Perfect Beings - Vier (2018)

Cesty, které člověka někdy dovedou k muzice, jíž se zabývat vůbec nechtěl a její pozornosti neměl v úmyslu se věnovat, jsou často dost zvláštní. K jen tak mimochodem naprosto geniální třetí desce Mayakových oblíbenců Perfect Beigns nazvané Vier, mě přivedl informační email z Music Records, který lákal nakupující na tu více, tu méně výrazné slevy z katalogů různých firem. Jen z čisté zvědavosti jsem si onu nabídku projel a hned na první dobrou mi v sítu uvízlo několik nezanedbatelných hudebních ryb, o které jsem v minulosti zájem příliš nejevil. Lákavá cena a vidina zajímavých hudebně objevitelských cest tady zaúčinkovala naplno a deska Vier se stala jednou z vlaštovek této akce, kterou jsem si hbitě pořídil.

V paměti jsem pochopitelně měl Mirovi pochvalné ódy a z čista jasna si přelouskal i novou bullbovu recku. S oběma pány jsem ve zcela jasné shodě. Vier je dílo mistrovské, dílo impozantní a hlavně dílo vysoce originální. Myslím, že nebudu daleko od pravdy když budu tvrdit, že ve své sbírce nemám zhola nic, co by se hudbě Perfect Beings nějak podobalo. Vzdáleně snad krajané IZZ, ale to je jen okrajový příměr. Do puntíku propracované a četně strukturované kompozice, jakými se tito chlapci prezentují, stojí na výrazném melodickém cítění, které ovšem pracuje ve prospěch skladby jako celku, kde hlavní myšlenka ač vždy originálně pojatá (zkrátka tady se vám rozhodně nějaké déjá vu nedostavuje), podléhá značnému technickému feelingu. Posluchač však u takto aranžérsky vypiplané chuťovky nemá ani jednou pocit nějaké přeplácanosti, či zbytečné kostrbatosti. P.B. hrají art-rock moderního progresivního střihu, který ač se to může zpočátku zdát nepředstavitelné, dýchá lehkonohou uvěřitelností a hoří jako mohutná světelná pochodeň svou vnitřní vitalitou a energií. Technicky namachrovaní hudebníci vás nutně nepřesvědčují o své genialitě a sofistikovaném přístupu. Příjemné pocity do srdce maluje nahrávka sama a jakoby mimoděk. Vše jde postupně a ruku v ruce s opakovanými poslechy. Nějaké přesycení není na pořadu dne, jelikož těch vrstev a struktur je v dvaasedmdesátiminutové nahrávce snad miliarda.

U takovéto precizní nahrávky se jiná známka než nejvyšší snad ani dát nesluší.
reagovat

Mayak @ 16.10.2020 07:10:47
... v Tvojom prípade Marek, jednoducho díky a samozrejme - recenzná paráda ... a píš ich prosím, zase podstatne viac ...

horyna @ 16.10.2020 08:09:26
Miro díky za milou reakci. Z recenzentského hlediska žel bohu, z toho životního bohu díky, připletla se mi do cesty nová a nečekaná giga láska, a tak to poslední co chci ve volném čase, který už tak nemám vůbec žádný:-) dělat, je psaní recenzí :-) Třeba se to ale časem trošku zklidní:-) Muži v podobném emočním rozpoložení mi zajisté rozumí :-)

legolas @ 16.10.2020 08:44:19
horyno ty takový srdcař jsi vyměkl a vyměnil ženskou za hudbu, styď se, ha ha

horyna @ 16.10.2020 09:16:29
Nevyměnil! Neblázni, to snad ani nejde:-) Muzika frčí neustále a při všech činnostech, jen v menších dávkách. Netušil bys, jak jsou takoví pozdní Journey, Toto, H-Marillion, nebo Blackfield ideální společníci do sychravých podzimních romantických večerů :-)

Řekněme, že místo hodin strávených s psaním recenzí, teď daleko raději "beru/dávám hodiny klavíru" :-)

Myšák @ 16.10.2020 11:45:10
Zaujaly mě komenty bazírující o složitosti předvedeného materiálu. Desku jsem si na několika úsecích krátce pustil a souhlasně pokyvuju hlavou. Celkem komplexní a masochistická záležitost.

Taky bych rád chodil na hodiny klavíru, mít tak po ruce krásnou učitelku

muf @ 16.10.2020 12:00:59
Na základě takové super recenze jsem si to rychle stáhnul a jednou poslechl. První dojem mám zatím podobný jako Horyna před lety: zatím mě to až tak nepřitahuje. Ale tuším, že to chce čas. Každopádně mám tolik materiálu na poslech z letošních novinek, že to jen tak nebude. Např. nové Gazpacho mě zcela uchvátilo.
Divil jsem se, proč Horyna tak zredukoval aktivitu na boardu. Už je mi to jasné.
Já jsem šťastně ženatý spoustu let a doma se to hemží 3 dětmi, nejmladší 1,5 roku. To je takový příval emocí a lásky, že to fakt moc času nazbyt není. Takže tomu rozumím. Najít klidný večer pro poslech je u nás téměř nemožné. Ale neměnil bych, o to více si to pak člověk užije. Z lásky k hudbě už se stejně člověk nevymaní:-)

PaloM @ 16.10.2020 18:20:15
Marek, hovoríš o giga láske k žene, k novému hobby alebo ku komu/čomu? No, v dnešnej dobe je dobré mať jasno 🙂

horyna @ 17.10.2020 11:06:37
Čau Palo, pochopitelně se jedná o ženu, ženu mimořádnych kvalit a nadstandardních schopností:-)

Kritik Vláďa @ 17.10.2020 12:23:50
Horyno, neblázni ! Taková žena snad ani nemůže existovat. Teda aspoň já jsem ještě žádnou takovou nepotkal. Jediná "žena" mimořádných kvalit a nadstandardních schopností je HUDBA samotná. Právě kvůli téhle "ženě" jsem přišel už o tři vztahy, a vůbec toho nelituju. Když ty pipiny nebyly schopné akceptovat můj životní zájem a koníček, bez kterého bych nemohl existovat, tak ať jdou do pr.... Prý: "Proč se mi věnuješ tak málo ? Pořád jen sedíš se sluchátkama na uších.." Bože, ty klišé kecy už nikdy nechci slyšet.
Prostě omezovat hudbu kvůli babě.... K tomu bych se v životě nesnížil, ale pokud, Horyno, Tvoje nová známost má stejný zájem a stejný směr, tak Ti srdečně gratuluju, a přeju ať vztah vydrží co nejdéle.

Brano @ 17.10.2020 12:52:02
Dokonalá žena neexistuje!Ja mám ale to šťastie,že máme s manželkou rovnaký koníček-HUDBU.Spolu počúvame celé večery a začínam mať pocit,že má v neo-progu väčší prehľad ako ja :-).Čokoľvek jej pustím,tak do pár sekúnd uhádne čo to je,názov skupiny ,názov albumu...

PaloM @ 17.10.2020 17:06:19
Marku, prajem veľa šťastia.
Perfect Beings je aj moja obľúbená skupina, mám v zbierke. Prvé dve CD mám trochu radšej.
Vďaka za recenziu.

steve @ 19.10.2020 05:19:42
Téma žena, nebo hudba, je podobně nebezpečné, jako závislost na obojím. Stejně jako ženské se dá podlehnout i hudbě, nakonec se stane z obojího závislost. Ale jedno je jisté, hudba vám nikdy nepodrazí nohy jako lidi.

Kritik Vláďa @ 19.10.2020 09:27:25
Zdravím Steve: Přesně tak !! Slova Tvé poslední věty bych zarámoval a pozlatil. Hudba nemůže člověka nikdy zradit. Ona to neumí, narozdíl od těch pitomých ženských.
Hudba je pro člověka ta nejvěrnější společnice, jakou si může v životě najít. A záleží jenom na tom dotyčném, jestli jí zůstane věrný taktéž. Já budu věrný až do smrti.

muf @ 19.10.2020 12:06:29
Pánové vidím, že diskuze se trochu vychýlila od recenze. Ale nedá mi to a dodám ještě toto: vše co nám v životě přichází do cesty má jediný cíl - něco nás naučit a někam nás posunout. Byla by škoda to nevyužít. Mě nejvíce učí a posouvají tři děti. Není čas na sobeckosti a jsme jim velkým vzorem, který oni napodobí. Hudba je skvělá a nádherná, ale ta mě nikdy tak neposouvala a nemotivovala. Je ale fakt, že to více doceňuji až po letech. Každá zkušenost je důležitá a nastavuje nám zrcadlo. Hudbě zdar. Zrovna se kochám u Leprous Pitfalls.

PaloM @ 19.10.2020 13:05:32
Muf: múdre slová. Ďakujem! Poznáš pieseň od Karla Kryla "Děkuji"? Je to jeho vyznanie. Rozumiem Karlovi aj Tebe

Kritik Vláďa @ 19.10.2020 14:37:18
Karel Kryl byl prostě Pán. Mám ve sbírce jeho desku Bratříčku, zavírej vrátka, a právě tam jsou ty jeho největší skvosty. Jako jeden ze strašně mála lidí neuměl zradit svou čest, a chápal, že politika je špína špín. Jak za komoušů, tak i po roce 89. Viz. jeho písnička Demokracie >> odkaz

john l @ 20.10.2020 08:49:45
Chápu horyno, že když není motivace, nedá se to lámat přes koleno. Hodně úspěchů s tvou novou závislostí :)
A ještě malá vložka:není orgasmus jako orgasmus. Ten hudební je dlouhodobější, ten klasický naopak intenzivnější. Oba stojí za trochu té námahy.

O trojici muzikantov Ryan Hurtgen, Johannes Luley, Jesse Nason som sa dozvedel až na tomto fóre. Postupným „analyzovaním“ vydaných všetkých troch albumov Perfect Beings ma zaujal posledný s názvom Vier. Pozor, ostatné ani zďaleka nie sú odpad, ale o nich inokedy.

Mám pocit, že práve Vier je po všetkých stránkach dokonalý. Už len samotný obal, na ktorý som si vždy potrpel, je graficky zaujímavý a vytvára vstup do hudobného sveta Perfect Beings. Tvoria ho štyri časti: Guedra, The Golden Arc, Vibrational a Anunnaki. Každá z nich obsahuje ďalšie časti rôzneho trvania. Podľa môjho názoru aj polovica z nich by stačila pre niektoré skupiny na vydanie albumu. Je tu rôznorodá zmes krásnych melódií poprepletaných s aranžérskymi nápadmi, pričom dokopy tvoria silný hudobný zážitok. Technické predvádzanie tu nie je. Veľká vec, že takto jednoducho bez muzikantského technického šialenstva dokážu poslucháča dostať. Je to umenie! Zároveň nemám pocit, že už som to niekde počul, že sa opakujú.

Nie som zástancom veľkých analýz. Cieľom bolo naznačiť, že existuje niečo krásne a tajomné zároveň. Nepredvádza sa, čaká na vás, aby ste to prijali. Stojí to za to. U mňa to platí. Absolútna hudba.

reagovat

Mayak @ 30.07.2020 13:31:37
.... sivý a fúzatý a iste viac - menej už senior, teda akoby moje dvojča ...
Chcel som Ti poďakovať a pochváliť Ťa za tri predošlé recenzie na Karmakanic, ktorých tiež milujem, ale Tvoje srdečné vyznanie na album "Vier" dnes, žiaľ už nefungujúcej kapely Perfect Beings ma fakticky dostalo do kolien a takmer dojalo ... vitaj, bratku ...

Johannes Luley patrí mojím uhlom vnímania k tým muzikantom, skladateľom, aranžérom a predovšetkým hľadačom vyjadrovacích možností hudby, akých vo svete sofistikovanej rockovej hudby nie je zase až tak veľa. Asi nie je workoholik typu Stevena Wilsona, či Clive Nolana, ale pomaly a iste za sebou zanecháva stopu veľmi zaujímavej tvorby, aspoň pre tých, čo sa o ňu začnú aktívnejšie interesovať ...

Pozoruhodná „Yesovská“ jednorázovka MOTH VELLUM, dva sólové albumy s rôznorodou hudobnou orientáciou (prvý je reminiscenciou na „Olias of Sunhillow“ Jona Andersona, ten druhý, „Qitara“ je nevšednou variáciou gitarového hrania vo „fusion“ subžánri) a prvé dva albumy stále aktuálnej kapely PERFECT BEINGS, toto všetko sú markantné dôvody, prečo ma tento človek v nekonečnej záplave rockovej hudobnej produkcie zásadne zaujal.

Nespochybniteľná ambicióznosť nového, tretieho albumu tejto skupiny je preto celkom prirodzená.

Nazvať tretí štúdiový album „Vier“ sa môže javiť v prvom momente nezvyčajné, ale má to svoju logiku. Johannes Luley je pôvodom rodák z Nemecka a termín „štyri“ sa vzťahuje ku štyrom dlhým kompozíciam, ktorých jasnou koncepčnou inšpiráciou je (pre mnohých kontroverzný) epos legendy YES „Tales from Topographic Oceans“.

PERFECT BEINGS je však regulárna kapela a jej definitívnemu výrazu dáva tvár nielen gitarová (na tomto albume aj basgitarová) hra Johannesa Luleya, ale aj hlasový rozsah a farba spevu Ryana Hurtgena, rozmanite farebná hra klávesistu Jesse Nasona a „slabosť“ na špičkových (pôvodne metalových) bubeníkov, ktorú Johannes Luley evidentne stále má (Sean Renert je veterán, ktorý prešiel cez legendy Cynic, Death, či Gordian Knot).

Všetky štyri kompozície albumu sa svojim rozsahom blížia ku 20 minútovej hranici a sú formálne členené do kratších hudobných útvarov, pričom si však udržiavajú celkovú kompaktnosť.

Štvordielna „Guedra“ predstavuje najprirodzenejšiu kontinuitu s tým, čo kapela vytvorila na prvých dvoch albumoch, trblietavé harmónie, anjelské vokály (... niekedy mám fakt pocit, ako keby sa Paul Mc Cartney pustil do progresívneho rocku), éterická atmosféra a krásny saxofón v záverečnej „Enter the Center“ ...

Taktiež vo štvordielnej „The Golden Arc“ sa atmosféra výraznejšie mení, je viacej „klasicky“ symfonická a možno tu aj vystopovať odkazy trebárs na King Crimson z éry „Larks' Tongues in Aspic“, či avantgardný jazz-fusion trebárs v podaní Mahavishnu Orchestra ... všetko je to o našich hudobných vedomostiach, či miere napočúvaného. Globálne by som epos „The Golden Arc“ označil za najambicióznejšiu kompozíciu albumu „Vier“.

Päťdielna „Vibrational“ začína štruktúrou elektronickej slučky, ako od Briana Ena, neskôr prejde do tajomnejšej, patetickej polohy a záver („Insomnia“) opäť istým spôsobom upokojí bohate rozkošatenú a členitú kompozíciu.

„Anunnaki“ je tiež zložená z piatich parciálnych útvarov, striedajú sa tu dynamické a komornejšie pasáže, ale celkové vyznenie eposu zase viac pripomenie spôsob skladania a aranžovania kapely z obdobia prvých dvoch albumov.

Plocha vyše 72 minút, nespočetné množstvo motívov, emócii a hudobných nálad - to je celkom nepochybne beh na dlhú trať aj pre otrlého poslucháča sofistikovanej hudby. Album „Vier“ vyšiel hneď začiatkom tohto roku, ale silný vzťah k nemu som si budoval postupne, každým ďalším vypočutím, nebolo to prvotné euforické nadšenie, ako viac/menej v prípade prvých dvoch albumov PERFECT BEINGS. Azda jeho osud bude obdobný, ako v prípade jeho „ideovej“ predlohy „Tales from Topographic Oceans“, teda časť verejnosti ho nie celkom prijme, ale je tiež možné, že pre viacerých hľadačov nie štandardných rockových ambicióznych diel ... bude časom aj monumentom ...

reagovat

horyna @ 20.05.2018 18:38:31
Popravdě, čekal jsem Miro, kdy se s recenzí na Perfect Beings vytasíš:-) Tipoval jsem čas vánoční, ale pospíšil sis. Zajímavá muzika hodně náročná, mít k dispozici další život, nebál bych se ji pomaloučku rozmotávat a přicházet na kloub. Bohužel pro mě, pořád se hodně přehrabuju a objevuju zaprášené kklenoty sedmdesátých roků, které upřednostňuji a tak na novou hudbu nemám tolik času, kolik bych potřeboval. Musím ji tudíž z velké části obcházet. A hlavně stejně nejraděj poslouchám muziku, kterou dobře znám, takže....

PaloM @ 20.05.2018 19:34:55
Na tento album som veľmi zvedavý, súčasne je to príležitosť vypočuť si po dlhšej dobe aj výborné predošlé dva.
Vďaka za recenziu.

northman @ 23.05.2018 11:54:26
Podle recenzí na prvá dvě alba jsem čekal obdobu Yes, ale ta se naštěstí nekoná. Jedná se opravdu o zajímavou muziku, která sice není moje krevní skupina, ale můžu jí poslouchat. Zajímavé aranže i zpěv. Díky za upozornění.

PaloM @ 01.06.2018 11:25:03
Vypočul som, objednal som. Vďaka za tip.

Mayak @ 02.06.2018 12:26:04
Palo, hodne ma potešilo, že Ťa to natoľko zaujalo. Verím, že na album (časom) zareaguje aj Braňo, resp, Progjar, možno aj niekto ďalší ...

PaloM @ 02.06.2018 13:08:51
Ďakujem, dávaš dobré tipy.

bullb @ 21.05.2019 11:20:33
Mayak. Chvála tebe. Trafil si mi svojím tipom rovno doprostred ... Krásna vec. Nádherná vec.
Na tomto fóre je síce nadbytok päťhviezdičkových hodnotení, ale toto si to v pohode zaslúži plnú pálku.

PaloM @ 21.05.2019 12:05:14
Ano, super skupina. Pred týždňom mi došli ich prvé dva albumy na CD a tak mám komplet.

Mayak @ 21.05.2019 14:15:03
bullb + PaloM. : ... tak si ešte vypočujte (stiahnite, kúpte) album Moth Vellum - Moth Vellum (2007), čo je akoby "nultý album" Perfect Beings.
Johannes Luley túto kapelu založil ešte pred Perfect Beings a považujem ju za minimálne rovnako skvelú, ako Perfect Beings.
Na Progboarde je profil aj recenzia, ak to nestačí, tak ešte aj toto:
>> odkaz

PaloM @ 21.05.2019 18:58:52
Ano, ďakujem, už to mám v mp3 pripravené na vypočutie.

bullb @ 18.02.2020 08:11:47
Vyše pol roka je presne u mňa čas, aby som opäť zdôraznil: Neskutočný hudobný zážitok. CD je doma, vynovil (nové) som si "bedne", nádherný zážitok. Ešte raz vďaka recenzentovi.