Oldfield, Mike - Earth Moving (1989)

07.10.2015 Brano | #

Keď sa povie Mike Oldfield,hneď sa mi vybaví Tubular Bells,Ommadawn,Hergest Ridge...rozhodne však nie Earth Moving.

K tejto nahrávke som sa dostal začiatkom deväťdesiatych rokov ,v čase nadšenia zo zvukomalebnej Tubular Bells II.Veď predsa je to Oldfield...Chyba!!!Muzika je to nudná,sterilná,bez iskry a vzrušenia,nebezpečná asi ako eunuch v dievčenskej škole.Niektoré pesničky by sa uplatnili v dederónskej Ein Kessel Buntes...skrátka bezzubý pop bez výraznejších záchytných bodov,melódie sú kŕčovité a otravné a celkový dojem viac ako rozpačitý.Keďže ma príroda neobdarila krásou ani múdrosťou,no vynahradila mi to poriadnou dávkou vytrvalosti a trpezlivosti,tak som sa pustil s húževnatosťou polárneho bádateľa do hľadania možno nejakého skrytého odkazu,ktorý som pri prvých posluchoch pravdepodobne prehliadol.Kazetu som opakovane vkladal do decku a počúval a počúval ...a nič.Týmto sa dodatočne ospravedlňujem môjmu starému kazeťáku,že som mu zbytočne dral mechaniku,hlavy,prítlačnú kladku a gumičky.Nakoniec som mal telefonát z Amnesty International,že počúvanie Earth Moving sa rovná sebamučeniu,čo je v rozpore so základnou listinou ľudských práv a občianskych slobôd.Tým sa moja sebatrýzeň skončila,zhlboka som si vydýchol,kazetu som premazal a celý Earth Moving som poslal do večného zabudnutia.

Pretože nebude z vlka slanina,ani zo psa baranina...a keď už míňať elektrickú energiu z našich talianskych elektrární,tak na niečo poriadne,šťavnaté a výživné a nie na jednorazový konzumný nepodarok zabalený v odpornom plastovom sáčku zo supermarketu.
reagovat

verjan2 @ 07.10.2015 08:36:42
No vidíš, a mně se třeba poslouchá mnohem lépe než Man On The Rocks. Asi je to tím, že jsem na něm ulítával v posledních letech základky a jaksi bylo v souladu s popem poplatným té době (1989-1990).

Psychedelic Rider @ 07.10.2015 08:41:13
Brano, jsi deset let pozadu, ale vzhledem k progboardu to není nic nečekaného. Jak tohle můžeš naspat o albu, které vyšlo deset let po Platinum? To je snad jasné, že je Oldfield úplně někde jinde a jestliže jsi to nezaregistroval v roce 79, tak po Five Miles Out a Crisis, to muselo být už naprosto jasné. Nevím, proč od ryze písničkového alba čekáš Tubular Bells. Jestliže se na album podíváme prizmatem doby a jeho zaměřením, deska není vůbec špatná. Jsou tam vyložené hitovky jako Holy, Innocent a See the Light. Tvoje recenze vyznívá, jako by sis pustil Hostage a po úvodních kecech v Němčině hned přeskočil na Earth Moving s tím nemožným saxofonem. :)

PaloM @ 07.10.2015 08:41:54
Braňo, našťastie ma žiadna ochranárska organizácia neoslovila, lebo som nezadal dôvod. Po prvých posluchoch nielen Earth Moving, ale aj Amarok a Heaven´s Open som to vzdal a k sebamučeniu tak nestihlo dôjsť.
Takže súhlasím s názorom na recenzovaný album.
Pred pár mesiacmi som si kúpil nové remastre prvých štyroch štúdioviek a pred týždňom som doplnil o Five Miles Out a Crises. Mám veľmi rád Oldfieldove albumy a tiež niekoľko koncertných DVD.
A veľmi som si obľúbil popový album Discovery, ktorý je dlhšiu dobu nedostupný v obchodoch. Čakám, až to konečne vydajú na CD.
Dá sa vyberať, je to vynikajúci umelec. NO, občas sa aj majster tesár utne.

PaloM @ 07.10.2015 08:45:33
P.R.: "Jestliže se na album podíváme prizmatem doby..." no to sa dívať môžme, ale v žiadnom prípade hodnotiť na podklade takého kritéria. Súhlasím s Braňom, tu sa proste neprejavil Oldfield ako invenčný skladateľ.

Psychedelic Rider @ 07.10.2015 08:53:00
:) Já se zase naopak domnívám, že nemohu hodnotit, aniž bych přihlédl k okolnostem a době vzniku. Hudba je do jisté míry univerzální fenomén, jsou v ní však obsažené dílčí prvky, které pro jednu generaci mohou být nestravitelné a další generaci již nevadí. Já jsem například alergický na syntetické zvuky a automatické bicí v metalu, ale u oldfielda mi nevadí. Proto vyhledávám dnešní "retro" vlnu hard rocku, která do jisté míry přejímá sound, ale snaží se ho dělat poctivě. Vy to zase nemáte rádi, protože jste tohle období pravděpodobně zažili v 70. letech. Z toho tedy plyne, že používání syntetických zvuků v metalu na konci 80 let bylo oprávněné, ale dnes už to zní ohraně jako poslední album Stratovarius. Ale nehodnotím Stratovarius prizmatem dnešní doby, kdy je už tenhle styl hodně ohraný. Za dvacet let to třeba bude zase v kurzu. :)

PaloM @ 07.10.2015 09:21:43
Vzhľadom na to, že počúvam a mám rád vybranú hudbu z celej histórie aspoň nejakého záznamu (písomného), tak Ti rozumiem. Je to na dlhšiu debatu. Proste hudba je zvláštny fenomén a u mňa je to hlavne o výsledných pocitoch. Zhodneme sa na tom, že Oldfield je výnimočný umelec a ako sa stáva, nie všetko, čo zložil, sú perly. A keď sa ti páči Earth Moving, tak je to v najlepšom poriadku. Inému to zase nič nevraví (ako aj mne) a to je tiež v poriadku.

Brano @ 07.10.2015 14:44:43
Ďakujem za Vaše názory a zaujímavú diskusiu.V podstate to zhrnul PaloM v tom zmysle, že Mike Oldfield je síce veľký umelec,ale nie všetky jeho počiny sú vydarené.

b.wolf @ 11.10.2015 18:44:26
Souhlas, jediná skladba, kterou můžu, je Innocent s Anitou, zbytek je fakt tsk pro ten Kessel.

b.wolf @ 11.10.2015 19:04:53
To jsem tomu dal, admine, prosím, smaž ty dva navíc. Díky. Od Oldfielda mám všechny fošny, ale tato jediná mně nikdy nebrala. Jasně, je to deska poplatná tehdejšímu trendu, ale Michael napsal, řekněme, víc takových popovek, ovšem v daleko vyšší kvalitě, např. Moonlight Shadow (a že to je hit dodnes, o tom žádná), In France, tady ale fakt krom té jednp a snad úvodní Holy fakt nic. A když už se tu načaly retro skupiny, vřele doporučuju italskou Vooodoo Highway, takové super retro už jsem fakticky hezky dlouho neslyšel. A na dnešní večer chystám druhé album Gnidrolog Lady Lake, před víkendem půjčené po skvělé recenzi tady na PGB.

verjan2 @ 24.02.2017 19:20:16
Brano @ 07.10.2015 16:44:43
V podstate to zhrnul PaloM v tom zmysle, že Mike Oldfield je síce veľký umelec,ale nie všetky jeho počiny sú vydarené.


Tak takové období mají snad všichni umělci - prostě každý má své nevydarené počiny. Tedy až na The Beatles.
:-)

Voytus @ 25.02.2017 09:30:31
Tuším, že právě zde jsem poprvé natrefil na jméno Adrian Belew - a pak se zdálo, že je tenhle chlapík úplně všude. Ale to je tak všechno, co si k tomuto albu vybavím - plus ten vlezlej refrén z Innocence.