Geordie - Don't Be Fooled by the Name (1974)

14.07.2023 hejkal | #

Osem skladieb priamočiareho hard rocku šate vládne na druhom štúdiovom albume skupiny Geordie nazvanom priliehavo Don’t Be Fooled By The Name.

Hneď na úvod je tu posadená skladba Goin’ Down, priznávam, mám tieto veci s ťažkým spodkom veľmi rád. Od čias Animals sa tradicionál House Of The Rising Sun teší nesmiernej obľube medzi rockermi. Je to Matuzalem, prvýkrát ho nahrali Clarence „Tom“ Ashley a Gwen Foster už 6.9.1933. Ja nedám dopustiť na brutálnu verziu od Frijid Pink. Vyhmkávaná verzia Geordie má tiež čosi do seba. Nálada je prekvapivo temná, čo môže byť lepšie?

Gerodie v podstate hrá podobne ako Nazareth (So What) a taká Mercenary Man by sa nestratila ani na albume Amboy Dukes. Ja tam aspoň miestami počujem Great White Buffalo. Každopádne je to ortuťová skladba, tvrdá, bluesová, baladická, furt dačo! Pre mňa je to najlepšia skladba na albume. Vôbec oproti debutu ubudlo glamu, priťažilo, vytvrdlo. Zeppelínovská smršť Ten Feet Tall je božská, svižná pecka Got To Know podmanivá, balada Little Boy ma roznežnieva, no a sabbathovsky temná hymna Look At Me bola očividne stvorená pre mňa.

Repertoire Records prifarilo na CD z roka 1990 štyri bonusy, sú nepomerne komerčnejšie ako album. Spotrebný slaďák Treat Her Like A Lady, spevné glamové istoty Rockin’ With The Boys Tonite a Francis Was A Rocker, no a country pohoda Red Eyed Lady nedosahujú kvalít Don’t Be Fooled By The Name, do celkového hodnotenia ich nezahrniem.

Dovolím si nekriticky bachnúť plný počet hviezd, je to album presne podľa môjho gusta.

reagovat

16.02.2013 Ivko | #

Pôvodne som recenziu druhého albumu skupiny Geordie - Don't Be Fooled by the Name nemienil napisať, ale po prečitani hodnotiaceho článku luk63 z 22.04.2010 som dospel k inému rozhodnutiu...
Aj reakcie na pôvodnú recenziu sú o všetkom možnom, len nie o druhom albume kapely Geordie.
Takže...
Vychádzam z CDnosiča, ktorý mám vo svojom archíve a veľmi dobre napočúvaný.
Geordie - Don't Be Fooled by the Name, Repertoire Records ‎– RR 4124-WZ, Germany 1990.
Obsahuje skladby:
1.Goin' Down 3:36
2.House Of The Rising Sun 4:59
3.So What 4:13
4.Mercenary Man 6:17
5.Ten Feet Tall 6:44
6.Got To Know
Guitar [Licks] – Haim Romano 3:26
7.Little Boy 4:43
8.Look At Me 5:03
No a len na porovnanie s obsahom pôvodného anglického vinylu.
1.Goin' Down
2.House Of The Rising Sun
3.So What
4.Mercenary Man
5.Ten Feet Tall
6.Got To Know
Guitar [Licks] – Haim Romano
7.Little Boy
8.Look At Me
Je teda totožný.
Oproti pôvodnej anglickej vinylovej verzii z roku 1974, tento nemecký CDnosič obsahuje opäť 4 bonusové skladby.
Konkrétne:
1. Treat Her Like A Lady 3:38
2. Rockin' With The Boys Tonite 2:54
3. Francis Was A Rocker 2:56
4. Red Eyed Lady 3:05
Existuje aj japonský remastrovaný CDnosič z r. 2006
>> odkaz
Dobre, všimnime si teda obsah nemeckého CDnosiča, ktorý obsahuje pôvodných 8 skladieb z vinylu plus 4 bonusy.
Autorsky je album dosť pestri. Okrem gitaristu Vic Malcolma, dve piesne napisal spevák Brian Johnson,
dve produkoval Ellis Elias a Roberto Danova.
A je tu ešte viac pikošiek. Ale postupne...
Prvá pieseń je dobrou, rytmickou vypalovačkou a má názov Goin' Down. Autorsky sa na nej podielali Malcolm a Johnson.
Druhá skladba je pritvrdená coververzia tradicionalu
House Of The Rising Sun. Je to pôvodom ľudová pieseń, ktorú v roku 1964 prearadžovali britski The Animals a famózne zaspieval ich frontmam a spevák Eric Burdon. Verzia od Geordie je rozhodne rockovejšia, voči The Animals "pritvrdili". Ale, zrejmä tou najlepšou, skutočne rockovou coververziou, nie je tá v podaní Geordie, ale iná, ktorú nahrala britská kapela Frijid Pink na svoj debutový album z roku 1970. Treba len povedať, že Geordie, sa asi inšpirovali ich coververziou.
Pripájam odkaz na coververziu od Frijid Pink. Tak na porovnanie...
>> odkaz
Pre úplnosť coververzie tejto skladby nahrali aj ini interpreti, o.i. Jimi Hendrix a Eagels...
Ale dobre, Gordie verzia slušne zahratá i zaspievaná.
Trojka pod názvom So What uvodným gitarovym riffom, rytmom, ale následnym gitarovým solom napadne pripomína Blind Eye, prvú skladbu z debutového albumu Wishbone Ash z roku 1970.
Nasledujuca Mercenary Man svojim začiatkom niečo z úvodu Fox on the Run od Sweet.
5. Ten Feet Tall by mohla niekomu pripomínať Led Zeppelin z obdobia ich druhého albumu.
Zaujimavou skladbou, na ktorú by som rád upozornil, je v poradí 6. a má názov Got To Know. Autorsky sa na nej opäť podielal tandem Malcolm a Johnson.Čo je ale moc zaujímavé, že si tu zahral aj izraelský gitarista Haim Romano, člen skupín ako napr. The Churchills, Jericho Jones a Jericho. Túto skladbu osobne považujem za najlepšiu, hlavne pre jej celkovú atmosferu a i preto, že v nej hosťuje skvelý Haim Romano. A riadne ho tam citiť, teda vlastne počuť.
7. Little Boy (Malcolm). Je to veľmi zaujimavo zvukovo poňatá kompozícia. Klávesy, doprovodná gitara, pekne vrstvený vokál a gradujúci záver. Dobre vymyslené.
Mimochodom, klávesy počuť aj v prvej bonusovke: Treat Her Like A Lady.
8. Look at Me (Malcolm). Veľmi zaujimavý úvodný orientálny motiv...
Z bonusových piesni je určitým prekvapením posledná,
ktorá má názov Red Eyed Lady.
Znie, ako pravá, nefalšovaná "countryovka".
Ćo dodať na záver???
Album zvukovo i žanrovo pestré...
Predsa len sa mi viac páči ich debut. Pokiaľ ide o hlasový prejav Briana Johnsona, tak by som ho s Bonom Scottom neporovnával, ani v Geordie, ani v AC/DC... S Geordie znie dobre, aj ked´ ešte nemá svoj povestny chrapľák. Ale dobre, všetko je vec názoru, uhlu pohľadu a hlavne našich uší.
reagovat

Borek @ 16.02.2013 10:55:05
Potom, co jsem se v úvodu obou čerstvých příspěvků dověděl, co všechno že udělal autor zdejšího profilu Geordie špatně, a jak pomýleně debatovali i všichni reagující pod jeho recenzí, jsem se těšil - při pohledu na délku textu - na mohutný příval zajímavých postřehů a pocitů. Místo toho se mi ale povětšinou dostalo jen nesmyslného vršení opakovaných informací, pro jejichž sběr byla nejspíš i Wikipedie dobrá. Vrcholem zmaru budiž pasáž s opakovaně uvedeným shodným tracklistem, zakončená odzbrojujícím poznáním: "Je teda totožný."...
Aby ale nezůstalo jen u kritiky. Pro někoho může být cenná např. informace, že CD nosiče vycházejí i v Zemi vycházejícího slunce.

Ivko @ 16.02.2013 12:40:24
Nuž, čo, asi aj čítať treba vedieť. Vo svojich príspevkoch sa snažim vždy odkazovať na pramene, odkiaľ čerpám svoje newikipedické informácie a oddeľujem svoje pocity od faktov. A hlavne, ak hodnotím niečo, tak to vlastním, alebo som to mal aspoň v ruke, a predovšetkým som to viackrát a dôkladne vypočul. Možno moje príspevky nie sú vždy gramaticky správne, či štylisticky a hádam nimi nenárúšam to, čo je" určitá kultúrna úroveň písania..." na Progboarde. S ľudskou ješitnosťou, absenciou vlastnej sebakritiky a triviálnou potrebou negativizmu sa nedá moc riešiť. Podobne ako s hlúposťou, či duševným maloroľnictvom. Nemienim s nimi bojovať. Zbytočné a vyčerpávajuce. Naviac, ked´ to ide anonymne, či mám povedať, že virtuálne, alebo ani se nedá celkom identifikovať, odkiaľ a aký to "vietor" vlastne "fúka"... ci mam vari povedať, že "mráz ide z Kremľa???". Možno predsa malá indícia, ked´ sa to údajne udialo "...4 dny před odletem Beatles na první zahraniční turné..."
Domnieval som sa i domnievam a dokonca tomu aj verím že umenie a teda aj hudba, by hádam mali skôr spájať, než rozdeľovať. Hádam tu neplatí to klasické a sofistikované... Načo hádzať "sviniam"...
V tomto pripade netreba použiť žiaden "wikipedický", alebo iný "odkaz". Na podobné "reakcie", či "odborné hodnotenia", presne tak, ako to nedávno urobil Petr G. ani ja už nebudem v buducnosti reagovať...

PaloM @ 16.02.2013 12:57:04
Ivko: na margo anonymity.
Na rozdiel od teba, kde v tvojom profile niet ani čiarka o sebe, Borek a napr. i ja (mám pocit, že reaguješ i na moje príspevky) tu svoje profily vyplnené máme.

Borek @ 16.02.2013 13:16:03
Ivko: "S ľudskou ješitnosťou, absenciou vlastnej sebakritiky a triviálnou potrebou negativizmu sa nedá moc riešiť. Podobne ako s hlúposťou, či duševným maloroľnictvom. Nemienim s nimi bojovať. Zbytočné a vyčerpávajuce."

Díky za vysvětlení stavu, v němž se nacházíš, i za upozornění, že tomu tak bude navždy.

adam @ 16.02.2013 14:40:00
Ivko: Ak mas pretlak, vyhon si. To je lepsie ako grafomania.

Jarda P @ 16.02.2013 19:09:55
Ivko: na negativistické, konfrontační až žlučovité reakce lidí, kteří se považují za mistry světa, je nejlepší recept: nereagovat.

Cossack @ 17.02.2013 18:01:16
Pro Jardu P (a nejen pro něj):
Nerad přilévám olej do ohně, ale z těch nemnoha recenzí a reakcí, jež jsem dosud od Ivka četl, jsem nabyl dojmu (a budu moc rád, když mylného), že za onoho „mistra světa” se nejspíš považuje právě Ivko. (A značně háklivého až přecitlivělého.)

zdenek2512 @ 17.02.2013 19:17:30
Ivko:Geordie patří do kategorie kapel typu Slade, Sweet,Nazareth obecně k glamrocku, který mě už v těch letech (1973) nezajímal. Poslouchal jsem už něco jiného z mého pohledu náročnšjšího. Musím dát za pravdu Borkovi, protože tvoje recenze na rozdíl od recenze luka nemá hlavu ani patu. Když si přečtu lukovu recenzi tak bych si jako člověk neznalý i tu desku koupil, minimálně bych se začal zajímat o kapelu. Na základě tvé recenze jsem se dozvěděl kolik má které vydání bonusů a jakých. Když ty písničky neznám tak mě jako posluchače naprosto nezajímá kolik je na kterém vydání bonusů, protože bonusy udělají z jakéhokoli díla nudu. Nejlepší jsou CD tak jak byla původně alba nahraná. Třeba 13th Floor Elevators jejich nejlepší album Easter Everywhere původní vydání na vinylu do 40 minut parádní deska a CD 78 minut. Člověk to přeposlechne maximálně původní dílo a pak vypíná. Neber to jako nějaké mentorování, já nejsem slohopisec a recenze psát neumím. Akorát mám uši a poslouchám

PaloM @ 18.02.2013 08:50:21
Cossack: dobre utajený cudzinec prišiel poučovať duševných maloroľníkov, ktorí tu šíria mráz z Kremľa.
No, ťažko urazený šiel na anonymné miesto šíriť pravú demokraciu.

zdenek2512 @ 18.02.2013 09:25:57
PaloM: Necítím se uražený.

Óin @ 18.02.2013 09:44:22
Zdenek: to platilo Ivkovi, rozhodně ne tobě :-) Rozviň svůj klid!

PaloM @ 18.02.2013 10:30:11
zdenek2512 preboha, prepáč, to som reagoval na Cossackov príspevok a ironicky som citoval Ivkove výroky. Viď aj recenzia a reakcie z 02.02.2013 >> odkaz Tiež som nepochopil, prečo je tá istá recenzia zadaná 2.2. a 10.2., všimol som si to neskoro.
Súhlasím s tebou a je vhodné, aby sa čitateľ recenzie dozvedel niečo aj samotnej hudbe. Tie skupiny, čo menuješ, som počúval vo veku 15 - 18 rokov a páčili sa mi, tak si ich rád vypočujem aj teraz (hoci oproti "náročnejším žánrom" nie tak často). Najviac sa mi páčila skladba Black Cat Woman z rádia Luxemburg. Občas sa ju podarilo aj počuť celú v tranzistoráku, vzhľadom na stredné vlny a úniky signálu.

zdenek2512 @ 18.02.2013 10:38:39
PaloM: Promiň já jsem si to vztáhl na sebe. Jinak ty poslechy z Hlasu Ameriky apod byla pecka. Vím, že jsme se rozplývali nad Alice Cooperem School´s Out, Elected a taky Gary Glitterem. To byl jeden z hlavních glamrockerů.

22.04.2010 luk63 | #

Vrcholné dílo britské čtveřice, která byla ve své době přirovnávána k Slade a Nazareth. Přímočarý a nekompromisní hardrock se skvělým zpěvem jako řemen je pro Geordie typický. Zde je umocněn soudržností alba, jež tvoří (až na jedinou výjimku) vlastní kompozice, v nichž se střídají tempa i motivy.

Desku otvírá Goin' Down stoupajícím riffem a skvělým vokálem. Známý tradicionál House of the Rising Sun uvádí hluboký mužský vícehlas a velice tvrdá verze této písně vygraduje v úžasné představení kytary a zpěvu. Pro tuto LP je tím, co pro In Rock Dítě doby nebo Led Zep IV Schody do nebe. V Mercenary Man se střídá řinčivost s napětím klidných pasáží až vygraduje v opravdovou přestřelku na konci písně. Podobně je poskládaná i Ten Feet Tall (bez té střelby). Little Boy je balada o chudém chlapečkovi se smutnýma očima, o kterého se nikdo nestará. Závěrečná Look at Me, ač začíná vcelku nenápadně, se rozvine v nádhernou kompozici s opět (jak jinak) vypjatým zpěvem a je parádním číslem na závěr.

Dvě nejmenované skladby nijak nevybočuji z rámce alba, které je jedním z nejpovedenějších hardrockových v první půli 70. let. A Brian Johnson se mi zde líbí mnohem více, než později u AC/DC.
reagovat

Cossack @ 22.04.2010 16:04:43
To mně taky, protože tu tak „neřve”. Na "Back In Black" to bylo ještě v pohodě, na "For Those About To Rock..." už se to začalo kazit a dál už konstantní výkon, sem tam s výkyvem nahoru... (Ne že by byl neposlouchatelný, ale oproti svým začátkům v Geordie prostě horší; a to nesrovnávám s Bonem Scottem, tam by u mě pohořel...)

Apache @ 22.04.2010 16:30:25
Brian Johnson je u AC/DC naprosto excelentní.

Cossack @ 22.04.2010 17:03:55
Může být... Ale u Geordie se mi líbil víc (a na Scotta nemá).

@ 22.04.2010 17:58:54
Brian Johnson ale rozhodně není horší zpěvák než Bon Scott. Říct, že nemá na Scotta, je asi stejně pravdivé, jako říct, že Bon Scott nemá na Johnsona. :-)

Cossack @ 22.04.2010 19:40:09
OK, tak líp... Bon Scott má zajímavější, sympatičtější a pestřejší hlas, zatímco Brian Johnson si u AC/DC našel „tu svou uřvanou” polohu, kterou jen velmi vyjímečně opouští. Jeho projev je mnohem „plošší” a míň „barevný”... (Tak to slyší moje nedoslýchavý uši.) ;-)

PaloM @ 23.04.2010 08:28:48
Apache má pravdu, AC/DC je jedna z najlepších hard rockových skupín pre kvalitné skladby, v ktorých spev je len jeden z rovnocenných "inštrumentov" a ako taký mi je srdečne jedno, čo patrí Scottovi alebo Johnsonovi.
Brian ma navrch minimálne tým, že tu stále je (a preto je tu stále AC/DC) - na rozdiel od Bona, ktorý sa úspešne (a nezodpovedne) prechlastal na večnosť. Tým stráca zmysel akákoľvek polemika, kto je z nich lepší.

luk63 @ 23.04.2010 08:40:37
O Bona tu vůbec nešlo! Polemiku vyvolalo mé sdělení na konci rezence, že se mi na tomto LP líbí Johnson víc, než později u AC/DC. Takže kdyžtak polemizujme na toto téma a AC/DC či Scott v. Johnson si nechme na jinde.

PaloM @ 23.04.2010 08:41:24
Ospravedlňujem sa za drobnú úvahu:
Všimnite si, ako sa zmenil prístup zhýralých rockerov
k životu: v 70. rokoch sa ako dvadsiatnici či tridsiatnici úplne spokojne predrogovali či dochlastali ku koncu (Joplin, Hendrix, Bonham, Moon, Scott, Morrison, atď.) a tým nás fanúšikov pripravili o množstvo určite krásnej nezloženej muziky. Za posledných 20 rokov podobné "týpky" absolvujú ťažké liečebné kúry, aby mohli ešte ako päťdedsiatnici či šesťdesiatnici podávať koncertné výkony a tešiť nás novými nahrávkami. Stačí si prečítať napr. výpoveď Ozzyho Osbourna v knihe M.Popoffa: Black Sabbath (Biografie), kap.21 s.315-321.

PaloM @ 23.04.2010 08:44:17
Luk, prečo nečítaš reakcie na vlastnú recenziu ?

Tak si to prečítaj aspoň tu :-)
"Cossack @ 22.04.2010
OK, tak líp... Bon Scott má zajímavější, sympatičtější a pestřejší hlas, zatímco Brian Johnson si u AC/DC našel „tu svou uřvanou” polohu, kterou jen velmi vyjímečně opouští. Jeho projev je mnohem „plošší” a míň „barevný”... (Tak to slyší moje nedoslýchavý uši.) ;-) "

Lothian @ 23.04.2010 17:08:50
Jak jsem slyšel před pár lety nějaké AC/DC z té doby,tak tam Brian Johnnson jen sípe,o zpěvu se nedá vůbec mluvit. Nevím jak poslední věci,nezkoušel jsem,takže nevím,jestli ho ve studiu "dotahují".

Cossack @ 25.04.2010 08:55:05
Palo M, až teď jsem si všiml této Tvé větičky: „Brian ma navrch minimálne tým, že tu stále je (a preto je tu stále AC/DC) - na rozdiel od Bona, ktorý sa úspešne (a nezodpovedne) prechlastal na večnosť.”
No...! To si robíš kozy, však? K druhé části snad jen tolik, že těch „nezodpovědných” je mezi rockery většina a Bon měl holt smůlu, že se po jedné pitce udusil vlastními zvratky - řešit, zda by se uchlastal k smrti, nebo „šel do sebe” a na léčení (třeba jako Alice Cooper, Ozzy a další) je v tuto chvíli bezpředmětné.
(Podobný osud, jako Bon Scott, mělo vícero muzikantů, z těch známějších bych připomenul aspoň kytaristu Briana Jonese od „Stounů”, kvůli podobnosti jména se Scottovým nástupcem.)
A dostáváme se k první části - „...preto je tu stále AC/DC...” Každý je nahraditelný, takže by se jistě našla alternativa, i kdyby se něco stalo Brianu Johnsonovi (tedy pokud by s ním neštěstí nepostihlo celou kapelu)... :-P

hejkal @ 25.04.2010 09:37:32
Cossack - aj vtedy sa dá nájsť riešenie, napr. v 90. rokoch takto fungovala skupina Molly Hatchet, bez jediného aspoň trošku zakladajúceho člena. :)

PaloM @ 25.04.2010 09:47:14
Jasné Cossack, to bol len pokus o čierny humor :-)

Cossack @ 25.04.2010 09:59:31
Palo M:
Já si to myslel (a v duchu se smál)... ;-)
Hejkal:
No, ale uznej, že už je to pak trochu „divný”... Jo, pokud tam někdo hraje „skoro” od začátku, je autorem repertoáru (aspoň části, ne jediné skladby) a zakládající členy znal, tak prosím...

honanek@seznam.cz @ 14.07.2010 16:31:36
Nemá cenu se dohadovat kde je lepší zpěvák.Bon je v nebi Brian je tady.Geordie -perla 70.let.Nesehnatelná na burze tehdejší doby jako Sweet-F.A,Budgie-Bandolier,Mott The Hoople-Live74´ap.(mimo jugošský sračky,nebo sjetý,přeskakující LP)Geordie znali tehdy skoro všichni,AC-DC nikdo.Brian u Geordie zpívá,(a jak!)u AC-DC řve jako vosel.AC-DC dobrý v r.79 i v 80.Pak stejný-hle jak hodně dělá výdrž-a do současnosti.Dodneška si myslím,že tahle hudba se má dělat když je člověku 20 a ne když tam vypadáš jako kašpar.První poslech desky AC-DC r.76 když vajchla matka kámoše do Austrálie a posílá mu vše,vč.AC-DC no,průměrnej R´n R a zůstal jím dodnes.Ale Geordie je vůně,milování kde to šlo,sraní na autority,fůry kapel kterejm to hrálo,hekťáky hnusnýho piva za 2 ve voskovci,rvaní pro nic,žijící rodiče a přežívání pro nic za nic...

Cossack @ 15.07.2010 10:47:53
Uf... :-))

vmagistr @ 22.06.2011 10:09:06
Včera u mě Geordie měli tímhle albem premiéru. Musím říct, že jsem byl velmi příjemně překvapen. Hardrock jako řemen, Brian Johnson tu "neskřípe" jako později u AC/DC (i když občas naznačí, že tuhle polohu taky zvládá) a i zbytek kapely se mi velice zamlouval.

Další super kapela, kterou jsem objevil díky zdejším recenzentům. Díky za ni!