Beatles, The - Please Please Me (1963)

17.04.2020 Monthy | #

Venku probíhá akutní virové šílenství a tak trávím hromadu času doma. Každá krize má své východisko a tak jsem si vzpomněl, že jsem kdysi napsal pár řádek a rozhodl jsem se tuto bohulibou činnost oprášit. Toliko úvodem, ahoj. A proč nepokračovat v deskách mé nejoblíbenější kapely a proč ne rovnou tou první? Oprášil jsem letitý vinyl bulharské provenience a šel na věc.

Před léty bych byl snad více shovívavý, dnes již jsem k rané tvorbě mých oblíbenců kritičtější, holt srovnání s pozdější tvorbou je nemilosrdné, přesto nečekejte popravu, furt jsou to Beatles. Úvodní píseň I Saw Her Standing There patří k tomu nejlepšímu co od mladých Beatles lze slyšet, pozitivní energie zní jenom čiší a je věčná škoda, že neexistuje solidní živý záznam, musela to být pecka. Misery možná chce umřít, možná by však měla posečkat a chvilku podupávat do rytmu stejnojmenné písně.

Při vší úctě k jiné dámě (a solidnímu zpěvu Johna) je Anna pouhá výplň prostoru a času. Následující kus Chains nenadchne ani neurazí, přesto se však těším na první akordy Boys, osobně ji mám z "Ringo" songů nejraději, snad pro její živelnost. Ask me why patří mezi ty písně, které příliš nemusím a zub času se na nich podepsal víc, než by bylo zdrávo. Naštěstí následuje skvělá Please Please Me, píseň z nejtypičtějších pro toto období, harmonika, vícehlasy, zkrátka vše je jak má být, oh yeah.

Ale to už začíná druhá strana desky, Love Me Do je neuvěřitelně prosťounká, ale pokaždé mi dokáže vyloudit úsměv na tváři. P. S. I Love You je tak trochu vata, kterou zachraňuje cukrový Paulův hlas. Baby It's You dává tušit vliv americké black music, a ačkoli se jedná o další slaďák, výsledek je příznivější než u předchozí písně. Do You Want To Know A Secret sice není žáden zázrak, ovšem Georgovu hlasu skvěle sedí a dokonce jsem se přistihl při zpěvu. Taste Of Honey a There's A Place mi nikdy moc neříkaly a tak rychle od nich, protože se chci vrtět a křičet. Twist And Shout. Klasika a opět skvělé koncertní číslo.

Suma sumárum, tři skvělé a čtyři solidní flákoty plus hromada přílohy, tři hvězdy.
reagovat

bullb @ 20.04.2020 07:01:21
Nemá zmysel debatovať. Niet o čom. Pozor, žiadne velebenie prípadne iné bezhlavé aktivity. Neuveriteľná a zlomová vec možno aj v celom 20. storočí (tým myslím Beatles ako celú tvorbu).

07.02.2017 Artie | #

Dlouho, velice dlouho jsem přemýšlel, kterou desku jako první zrecenzuji na Progboardu. Nakonec jsem na to šel spontánně a rozhodl se popsat poslední desku, kterou jsem si přehrával. Světe div se, byl to debut mé nejoblíbenější kapely vůbec (jak originální). The Beatles a jejich Please Please Me. Tuhle desku jsem jako milovník jejich pozdější tvorby dlouhá léta ignoroval; tak nějak jsem dospěl k názoru, že mě nemá čím překvapit a celou jí přehrál všehovšudy asi dvakrát. Během nekonečného zkouškového, kdy se krom učení nedalo dělat nic jiného než poslouchat hudbu, jsem se konečně dostal i k mnou ignorované Please Please Me a po chvilce pochopil, jak jsem se celou tu dobu těžce mýlil.

Please Please Me je perfektní ukázkou, že múza skladatelský tandem Lennon-McCartney doslova zulíbala již na samém počátku jejich kariéry – hned v úvodní skladbě I Saw Her Standing There jakoby Paul McCartney svým odpočítáváním na začátku předznamenal zvuk zbytku desky a vlastně celé rané éry Beatles – skvělý úvod do jedné z nejzásadnějších desek počátku rockové hudby. Druhá Misery s mírně upraveným klavírem neustupuje v zadaném tempu desky (jak poznamenávají kolegové níže; i mně to piano v refrénu zní malinko nadčasově – že by pánové předpovídali svůj další hudební vývoj?). První ze tří coverů v řadě Anna (Go To Him) mírně zpomalí – o to více ale píseň prokáže, jaký je (zde nastydlý) John Lennon zručný zpěvák. Tichý Jiřík neboli George Harrison se na Chains ještě dost stydí, nevadí, jeho staří spoluhráči mu se zpěvem pomohou a deska opět zrychluje, což vzápětí potvrdí Ringo v Boys, kde prvně svým hlubokým hlasem prokáže, že i on má světu co říct (či spíše zazpívat). Po sérii coverů se vrací autorská píseň, tentokrát klidnější Ask Me Why, která je o něco slabší než její kolegyně. První strana desky končí titulní Please Please Me, kde mě dodnes fascinuje kytarový postup po prvním verši…a vlastně snad i zbytek písně včetně skvělého refrénu, zvučné Lennonovy harmoniky a perfektních bicí Richarda Starkeyho. Otáčíme desku (alespoň pomyslně).

Strana B začíná klasikou a vlastně i prvním singlem Beatles Love Me Do, která šlape dnes stejně jako před více než 50 lety; a následovaná je druhou stranou singlu P.S. I Love You, kterou primárně napsal i zazpíval Paul a založil tak svou pověst „hezkého Beatlea, co píše hloupoučké zamilované písně“ – zajímavostí je, že tyto dvě písně jsou jediné ke kterým vlastní autorská práva právě Paul McCartney (díky tomu mohl v osmdesátých letech udělat zajímavý remix obou písní P.S. Love Me Do). Baby It’s You je z celé desky (snad s výjimkou poslední skladby) můj nejoblíbenější cover, na čemž má zásluhu jak procítěný Lennonův zpěv, tak „zvonkohrové“ sólo na celestu pátého Beatlea George Martina, který prokázal, že na úspěchu kapely má nezanedbatelný podíl. Na Do You Want To Know a Secret se znovu představí George a konečně nám předvede, že přeci jen je zpěvákem na úrovni svých kolegů. U A Taste Of Honey se mi vždy při poslechu vybaví westernová představa všech Beatles jako kovbojů, které šerif (snad John Wayne) zavřel do vězení a oni teskně zpívají za mřížemi až do konce písně. Poslední autorská píseň There’s A Place drží nastavenou laťku a vše se schyluje ke grandióznímu finále – žádná jiná píseň nedokáže navodit atmosféru mladistvé pohody a veselí raných Beatles jako převzatá Twist and Shout, která snad pro ně byla přímo napsaná a odvážím se říct, že právě na finální skladbě Beatles předvedli svůj pěvecký talent ze všech písní nejpřesvědčivěji (včetně nemocného Lennona, který při jejím nahrávání oddělal hlasivky).

Na ploše necelých 33 minut tak Beatles poprvé ukázali světu, jak bude vypadat budoucnost hudby a to vše s pohodou jim vlastní. Ač skutečnou hudební revoluci provedli kluci až za nějaké 3-4 roky deskami Revolver, Sgt. Pepper a dalšími, již na svém debutu dokázali, že mají nezadatelný talent, který z nich právem udělal jednu z nejpopulárnějších kapel všech dob a byť je Please Please Me v rámci jejich diskografie mírně upozaděná, má stále co nabídnout a je snad neoposlouchatelná. Na závěr snad jen malá posluchačská rada – deska zní mnohem lépe v původní mono verzi, která písním dodává na rozdíl od nevyváženého sterea větší kouzlo. Pět hvězdiček zcela zasloužených!
reagovat

alienshore @ 07.02.2017 20:31:41
nedávno som pozeral rozhovor so Stevenom Wilsonom a ten spomínal práve aj The Beatles, v podstate hovoril o tom, že kedysi kapely za relatívne krátky čas dokázali prevrátiť hudobný svet hore nohami, ich debut vyšiel v roku 1963 a už v roku 1966 vydávali napr. Revolver, to sú tri roky (!!!), je neuveriteľné ako rýchlo a efektívne dokázali niektorí muzikanti pracovať a zároveň napredovať, a venovali magickému procesu tvorenia každú voľnú chvíľu svojho života ...

tykeww @ 07.02.2017 20:53:35
Vítej na progboardu, Please Please Me byla určitě správná volba, kde začít. Beatles mám rád bezvýhradně až do roku 1967, po něm je už můžu jen útržkovitě. Popsal jsi to moc hezky, až jsem dostal chuť si od brouků zas něco pustit.

Martin H @ 07.02.2017 21:09:07
Beatles jsou fajn. Sice preferuji pozdní období, ale tato deska je mile naivní, až roztomilá. Napsal jsi to moc pěkně, vítej mezi námi.

Ryback @ 07.02.2017 21:38:18
K recenzi: Čtivě a zasvěceně napsané.

Ke Slavovi: Mě tohle taky vždycky na Beatles a rovněž na Floydech fascinovalo… Od Please please me k Revolveru, nebo už Rubber soulu, od Ummagummy k Dark side of the moon: neuvěřitelně rychlá proměna/pokrok/vyzrání…

Za mě: Energie a upřímný optimismus je to, co z raných broučích nahrávek hodně silně cítím a to přebíjí jakékoli moje souběžné pocity typu: musím se usmívat, jak je to naivně rozjuchaný a jednoduchý.

Artie @ 07.02.2017 22:20:06
Mockrát Vám děkuji za příjemné přivítání! Progboard navštěvuji pravidelně již několik let a opravdu hodně dlouho jsem se chtěl aktivně podílet na tvorbě - právě na tomto serveru jsem se poprvé dostal k některým interpretům, které bych jinak asi neobjevil. Anyway, doufám, že se Vám budou i moje další recenze líbit. Co se týče Beatles, také preferuji především pozdější období (vlastním i několik bootlegů nebo americké verze desek), nicméně v poslední době poslouchám především jejich rané nahrávky z dob před Rubber Soul.
K alienshore a Ryback - fascinaci jejich rychlou a revoluční proměnou s Vámi přátelé sdílím; mimo zmíněných Floydů (přes ně jsem se k Progboardu původně dostal!) bych zmínil ještě mého oblíbeného Davida Bowieho - během nějakých 5 let se z glam rocku (Ziggy Stardust) kompletně přeorientoval k americkému soulu (Young Americans) pak k art rocku (Station to Station) až po ambient (Heroes) a to bez jakéhokoliv komerčního kalkulu či ztráty tváře.
Nicméně, Beatles jsou a budou jen jedni, a jejich umělecký progres je zcela jedinečný.

horyna @ 08.02.2017 07:16:34
Artie vítej, každý milovník brouků je dobrým člověk :-) Jejich tvorbu bezmezně obdivuji, no první období vyznívá trochu humorně, ale je z něj cítit obrovské nadšení, které se za pár let žel bohu promění v naprostou nevraživost. Pět v tomto případě ale ani omylem, seržant by musel dostat desítku a to tu jaksi (prý) nejde.

26.03.2014 Akana | #

Podle dnešních estetických měřítek možná Brouci vzor '63 působí jako vyjukaná ucha, navíc ve slušňáckých ohozech a s rozesmátými ksichtíky na televizních záznamech. Ale pod touhle mediálně vděčnou fasádou zodpovědnou za všechnu tu pubertální hysterii se už tehdy skrývali dostatečně sebevědomí a protřelí muzikanti. Během své učňovské epizody v hamburských klubech se perfektně sehráli a duo Lennon-McCartney už svůj skladatelský talent také umělo prodat. Album Please Please Me tak představilo nejen partu přidrzlých idolů, jejichž fotky bleskurychle plnily pokojíčky fanynek po celém světě, ale hlavně opravdu nadané mladé hudebníky, kteří měli na to převrátit soudobou pop music naruby.

Jistě, jsou to všechno nenáročné popěvky o holkách a teenagerských trápeních, ale jsou to taky popěvky z větší části (v poměru osm ku šesti) autorské, což se během pár let stane běžnou praxí, ale ve své době šlo o významné novum. A ještě důležitější je, že vlastní písně kapely to těm převzatým s přehledem natírají. Ať už je to dravým rock'n'rollovým odpichem oplývající I Saw Her Standing There, vláčnější Misery s nečekaným klavírním motivem (tady už můžeme hledat zárodky pozdější aranžérské nápaditosti), foukačkou doprovázené Please Please Me a Love Me Do nebo mccartneyovsky oslazená P.S. I Love You. Vedle nich působí výpůjčky z dobové písničkové konfekce jako nutná úlitba nahrávacím zvyklostem, i když i těm (sluší se vypíchnout kouzelně rozjívenou Twist and Shout) dokázali Beatles vtisknout svojí mladickou bezprostřednost a svěžest, která dodnes neomrzí.

Další konstantou ustavenou už na debutové desce je vůdčí role Johna Lennona a Paula McCartneyho nejen jako autorů ale i hlavních zpěváků. Prostor dostává dvakrát George Harrison a jednou i Ringo Starr, ale jejich příspěvky jsou epizodní a v budoucnu se tenhle poměr výrazněji nezmění. Vokály se spoustou nápaditých vícehlasů mají hoši výborně secvičené, ale přitom znějí v nejlepším slova smyslu amatérsky, nepřešlechtěně, dravě. Ať si o hloubce raných písniček Beatles myslíme cokoliv, jejich první deska znamenala skutečný přelom a mocný proud čerstvého vzduchu, který rozvířil celý ten úžasný hudební chaos šedesátých let. Přímočarost a melodická nápaditost těch songů se stala metou, k níž vzhlíží písničkáři všech kategorií dodnes.
reagovat

Walrusa @ 27.03.2014 09:33:03
Pěkně napsaná recenze. Přesně té spontánnosti, přirozenosti a upřímnosti si na počátečních deskách Beatles cením nejvíc. Jsou tací, které takové skladby příliš neomračují, či je dokonce považují za primitivní. Ale myslím si, že je potřeba umět ocenit i jednoduchost a její sílu.

zdenek2512 @ 27.03.2014 14:03:36
Souhlas v jednoduchosti je krása a neznám svěžejší písničky :)

08.09.2013 vmagistr | #

Beatles a Rolling Stones. Ti hodní a ti zlí. Ti dobří a ti neposlouchatelní. Takhle jsem jako malý škatulkoval praotce britského rocku, aniž bych jejich muziku nějak více znal (Stones jsem tehdy neslyšel ani z rychlíku). No to víte, děti v tom mívají rychle jasno. Že tohle všechno ani v případě Beatles a Stones nebylo černobílé, jsem zjistil až o hodně později, ale to už je věc druhá...

K Beatles jsem se podrobněji dostal jako teenager (doteď si pamatuju doporučení, které jsem obdržel - že jsou "ještě o něco lepší než Kelly Family") a od té doby je chovám v hluboké úctě. Přitom ingredience, kterými kapela ze začátku kořenila svoji hudbu, mi dnes nepřijdou nějak rafinované či exotické. Poctivá kytarová práce (pryč s utahanými orchestrálními aranžmá), chytlavé pěvecké dvojhlasy Johna a Paula a hlavně - písničky psané od srdce. P.S. I Love You, Please Please Me, I Saw Her Standing There, There's a Place - jaká jiná hudba, stará padesát let, má i dnes potenciál oslovit otevřeného mainstreamového posluchače?

Na druhou stranu mi není příliš blízké nějaké extrémní velebení coververzí skladeb jiných interpretů, které tvoří skoro polovinu stopáže tohoto alba. Jasně, jinak to tehdy (a pro začínající kapelu tuplem) asi nešlo, ale vedle autorské tvorby dua Lennon/McCartney vypadají skladby jako Anna nebo A Taste of Honey tak nějak...chudě. Twist and Shout je nářez už v podání Isley Brothers (ale Beatles se taky povedl) a všechny ostatní verze Baby It's You zastínili o šest let později tou svojí The Smith.

Přes drobné výtky k coverům je pro mě Please Please Me vysoce kvalitní písničkovou deskou, ke které se (hlavně pro její posluchačskou vstřícnost) vracím vždycky rád. Navíc - kdo jiný ovlivnil vývoj rockové hudby více než tato čtveřice z Liverpoolu? A většině západního světa se Beatles poprvé představili právě tímto albem. Takže čtyři hvězdičky má u mě broučí prvotina jisté - ale měla by je i v případě, že bychom dnes místo Beatles velebili Tremelloes nebo Monkees a z Please Please Me by byla jen raritka pro fajnšmekry.
reagovat

Michálek @ 08.09.2013 21:02:55
Hahaha, já zase slyšel o Rolling Stones, když jsme s klukama zakládali klub po vzoru Rychlých šípů a nejstarší z nás tohle spojení navrhl jako jméno. Bylo to v roce 68 a na silnici pod hřištěm stály ruský tanky.
Podle Kelly Familly odhaduji, že tvé seznámení s Beatles bylo koloem roku 96, tak ses asi o rok minul se seriálem o Beatles v ČT - vynikající dokument, který nebyl nikdy reprízován....

vmagistr @ 08.09.2013 21:39:42
Jo, Rolling Stones coby Klub Mladého Hlasatele zní hodně dobře :)
Já se o muziku začal víc zajímat až tak od čtrnácti patnácti let - teď je mi pětadvacet. Ten příměr s Kelly Family byl tedy už tehdy poněkud zpátečnický, ale tihle irští cirkusáci u nás doma opravdu platívali za melodickou kvalitu...

vmagistr @ 09.09.2013 14:02:54
Milý kanče, záleží určitě na tom, jaká alba to byla. Pokud někdo není fanouškem rhythm & blues, mohou pro něj být nudné první desky Stones, někoho zase nemusí bavit tvorba kapely z 80. let nebo úletový Satanic Majesties Request. Ale Rolling Stones rozhodně stojí za detailnější prozkoumání, věř mi. Za více než padesát let své existence kapela prošla dost slušným vývojem, takže věřím, že bys v její bohaté diskografii našel desky, které by Tě více zaujaly.

adam @ 09.09.2013 15:59:23
tak stones este hraju,beatles uz davno nie takze otazka kto je lepsi je velmi nejednoznacna

leon66 @ 09.09.2013 16:38:25
"Tak stones este hraju,beatles uz davno nie takze otazka kto je lepsi je velmi nejednoznacna..."

No tak třeba McCartney hraje dodnes - a dokázal někdo ze Stounů sólově to co on?

zdenek2512 @ 09.09.2013 16:43:14
Ja si predne myslim, ze tyhle dve kapely se nedaji srovnavat. Beatles jsou Beatles a Stones jsou Stones. Treba jmenovane Let It Bleed nebo Sticky Fingers jsou alba, ktera patri do zlateho fondu.

PaloM @ 09.09.2013 17:03:25
prase z lesa alias aselzesrap - odtránené príspevky, lebo nemá v svojom profile o sebe ani čiarku.

aselzesarp @ 09.09.2013 17:04:26
OK, tak o sobě něco klidně napíšu, žádný problém.
Pak sem napíšu ten svůj názor, co jsem sem psal předtím.

aselzesarp @ 09.09.2013 17:07:06
To, že Rolling Stones hrají tak dlouho, mluví právě proti nim. Beatles hráli nějakých deset let, a stejně jsou dnes známější, stejně jako jejich skladby.
A takové Sgt. Pepper´s lonely hearts club band je lepší než libovolné album od Rolling Stones, bez ohledu na to, jestli patří do "zlatého fondu".

PaloM @ 09.09.2013 17:12:30
Mal si to hneď vyplniť.
A samozrejme, proti Tvojmu názoru nemám námietky - aj keď nesúhlasím. Ja mám tiež oveľa radšej Beatles, no uznávam aj Rolling Stones. Aj ja si myslím, že nevedia, kedy prestať, lebo už nič nové neprinesú a to staré nebude zahraté v takej kvalite ako pred 10 či 15 rokmi.
Zato minimálne 5 albumov Rolling Stones (prevažne 60. roky) a nejaká výberovka hitov zo singlov mi rozhodne stoja za posluch.

aselzesarp @ 09.09.2013 17:14:22
Však já tu neprosazuju názor, že Rolling Stones jsou nějaká hrůza, jen tvrdím, že Beatles jsou lepší.
Neberu to ale nijak vážně, co jsem tak pochopil, tak ve skutečnosti mezi těmi skupinami ani nebyla žádná rivalita, naopak.

luk63 @ 09.09.2013 17:14:58
Nechcete si založit vlákno BEATLES x ROLLING STONES? Bude to lepší než se pouštět do debat na toto téma pod Please please me...

Mohyla @ 09.09.2013 17:16:28
prasiatko, myslím, že sa to korektne porovnať nedá! Lebo skĺzneme do známeho klišé, jednému sa páči modrá, druhému zelená. Ktorá je krajšia? Ja osobne som fanúšikom oboch kapiel! Dá sa argumentovať názormi odborníkov, renomovaných časopisov, rebríčkami atď, ale to je všetko, odmerať, ani odvážiť sa sa to nedá, takže nakoniec je to o pocitoch!

aselzesarp @ 09.09.2013 17:18:44
Tak subjektivní věci se prostě musí změřit tak, že se spočítá, která věc se líbí více lidem, to je pak nejobjektivnější odpověď, co můžeme zjistit :-)
Beatles prostě napsali víc písniček, co jsou z pohledu dneška nesmrtelné. Prodali mnohem víc desek a i kritika je má radši. Prostě podle všech známých měřítek jsou na tom lépe.

Mohyla @ 09.09.2013 17:24:35
No, neviem či podľa tých kritérií nie je najlepšia ABBA ! :-)

aselzesarp @ 09.09.2013 17:27:23
Není. Písně Beatles jsou známější, stejně jako Beatles samotní. Však jsou taky nejprodávanějším interpretem všech dob. Druhý nejprodávanější je Elvis.

zdenek2512 @ 09.09.2013 17:39:16
Igore plny souhlas, mam rad taky obe kapely a kazda ma svoje. Kdyby tady byl Borek tak napise , ze nejlepsi jsou Uriah Heep. Popularita a pocet prodanych desek nesouvisi s kvalitou. On i povl muze byt prodejny a popularni.

aselzesarp @ 09.09.2013 17:40:45
Ono jde o to, že jsou tak populární i po tolika letech. Je popularita a popularita.
Beatles jsou prostě v populární hudbě naprostá rarita.

zdenek2512 @ 09.09.2013 17:51:25
Ja mam rad kapely, ktery bys asi neposlouchal. Beatles jsou pro me kapela mimo vsechny kategorie, ale netroufl bych si tvrdit, ze jsou nejlepsi. Treba pro me ano , ale pro jineho je to nekdo jinej.

aselzesarp @ 09.09.2013 17:56:19
Já jsem otevřený všemu, kolikrát jsem si po důkladnějším poslechu oblíbil skupinu, o které bych dřív řekl, že u mě nemá šanci.
Ona je tahle debata zbytečná, všechny takové debaty vždycky skončí stejně.

zdenek2512 @ 09.09.2013 18:19:51
Pro me jsou Beatles jak uz jsem napsal mimo vsechny meritka. Byli prvni zahranicni kapelou, kterou jsem si pred vice jak ctyriceti peti lety zamiloval a ten vztah k nim trva. Treba jako jedny z nejlepsich desek vsak povazuji treba Beefheartovu Trout. Mask Replicu, Zappovo Absolutely Free, prvni desku Velvet Underground, prvni dve desky od Pink Floyd atd. Od Beatles beru vsechno bez rozdilu mozna ta alba od Rubber Soul nahoru vice.

pito63 @ 09.09.2013 18:38:38
Nechcem robiť zlú krv, ale tá poznámka na adresu Borka je nemiestna.

tykeww @ 09.09.2013 18:43:45
Že se do toho míchám, trochu mi to připomíná Olympic versus Matadors.

martin69 @ 09.09.2013 18:52:50
Trapná poznámka na Borka. To je tak veliký problém respektovat jiný názor?

adam @ 09.09.2013 18:53:25
Jasne ze Beatles je Beatles, ale Satisfaction..... Preto tie porovnania stoja na tenkom lade.

aselzesarp @ 09.09.2013 19:39:28
Kapelu nedělá jedna písnička.

tykeww @ 09.09.2013 19:47:35
To ne, já osobně třeba Satisfaction nesnáším. Ale když vezmu ty singlové písně, minimálně v šedesátých letech by to byly

Let's Spend The Night Together
Under My Thumb
Ruby Tuesday
Paint It Black
Jumping Jack Flash

atd.

Třeba Ruby Tuesday považuji za zdařilejší, než je spousta věcí od Beatles, už jen pro to aranžmá flétny, cella a piana. Jestli neznáš, musíš si poslechnout.

aselzesarp @ 09.09.2013 21:01:44
Ale žádná ta skladba prostě není tak chytlavá jako skladby od Beatles. To je důvod, proč hudba Rolling Stones není tak nesmrtelná.
Beatles mají momenty, kdy se vyrovnají Mozartovi.

PaloM @ 10.09.2013 04:18:19
Piťo, Martin - prepáčte, ale na neškodnej poznámke o Uriah Heep nevidím nič závadné. Borek má možnosť potvrdiť alebo vyvrátiť svoje priority, nikto ho stadiaľto nevyhodil.
Za najdôležitejšie považujem, že na podklade názorov 20-ročného chlapca by sa nemali sporiť staré páky.

aselzesarp @ 10.09.2013 10:13:46
Taky jsem nepochopil, co je na té poznámce špatného. Možná akorát neznám kontext, ale nedokážu si představit kontext, ve kterém by to mohlo být nějak urážlivé.
A k věku - myslím, že toho vím o hudbě víc než kdokoliv z vás, když mu bylo dvacet.

luk63 @ 10.09.2013 10:31:21
aselzesarp: Jsi smělý a dost sebejistý hoch. Když nám bylo 20 let, byly nesrovnatelné podmínky s dnešními - např. nebyl žádný internet, tisk podléhal přísné cenzuře, nahrávky se nedali oficiální cestou žádné obstarat a dostat se na západ od Čech bylo pro nekolaboranty prakticky nemožné. I tak jsme přes železnou oponu o svých oblíbených kapelách získali dost a dost informací. Tak buď rád, že si v tý době nežil, když to chceš brát takhle...

zdenek2512 @ 10.09.2013 10:55:01
Už jsem nechtěl reagovat, ale Luboši plně s tebou souhlasím. Já jsem s Beatles vyrůstal, když začali být slavní tak jsem byl teenager a pro mě jsou generační symbol a kdoví co ještě. Přesto bych nikdy nedokázal říci o jakémkoli souboru, že je nejlepší, možná je nejlepší, ale pouze pro mě. Každý má jiné uši a každému se líbí něco jiného. A říct, že někdo toho ví více o dané věci jako druhý když byl v jeho věku to je směšné. Jak může vědět co jsme znali my v jeho věku, vždyť tu s námi nebyl a vůbec nemá představu jak to tady tehdy vypadalo.

aselzesarp @ 10.09.2013 11:00:39
Můžu to říct právě proto, že mám k dispozici internet. A taky čtu knížky o hudbě, z těch čerpám především, něčemu na netu se moc nedá věřit.
Nijak se nechci povyšovat, ale ani nedopustím, aby se na mě někdo díval jinak kvůli tomu, kolik mi je.

Kritéria pro výběr nejlepší kapely jsem psal. Nejsou dokonalá, ale líp to změřit nemůžeme.

adam @ 10.09.2013 11:06:30
Je otazne ci vediet o hudbe vela alebo viac je ten rozhodujuci determinant kvality zivota. Taktiez je zvlastne vnimat hudbu z pohladu viem o nej vela,cize som king of the world, ale robit ju neviem.

zdenek2512 @ 10.09.2013 11:15:45
Adame dobrý pohled. Myslím si to taky, prostě hudba je třeba v mém životě hodně, ale mám i jiné priority, rovněž nesnesu aby se nade mne někdo vyvyšoval.

aselzesarp @ 10.09.2013 11:19:06
Nic takového o sobě netvrdím. Plno lidí tady toho ví o hudbě nepochybně o mnoho víc než já.
Ale "hudba je o pocitech" mi připadá jako blbý závěr. K čemu jsou pak všechny recenze.
A nikdo se tu nad nikoho nevyvyšuje, nechte ego spát.

dolycentrum @ 10.09.2013 11:49:56
tato debata chtiac nechtiac mi vybavila spomienku na jednu polemiku podobneho rangu..bolo nam nieco okolo 15 , v zahradnej restauracii sme si dali po pive a strhla sa debata o prestizi stretu v ringu : naj karatista vs naj boxerista.V hlave prazdno,v zilach pulzovalo jedno pivo a dva tabory proti sebe.Ked debata nabrala na obratkach tak od susedneho stola sa dokotulal jeden chlapik,krory nam s dorazom ozrejmil,ze oni su traja kamarati a jeden je boxerista a ostatni karatisti.Vizazou mal daleko aj k upratovacke telocvicne.Presvedcil nas,ze chodia stale spolu a ked sa nieco zomelie tak nastupi karatista a dorazi ho boxerista a ked neverime tak mozme dostat po hube....a bolo po debate..

peelie @ 10.09.2013 11:54:47
aselzesarp Ta Tvoja veta o znalostiach o hudbe v 20-ke bola fakt mimo misu.

vmagistr @ 10.09.2013 13:58:53
aselzesarp: Proč by hudba nemohla být o pocitech? Vždyť právě pocity a dojmy jsou něco, co máš své vlastní, co Ti nikdo nemůže vzít. Nikdo jiný na světě necítí hudbu přesně tak, jako Ty. Někteří lidé mohou mít ze stejné hudby podobné pocity jako Ty, ale identické nebudou nikdy.
A právě proto, že dojmy každého z nás jsou unikátní, může být takto o každé skupině, o každé desce, o každé skladbě řečeno nekonečně mnoho, a stále to přitom bude něco nového. Kdyby měly být obsahem recenze jenom čistě objektivní údaje, bylo by toho nového, co se dá ještě o hudbě napsat, stále méně.
Když jsem před pár lety přišel sem na progboard, neznal jsem obrovskou spoustu kapel, které mám rád a poslouchám dnes. A k spoustě z nich mě přivedly právě vysoce subjektivní, pocitové výpovědi zdejších recenzentů. Postupem času jsem zjistil, se kterými jedinci zde se moje hudební cítění shoduje nejvíce, a recenze těchto členů zdejší komunity pro mě mají největší výpovědní hodnotu a při zkoumání tvorby kapel, které jsou mi dosud neznámé, na ně hodně dám.
V recenzi nepotřebuji číst, že Beatles jsou objektivně lepší kapelou než Rolling Stones a proč (to mé hodnocení jsem do recenze vložil spíš pro odlehčení), spíš chci vědět, proč se tomu či onomu recenzentovi hudba Beatles líbí nebo nelíbí - která kapela je pro mě lepší nebo horší si potom pro sebe rozhodnu sám.

gunslinger @ 10.09.2013 14:00:52
aselzesarp vieš prečo viac ľudí pozná Beatles než Rolling stones hoci Stouni hrajú 5krát dlhšie ako Beatles. Beatles nahrali zopár výborných albumov a na vrchole svojej slávy sa rozpadli zato Stouni nahrali zopár sračiek na piatu a hrajú si ďalej. Stavím sa že keby Beatles vydržali do 80 rokov nahrali by aj oni poriadne hovadiny

zdenek2512 @ 10.09.2013 14:08:03
vmagistr: přečetl jsem si Tvoji reakci a nemůžu jinak než souhlasit. Přesně co se líbí mně nemusí se líbiot druhému. Když, ale najdeš shodu pak z toho máte radost oba. Hudba by měla právě být o pocitech na to kdo je lepší je sport. :-)

PaloM @ 10.09.2013 16:45:49
Keď som "prišiel" na Progboard, tiež som si o sebe myslel, aký fantastický prehľad mám o hudbe. A niektorí ľudia ma v tom utvrdzovali. No a potom som tu začal čítať recenzie, profily hudobníkov, čo kto počúva. Už som bol po päťdesiatke a tak s pokorou som uznal, že "viem, že nič neviem".
Ohromné kvantum novej muziky som spoznal a napočúval až po pripojení na internet v r.2007 a až po registrácii na Progboarde.
Ostatné mám napísané v mojom profile.

Inak je to fajn debata. Fandím mladým ľuďom, ktorí majú zdravé sebavedomie.
Prinútilo ma to spomínať, či poznám vôbec nejaký album od Rolling Stones, ktorý akceptujem bezo zvyšku tak, ako každý album Beatles. Taký nemám, ale "Stouni" majú desiatky piesní, bez ktorých by som sa cítil ochudobnený. Ideálnu výberovku som ešte nepočul, ibaže by som si ju zostavil sám. A v tom mi nepomôže ani karatista ani boxer :-)

zdenek2512 @ 10.09.2013 17:30:50
martin69: ted jsem si precetl tvou reakci. Nikomu nazor neupiram. Ja jsem tam napsal, ze nekdo ma rad holky druhy vdolky a kdyby tady byl B tak by napsal ze ma nejradsi UH. Myslim, ze jsem dotycneho nijak neomezil v jeho nahledu. Pekny zbytek dne.

aselzesarp @ 11.09.2013 13:31:37
Já si ale myslím, že se to prostě určit dá. Třeba to, že Beethoven je lepší hudba než třeba Eva a Vašek, uznají snad všichni.
Problém je v tom, že mezi Beethovenem a Evou a Vaškem je mnohem větší rozdíl než mezi Beatles a Rolling Stones. Proto se nám blbě porovnává, jestli jsou lepší Beatles, nebo Rolling Stones. Ale porovnat to podle mě jde. Ale už je to strašně mlhavé a nejasné, to uznávám.

zdenek2512 @ 11.09.2013 13:59:52
už jsem nechtěl reagovat, ale ty jsi asi umanutej porovnáváním nesrovnatelného. Každý má své priority ve všem i v muzice a někomu se líbí holky druhýmu vdolky. K tomu porovnávání je tu olympiáda nebo MS, ME kde máš výkony, které se dají změřit metrem stopkama. Tohle tvoje kdo je lepší je jak v krasobruslení známka za umělecký dojem. Když ti řeknu, že moje nejoblíbenější skupina jsou Swans tak možná ani nevíš co to je zač, druhej řekne že pro něj to je Frank Zappa a třetí má nejradši Sweet nebo East17 tak můžeš polemizovat dokola. Taková polemika dohadovat se co je lepší... Napiš tu konkrétní názor na nějaké album a uvidíš jaký budeš mít ohlas kdo s tebou bude souhlasit jestli vůbec. Spíše si ber z toho co tu přečteš jako tip poslechni si a vytvoř si svůj vlastní názor, ale kdo je nejlepší, to bude asi Bůh.

aselzesarp @ 11.09.2013 14:49:03
Takže nesouhlasíš s tím Beethovenem a Evou a Vaškem? Nedokážeš říct, co je lepší hudba?

zdenek2512 @ 11.09.2013 15:46:48
pouze ze slusnosti tohle je debata o h...e. Ja neposloucham ani jedno ani druhe a co je lepsi me nezajima. Je mi taky jedno jestli je lepsi Zappa nebo King Crimson. Libi se mi obe. Kazdy ma jine priority, je ti stejny jako se hadat o tom co je lepsi hokej nebo fotbal. Me uz tahle diskuse nebavi nemas jinej repertoir.

tykeww @ 11.09.2013 16:12:53
Nikdy nebude možné říci, co je lepší. A už vůbec ne podle těch tvých kritérií "Beatles mají víc chytlavých písniček, které hrají v rádiu a zná je více lidí."

PaloM @ 11.09.2013 16:37:43
aselzesarp: prihováram sa za ukončenie jalovej debaty. Točí sa to o tom istom ako kolovrátok. Skúsenému poslucháčovi je jasné, že diskutovať o tom, kto je lepší z dvoch špičkových skupín, je kravina. zdenek2512 to jasne napísal, lepše sa to už nedá.
Sme radi, že ťa bavia Beatles, to je fajn. Je nás tu veľa. Rovnako ako tých, ktorých bavia Rolling Stones. Tak sa už na to vykašli.

zdenek2512 @ 11.09.2013 16:41:32
Michale zdravim ty jsi mladsi a chapes to perfektne. Mnozstvi prodanych nosicu neni meritko. Myslim, ze kazdy ma vlastni zebricek a jak jsem psal muze tu prezentovat svuj nazor jestli se shoduje s ostatnimi. Proste kazdy to vidi jinak.

Petr Gratias @ 12.09.2013 20:21:07
Zdravím, pánové....
začetl jsem se do vaší polemiky na téma
BEATLES a ROLLING STONES.
Tahle causa rozděluje svět na dvě poloviny stejně jako kdysi blahé paměti český národ na Gottovce a Matuškovce.
Pokud bych k tomu mohl něco poznamenat....
ROLLING STONES jsou nejstarší živá bigbítová legenda na světě. "Nejstarší povolení chuligáni", kteří si udržují navzdory svému postavení milionářů image rebelantů a drzých klacků. Svět to tak pochopil a přeje si, aby bigbít zůstal rebelantský jako prazáklad sociální a hudební revoluce (navzdory punku).
Toto je jejich "poslání". Respektuji je jako rockandrollovou ikonu, která inspirovala další kapely, které je dodnes vnímají jako symbol.
V nahrávacích studiích toho moc nevymysleli a jejich hlavní devíza a síla tkvěla v živé prezentaci. Nikdo ze základního kádru nebyl mimořádný kytarista z nějakou vizí a víceméně to, co se naučili na počátku šedesátých let prezentují do současnosti. Aby se to publiku nezačalo zajídat, součástí Rolling Stones byli nejen ve studiu, ale i na koncertech hosté, kteří významně ovlivňovali sound a tvář kapely a tak kapela proplouvala od rock and rollu, přes rhythm and blues, blues rock, country, soul, reggae, disco, pop.... a udržovala si ppověst "kreativní" kapely.
Myslím, že v letech 1968 až 1972 měli nejsilnější období, kdy vytvářeli opravdu špičková alba, která se zapsala do historie. Tento stav byl v sedmdesátých letech zvrácen a balancoval na více přijatelných a nepřijatelných albech, které si lidé kupovali hlavně ze setrvačnosti. Umělecký a progresivní přínos je z ohledem na úctyhodnou délku jejich trvání zanedbatelný, ale svět bez nich by nebyl nikdy takový jaký je.
BEATLES - na první pohled v začátcích hodní a hezcí hoši s mírně rebelantským image. Na rodíl od Jagger a Richardse byl kompoziční tandem Lennon/McCartney vybaven větší talentem psát skladby, které se brzy vymanily z vlivu Everly Brothers a jejich amerických rockandrollových vzorů a jako mladí velmi brzy nabídli mimořádnou porci invence, kreativity a nepokojného hledačství. Myslím, že způsobili nejen sociální, ale i hudební revoluci a jejich harmonické vrstvení bohatých melodií, mnohdy velmi chytlavých přesvědčovalo o tom, že se v Liverpoolu zrodily mimořádné talenty, které se neustále rozvíjely. Hudebně šla kapela nahoru zejména v období, kdy přestala být koncertní jednotkou, ale existovala jako studiová kapela. Už to je originální informace. Která dnešní nebo i já jejich souputnická kapela by dokázala strhnout svět do takového víru, aniž by musela být lidem na koncertních pódiích na očích? Světové publikum znalo jejich klipy, ale od r. 1966 až do r. 1970 nekoncertovali a přesto se s nimi miliony fanoušků nadále ztotožňovaly. Zkuste si představit, že by nějaká skupina přestala koncertovat a vydávala bvy jenom alba a klipy a udržela by se v první lize....
Beatles přetvořili pravidla hudebního terénu a jsou jako celek stejně významní revolucionáři v hudbě jako George Gershwin, Louis Armstrong, Miles Davis, John Coltrane, Frank Zappa, Bob Dylan, Pink Floyd, Karlheinz Stockhausen.... Determinovali většinu stylů, kterou jsou dnes součástí rockové potažmo populární hudby, jako první použili v rockové (hudbě) Moog synthesizer a dokázali přejít od rytmizované tříakordové písničky k prokomponovaným náročnějším celkům se symfonickými prvky, elektronikou, orientální hudbou s výtečnými aranžmá a dokonalou produkcí. Proto jsou přijatelní pro milovníky klasického popu jako písničkáři, tak pro bigbíťáky, ale i folkově laděné publikum.
Až na pár výjimek (Billy Preston, Eric Clapton, Nicky Hopkins...) si dokázali vystačit sami a třebaže se nikdy nestali superinstrumentalisty, dokázali hrát na řadu různých nástrojů, bez ambice jejich hudbu zintelektualizovávat, zarputile komplikovat a nesrozumitelňovat. Jejich vokální party byly výrazným poznávacím znakem a zůstalo to tak od Please Please Me po Let It Be. Beatles jsou markantním příkladem, jak čtyři obyčejní kluci s kytarami a bubny díky pracovitosti, nezměrnému talentu a píli dokázali odevzdat světové kultuře velký odkaz.
Pokud by nedošlo k jejich nevyhnutelnému osobnostními rozkolu, určitě by ještě pár dalších let významným způsobem sofistikovaně ovlivňovali vývoj - třebaže by nebyli srovnatelní s instrumentálně v jiném levelu se pohybujícími skupinami jako např. Mahavishnu Orchestra, King Crimson, Yes, Led Zeppelin, Gentle Giant.... Nas rozdíl od řady dobově významných kapel je jich odkaz stále aktuálně a inspiruje a jejich hudba je oblíbena dalšími gneracemi lidí, pro které by Beatles dnes mohli být jenom jménem ve slovníku.
Myslím, si, že jejich úspěch a význam je za daných nastavených podmínek nezopakovatelný.
Pro mě jsou celoživotní láskou a můj vztaj k nim ani nedevalvoval a neokoral, i když je vnímám od r. 1965 a cíleně poslouchám od r. 1968.

Myslím, že hudební svět POTŘEBUJE a nemůže se obejít bez kapel jako jsou BEATLES a ROLLING STONES.

zdenek2512 @ 13.09.2013 02:54:29
Ahoj Petře, naprosto dokonale, plný souhlas se vším co jsi tam napsal. I mé seznámení s Beatles proběhlo ve stejné době, jak jinak, když jsme plus minus stejně staří :-). Moje láska k Beatles stejně jako u Tebe pokračuje. Se Stones to mám taky skoro stejně jak jsi napsal jejich tvorba v letech 1968 - 72 byla jejich vrchol, pak to šlo jak na houpačce.

Jarda P @ 13.09.2013 05:46:36
O vyjímečnosti skladatelské dvojice Lennon-McCartney (a částečně i Harrisona) svědčí to, že i po rozpadu Beatles vytvořili alba defakto stejné úrovně jako Beatles. Což se o sólových deskách Jaggera a Richardse říct nedá. Tím nechci snižovat úroveň Stones, jejich desky od Aftermath po It´s Only Rock´n´Roll mám stejně rád.

Petr_70 @ 13.09.2013 06:45:33
Jarda P:
To si ale myslím, že není tak docela pravda.. Jagger vydal ve druhé polovině osmdesátých let dvě výborná alba She's the Boss (1985) a Primitive Cool (1987), která byla přijata podstatně lépe než alba RS v té době a později.
Ostatně... výčet jmen těch, kteří se na těchto deskách interpretačně podíleli již sám o sobě jistou kvalitu předurčuje (Jeff Beck, Jan Hammer, Herbie Hancock, Sly Dunbar, Ray Cooper...). :)

btw: Originál vinyl od CBS prvně jmenované překvapivě prodával u nás Supraphon už v době vydání.

zdenek2512 @ 13.09.2013 07:21:03
JardaP: od těch RS já mám rád Aftermath, Beggars Banquet, Let It Bleed, Sticky Fingers, Exile On Main Street, It´s Only Rock´n´Roll, Some Girls, Tatoo You,Steel Wheels, Voodoo Lounge a potom ty dva výběry z šedesátých let. Na tom zbytku je sem tam píseň, která je skvělá. Co se týká Beatles tak tam beru vše.

nowhere_man @ 13.09.2013 09:23:58
Ja som zvláštny exemplár - beriem všetko od Beatles a všetko aj od Rolling Stones. Akurát od Beatles bez jedinej pripomienky, od Stones mám občas pripomienky. Ale inak mám diskografiu oboch kapiel na počúvanú a pritom ma nikdy nenapadlo porovnávať ich hudbu.

zdenek2512 @ 13.09.2013 09:35:32
nowhere_man: ani mě ne :-). Několikrát jsem mu tam napsal, že muzika je pocitová záležitost, která na každého působí jinak a porovnávat se nedá. Buď se mi to líbí nebo ne, jiné měřítko není.

29.01.2011 springfame | #

Nahrát za jediný den 10 písní na desku, to je počin, který rozhodně zaslouží následování. Když se k tomu přidají čtyři nahrávky, které už předtím vyšly na singlech, máme na světě debutové album. A nutno dodat jedním dechem, že skvělé debutové album. Nejsem si i díky zdejším předchozím příspěvkům jistý, zda to byla od začínající skupiny opravdu taková drzost, když dala na debutovou desku tolik původních písní, ale je pravda, že mnohá literatura praví cosi v tomto smyslu. Ať už to bylo zvykem ebo ne, výsledný mix působí až překvapivě jednolitě, všech čtrnáct nahrávek se stalo svým způsobem klasikou. A to bez ohledu na jejich skutečnou hudební kvalitu, v literatuře též různě propíranou.
Tím památným dnem se stal 11. únor roku 1963. Ten den Beatles přišli, nahráli a svět pak slyšel. Vítězství si pak užívali opět Beatles. No a zbytek je již historie.
Takže pojďme poslouchat: Po úvodním odpočítání otevře desku McCartneyho I Saw Her Standing There, skladba dnes řazená mezi rock´n´rollovou klasiku. Lennonův podíl je sice malý, ale už v něm ten typický Lennon měnícího McCartneyho uhlazenost na osobitý sarkasmus. U úvodního verše "bylo jí jen sedmnáct / nebyla zrovna královnou krásy", který Lennon změnil na konečné "bylo jí jen sedmnáct / víte, co tím myslím", si klidně představte, jak u toho mrkne okem...
Misery byla z původních písní nahrána jako poslední, na desku byla však zařazena hned na druhé místo. Písnička je to docela obyčejná, ale mě už od mých raných let fascinuje klavírní part.
Následují tři převzaté věci, Anna (Go To Him), Chains a Boys. Beatles měli tu schopnost, že často nechávali zapomenout na originální verze písní a jako "normu" stanovili tu svou. Myslím, že se jim to povedlo i v těchto případech. A dost možná, že někteří běžní posluchači ani neví, které z písní nejsou původně beatlesácké. Beatles tu v těchto coverech zpěvácky defilují jeden po druhém (na McCartneyho se tentokrát dostane trochu později).
Následují čtyři písně z již vydaných singlů. Přiznám, že všechny z nich mám prostě a jednoduše rád. V případě Love Me Do sáhl vydavatel po odlišné verzi, a udělal dobře. Zatímco singlová Love Me Do zní dost nervózně, tato verze je předvedena s mnohem větší jistotou. Oprava kytarového přehmatu v Ask Me Why by zřejmě byla pro debutující skupinu nadstandardní službou. Nutno připomenout, že podobný luxus nebyl skupině často dopřán ani v letech budoucích... Už při nahrávání singlu prošla nadvakrát zapomenutá slova v Please Please Me. Tento nedostatek zůstal ve stereo mixu, zatímco mono verze byla vyspravena pomocí míst, kde se opakuje stejný text.
Asi trochu překvapivě se na debutu Beatles objevily dvě písně ryze ženské skupiny The Shirelles: po Boys je to Baby It´s You. V ní Lennon posluchače tak trochu připravuje na své vrcholné číslo. Jeho "nobody, nobody" můžu kdykoliv.
Hudební představy Beatles byly přinejmenším ve stavu zrodu. Jak jinak si vysvětlit komentář, ve kterém Lennon zdůvodnil, proč Do You Want To Know A Secret zpíval zrovna Harrison. Píseň má docela jistě více než tři noty, které písni autor přiznal. Opět jsme svědky ledabylé zvukařské práce - poslouchejte pozorně v závěru písně po slovech "do you promise not to tell". Docela mě mrzí, že se zřejmě nedochovalo Lennonovo demo, které údajně nahrál na toaletě. Což mělo být dokázáno spláchnutím na konci nahrávky.
Konečně přichází se svou převzatou písní i McCartney. Když nic jiného, zaujme jistě dvojhlasně nahraným zpěvem, střídáním dvou- a tříčtvrťového taktu a Pickardskou tercií.
Ač album spěje ke svému závěru, přichází píseň, které byla pro album nahrána jako první (nepočítáme-li samozřejmě písně z již vydaných singlů). Na There´s A Place je znát Lennonovo nachlazení. Pastilky proti bolesti v krku a horké mléko, kterýmižto si pomáhal celý den, vyvolávají úsměv na tváři, když si uvědomíme, co všechno Beatles zkonzumovali při nahrávání příštích desek. Lennonova indispozice se však nestala důvodem pro zrušení nahrávání - tolik jim na první desce záleželo. Lennon se protrápil třinácti nahrávacími pokusy, než píseň zněla alespoň přijatelně.
To nejlepší si ale nechal na závěr. Samotné zařazení Twist And Shout je tak trochu záhadou. Píseň tradičně uzavírala vystoupení Beatles, proto se nechce věřit, že by nebyla plánovaná od samotného počátku. Přesto se všichni zúčastnění shodují, že byla nahrána nad plán a v době, kdy už přetáhli vymezený čas. Jediné jistě tedy je, že vznikla jako poslední nahrávka pro album. Lennon si musel být vědom toho, že má maximálně jeden pokus, než mu po celém dni definitivně odejde hlas. Twist And Shout prý nazpíval svlečený do půl těla, a atmosféru ve studiu nemohl zničit ani následný nedokončený druhý pokus.
Dávám čtyři. Jen proto, aby zbylo na ty věci ještě zásadnější.
reagovat

27.12.2009 Jaro Hoslečka | #

Prvý album zastihol Beatles na konci ich klubového hrania a začiatku vystúpení s pripraveným maximálne 20-pesničkovým programom, ktorý opakovali na nespočetných miestach do omrzenia s aparatúrou neschopnou ozvučiť miesta, na ktorých hrali. Ani to nebolo potrebné, išlo o hystériu a obchod. Bol to však zároveň začiatok ich štúdiovej práce.
Polovica piesní je z vlastnej skladateľskej dielne Lennon-McCartney - na tú dobu čosi nevídané a výstredné. Skupina vznikla spontánne - tiež nevídané. A o samotnej hudbe je ťažké napísať čosi nové - The Beatles svojím vplyvom jednoducho určili nové merítka i kritériá hodnotení. A s tým sa treba zmieriť...
Je to zásadný album, mal by ho počuť každý. Je v ňom čo nachádzať stále a v každej dobe asi aj bude. (Odporúčam stereo verziu, jej znenie je čosi nevídané na dnešnú dobu.)
Treba len počúvať, znova a znova...
reagovat

Filozof @ 27.12.2009 14:35:58
Jaro
Jsem rád, že se Ti líbí Beatles, ale jak jsi nabyl dojmu, že bylo tehdy cosi nevídané, když skupina vznikla spontánně? A proč myslíš, že bylo zvláštní, že měli polovinu skladeb vlastních?

23.11.2009 moony | #

Výborný prvý album The Beatles ktorý je jeden z mála debutových albumov zásadných rockových kapiel ktoré by ovplynili ľudstvo. Úvodná I Saw Her Standing There je rýchla rock´n´rollová nakladačka od Paula s beatlesovskými falzetmi určite osloví každého Beatlesovského ctiteľa. Album prechádza do dvoch balád Misery a Chains. Neskor zase pocítime poctivý beat v Chains (of Love) ktorý spieva George. Piata pieseň je Ringove číslo s neodmyslitelnými šestnástinami na jeho ride. Ďalšie tri piesňe zmenili od základov rock´n´rollovú hudbu šestdesiatych rokov - Ask me Why, a dve hitovky Please Please Me a Love Me Do. Každá ma 12taktové slohy a jednoduché chlapčenské texty o láske. P.S.I Love You je romantická piesň o liste ktorý napísal Paul svojej milej, ale neprišiel jej. Štyri po sebe idúce pomalšie piesne Beatles na albume tiež stoja za veľa. No a posledná, everlyovská a Johnom ukričaná Twist and Shout je skvelý debutový záver Beatles Please Please Me. Odporúčam každému ctiteľovi rock and rollu. Fantázia!
reagovat

02.04.2009 nowhere_man | #

Debutový album Beatles priniesol kapele okamžitý úspech, britskému rebríčku kraľoval 30 týždňov. Celý album nahrali za 12 hodín a ako bolo vtedy zvykom, obsahoval i mnohé coververzie. Na albume neboli použité žiadne efekty okrem dueta Paula McCartneyho so sebou v A taste of honey. Práve pre to je asi taký skvelý, poctivý a chytľavý. Nesmrteľné melódie Love me do a Please please me či rock and rollový nárez I saw her standing there - to vždy rozveselí moje srdce.
reagovat