Diskuze

« další předchozí »

hejkal - 04.11.2023 13:34:22 #

Ja by som predsa len polemizoval s týmto: Šmahem se nedá hodnověrně odsoudit žádný umělecký žánr. Můžeme pouze na základě prodělané osobní zkušenosti (tedy jsem jako vnimatel poznal, jakou míru libosti ve mně dílo vyvolá) subjektivně (tedy ryze osobně, nepřenosně a pro ostatní nezávazně) určit líbí/nelíbí, jak moc a proč. Šnahom ruky to samozrejme ide, kto by mi v tom zabránil? Samozrejme, sú tu dve roviny. Prvou je, že každý umelecký žáner je svojbytný a obsahuje celú škálu diel, od najslabších po geniálne. Lenže dôležitejšia je tá druhá rovina. Ak sa mi niečo nepáči, vnútorné členenie nie je potrebné a ani po ňom nemusím pátrať. Ba dokonca ho ani nemusím testovať.  V tejto súvislosti si pomôžem prirovnaním k sexu. Je to príjemná záležitosť a má rôzne podoby. Nemusím vyskúšať hromadu chlapov, aby som vedel, že ma nepriťahujú a ani nemám tendenciu rozlišovať, či je ten alebo onen krajší. Samozrejme, keď to niekto chce, jeho vec. O labužníkoch vyžívajúcich sa v extrémoch typu zoofília ani nehovorím. Stačí mi len o danom type sexu vedieť, nemusím ho študovať, aby som ho šmahom ruky odvrhol. A tak to je aj s umeleckými štýlmi. Niekto nachádza potešenie tam, kde iní nie.

Antony - 04.11.2023 13:20:37 #

Judith: Já jsem se neptal, proč pořád něco řešíš. Řeš si zcela svobodně, co uznáš za vhodné, od toho tady fórum je. Meritum otázky bylo zaměřeno na rozpor mezi a) tvrdím, že "Osobně nemám hamletovské sklony" a b) pořád něco hamletovsky řeším. Současně se nemohu ubránit pocitu, že například řešení tebou předložené hamletovské otázky "Je rock mrtvý?" nejenže nepřispělo k vyvětrání "zatuchlé nevraživosti", nýbrž její vlnu vyvolalo.

Antony - 04.11.2023 13:10:14 #

Apache: Hezká střelba do vlasních řad..

Judith - 04.11.2023 13:09:01 #

Antony, proč pořád něco řeším? Momentálně proto, že tady prostě nechci být, pokud tu budou ve vzduchu nějaké zatuchlé nevraživosti, takové klima mi prostě nedělá dobře. A mrzelo by mě to. Tak proto. Každý má nějakou tu svoji bitvu...

Judith - 04.11.2023 13:06:02 #

K tématu domácího přehrávání přidám historku, jak jsme doma začali chovat ostrobřité trpajzlíky. Máme nové terárium. Devět tera. Když mi onehdy došlo, že si na Bandcampu nemusím jenom streamovat přes mobil, že jsem u těch zatím šedesáti alb, která tam mám, zaplatila nejen kafe umělcům, ale opravdu jsem získala něco navíc, mnohem větší manéž s podstatně vyšším počtem trpajzlíků, kteří běhají sem a tam s housličkami nebo bubínky a nemají potupně připlácnutou čepičku, začalo mě zajímat, jestli bych je uměla nahnat do beden a jestli by se mi představení líbilo násobně více. Odchyt trpaslíků proběhl v klidu, nechali se spořádaně naskládat do své přihrádky a potěšeně šuměli očekáváním. Něco jako orchestr, když už je pomalu čas spustit, aspoň tak jsem si to představovala. Další fázi procesu bych raději taktně přešla - přiznávám, že jsem se stále zcela neoprostila od barbarského zvyku nutit trpaslíky proskakovat hořící obručí s modrým plamenem. Možná jich pár po cestě uvízlo někde mezi krabicemi s nářadím a květináči. Snad se tam budou mít dobře.  Jako program jsem zvolila tři roky starou novinku Abel Ganz, kterou mám dobře v uchu v její běžně dostupné podobě a která mě spolehlivě rozjařuje. Experiment skončil tak, že jsem si hned u první skladby okamžitě začala zpívat, čímž došlo k podstatnému narušení akustických podmínek v místnosti. Nemohu tedy potvrdit ani vyloučit, zda mají fajnovější trpaslíci vybranější pilky a dlátka, ani zda se ve mně skrývá zakuklený audiofil. Tolik ke stavu trpaslíků v místních vodách.

Antony - 04.11.2023 12:50:38 #

Judith: Napsal jsem jakékoli, tedy i metal v jeho počátcích. Projdi si hudební historii, vždy se něco odsuzovalo. Pokud nemáš hamletovské sklony, proč pořád něco hamletovsky řešíš? Oxymóron jako vyšitý. Celá debata, jako obvykle, směřuje k zacykleným otázkám, které jsou dvou druhů. Na první bylo uspokojivě odpovězeno, ale někteří by z jistých osobních preferencí raději setrvali v "omylu, který nerespektuje poznanou realitu". Na druhé bylo prokázáno, že neexistuje obecně závazná odpověď, ale někteří by své vlastní odpovědi rádi zobecňovali. Navíc to často považují chybně (o to účelověji) za důkaz, že neplatí ani odpovědi na otázky první kategorie. Z tohoto (po)minutí významů a účinků vyvěrá drtivá většina všech kontroverzí. Zcela souhlasím s pasáží "Nemám dojem, že v této otázce panuje všeobecné vzájemné porozumění.", akorát bych použil plurál.

Judith - 04.11.2023 12:33:02 #

balu, Mighty Rearranger mám taky ráda! Antony, s odsudky myslíš třeba metal v jeho počátcích? Ať se zase trochu vrátíme k hudbě... Osobně nemám hamletovské sklony (a nemyslím pokec s lebkou, jestli radši rovnou všechno nezabalit, to je hitovka, na které album nestojí; myslím hlavní dějovou linii - Hamlet dělal blbého, aby donutil druhé odkrýt karty), takže prozradím, že podle mě celá debata směřuje k otázce, jestli je v umění kromě osobního líbí / nelíbí možné říct, že je něco dobré / špatné? Nemám dojem, že v této otázce panuje všeobecné vzájemné porozumění. A myslím, že je to proto, že první opozice pojatá do důsledků tu druhou nejen popírá, ale vlastně si ji přivlastní, z čehož pak vznikají zmatky.  Jako doporučenou četbu k tématu "existuje dobré a špatné umění?" si dovoluji nabídnout diskusi pod starší Óinovou recenzí debutu Soft Machine.

Antony - 04.11.2023 09:51:18 #

Judith: S odsudkem, že je něco brak, se lze setkat v jakékoli umělecké disciplíně. Ono se to rádo říká, obzvláště, když nejsou argumenty. V naprosté většině případů má takové tvrzení hodnotu nulovou a samo o sobě splňuje skutkovou podstatu názorového braku.

Antony - 04.11.2023 09:47:10 #

balu: Šmahem se nedá hodnověrně odsoudit žádný umělecký žánr. Můžeme pouze na základě prodělané osobní zkušenosti (tedy jsem jako vnimatel poznal, jakou míru libosti ve mně dílo vyvolá) subjektivně (tedy ryze osobně, nepřenosně a pro ostatní nezávazně) určit líbí/nelíbí, jak moc a proč.

Antony - 04.11.2023 09:43:28 #

Apache: O omylu, který nerespektuje poznanou realitu.

« další předchozí »