Pain of Salvation - Remedy Lane (2002)

V období alba Remedy Lane jsem si kapely Pain of Slavation nesmírně vážil. V těch letech to byla jedna z předních extraligových progresivně metalových záležitostí. Udržet se na špičce se jim dařilo nějakých deset let. Postupně ale jejich kouzlo vyprchávalo, až se se rozdrobilo na popel. Dnes je mnozí fans pohřbili zaživa.

Poslední deska je strašlivá a egoistické chování jejich leadera odpudivé a směšné. K zbožňování, nebo řekněme uctívání velkých hudebních ikon musí mít člověk důvody. Nestačí jen hudební talent a intelekt, ale je zapotřebí i zdravá racionalita a zdrženlivé chování. Naštěstí před patnácti lety tomu bylo opačně. Daniel Gildenlöw byl za progresivního věrozvěsta a současník dalšího génia, Stevea Wilsona. Dnes stojí obě tyto osobnosti na různých pólech své povahové osy. Wilson zůstal stejně geniálním hudebníkem a plachým introvertem, Daniel zpychnul a hudebně už nemá co nabídnout. Říká se tomu syndrom vyhoření. Jen on sám si ho nehodlá připustit, což je pochopitelné a pro část okolí také frustrující.

Deska Remedy Lane hledí do tváře umělecké svobody a novokoncepční tvořivosti. Pak už nebylo kam jít a následovaly více nebo méně povedené okliky. Remedy je ale dokonalá a dodnes ukazuje ostatním, podobně zaměřeným kapelám cestu. I dnes může sloužit jako učebnice progresivní dokonalosti.
reagovat

EasyRocker @ 31.07.2018 05:37:28
Opět - dozvěděli jsme se mnoho negativního o mr. Gildenlöwovi, ale o desce vlastně nic. A že je o ní co psát - možná krátký román by nestačil, kolik tam toho všeho je, nehledě o lyrickém poselství.

jirka 7200 @ 31.07.2018 08:32:50
Já jsem se o desce dozvěděl to zásadní. Líbí se stevovi. :-)

V zásadě totiž vím, jakou muziku hledá dle jeho předešlých recenzí. Ta se veskrze podobá té, která je blízká i mě - takže na první popostrčení to stačí.

Novější alba Pain of Salvation mě neoslovily, zkusím tedy Remedy Lane.

oř @ 31.07.2018 14:48:50
On má stev pravdu, Daniel si na koncertech hraje na boha, ale chová se jako kok..

PaloM @ 31.07.2018 16:47:13
Nemám výhrady voči tomuto textu, naopak. Neviem, ako sa teraz chová Daniel, nesledujem súčasné aktivity skupiny. Posledné dva albumy ma sklamali (2014, 2017).
"Nestačí jen hudební talent a intelekt, ale je zapotřebí i zdravá racionalita a zdrženlivé chování."
Plne s tým súhlasím. Má to do činenia aj so zrelosťou poslucháča ako to vníma.
Mám v zbierke 4 CD (2001-2004), o ktorých som presvedčený, že sú najlepšie. Ale rád si vypočujem, hoci zriedka, zvyšok diskografie, okrem posledných dvoch CD.

steve @ 31.07.2018 17:18:58
EasyRocker že zrovna ty brbleš. Skladby jsi popsal přes milimetrové pravítko. Já zklusil jiný přístup. Možná povrchní. Možná lidsky pravdivý.

horyna @ 25.11.2018 14:14:38
Progres jako kráva. Neoddiskutovatelný vrchol dávno vyhořelé kapely. Jó kde jsou ty časy, kdy společně s Porcupine Tree vládli evropské progresivní škole. Ještě dokonalejší než P.E., prostě great eufory:)

EasyRocker @ 26.11.2018 06:43:49
Souhlasím, POS byli dlouho, ještě donedávna mojí úplnou progovou jedničkou. Proto jsem možná trochu přecitlivělý. O Remedy Lane jsou tam poslední dvě věty, více textu je i desce poslední a o Danielovi, kterého nijak neomlouvá. Nikoho propad neštve víc, než skalního fanouška.

steve: žádné drama, tvoje příspěvky čtu rád, nacházím v nich i hodně svých oblíbenců:)

Budapešť, Eskilstuna, Motala. Obnažené rány, zmučená duše, trudné vzpomínky, šoková terapie, která nakonec ale vede jen k nejistotě, daleko od zářivého happyendu. Bolestné zážitky Daniela Gildenlöwa nejen tragického roku 2001 v Maďarsku, ale vlastně po celý život, jsou otisknuty do této geniální materie pekla i nebes.

Elektronické ruchy a zasmušilý, z vesmírné dálky přicházející hlas, Of Two Beginnings vzpomíná bolestně na dobu váhavého spojení desetiletého s dvanáctiletou. Brutálně chladné běsy atakují nervové vzruchy...

Vzduchem nezastavitelně plující riff je přerušen nervním brnkáním, vzedme se ale galaktický refrén Ending Theme. Závěrečné téma na počátek? Jde to? Maďarské útržky, touha po svobodě, jenže po té, co jsme se políbili, chutnalo mi to jako prázdnota. Deprese, může být polibek únikem? Kdo ví. Snad ponorem do bouřícího sóla?

Hutné brnkání Daniela a Johana Hallgrena a studené údery Fredrika Hermanssona. Je tu Fandango. Nese natlakovanou, běsnou atmosféru. Jekot. Podívejte se jak tančí, on s ostrou myslí, takový osamělý Peter Pan. Život, o kterém možná nalezete odpovědi. Nemůžete je ale znát, než se narodíte. Vidina krásného světa, Tolkien...uf.

Rozpoutané klávesy, startující hyper-spurtem ke hvězdám, zapojují se kytary s basou. A Trace of Blood je od počátku hit, na který jsem si udělal až notorický návyk. Zkroucené melodie a hutná zákoutí. Duben 1997, v Malmö a dusivý potrat Danielovy ženy. Šok, hněv, smutek, obživlá láska, ale nakonec tragická nejistota v krvavé stopě.

This Heart of Mine (I Pledge) - 1999, Eskilstuna. S každým nádechem jsme starší. Slibuju, že tě vzbudím úsměvem, slibuju náruč, když budeš plakat. Pevná láska až do smrti. Působivá, báječně vyvedená poloakustická píseň o ..... Vítaný maják světla v moři běsů s něžným hlasem.

Chcete vědět, co je Undertow? To je takový dotek nebes, že se už nestydím odpovědět, co chci hrát na pohřbu. Magicky pomalu deklamované studené tóny, které jako by signalizovaly konec všeho. Nechte mě najít cestu, nechte mě odejít, nechte mě letět. Ale i krvácet. Každá ambice něco stojí. Pomník - mr. Fredrika od klaviatur.

Začínají se zakusovat bez varování ledově sekané riffy devastační tryzny Rope Ends. Drtící nájezdy basy a bicích a refrén z jiných sfér nás zavádí kamsi do koupelny. V cárech temnoty zahlédneme mladou dívku. Sedí tam sama, těžký řetěz jí láme krk, prázdnota, temnota, šoky, to vše vyvolává sebevražda milované. Zatím se nepodařila...

Sestry Samoty. Milují se, ale také trpí, lámou srdce a i jim je srdce lámána. Nemohou se dostat s prachu. Pokusí se pozdvihnout, aby objaly svět, dobré i zlé, slabé i silné. I ony se pokusily oběsit. Skončí to někdy? Vítejte v hájemství Chain Sling. Eskilstuna 2001. A víte co je největší šok? Dokonale keltsky vytesaný hudební doprovod.

Velebné, až renesančně laděné tóny a připlouvá jemná Dryad of the Woods, postavená na čistých kytarách, subtilních klávesách i bicích úderech Johana Langella. Přichází vodní nymfa - chce-li vejít, musí mi vše odpustit. Srdce je příliš velké na to, abych zmizel. A to po 3.15, hrají to vůbec lidské bytosti?!

Černočerné, asfaltované elektronické ruchy, postupné zklidňování až do závěru. Dvouminutové hledání lásky. Koho vlastně miluju, nebo co? Láska městu, tělu, minulosti i smíchu. To vše je Remedy Lane.

To, co uvádí pánové s Waking Every God, je dokonale jazzová hudební struktura. Ale nečekejte žádnou bezhlavou onanii, každý tón, záchvěv a úder má svůj přesný význam. Atmosféru nelze popsat, nirváně ale daleko není. Budapešť opět - lítost a reflexe vztahu k té dívce, co zase posedává vedle. Volání, pády, nádechy, pokleknutí.

Dávno je tomu, Eskilstuna 1984-1990. Second Love. Jemná, uměřená píseň se skutečně vokálně kouzlícím Danielem. Zdá se vám to velký návrat zpět? Není divu - tento song Daniel sepsal, když mu bylo 12 let. Nejdříve bolest, větší než univerzum, pak jsme ale svoji. Navždy.

Ano, i tohle dílo zcela z jiných sfér a dimenzí, má desetiminutové vyvrcholení v podobě Beyond the Pale. Celé to začíná jednoduchou tónovou linií, na které se pomalu, zvolna nabalují ostatní nástroje. Mocně hryzající riffy připomenou i album předchozí. Jako červená nit opět jeden z hlavních okruhů, lítost a životní reflexe. Téma konce, strach z ublížení jinému, strach ze zranění a ztráty sebe sama. Láska jako zakázaný cit, sex jako živočišná podstata všeho, pot, kůže a tep. Vrací se téma desetiletého Daniela, ztráta kontroly. Budeme vždy o tolik moc lidští, než si přejeme být.

Temná přehlídka Danielových děsů má tři kapitoly. Hudebně album osciluje od metalové hmotnosti minulých časů až po pop, prog, jazz, industriál či elektroniku, vše je propojeno organicky. Přestože tu máme špičkové muzikanty, vše slouží celku. Útržky, básně, obrazy, balady, monumenty. Zatímco předchůdce ukazoval sebeuvědomění, tohle jsou děsivé kapitoly, z nichž je nutno najít východisko. Zhudebněné peklo i nebe. 10/5

reagovat

horyna @ 04.05.2018 07:28:50
Díky moc za zajímavou recku, alespoň mi připomněla pustit si po dlouhé době zase tuto kapelu. Mám čtyři desky a po chvilce rozmýšlení to bude Road Salt One. Díky Jiří.

EasyRocker @ 04.05.2018 07:53:27
Díky, tahle kapela a zvlášť tohle album je pro mě dosud málo vídaným zjevením. Když to dozní, netuším moc, co dělat :-)

PaloM @ 04.05.2018 08:01:51
Remedy Lane je u mňa jeden z ich najlepších albumov, ešte trošku viac si cením "Be".
Na 5 hviezd toto samozrejme je.
Díky EasyRocker :-)

Brano @ 04.05.2018 09:37:12
Pekná recenzia na výborný album.Mám ho tiež v zbierke,ale u mňa je numero uno The Perfect Element Part 1.

EasyRocker @ 04.05.2018 10:39:01
The Perfect Element I jsem poslouchal ráno, a ještě musím doposlouchat :-) POS jsou mou srdeční záležitostí, kromě Entropie pálím plný počet 100% až do Scarsick. Be jsem už taky kdysi zpracoval, na další alba se určitě chystám, ale chce to čas. Jinak díky za reakce.

Vypocul som si vsetky dotaraz vydane CD od PoS a musim celemu hudobnemu svetu oznamit ze CD Remedy Lame je ich vrchol tvorby.Kazdu kapelu niekedy osvieti vsemohuci a vysledok je skvele rockove dielo .Absolutne vyvazene vo vsetkych smeroch v doterajsej produkcii PoS.Vsetky ostatne CD PoS su len slabe odvary PoS-Remedy Lane....
reagovat

Sajgon @ 04.03.2008 20:10:18
Album je to vynikajúce, to určite, ale s názorom najlešie sa bohužial nestotožňujem, myslím si totiž, že každé album POS je niekde úplne inde. Porovnávať ich albumy je kur...ky ťažké -)Ja zase čakám od 2001 na pokračovanie \"Perfect-u\" a stále nič, postupne už sa vyrovnávam s tým, že nič nebude -(( Ale dôležité je, že POS sú tu a to je podstatné..

gooner @ 05.03.2008 07:07:42
to sajgon: Podtitul Scarsicku je PTE 2, akorát to není tak jak zamýšlel Daniel původně, ale pokračuje v rozboru "He"... >> odkaz

jasně, je to dobré album a POS jsou dobrá kapela...ale ten zpěv!!! Ne a ne mu přijít na chuť. nepříjemně nervní, snažící se za každou cenu vyšplhat co nejvýše, kňouravý....eh...tisíc lidí, tisíc chutí :-(
reagovat

Yaruschka @ 05.01.2008 16:38:08
Neposlouchej to, fakt.....

Po poslechu tohoto alba jsem byl byl doslova šokován. Kam až je možné posunout rockovou muziku. Hraní si si s rytmi , prolínání různých žánrů a nad tím vším se nádherně rozprostírá fenomenální zpěv ,který nelze jen tak přeslechnout.POS se nevydali oproti předchozím albům v jejich diskografiii stejnou cestou,ale spíše odbočili a je jim tam náramně dobře.kapela , patří v rámci progresivního rocku ( metalu ) mezi největší giganty. Umí nám ukázat na malé ploše stopáže , velké množství virtuozity, ale zároveň si s jednoduchým nápadem dokáží pohrát, rozebrat ho a jemně zase rozvinout.Nebudu popisovat jednotlivé písně. Album je koncepční a má svoji unikátní atmosféru. Stačí zavřít oči a poslouchat od první tonu do posledního. Jsem přesvědčen, že neusnete naopak, podáte se tomuto skvostu a budete ho poslouchat pořád dokola.
reagovat

Mohyla @ 13.11.2011 11:28:36
Milý anonym! Škoda, že nie si podpísaný. Recenzia je tak pekne napísaná a výstižná, že sa pod ňu kľudne podpíšem aj ja! 5*****.

Mirek Kostlivý @ 13.11.2011 16:26:11
Já tu udělat na pár řádkách tolik gramatických chyb, tak se raději taky nepodepíši :-). Ale na druhou stranu mi to aspoň inspiruje k poslechu této zatím neprobádané kapely ...

Mirek Kostlivý @ 15.12.2016 16:18:50
Už si opravdu nevzpomínám, zda jsem si toto album před těmi pěti lety opravdu vyposlechl, ale po dnešním nahodilém brouzdání po YouTube (inspiroval mě Horynův povzdech na jiném místě, že se k tvorbě této kapely nikdo moc nevyjadřuje), kde jsem ho "znovuobjevil", musím konstatovat, že je to opravdová kvalita!
Ještěže jsou ty svátky a bude čas na poslech a ne jenom na práci :-).

EasyRocker @ 15.12.2016 17:59:38
Mirek Kostlivý: opravdu skvostné album, podle mě jejich vrchol. Nadzemská hudba, propojující snad všechny styly od popu po metal tak, že to působí přesto jako obrovský monolit. A ta hudba! S výjimkou Be jsem se zatím neodvážil pustit do recenzí, ale na to je ještě čas :-)