Diskuze

« další předchozí »

stargazer - 16.12.2022 04:33:23 #

"Číslo jedna byl pro mě vždycky Jimi Hendrix, ale strávil jsem roky hraním věcí od Led Zeppelin, Black Sabbath, Deep Purple, Cream, Beatles, Rolling Stones a podobně. Hodně z toho mám dodnes v hlavě, ale přece jenom - Jimmy Page je prostě Jimmy Page. Obdivuhodný producent, skladatel, a umí hrát neskutečné věci. Třeba to jeho sólo v Since I´ve Been Loving You je přímo ohromující. Je to naprosto osobité sólo, dokonce i kdybyste se to naučili zahrát perfektně tón za tónem, nebude to nikdy znít tak, jako když to zahraje Jimmy. To je uplně stejné, jako když se plno lidí snaží hrát věci od Hendrixe - výsledek je úplně vybledlý"......Joe Satriani /říká někdo, kdo Hendrixovy skladby hrál na projektech G3. Zastávám názor, že NE VŠECHNO oproti originálu musí být vybledlé. Ale možná jsem Joeho výrok špatně pochopil. Joe zřejmě myslel kopírovat Jimiho za každou cenu, bez vlastní invence./

stargazer - 15.12.2022 04:35:06 #

"Miluji blues, protože je základem všeho. Je to černá lidovka, ačkoliv dnes oslovuje každého - černé, bílé, každou rasu. Ale všichni víme, že vyšla z černého člověka. A navíc, je hodně citová......Horace Silver, klavír

hejkal - 14.12.2022 05:52:35 #

Kultúru nasávam zadkom. (Johnny Rotten)

stargazer - 14.12.2022 05:29:10 #

"Všechny ty řeči o definování jazzu jsou pro mě příliš akademické a nezajímají mě. Dnes je úroveň vzájemné komunikace hudby v celém světě tak široká, že se stává zbytečností se takovýmí věcmi zabývat"......John Surman, saxofon

Antony - 13.12.2022 10:59:34 #

Spoustu věcí jsem se naučil sám. Maminka mě učila psát hudbu a něco málo z hudební teorie. Ve skutečnosti toho ale o hudební teorii věděl nejvíc můj starší bratr Sven, který mi řekl: "Nauč se všechny akordy a jejich názvy, a nebudeš mít problém." Řekl jsem si: "Určitě má pravdu". Dneska bych si přál, abych neměl v hlavě právě tu hudební teorii, protože tehdy pro mě byla hudba ještě jako pohádka. Také si myslím, že nehudebníci mají výhodu, protože vnímají hudbu takovou, jaká je, aniž by věděli, proč taková je. Mimochodem, trvalo mi celou věčnost, než jsem si uvědomil, že basové linky písní "Three Friends" a "Mister Class And Quality" (obě z alba Gentle Giant "Three Friends") jsou totožné a hrají se pouze v různých tempech. Hudba pro mě byla vždycky jasnou volbou, i když mezi mnou a sourozenci vždycky panovala rivalita, protože jsem jim chtěl ukázat, kam až se dá zajít s akordem. Říkal jsem: "Poslechněte si tohle - a tohle!". Nikdy je to neohromilo, ale přesně to mě motivovalo, protože jsem vždycky chtěl být jako oni. V polovině sedmdesátých let měli kapelu Press a hráli nejlepší hudbu, jakou jsem znal. (Jediné album "Release" vzniklo v letech 1977/78, ale vyšlo až v roce 2010). Hned na druhém místě byli Gentle Giant a pak Genesis a Frank Zappa. Bylo skvělé mít za vzor své starší sourozence. Ještě důležitější byla naše společná láska k magickému umění kontrapunktu. Kontrapunkt v pravém slova smyslu jsme se neučili, ale naše matka pro něj měla dobrý cit. Všechno, co hrála, se vyznačovalo dokonalým vedením hlasů a protihlasy, které se pohybovaly nezávisle na sobě a nakonec si našly cestu "domů", tedy: k poslednímu akordu. A když jsme později objevili Gentle Giant a další kapely, bylo to ještě lepší ... Dan Bornemark - GREEN ASPHALT - interview 2022

stargazer - 13.12.2022 04:30:07 #

"Nebylo by špatný, kdybys hrál s náma"....Frank Zappa.... "Představte si, venku čeká deset tisíc lidí a on vám pět minut předem řekne a vy musíte jít a improvizovat. Začne si s rifem, který jste nikdy v životě neslyšeli, a pak na vás ukáže a vy máte sólo".....Eddie Jobson, první spolupráce s Frankem Zappou

Antony - 12.12.2022 13:09:43 #

"Nehledali jsme hudebníky, kteří hrají na konkrétní nástroje, spíše jsme hledali ty, kteří mají zájem dělat něco jiného. Tak jsme získali Michela Berkmanse (fagot) a Patricka Hanappiera (housle, viola). Rád míchám styly. Je pro mě těžké najít lidi, kteří mají podobné představy. Hudebníci jsou často příliš připoutáni k jedné hudební formě. Když ji opustíte, začnou se toho tak či onak bát. Je to škoda." "Jsem v podstatě samouk, takže noty moc dobře nečtu. Moje skladby dávají vyniknout určité spontánnosti. Nejsem dogmatický hybatel a na hudební teorii příliš nelpím. Skládám na harmonium, dostanu dobrý nápad... a pak přemýšlím o nástrojích, které mám k dispozici, jak se můj nápad bude hodit k nim." "Mám rád nové zvukové krajiny, postapo atmosféry... Takové věci. Mám rád hudebně nechutné věci, Capt Beefheart byl v tomhle směru opravdu skvělý. Vždycky hledám nové nápady, protože mě vůbec nebaví dělat pořád ty samé staré věci." Daniel Dennis - UNIVERS ZERO, PRESENT a další - interview 1996

stargazer - 12.12.2022 04:51:38 #

"Každý chceme vnést do muziky něco mimořádného. Také tam chci mít něco navíc. Jsem specialista přes vědecké záležitosti. Nad svou hudební činností hodně bádám. a tak nosím doktorský plášť jako symbol důležitosti vědy"......Lester Bowie, trumpetista

Antony - 10.12.2022 20:02:10 #

Vztahem vědy a umění se zabývám léta, stejně tak četbou mnoha uměnovědných pojednání. Poznání, ke kterému jsem dospěl, je v rozporu s tím, co paní Koubová hlásá. Není výjimkou, že se někdo snaží hledat paralely tam, kde nejsou a pro jejich obhajobu si vymýšlí pseudoargumenty (jímž první citát je), ale to na věci samé nic nemění. Věda a umění mají zcela opačné přístupy k realitě. Distance není podstatná.

Judith - 10.12.2022 12:47:10 #

Není to úplně muzikant, autorka Alice Koubová se věnuje pohybovému divadlu a taky filozofii, myšlenka se mi moc líbí (vztahem vědy a umění jsem se s oblibou trápila celá svá studia): "Věda a umění mají společné to, že zaujímají určitý druh distance k realitě a skrze ni se snaží porozumět skutečnosti nově. Umění také vytváří sdílené poznání a tím nás oslovuje." Celý rozhovor zde >> odkaz A ještě jedna myšlenka ohledně uměnovědného vzdělávání: "Když jste v kontaktu se sebou, jste schopna regulace svých emocí, strachů a zábran a to je nejlepší výbava pro překonávání výzev. Pracuju na DAMU, kde se studuje mimo jiné herectví, v rámci kterého člověk překračuje běžně ustavené emoční, tělesné a osobní hranice. Když herec vnímá sám sebe a důvěřuje okolí, může je překonávat směrem ke kreativitě, nové estetice, bohatší realitě, fantazii, aniž by ho to poznamenalo. V tom je kouzlo umění. Když vás ale umělecké vzdělání vede k tomu, že nesmíte vnímat sebe sama, abyste studium zvládla, stane se z vás jen nářadí."

« další předchozí »