Boston - Boston (1976)

06.05.2018 Martin H | #

Vždy mi přišlo trochu divné, když si nějaká skupina za svůj název zvolila jméno města, případně státu. Představa, že se někdo bude jmenovat jako třeba Brno, mě děsí i teď. Proto je celkem jasné, že mi velmi dlouho unikala tvorba amerického projektu Boston. A informace, že jejich první album je nejprodávanějším debutem všech dob, ve mně mnoho nadšení také nevzbuzovala.

Ale jelikož posluchačský vkus se s věkem mění a přesvědčení a názory z mládí nemusí být vždy ty nejsprávnější, tak jednoho dne v mé sbírce zakotvilo právě debutní album této skupiny, nebo přesněji řečeno původně studiového projektu multiinstrumentalisty Toma Scholze. A světe div se, po prvním vložení do přehrávače se začaly dít věci.

Hned úvodní pecka More Than a Feeling je neskutečná jízda, jeden z nejlepších otvíráků, jaké jsem kdy slyšel. A v podobném duchu pokračuje celé album. Tom Scholz si většinu nástrojů nahrál sám a na výsledku je to slyšet. Ta hudba je velice soudržná a působí pocitem lehkosti a svěžesti jako třeba hned následující Peace of Mind. Nad tím vším se nese hlas vynikajícího zpěváka Brada Delpa, kterýžto se rázem stává jedním z mých vokálních hrdinů. Ve dvojskladbě Foreplay/Long Time se dočkáme v úvodní části i trochy progrese, která se jako mávnutím kouzelného proutku změní v příjemnou rockovou dupárnu. Mírně chladným mě nechává píseň s názvem Rock & Roll Band, sice se dobře poslouchá, ale také ničím neupoutá. To už mnohem lepší je skladba Smokin, zvláště ta varhanní mezihra je skvělá. Příjemnou náladu dokáže v posluchači vyvolat píseň Hitch a Ride. Ta je zpočátku klidná, místy se však mění v melodickou bouři. Především ty překrývající se sólující kytary v závěru jsou skvělé. A opět spěcháme dál, sympatická skladba Something About You nás přenese až k samému závěru tohoto alba. Tím je jediná skladba z pera zpěváka Brada Delpa, mohutným hymnickým závěrem ozdobená Let Me Take You Home Tonight.

Ne, určitě to není nejlepší album, jaké jsem kdy slyšel. Každopádně je to deska, která se příjemně poslouchá a má šanci neurazit jednou za čas ani ucho náročnějšího posluchače. Ode mě má tohle staré přístavní město rovné 4 hvězdy.

reagovat

PaloM @ 06.05.2018 18:17:16
Dokonalý album, baví ma od prvého vydania.Veľmi dobrá, pozitívna hudba. Skutočný evergreen, vôbec to nestarne. Ďakujem za recenziu.

Martin H @ 06.05.2018 19:38:21
Palo, dík za reakci. Ta deska je strašně návyková. Zároveň nepůsobí vůbec podbízivě.

Gerry @ 06.05.2018 20:45:35
Pro mne je to jedna z Best Of .... tuhle desku znám snad už 40 let a do dneska se mi neomrzela..... :-)

bullb @ 09.05.2018 06:48:36
Súhlasím s predchádzajúcou recenziou, že ide o jeden z najlepších debutov. Gitarové sólo v More Then a Feeling patrí medzi skvosty. Aj po rokoch cítiť radosť z hudby. Bohužiaľ sa to nedá povedať o ďalších albumoch Boston.

Tu sa potvrdzuje moja "teória", že energia debutu je unikátna. Podľa mňa napríklad aj debut Rush. Ale niekedy znamená aj to, že muzikanti na sebe "popracujú" (debut nebol bohviečo...), viď príklad Genesis.

01.05.2011 Brano | #

Najlepší debut všetkých čias.Tento album je dielo geniálne a nadčasové a právom patrí do zlatého fondu svetovej hudby.Umiestnil sa v prvej desiatke najpredávanejších albumov v USA,kde sa drží od vydania až dodnes.Celosvetovo sa predali milióny kópií.A moje osobné a subjektívne dojmy?Počul som tento album snáď 1 500 krát a pozitívne pocity z neho sú u mňa stále rovnako intenzívne.Boston je jedným zo základných kameňov štýlu,ktorý sa nazýva rock pre dospelých(adults oriented rock),v skratke AOR.Mohutný pompézny rock plný radosti a energie.Vzácny súzvuk muzikantských duší vytvoril túto uzdravujúcu hudbu.Sťa nebeská manna pre hladujúcich a žíznivých.More than I feeling je očarujúca skladba,od akustického úvodu cez precítené gitarové sóla až po elektrizujúci refrén.Neobohrateľná rocková klasika!Foreplay/Long time je moja srdcovka,niečo pre progrockerov,najmä to intro.Smokin´ je totálna pecka a vokál Brada Delpha mi v niektorých pasážach pripomína nebohého Freddieho Mercuryho...A s oslavnými ódami by som mohol pokračovať až donekonečna.Nemá význam liať vodu do Dunaja.Bohužiaľ,Brad Delp nám už nezaspieva.V roku 2007 si vzal život.Už nedokázal ďalej bojovať s ťažkými depresiami.Ale zostalo tu po ňom niečo tak zásadné...dielo ktoré oslovilo a chytilo za srdce milióny ľudí na celom svete.Táto hudba dokáže nadchnúť ľudí rôznych národov,rôzneho vierovyznania,veku,pohlavia...ďaľší dôkaz o tom ,že hudba je univerzálny jazyk ľudstva,ktorý jednoducho nemá konkurenciu.Päť hviezdičiek je málo!
reagovat

pito63 @ 01.05.2011 09:42:45
Braňo
Robíš si z nás srandu? :-)
Nedávno si spomínal, že sa zameriaš na vypracovanie nových profilov skupín a písanie recenzií odložíš na neskôr. Ak si mal na mysli jeden profil a recenziu, tak to beriem...
Debut Boston mám rád, aj keď nie som vyslovene fanúšikom skupiny. Neviem, čo by som dodal; výborné skladby, krásny hlas sólistu, nádherné vokály...
Braňo, ďakujem za pekné čítanie!

Brano @ 01.05.2011 12:21:06
Piťo,nerobím si z vás srandu,to by som si nikdy nedovolil! :-)Skutočne pripravujem ďaľšie profily a diskografie...ale v tomto prípade som jednoducho nemohol vydržať a musel som napísať aspoň pár riadkov.Boston-Boston je moja srdcovka a dovolil som si ju tu trochu spropagovať.Takže to bola výnimka a idem už na tie profily:-).

martin69 @ 01.05.2011 18:43:37
Brano,jsem moc rád,že pokračuješ v recenzích.Debut Boston je velmi dobrá deska.K AOR,mám velmi pozitivní vztah.Tím pádem i jedním s jejich zakladatelů.
Děkuji,že pokračuješ v recenzích.Rád je čtu!

Brano @ 01.05.2011 19:02:06
Martin,ďakujem za Tvoju priazeň!

PaloM @ 02.05.2011 15:28:50
Brano, vďaka za recenziu. Mám ich prvé 3 CD a jednotka je jednoznačne najlepšia. Na strednej škole sme to donekonečna obohrávali z kotúčákov a tí majetnejší (čiže ich rodičia) z tuzexových kazeťákov.

Brano @ 02.05.2011 16:59:36
Palo,ďakujem za reakciu.Evidentne máš na tento album príjemné spomienky.To som rád.Mne sa ešte celkom páči aj druhý album Don´t look back,aj keď treba priznať,že kvality debutu nedosahuje.

PaloM @ 02.05.2011 17:03:00
Jasné, veľmi pekné spomienky. Mne sa páčia v poradí: prvý, tretí, druhý.

vmagistr @ 02.05.2011 18:15:20
Moje pořadí: trojka, jednička, dvojka

Skladby na debutu mi sice zní vyrovnaněji, ale ve prospěch trojky to převážuje úžasná trojice skladeb na konci.

Filozof @ 03.05.2011 07:53:57
Brano
45 dnů čistého času poslouchat jedno album? Máš i jiná taková?

Maeror @ 31.05.2011 21:40:04
Souhlasím, je to výborné album. já jsem se bostonem seznámil poprvé, když jsem procházel divokými pubertálnimi roky v polovině devadesátych let. Zalíbilo se mi to na první poslech, když to hráli v rádiu. Od té doby mě nepustili.