Ulver - The Assassination Of Julius Caesar (2017)

12.06.2017 Antony | #

Miluju pop. Je užitečný. Osvěžující. Jako všude, i v něm se dají najít perly. Jsou zde velikáni, masa následovníků, ještě větší masa vezoucích se na vlně momentálního trendu, i zbytek podprůměrných vlezlounů, co to prostě jen tak zkouší. Pop, to jsou nenáročné davy prahnoucí po instantním požitku. Pop je nenahraditelný jako nenáročný oddech i relax. Musí se umět dobře napsat, produkovat, interpretovat. To dokáže málokdo. V tomhle se pop neliší od ostatních žánrů. Musí se umět.

Je smůlou pop music, že se v ní vyskytuje nejvíc neumětelů všeho druhu. Vyvolává mylný dojem jednoduchosti. Ano, zní často jednoduše. Avšak ta popina, která vykazuje špičkovou kvalitu, musela být tvořena se stejnou mírou ojedinělého talentu, jako kterákoli jiná povedená muzika z jiných stylových oblastí. Ona ta přímočará snaha o hit není žádná sranda.

Je zajímavé sledovat, kam všude pop proniká. Jeho schopnost infiltrovat libovolný styl je obdivuhodná. Je to však téměř vždy na úkor kvality daného stylu, o obohacení se jedná jen výjimečně. Je to spíš kontaminace degradujícím parazitismem. Zápach popu je ve většině hudebních stylů nežádoucí a nesnesitelný. Narušuje integritu hudby, páchá škody. Jak lze s úspěchem provozovat fúze různorodých stylů, pop bývá jen takové nevábné potřísnění a většinou z jiných stylů stéká jako špína po skle. Nehodí se už z vlastní podstaty.

I přesto se různí interpreti se pokoušejí naroubovat pop na své původně odlišné hudební směřování. Často se jedná o předsmrtnou křeč, ztrátu soudnosti, nouzový manévr, či komerční tlak. Tak jako tak, výsledky bývají žalostné. Nevyhnutelně. Stejně nevyhnutelně špatně dopadl pokus skupiny ULVER plout do vod novovlnně laděné pop music.

Druhdy avantgardní hudební těleso ULVER je nyní na mělčině, zmateně mává pádly ve snaze zachovat svoji pozici na hudební mapě Norska. Marně, letošní album je posouvá do rozbředlého bláta. Prapor neotřelé progresivity třímají dávno jiní. ULVER učebnicově předvedli, že když dva dělají totéž, není to totéž. DEPECHE MODE, ORCHESTRAL MANEOUVRES IN THE DARK, VISAGE, ALPHAVILLE a mnoho dalších dělalo (leckdy i stále dělají) elektronický synth pop, který se dá se zábavou a radostí poslouchat dodnes. Stejně tak dodnes vznikají díla, která se snaží znít stejně, ale poslouchat se nedají.

Během začátku prvních několika poslechů se zdálo, že cosi dobrého by na novince mohlo být. Nálada osmdesátek je opravdu pečlivě zkopírovaná. Zkopírované jsou i nástroje, zvukové rejstříky, aranže, zvuky, vokály, rytmy, v podstatě celé kompozice. A přece to nestačí. Nulová přidaná hodnota z téhle zvukové kaše dělá nevábný produkt. Zhruba od druhé až třetí skladby si vždy říkám, proč. Proč zrovna tohle poslouchám, a ne ten pravý originál, který je stokrát zábavnější. Právě ta jedinečnost výše zmíněných vzorů zde zcela chybí. Pryč je elektronická dravost i Gahanovo podmanivé vibrato, tajemný, provokující a okouzlující sound, melodie, které zůstanou v hlavě, radost z poslechu. Zbyla šedá, otravná a zaměnitelná nuda. S mizerným zvukem, nepřekvapivě, i ten patří k trendům. Tam kde například u podobných pokusů DAFT PUNK excelují nápady, ULVER jsou naprosto sterilní. Zbytečné album, nepotřebuji tuto falešnou nostalgii, když si můžu užít opravdu kvalitní pop.

Miluju pop. Je užitečný. Asi jako kvalitní toaletní papír, tedy velmi. “The Assassination Of Julius Caesar’’ je pouze jednovrstvý a přespříliš použitý toaletní papír. Tedy patřící do odpadu, kde po zásluze také skončil.
reagovat

jirka 7200 @ 13.06.2017 10:10:31
Spolek Ulver nijak v jeho hudební pouti bedlivě nesleduji ani nejsem jeho tvorbou nijak vrcholně uchvácen. Nicméně oceňuji úporné hledačství a touhu po experimentu hudebníků, kteří se dokázali vymanit z black metalového hukotu a vstřebávali postupy různých elektronických (i jiných) stylů.

Jakožto příznivce různých temných elektronických směrů mne uhranula neofolková Kveldssanger 1996 či temně ambientní Messe 2013. Nicméně vrcholná díla daných žánrů nacházím jinde.

S elektro popem koketoval Ulver již na jiných albech, ale vždy to mělo nějakou přidanou hodnotu či druhý plán. Na nové desce The Assassination Of Julius Caesar, narozdíl od například kapely Laibach, která své ovlivnění technem obhajovala jakousi ideologií, toto nenecházím.

Neznám cíle hudebníků, jistě budou mít úspěch u obdivovatelů Depeche Mode a podobných skupin, ale mě tento poslední experiment neoslovil.

Antony @ 13.06.2017 12:58:08
jirka 7200:
Ano, LAIBACH jsou trefně připomenuti. Jejich způsob zpracování populární (nejen) hudby je přínosný a brilantní.

dan @ 14.06.2017 16:01:18
Alienshore se dal na black, není to sranda. Už chudák neví kudy tudy. Přece je potřeba rozšiřovat obzory za každou cenu, né. Asi doufal, že tady mu dá Antony věčnej pokoj a vono ne. Našel si ho a pošpinil i v blacku.
Zkus napsat Aleishore recenzi(prvně profil)na dechovku, dej jí nulu a pořádně ji zkritizuj, tak jak to umí tvůj protikandidát. Uvidíš, že bude Antony zase v opozici a přidělí plnou. To bude tepr bžunda.

Radím ti, běž s tím na Metalopolis, tam se dočkáš i uznání, black a elektro tam valí. Semka ty satanisty, bliče a fujtajblíky netahej. My věříme v dobro.

EasyRocker @ 14.06.2017 16:23:22
Poslouchám celý extrémně metalový sektor, i kapely neskonale tvrdší než Enslaved či Ulver. Ovšem také Madonnu či Annie Lennox, Led Zeppelin, Yes nebo Bacha či Dvořáka. Kam patřím já? Asi rovnou do popelnice...?

Petr87 @ 14.06.2017 16:52:27
EasyRocker: Cheche, něco podobného jsem si ted' říkal i já:
"Jsem na palici, když si pustím po Abbě třeba EMPEROR? :))

Mám holt rád hudbu více žánrů, tak co je na tom?
Jediné, co mi nesmí přes práh, je hip-hop a vlezlá tucavá elektronika nebo ten dnešní vykalkulovaný prostoduchý popík... Tož tak!

Petr87 @ 14.06.2017 17:03:15
...a znovu opakuji, že jsem taky toho názoru, že ULVER či ENSLAVED jsem také patří.
A věta: "Semka ty satanisty, bliče a fujtajblíky netahej. My věříme v dobro.", ve mne vyvolává jen hlasitý smích.
Bohajeho, to snad nemůžeš myslet vážně...

PaloM @ 14.06.2017 18:07:52
Ešte pred pár rokmi by ma takáto debata dráždila ako červené plátno býka :-)
Asi som vyliečený zo závislosti na Progboarde. Moji kamaráti vedia, o čom vravím/píšem :-)
No, zasmial som sa, ale nemuselo to byť, milí účastníci.

Progjar @ 14.06.2017 20:16:02
Antony, mám taký pocit, že začínaš smerovať do kategórie nepoužiteľný WC papier.

dan @ 16.06.2017 12:25:25
Zřejmě jsme nazpátky v totalitě, že se za názor zavírá huba na ban? Lhal jsem copak, když jsem tvrdil že se u Enslaved blije a že v raných dobách vzývali rohatýho??? Progjar měř prosímtě stejným metrem, ano. Věřící lidi pořád existují, tak se nechovej jako inkvizitor a kat.

Je lež tvrdit, že cokoli Alienshore napíše mu Antony poplije???

Samozřejmě že to nemyslím vážně a mám z toho legrandu, copak názorovou válku Al./An. můžeš brát vážně. Věta "My věříme v dobro" je nadnesená a fanatik rozhodně nejsem. Jen nesouhlasím s blekošema a naschválkovostí druhých.

jirka 7200 @ 19.06.2017 08:10:30
Částečné vysvětlení, proč někteří posluchači (dle mého názoru) nadhodnocují tuto desku, podává ve své recenzi Robert Čapek, která byla zveřejněna v časopisu Spark 6/17. s titulkem Album roku!

Cituji : "Kdyby podobná deska vyšla od nějaké synth/pop/elektronic/dark ambient/bůhvícoještě kapely, mnoho rozruchu by nevzbudila. K hudbě gigantů typu Depeche Mode či O.M.D. se v žádném směru přirovnávat nemůže, současná špička tohoto žánru je v nedohlednu a i méně známé soubory vydávají věci, které jsou hudebně i zvukově zajímavější.

Jenomže na metalové scéně má Ulver pozici jinou - zde nás jejich hledačství a žánrová nevyzpytatelnost fascinuje."

Tolik slova autora. Zajímavý náhled na album.

PaloM @ 19.06.2017 12:09:21
Jirka 7200, tomu rozumiem, lenže kritériá hodotenia by mali byť nastavené inak. Nie tak, ako sa skupina vyvýjala. Lebo ak z nejakého šialeného metalu prešla v podstate na pop s elektronikou, to je vývoj iba relatívny - skôr zmeny ako vývoj. Mňa to teda vôbec neoslovilo akože ide o niečo výnimočné.
Nechávam to bežať mimo mňa :-)

Jarouš @ 01.07.2017 15:07:39
Tak jsem si to schválně poslechl, ač jsem věděl, že to nebude můj "šálek kávy". No a přikláním se k názorům "ano, není to odpad".

05.06.2017 alienshore | #

Ej veru, zase tu máme tie "hnusné" roky 80-te. Ulver pripravili opus, ktorý ma priam dojal svojou retro myšlienkou na dané obdobie. Vyzerá to tak, že čím ďalej tým viac sa táto éra dostáva do pozornosti a aj samotní muzikanti si jednak chcú vyskúšať experimentovanie s elektronikou a zároveň okúsiť chuť fascinujúcich ozvien "novej vlny". V prípade Ulver dokonca až koketovanie so synth-popom.

Temný a sexi feeling The Assassination Of Julius Caesar odkazuje jednoznačne na tvorbu Depeche Mode a O.M.D. Je tu však aj čosi vskutku "ulverovsky" nezameniteľné, čo hudbu obohacuje o ďalší rozmer. Skladby si zachovávajú nielen výrazne melodický ksicht, ale aj samotné experimentovanie je vkusne zladené do jednotnej podoby. Dá sa povedať, že je priam neuveriteľné ako sa kedysi black-metalová partička zmenila na kapelu, ktorá kráča naprieč hudobnými štýlmi a nebojí sa narábať ani s popovými prvkami.

Stroj času sa spustí pri Nemoralia a ten závan zasnených, citlivých melódií prináša nielen spomienky, ale aj skutočné pocity plné smútku, sklamania, temnoty a hĺbavej atmosféry. Rolling Stone opäť oplýva brilantnými melódiami a na experimentovanie odkazuje zase jej koniec tvorený zhlukom zvukov. Prekvapením pre mňa je zaradenie tanečnej trance elektroniky pri So Falls The World, ktorá znie spočiatku tak krásne smutne. Na songy ako sú Southern Gothic, Angelus Novus, Transverberation a 1969 skoro nemám slov. Dokonale vystihnuté a do detailu vymakané melódie a aranžmány. Posledná Coming Home sa prikláňa k experimentálnejšej podobe Ulver a je výborným zakončením.

Napriek citovaniu legiend "novej vlny" 80-tých rokov je tento počin ako živá voda. Je to muzika, ktorá skutočne žije svojim životom. Je provokatívna, drsná, smutná, tanečná a zároveň progresívna. Zvuk je súčasný a využíva všetko, čo sa pri modernej technológii dá použiť. Rôzne efekty a zvuky sú spracované priam majstrovsky. Podobne si kedysi zaspomínali aj Kayo Dot a nasledovali ich aj rovnako nepredvídateľní Ulver (po svojom samozrejme). Ďalší silný počin roku 2017!
reagovat

Mayak @ 05.06.2017 11:56:29
... album "The Assassination Of Julius Caesar" som počul behom konca apríla a celého mája minimálne 20x a skutočne ma nadchol. V minulosti by som povedal: "nevídané!" a sám nad sebou by som krútil hlavou ...
Mozog, motor, skladateľ a nakoniec aj veľmi interesantný spevák Kristoffer "Garm" Rygg v mnohých dostupných interview na obligátne otázky inšpirovaním sa kapelou DM pri zostavovaní tohoto albumu stále tvrdí (a ja mu to celkom verím), že DM vlastne nikdy nepočúval, ich tvorbu nepozná, mimo asi troch hitov, ktoré najviac rotovali a dodnes rotujú na bežných rozhlasových staniciach ...
Ak už priznaná čiastočná inšpirácia, tak predovšetkým Talk Talk, Frankie Goes to Hollywood, New Order, Orchestral Manoeuvres in the Dark ... a pritom album znie skutočne viac DM soundom, ako niektoré ich vlastné albumy.
Hudba buď osloví, alebo nie - a mne tento album prináša nesmierne príjemné pocity, krásnu melanchóliu a istý druh pozitivizmu, ktorý je v dnešnej dobe prepotrebný ...
ULVER je krásny chameleón a jedna z (nie veľa) tých kapiel, ktorej každý posun, či radikálnu zmenu soundu proste doteraz beriem.

Progjar @ 06.06.2017 19:13:05
Chcel som tiež reagovať ale Mayak to napísal nedostižným spôsobom. Preto svoju reakciu zúžim len na obyčajné ďakujem za skvelý tip.

PaloM @ 14.06.2017 18:10:45
Keď už zaznelo toľko pre a proti, vyprovokovali ste moju zvedavosť a už mám mp3 na testovanie. Snáď na mňa z reprákov nevyskočí fujtajbl :-))

PaloM @ 16.06.2017 19:08:25
Album som počul, no táto hudba ma neoslovila. Určito je to aj momentálne mojim nastavením na iné hudobné žánre. Takže sa vôbec nemôžem vyjadriť páči/nepáči.

PaloM @ 11.07.2017 12:49:37
Skúsil to dnes opäť počúvať >> odkaz , dojmy rovnaké. Prečo by som mal počúvať slabé napodobneniny, keď môžem počúvať kvalitné originály?