Blackfield - Blackfield (2004)

Jak již bylo napsáno, Steven Wilson z Porcupine Tree jsou tak trochu tři lidé v jednom. Kromě PT, No-Man si občas odskočí do skandinávie k Opeth. Dovolená v Izreali se mu obzvlášť povedla. Spolupráce s tamní (pro mě neznámou) star Avivem Geffenem vyústila v album Blackfield.
Blackfield se zcela v duchu úvodní skladby Open Mind nesnaží o nějaký drastický umělecký průlom. Možná je to pop, ale vždy se ptám, proč se zrovna tenhle pop líbí posluchačům zcela nepopové muziky.
Žádná z 10 skladeb není vyloženě slabá, ve všech jsou zapamtovatelné, ale ne vlezlé vokály. )
Kdo má rád měkčí podobu Porcupine Tree bude nadšen. Pro melancholičtější nálady jsou Blackfield opravdu hudba k srdci.

Nejvýše hodnotím skladby: BlackField, Glow, Lullaby, Cloudy Now.
reagovat

Aviv Geffen, izraelská pop rocková megahviezda pozval v roku 2000 na niekoľko koncertov do svojej vlasti kapelu Porcupine Tree a ako veľký fanúšik Stevena Wilsona a jeho ďalšieho skvelého projektu No-Man mal ambíciu vytvoriť niečo obdobné spolu s workoholikom Stevenom...
Už v roku 2001 nahrala táto dvojica EP-čko, avšak šéfovia labelu Helion vycítili vysoký komerčný potenciál tohto tandemu a tak až v priebehu ďalších 18-ich mesiacov (pre nesmiernu vyťaženosť Wilsona) nahrali materiál, ktorý spľňal kritériá na vydanie štandardného CD.
Spolu s bonusovým mini CD-čkom je na svete 12 skutočne veľmi pekných pop rockových skladbičiek, prakticky každá s hitovou ambíciou!
Stret dvoch rozdielnych kultúr priniesol rafinovaný, melodický a dozrelý album, plný skutočných perál.
Je veľmi ťažké, nájsť si medzi nimi zásadného favorita, to je vec vkusu každého z Vás :-). Žiadna z kompozícií však nie je slabá, alebo priemerná, všetky sú hodne dobré, alebo výborné!
(Predsa však prezradím svojich "obľúbencov": "Glow", "Cloudy Now", "Hello", a obidve bonusové "Perfect World" a "Where Is My Love?")
Blackfield je jednoznačne jedno z najlepších pop rockových albumov minimálne v tomto roku. Nie je to rock ani progresívny, ani psychedelický, ale je to skutočne špičková komercia bez akéhokoľvek pejoratívneho, alebo ironického podtónu v mojom texte!
Skvelá, mierne melancholická muzika, ktorá neublíži, neznechutí, ba práve naopak, zachutí :-).
Nerád bodujem takéto albá, ale keď to musí byť - 4 body len preto, že je to pop a toto je teritórium pre art & prog music...

reagovat

Jarouš @ 08.01.2026 07:20:07 | #
Já si na škatulky nepotrpím.
Hudba je jen jedna. Jako matematik bych řekl, že jde o binární záležitost: I-0, dobrá-špatná, líbí-nelíbí.

vmagistr @ 08.01.2026 09:42:00 | #
Jarouš: škatulky tu podle mě nejsou proto, aby substituovaly "líbí/nelíbí". Jsou tu proto, aby ti pomohly tvé posluchačské úsilí napřít směrem, který s o něco vyšší pravděpodobností povede k "líbí".

Antony @ 08.01.2026 14:37:54 | #
Řekl bych že i matematik, nebo dokonce právě matematik, by měl být schopen kvantifikovat. Binární hodnotový stav je málo.

Judith @ 08.01.2026 23:38:39 | #
Jádro prvního komentáře vidím trochu jinde, v návaznosti na recenzi, u které je vložený, a skutečnost, že jeho pisatel dal albu plný počet hvězdiček. Recenzent dává čtyři a argumentuje žánrovým úkrokem z hlavního zaměření webu (tehdy Progboardu). Souhlasím, že hudba je jen jedna - a většinou je dobrá zpráva, když se hudebník nenechá svazovat tím, jak ho mají posluchači zařazeného a co od něj čekají. Výsledek se nemusí líbit každému, ale pokud ano, podstatný je pro mě právě fakt "zásahu". Spíš bych v textu vyložila, že album je výborné, ale ať posluchači nečekají stejný styl jako dřív. (Ačkoli teď si vybavuju, že jsem jednou taky dala míň hvězdiček z podobných důvodů, aby v přehledu diskografie, jehož kontext je daný právě i celkem webu a jeho hlavním zaměřením, hodnocení nebudilo mylná očekávání. Je to složité. - Byla to Magenta, The White Witch. Výtečné album, ale totálně nerockové.)

Jarouš @ 09.01.2026 07:22:51 | #
Judith: přesně tak jsem to myslel, ale asi jsem se nevyjádřil zcela srozumizelně