje dojemná Never Trust a Stranger, která je na CD obsažena i v klavírní úpravě.
reagovat
Michael Schenker sa ani v ôsmej dekáde dekadentného dvadsiateho storočia nehodlal vzdať tučných príjmov, nuž svoj projekt MSG obdaril aj pokračovaním. Zostava je stabilnejšia, než na predchádzajúcom výtvore, Gary Barden spieva, Chris Glen basuje, Paul Raymond tradične ťuká do klávesov a za bicími sedí promiskuitný bubeník Cozy Powell. Vokály na album nahrali aj Stephen Stills a Billy Nichols, ale aj tak sa dá povedať, že ide o kapelu a nie zoskupenie hviezd pre štúdiové účely ako minule.
Klasické jednoduché rify kombinované s dobovo umelohmotnými synťákmi a priamočiarou rytmikou tvoria základnú kostru, na ktorú Schenker lepí menovky ako tchajwanská fabrika na elektroniku, napríklad Ready to rock, On and on alebo I want more. Na podobnom albume nesmú chýbať nejaké tie balady, nuž sa Michael pochlapil a okrem nejakých nezaujímavých intier tam nacpal skladbu Never trust a stranger.
A keď by som mal popísať, čo mi na albume chýba, tak je to živelnosť. Väčšina vecí je tak dajako sterilná, napríklad hneď úvodný kúsok Ready to rock sa tvári tvrdo, ale zároveň sú všetky nástroje čistučko a vypočítavo nazvučené, spevy dávajú tušiť rádiové ambície, hold, prichádzala doba tej podivnej skratky s heavy metalom v akronyme.
To dobré na albume prezentuje ako-tak rozkolísaná vec Attack of the mad axeman, škoda, že si Schenker všimol, že by to mohlo byť fajn a vsunul tam gýčovú klávesovú akože baladickú medzihru. Grc. Z podobného súdka je aj skladba Let sleeping dogs lie. Škoda, že tie "spevné" refrény sú už iba pozlátkom, kalkulom na efekt, a nie prirodzeným vygradovaním skladby. A nebyť klávesov, bola by najlepšou skladbou albumu správne rázna vec Looking for love. Vo všeobecnosti sú kladom albumu gitarové sóla, Schenker sa príjemne počúva a ešte aj "umí".
Bonusy obsahujú akýsi surový mix skladby Never trust a stranger (balada vôbec neznie surovo) a záznam Live at the Manchester Apollo z 30. septembra 1980. Koncertný playlist evidentne nadŕžal tvorbe UFO. Je tu Natural thing z No heavy petting, Shoot shoot z Force it, Doctor doctor z Phenomenon a nechýba ani Lights out z rovnomenného albumu. Plus sa tu zjavili dve skladby z debutu, Feels like a good thing a Looking out from nowhere. A nie je to zlé, koncerty mám rád.
Celkovo je tento album o niečo nudnejší ako predchádzajúci, hold, jasné zadanie od rádií a pre rádiá nepustilo, avšak raz za čas sa to vypočuť dá. Myslím si, že tento album dobre dokumentuje, aká doba sa na poslucháčov chystala a určite nesklame priaznivcov kuliem a šminiek. Tretiu hviezdu dávam za to koncertné UFO, bez toho by som šiel nemilosrdne na dve.
reagovat
Na tuhle desku jsem se opravdu hodně těšil. Už jen samotné personální obsazení ve mě vzbuzovalo pocit příjemného mrazení - za bicími vynikající Cozy Powell, u kláves Schenkerův starý známý z UFO Paul Raymond...s takovými borci v sestavě čekám opravdu slušný počin.
Album se podobně jako jeho předchůdce drží osvědčené strategie - jedna kytarová pecka za druhou, na nějaké složité koncepty se zde nehraje. Otevírák Are You Ready To Rock je řacha podobného kalibru jako Armed and Ready z předchozí desky...že by tedy MSG jen převlékli do nového kabátu již jednou použité recepty? To ani náhodou. Už třeba proto, že teprve na této placce se nachází první prvotřídní hit v historii Michael Schenker Group - skladba Never Trust a Stranger. Podle mě je to možná nejlepší věc, jakou kapela vůbec kdy natočila.
V tomto případě ale rozhodně nelze mluvit o desce jednoho hitu. Album nabízí spoustu dalších fajnových záležitostí, třeba takové Secondary Motion nebo On and On jsou dalšími z pokusů nenápadně kapelu přiblížit ke komerčnějším vodám. Tvrďáckou tvář zase kapela nahodí při nářezech Looking for Love s Powellovou bicí kanonádou, při rozsáhlejší kompozici But I Want More nebo v řežbě s podivným názvem Attack Of The Mad Axeman.
Druhé album potvrdilo životaschopnost nové Schenkerovy formace a také (zatím ale jen velmi zlehka) naznačilo její směřování do budoucna. MSG rovná se pohodový přímočarý rock, ale i když na to kapela tentokrát šla od lesa a album je lesklejší a líbivější než jeho předchůdce, na čtyři hvězdy to pořád nebude.
reagovat
pito63 @ 20.12.2010 18:00:22
Slušný hard & heavy rock. Nepočúvam to často, vlastne som sa k tomu vrátil po dlhých rokoch. Tým dôvodom bol profil MSG na Progboarde. Priznávam, že mám radšej UFO, so Schenkerom i bez neho.
vmagister, vďaka za recenziu!
- hodnoceno 0x
- hodnoceno 2x
- hodnoceno 0x