Marillion - Marbles (2004)

06.03.2016 horyna | #

Jedno album na pustý ostrov?Bylo by to nejspíš tohle,nebo nějaké jiné od těchto miláčků(snad mě to Brouci prominou:-)
Ano,miluji Fishovské období,ale naprosto vášnivě obdivuji a zbožňuji desky se Stevem Hogarthem,je to skoro až fanatismus:-)Marillion už hezkou řádku let trůní na mém pomysleném hudebním vrcholu(a zcela určitě zde i zůstanou) a jistě budou mnozí nesouhlasit,společně s Rush a možná i s Deep Purpl,neznám tak vyrovnané discografie procházející čtyřmi (i více)dekádami,bez výrazného kvalitativního propadu.Mám rád pocity v hudbě a od těchto pánů se mi vždy dostává,to srdci nejbližší,to co mám nejraděj.

Nezmínit alespoň některé tracky alba,v tomto případě by to opravdu nešlo:
Už vstup do alba prostřednictví samplů a temných zvuků skladby The Invisible Man je více než impozantní,deskou se proplétjí čtyři jemné až laskavé miniaturky Marbles jež si s posluchačem krásně pohrávají,třeti je klasická pohodovka na kterou jsme u Marillion zvyklí,u srdce mě svírá při Fantastic Place-pocity jež se stěží popisují,ale nádherně zažívají.Pětka není špatná,ale pravý hudební orgasmus se opět dostavuje hned s prvními tóny obrovské Ocean Cloud-prostě jen poslouchejte a nechte ji prostupovat skrze vaši mysl,nepopsatelná nádhera definující vše proč je zbožňuji,i naživo byla tato perla více než impozantní.

Druhý disk po další z miniatur otevírá na poměry britů nezvykle rytmicky pevná-Damage,po ní opět něco neneuvěřitelného-Don't Hurt Yourself-kde Rothery nejenže čaruje,on je tu prostě nejlepší,jeho kytarový motiv patří k nejkrásnějším co znám a Hogarth,škoda mluvit :-)S You're Gone přicházejí na řadu opět Kellyho samply,temnota a invence z níž mrazí.Angelina patří k dalším mým favoritům,hraje se na více romantickou strunu kde nás Hogarth pevně svírá na své straně a nepouští,ze zvuků kolem,mne vždy příjemně mrazí.Ještě nekomproomisní Drilling Holes s výše popsanými atributy jejich tvorby a jsme na konci cesty,kde nás Neverland trhá na kusy a vrchol emocí přichází nejpre v Rotheryho překrásném sólu,houpavém rytmu skladby,spojení klavíru a španělky a zcela uhrančivém projevu mistra pěvce.

Ano,je to fanatismus:-)vstávat po páté ranní a psát a psát,pocity chtějí ven,jelikož to člověk předešlý den prožil a je toho plný,navíc si to při psaní znovu připomíná.Ano je to fanatismus,ale krásný,kdo z vás tohle nezažívá :-) ? Deset z pěti :-)
reagovat

Snake @ 06.03.2016 12:03:59
Výborné (dvoj) album, které - snad pro jeho délku - neposlouchám tak často, jak by si zasloužilo. Přitom písně jsou tady výborné - viz. hned úvodní a skvěle vygradovaná The Invisible Man, nebo podobně vyšponovaná The Only Unforgivable Thing. O hitovce Don´t Hurt Yourself ani nemluvě. Na druhou stranu, nikdy mi nesedla "rozjívená" Damage. Sám se tomu divím, ale i Mr.h umí být nepříjemnej :) Zvuk je průzračnej a reedice od Madfish (digibook v tvrdých deskách) hotovým uměleckým dílem. Za čtyři.

horyna, pěkně jsi se vypsal ze svých pocitů. Díky za super čtení.

horyna @ 12.12.2016 19:13:40
Na jednom pólu stojí svěcení jara vedle symfonií Mahlerových, baletů Čajkovského, klavíráků Prokofjevových atd...jako to nejkrásnější umění.

Na tom druhém je to právě tohle album, vedle dalších děl Marillion, a všech těch Dark sajdů, Fragajlů, Moving pikčrusů a mračen dalších jako vrchol hudební formy zvané všeobecně rock.
Kdo nemá rád Hogiho Marillion nepochopí, naopak jedinec který tuto etapu zbožňuje, rád uzná tohle album jako magnum opus jejich tvorby.

Petr87 @ 12.12.2016 19:30:05
Tuhle placku jsem od MARILLION slyšel jako vůbec první (vlastním 2CD verzi) a dodnes mi z některých míst při poslechu běhá mráz po zádech - nádherná, atmosférická, melancholická deska plná nápadů...
Magnum opus jejich diskografie!

horyna @ 12.12.2016 20:03:26
DÍKY Petře!!! právě mi dohrává a přesně stejné pocity, mráz po zádech a totální výkřiky euforie jsem také zažíval. Jedno-cédová verze má možná nabitější dramaturgii, ale jako jejich sběratel jsem si ihned poté (tenkrát nebyla) pořídil dvojdiskovku a jestliže první cédo je umírněnější a méně nápadné, chce vícero zažití, to druhé svým tahem a větší dávkou "hitovosti" totálně strhává.

PaloM @ 13.01.2019 14:07:28
Vynikajúci album - práve počúvam. Niet čo dodať.

Jarda P @ 13.01.2019 18:13:54
Palo, to jsem rád, že začínáš prichazet Marillion na chuť. Ještě nedávno jsi je považoval za klon Genesis 😁

PaloM @ 13.01.2019 18:59:12
Ano Jarda, presne tak. Považujem za normálne, keď sa vkus vyvýja smerom k lepšiemu.

jirka 7200 @ 13.01.2019 22:04:21
Palo, jen technická. Aby se vkus určitého jedince vyvíjel směrem k lepšímu samo o sobě normální není. Musí k tomu dostat nějaké podněty, v případě hudby aktivní porovnávání velkého množství různorodých vzorků všemožných hudebních stylů.

EasyRocker @ 14.01.2019 05:34:55
Pardon, ale "vývoj směrem k lepšímu", tím nás tady (a bohužel to zatáhli i do hudby) masírovali 40 let bolševici. Je to děsivě problematické, to víme všichni. Protože "lepší" je ještě milionkrát subjektivnější než hodnocení hudby. On i Stalin a Hitler mířili k lepšímu. A jak to dopadlo.

PaloM @ 14.01.2019 06:32:53
Čo ste sa zbláznili? Netušil som, že taká banalita bude podnetom k absurdným úvahám. Aby si tu človek dával bacha na každé slovíčko.
Samozrejme, že neide o nič iné, ako, to, čo napísal Jirka. Poslechová erudice. Pozrite si za desať rokov, čo som tu písal , čo všetko počúvam a bude to jasné. Marilion bude pre mňa jedna z mnohých dobrých skupín, zaradí sa medzi obľúbencov, nebude to moja top.
Takže Jirka: ano tak to funguje a písal som o sebr, nie všeobecne.
EasyRocker: mám Ťa rád, no toto sa ma netýka. To som ani nepochopil, ja mám rád hudbu a neznášam komunizmus. Preto netuším, o čo ide...

EasyRocker @ 14.01.2019 06:53:47
PaloM. já teď čtu znovu to Blümlovo kompendium na progresívní rock, tak už mi z toho trochu hrabe. Ale hodně se tam řeší právě ta snaha minulého režimu najít v hudbě nějaké "pozitivní hodnoty", jenže jim to pak za normalizace spíš posloužilo k tomu, celý rock potřít - trochu unikl jen jazzrock a art-rock, hardrock byl v podstatě vykázán na zábavy a nebo do podzemí. Takže mi šlo o to, že "pozitivní hodnoty" si samo definovali jen oni sami, aby to vyhovovalo ideologicky :)

PaloM @ 14.01.2019 11:26:55
EasyRocker, aj ja mám a občas čítam tú knižku. Je to v poriadku, čo autor píše, zvlášť pre mladšie ročníky, nech vedia, čo tu bolo. Je to však viac muzikológia ako dejiny prog rocku, takže je to celé trochu inde ako som čakal. No literatúry v češtine je skromne (v slovenčine takmer nič), tak zaplaťpánboh aj za to :-)

jirka 7200 @ 14.01.2019 11:37:32
Ahoj Palo. V žádném případě jsem tě nechtěl při pondělku nějak rozčílit :-)

Jen jsem chtěl upřesnit, že není všeobecně normální, aby se cokoliv vyvíjelo směrem k lepšímu. Zrovna tak se u někoho hudební vkus může vyvíjet k horšímu.

Konkrétně u tebe vidím, že se neomezuješ jen na jeden žánr a máš široký posluchačský záběr od vážné hudby až po thrash metal. A to je dobře a o tvém vytříbeném vkusu nijak nepochybuju :-)

Ale všeobecně to neplatí, to je to, co jsem chtěl zmínit.

PaloM @ 14.01.2019 11:44:59
Jirka, vôbec si ma nerozčúlil. Prepáč, zase som nemusel až tak reagovať :-) No necítim sa ako fanúšik s veľkým rozhľadom, na to sú tu iní borci.
S ostatným sa dá súhlasiť a ostáva len želať si, aby človek z prívalu hudby a "hudby" nezmagorel.

EasyRocker @ 14.01.2019 12:28:33
Jinak tam v té knize zmiňuje i český titul o YES ... kdyby tu někdo věděl ještě o čemkoli o YES, co vyšlo v CZ/SK (v AJ jednu knihu mám), hoďte tp do placu, díky moc. Kouknu se pak ohledně možnosti to třeba objednat :)

Brano @ 14.01.2019 13:39:41
Jirka 7200 napísal: "Jen jsem chtěl upřesnit, že není všeobecně normální, aby se cokoliv vyvíjelo směrem k lepšímu".

To čo je za blbosť???Keď prestanem fajčiť,moje zdravie sa bude vyvíjať k lepšiemu?No jednoznačne áno!Keď budem rok každý deň pravidelne poctivo cvičiť,moja kondícia sa bude vyvíjať k lepšiemu?No jednoznačne áno!!!Keď prestanem hrať hazardné hry(automaty),tak moja finančná situácia sa nebude vyvíjať k lepšiemu?No jednoznačne áno!!!...a takto môžem pokračovať...

EasyRocker @ 14.01.2019 13:45:54
Je otázka, zda to právě jde aplikovat na hudbu, filmy, výtvarné umění apod. Finance jsou měřitelné veličiny, kde je celkem jasné, jestli jde o úbytek nebo naopak. Ale umění je čistě subjektivní. Znám lidi, pro které je Yes božstvem, a i lidi, kteří vůbec netuší, o koho jde...

Brano @ 14.01.2019 13:53:12
Tak ešte jeden príklad: Keď som v minulosti počúval Michala Davida a teraz počúvam trebárs Queen.Nie je to kvalitatívna zmena k lepšiemu?No jednoznačne je!Môj vkus sa v takom prípade vyvíja k lepšiemu!!!

jirka 7200 @ 14.01.2019 13:59:39
Ahoj Brano - pro to všechno zlepšení, které jsi vyjmenoval, jsi musel něco aktivně udělat - uvědomit si chybu a ponechat negativního chování a pozitivně jej změnit (kouření,automaty, nedostatek pohybu) - až poté se věci začnou měnit tvým následným přičiněním k lepšímu.

To platí i o muzice. Pokud že si uvědomíš, že tě Michal David neuspokujuje a přestaneš ho poslouchat, tak to samo o sobě tvůj hudební vkus nerozvine. Je k tomu potřeba tvůj další osobní vklad - poslechu další (vhodnější) muziky.

tykeww @ 15.01.2019 11:20:08
Ahoj,
Marillion mi trochu unikají, jen jsem kdysi slyšel pomálu tvorby z osmdesátek, ale moc mě to nebavilo. Zatím jsem schopný ocenit nanejvýš tak název inspirovaný mým oblíbeným Tolkienem :) Tahle recenze mě nicméně hodně zaujala a bylo by už na čase znova Marillion zkusit, je tohle album dobrý "entry point" do jejich diskografie? Nebo mám raději začít někde jinde?
Díky

horyna @ 15.01.2019 13:15:09
Ahoj Michale.
Jako velký milovník a obdivovatel, dnes už dokonce návštěvník dvou jejich koncertů :-), bych si dovolil ti doporučit pro začátek s Marillion možná trochu méně náročné album, i když... Marbles patří k jejich naprosté špičce a s trochou námahy za chvili pronikneš jistě i do něj. Každopádně pokud Hogarth éra, tak bych začal například se Seasons End, This Strange Engine, či z novějších Sounds That Cant be Made. Směle do nich, zdraví tě jejich až nezdraví a nekritický obdivovatel horyna.

15.02.2008 Brano | #

Tento skvostný album vlastním zatiaľ len v jednodiskovej verzii.Bohužial tú pôvodnú dvojdiskovú sa mi ešte nepodarilo zohnať.Na úvod by som chcel povedať,že viac sa mi páči tvorba Marillionu počas pôsobenia charizmatického frontmana Fisha (William Dereck Dick) v osemdesiatych rokoch,ako to neskoršie "Hogarthovské" obdobie.To však neznamená,že sa na Marillion po roku 1988 pozerám cez prsty a že ich sučasnú hudbu nejako zatracujem.Myslím si,že po odchode Fisha vydali Marillion minimálne štyri veľmi solídne a kvalitné albumy /Seasond end(1989),Brave(1994),Anoraknophobia(2001) a Marbles(2004).Album Marbles začína trochu temnou,takmer štrnásťminútovou skladbou "The invisible man",ktorá rozpráva príbeh o mužovi,ktorý sa stal pre svoje okolie neviditelným,zatiaľčo on osobne veľmi intenzívne vníma všetko dianie.Mužovo nešťastie a zúfalstvo sa stupňuje,pretože ho nikto nevidí a nepočuje.Steve Hogarth narába so svojím hlasom majstrovsky,dotvára celkovú bezútešnú a beznádejnú atmosféru vygradovanú na záver až do šialeného škreku.Poslucháčovi,ktorý sa vcíti do trpkého osudu nešťastného muža, behá až mráz po chrbte...Nasleduje prvá farebná gulička "Marbles I" a potom vcelku vydarená chytľavá hitovka "Youre gone",ktorú vystrieda krehká balada "Angelina".Po druhej farebnej guličke "Marbles II" nasleduje povzbudivá "Dont hurt yourself"(Netráp sa) a magická "Fantastic place"...Záver je tiež úchvatný v podobe dlhšej kompozície "Neverland".Na jednodiskovej verzii je ešte ako bonus singlová podoba skladby "Youre gone".Chcel by som tiež pochváliť veľmi pekný a zaujímavý obal a vkusný booklet.Marbles je vydarený album,ktorý sa veľmi dobre počúva a môžem ho každému iba odporučiť.
reagovat

02.01.2008 Petrucci | #

Jedno z nejlepších CD(ne-li to úplně nej), které tito Angličané nahráli. Krásná hudba, náladotvorná, plná nádherných melodií, při kterých běhá mráz po zádech, doplněná skvělými texty pana Hogartha, jednoho z nejlepších zpěváků na současné rockové scéně, Rotheryho zpívající kytara, náladu dokreslující klávesy M. Kellyho, fantastické bicí I. Mosleyho(tohle je opravdový pan bubeník) a bublavá basa P. Trewavase. A pokud si chcete toto CD opravdu vychutnat, tak si večer zhasněte, dejte si dobré víno, zavřete oči a nechte se unášet tou krásou, která se na Vás bude valit z reproduktorů. Opravdu to stojí za to, vřele doporučuju.
reagovat

22.06.2006 Zvuk | #

Krasna hudba ,typicky obrazotvorne ladena , skladby su na albume rozmiestnene vyvazene . Poctive muzikantske remeslo je jemne doplnane prvkami elektroniky , co dava hudbe punc sucasnosti .Na CD exceluje bubenik Ian Mosley ,ktory bubnuje neskutocne s citom . (rockovi bubenici , treba si to urcite vypocut :-) Snad trosku zamrzia obcasne intonacne nepresnosti spoluhracov ,ale to nic nemeni na unikatnosti tohto diela .
reagovat

08.11.2005 digg | #

Tak toto album ma riadne vzalo. Asi pred mesiacom sa mi dostalo do ruk 2 CD MARBLES a od vtedy ho pocuvam dokola.Musim sa priznat ze Marillion nejak nepoznam a mam od nich len prvotinu Script For A Jesters Tear 1983(myslim ze sa o tuto kapelku zacnem trochu viac zaujimat), ktora je vyborna,tak som z radostou prial 2CD Marbles,s tym ze som od toho neocakaval nieco vynimocne.Mylil som sa. Je to naozaj hudobny skost, plny emocii, muzikanskej dokonalosti a preciznosti. Vraj to u nas vyslo len ako 1CD (co si absolutne neviem predstavit) co je velka skoda ukratit posluchacou o neopakovatelny zazitok.
reagovat

25.10.2005 -krusty- | #

Je moc smutné, že v dnešní břečce hudebního byznysu si nikdo netroufne distribuovat dvojCD "Marbles". Je to totiž klenot se vším všudy. Neodsuzoval bych jednodiskovou edici...samozřejmě je to místo divadelního představení jen mžourání klíčovou dírkou, ale zaplaťpámbu za to :-) Miluji tohle album nejen pro hudbu, ale i pro krásný obal a texty. A jenom se buším do hlavy proč jen jsem nebyl fanda do MARILLION před jejich koncertem v Praze. jak říká progrockový klasik Olda Říha: "hlupák váhá..." :-))
Dlouhé potemnělé kompozice, pro někoho ve vyšších polohách méně příjemný Hogarthův vokál, excelentní Rotheryho kytara...jde z toho alba mráz po zádech. Je to jako procházka nočním městem. Smutek a melancholie - a to i ve svižnějších kouscích!! Stále nemohu uvěřit tomu, že si tohle album mohu kdykoliv poslechnout...:-)
reagovat

16.05.2005 vlada | #

Ano, Invisible man a Neverland jsou skutečně dobré skladby. A to je všechno. Ostatní je jen směsí Springsteena nebo U2 a nemá nic společného s tím, co Marillion znamenali pro progresivní rock na počátku. Jsou jen blednoucí vzpomínkou co bylo. Nedivím se proč Peter Trewawas hledá i krátkodobé bokovky ( s Transatlantic mu to vyšlo perfektně ).
reagovat

Martin @ 22.04.2006 00:00:00
Reaguji na kritiku. Springsteen a U2 jsou odlišné věci a nechápu, jak to muže někdo srovnávat s Marillion. Je potřeba si poslechnout 2 CD edici a jejich starší věci, pak možná jejich hudba bude pochopena. Nic ve zlým.

Saigon @ 07.03.2008 20:17:35
Tuna si dovolám reagovať nakolko som si u teba všimol aj hodnotenie na "Brave". Dva puntíky a názor že po ére s F je to o ničom. V prvom rade, nedá sa porovnávať neporovnatelné. M s Fishom bola úplne iná kapela ako M s Hogarthom. Takže treba porovnávať v rámci jednej či druhej éry.Po druhé zase zlé porovnávanie so Springsteenom a U2. Marillion reprezentujú vetvu progresívneho rocku nie progresívneho poprocku aj ked je namieste priznať že u Springsteena a U2 velmi kvalitného poprocku. Nechcem kritizovať, je to samozrejme môj názor. No a môj názor na " Marbles "znie - najlepší album od" This strange engine ". Po hladaní v Radiation, Com a Anorachnophobii výborný album. A to som nepočul 2CD verziu.Asi budem musieť -)

12.12.2004 Charlie | #

Ako som už písal,patrím medzi stúpencov "Fishovej éry" skupiny Marillion.Mám doma aj ostatné albumy,ale kým Fish bol "dravou horskou bystrinou" tak Steve Hogarth je "pokojnou a monotónne tečúcou riekou".
No nechcem teraz kritizovať tútu éru kapely,ktorú vlastne zbieram už mnoho rokov.Posledný albuma Marbles je pomerne pestrou a kvalitnou muzikou, v pomalšom tempe,no vidno kvalitatívny krok vpred oproti niektorým predošlým projektom kapely.Prvá skladba "The invisible Man" je zbytočne dlhá, a až po cca 9 minútach vhupne do pomalšieho rytmu s príjemným zvukom klavíru a gitary.Druhá,piata,ôsma a desiata skladba, s názvami: "Marbles I až IV" - sú krátke,ani nie dvojminútové skladbičky v Beatlesovskom štýle,dĺžkou pôsobiace skôr ako medzihry,no su melodické a príjemné.Aj rýchlejšie ladené skladby ako "You are Gone" alebo "Dont hurt yourself" nepôsobia na albume rušivo,aj keď nepatria k jeho vrcholom.Posledná z nich má v sebe aj prvky pop-music a dalo by sa na ňu tancovať (aj keď som to osobne neskňušal).Vrcholom albumu sú pomalšie skladby ako "Angelina" , "Fantastic Place" a napokon absolútnym vrcholom je skladba "Neverland" ktorá graduje k pompéznemu a majestátnemu koncu.
Sladby sú príjemné,melodické a album (konečne) vyplával z monotónnych a depresívnych vôd predošlej tvorby kapely.Dá sa to počúvať.
Po niektorých slabších projektoch post-Fishovskej éry predstavuje svetlú výnimku,prevyšujúcu úroven predošlých albumov.
Hodnotenie: štyri hviezdičky.
reagovat

15.10.2004 raymond | #

nuž ani nemam veľmi čo napísať, plne súhlasím s názorom Mayaka, jednoznačne ide o najzásadovejšie album Marillionu, pre mňa a verím že aj pre Marillion, dokonca sa zo mňa stáva závislák na albume keď nedostanem včas svoju dávku Marbles, som veľmi nepríjemný.
reagovat

04.09.2004 Mayak | #

Marillion je jednoznačne skupina, ktorá mňa, podobne ako mnoho iných progrockerov, značne ovplyvnila v hudobnom živote. Nebudem sa teraz vracať ku nepochybne skvelému prvotnému obdobiu, keď bol jej frontmanom Derek William Dick, allias FISH. Nástupom (spočiatku) prekvapujúco neznámeho Američana Steve Hogartha sa história kapely štiepi na F Marillion a H Marillion...
Až do prvých mesiacov tohto roku bol považovaný za vrchol tvorby H Marillion presne desať rokov starý, koncepčný album Brave. Vydaním aktuálneho dvojdisku Marbles vznikli v tábore fanúšikov, ale aj bežne informovaných poslucháčov tejto kapely vášnivé diskusie, či je lepší Brave, alebo Marbles...
Tu musím spomenúť doslova idiotskú vydavateľskú politiku hudobných spoločností, podľa ktorej dvojalbá sú všeobecne horšie predajné, ako štandardné verzie albumov... V prípade "Marbles" je to HRUBÁ CHYBA. Usporiadanie skladieb, ale najmä absencia najdlhšiej (18 minút) a jednej z najkrajších kompozícii v histórii F aj H Marillion - "Ocean Cloud" robí zo štandardne predávaného alba v obchodnej sieti len úbohého vykastrovanca! Regulérnu 2CD verziu si môžete kúpiť len cez internet, pokiaľ ste to už nespravili počas májovej koncertnej série skupiny na "MARBLES TOUR" v Prahe, Krakove, alebo kdekoľvek inde...
Album obsahuje tri nesmierne perly, tri dlhé kompozície, mimo najkrajšiej, už spomenutej "Ocean Cloud" ešte úvodnú "The Invisible Man" a záverečnú "Neverland". Medzi to sú umne usporiadané päť až sedem minútové songy, často s takmer hitovými ambíciami (to nemyslím tentokrát ironicky...) ako "Genie", "Angelina", "Don't Hurt Yourself", "You're Gone" , alebo mnou preferovaná "Fantastic Place". A ako čerešničky na šľahačke, alebo jahôdky na torte sú ešte medzi to hodené štyri FAREBNÉ GULIČKY ( termín MARBLES)... Ako celok to drží pokope úplne perfektne!
2 CD verzia Marbles je proste skvost. Po takmer prepadákoch, ktorými boli predošlé CDs " Radiation", "marillion.com" a trochu lepšiom albe "Anoraknophobia" vydali H Marillion, podľa mňa, svoj najlepší album (dvojalbum)...
..."Brave" má viac, než konkurenta...
reagovat

Martin P. @ 21.12.2004 00:00:00
V plnej miere s tebou súhlasím, čo si tu napísal.
Pre mna je to album roku a hned za ním je ASIA,SAGA.
Ale chcel by som sa trochu zastať tých mladších, ktorý začali počúvať Marillion od zadu, ako ja a to od albumu anoraknophobia.Postupne kúsok po kúsku som začal prechádzať každý album s HOGARTHOM a postupne sa dostávať do tajov tejto fantastickej a neskutočnej muziky. A prišlo to. Som šialený do Marillion. Samozrejme mi nedalo a zabrdol som aj do Fishovej éry. A to to tak,že vlastním všetky cd a som nadšený a presne viem, prečo odsudzujú marillion po odchode Fisha. Obidvaja speváci sú nenahraditelní a majú svoje čaro.Fish má energiu ,zdrvujúcu silu a hned na to vás kolísa v náručí tak, a takým štýlom ,že keby som bol žena, tak ma máš, len my povedz, že kde a kedy.Samozrejme aj muzika je šitá na jeho hlas , spôsob vyjadrovania a samozrejme aj dobu. Na rozdiel Hagarth s božským hlasom je celkom iný, jeho štýl vyjadrovania a precítenia jednotlivých skladieb a šitia muziky na neho sa Marillion podarilo excelentne a pokiaľ som nepoznal FISHA, pre mňa i album RADIATION nebolo až taký prepadák, ako pre FISHISTOV. A potom všetkom prišlo Marbles, a to nech si hovorí kto čo chce, vážne zamávalo aj s FISHISTAMI, aj ked sa to boja priznat. Je to ten istý Marillion a vždy bol.Budme radi, že je tu s takou skvostnou
hodbou, a že vždy nám ma čo dať, ako je to v podobe Marlbles.
Jedno je pravda Hagard nevie odspievať FISHA a FISH zase Hagardha, lebo su obidvaja tak jedinečný a nenapodobnitelní,
že to jednoducho nejde .Ale stále je tu Marillion, ktorý mi robí radosť a verím, že robiť bude. Len toľko.

Alf @ 26.05.2006 00:00:00
znám (zatím) jen jednodiskové vydání, připadá mi i tak skvělé, ovšem té báchorce o tom, že obchody nerady prodávají 2xCD, bych moc nevěřil, spíš to považuji za obchodní tah skupiny (a to ne zcela fér), která fanouška leckdy prostě donutí koupit si hned 3 CD (alespoň já jsem se
dočkal upozornění, že bych měl mít 2xCD až ve vnitřku jednodiskového vydání), při statisících titulů na takovém amazonu (mezi nimi možná tisíce 2xCD) by se určitě našlo místo i na komplet Marbles...

Lothian @ 02.01.2008 18:44:15
To Alf - jenom poznámka - Steve naprosto skvěle zpívá Fishovy věci, už od počátku - viz třeba koncert Something Fishy going on.

Lothian @ 02.01.2008 18:45:17
Omluva : reakce byla na text Martina P.