Rebels - Šípková Růženka (1968)

02.06.2014 Akana | #

V roce Pražského jara už měla domácí "beatová" scéna první dětské krůčky dávno za sebou, od nadšeneckého epigonství přecházela k vlastním nápadům a bujela do dalších a dalších nadějných výhonků. Monopolním komunistickým vydavatelstvím ale chyběla ochota tenhle podezřelý a nechtěný import ze Západu vydávat a tak mnoho zajímavého z těch dob zůstalo navždy ztraceno a to, co se nakonec podařilo do edičních plánů protlačit, dopadlo vinou nezkušenosti a kompromisů leckdy všelijak. To byl i případ alba Šípková Růženka skupiny Rebels, která si udělala jméno řemeslně dotaženou imitací barevných vícehlasů kalifornské scény v čele s The Mamas and the Papas. Deska, kterou se Supraphon uvolil realizovat, už ale slibovala ambicióznější materiál s originální koncepcí na motivy známých pohádek, v nedotaženosti tohoto záměru je ovšem hned první a nejzásadnější problém.

Michaelem Prostějovským česky otextované původní písničky nakonec tvoří jen první stranu alba, druhou zaplnily převážně covery The Mamas and the Papas. Navíc parta podezřelých mániček těžko mohla dostat plnou kontrolu nad celým projektem a tak do hry vstoupil skladatel a dirigent Václav Zahradník s orchestrem, stal se autorem větší části původního repertoáru (jen Sněhurka a Perníková Chaloupka je hudebně dílem členů kapely) a zvuk Rebels, už tak hodně soft, ještě zjemnil. Naštěstí ale tehdy šestadvacetiletý Zahradník ještě nebyl tím usměvavým panákem z Televarieté, jeho aranžmá byla na tehdejší zvyklosti docela nekonvenční a spojení s beatovou skupinou neokoukané. Zatímco dnes jedna autorsky bezradná rocková legenda za druhou zašívá svoje dávné hity do konfekčních smyčcových overalů, písně z A-strany Šípkové Růženky už s myšlenkou takového spojení vznikaly a je to na nich v pozitivním smyslu znát. Orchestr se v menší míře zapojil i do aranží převzaté části alba, ale přes tento fakt a přes slušný výkon samotných Rebels (jisté vokály, na tehdejší dobu obstojná angličtina) tvoří obě poloviny nesourodý slepenec.

"Pohádková" první strana je přirozeným jádrem alba, i ta má ale své mouchy. Odvahu ve snaze o koncepčnost jí nelze upřít, neskrblí výraznými melodiemi a krásně sezpívanými vícehlasy. Ve spojení hudby a textů už to ale mnohde pořádně skřípe a zastaralost je tu ještě patrnější než u hudební složky samotné. Nad krkolomným frázováním by se ještě dalo přimhouřit nostalgicky shovívavé oko, ale kontrast rozechvělého patosu ve vokálech (to je případ především Josefa Plívy, Jiří Korn je o něco civilnější) s pohádkovými náměty je často komický a místy (Perníková chaloupka) až nesnesitelný. To samozřejmě zdaleka nebyl pouze problém Rebels, český rockový zpěv stále prožíval učednická léta, ale ani s tímhle vědomím se přes inkriminovaná místa nejde přenést. I když je ale Šípková Růženka plná začátečnických chyb a nefunkčních ústupků, svou průkopnickou hodnotu si do velké míry uchovává.


Recenze již zveřejněna na xplaylist.cz
reagovat

Filozof @ 03.06.2014 13:38:12
Píšeš recenze se zvláštním odstupem. Někdy je problém si mezi tradovanými a neustále opakovanými formulacemi o objektivních faktorech a pozadí alba najít, jestli se Ti líbí, jestli Tě oslovilo.

Akana @ 03.06.2014 18:50:23
Jo, s tím do určitý míry souhlasím, ale je to relativní. Já se snažím psát recenze v původním smyslu slova, tzn. pokouším se o určitou objektivitu, i když dobře vím, že to nutně musí končit jen u snahy, že skutečná objektivita je nedosažitelná. A já myslím - nebo doufám -, že moje osobní dojmy tam jsou vždycky, jen někdy ve větší, někdy v menší míře. A uznávám, že v případě Šípkové Růženky asi v té menší, protože to je pro mě spíš album, které ukájí moje badatelské snahy na poli rockové historie, než že bych ho doma sjížděl jen tak pro radost.
Ty objektivní faktory myslím do recenze patří, pokud jsou samozřejmě nasvícené nějakým osobním pohledem. Ten je pro mě vždycky prvotní. Nejdřív ze všeho vnímám, jestli se mi něco líbí nebo ne, a až pak se ptám proč. A myslím, že ten osobní postoj je poznat už třeba jen z počtu hvězdiček (i když pětistupňová škála je na to dost chudá), který se vždycky snažím sladit i s tím slovním hodnocením. A vlastně už skutečnost, že něco vůbec recenzuju, svědčí o tom, že mě album něčím zaujalo. Neplýtval bych časem na něco, co je mi lhostejné.
Abych to shrnul: záměrně nepíšu fanouškovský komentář, kde jde čistě o subjektivní dojmy, ale recenzi, která usiluje o ten zmíněný odstup a zároveň (a doufám, že především) vyjadřuje můj osobní názor.
Děkuju za reakci, která mě přimněla trochu se nad tím zamyslet.

diesbies @ 03.06.2014 21:07:25
Akana: Mně se ty Tvé recenze psané "s odstupem" líbí. Takové ty nekritické, obdivné "fanouškovské" recenze mi přijdou o ničem- nějaká objektivita nebo alespoň pokus o ni by měla být. Ale vím, že je to těžké.
Možnost desetihvězdičkového hodnocení by mi taky víc vyhovovala- ale nedá se nic dělat :)

16.05.2011 Petr Gratias | #

Šedesátá léta se otvírala světu pozoruhodnými alby, z nichž mnohé dnes tvoří základní kameny hudební historie populární potažmo rockové hudby. Československo druhé poloviny tohoto desetiletí hledělo na poli hudební kultury reagovat na pozitivní změny té doby a řada začínajících talentovaných skupin se snažila v tomto tvůrčím kvasu etablovat svůj názor. Vedle jiných bigbítových skupin té doby, které učinily svůj otisk v podobě nemnoha alb a singlů, jako byli Olympic, George And Beatovens, Flamengo, Matadors, Juventus, Framus Five, Blue Effect, Atlantis, Synkopy 61, Flamingo, Framus Five, Cardinals, Bluesmen, Soulmen…. je třeba jmenovat i Rebels.
Na počátku byly rozpačité pokusy skupin Mickey a Hurrican, z nichž se po řadě personálních proměn zrodili Rebels. Odbojný název skupiny s odstupem času v rámci „rebelie“ působí ovšem úsměvně, v dobových souvislostech těch časů se ovšem o rebelantství hovořit dalo. Na vystoupení vystupovali v pruhovaných trestaneckých oděvech, nebo naopak v květovaných košilích a šátcích ve stylu hippies.
Po nepodařeném začátku se po třech měsících skupina dokázala probojovat na podzim r. 1967 k 3. ceně na pražském Beat Cupu a obdržela uznání za pěvecký výkon od odborné kritiky. Rebels vystoupili také v Lucerně na I. československém beatovém festivalu v prosinci 1967, spolupořadatelem festivalu pražským Music f-clubem byli vyhodnoceni jako nejlepší skupina v Čechách. V anketě Beatová osobnost získali třetí místo v kategorii skupin. V hodnocení kritiků získali druhé místo. Obecně vzato: v dané konkurenci to byl velmi slušný úspěch.
Brzy nato Rebels natočili dvě skladby Creeque Alley (Mamas And Papas) a Words (Bee Gees). V české řeči byly natočeny dvě skladby Pět havranů a Definitivní konec, které byly vydány samostatně. Následně se díky producentu Michaelu Prostějovskému otevřely Rebels dveře do nahrávacího studia Supraphonu v Dejvicích, kde se začaly rodit nové vlastní skladby pro plánované album.
Realizačního programu se ale ujal dirigent a skladatel Václav Zahradník, který bohužel nebyl políben bigbítovou múzou a navzdory tomu, že Rebels se cítili být bigbítovou skupinou, ve které sice převládal podíl vícehlasého zpěvu, podle modelu amerického west-coastu, nebylo album koncipováno jako bigbítový produkt. To se dnes jeví jako chybný krok. Ovšem dost možná, že kdyby Rebels odmítli pokračovat v nastolené koncepci a trvali na ryze bigbítovém pojetí, projekt by nebyl realizován. Takto nám po více jak čtyřiceti letech zůstal dobový svědek pokusu vyrovnat se s pohádkovým tématem. Album aranžoval a autorsky se podílel na některých skladbách sám Zahradník a hudební doprovod obstaral jeho orchestr.

ŠÍPKOVÁ RUŽENKA - melodicky silná skladba SNĚHURKA, PERNÍKOVÁ CHALOUPKA - byl pokus o české rhythm and blues, HRNEČKU, VAŘ!, HLOUPEJ HONZA a
A ZAZVONIL ZVONEC. Na albu se krásně doplňují dva ústřední zpěváci: Korn s nosovým přízvukem a Plíva se sametovým timbrem. Do drážek alba se podařilo vložit i několik legrácek ze studia, což osvěžovalo při poslechu atmosféru písní.
Druhá strana alba byla nazpívána anglicky a byla sestavena z pěti převzatých skladeb amerických Mamas And Papas a skladby TWIST AND SHOUT, který emocionálně zpopularizovali raní Beatles. Pěvecky se jedná o relativně zdařilý počin, muzikantsky ovšem profesionálně chladně odvedený kalkul bez porozumění pro dané téma.
Na albu se ovšem realizoval méně nápadný experiment. Avantgardně smýšlející skladatel Petr Kotík (který na podobné bázi pracoval už v západní Evropě) ze skupiny QUaX na albu aplikoval elektronické pokusy se zvukem, u nás do té doby něco nevídaného!
Rebels procházeli řadou personálních změn, Borek Kadlec, Miroslav Helcl (varhany), Jiří Schilder, Anatoli Kohout (bicí nástroje). Jádrem skupiny zůstával Jiří Korn, obrýlená mánička s dlouhými vlasy. Usmálo se na ně štěstí a vystupovali i v zahraničí, a to v Polsku a potom i v NSR. Po natočení alba Šípková Růženka se sestava rozpadla. Svatopluk Čech se věnoval studiím (později nějaký čas vystupoval v bubble-gumové skupině svého známějšího bratra Ringa) a Josef Plíva, který natočil dnes zapomenuté písně a přezpíval do angličtiny celé album Šípková Růženka, po srpnové invazi spřátelených armád emigroval do USA.
Na album lze po letech pohlížet různými úhly pohledu. Ortodoxní rockeři ho budou vnímat jako naivní pop-music, citlivější posluchači poučeni dobovými poměry tehdejšího Československa ho pojímají jako zvláštní pokus jak se vyrovnat s tématem a vybřednout ze zavedených schémat. S odstupem času se dá říci, že je dobře, že album vyšlo. Je svědectvím své doby a odrazem okolností. Kolik jiných pokusů v dalších letech bylo zakázáno, nebo nebylo z nejrůznějších důvodů realizováno a žije jenom v myslích pamětníků. Lze si postesknout, že nebylo umožněno Rebels natočit album na přelomu let 1969 až 1970, kdy skupina v redukované a pozměněné sestavě (Zdeněk Juračka: kytara, Jiří Korn: baskytara, zpěv, Karel „Káša“ Jahn: bicí nástroje) vytvářela (a zdařile!) český derivát slavných londýnských Cream. Nepřeslechnutelné jsou zde variace na Doors a psychedelické imprese. Nastupující normalizace a osobní poměry uvnitř skupiny tomu zabránily.
Album Šípková Růženka (zcela nesmyslně) jako produkt dubčekovského pražského jara 1968 bylo uloženo k ledu. Ve své době se ovšem písně z alba často hrály v rozhlasu, což přispívalo k jeho popularizaci. Milovníci tragicky zesnulého zpěváka Jiřího Schelingera znají jeho Šípkovou Růženku (česká coververze balady Deep Purple – Soldier Of Fortune) a většinou nemají tušení, že se pod tímto názvem objevilo už deset let předtím pozapomenuté album zpívaných pohádek. Obal alba byl naivním výtvarným pokusem propojit pohádkové tajemno s hippieovskou atmosférou.
Reedice na vinylu byla realizována až v r. 1990. V r. 1996 byla připravena CD verze, která komplexním způsobem mapovala vedle daného alba i další neznámé či méně známé skladby a představila i expresivní koláž citovaného tria Rebels, čímž byl zachován ucelený pohled na krátkou historii skupiny.
Váhám mezi dvěma až třemi hvězdičkami. Zub času hodně zapracoval a třebaže to byl první nepodařený pokus o koncepční album, víc jak dvě hvězdičky dát nemohu, třebaže pěvecké výkony mají svou úroveň.




reagovat

Filozof @ 17.05.2011 10:33:14
Album Šípková Růženka je po mnoha stránkách průlomové. Milovníkovi tvrdých směrů se může zdát měkké, milovníkovi 60's s Mamas and Papas, Lovin' Spoonful a Byrds bude připadat jako jediná dobrá česká odpověď.
Navíc šlo o ve své době nevídaný experiment s koncepčním albem.

Pro mne osobně má i softrock a west coast své opodstatnění a mám ho rád - pokud je ve své vrcholné podobě. A to Rebels bezesporu pro naše země jsou. Ba dokonce mi přijde povedenější, než mnohé měkčí žánry v USA (raději si vždy poslechnu krásné, poetické, konzistentní Rebels než Byrds - např.)
plus minus tvrděrockových alb z té doby i u nás pár máme, takovéto jen toto jedno.

Petr Gratias @ 17.05.2011 15:45:01
Co se týče Šípkové Růženky, to je problém. Já ten jejich odkaz respektuji, ale album je obecně považováno za špatné. První koncepční projekt - no prosím. Ale to ztvárnění je kočkopes. Zahradník byl profesionál, jako Vobruba, Slováček, Hybš, ale i Valdauf a Poncar..... pro ně to byl kšeft udělat album. Ale nikdo se netrápil nějakým west-coastem a kapelami Mamas And Papas, Lovin´Spoonful, Byrds...
To je tam znát. Je to nestylotvorné a nedotažené po mnoha stránkách. Jsou tam výtečné vícehlasy, ale hudba je někde jinde. Ano, shodneme se, že je to jedinečný počin v tehdejším Československu, ale bohužel žádné výkladní zboží... proto ten můj postoj.
A zase - nemyslím si to zdaeka jenom já.....
Ahoj Petr.

PaloM @ 17.05.2011 17:02:49
Legendárny album sa mi dostal do rúk až vo forme CD. Pôvodná 1. strana LP ešte ako tak ujde - a dodnes počúvam len túto časť. Anglicky spievaná druhá časť, cover skladby, je úplne odfláknutá, chýba tomu duša. Keď to porovnám s originálnymi piesňami, znie to žalostne. Pozadie skupiny samozrejme nepoznám, verím Petrovi, ako to bolo. Na Rebels som nebol v čase dospievania citovo naviazaný a album som počul až po mnohých rokoch, z recenzie cítim, že moje dojmy nie sú až tak mimo.

Mirek Kostlivý @ 17.05.2011 18:57:47
Když jsem to album slyšel poprvé, tak jsem byl silně zklamán. Českou stranu desky jsem ještě bral, ale ta převzatá část je opravdu bídná, takovým coverům Matadors (i když z jiné oblasti) nesahají Rebels ani na paty. To i ti Cardinals mě více zaujali. Takže na Rebels jsem v té době nejvíce obdivoval dlouhé vlasy Korna, protože to byla pravděpodobně největší bigbeatová mánička u nás :-).

Filozof @ 17.05.2011 19:37:08
Petře, Petře...
"...obecně považováno za špatné..." kým?

Melodie 1969 - LP očima kritiků:
J. Černý, L. Jehne, L. Dorůžka, S. Titzl, J. K. Sýkora
průměr 3,8 hvězd - tj. na české album téměř rekord! Z nadšeného hodnocení nevybočoval ani jeden.

O 4 čísla dříve recenze A. Matzner: 4,5 hvězd - "...strana A (desky) předčila všechna očekávání..."
"... ...vznikla hudba, která zřejmě nadchne fanoušky pop music, ale i posluchače s náročnějším apetitem..."
"...je skutečně těžké rozhodnout, kterou ze stránek hudby více ocenit..."

Mimochodem - hned po té je recenzováno LP Matadors a dostává jen 3 hvězdy.

:-))

Filozof @ 17.05.2011 19:56:27
PaloM, Mirek
Holt někomu líbí, někomu nelíbí... tak to v muzice chodí. :-) Toto najdeme pod každou deskou zde.
Osobně mám Matadors docela rád, ale do svých coverů nic originálního nevložili. Je to horší kopie anglických a amerických skupin. Naproti tomu odvaha, s jakou předělali do svého stylu Rebels Twist And Shout je úžasná.
Horší je, že mám divný pocit, že Vám víc vadí ten styl jako takový, než konkrétně Rebels.

adam @ 17.05.2011 19:59:09
jedna z mála vecí z českej tvorby ktorá je ozaj zlá. neviem prečo, ale toto je omyl. celá kapela... socík odtial reve na všetky strany a cele je to patetické a neúprimné.

ps: toto je môj subjektívny názor. nenadávať.

adam @ 17.05.2011 20:32:18
este ma napada ze viac mi vadia uz len vondrackova, ringo cech a samozrejme produkcia skupiny kroky.

PaloM @ 18.05.2011 03:06:54
Filozof: nie, nie, štýl mám rád, ale originál. Celkom rád počúvam aj Beach Boys.
adam: možno tá nechuť pramení z "kariéry" Korna. Aspoň mne chvíľu trvalo, kým som strávil, že prominetný socialistický "kabaretný" spevák ešte pred normalizáciou bol "Rebel". Nemyslím, že z platne Rebels trčí socík, skôr taká nevinnosť a patetickosť, to bolo u nás štýlové koncom 60. rokov.

OHNOTHIMAGEN @ 18.05.2011 05:17:36
Filozof:
Honzo, nevím, jakou odvahu máš na mysli - verze "Twist and Shout" v podání Rebels vychází jednoznačně z rozteklého zpodobnění Mamas and Papas, přestože je rozteklé méně. Celkově vyznívá - stejně jako celé album - mdle a únavně. West-coast si obecně spojuji se svěžestí vokálů, ovšem o tom se zde nedá mluvit ani náhodou (už jen kvůli Kornově afektovaném přežvykování - zejména na druhé straně desky).

Mimochodem:
Byrds patří do west-coastu? To proboha snad ne.

Petr Gratias @ 18.05.2011 07:12:06
Ahoj Filofofe,
čekal jsem že vytáhneš tenhle trumf....
domnívám se, že ta situace je trochu komplikovanější. V r. 1968 se na české scéně objevily první "desky pro mladé" - nepočítám Neckáře (Který zpíval pro mladé) a renomovaní kritici chtěli povzbudit supraphonskou produkci směrem k mladým posluchačům v tom pozitivním slova smyslu. Olympic a Matadors byli dvba kohouti na jednom smetišti a jiné album s bigbítem tady ještě nebylo. Osobně se domnívám, že Černochovy nahrávky Juventusu byly v obecném slova smyslu kvalitnější. Škoda, že Juventus nedosáhli na regulérní album a Černoch odešel brzy na sólovou dráhu.
Ostatní bigbítové kapely se prostě nevešly do edičního plánu Supraphonu, ať už to bylo Flamengo nebo George And Beatovens, Synkopy 61 (těm nakonec vzniklý Panton pootevřel dveře později), Atlantis, Komety, Mefisto...
Šípková Růženka byl zajímavý pokus, který nevyšel.
Já jsem se o tom s Jiřím Černým před lety bavil, když jsme společně "analyzovali" českou buigbítovou produkci šedesátých let. Já se ptal, on odpovídal a přihodil jsem různé přípomínky... Rebels se otevřely dveře do Supraphonu až po jejich zabodování v BEAT CUPU 67 a díky umístění na I. čes. beatovém festivalu. Byly to ceny za vokální výkon, ale obecně jejich hudba byla mizerná a mluví o tom i Korn sám. Teprve když se konstituovalo trio Rebels ve stylu Cream, tak se to prudce odrazilo vzhůru, ale ani oni na album nedosáhli....
Zejména ta druhá strana - to je fakt průser. Ten instrumentální doprovod je o něčem úplně jiném....

adam @ 18.05.2011 10:16:43
Ono to je tým Kornom, nakolko ak sa niekto tak prisposobuje tomu co chce trh a hlavne stat, tak potom sa nejedna ani velmi o umenie a kvalitu v tom uz tazko hladat. Proste ked pocujem Korn, tak sa mi vybavi Miss Moskva a konec... Taketo sračky režim vydával, ale kvalitu zakázal (Barina, PPU, DG307, Mišík, GATTCH, a kopec iných samozrejme)

Petr Gratias @ 18.05.2011 11:07:04
Zdravím Adama.... souhlasím.
Nicméně, abych byl objektivní, tak znovuvzkříšené trio Rebels před lety bylo milé překvapení a....
i když nejsem specialistou na vokální sound, slyšel jsem víceméně náhodně 4TET, kde Korn zpívá a i když to nemá nic společného s progresivním rockem a s dalšími deriváty, o kterých se na Progboardu píše... bylo to velmi profesionální!
Čisté hlasy, nádherně zaranžované a velmi citlivě vybrané do dokonalé harmonické polyfonie....
I jako rocker dokážu tyto věci ocenit, třebaže ty kornovské hrůzy ze sedmdesátých a osmdesátých let ve mně vyvolávaly noční děs.

Filozof @ 18.05.2011 13:20:21
OHNOTHIMAGEN
No oni celí Rebels vycházejí hodně z Ms a Ps - jsou trochu jiní, ale já mám hodně rád oboje. Rozhodně mi to nepřijde rozbředlé (nebo jaks to psal). Holt vkus. S tou odvahou jsem to myslel u nás - jako protiváhu Matadors a dalších, kteří hráli (soudě dle desek - osobně jsem je vidět nemohl...) všichni podobný styl - vzor britské tvrdší kapely + černí US soul- a bluesmani. Rebels a Synkopy 61 hráli jinak. A vzít si Mamas and Papas za vzor v roce 68 v ČR mi přijde odvaha - právě zvlášť u skladby, kterou každý zná spíš jako dravou a rychlou.
Osobně ty lehčí a měkčí rockové žánry moc nemusím, ale právě Mamas a Papas a Rebels mimořádně oceňuji - podle mne jsou fantastičtí - mimo jiné proto, že "nesmrdí" country, což u US kapel dost často hrozí.

Filozof @ 18.05.2011 13:51:07
Petr Gratias
No, pro mne (a mnoho dalších) to prostě průser není. Nemá cenu to dál rozebírat. Každý "máme jiné uši" - to je normální.
Jen podotýkám, že vůbec neberu v úvahu slova, která o své vlastní hudbě říkají muzikanti. To se vůbec nedá brát vážně - z logiky věci. Všechno nové je vždy nejlepší jejich hudba, velká část toho starého je "hrůza" - tím kdybychom se měli řídit, neposloucháme skoro nic. Je to dáno tím, že sami vidí na sobě vzrůst instrumentálních schopností a cítí snahu se obhajovat, že vydávali desky v době, kdy hráli hůře než teď.
Poslechni se kohokoliv z muzikantů, jak mluví o hudbě jejich skupin v polovině 60's - dokola čteš že to byla "sranda - vůbec jsme neuměli hrát..." nebo " "hrůza - vůbec jsme neuměli hrát...". Oni nehodnotí hudbu, ale svoje instrumentální umění. A mne zajímá hudba. 9/10 interpretů, které poslouchám asi podle učebnic neumějí hrát. :-)

Filozof @ 18.05.2011 13:54:23
PaloM
To docela chápu - já to měl podobně s Vaším Hammelem. Protože jsem ho zažil jen jako součást bolševik-popu, který mi přijde neslaný nemastný, vůbec jsem nechápal jeho postavení a adoraci, dokud jsem se neseznámil s jeho historií z dob, kdy jsem ji nemohl "live" vnímat a s jeho hudbou z těch dob.
Holt kurvy bolševický donutili velkou část slušnejch lidí k neslušné hudbě. :-( A to ještě Korn mi přijde docela dobrej - spoustu jsem jich vnímal v 70's a 80's jako horších a nudnějších.

Petr Gratias @ 18.05.2011 14:17:57
Ano Filozofe... můžeš mít pravdu. Poměrně hodně muzikantů, když zestárlo mluví o té minulosti v podobném tónu, co nastiňuješ, ale zase ne úplně všichni. Mám i jiné zkušenosti.
Ještě jedna spekulace, jestli dovolíš - kdyby byla B strana Šípkové růženky nahrána akusticky s kytarami a Zahradník ty jeho orchestrace nechal "doma", bylo by zajímavé dnes poslouchat ty českéo coververze Mamas And Papas a třeba i Twist And Shout (tohle ale známe jako údernou skladbu, takže v tomto případě by to asi neplatilo).
Jenže tenkrát se takto neuvažovalo a natáčet nějak unplugged, to nikdo ani neuměl a neznal....

adam @ 18.05.2011 14:28:13
dovolim si nesuhlasit. aj ked hammel bol komunisticka svina, predsa len sa hudobne kurvil na inej urovni ako korn. ale to je asi jedno.
co sa tyka toho unplugged. tak v 1969 hammel nahral taky album - pokoj vam, ale cenzura ho stopla. preto vysiel prvykrat az o 30 rokov... preco potom zacal hammel struhat velkeho komunistu nechapem....

Petr Gratias @ 18.05.2011 14:30:05
Ahoj Filozofe ještě jednou....
Nevím, něco mi říká, že asi budeš z Prahy a proto tento dotaz.
Pamatuješ si skupinu Formace?
Hráli jen pár měsíců. Já měl to štěstí, že jsem je viděl naživo. Bylo to na jaře 1973. Hráli opravdový bluesrock!

Sestava:
Vladimír Mišík: sólový zpěv, foukací harmonika
Petr Pokorný: elektrická kytara
Michal Vračko: elektrická kytara
Jiří Kozel "Mužík": baskytara, zpěv
Karel "Káša" Jahn: bicí nástroje

součástí kapely,ale i jako sólista byl i Petr Kalandra.

Hráli mj. Rolling Stones, ale také Santanu (No One To Depend On). Vračko měl hendrixovskou hřív z a Pokorný měl vlasy až na prsa a krásně sjížděli ty dvojsóla co hraje Carlos Santana a Neal Schon...
Hráli asi desetiminutové blues, které přecházelo do boogie. V té době byl bigbít velmi vácným zbožím na scéně a tak se to nedá ani po tolika letech zapomenout!!
Tlak bolševické hydry byl tak neúprosnýu, že jim na Žofíně a v Riegrových sadech vypnuli během produkce proud.... jak mi říkal Vláďa Mišík.
Škoda, že po nich nezůstal žádný zvukový záznam.

Apropos... když se vrátíš zpět k Inner Mounting Flame - budeš tam mít jěště "něco", samozřejmě nejen Ty. Zajímá mě Tvůj názor

Mohyla @ 18.05.2011 17:21:06
Môj príspevok slúži len na objektivizáciu tvorby skupiny Rebels. V roku 1996 vydal Bonton kompiláciu Rebels komplet. Prvé dve skladby sú nahrávky, kde skupina okrem spevu aj hraje(s nimi vystúpila aj na Beat festivale 1968,alebo 1967). Ide o skladby Creeque Alley a Words. Tiež sú tam nahrávky z neskoršieho obdobia po Šípkovej Rúženke. Na adrese
>> odkaz sú ukážky. Myslím, že po ich vypočutí si Rebels mierne vylepšia skóre.

Filozof @ 18.05.2011 19:31:49
Adam
"...hammel bol komunisticka svina..."
to jsem netušil. Pouze jsem psal o jeho popu. Jeho charakter jsem nikdy nestudoval.

Filozof @ 18.05.2011 19:58:31
Petr G
Z Prahy fakt nejsem... :-))) S Pražáky mám celoživotně zkušenosti dost negativní. :-)

Formaci neznám a pokud po ní nejsou nahrávky, ani nemohu. Škoda, že něco nezbylo... určitě to bylo zajímavé.

Ad Mahavishnu... čoveče já to nemám čas číst - mám spoustu práce.

Filozof @ 18.05.2011 19:59:53
Mohyla - to 2CD komplet mám - hned jak vyšel, vyměnil jsem ho za původní CD - to byla jasná věc. :-)

adam @ 18.05.2011 21:21:57
zial je to pravda, dokonca je aj v cibulkovych zoznamoch. krycie meno pravnik..... no ale hudbu robil hustu.

merhaut @ 18.05.2011 21:36:51
To jsou stupidní odsudky...

OHNOTHIMAGEN @ 18.05.2011 22:48:58
Jaký má smysl tu kádrovat? Mám začít nesnášet Neckáře, protože byl ve straně? Co je mi do Hammela, byl-li tím, kým je nazván? No a co jako?! Za chvíli bych začal zkoumat charaktery všech muzikantů, protože se dočtu, že tenhle tohle a támhleto ... a tohohle poslal někam ... a co dělal a s kým - a poslouchal bych ticho. Ani náhodou.

Filozof @ 19.05.2011 06:52:47
Ale klidně - ať někdo kádruje, ale patří to do sociologie, politologie či etiky, nesouvisí to nijak s hudbou.

adam @ 19.05.2011 07:52:44
No neviem, ale ak raz hudobnik poprie sam seba a zacne komponovat, pripadne v horsom pripade len odspieva niekoho odpad, vsetko v duchu prachov a zvratenej ideologie, tak potom to nie je o hudbe, ale o politike. Mnoho hudobnikov kolaborovalo, vlastne asi drviva vacsina, ale taky humus aky predvazal napriklad Korn, to sa len tak nevidi. Plno hudobnikov spravilo krok vedla. ok, niektori aj viac krokov, ale ist 20 rokov v duchu niecoho ako socik, tak sorry, ale nie som schopny take ani pochopit, ale ani pocuvat.
Tot moj nazor.

merhaut @ 19.05.2011 07:56:44
"No neviem" – a u toho bych v tvém případě zůstal.

nowhere_man @ 19.05.2011 08:18:25
adam: Mám strašne rád Hammelovu tvorbu, jedna z najlepších pre mňa na Slovensku. A neriešim žiadne spisy, objavili sa tam aj ľudia, čo vôbec nič s ŠtB nemali. Ale nedá mi nespomenúť môjho najväčšieho obľúbenca na poli hudby - Deža Ursinyho. Neviem, či je na progboarde niekto, kto jeho osobitosť a hudobný prínos necíti. V každom prípade je to veľmi rešpektovaná hudobná osobnosť. A pritom v roku 1987 zhudobnil básnickú zbierku Miroslava Váleka Slovo, ktorá oslavuje komunistickú stranu. A aj ju naspieval do rovnomenného filmu. No a? Jeden prešľap, ktorý nezatieni zvyšok jeho života. A to si myslím aj o Hammelovi.

adam @ 19.05.2011 08:21:06
Presne o tom som pisal. Jeden preslap je ok, taka bola doba.... Aj Balgo (hammel) urobil preslapy, aj ked v hudbe asi len dva tri, ale Korn ich robil 20 rokov. to je to co vravim a teda ako tu nie je skupina Elán, alebo Kroky, alebo x dalsich, tak sem na progboard nepatri ani Korn to je vsetko co som chcel povedat.

nowhere_man @ 19.05.2011 08:50:14
adam: Veď ja sa Korna nezastávam, lebo ho nepoznám ani hudobne (ak nepočítam Olympic), ani ľudsky. Každopádne ho tiež vnímam tak ako ty viac-menej. Ja som sa zastával Hammela, nie Korna. Bola to len reakcia na "komunistickú sviňu".

Petr Gratias @ 19.05.2011 09:31:20
Zdravím Vás, pánové progboardisté (málem jsem napsal snowboardisté, sorry...)
Netišil jsem, jak vášnivou polemiku vyvolá Šípková Růženka - nicméně ta politika....
Otázka stojí, jestli se do toho pouštět a vyvolávat další třenice.
Je pravda, že řada hudebníků kolaborovala. Někteří z donucení, jiní z prospěchu, jiní z přesvědčení. Ale asi je třeba individuálně posuzovat ten který případ a každý z hudebníků a zpěváků se nepohyboval ve stejné společnosti a má tedy i různé zkušenosti, tedy se to nedá paušalizovat.
Takový Vlasta Třešňák má zkušenosti s StB jako by žil za protektorátu. Když někomu vrážejí jehly pod nehty a používají bití... tak si uděláte určitou představu o hrůznosti bývalého režimu, Marta Kubišová (která byla propojena s pražským jarem 1968 a s dubčekovským principem socialistických svobod reformního komunismu zase byla generálním ředitelem Pragokoncertu dehonestována tím, že byly na objednávku vyrobeny pornografické fotky z nějakých orgií (evidentní sprostý podvrh)... a skončila. JUDr. Hrabala ale neváhal ani po tomto zveřejnění zaměstnat Ladislav Štaidl (vysvětloval to tak, že je Hrabal "profesionál"!)
Pražskému výběru nasadili štěnice do šatny před koncertem v Hradci Králové a skupina skončila. Kocáb a Pavlíček ale nebyli doslova zlikvidováni a zavřeni - jenom jim bylo zabráněno ve veřejném v vystupování (Kocáb dál komponoval filmovou a scénickou hudbu a Pavlíček podobně.... jejich umělecký význam si ani bolševici nemohli "dovolit" pominout.. tak jim jenom ztrpčovali život, nakonec ale jejich návrat na scénu povolili a Kocáb dokonce mohl ještě před revolucí vycestovat do USA, tgam se zkontaktovat se Zappou...
Jiný případ byl Jan Hammer - toho bolševici úplně zapudili a v té nenávisti šli tak daleko, že ztrpčovali život jeho matce zpěvačce Vlastě Průchové kde mohli... Hammerovu sestru Andreu Hammerovou, velmi schopnou baletku vyhodili soudruzi na hodinu z Národního divadla a chudák skončila na psychiatrické léčebně.... (Hammer ji věnoval na albu Mahavishnu Orchestra - Between Nothingness And Eternity skladbu Sister Andrea)....
Oldřich Janota byl zase tichým nařízením StB svěřen do "ústavní psychiatrické péče" a naštěstí to přežil. Janota byl totálně nezařaditelný a komunisté se ho báli ne kvůli nějakému prozápadnímu smýšlení, ale protože byl jiný a odváděl pozornost intelektuálně založených posluchačů "nesprávným ideologickým směrem",
Vladimír Mišík byla zase sledován nasazenou lidskou sviní od StB v širším společenství kolem kapely a jeho porušení nařízení Pragokoncertu a Pražského kulturního střediska, tím že se odchýlil od schváleného programu byl jenom záměr!! jak ho zlikvidovat až "do zapomnění". Pak se ale po necelých pěti letech vrátil na scénu tím, že musel povinně i on vystoupit na Politickém festivalu. Před závěrečným defilé chtěl prchnout na záchod, ale estébáci mu pohrozili, že pokud tam nepůjde - skončí definitivně!
Vynikající bubeník Erno Šedivý a Ivan Khunt (Flamengo) sice měli vztah k psychotropním látkám a alkoholu, ale jejich umělecký potenciál tím nebyl alespoň v r. 1972 vážněji narušen... soudruzi, ale usoudili že bude lepší, když budou v ČKD raději jezdit s ještěrkou mezi dělníky v montérkách....
Mistr Werich byl zneužit StB k tzv. Antichartě a byl přizván do Národního divadla. Werich v téo době špatně slyšel a hned nepochopil, co se po něm očekává. Když to pochopil, obrátil se ve foyer a chtěl ihned odejít, se Švorcovou nechtěl mít nic společného. StB ale uzavřela východy na klíč a donutila Wericha zůstat. Pro část neinformovaného národa byl pak Weich TEN, který PODEPSAL.... jak stupidní....
Takhle bychom mohli pokračovat dál a dál....
Jak to bylo s Pavolem Hammelem opravdu nevím. Vím, že byl náměstkem ministra kultury SR (což bylo do jisté míry nezvyklé, v Čechách by něco takového možné nebylo), Deža Ursíniho si velmi vážím a to jeho zhudebnění Válkovy komunistické poezie... to slyším poprvé.
Také jsem se dozvěděl, že v sedmdsátých letech Marián Varga prohlásil, že bratislavská konzervatoř v době slovenskej normalizácie je na mizerné úrovni, že vychovává nevzdělané primadony bez talentu a myslím, že ho to stálo na nějakou dobu kvalifikaci. Tehdy se říkalo, že "onemocněl", protože on měl vždycky slabý žaludek a měl zdravotní problémy. Ministr Válek (ten básník) ho ale nenechal zlikvidovat, protože si byl vědom toho, že Varga je umělecká devíza, která by nebyla nahraditelná..... Ale to budou lépe moci posoudit přátelé progboardisté ze Slovenska, kteří zhnali poměry lépe na Slovensku než já.
O kolaboraci některých zpěváků a hudebníků si nedělám iluze - podívejte se na Pavla Lišku nebo Pepíka Laufera s tou ostudnou písní k kapitánu Minaříkovi.... Laufer měl ale asi nějaký škraloup a StB ho donutila, aby tuhle písen nazpíval....
Ano, tohle je široké téma k diskusi.
Možná bych to mohl převrátit jiným směrem.
Reinhard Heydrich - známý kat českého lidu - měl také osobité metody. Pozval vytipovaného člověka (soukmenovce) na večeři, když cinkly sklenice s aperitivem a člověk na opačné straně stolu upil, Heydrich třekl: Právě jste vypil jed. Má mírně zpomalenou reakci. Pokud mi neřeknete tu a tu informaci po pravdě, odejdu a vy se za několik minut zhroutíte a je po vás. V kapse mám ale protijed a ten vám podám, v případě vaši loajality a ten vás zachrání..... mefistofelskyďábelské, co říkáte?
Byly případy, že StB postupovala k vytipovaným objektům podobně, anebo i tak, že nechala vyfotit vytipovaného člověka v kavárně s přítelkyní a vydírala ho tím, že fotografii předá jeho žárlivé ženě (stačila si mezitím zjistit, jaká jeho žena je a co na ni platí). Kdo by dokázal být takovýu hrdina a odolal by?
Opravdu široké téma k zamyšlení... ale vraťme se zpátky k hudbě!!!

merhaut @ 19.05.2011 10:09:09
Cenzura opět vystrkuje růžky?

Primitivní odsudky toho, či onoho, postavené jen na existenci členství v KSČ anebo záznamu v seznamech Stb, jsou projevem rudočerného vnímání světa, zabedněnosti.

nowhere_man @ 19.05.2011 10:11:45
Petr Gratias: tu je odkaz na tú Dežovu nešťastnú kapitolu >> odkaz

PaloM @ 19.05.2011 11:00:15
Joj, zase je to na nepríjemnú tému. Mňa nebavia tieto kádrovačky. Aj hudobník, umelec je človek, môže spraviť prešľap. Je mi smutno, čo som sa pred pár rokmi dozvedel o Nohavicovi a Neckářovi. Ani neviem, kde je pravda a či sa dá vôbec objektívne posúdiť. Fakt je, že odvtedy som si ani CD Nohavicu nepustil, neskôr tiež ani Neckářa. Cítil som to ako zradu na fanúšikoch. Myslím, že som im už odpustil a odpustenie (nie zabudnutie) by mohol byť najlepší spôsob, ako sa s tým vysporiadať. Nech ich súdi najvyšší Šéf, nikto nie sme bez viny - držali sme hubu a krok (česť výnimkám).
S Hammelom nemám (zatiaľ) žiadny problém. Neviem, že by bol v strane a že by niekomu konkrétne ublížil. Ale Varga mal s Hammelovou prispôsobivosťou režimu problémy stráviť to. Prečo si robiť svet stále horším a špinavším. Tešme sa z peknej muziky, a tú Hammel vedel robiť. Rovnako ako Nohavica a Neckářovci.

Petr Gratias @ 19.05.2011 12:43:26
For Nowhere Man....
děkuji za nasměrování na článek o Dežovi Ursínym.
Velice zajímavé. Dobře napsané a empatické.
Ještě jednou díky.
Navzdory všemu - Deža Ursínyho si velmi vážím!
Nevím jak na Slovensku, ale jak já říkám v Zemích koruny české se jeho skladby bohužel vůbec nehrají. Jakoby neexistoval. Vsadím se, že z deseti vytipovaných dramaturgů u nás šest nebude vědět kdo to je (o moderátorech to platí stoprocentně). Dva už jeho jméno slyšeli a jenom dva by dokázali říct, že je to hudebník, skladatel a zpěvák...
Nechci to dramatizovat, ale myslím, že to tak nějak bude.

nowhere_man @ 19.05.2011 12:58:16
Petr Gratias: Nie je zač. Tým som chcel len informovať, nie odsudzovať. Takže len zopakujem, že pre mňa je Dežo najmilovanejší hudobník. Jeho celú hudbu vlastním a poznám, rovnako aj knihu Listy Zdenke Krejčovej, knihu Pevniny a vrchy a DVD Momentky. Dežo je pre mňa veľmi významná postava v mojom živote, ovplyvnil ma hudbou aj svojim životom. A ako každý, aj on nebol dokonalý a spomínané Slovo ani len trochu neubralo jeho kúzlo, ktoré voči nemu cítim.

Čo sa týka hranosti, možnože Dežo je známejší u nás (predsa len bol Slovák), hlavne v Bratislave. Mám veľa známych, čo ho počúvajú, ale to je veľmi malý okruh. Napríklad rádio nepočúvam vôbec (výnimka je bratislavské rádio Aligátor zamerané na klasický rock), takže neviem sa vyjadriť, ale nemyslím, že ho hrajú. Možno v rádiu Devín, tam som počul hrať už aj Collegium Musicum, Fermatu.

Mimochodom, knihu Černý racek som čítal už dvakrát, takže to Vás musím pochváliť. A teším sa na tú knihu o Progrese (Organization, 2).

mikepis @ 19.05.2011 13:21:48
Válek je pre mňa po Rúfusovi najlepší slovenský basnik. Nebudem ho čítať, lebo bol komunistický minister kultúry?

Nohavica pretextoval She's gone od Sabbath tak, že Rottrová to spieva stokrát lepšie ako Ozzy. Odignorujem ho, lebo bol kolaborant?

Merhaut má pravdu, krvavočervené videnie sveta.

nowhere_man @ 19.05.2011 13:29:53
mikepis: presne to si myslím aj ja. Ja nikdy neskúmam takéto súvislosti o hudobníkoch a keď sa ich dozviem, tak to nikdy nemá vplyv na obľúbenosť ich hudby u mňa. To isté sa týka aj spisovateľov. Pre mňa je podstatné umelcovo dielo, nie život (hoci niekedy je veľmi inšpirujúci).

Mirek Kostlivý @ 19.05.2011 18:15:44
Taky si myslím, že posuzování hudebníka podle jeho morálních či jiných vlastností (donášel, byl v KSČ ap.) sem nepatří.
A jako perličku dodávám: Léta jsem chodil do hospody U Betlémské kaple, což je asi 100m od Bartolomějské. A dobře si pamatuji, jak tam (většinou sám) popíjel v rohu harmonikář František Horáček (Jim Čert). Vůbec si nevybavuji, že by tam vůči nám vyvíjel nějakou aktivitu. A co se tam napovídalo, tak to si asi každý dokáže představit. Plánovali jsme tam např. nějaký hudební festival s Pepou Nosem, který nám potom SSM na VŠ nepovolilo. A že je i Pepa na seznamech? No a co? Kdyby každý prožil to co on, tak nevím jak by se zachoval. Kdo nebyl nikdy vyslýchán StB (ani já nebyl), tak těžko může někoho odsuzovat. Svět opravdu není černobílý ... Nebuďme fanatiky jako je Petr C. A protože pro mě objevil Captaina Beefhearta, tak mu i ten jeho fanatismus odpouštím :-).

Petr Gratias @ 19.05.2011 21:24:32
Zdravím ještě jednou Nowhere mana a děkuji za uznání. Vzkaz přetlumočím i Oldovi Veselému.
Na knize V erbu Progres zvolna pracujeme, ale jde to opravdu pomalu....

PaloM @ 20.05.2011 03:28:30
Na knihu o skupine Progres (a verím, že o všetkých je verziách) sa veľmi teším, snáď sa vydania do penzie dožijem :-) Ešte keby tak niekto napísal o moravskej či brnenskej "alternatívnej scéne" - Bittová, Dunaj, Fajt, Václavek, E, ...

Filozof @ 20.05.2011 07:13:03
Díky za všechny zajímavé informace o hudebnících a jejich chování za bolševika.
Je to zajímavé, ALE nijak to nesouvisí s hudbou. NECHÁPU, jak si někdo může přestat pouštět skladbu jen proto, že se v mezičase dozvěděl něco o jejím autorovi... Ta skladba je logicky pořád stejně pěkná, tak se mu přeci nemůže začít méně líbit! A navíc - když se pak ukáže, že daná informace byla lež, skladby je najednpu zase poslouchatelná??
O hudebnících a jejich osudech a hlavně o pohledu na tuto dobu a tyto jevy jsme se dost napovídali s Jirkou Černým - asi víte, že je na toto úplná studnice vědomostí. Ale on i já 100% uznáváme, že je třeba absolutně oddělovat tvorbu od interpreta - v čemž se plete třeba Vlček. Je to věc logiky a ne postoje.

A hodnocení situace před rokem 1989, poměrů a atmosféry ve vzduchu si dovolím nebrat od lidí, kteří to nezažili. Ta existenční dilemata byla opravdu strašně těžká. I když někomu nehrozili zavřením, tak ztráta povolání, měl-li třeba 2 děti a myslel-li na ně, byla hodně drsná. Být hrdinou sám za sebe může každý. Být hrdinou za druhé (rodinu) už je podstatně problematičtější a nelze to jednoznačně doporučit...

Knihy si rád koupím, až na ně budu mít. Snad za 2 roky...

adam @ 20.05.2011 07:41:25
Nikto si neprestal predpokladam pustat muziku len preto ze interpret je bolsevik. Ja som spomenul ze Korna a jeho tvorbu povazujem za hudobny podpriemer a odpad. Bez ohladu na to ci bol, ci nebol bolsevik. Elan tiez nepocuvam a nemam rad ich muziku. Opat nie preto ze boli poplatni rezimu, ale preto ze sa mi to skratka nepaci. DTTO pre x dalsich dobovych kapiel.
Minulost jednotlivych interpretov ma zaujima z toho dovodu, ze vacsinou sa to odrazi aj v tvorbe, ergo ta sa stava okamzite definovatelnou ako zla. Ako v podstate vsetko co chce byt niekomu-niecomu poplatne. Mozu byt aj vynimky, ale neviem o nich. Ako som uz pisal, krok vedla je jedna vec, kolaboracia je vec druha.

Filozof @ 20.05.2011 08:33:50
Adam
Ty ne, ale PaloM:
"...Je mi smutno, čo som sa pred pár rokmi dozvedel o Nohavicovi a Neckářovi. ... Fakt je, že odvtedy som si ani CD Nohavicu nepustil, neskôr tiež ani Neckářa..."

Mimochodem - kolik Ti je?

OHNOTHIMAGEN @ 20.05.2011 09:30:37
Názor na hudbu by si každý měl udělat sám svůj vlastní a nespoléhat na vnější vlivy. Je mi úplně jedno, jestli třeba zrovna Neckář či Nohavica spolupracovali s StB nebo jestli se Hammel a Korn a bůhvíkdoještě zahazovali se stranou.

A přeneseno na tuto situaci: někdo je v Cibulkových seznamech, spolupracoval, byl ve straně, podepsal Antichartu - automaticky to tedy znamená, že k jeho tvorbě budu mít a priori negativní přístup? To je ovšem ubohost.

Např. Michal Zadávit a Kroky: jejich hudba je ohavná, nelíbí se mi. (Možná jí nerozumím.) Ale rozhodně to není kvůli tomu, že v pozadí Zadávita stál dr. Janeček. (Ten ostatně stál i v pozadí Rebels, a je mi to totálně jedno.)

Kdybych to chtěl dohnat ad absurdum, tak ze mě bude totální pozér a bude se mi (ne)líbit všechna hudba, co se (ne)líbí všem ostatním. Přizpůsobit se situaci.
Můžu tady začít plesat třeba nad King Crimson, Pink Floyd nebo VdGG, protože se to (kór tady) "nosí", ale mně se prostě jejich tvorba osobně nelíbí a neoslovuje mě(a podotýkám, že většinu jejich tvorby jsem slyšel, takže to nepramení z nedostatečné znalosti).
Další: mám opravdu moc rád Beatles a Hollies. Vzhledem k tomu, že Lennon Hollies nesnášel, měl bych dělat totéž?

Předsudky a odsudky na základě nulových osobních zkušeností a jednostranných informací jsou strašná věc.

adam @ 20.05.2011 10:02:37
Vychádzal som samozrejme z osobneho vkusu a nikoho nemam chut ovplyvnovat, akurat si myslim ze niektore hudbne skupiny sem proste nepatria. Napriklad ani ten spominany Nohavica tu nie je. Takze nemyslim ze by som sa ruhal. :-) Viem ze kazdeho z nas formovala ina hudba, ine prostredie, ina doba a iny socialny status. Ja mam len 31, ale vyrastal som v rodine ktora si Stb uzila natvrdo, napriek veku ktory som za sociku mal uzil som si co to aj ja a dodnes mam na to spomienky ktore bolia.
Preto mi niektore veci asociuju to, co povazujem za ozajstne zlo. A nech sa nikto neurazi, nebudem si tie veci pustat a ani ich ospevovat ake boli super, ked si myslim ze neboli.
Neodsudzujem nikoho, je mi totiz uplne jedno kto co robil, ak ma maslo na hlave nech si to riesi so svojim svedomim, ale ak raz niekto komponuje muziku ktora sa mi nepaci a vyvolava vo mne negativne emocie, tak potom sorry ak sa vyjadrim ze je to odpad.

Filozof @ 20.05.2011 10:21:50
Adam
Neboli je to totéž, jakoby Ti tu hudbu pouštěli na zubařském křesle...
Máš samozřejmě právo si svůj názor vytvářet na základě čehokoliv - jen je dobře, abychom to my ostatní věděli - že to u Tebe občas nesouhlasí s hudbou jako takovou, ale s okolnostmi (z dob, kdy Ti bylo 9 a méně). Pak si můžeme Tvoje názory zasadit do správného rámce.

b.wolf @ 20.05.2011 10:22:48
to je teda reakcí na takový humáč jako je Korn; tady ty "umělce" , dnes už zombie tohoto typu, kteří se (podle občasného poslechu rádia) zase vytahují,nemusím a nikdy muset nebudu-stačí říct Miška Zadávit a osypu se...

PaloM @ 20.05.2011 19:08:24
Filozof: 54 rokov. Neviem to vysveliť logicky, proste mám blok na Nohavicu a Neckářa, bavil som sa o tom so známymi a nie som sám s takou reakciou. Odpustil som im, a čakám, že ma to prejde, škoda by bolo, aby som ich CD už v budúcnosti nepočúval. Proste z ľudského hľadiska je ťažké sa odosobniť. A to nemáme v rodine žiadne skúsenosti s ŠtB, všetci boli a sú nestraníci.
Ak si myslíš, že sa to dá ľahko oddeliť (muzika a osobné konanie), to sa veľmi mýliš. Je to zložité a nemôžeš na to použiť jednotnú šablonu správania sa.

Adam: úplne ťa chápem a neodsudzujem tvoje názory, keď bola rodina postihnutá represáliami. Nedá sa zabudnúť a sú iba dve cesty: súdiť sa o spravodlivosť (na to má každý právo) alebo odpustiť (to nie každý dokáže).

merhaut @ 20.05.2011 19:56:09
Neckářovi ale není co odpouštět...

Filozof @ 20.05.2011 22:43:30
PaloM
"54 rokov"
Já se ptal Adama... :-) U Tebe přibližný věk vím, Adam mi přišel mladý.

"...Ak si myslíš, že sa to dá ľahko oddeliť..."
Nepsal jsem o tom, co se dá, ale co by se mělo. Jestli to je nebo není těžké pro konkrétní lidi se neodvažuji soudit.

PaloM @ 21.05.2011 04:20:12
merhaut: vychádzal som zo správ, napr. LN: Neckář donášel StB >> odkaz Sú to 4 roky a nemám novšie správy, či sa súdnou cestou očistil.

Petr Gratias @ 21.05.2011 08:58:31
Co se týče Vaška Neckáře, nejsem infomován o jeho přímých kontaktech s StB, ale jedno je známé, že když JUDr. Hrabal, všemocný ředitel Pragokoncertu v r. 1970 zmanažoval tu odpornou akci proti Martě Kubišové (Které si velmi vážím), tak byl Neckář pozván na Pragokoncert a Hrabal Neckáře nutil, aby mu odsouhlasil, že na pornofotogtrafii s orgiemi je Marta Kubišová. Neckář řekl,žze dáma na obrázku vypadá jako Marta Kubišová, ale že to ona není, že je to dokonalá profesionální fotomontáž. Hrabal se rozzuřil a začal na Neckáře řvát, že mu to Neckář potvrdí, nebo že skončil. A Neckář projevil statečnost a Hrabalovi vzdoroval a nepodepsal mu nic. Když potom česká oficiální pop-music měla odletět do SSSR na přátelský koncert k našim východním bratrům a měla se tak projevit loajalita kulturní frontgy vůči našim "osvoboditelům", tak Nechář v Ruzyni, kam se s nimi přišel rozloučit Hrabal osobně, neckář najednou nahlas zvolal: "Nemůžeme odletět nejsme tady všichni.... Chybí Kubišová!"
Hrabal si ho nenávistně změřil a Neckář si v té chvíli myslel, že definitivně skončil.....
Jaký byl další vývoj samozřejmě nevím. Neckář a Bacily bývali pravidelnými laureáty politických festivalů v Sokolově a na Sovětské písni Ostrava...
V každém případě výše uvedená fakta svědčí o jeho osobní statečnosti... dále to nebudu komentovat.
Jeho kontakty s Deanem Reedem jsou mi totálně cizí.
Bacily byla skvělá rocková skupina, se slušným instrumentálním potenciálem.... chce se mi jenom říct, že byla ve "špatných službách"....

Petr Gratias @ 21.05.2011 09:13:47
Co se mě týče, neměl jsem bývalý režim v lásce. Měl jsem v rodině dva strýce - politické vězně padesátých let, mého dědečka, poctivého živnostníka zlikvidovali na počátku padesátých let, třebaže zakoupil úplně nové strojní zařízení (byl mlynář), babička jako žena "kulaka" nedostávala řadu let žádný důchod, měnová reforma zatřásla s jejich úsporami a můj otec byl politicky nespolehlivý živel. Mě sice bolševik nepronásledoval, ale stejně jsem byl StB v sedmdesátých letech vyšetřován za opravdovou hloupost....
To jsou ale osobní věci. Politika prorůstala do všech stránek života a všude chtěli mít soudruzoi kontrolu a svoje lidi a to se týkalo i hudby. Absolutně nesmyslně dusili a likvidali všechno, co neodpovídalo jejich ideologických představám a co bylo spojeno s něčím přícházejícím ze Západu.
Procesy s chartisty a cílený útok pro Plastic People Of The Universe byl směšný a ubohý....
Restrikce bolševika proti hudbě se projevila nenávistí a lhostejností mládeže proti režimu a vyvolávala odpor a hlavně pasivní rezistenci a nezájem o jejich ideologické plány. Bolševik to věděkl a tak chtěl podchytit alespoň tu část mládeže, která byla v SSM, pak mnozí z nich vstupovali do KSČ a strana se jim postarala o lepší místa, prémie a také o byty a tak jim hodně "mladých" uvěřilo a z nich se tako bohužel rekrutovala už ta část mladých, která v době r. 1968 až 1969 byla v dětském věku a politickou masírkou byla očkována proti všem "nepřátelům toho správného socialismu". Po hippies přišli yuppies a i když to u nás nebylo stejné jako na Západě .... naši yuppies už uměli přemýšlet o své budoucnosti v kariérových obrazech a tahle parta lidí se napojovala svým vkusem do hudby jako byl Michal David, Dalibor Janda, Kotvald a Hložek, Sagvan Tofi, Arnošt Pátek, Michal Penk, Iveta Bartošová...... a taky to bylo věkem, protože dospívali v období "dětí ráje".....
That is all....

merhaut @ 21.05.2011 09:17:39
Je zde snad někdo, kdo osobně čelil při výsleších a jinak tlaku Stb? Pak je jakékoliv zdejší moralizování a kádrování z principu nemorální i hloupé. Tečka za umělým tématem.

hejkal @ 21.05.2011 09:20:21
Súhlasím s Merhautom.

adam @ 21.05.2011 10:00:31
Poviem osobnu skusenost. Ked som mal 8! rokov, podarilo sa mi v triede zhodit obraz Husaka. Kedze otec bol vtedy v procese sledovania, a moja ucitelka to vedela, spolu so spoluziakom ktory ho so mnou zhodil, nas postavila ku katedre a povedala aby sme si na katedru polozili ruky. Ked sme ich polozili svihla nam po nich obuskom (Jej syn - vysetrovatel Stb, bol neskor odsudeny za neludske chovanie pri vysluchoch). Vysledok bol taky ze obaja sme mali zlomene prsty... Toto osobne mne staci. Neberuc do uvahy ze za tych 9 rokov co som v socializme prezil, dajme tomu ze pamatam si tak 4 otca zobrali asi 8-10x. Normalne som rad ze som sa nenarodil o 10 rokov skor....

PaloM @ 21.05.2011 10:19:29
Súhlasím so skončením debaty na tému ŠtB a umelci. Nebral som to ako moralizovanie a kádrovanie, ale ako osobné výpovede a pre mňa zdroj doteraz neznámych informácií.

Fan @ 21.05.2011 15:05:27
Merhaut :
Ano, je zde někdo, kdo osobně čelil při výsleších a i jinak tlaku Stb. A to právě v souvislosti s hudbou
Přesto jsem do této debaty nezasahoval. Rozhodně to však není umělé téma. Je dodnes velmi živé a mnozí z jmenovaných si bolestivé trauma selhání ponesou celý život.
Rozumím názorům, že někteří z Vás mají problém poslouchat hudbu od morálně pokřivených a jiní ne.
Nerozumím však tomu, proč chcete umlčet hlasy, které na to poukazují.

PaloM @ 21.05.2011 16:00:11
Fan: prosím ťa, nevysvetľuj si to v zlom. Ak mám povedať za seba, v žiadnom prípade nemám v úmysle na nikoho tu tlačiť. Diskusia je kultúrna, čo väčšinou nebýva zvykom. Súhlasím s Merhautom preto, lebo debaty na citlivé témy sa tu obvykle zvrhli na osobné osočovanie a musel zasahovať admin. Z reakcií ľudí, čo majú zlú osobnú skúsenosť s praktikami komoušov, je vidno, že spomienky sú stále bolestivé. Možno by bolo vhodné na tému ŠtB a umelci založiť samostatné vlákno (táto forma sa ale v minulosti tiež veľmi neosvedčila).

Filozof @ 21.05.2011 19:42:44
Petr Gratias
"...Co se mě týče, neměl jsem bývalý režim v lásce..."
To jsme opravdu rádi... :-))

Jinak - jak popisuješ ty vztahy režim - hudba - mládež, tak jsi žil asi v jiném světě. Možná popisuješ dobu o 15 let dřívější... Mimo jiné "snaha podchytti alespoň mládeš v SSM" je trochu mimo. Vždyť v SSM "museli" být všichni povinně v určitém věku. Na naší škole bylo 1266 lidí a jen 2 (slovy dva) jsme nebyli v SSM! Tp by podchycovali každého. :-)

Filozof @ 21.05.2011 19:45:12
Merhaut
Osobně jsem výslechu STB taky čelil, ale opravdu nevím, jak to sem patří. Hudby se výslech netýkal. :-) Navrhuji, aby si všichni, koho toto téma zajímá, o tom pokecali kdekoliv jinde.

Brano @ 21.05.2011 22:26:53
K tomu SZM:Bol som v prvom ročníku na strednej škole,mal som 14 rokov a bol som vyplašený ako zajac.V jeden pekný deň súdružka profesorka prišla do triedy a jednoducho KAŽDÉMU rozdala preukazy SZM.Nikto nenašiel odvahu to odmietnuť.Inak sa na to pozerá dospelý človek s odstupom času a inak 14 ročné vyplašené decko.Vedel som,že je to nesprávne,ale...bál som sa.Hrdý som aspoň na to,že som ako jediný z triedy nabral odvahu a verejne som sa prihlásil,že som veriaci a že pravideľne chodím do kostola.Väčšina mojich spolužiakov bolo z veriacich rodín a chodili do kostola tiež,ale keď sa súdružka profesorka opýtala,že kto chodí dobrovoľne do kostola,bez nátlaku rodičov,tak som sa z 33 zdvihol len ja.Súdruhov náboženstvo nenormálne dráždilo,tak som sa aspoň takto sám pred sebou rehabilitoval za vstup do SZM.Doba to bola hnusná.Z našej rodiny si to najviac vyžrala moja mama,ktorú za náboženstvo vyhodili zo školstva a 14 rokov sme žili celá rodina fakticky len z jedného otcovho robotníckeho platu.Mamu zobrali späť do školstva až po revolúcii v roku 1990,kedy bola aj rehabilitovaná.

adam @ 22.05.2011 09:44:12
SZM ma chvalabohu minulo, ale mrzelo ma ked mi nedovolili iskrickovsky a pioniersky slub.... Teraz to uz vidim inac, ale vtedy som bol ozaj smutny.

Petr Gratias @ 22.05.2011 14:44:54
Ahoj Filozofe....
promiň, ale trochu mě chytáš za slovo. Bávím se za sebe o sedmdesátých letech. V r. 197O jsem opustil ZDŠ. SSM se konstituovalo po XIV. sjezdu KSČ. Já jsem se za bývalého režimu neangažovalů jako svazák a úproto měla naše bigbítová kapela problémy. Dlouhé vlasy, hlučná hudba, netolerantní starší generace a "dozo" soudruhů. Hráli jsme i bigbítové mše a přikryl nás nějakou dobu i progresivní farář, který stahoval mládež do kostela v době, kdy se konstituovala SSM. To bylo obtížné. Do SSM jsem musel "povinně" vstoupit a zanedlouho jsem z něho dobrovolně vystoupil a zamotalo mi to další život na vojně a po vojně. Po vojně na mě nastoupila Bezpečnost, jestli bych nechtěl rozšířit jejich řady a já jsem je striktně odmítl. Pracoval jsem v tiskovém médiu a když jsem si chtěl z vyšovat kvalifikaci, tak mi soudruzi řekli, ano, ale když znovu vstoupíš do SSM, staneš se kandidátem KCŠ, vstoupíš do Lidových milicí a do SČSP (Svaz československo-sovětského přátelství) a já jsem řekl, že nemám politické ambice a že chci rozšiřovat vzdělání a soudruzi mi řekli že to bude něco za něco a tak jsem se k nim otočil zády. Nosil jsem stále dlouhé vlasy pod ramena a přidal jsem vedle kníra ještě plnovous, takže to už soudruhům vůbec nebylo po chuti ašťourali se v mé minulosti aminulosti mé rodiny... Když jsem pak dostal jako THP po revoluci složku se svými osobními materiály, bylo tam napsáno, že jsem "nekritický obdivovatel angloamerické kultury, zejména hudby a že mě nedoporučují dávat na zodpovědná místa, priotože bych mohl demagogicky působit na masy lidí"... to bylo dobré razítko, ne?
Takže hudba byla (a stále je) pro mě nejen výrazem osobních emocí a niterného vztahu k ní po všech stránkách a hrála a stále hraje zásadní roli v mém životě, ale byla v dané době i postojem, názorem, rebelií a odlišným názorem proti oficiální politice.
Takže hudba je u mě hodně spojena s doboui mého dospívání v sedmdesátých letech, kdy normalizace byla nejtužšího kalibru a pokud pánové progboardisté se v této době narodili anebo dokonce ještě později, tak těžko po nich můžu chtít nějaké soucítění, protože atmsféru té doby neúprožili a nevstřebali. Tohle politizující téma hudby není příjemné a pro někoho dokonce obtížně na akceptování,, ale my starší ročníky, co jsme zůstali na rockové platformě a nedali jsme přednost pochybným předrevolučním a porevolučním kariérám si budeme rozumět.
Nechi plošně všechny jmenované umělce pranýřovat a odsuzovat. Neznám přesné pozadí a proto se nepřipojuji k nějaké štvavé kampani proti nim, ale pokud se budou chtít určitá jména "vykoupat v mém rybníku", tak sorry, prostě je tam nepustím....
Já vidím pořád srpen 1969, jak Lidové milice a Veřejna bezpečnost mlátí studenty,ale i normální pracující, kteří chtěli vyjádřit právo na protest, jak leží zemi, jak do nich bijí obušky a teče krev a jak na ně nenávistně řvou, jako elitní jednotky SS. Když máš 14 let a tyhle věci vidíš na vlastní oči, tak je ani podvaačtyčřiceti letech nezapomeneš a teď určitá společenská garnitura, která tlačí svoje umělce má snahu mě nějak vychovávat a říkat mi, že poslouchám nesprávnou hudbu a že jedině ta naše socialistická hudba a hudba spřátelených bratrských zemí je ta nejlepší. Když potom někteří naši umělci se s KSČ velmi servilně a mnohdy nápadně dobrovolně ztotožní, tak už to mám v sobě a těžko to mohu spolknout.
Ale je pravda: HUDBA ZA TO NEMUŽE.
Děkuji za pochopení.

Mirek Kostlivý @ 22.05.2011 16:09:53
Petr to napsal pěkně, jak složitá to byla doba. Já dokonce i na těch Formacích na jaře roku 1973 byl, ale z koncertu jsem neměl vůbec nic. Důvod? Žádný zákrok VB ani nic podobného ze strany státní moci, ale primitivní opilec, který nás tam provokoval a chtěl se s každým prát (asi neměl rád máničky). Nakonec ho jeden z nás musel téměř vyboxovat ze zadního prostoru sálu. Ale to už bylo skoro po koncertě, o jehož průběhu se po 38-mi letech dozvídám teprve zde od Petra u "nešťastné" Šípkové Růženky :-).