East Of Eden - East Of Eden (1971)
1. Wonderful Feeling 6.11
2. Goodbye 5.48
3. Crazy Daisy 6.54
4. Here Comes The Day 4.33
5. Take What You Need 5.03
6. No Time 6.03
7. To Mrs.V 5.18
All songs composed by David Jack
Originally released LP Harvest SHVL 792, 1971
Recorded at Island Studios, London, February 1971
Engineered by Brian Humphries
Produced by East of Eden
Obsazení:
David Jack - vocals, bass, acoustic guitar
Jim Roche - guitars
Dave Arbus - violin, saxes, flute
Jeff Allen - drums, percussion
Potom, ako sa z írskeho dupáku Jig-a-Jig stal hit (7. miesto v britskom rebríčku), nastalo pre skupinu East Of Eden ťažké obdobie. Huslista a dychár Dave Arbus na seba stiahol pozornosť (jeho husle znejú napríklad v hite The Who – Baba O’Riley), čo sa nepáčilo zvyšku osadenstva a zakrátko sa všetci porúčali. Arbus preto zložil úplne novú zostavu, ktorá sa napokon ustálila na štvoricu. Spoluhráčmi mu boli Jim Roche (gitara), David Jack (spev, gitara, basa) a Jeff Allen (bicie). V tomto zložení nahrali a vydali album East Of Eden, ktorý vyšiel v júni 1971.
Kým sa k nemu dostanem, dovoľte mi krátku exkurziu po ďalších osudoch skupiny. V novembri 1971 vydala aj ďalší album New Leaf, ale neúspech napokon vyhnal zo skupiny samotného Arbusa. Od roka 1973 popri neustálych zmenách zostavy nehral v skupine žiadny zakladajúci člen. Kapela vydávala neúspešné albumy a rozpadla sa v roku 1978. Arbus obnovil jej činnosť v rokoch 1997-2005 a nakrátko aj v roku 2011. Ale to je už iný príbeh.
Album East Of Eden prekvapí jazzovo orientovaných fanúšikov hneď v úvode. Wonderful Feeling je značne priamočiara, troška funky rytmizovaná bluesrocková nádielka. Hardrocková balada Goodbye potvrdí podozrenie, že kapela definitívne opustila progresívne worldmusic-jazzové vody a hrá to na tvrdšie publikum. Mojim favoritom je zaujímavá spevná hardrocková nálož Crazy Daisy. Arbus vie, ako používať dychy v žánri, ktorému veru nesvedčia. A v nastúpenom trende sa odvíja aj zvyšok albumu, nuž, či už je to kolísavá Here Comes The Day, jazzrockovo podkreslené Take What You Need a No Time. Druhá menovaná je vskutku pestrá, majestátna a mohutná masa, za ktorú by sa nehanbili ani majstri z Colossea. Na záver je tu ešte brutálne nabudená skladba To Mrs. V, pri ktorej by som si vedel predstaviť, že bude trvať večne.
Vynikajúca hardrocková nádielka na albume East Of Eden ma baví. Zapojenie huslí i dychov je prekvapivo funkčné, neprečnievajúce. Veľa takýchto albumov nepoznám (na pery sa mi derú holandskí borci z Machine). Rozhodne stojí za hriech!
reagovat
Antony @ 23.09.2023 17:10:25
Hodím to třeba sem, když už jsi nasázel tři recenze současně.
EAST OF EDEN považuji za jednu z těch menších kapel, které vydaly dost alb na to, aby se mohly stát velkými. A je mi záhadou, proč se jim to nepodařilo. Vynikající muzika, originální, oplývající vším, co má špičkový rock (a nezáleží jestli art, hard, folk, či co) mít.
Díky za připomenutí této legendy.
hejkal @ 23.09.2023 18:04:58
Veru, jedna z tých smolných skupín, mohli byť napr. slávni ako Jethro Tull. Nestalo sa. Každopádne pestrá muzika a rád som si ju pripomenul.
stargazer @ 24.09.2023 06:49:17
Taky se připojuji s pochvalou na zajímavou hudbu. Slyšel jsem jen tohle, protože spotify nabízí z těch tří recenzovaných jen tohle.
jiří schwarz @ 24.09.2023 10:15:34
Nerozumím nabídce Spotify. Mně zas nabízí první dvě alba, ale ne tohle třetí. A ještě včera se mi zdálo, že tam byly všecky tři.
stargazer @ 24.09.2023 10:24:27
Ted´ jsem se díval a spotify má tohle, ale ty dvě ne.
hejkal @ 03.01.2024 14:56:52
Som rád, že táto kapela oslovuje aj dnes. Spotify... Je to jeden z dôvodov, prečo si svoju zbierku cením nadovšetko. Na internete nie je nič trvalé.
Antony @ 24.09.2023 15:19:54
Poslech ze streamu jsem zavrhnul už dávno. Nechci být odkázaný na libovůli poskytovatele.
Co mám rád, to si pořizuji k poslechu, jsem nezávislý.
hejkal @ 03.01.2024 14:56:52
Antony, tiež to takto robím. Ale chápem aj používateľov streamu. Je tam toho habadej, k čomu by sa inak azda nikdy nedostali.
Antony @ 24.09.2023 17:31:33
hejkal:
Každého volba, jak k tomu přistoupí. Dovedu si stream představit jako hledací doplněk pro nenáročného posluchače. Měl jsem mnohaměsíční zkušební období různých poskytovatelů, ale ani k objevování se mi stream neosvědčil. Co mne zajímalo, to tam nebylo, co mi podstrkovali, to mne nezajímalo.
K objevování používám Bandcamp a YouTube. Ti mi necpou cizí playlisty, navíc často komunikuji přímo s kapelou. Bezprostřednost má svoje kouzlo.
Judith @ 24.09.2023 17:33:47
hejkalova sbírka mi na FB pravidelně spouští slintací reflex, což o to... v reálu je drtivá většina věcí pro orientační poslech dostupná na YouTube, i alba, která na streamovacích platformách nejsou. Tak jen připomínám, že je to taky možnost.
hejkal @ 24.09.2023 17:36:36
Áno, k orientácii používam najmä youtube. Takmer všetko tam kdesi je.
jiří schwarz @ 25.09.2023 00:45:59
Jen k „business“ věcem: jo, album East of Eden (EOE) je na YouTube, ale pro mě nedostupné na Spotify (s předplatným Premium), na rozdíl od prvních 2 alb. A omlouvám se za řešení těchhle „technikálií“ na platformě konkrétního alba skupiny, kam to z hlediska hodnocených alb vlastně nepatří - mě osobně řešení těchhle věcí vždy otravuje, když se vyskytne, neboť s muzikou, o kterou tu jde, to má máloco společného.
K albu jako takovému: Tady kdosi (asi Hejkal) použil srovnání East Of Eden s Jethro Tull: ano, jistě se nabízí. To čaro je flétnička v obou kapelách (Hejkal si pamatuje housličky, ale ty hrají u EOE mnohem menší roli). Flétnička trochu „jurodivá“, jak psal o JT Jirka Černý, tady umělečtější, jemnější, hádám asi hráčsky náročnější. Obě kapely začínaly v podobné době. V r. 1969 JT vydali 2. LP Stand Up, a EOE prvotinu Mercator Projected. V tomto roce u mě vyhrává EOE, album neskutečné barvami, a celkovým „uměleckým nábojem“. V r. 1971 už Aqualung od JT jednoznačně převálcovává 3. LP EOE. Album East Of Eden je stále velmi pěkné, ale těch krásných nástrojových přediv a překvapivých zvukových (nástrojových) kombinací, které posadí na zadek, tady oproti Mercatorově projekci dost ubylo, ačkoli jsou tu stále v dostatečné kvantitě, aby byl pocit blaha. Asi v Crazy Daisy, závěrečném kytarovém sólu, podpořeném nezvykle hranou baskytarou, jsem chrochtal blahem nejvíc. Přesto 5* této desce dát neumím (u mě 9/10), dost tomu nahrává i poněkud průměrný zpěvák, jistě ne špatný, zde David Jack (zatímco na Mercatorovi zpíval Geoff Nicholson, jemnější, náladovější, byť neuměl ty „zastřenější“ polohy, které v rocku miluju, a které na Mercatorovi trochu chyběly), ale přece jen dost průměrný - není ani Gillan, ani Daltrey, ani Plant – ti by se k téhle super muzice hodili, možná by stačil i ten Nicholson.
hejkal @ 25.09.2023 06:08:35
Mne technikálie neprekážajú, diskusie sú predsa voľné a aj prístupnosť diela je téma. Súhlasím s tým, že spev nie je to, kvôli čomu si túto kapelu pamätáme.
Antony @ 25.09.2023 09:43:14
EAST OF EDEN mi utkvěli kvůli vcelku neobyčejné kombinaci folkových, ostrovně folklórních, art rockových a řekněme avantgardních prvků. Kvůli vytrvalosti a hudebním proměnám. První 4 studiovky (kompilaci Jig-A-Jig (1971) mezi ně nepočítám), patří do pokladnice toho nejlepšího, co se v té době urodilo. Pozdější alba moc neznám, což chci napravit.
Technické aspekty poslechu považuji za důležité, neboť vlastní zážitek z hudby přímo ovlivňují. Současně doplňují informace o zdroji a podmínkách, do recenze i diskuze v přiměřené míře patří.
Jarda P @ 25.09.2023 18:01:03
Tuto jejich nejrockovější desku mám jako jedinou, ale stojí zato. Ostatní mě neoslovily.
hejkal @ 25.09.2023 19:22:07
To je legitímna preferencia. Rozumiem jej.
Od téměř folkového, až po hard-rock. Album postupně graduje, přitvrzuje a hutní. Příjemné překvapení, že ani po dvou prvních výtečných albech, kapela nenabrala směr do komerčních vod a pere do nás své uhranutí houslemi od prvního okamžiku. Můj názor je, že se jedná o album, které je neprozkoumatelné při prvním poslechu. Je velice rozmanité ve zvuku i instrumentaci. Slyšíme vynikající, propracovaný prog-rock, skvělé nápady, okořeněné dalšími ingrediencemi. V mezidobí prošla kapela tajfunem změn a jediným zakládajícím členem skupiny zůstal Dave Arbus. Až zarážející je vyspělost hudebního sdělení a odvaha k experimentu, kterou se skupina během let (1969-1971) prokazuje. Zreinkarnovaná kapela hraje skladby zkomponované výhradně hráčem na B. guitar Davidem Jackem a myslím, že kompozice zůstávají trochu ve stínu prvních dvou alb. Rozostřený námět obalu, tak možná trochu jasnozřivě ukazuje na zamlženou budoucnost skupiny, která v další etapě již pozbývá všechny své původní členy.
První alba jsou o kousíček lepší, proto čtyři hvězdy.
reagovat
Jarda P @ 08.12.2013 18:13:51
Tuto desku jsem měl nahranou už na gymplu v 70. letech a spolu s Getting To This od Blodwyn´Pig, kteří byli na kotouči za ní, patřila k mým nejhranějsím a nejoblíbenějším deskám. CD jsem získal až nedávno na rozdíl od jejich starších desek, které si mou přízeň nezískaly. Na tomoto eponymním albu zhutnili svůj sound a výrazně se odlišili od těch předchozích.
pito63 @ 08.12.2013 18:25:05
Na každého poslucháča hudba pôsobí inak. Mne stačilo jedno vypočutie a album som hneď zaradil do zbierky. Pri tomto kúsku aj zostalo, pretože, rovnako ako Jarda P, predchádzajúce 2 štúdiovky si moju priazeň nezískali.
Miloš, vďaka za Tvoj pohľad!
- hodnoceno 0x
- hodnoceno 0x