Nazareth - Hair Of The Dog (1975)

24.10.2018 terka | #

Nazareth nepatří mezi kapely, které by dnešní generaci nějak oslovovaly, nebo pro ni byly něčím výjimečným. Oni vlastně výjimeční nebyli nikdy. Podle toho, co se mi o kapele podařilo zjistit, si myslím, že to byli takoví chudí příbuzní všech těch hard-rockových dinosaurů. Jejich muzika není vyloženě zlá, není ani nudná (teda někdy je). Občas se zrodí zajímavý nápad, často je v tom hodně energie, jenže - jsou to zkrátka Nazareth. Trošku otravní a trošku jednoduší. Většinou nebývá nejtvrdší deska od kapely zároveň tou nejlepší, ale Nazareth tohle nepsané pravidlo porušili.

Titulní věc je klasika, která určitě není špatná. Ale hned druhá Miss Misery je nuda k uzívání. Guilty je celkem slušná balada. Naštěstí se pak všechno rychle opraví a Nazareth hrají jako o život a v zásobě mají ještě silný materiál. Mně se líbí všech pět posledních skladeb, ve kterých není žádná výplň, protože být tady ještě jedna nebo dvě slaboučké skladby, už bych si od nich nikdy nic nepustila. Poslední dvojice je určitě jejich nejsilnějším vkladem na poli sofistikovaného hardrocku. Což je žalostně málo. Love Hurts tam opravdu nepočítám, protože jestli se někomu tahle balada líbí, mě ani náhodou. Neznám ohranější píseň.

Jejich muzika se nemůže poměřovat s ostatní velkolepou rockovou produkcí v sedmdesátých letech. Proto dosáhnout na stupnici vyšší bodové škály je dost obtížné.
reagovat

bullb @ 24.10.2018 06:21:51
terka: vďaka za pripomenutie tejto kapely. Bohužiaľ naša generácia (ak mám hovoriť za okruh mojich priateľov a známych) brala túto hudbu ako druhú kategóriu. Vhodná bola najmä na tzv. mejdany, ako tu už bolo spomínané. Ja osobne ju nepočúvam, teda nehodnotím. Ale aj tak, vďaka :-)

PaloM @ 24.10.2018 07:01:06
Terka: V prvom rade si vážim, že sa vôbec zaoberáš touto skupinou. No máš trochu rozpor v ocenení 4 hviezdami a obsahom recenzie.
Tvoj názor rešpektujem a je to úplne logické, že hard rock Nazareth pôsobí dnes na teba a iných mladých ľudí úplne inak oproti 70. rokom, keď som bol s kamarátmi ja mladý.
Samozrejme, že sme počúvali "prvú ligu" ale počúvali sme intenzívne aj Nazareth. No v živote by nás nenapadlo, že v tom čase boli iba "chudí příbuzní".
Razamanaz považujem za tvrdší album ako Hair of the dog. A všetko čo nahrali v r. 1973 - 75 mám za 5 hviezd, preto som si aj tie 4 CD kúpil do zbierky.
Hodnotím vždy v rámci celej diskografie danej kapely, lebo by sa ťažko porovnávalo v rámci celej rockovej scény.

vmagistr @ 24.10.2018 07:28:42
Z rozsáhlé diskografie Nazareth znám lépe jenom Loud'n'Proud a tohle album, o Razamanaz a Rampant jsem se spíš jen tak otřel a se zbytkem jsem zatím neměl tu čest. Nazareth se nesnažili dělat žádné velké "umění" (podobně jako o pár let později třeba AC/DC), ale dokázali do svých skladeb vecpat hodně energie. Jasně že s kapelami jako Led Zeppelin, Deep Purple nebo Black Sabbath se v případě Nazareth těžko hledá nějaký průmět, myslím si, že hudebně daleko blíž měli ke skupinám jako Thin Lizzy, Status Quo, Mott The Hoople nebo k zámořským Montrose či Bachman-Turner Overdrive. Prostě menší (nebo jinak pojatý) akcent na bluesovou složku a (povětšinou) i rezignace na progresivitu ve prospěch přímočeřejšího přístupu.

luk63 @ 24.10.2018 08:10:54
terka píše: "Love Hurts tam opravdu nepočítám..." - ani nelze počítat, protože to není píseň z původní LP. Jde o singl, který je na některých verzích CD jako bonus. Myslím, že při každém hodnocení CD s bonusy je třeba tyto vynechat nebo v recenzi výslovně upozornit, že album je toto a toto už tam původně nebylo. :-)

northman @ 24.10.2018 08:28:09
Nazareth jsem poznal asi stejně jako většina nás dříve narozených přes desku Loud´n Proud a největší hit z této desky cover Joni Mitchel This Flight Tonight, kdo si tehdy poslechl tuhle píseň v originále, tak zjistil, že verze Nazareth je pouhý odvar toho co předvádí autorka. Hair Of The Dog je snad jediná deska , kterou bych si koupil, ale jenom v případě, že by nebylo na světě více lepších desek. Nazareth jsou z kategorie skupin Slade, Sweet apod, a nikdy mě jejich hudba nebavila, ale taky mi nevadí.

EasyRocker @ 24.10.2018 08:37:08
Tohle album od Nazareth mám taky rád, mám z USA dokonce US verzi, takže bez Guilty a s Love Hurts. Tady mi jejich energie sedla.

No ale srovnávat je s LedZep, Hendrixem, The Who, Santanou alespoň z mého pohledu nelze.

Martin H @ 24.10.2018 17:38:58
Od Nazareth mám pouze jednu výběrovku, víc asi k životu potřebovat nebudu. Dokonce jsem byl před několika letech na jejich koncertě. Skvěle jsem se bavil, ale ani tento zážitek mě nepřesvědčil, abych se začal pídit po jejich diskografii.

horyna @ 25.10.2018 11:24:53
Osobně vidím Nazareth na jiné straně barikády než Sweet, nebo Slade. Naz nejsou tak vlezlí a podbíziví. Tady určitě ne. Není to složitá hudba, ale jsou triviálnější spolky. Solidní album solidní kapely.

b.wolf @ 25.10.2018 12:10:06
To se mně snad zdá... Miss Misery je jedna z nejlepších skladeb, co kdy Nazareth stvořili... A tohle že je nejtvrdší deska? A co potom Razamanaz nebo No mean city? Prý nuda... to by mě fakt zajímalo, co posloucháš ... a když je to nuda, tak proč 4*?

northman @ 25.10.2018 12:18:30
horyna: zdravím, Sweet a Slade jsem v reakci zmiňoval já, tak tou poznámkou zřejmě míříš na mě. Desky těchto skupin jsem poslouchal jak vycházely a v té době byly tyhle kapely mezi námi považovány za tancovačkové soubory. Tahle deska podobně jako Slade Alive trochu vyčnívá, ale jinak je to běžný pop rock počátku sedmdesátých let, nic vyjímečného. Kdybych to měl hodnotiit tak více než dva body tomu nedám, Dan McCafferty je dobrý vokalista.

yngwie3 @ 25.10.2018 12:26:32
Bez Sweet, Slade a "běžného pop rocku počátku sedmdesátých let", by bol svet o niečo smutnejší ... a to by bolo úplne na kočku ...

PaloM @ 25.10.2018 13:01:57
Sweet, Slade, Nazareth, Queen, T.Rex, Omega - veď to bola radostná pozitívna hudba, s ktorou sme vyrastali. Viažu sa na ňu spomienky na študentské roky, naše lásky, spoločné počúvanie. A to predsa pre nás nemôže byť zanedbateľné, druhoradé, nezaujímavé. Bola to radosť a ja necítim nostalgiu. Od všetkych menovaných skupín som si nakúpil pár radoviek alebo výberovky a doteraz nám to s manželkou robí radosť, keď si tie CD pustíme a tešíme sa zo známych songov :-)

Jarda P @ 25.10.2018 13:32:56
Palo, moje řeč.

PaloM @ 25.10.2018 13:40:32
Ano, pre nás je to radosť.

northman @ 25.10.2018 14:22:18
PaloM, Jarda P: vám někdo tu radost bere? Já poslouchám doma se ženou Beatles, Doors, R.E.M, Nirvanu, Pink Floyd a Plastic People Of The Universe, vámi zmiňované skupiny se ani mně ani manželce nelíbí, ale v ničem vám nebráním poslouchat co jste napsali, je mi to srdečně jedno, každému se líbí něco jiného, kdyby tomu bylo jinak, byla by to nuda.

PaloM @ 25.10.2018 14:37:28
Úplne zbytočná otázka, my sme sa s Jardom iba zhodli na rovnakých pocitoch. Tak načo o tom diskutovať.

lover-of-music @ 25.10.2018 15:06:54
northman: Nezbývá mi nic jiného, než s vámi souhlasit. Kapely jako Sweet, Slade, Nazareth, a další jim podobné, mám v kategorii "krkolomná nuda". Přímočarý bezduchý nicneříkající rock, který je dobrý leda na ošoupání bot.

Zrovna teď mi tu hraje Trespass od Genesis, a to je něco nádherného. Holt, mám rád, když je to velkolepé, mistrovsky proaranžované, nadměrně melodické, a možná trochu i "nabubřelé". Tomu prostě říkám Hudba. A ne nějaká přímočará nuda vhodná leda na mejdany.

yngwie3 @ 25.10.2018 18:23:33
lover-of-music @ 25.10.2018 17:06:54
northman: Nezbývá mi nic jiného, než s vámi souhlasit.
Holt, mám rád, když je to velkolepé, mistrovsky proaranžované, nadměrně melodické, a možná trochu i "nabubřelé".


northman 22.08.2018 Swans - Feel Good Now
Hudba to není melodická, ale já zastávám názor, že mnoho melodií i mnoho not hudbě škodí.


Priznám sa že nechápem, ako ste si vy dvaja mohli sadnúť do noty ... ale ako hovorí Toyota, "nichts ist unmöglich" ...

lover-of-music @ 25.10.2018 18:35:53
yngwie3: Umíte vůbec číst ? Já s northmanem souhlasím jenom v tom, že jsou kapely jako Sweet, Slade... prostě nuda. A to, že Pet Sounds je jedno z nejlepších alb všech dob. To je všechno. Jinak se s ním dokážu pěkně pohádat. Např, kdybychom začali debatovat o Moody Blues.

yngwie3 @ 25.10.2018 18:42:54
Citujm, "Holt, mám rád, když je to velkolepé, mistrovsky proaranžované, nadměrně melodické", koniec citátu ...
Hudba Sweet je málo melodická a kvalitne neprearanžovaná ? ...

A áno čítať viem ... viac ako 50 rokov ...

lover-of-music @ 25.10.2018 18:57:16
yngwie3: Pro mě ano. Mě u těch jejich písní padala hlava.

Porovnejte něco od Sweet a třeba Thick As A Brick, nebo In The Court Of The Crimson King. Nebe a dudy.
Sweet je pro mě kapela skládající písně s průměrnými melodiemi, a je vhodná na tancovačky, a ne na seriózní poslech.

A dost, jdu si spravit náladu a pustím si znovu nádherné album Trespass od Genesis. Tomu říkám HUDBA.

Hikoki777 @ 25.10.2018 19:05:36
No vidíte jak je to rozmanité. Já zase vyrůstal na Slade a Nazareth, ale stejně tak na Beatles,Deep Purple, Led Zeppelin, Yes atd.A přesto všechno vám řeknu že ten drive, energie ale i hudební um, kterým mě ohromila deska Slayed od Slade, je naprosto něco unikátního. Kdo tady říkal že Slade byla nuda? Poslechněte si mimořádně kvalitně nahrané Slayed od Slade. Měl sem i LP. Naprostá fantazie.

PaloM @ 25.10.2018 19:19:56
Hikoki777: 100% súhlasím, samozrejme, že sme počúvali aj ďalšie skupiny, hard rock art rock, progres a pod.
No tu to niekto zámerne stavia do dehonestujúcej polohy.
Ja som zažil na gymnáziu diskotéky, keď skladba Slade - I Don' Mind bola absolútne najsilnejším slaďákom a lepákom :-)
Zavádzať tu debatu na konfrontačné vyjadrenia: Sweet = nuda versus Pink Floyd = kvalita je absolútne scestné. Proste my o voze a oni o koze :-))
Alebo ti treba znovu nakŕmiť trollov?

Voytus @ 26.10.2018 05:56:49
Ach jo, chudáci Nazareth. Přitom oni jenom chtěli hrát rock'n'roll...
"We only came here to play rock'n'roll
Share some times with some people we know
Drink some wine
Give us some time"

Plést sem Genesis nebo Pink Floyd je úplně to samé, jako když hlavouni z Vertiga poslali na společné turné Black Sabbath a Gentle Giant. Jak to asi mohlo dopadnout?

Hair of the Dog je jedno z jejich nejlepších alb, jedna pecka za druhou, riffy jako hrom. Pětihlavá kytarová saň na konci už takhle dost rozjeté Changin' Times nebo téměř metalová Miss Misery (skvělý sólo na slajdku, například).

A pak jsou tu ty americké vlivy, které tady v Evropě pořád nějak moc nekoušem, co? Myslím gospel Guilty z pera Randyho Newmana. A co Please don't Judas Me? To se přece nedá srovnat s čímkoli od Sweet (en ic sou fany fany...) nebo Slade (lečo héééééééééééj).

Tohle je rock'n'roll, to nejni k nějakým intelektuálním úvahám (možná kolem pátý ráno, muhehehehe), na to se paří (proč asi nerad hraju pro sedící publikum, ha?).

Miluju Nazareth, stejně jako miluju Genesis, Black Sabbath, Pink Floyd nebo Gentle Giant. A jaká to pro mě v pubertě byla rebélie, když jsem hodil do walkmana nějakej takovej poctivej nátěr a kráčel jsem si městem jak pán. A to to převážně byla rebélie proti mé vlastní generaci, že neslyší to, co já (přibližně mezi lety 1997-2003).

Mimochodem, kdo ví, co vlastně znamená "hair of the dog" což?

PaloM @ 26.10.2018 06:17:36
Voytus: presne tak, vystihol si podstatu a v tom duchu to je celé.
Kto chce, pochopí, že nemá zmysel porovnávať neporovnatelné.

Jarda P @ 26.10.2018 07:29:38
Taky jsem bral Nazareth v té době jako druhou ligu hard rocku, dnes řadím Hair Of The Dog mezi klasická alba 70. let a považuji ji na nejlepší album od Nazareth. A vůbec mi nevadí, že někoho nezajímá, když už má stálou potřebu se proti něčemu vymezovat.

luk63 @ 26.10.2018 08:38:02
že by slangový výraz "Hair of the dog" naznačoval něco o tom, čemu po našem říkáme kocovina?

Voytus @ 26.10.2018 09:08:43
luk63: Jsi hodně blízko, je to přímo "vyprošťovák". Další lingvistickou záležitostí je potom onen "son of bitch" v titulní písni. Ve skotském slangu se používá výraz podobného významu, který zní "heir of the dog", což se potom čte úplně stejně, jako "hair of the dog". Takže jde o takové hrátky se slovy. celý výraz je potom 'a hair of the dog that bit you'. Vychází ze staré pověry, že pokud Tě pokouše pes, který má vzteklinu, tak nejlepším lékem na ni je vypít nápoj, v němž jsou chlupy onoho psa.

Mimochodem, skotskou skupinu Hair of the Dog tu na progboardu slyšeli? >> odkaz

northman @ 26.10.2018 09:23:25
Voytus díky za tip, ta ukázka má moderní sound a celkově pro mě zajímavé.

Voytus @ 26.10.2018 10:07:45
northman: Opět další náhodný objev ze Stoned meadows of doom. Podobně, jako třeba v případě Elder nebo All Them Witches mě nejprve nalákal artwork. Mám rád obrazy od van Gogha a tohle přesně v jeho stylu. Takže mě zajímalo, jaký obsah skrývá. Zvuk parádní, songy náladové a ten kytarovej sound bych bral taky.

terka @ 26.10.2018 10:58:16
bwolf:Po tom co jsem si tady přečetla reakce k recenzím mým dvou předchůdkyň Kristýny a Kamči, se do podobných debat nechci zapojovat. Poslouchám toho dost, až by ses divil.

vmagistr @ 26.10.2018 12:15:03
Poslední dva rýpavé a nehudební příspěvky jsem smazal. Diskutujme o hudbě, respektujme odlišné názory a nepovažujme je hned za útok na ty naše. Díky.

Voytus @ 26.10.2018 12:22:42
yngwie3 @ 25.10.2018 20:23:33
lover-of-music @ 25.10.2018 17:06:54
northman: Nezbývá mi nic jiného, než s vámi souhlasit.
Holt, mám rád, když je to velkolepé, mistrovsky proaranžované, nadměrně melodické, a možná trochu i "nabubřelé".


northman 22.08.2018 Swans - Feel Good Now
Hudba to není melodická, ale já zastávám názor, že mnoho melodií i mnoho not hudbě škodí.


Priznám sa že nechápem, ako ste si vy dvaja mohli sadnúť do noty ... ale ako hovorí Toyota, "nichts ist unmöglich" ...

Yngwie3: A proč by se alespoň v něčem nemohli shodnout? Já si s loverem také rád pokecám o Genesis, nebo s northmanem o nových objevech. To, že se s ním neshodnu u Swans, nebo s oběma u Nazareth na tom nic nemění.

yngwie3 @ 26.10.2018 12:31:38
to Voytus: Nepopieram, preto som napísal " nič nie je nemožné " ...

Voytus @ 26.10.2018 12:39:40
yngwie3: Aha, už rozumím, vyznělo mi to jako ironie, omlouvám se.

lover-of-music @ 26.10.2018 13:26:34
Voytus: Když si se mnou rád pokecáš o Genesis, tak se Ti musím pochlubit, že teď hodně ujíždím na Trespass. Co na to album říkáš ? Že je to nádherná a kouzelná hudba ? Jakoby z pohádkového světa. Jediné, co se tomu vymyká, je závěrečný masakr The Knife. (To slovo masakr je myšleno samozřejmě v tom nejlepším slova smyslu).

Trespass mě vždycky míjel. Byl u mě pořád ve stínu takových alb jako Nursery Cryme, Foxtrot a samozřejmě nádherný debut z roku 1969. (Ten mám stále nejradši.) No nic, běžím do Bontonlandu a za chvíli ponesu album Trespass v náruči domů na LP.

northman @ 26.10.2018 13:28:28
Voytus: myslím, že máš ten správný přístup, co se týká shody v hudbě , tak by se toho našlo určitě více než nové kapely, mohl bych jmenovat například canterburskou scénu (Soft Machine, Gong, Khan,Caravan ...), Franka Zappu, Captain Beefhearta, Jethro Tull, Magma a obecně zeuhl. Naopak neshodu vidím nejen v Nazareth, ale taky třeba ve zmiňovaných Genesis. Já jsem v současné době znovuobjevil CCS na jejich deskách je tvrdá hudba, jazz, blues a výborný zpěv Alexise Kornera. Pořád si taky říkám, že musím něco udělat ve vztahu já vs Dr. John, poslechl jsem si tu desku co jsi mi doporučil a budu pokračovat v objevování.

Voytus @ 26.10.2018 13:42:27
northman: Jo, tohle všechno, cos vyjmenoval, taky sjíždím. CCS znám jen název, to na mě ještě čeká. S Dr. Johnem to asi nejlépe vzít od začátku, postupně. Ta jeho tvorba je natolik rozsáhlá a rozmanitá, že si tam zaručeně něco najdeš.

Voytus @ 26.10.2018 13:43:55
lover-of-music: O Tresspass jsem se před lety rozepsal, někde tam ta recenze je, tak můžeme přesunout pokec spíš tam.

11.02.2014 EasyRocker | #

K tomuto albu mě pojí pořádná dávka nostalgie, nebo´t jsem ho zaprvé měl od Nazareth jako první, zadruhé jsem ho zakoupil roku 2003 za svého prvního pobytu v USA v Salt Lake City (Utah), takže mám poctivou zámořskou verzi s Love Hurts namísto Guilty. Toto rozvržení mezi jednotlivými vydáními jsem ale zjistil až po měsících...

Titulní a úvodní skladba je jedním z osudových hadrockových nářezů, absolutně nikam neuhýbá ani neustupuje, jen neúnavně šlape až do fade-outu. Pro mě jeden z nejvybranějších rockových úvodů. Miss Misery mu sice rychlostně nemůže stačit, ale ani se o to nesnaží a spíše sází na střednětempovou těžkost a údernost, na samotné ztělesnění hardrockové hudby, stylově obdařené ostrým kytarovým sólem. Také je od prvních momentů alba znát přiostření McCaffertyho chrapláku, který do toho jde skutečně zostra. Baladickou klasiku Love Hurts, umístěnou právě na americké verzi alba, zná asi každý, a jsem rád, že zde dostala prostor oproti Guilty, která se mi zdá přece jen méně výrazná a můj dojem z tohoto skvostu by asi lehce nabourala. Ačkoli je Love Hurts klasicky gradovanou baladou, jako odlehčení mezi hardrockovými kusy působí ideálně. Changin´ Times je dalším parádním hardrockovým číslem, kde asi jen hluchý přeslechne zeppelinovsko/purpleovskou inspiraci s hymnickým závěrem. Beggars Day je dalším ostrým hadrockovým zarytím kopyta v zemi s prvotřídními riffy a parádně vygradovaným refrénem. Rose in the Heather je oproti tomu jemným, náladotvorným přemostěním s lehkým oparem psychedelie, který měla kapela v první půli 70. let zažitou. Whiskey Drinkin´ Woman je další poctivý hardrock s vydatnou bluesovou příměsí, držící spíše střední tempo. Kapitolou samou o sobě je pak závěrečný desetiminutový kolos Please Don´t Judas Me, opět s výrazně psychedelickou, až progresívně rockovou náladou, a pořád se mi vnucuje nálada soudobých Pink Floyd. Podobné skladby měli Nazareth i na předchozích albech, ale zde se v propracovanosti a náladě doslova překonali. Pro mě jednoznačně nejen vrchol desky, ale i celé diskografie.

Ačkoli Nazareth neřadím ve svém žebříčku někam do popředí a určitě ani do první dvacítky, tenhle koktejl se jim povedl mimořádně. Mám doma čtveřici alb od Razamanaz po HOTD a všechna předchozí by dostala mezi 3 a 4, přece jen se špičkou žánru se to měřit nemůže, ale tohle album je zasloužený majstrštyk, kde mi sedlo všechno dokonale. Oproti předchozím deskám bez občas těžkého zadku, s citelným zostřením a přitvrzením, ale na druhé straně zvolněním nálady v závěru. Na poměry kapely mimořádně variabilní album za plný počet.


reagovat

zdenek2512 @ 11.02.2014 13:14:59
Hvězda Nazareth vylétla po odchodu Rogera Glovera z Deep Purple. Roger Glover produkoval album Loud´n ´Proud a hit This Flight Tonight byl jednička na diskotékách. V té době jsem také já poznal tuhle skupinu. Následující desku jsem nesehnal, ale Hair Of The Dog jsem si nahrál pamatuji, že to bylo asi to nejlepší co tahle skotská parta udělala. Nemám od nich nic ve své sbírce, ale tuhle desku si pamatuji. Skupina nepatří k mým favoritům ani necítím nostalgii, ale je to hudba co neuráží a nevadí mi to. Dan McCafferty je dobrý zpěvák a napsal si to tak, že se to dobře četlo. Hodnotit to nebudu, protože bych možná někoho popudil a to nechci.

honanek @ 11.02.2014 13:42:27
Jsem rád,že tato recenze celkem koresponduje s mým názorem.Já mám Nazareth od prvého alba až do Expect No Mercy 77'.A samolitr je v tom nostalgie,vždyť já tehdy mňoukal s mojí první láskou Ninou.Nazareth se hráli všude.A tato placka byla brána všude tam,kde se mohla přehrávat.
Zajímavé je,že když jsem vlastnil první kazeťák,každý chtěl nahrát hned na kazetu právě toto.
Od Nazareth vrcholné dílo.

zdenek2512 @ 11.02.2014 13:57:36
Honzo presne tohle byla kapela na mejdany a jak jsem takt napsal neurazi a da se to i poslouchat. :).

Jarda P @ 11.02.2014 16:22:52
Hair vede o koňskou délku před jejich ostatními deskami.Kromě této mám rád ještě Loud´n´Proud a Close Enough..., pro svou atypičnost i Exercises. Nepatří sice mezi mé TOP 20, ale tyto 4 desky si vždy rád poslechnu. Z ostatních jsem si už jen udělal výběr na minidisc.

PaloM @ 11.02.2014 16:45:30
Vďaka za recenziu, Nazareth 70. rokov mám stále rád. Nemyslím, žeby zrovna tento album vyčnieval v celej diskografii. O rok starší Rampant mám za rovnocenného partnera.

pito63 @ 02.04.2014 12:38:51
EasyRocker
Sledujem, že máš poriadne široký záber a som rád, že si pripomenul tento hardrockový klenot. Zhodou okolností som sa v mladosti taktiež dostal k americkému vydaniu; LP dostal spolužiak od rodiny z USA.
Vďaka za recenziu!

10.08.2010 hejkal | #

Z tohto albumu som donedávna poznal tak dve-tri skladby, ale jeho status (progboard v tom tiež zohral svoju úlohu) ma nakoniec nahlodal, a tak som investoval do čerstvého vydania od Union Square Music (SALVO).

Jednou zo známych skladieb je úvodná Hair of the dog. Nikdy ma veľmi nebrala a ani po napočúvaní albumu sa na tomto pocite moc nezmenilo. Proste skladba typu „človek milión“. To pripomienka „Zeppelinovského obdobia“ s názvom Miss Misery je už iná káva. Správne vytvrdená, akurátne posadená, nekompromisne vykričaná a aj iné slovné spojenia mi napadajú, ale budem sa krotiť. Aby sa nepovedalo, že album je vyrovnaný, zaradili Nazareti za túto bombu nezáživného slimáka Guilty. Vlastne chápem, prečo ho neskôr obetovali v prospech Love hurts. Zeppelin je späť, Changin’ times nebudem prirovnávať k Black dog, aby ma nikto nemohol obviniť zo zaujatosti... Takýto Nazareth môžem. A keď už som pri mojich môžem, v závere obsahuje veľmi peknú melodickú pasáž, ktorá pozvoľna graduje a počúva sa strašne dobre. Dvojskladba Beggar’s day/Rose in the heather je tiež parádna záležitosť, ešte aj v robote sa pristihnem, že kývam hlavou do rytmu a tvárim sa tvrďácky (čítaj „dosť divne“ – dobre, že mám samostatnú kanceláriu, aspoň sa mi nikto nesmeje). Mrzí ma, že Nazareth zlyháva v bluesovej (miestami to znie ako nepodarený Lynyrd Skynyrd) Whiskey drinkin’ woman. Táto skladba sa im veľmi nevydarila a keby nebolo Guilty, bola by najslabším kúskom na Hair of the dog. Našťastie, všetko sa mení pri záverečnej Please don’t judas me. Pre mňa vrchol albumu. Pomalá, citmi pretekajúca skladba s mohutným gradovaním bez obvyklého zrýchľovania tempa alebo nadmerného pridávania nástrojov či siahodlhých sól, som namäkko. Človek zavrie oči a nechá sa unášať melanchóliou, spomienkami... Nádhera.

Hodina matematiky: 4 výborné skladby + 2 normálne skladby + 1 slabota = 4 hviezdičky. Album sa mi páči, kúpu neľutujem.

Bonusov je na tomto vydaní celá kopa. Okrem Love hurts (ktorá sa mi neopočúvala, asi preto, že Nazareth moc nepočúvam) stojí za zmienku hlavne Zappova Road ladies, prítomná naživo z BBC. Takto má vyzerať blues! Z BBC je tu ešte Hair of the dog, Holly roller, Teenage nervous breakdown a This flight tonight. Pre úplnosť dodám, že My white bicycle, Holly roller a jeho béčko, Railroad boy (obsahuje aspoň náznak tvrdosti) dopĺňajú celkovú mozaiku bonusov, ktoré, až na nejaké tri skladby moc nemusím a zbytočne kazia výborný dojem z dosky. Ešte, že sa dá preskipovať rovno k Road ladies.

P.S. Obal sa mi páči veľmi-preveľmi.
reagovat

luk63 @ 10.08.2010 12:35:47
To se hezky četlo a nemám co dodat, snad je, že Hair mám z desek Nazareth, které znám, nejradši, potom asi Rampant.

Cossack @ 10.08.2010 15:12:52
Mám to jako luk63; "Hair..." je má nejoblíbenější od Nazareth (ale zdaleka všechny neznám, z těch co ano, tahle nemá konkurenci)...

Apache @ 11.08.2010 07:06:53
Hejkal je jeden z mála rockerů, ba dokonce možná jediný, o kterém vím, že nechápe skvělost skladby Hair of the Dog. Kdykoliv bude někdo dělat nějaký výběr "toho nejlepšího z hard rocku" (a hodlá tam zařadit i Nazareth), tak skoro jistě sáhne po téhle klasice.

Cossack: Nazareth mají minimálně alespoň pět dalších desek, které se albu Hair Of The Dog vyrovnají. Jen prostě nejsou stejné jako toto album.

PS (pro všechny): Na Progboardu funguje vlákno Nazareth. Každého, kdo si chce pořádně pokecat o tvorbě téhle kapely (ať už jste staří fans nebo Nazareth teprve objevujete), tam rád uvítám.

merhaut @ 11.08.2010 07:43:33
Zavádění samostatných diskusních vláken k jednotlivým interpetům je nesystémová kravina. Pro Pokiho by neměl být problém zavést takové "generální" diskuzní vlákno u každého interpreta. Pokud by to problém byl, dalo by se to obejít včleněním "jakože noname alba" s rokem vydání nulanulanic (aby se zařadilo na začátek, hned za profil). "Recenze" by fungovala jako nahození tématu, "reakce" by byla diskusním příspěvkem. Výhodou by byla dohledatelnost, přehlednost.

Představa, že rozbalím menu diskuse a vyvalí se mě chaotický seznam interpretů "co kdo zrovna vložil" je vpravdě šílená...

Ty, co nemají systémové myšlen,í bych prosil ke zdrženlivosti ve vynalézavosti :-)

martin69 @ 11.08.2010 07:56:11
merhaut : to je velmi dobrý nápad . To je ten důvod proč se snažím k nějaké desce něco napsat . S recenzí to nemá nic společného ,ale těch pár řádku spustí debatu . A to mě baví . I když kolikrát sklouzne úplně k jinému tématu .

PaloM @ 11.08.2010 08:31:23
Aj mne by sa to páčilo, a pritom je to veľmi jednoduché realizovať i bez Pokiho (asi je veľmi vyťažený).

Apache @ 11.08.2010 14:30:20
Noname album z roku nulanulanic? WTF? To má být návrh na zprznění diskografií?

PaloM @ 11.08.2010 15:04:25
Apache, prečo to vidíš negatívne ? Máš lepšie riešenie ?
Diskusie o skupinách - iné než "čo práve počúvame", sú zo dňa na deň stratené v mori príspevkov. Keby sa na 1. stránke zobrazovali vľavo ako doteraz reakcie, tak by mal človek prehľad o nových príspevkoch (na margo obavy hejkala). Obrovská výhoda je, žeby to bolo okamžite realizovateľné.
Nebolo by to žiadne sprznenie, lebo by to bolo pod 1 fiktívnym albumom. A konkrétne reakcie ku konkrétnym albumom by mohli pokračovať ako doteraz.

Apache @ 11.08.2010 15:36:10
Samozřejmě že mám lepší řešení: Rozhodně neplést diskuzi o kapele do diskografie. Doufám, že takovou blbost tu nikdo nezavede.
Pokud už budeme uvažovat o takových šílenostech, tak oproti tomu mi připadá dosavadní praxe (tedy diskuze o albu pod albem, všeobecná diskuze o kapelách v samostatných vláknech) jako velice rozumná.

merhaut @ 11.08.2010 16:36:43
Hlavně už nezakládej nové "dikuzáky" pod názvy kapel :-)

Apache @ 11.08.2010 17:42:20
merhaut: Všiml jsem si až potom, že na tohle téma vznikl nový diskuzák. Tak více tam.

Apache @ 13.08.2010 21:07:07
Po Pokiho vyjádření na onom diskuzáku je skoro jasné, že žádná funkce "diskuze o kapele" nikdy nebude. Takže by byla docela škoda ignorovat diskuzní vlákno věnované Nazareth. Co myslíte? :-)

merhaut @ 13.08.2010 21:57:14
Já vím, že jsi docela mimo :-)

Apache @ 13.08.2010 22:19:56
merhaut: To byla jenom řečnická otázka. :-)

Filozof @ 14.08.2010 20:17:00
Guilty je bezesporu jedna z nejkrásnějších a nejprocítěmějších balad, které světový rock stvořil. Nádherná, hluboká, krásná, přirozená. Kam se na ni Dream On, Love Hurts a jiné povrchní a vypočítané balady hrabou.
Upřímně - na Nazareth v tomto období jsou zajímavé právě jen balady typu Guilty. Mrzí mne, že to nevidíš(neslyšíš).

Voytus @ 16.01.2011 11:32:12
Připojuji se k fandům Guilty a Whisky drinkin' woman. Stejně tak se připojuji k odpůrcům Love hurts a Dream on :-)

Borek @ 16.01.2011 11:39:33
Voytus: Už je to sice dávno, ale nezapomněl jsem - právě Dream On mi probudil v posvatební ráno. Tak mi na něj nešahej!

Voytus @ 16.01.2011 11:42:40
Borek: Rozumím, nechal jsem se unést :-).

24.01.2010 catcher | #

Po ukončení velmi plodné spolupráce s párplem Rogerem Gloverem jako producentem si kapela udělala další desku sama (produkce Manny Charlton), a udělala dobře ! Tato kolekce je jednoznačně jejich nejlepší věc, složená především z prvotřídních hardrockových fláků, které neztratily ani po všech těch letech nic ze své působivosti a síly. Prim zde hraje producentova skvěle sejmutá valivá kytara a Danovo perfektní frázování, které mi nejvíc sedí u tvrdých věcí jako tyhle.
Titulní skladba - hardrocková klasika, skvělý výkon bicmena, valivé beglajty a klasické vyhrávky Mannyho kytary, prostě odvaz. Následující věc v trochu volnějším tempu, ještě tvrdší kytara a expresivní zpěv - nářez ! Následuje odlehčení v podobě skvěle vybraného coveru Randyho Newmana, excelentní Danův vokál.
A pokračuje tvrdá jízda - skvělý rif v Changin' Times, prvotřídní sólo uprostřed a typické Mannyho vyhrávky v závěru. A další kousek - žádný oddech ! Druhý cover - Beggars Day od Nilse Lofgrena, ale zahraný zcela v duchu alba, kytarový nářez s hutným spodkem, v závěru přechod do volnějšího instrumentálního kousku Rose in the Heather.
Následuje Whiskey Drinkin' Woman - opět skvělá kytara, hutná valivá basa a nenapodobitelný Danův hlas. Na závěr alba delší, rozvolněná kompozice s klávesami, ale stále v hardrockovém střihu.
Remaster byl "obohacen" o dva singly a zkrácený mix titulní skladby. Bohužel, jak už to u singlů bývá, A strany byly určeny (a bohatě v průběhu let využívány) pro rádio a jukeboxy, a podle toho skladby Love Hurts a Holy Roller vypadají - popový šunt, který s tímto albem nemá nic společného. Že ale kapela umí, ukazují "béčka" těchto singlů - krátké, ale velice dobré kousky, mnohem lepší než A strany.
To však nic nemění na faktu, že se jedná o nejcelistvější, produkčně nejdotaženější a pro mě hudebně jednoznačně nejlepší album této ve své době skvělé kapely.
reagovat

pito63 @ 24.01.2010 17:07:34
U mňa tiež jeden z najlepších albumov od Nazareth. Hard rock s prívlastkom par excellence.
Trošku ma zaskočila poznámka o bonusových skladbách Love Hurts a Holly Roller, ale rešpektujem slobodný názor každého fanúšika rockovej hudby. Som však na 100% presvedčený, že mnohé skupiny by za také dva hity, "popové šunty" pre rádiá, vymenili celú svoju diskografiu.

catcher @ 24.01.2010 20:19:36
Love Hurts je velice dobře zaranžovaný a zahraný cover. Problém mám s tím, že jej interpretují prvoligoví (tehdy) rockeři a zřejmě na popud vydavatele (kšeft) do něj vrazili tolik cukru, že se to fakt nedá strávit. To že se singl velice dobře uchytil, je příznačné ... prodejnost a kvalita jsou dva různé pojmy. Přitom předchozí covery kapela vybrala a zahrála skvěle (Joni Mitchell, Yardbirds). Pro US trh (opět příznačné) dokonce vyšlo původní album Hair of the Dog s Love Hurts MÍSTO Guilty (sic!), což byla zhovadilost nejhrubšího zrna, tenhle cajdák mezi Miss Misery a Changin' Times, a ještě jako náhrada tak skvělé skladby.
Jiná věc je ten druhý singl (Holy Roller), což je dílo kapely. Tady bych to viděl z jiného úhlu a je otázka jestli ne ještě hůř, páč po přearanžování nějakým vesnickým kapelníkem může být tahle vypalovačka ozdobou každých šibřinek v podání ryčné dechovky. A opět : v žebříčcích-velký úspěch ! A pak se div, že už nenatočili další desku v duchu Hair of the Dog ... jak zpívá jeden vokálně-instrumentální soubor ze Stověžaté : ...jen po nich sáhneš, a už tě mají ...

martin69 @ 24.01.2010 21:09:35
Zajímavý názor . Se kterým se rozhodně nestotožnuji . Love Hurts přeci nemá s deskou nic společného (vydanou v Evropě) a že je přidán jako bonus na cd ,komu vadí stačí zmáčknout tlačítko stop .

PaloM @ 25.01.2010 07:14:26
V podstate sú mi CD s pridanými bonusmi ľahostajné, ale toto by som bral, moje CD je bez tých "pop šuntov". To môže takto nazvať len ten, čo nezažil úžasnú atmosféru rockových čajov a diskoték v 70.-tych rokoch, kde Love Hurts bol jasným prostriedkom natlačiť sa pri lepáku na spolužiačku :-))
Mimo toho, je to jedna z najkrajších rockových "balád" a naozaj nie je dôvod o nazaretskej rádiovej tvorbe písať s pohŕdaním.
Razamanaz, Loud'N'Proud, Rampant, Hair of the Dog a vlastný výber singlov a z ostaných platní na 2CD je môj Nazaret komplet a bral by som to na opustený ostrov.

hejkal @ 25.01.2010 08:11:20
PaloM - Zdá sa mi to alebo je každý názor, ktorý vyjadrí neobľubu hitoviek od Nazareth automaticky dehonestujúci? :)

Inak, to s tými lepákmi chápem, za mojich čias fičalo techno a tanečky v štýle elektrošokových striasačiek, to bolo podstatne vulgárnejšie, ale tiež to zaberalo na osoby opačného pohlavia.

PaloM @ 25.01.2010 10:45:36
hejkal, zdá sa ti to, nikto to nemá brať osobne. Pre mňa-za mňa, mne je to jedno :-)

hejkal @ 25.01.2010 10:51:53
Hneď som si myslel. :)

catcher @ 25.01.2010 20:13:53
počúvaj, Hejkal - a čo ty si predstavuješ pod takým slovom "dehonestujúci" ?

hejkal @ 26.01.2010 06:38:07
To, čo každý. Znevažujúci prácu niekoho iného.

Filozof @ 27.01.2010 10:14:41
Rockové balady miluji tolik, že jsem si z nich udělal celou stranu kazety. Ale Love Hurts je skutečně poněkud přeslazené a především obehrané až hrůza. Neumím si představit, jak to někomu může nelézt na nervy za těch X desítek let...
Nehledě k tomu, že kvalitativně mají balady podle mne daleko lepší.

catcher @ 29.01.2010 14:57:06
Čo bolo, to bolo ...každopádně Nazareti balady uměli (a skvěle, viz např. Child in the Sun, Loved & Lost, All the King's Horses), tady to ale evidentně přehnali s tou vlezlostí. I díky tomu se skladby zmocnily komerční rádia a výsledek známe všichni - jsem přesvědčen, že s vyjímkou našich sluchově postižených spoluobčanů toto dílko důvěrně zná opravdu každý (většina netuší, kdo jsou Nazareth, a ani je to nezajímá). Rád bych ji jednou provždy ignoroval, ale to jaksi není možné, protože dramaturgové drtivé většiny rádií asi jinou skladbu kapely neznají, a ojíždějí ji do zblbnutí. Moje "dehunestujúci" reakce je založena především na tom, že vždy když tuto líbivou melodii zaslechnu, vzpomenu si, že Love Hurts byla natáčena téměř současně se skvělým albem z této recenze a udělá se mi šoufl z tržního mechanizmu. Mimochodem, Hair of the Dog jako album zas až tak komerčně úspěšné nebylo, zato umělecky je to vrchol tvůrčích snah kapely, a pro mě bohužel i jejich labutí píseň ...

honanek.@seznam.cz @ 16.01.2011 10:46:31
Toto je taková klasika,že nevím,co k tomu napsat(špatnýho).Hudba,zvuk (sušárna chmelu v Kentu)obal,mám to na CD bez i s bonusy ale je mi to fuk-důležitý je to co vyšlo na orig.LP.Nádhera bez chyby!

21.09.2009 b.wolf | #

a podívejme - staří dobří Nazareth... k téhle pecce je asi jakákoliv řeč zbytečná; nejtvrdší a zřejmě nejznámější album, které Nazareti vydali. Nejradši z téhle desky poslouchám Miss Misery - ten úvod skladby je prostě fantastický.
reagovat

pito63 @ 26.09.2009 09:47:33
Súhlasím, fantastický hard rock od začiatku do konca, skvelé skladby. Mnohí si dodnes myslia, že NAZARETH je iba "Love Hurts"...

25.03.2009 Ellery | #

Jednoznacne a po vsech strankach nejlepsi a nejtvrdsi deska Nazareth. Jako jedina od zacatku do konce 100% hardrock. Krome par tvrdejch skladeb z ostatnich alb /typu Alcatraz, Sold my Soul, Telegram a pod.. jsou ostatni jejich desky, zvlast ty z 80 let, jen nezazivnej rockec ala USA nebo cajicek pro zensky..

reagovat

pito63 @ 26.09.2009 09:33:58
Ellery: Som fanúšik NAZARETH. Tvoj názor Ti neberiem, ale také Boogaloo [1998] a The Newz [2008] určite nepatria do poličky "čajíček pro ženský".

12.03.2009 martin69 | #

Jedna z nejlepších desek, které Nazareti vydali. Oproti předchozím deskám i řádně přitvrdili, od uvodního Hair Of The Dog přes Miss Misery končí krásnou pomalou Please Don't Judas Me. V bonusech stojí určitě za zmínku nádherná balada Love Hurts. Deska určitě stojí minimálně za poslech. Nemohu nezmínit krásný obal.
reagovat

Voytus @ 12.03.2009 18:43:52
Název 'Hair of the dog' znamená vyprošťovák, celou větou 'the hair of the dog that bit you'. A 'son of the bitch' v refrénu (překládat jistě nemusím :-)) je zase ve skotském slangu 'heir of the dog'. Takže pouze hra se slovy. To jen tak pro zajímavost. A co se obalu týče, tak na otázku co to vlastně má znamenat, zareagoval v nějakém rozhovoru basák, že to je on po ránu :-).

PaloM @ 12.03.2009 20:16:55
Martin, súhlasím a 8. skladbu mám najradšej. Dokonca mi nevadí krásny (mne) nič nehovoriaci obal :-))