Energit - Energit (1975)

28.04.2014 EasyRocker | #

Také s tvorbou tohoto čs. jazzrockového sdružení jsem se seznámil teprve nedávno - obě jejich alba jsou stále za slušnou cenu v Bontonlandu a jsou obohacena o řadu raritních skladeb. Na umění Luboše Andršta a spol. jsem byl zvědavý, reference jsou nadprůměrné, ba až absolutní...

Vlastně veškeré mistrovství kapely a žánru fusion tehdejší doby nabídne hned první, více než sedmnáctiminutové drama Ráno (part I). Instrumentální mistrovství všech zúčastněných (a že se jedná skutečně o nabitou sestavu, včetně dvou členů legendárního Flamenga), zřetelné odkazy na zahraniční vzory, důraz na spíše jazzovější charakter fusion, famózní souboje Viklického a Andršta. Skladba má skutečně dramatické pojetí, reprezentované hlavně úvodem a závěrem, kdy se opět vrací ústřední motiv, a obsahuje i bohaté rytmické vsuvky, perkuze apod. Je vidět, že hodně populární tu tehdy kromě Mahavishnu Orchestra či Weather Report byl i Santana a ani se není co divit... Paprsek ranního slunce je oproti tomu mnohem melodičtějším, "přívětivějším" jazzrockovým kouskem, s výrazným podílem klavíru a také Vytrhlíkovy basy s menším podílem saxofonu. Skladba postupně graduje a získává neklid a větší dravost. Vynikající záležitost... Noční motýl - klasická forma éterické, kontemplativní polohy žánru. Vyřádil se zde hlavně Emil Viklický... i zde se vprostřed nálada láme a skladba získává přece jen větší "hmotu" a údernost. Absolutní provedení a kvalita ovšem zůstává. Apoteóza je krátkým, dramatickým, až naléhavým kouskem, se značným rockovým podílem. Závěr regulérní části alba patří skromnému dovětku Ráno (part II), rytmicky i instrumentálně velmi živé záležitosti, znovu s dramatickým podtónem a převažujícím vkladem Andršta. Více než důstojné zakončení určitě jedné z předních desek žánru v bývalém Československu...

Bonusová vydání obou alb (2008) obsahují i řadu bonusových skladeb, řady ještě z předchozí, hardrockové fáze kapely, vedle proslavené Freedom i další kousky. Je určitě dobře, že se na album dostaly, protože dobře osvětlují hudební směřování kapely. Album musím objektivně hodnotit plným počtem, a učinil bych tak u obou alb, domnívám se, že mají vyrovnanou kvalitu.
reagovat

Mohyla @ 28.04.2014 17:04:24
Pekná, svieže recenzia! Easyrocker, odporúčam prečítať si diskusiu pod recenziou Petra Gratiasa! Sú tam zaujímavé spomienky na ich koncerty!
Pri spomienkach na minulé časy pridám jednu aj ja. Na obale 2CD Energit/Piknik sú použité 2 fotografie z Festivalu Mladosti, ktorého dva ročníky sa konali na amfiteátri v Pezinku v rokoch 1976/77. Pre účasť špičkových čs. skupín a folkáčov mal názov malý Woodstock.
Mal som česť byť pri organizácii festivalu. Pre priblíženie atmosféry:
>> odkaz

EasyRocker @ 28.04.2014 17:22:24
I já díky za odkaz, určitě pro mě rozšíření obzoru... :-)

Snake @ 29.04.2014 09:50:19
Pětihvězdičkovým hodnocením téhle desky se to tady jenom hemží, budu trochu za "černou ovci". Dvojalbum od Indies Happy Trails jsem také před časem zařadil do sbírky, spolu s cd od Combo FH,Impuls a Mahagon. U Energitu je to na mě asi trochu více jazz, než rock a konkrétně u předlouhých improvizovaných jazzových sól v úvodní "Ráno ( Part.1 )" trochu ztrácím koncentraci. Chybí mi tu "něco", co by mě dostalo do kolen tak, jako tomu bylo v případě alb Pozorovatelna, nebo Nová syntéza 2. 3,5 stars


Ovšem cením si bonusové výbavy i celkového zpracování nosiče a hodnocení zaokrouhlím nahoru. EasyRockere, dík za pěknou, výstižnou a srozumitelnou recku.

Zdeněk @ 29.04.2014 15:53:51
Docela dobré počtení, jen by mne zajímalo, kdo že to hraje ze sestavy legendárního Flamenga na tomhle albu?

EasyRocker @ 29.04.2014 16:28:55
Zdeněk: :-) na tomhle samozřejmě už nikdo, to je pravda...

vdeck @ 29.04.2014 18:39:42
EasyRocker, Zdeněk:
Rozsoudím vás... producent Hynek Žalčík a hudebni režisér Honza Spálený?? 8-))

Zdeněk @ 29.04.2014 20:58:32
Takže takhle?

EasyRocker @ 30.04.2014 05:43:37
Nene, bylo to v první hardrockové fázi kapely před prvním albem (I. Khunt, J. Erno Šedivý) ...

01.04.2012 ackerman17 | #

S velkým očekáváním jsem si pouštěl tuto desku a...
Jestli jsem psal oslavné chorály na album Piknik, tak tady mi superlativy docházejí. Já skupinou Energit doslova objevil Ameriku :) To co předvádějí (nejen) pánové Andršt a Ticháček je neskutečné a ať hledám jak hledám, obě alba prostě nemají slabých míst.
Těžko mluvit o každé skladbě zvlášť. I kdyby mě někdo mučil, asi bych mu nebyl schopen najít ten pomyslný TOP. Toto je prostě hudba, která snese i ta nejpřísnější kritéria a osobně bych je klidně dokázal poměřit s velikány své doby (Mahavishnu Orchestra, Return to Forever, Weather Report). Pro mě na české poměry naprosto nevídaná věc a můj nejpřekvapivější objev za několik let.
Ptát se na hvězdy je naprosto mimo mísu, dal bych i víc, kdyby to šlo.

reagovat

Mohyla @ 01.04.2012 11:31:25
ackerman17, pohoda, Tvoje nadšenie pre Energit je úplne oprávnené! Potom niečo vrkni aj o Jazz Q, až si niečo počúvneš. Až to nie je tajné, koľko máš rokov? Pýtam sa preto, aby sme Ti mohli prípadne našepkať ďalšie nepoznané chuťovky:-)

ackerman17 @ 01.04.2012 11:49:49
Mohyla: Díky to bych byl moc rád! Přesně jak říkáš, tajné to opravdu není. Je mi 29, což podle mnohých znamená, že ještě rok budu zajímavý :)
Jen podotýkám, že z české scény jsem doteď znal pouze Flamengo a Blue Effect a má nedůvěra byla po zásluze potrestána!
P.S. Akorát mi běží Pori72 z Pozorovatelny a jelikož už mě nebaví pořád chválit, budu raději mlčet... :)

Mohyla @ 01.04.2012 12:30:20
ackerman17, určite by som vyskúšal počas skúmania Jazz Q na spestreni skupinu C&K Vocal, minimálne platňu Generace, podľa toho čo máš rád, by mala sadnúť.

ackerman17 @ 01.04.2012 14:44:53
No tak teď jsem si jen na chvilku poslechl pár úryvků Tebou zmiňovaných Generace a C&K Vocal a teda to je naprosto mimo moje spektrum zájmu...
To spíš třeba ten Mahagon, co zmiňoval myslím PaloM, bude také velice zajímavý.

01.04.2012 hejkal | #

O československých kapelách píšem nerád. Nechce sa mi do toho a je to dané tým, že tunajší životný priestor je malý, každý každého pozná a kým nie sú všetci protagonisti po smrti, najlepšie aj s ich fanúšikmi, tak z toho hrozí zbytočná zlá krv. Čo je naše, to berieme ako vlastné a každý dotyk nedotknuteľného býva posudzovaný s reakciou nie nepodobnou vendete. Nie, že by zo mňa ubudlo, keď sa prípadne stanem terčom otázok typu - A ty si čo dokázal? Zahráš to? - masochisticky ich však nevyhľadávam. Aby bolo jasné, myslím si, že naša scéna bola priúzka a podmienky boli neprajné, nuž sme sa na svetovú vedúcu produkciu nechytali. Áno, mali sme a máme stále niekoľko interpretov a zoskupení, ktorí a ktoré mali a majú na to, aby sa vo svete nestratili. Nemá zmysel spomínať Collegium Musicum, Fermátu, Flamengo a tak ďalej, každý patriot určite vysúka z rukáva viac mien než ja. Inšpirácia vo svete u nich nebola na škodu, vždy sa však pousmejem, keď sa nadšenci rozplývajú nad tým, ako boli lepší než svetové veličiny a ako ľavou zadnou priniesli čosi, z čoho by zvyšok zemegule padol na zadok. Ospravedlňujem sa, že to možno vyznieva znevažujúco, ale myslím to tak, že sa tie naše malé fragmenty normálnej hudby, vďaka za ne, skôr urputne snažili prinášať kvalitu, ale sotva novátorské svetové trendy. Osobne mi to vôbec neprekáža, nazdávam sa však, že niektoré ospevujúce chorály znejú ako mierna strata súdnosti. A ja radšej strácam súdnosť pri zahraničných skupinách. Tak to tolerujte, ďakujem.

Energit som prvý raz počul z jedného televízneho bigbítového seriálu a chripľavá blues rocková skladba Freedom ma totálne dostala. Skvelé vydanie kompletu z roku 2008 však ponúka úplne inú hudbu, ale nepredbiehajme.

Že pôjde o ľahké fusion, je jasné od prvého nástupu nástrojov, nedá sa prepočuť saxofón a následne sa pridáva tajuplná perkusijná pasáž. Ráno (Part I.) evidentne okupovalo celú jednu stranu platne, nuž sa dostavia očakávané rozvláčne džezoidné inštrumentácie, ešte, aby poslucháča privítalo niečo nečakané! Náladovka plná priam ambientnej kulisovej hudby si menší priestor ani nezaslúži, komu by sa podobné meditácie chcelo končiť po piatich či desiatich minútach, všakže. A pokojné plochy ovládajú aj zvyšok albumu, či už je to Paprsek ranního slunce (zdá sa, že tunajší džezmeni moc neflámujú, keď dokážu preciťovať rannú pohodu) alebo uspávankový Nočný motýľ, v ktorom niekto zabudol oznámiť klaviristovi, že bar je prázdny. Ba čo viac, ešte aj basák mrmle ako medveď počas zimného spánku. Celkom mi nie je jasné, prečo aj druhú stranu platne netvorila jedna skladba, taká Apoteóza aj tak plynie v nastolenom duchu, akoby si muzikanti dali stoptime a nie ďalšiu vec (jasné, menoslov hudobníkov a termíny nahrávaní na toto dávajú odpoveď, ale berte to ako malé zamyslenie). Ráno na dve časti, to mi pripomína moment, kedy sa mi nechce z postele a ešte raz nakrátko zaspím, kým ma nepreplieska deň. Ráno (Part II.) haluzí v korunách stromov tak, aby nedajbože nepolámal vetvy, či nesfúkol lístoček, slovom, je to pokojné bublikanie bez pevnej štruktúry.

Bonusy prinášajú niekoľko (trojicu) skladieb z rôznych épéčiek či dielní a toľko isto koncertných nahrávok. Kým malátny Zelený satén pokračuje v načatej ospalej atmoške, hrozivejší Soumrak prebudí rockovejšiu dušu a neerotický Superstimulátor následne poriadne zdrsnie, dokonca sa konečne predvedie aj bubeník, čo mi inak doteraz dosť chýbalo, fusion predsa na machrujúcich bubeníkoch stojí! Koncertné trio skladieb si dvakrát pripomenie ráno (a vinou špinavého zvuku je to lepšie než zo štúdia) a raz sa ozve poletujúci kúsok Flying. A to je let vskutku dračí, džez ROCKový a nemilosrdný. Na takéhoto jaštera by bol aj Bilbo krátky.

Solídne prezentovaná kulisová fusion hudba, pridávam jednu hviezdu za tú "našskosť" a Superstimulátor a Flying. Je zaujímavé, že sa u nás darilo práve džezu, v ktorom sa toho moc nenaspievalo, asi to súdruhom v komisiách ubralo starosť s hľadaním protisocialistických očividností v textoch beztak plných inotajov (dnes sú inotaje a skryté významy tak chorobne vpletené do tunajších literárnych prejavov, že ich striedmosť sa automaticky považuje za niečo podradné a pritom ide iba o prejav diktatúrou nepostihnutej mysle, snáď sa to raz zlepší).

reagovat

ackerman17 @ 02.04.2012 06:22:18
Tak zrovna od tebe, hejkale, bych čekal hodnocení daleko lepší :)

hejkal @ 02.04.2012 06:28:27
Náhodou, veď som ho vychválil. :)

ackerman17 @ 02.04.2012 06:32:37
No ale takovým prapodivným způsobem :)

23.09.2011 Petr Gratias | #

Eponymní album pražského Energitu jsem zaregistroval v pětasedmdesátém roce (když vyšlo) jako voják v Příbrami a využil jsem „neomezených prostředků na kulturu“ a zakoupil album pro vojenskou knihovnu. Ještě s několika dalšími nakrátko ostříhanými rockery jsme potom album často poslouchali a vytvářeli jsme si tak malý ostrůvek svobody uprostřed totalitního normalizačního režimu, kde bylo a zvláště v armádě, všechno pod kontrolou, snad i naše myšlenky a touhy……
Luboš Andršt byl pro mě vedle Radima Hladíka druhý „guitar hero“ a tak jsem s velkým napětím očekával, co album s nápadným obalem v modrém tónu přinese za překvapení…

RÁNO (Part 1) – důrazné intro… krátké odmlčení a v santanovském duchu přicházejí z pozadí conga a bicí nástroje, které s sebou přivádějí drolené doprovody elektrické kytary, perlení elektrického piana a elektrifikovaný saxofon. Důrazné akcenty a rytmické proměny těží společně s celkovou koncepcí z alba Milese Davise – Bitches Brew, progresivní hudební počin světové fusion music. Luboš Andršt se nevyhne srovnání s Johnem McLaughlinem – tohle ostatní v dané době nebylo nic neobvyklého, protože hodně hudebníků na naší scéně se snažilo proniknout do technických zázračností fenomenálního kytaristy… Kompozičně hodně odvážný projekt na československé poměry – skladba má stopáž více jak sedmnáct minut a udržet koncentraci posluchače v pohotovosti chce jistou odevzdanost. Emil Viklický, tehdy mladý velmi talentovaný hráč na jazzový klavír a elektrické piano Fender-Rhodes byl dalším protipólem Martinu Kratochvílovi, stejně jako i Michael Kocáb… Ve skladbě dává výrazně najevo svoje muzikantské improvizační schopnosti v daném tématu. Také Vytrhlíkova baskytara má zemitý rezonanční tón a to už je v obraze i Luboš Andršt se svými skvělými rychlými běhy a s aplikací phaseru Small Stone dělá opravdové divy. Bubeník Josef Vejvoda (ze známého českého muzikantského rodu) je ryzí jazzman, ale jeho bubenická hra má moderní švih a razanci ve spojení s technickou bravurností. Zajímavé jsou andrštovské rozklady často nepoužívané stupnice, které za aplikace Ticháčkova saxofonu přinášejí do této kompozice prvky arabské hudby a ozvláštňují tak celkové pojetí….

PAPRSEK RANNÍHO SLUNCE – další skladba má náladotvornou atmosféru v podobě perlení elektrického piana, rozlamovaných akordů elektrické kytary a saxofonových impresí. Téma se opakuje a vytváří přelévanou atmosféru přerývaného vlnění až do okamžiku kdy Andršt agresivním způsobem v unisonu s Ticháčkem zahrají divoké téma rychlých tónových výměn a hudba získá větší drsnost a zemitost, jakoby do laskavého hřejivého paprsku vletěl jako neřízená střela zabíjející blesk z čistého nebe. Velmi zajímavé hudební kontrasty, kterých si nemůžete nepovšimnout….

NOČNÍ MOTÝL – tahle skladba mi trochu připomíná Jazz Q, asi náladami a možná i tím, že Andršt byl v různých obdobích kytaristou i téhle renomované kapely… Krásné kytarové mollové rozklady, které přinášejí meditativní atmosféru, jímž sekunduje Viklického klavír s brilantními běhy… Kvílívý dlouhý tón kytary, pak nastolí údernější téma, kde se rytmika představovaná Anatoli Kohoutem za bicími nástroji a Vytrhlíkovou baskytarou dobře doplňují. Viklický střídá elektrické piano s Moog synthesizerem, který ozvláštňuje sound skladby, ale i celého alba. Andrštovské kytarové běhy jsou technicky bezchybně suverénní a vznášejí se nad skladbou jako včelí roj s mahavishnovským odérem. Skladba je zvolna uzavírána bzučením synthesizeru a opět tu máme ono melancholické kytarové téma s rozkládanými akordy a dramatickým přezníváním činelu a jemným kytarovým předivem….

APOTEÓZA – harmonické stupňování má podmanivé kouzlo. Akcentované rytmické proměny bicích nástrojů, baskytary spojené bzučením synthesizeru a rychlých improvizačních běhů saxofonu a elektrického piana vytváří impresivní obrazce s experimentálním zvukem šumícího činelu

RÁNO (Part 2) – závěrečná část obsáhlého kompozičního pojetí rozlehlé kompozice se dostává do finále. Téma je zhuštěno do kratší plochy a má-li udržet kontinuitu, musí mít sdělnost a jakési logické vyústění, což při řadě improvizací a vsuvek v mezihrách jistě nebylo snadné. Impresionistické vidění rána vyvolává v podobě energitovského pojetí hodně vibrací a celé album se ubírá do závěrečné fází hrou na Tomkova conga až do úplného zklidnění. Mistrovský kousek českého jazzrocku!

Energit byla pravděpodobně druhá jazzrocková skupina u nás, která po Jazz Q reagovala na světovou fusion music svým vlastním hudebním derivátem. Myslím, že v daném žánru se u nás zařadila mezi špičku a Andrštova přítomnost, spolu s dalšími zajímavými spíš jazzově orientovanými hudebníky, zde byla zárukou kvality. Velký výběr v roce 1975 na domácí scéně v rockové hudbě nebyl – Synkopy 61 udělaly chválený projekt Formule 1, M. Efekt (Blue Effect pauzíroval a teprve se formovala nová sestava), velmi zajímavá byla Fermata a naopak velmi nezajímavý byl Olympic. Skupina Etc… koncertovala málo a natáčela první album.
Takže zde byla Skupina Františka Ringo Čecha a startující Katapult, já jsem chtěl jít ale jiným směrem a Energit mě vnitřně přitahoval novým zvukem, jinou rytmikou a jinými hudebními postupy, které svou inspiraci měly v zahraničních vzorech…..
Srovnám-li dané poměry a možnosti a k tomu přidám muzikantské schopnosti a tvrdošíjnou snahu album prosadit Hynkem Žalčíkem v Supraphonu, tak mi to vychází na plný počet hvězdiček, protože se jedná o výstavní kousek domácí produkce.
Považuji za záslužný čin, když brněnské vydavatelství INDIES HAPPY TRAILS RECORDS toto album společně s druhým albem Energitu – Piknik doplněné singly a opravdovými raritami, vydalo v CD verzi a digitalizace tak zachránila hudební projekty pro příští dekády….



reagovat

Jarda P @ 27.09.2011 11:17:44
Na Energit z období vydání tohoto alba mám osobní vzpomínku. Jako student gymnázia někdy kolem roku 1975 jsem navštívil jejich koncert v ostravském kině Vítek a jak jsem jím byl ohromen, v mladické nerozvážnosti jsem zašel do zákulisí za jejich manažerem Slávkem Jíšou s tím, že bych chtěl jejich koncert zorganizovat u nás v Opavě. Jíša mi dal nějaké materiály a kontakt s tím že se mám ozvat. V tu chvíli jsem o pořádání koncertu měl představu asi jako o jaderné fyzice, což mi ale v mladickém elánu nezabránilo se do akce pustit. Zalarmoval jsem kamaráda, který dělal předsedu SSM na vedlejší průmyslovce a jali se pátrat, co všechno je potřeba za povolení, což v polovině 70. Let byl úkol dosti nesnadný. Všechno jsme oběhali, domluvili termín a sál, podepsali pod hlavičkou SSM smlouvu, zařídili prodej vstupenek a čekali, jak to dopadne. Všechno klaplo, kamarád nainstaloval nad pódium jakýsi amatérský reflektor, aby se v sále nemuselo po dobu koncertu svítit a koncert mohl začít. Když přijela kapela, vzhlížel jsem k nim jako k bohům, ale chovali se úplně normálně. Od Luboše Andršta jsem se dověděl, jaké problémy mají v jejich branži ohledně koncertování či nahrávání (v té době deska ještě nebyla na světě), jaké almužny berou za hraní (tehdy bral Andršt jako kapelník 400 Kčs, ostatní 250). Koncert byl vynikající, i když byl neplánovaně přerušen v momentě sóla na bicí Karla Jenčíka při stroboskopu a zhasnutých světel, kdy do sálu vběhl jakýsi pomatený kulturní pracovník opavského národního výboru s tím, že se musí rozsvítit, jinak koncert zastaví. Kdo to nezažil, neuvěří, že se tehdy něco takového mohlo dít. Nicméně zážitek to byl skvělý, ale od té doby jsa poučen jsem se do podobné akce již nepustil. První desku jsem měl na LP, ale jelikož jsem jazzrock přestal poslouchat, dodnes jsem si ji na CD nepořídil. Pod vlivem dnešní recenze se po ní asi porozhlídnu.

PaloM @ 27.09.2011 11:58:20
Ďakujem za krásnu pripomienku, aj ja som r. 1981-2 spolu s kamarátmi v armádnej knižnici počúval LP platne, rádio Větrník s rockovou muzikou a mali sme úplne rovnaké pocity chvíľkovej slobody.
Rovnako sa mi páčia Jardove spomienky. Platňu Energit som si kúpil tiež, keď vyšla a vtedy som nemal potuchy o celosvetovej vlne fusion či jazzrock u nás. Album mám stále rád a hoci som LP už dávno zaniesol do bazáru, hneď ako vyšlo spomínané 2CD, tak som si to kúpil.
Možnože tento debut Energitu má najväčšiu zásluhu, že som sa po mnohých rokoch vrátil ku fusion a je to proste úžasný žáner, čo všetko je až dodnes schopný absorbovať. Ale to je iná kapitola.
Inak, z tých českých jazzrockových skupín, čo vyšli remastre v Indies, sa mi práve Energit najviac páči (ďalšie sú Mahagon, Impuls, Combo FH - a skúste ma doplniť, ak som na niečo zabudol). Mám pocit, že Jazzrocková dílna (neviemn koľko dielov to malo) nevyšla na CD žiadna.

luk63 @ 27.09.2011 13:19:31
PaloM, vím o dvou Jazzrockových dílnách a na CD jsem dosud ani jednu z nich nezjistil.

Petr Gratias @ 27.09.2011 14:30:36
Zdravím, pánové....
to je krásná vzpomínka na Energit!
Přesně jak to popisuješ, tak tomu do písmenka věřím.
Ano, to byly poměry neuvěřitelného kalibru. Kdo tohle nezažil na vlastní kůži, tam tomu neuvěří.
Kdejaký hasič, milicionář, pomocná stráž Veřejné bezpečnosti.... mohl zrušit, přerušit a zakázat koncert a účinkující se z toho museli zodpovídat na příslušných místech!
Byli jsme mladí, nedostatek svobody a volnosti jsme vytěsňovali bigbítem, mejdany a alkoholem....
Vůbec si nedovedu představit, jak by generace, která už přes dvacet let žije ve svobodných poměrech - reagovala na nějaké restrikce citovaného typu.....
Díky za reakci, pánové a cenné postřehy!

PaloM @ 27.09.2011 16:16:39
asi z ohľaduplnostri ste ma neupozornili:
správne je program Větrník na stanici Vltava - však ste isto pochopili.
Už som zažil, dnešní mladí hlasno protestujú voči oveľa menším obmedzeniam a to je správne.

Zdeněk @ 28.09.2011 07:13:21
ad PaloM: no Palo, Jazzrockovou dílnu I. máš na CD
/sice domácí výroby/ ode mne.

Zdeněk @ 28.09.2011 07:29:10
Když už jsme u vzpomínek na fusion či jazzrockové koncerty v polovině 70.let, přidám jednu bizardní vzpomínku. Asi v k.1976/1977?/ se uskutečnily Olomoucké jazzové dny což byla akce několika koncertů o jednom podzimním víkendu. A protože v hudebním divadle v Olomouci-Hodolanech hrál Pražský big-band a Jiří Stivín, pořadatelé hledali prostor pro téměř paralelní koncert fusion /myslím, že to byl tehdy Impuls a taky Gabriel Jonáš/. Nakonec se koncert
odehrál v kulturním domě sovětské armády na sídlišti
kde bydlely rodiny našich "ochránců". Touha slyšet dobrou muziku tehdy překanala moje zábrany a vypravil jsem se do onoho zařízení. Hned na začátku vystoupil tehdejší manažer různých hudebních seskupení Vladimír Mertlík s tím, že vedení onoho sovětského zařízení si nepřeje aby se během koncertu pískalo či jinak hlasitě projevovalo nadšení. Přípustný je maximálně potlesk, jinak bude koncert okamžitě ukončen přítomnými soudruhy v uniformách . Byl to snad nejsmutnější koncert, který jsem navštívil.Téměř pohřební atmosféra.
Myslím, že tehdy jsem ani moc netleskal

Mohyla @ 30.09.2011 09:04:09
Pri spomienkach na minulé časy pridám jednu aj ja. Na obale 2CD Energit/Piknik sú použité 2 fotografie z Festivalu Mladosti, ktorého dva ročníky sa konali na amfiteátri v Pezinku v rokoch 1976/77. Pre účasť špičkových čs. skupín a folkáčov mal názov malý Woodstock.
Mal som česť byť pri organizácii festivalu. Pre priblíženie atmosféry:
>> odkaz

PaloM @ 30.09.2011 10:01:19
Áno Zdeněk, ospravedlňujem sa. Myslel som to tak, že "dielne" nevyšli na originálnych CD z vydavateľstva. Aj Tvojou zásluhou sa mi cédéčkový samizdat pekne rozrástol.

Mohyla: ty sa nezdáš :-) Pošlem Ti mail.

Zdeněk @ 30.09.2011 15:02:37
ad PaloM/ ber to jako pokus o vtip, nahrál jsi mi na smeč
ad Mohyla: přidej něco z pamětnických "woodstockých
vzpomínek"

Mohyla @ 30.09.2011 16:38:07
Zdeněk, to je strašne dávno. Len zopár zaujímavostí. Celé sa to samozrejme odohralo pod hlavičkou SZM(SSM), ináč by všetky povolenia a razítka boli nedostupné. Koncert trval nejak od obeda do rána, včetne premietania Žltej ponorky v noci. Účinkujúci hrali za minimum, bývali u poriadateľov, aparatúru zapožičalo Colegium Musicum, všetci boli maximálne ústretoví, chceli aby sa koncert konal a aby sa vydaril. Horšie bolo, že sa nepočítalo s takou návštevou. Predstav si konzervatívne nmestečko s 12 000 obyvateľmi, do ktorého príde 3000 bigbíťakov z celej republiky a každý si kúpi 2 rožky , 10 deko salámu a 2 pivá, čo to spraví zo zásobovaním. Babka v širokej sukni, vedľa ide borec s výzorom proroka a berlou v ruke, no sranda. Ináč o nejakých vyslovených prúseroch neviem, ale doba tomu nepriala a muselo sa skončiť, takže nejaká tradícia sa nevznikla.

09.07.2010 luk63 | #

Jedna ze zásadních LP české fusion music 70. let je orámovaná parádní jazzrockovou suitou Ráno (Part I. a II.) a doplněná neméně skvělými Paprsek ranního slunce, Noční motýl a Apoteóza. Všechny dokládají mistrovké skladatelské i hráčské umění kapelníka a kytaristy Luboše Andršta, jemuž zdatně sekunduje především Rudof Ticháček na saxofon. Ovšem i další spoluhráči jsou skvělí - např. v Nočním motýlovi dostane hodně prostoru Emil Viklický. Každá skladba má svou vlastní proměnlivou náladu a dává prostor pro výbornou souhru všech členů komba i jejich výjimečná sóla. Jako celek neoddiskutovatelně za plný počet.

Na nedávno vyšlém CD jsou jako bonusy (6 kousků) další skladby z EP, kompilací Jazzrocková dílna a Jazzrocková dílna 2 a dosud nevydané živé nahrávky, ve kterých se v sestavě Energitu představili další velikáni českého rocku (např. basák Vladimír Padrůněk a bubeník Anatoli Kohout). Na druhém disku dvojcédé, jehož je Energit součástí, je album Piknik s šesti bonusy.
reagovat

21.03.2006 Ivo Ambrož | #

Tato partička natočila v době kulturního temna vynikající kousek, originální a kongeniální dílo !Jedna z nejlepších Andrštových desek. Velice šťastné spojení Andrštovy invence a Ticháčkovy sopránky a Viklického kumštu .Dodnes velice svěží křišťálově průzračná hodba bez potřeby nic měnit. Dodnes nechápu proč tato paráda nevyšla na CD. Co děláte pánové redaktoři, že tyto poklady hnijou v archívech ?
Poradím Vám vydejte dvoj CD a na druhou desku píchněte stejně originálního a poctivého Capricorna !!
reagovat

twinsen@o2.pl @ 17.04.2006 00:00:00
Hello! I'm from Poland and have this album on vinyl LP. I converted it to FLAC image with cuesheet embedded into container. If you are interested, drop me a line. This is awesome music, I'm very impressed. My version is denoised and level of channels is equalized. It is strange, why they never released any renewed version on CD. So, let's be happy with that what we have ;-)

Regards, Leszek

Maroš @ 16.09.2006 00:00:00
Capricorn už vyšiel, ale nie celý na jednom disku spolu s albumom Plus-minus blues.