Pražský výběr - Pražský výběr (Straka v hrsti) (1982)

20.03.2021 chimp.charlie | #

Odchod z domova na studia má v životě mladého člověka zásadní význam. Nejenže konečně svobodně vydechne, zbaven jha láskyplné mateřské kurately, ale nabude i něco pro život užitečných zkušeností – například změní pohled na hodnotu peněz, či relativizuje po léta mu vštěpované názory na zhoubné působení alkoholu. Pobyt ve velkém, neřkuli hlavním městě též významně rozšíří jeho kulturní obzory. Nezastupitelnou úlohu v jeho kulturním zrání měla na přelomu 70. a 80. let minulého století inspirativní atmosféra VŠ klubů, často kořeněná příchutí revolty při produkcích umělců, s nimiž by se v Televarieté či Ein Kessel Buntes rozhodně nesetkal. Dnes ale není na programu žádný potížista z řad písničkářů nebo rockerů. Dnes je to hudba utlačovaného černého lidu, čili jazz. Už je slyšet kapelu, jak si dole v klubu chystá aparát. Nebo že by tam byl někdo jiný? Místo obligátního sjíždění laufů slyším rachot, do nějž kdosi řve „Haťapaťa!“ Předkapela? Za chvíli vidím stoupat po schodech Kocába.

Koncert. Houby předkapela, jede se hned naostro! Lidi na pódiu znám, ale každého odjinud – vyjma Jiřího Tomka, který na svá conga hraje se všemi a všude. Kocáb a Soukup jsou jasní, Pavlíčka s Hrubešem jsem tu nedávno viděl a slyšel s Janou Koubkovou. Takže…? To „haťapaťa“ hrajou opravdu oni. Žádný oduševnělý jazz, ale pořádný uan-tú pekelný blues. Tedy blues… to by bylo ještě dobrý. Jdu z koncertu, v uších hukot a v hlavě zmatek. Zklamání? To přece jen ne. Jen jsem si objednal stejk a naservírovali mi tatarák.

Sotva přichází pochopení, odchází Soukup. Zrada? Vypadá to tak, ale Kocáb se Soukupem přece nejsou Mirek Dušín a Jarka Metelka, jsou to profíci, kteří o muzikantském chlebíčku vědí své. Spíš tedy obava, co bude dál, když do elitní sestavy nepřichází žádný další extraligový střelec, ale jakýsi Čok. V životě jsem o něm neslyšel, jenže jak se záhy ukáže, sotva mohli do klubu přijmout lepšího Rychlonožku. A taky se konečně dá koukat na Gotta, přesněji na Soukupovo ksichtění na pozadí Mistrovy kultivované tváře.

Studia končí, život začíná. Nebo taky končí? Každopádně končí Pražský Výběr. Jen v Hitšarádě průhledně anonymní Elektrovox a F.R.Č. Kolegyně v mém prvním zaměstnání mi tiskne do dlaně maxellku: „Je na ní nevydaný album Pražskýho Výběru…“ Doma okamžitě žhavím Transiwatt a k němu připojený čerstvě pořízený deck Aiwa, jeden ze tří, které nedávno přišly do zdejšího Elektra a v regálech se neohřály, protože se v nich vůbec neobjevily. A už se to na mě valí v nevalné zvukové kvalitě – zapomeňte na DR, zapomeňte na FLAC a hi-res, my tehdy řešili chromdioxid, metal a Dolby, ale i o tom si tahle kdovíkolikátá kopie kopie může nechat zdát. Komu to vadilo, ať zvedne ruku. Kolegyně druhý den nemůže dospat: „Víš, že v třetí písni se zpívá ,Gó-ttwald, Gó-ttwald je špat-ný kněz‘?!“ Schválně si tu Straku v hrsti pusťte, pořád to tam je, i když jinde se dočtete, že tam muzikanti pozpátku nahráli „sedí ptáček a toká tu“.

Má smysl rozebírat jednotlivé kousky? Jsou přece notoricky známé. Erupce nápadů a ztřeštěné, avšak inteligentní a přitom všeobecně sdělné zábavy (možná spíš tahle kapela se měla jmenovat Stromboli), živená hráčskou virtuozitou a znalostí řemesla: tohle není hledání, z každého tónu je cítit promyšlenost, nic tu není jen tak náhodou, a přesto z toho čiší nevázanost a chuť hrát. Bylo to jako průvan v dlouho nevětraném bytě – rock se ještě vyžívá v mnohdy sice zajímavých, leč vedle Výběru najednou tak nějak těžkopádných projektech, zatímco jazz si stále víc hraje na svém vlastním písečku. Hravé, jen jakoby mimochodem vystřihnuté klávesové a kytarové běhy mají větší šťávu, než mnohaminutová složitě vystavěná sóla, a do toho ten Čokův zpěv… Zpěv? Prostě nová vlna, která se přehnala a leckomu z nás na prahu středního věku zpřeházela estetická kritéria a ukázala, že není nutné brát všechno zas tak vážně. Alespoň v muzice ne. Svahilština vstoupila do všeobecného povědomí i do Slovníku nespisovné češtiny (viz např. 2. rozšířené vydání, Maxdorf 2006, str. 351-352). A kolik z nás tehdy vědělo, že většinu textů v mateřštině napsal Čech, ta pro pravověrné rockery všech epoch diskutabilní persona?

Byla to divná a v řadě ohledů nedobrá doba, ale ať mně zase nějaký chytrák v televizi vykládá, že byla jen šedivá a ponurá. Taky jsme si užili. A hlavně jsme (stále ještě) byli mladí. A mládí, jak známo, funguje nezávisle na režimu.

reagovat

Danny @ 20.03.2021 23:21:00
Charlie, skvěle napsáno! Tuhle recenzi jsem si fakt užil, díky za ni. Jedno z nejlepších alb celém vesmíru, ve všech ohledech progresivní.

Tomáš Rojt @ 21.03.2021 07:56:44
Recenze skvělá , užil jsem to - tleskám ! Pražský Výběr jsem si ve své době užil , podobně jako Ty - koncerty , kazety na burzách , později LP, sem tam něco v TV ( vlastně jen “Pražáky” v Hitšarádě. Dnes vlastním vše kompletně na CD a teď už vím , co přibyde na hromádku dalších titulů , co mám připravené k poslechu !
Díky Charlie za vzpomínku a inspiraci !

chimp.charlie @ 22.03.2021 19:15:56
Pánové, děkuji za Vaše vřelá slova. Recku jsem pojal spíš pamětnicky, až jsem dostal strach, aby mi zase nebylo vyčiněno, že to vlastně není recenze (a ruku na srdce, stylisticky vzato jí opravdu není).

Danny: Musím se přiznat, že při výběru alba jsi mě inspiroval tím, jak skvěle jsi tu nedávno recenzoval jeden skvost mého mládí za druhým.

Tomáš Rojt: Nemáš taky pocit, že to shánění (a hlavně radost, když jsi něco ulovil) mělo něco do sebe? Nejsem sice vůbec příznivcem starých pořádků, ale kacířsky přiznávám, že mi to v době, kdy je všeho nadbytek, skoro chybí :-)

stargazer @ 22.03.2021 19:35:53
S tím scháněním za starých časů máš za mě úplnou pravdu. To, co jsem tenkrát v hudbě sehnal, jsem si víc užíval a víc si toho vážil. Dnes je super, že si můžeš skoro všechno stáhnout, nebo koupit, ale chybí mi tu to nahrávání kazet mezi kamarády typu: "Budu mít zítra nové YES, chceš to nahrát?" "No jasně ty vole!"

Petr59 @ 23.03.2021 22:24:34
Docela fajn napsáno. Moc dobře si pamatuji, jak mezi námi "ta" kazeta putovala. Jedno z nejzásadnějších alb českého rocku.
PS: A s tou nostalgií bych to zas tak nepřeháněl. Nejsem si jist, zda bych vyměnil tehdejší vstávání v 04:30 hod každou druhou neděli (abych už kolem sedmé mohl být mezi prvními návštěvníky "černé" burzy) za dnešní nedělní okamžiky trávené s mými dvěma vnuky. (-:

chimp.charlie @ 24.03.2021 21:04:48
Tak tak, Petře, každá životní etapa má svý :-)

jiří schwarz @ 26.03.2021 22:42:35
Zajímavý. Poslouchám souvisle asi prvně v životě. Výborná muzika. Výborně nahrané. Ale tak jak jsem neměl potřebu koupit LP, nemám ani potřebu poslouchat kdykoli víc. Asi bych byl týpek, co by tohle moh mít rád (chodil jsem na koncerty PV se Svobodou, když hráli jazz-rock). Ale tenhle post-punk (textům, jako rodilej Čech, moc nerozumím) prostě není můj šálek kávy. Krása muziky pro mě je fakt jinde.

13.08.2017 EasyRocker | #

Narozdíl od andělsky rozkošných Stromboli mi těžší, drsnější a divočejší výběrovská tvorba nikdy tolik nesedla. Ale tohle klasické album má zkrátka nepochybný nápřah, vtip a spoustu tu a tam skrytých hudebních fíglů. Asi ne se vším jsem se ale popasoval.

Už zlidovělý dětský pokřik, studený Kocábův klavír a už jede nepokojná Čokova basa a Hrabě X. Kocáb kreslí za klapkami malby vskutku špinavé, drsné a obskurní. Ano, je tu drsně skřípající Pavlíček, který si ale nebere ani mikrometr více místa, než by se slušelo. Dvojice vokálů jak z davu psychiatrických utečenců. Drsné entrée.

Na václavském Václaváku je jeden z mnoha proslulých hitů, donesených Vilémem Čokem ještě z řad Zikkuratu. Basový kulomet, klávesový rychlopal a Hrubešova dělostřelba jsou bez konkurence. Děsivá adrenalinová facka.

Hrubešovy neskutečné přechody a víření zahajují titulní skladbu, opět s obskurně teatrálním zabarvením - je tu už notorický Pavlíčkův riff a do mariáše se postupně poctivě zapojí celá tahle výjimečná jednotka. Jedno z nejlepších kytarových sól...

Při doslova generační Pražákům je hej nemohu mít jako dřevní obyvatel hlavního města pusu od ucha k uchu. Tohle bude fungovat vždycky, Kocábův motiv, zběsilý basový útok Čoka, zjevná novovlnná inspirace, tady asi silnější než kdekoli jinde. Úderný humor a Kocábova šílená dohra.

Můj koníček startuje opět mistrné rytmické telepatické propojení Hrubeš - Čok. Opět totálně vykolejená nálada běsné taškařice, opět s inspirací dobovými titány, od nové vlny, přes crimsony až po zappovské otisky. A trochu funku do toho guláše, výtečné číslo Pavlíčka.

Svahilským halasením proslulá Bangabasava je dalším zběsilým úletem a hlavně Kocáb se tu za klapkami předvedl ve vší nádheře, ale i temných běsech. Neopakovatelné.

S.O.S. s motivem stížnosti na moc peněz s Čechovým textem, který taky už zlidověl. Skvělá přehlídka Hrubeše se skvostnou hlasovou i klavírní Kocábovou nadstavbou. Když slyším historické Haló Soukup, už mám zase ústa od ucha k uchu. Rocková pumelice nejlepších parametrů.

Zubatá s neveselým motivem nevyhnutelna je dalším temným odlitkem z jedinečné výběrovské kuchyně. Doslova chirurgicky vyvedená strašidelná nálada, Kocábovy hrdelní kejkle jsou z jiné planety. Jednoduchá, ale účelná hra Pavlíčka...

Tango Ropotámo je něco přes minutu trvající ospalou pitvorností, opět by se neztratila u mr. Zappy.

Proč jen já načíná skvělou éterickou tónomalbou mr. Pavlíček, tohle je jeho ochranná známka, později rozvinutá a zvěčněná pod značkou Stromboli. Baladická, dusná nálada, které Kocáb a rytmika dodává lehký napjatý bluesový přídech s rozostřeným koncem.

Závěrečné Nádraží je oproti zbytku nezvykle lehkonohá a prosluněná záležitost. Čok láme basu s velkým melodickým cítěním a kolem Kocába a Pavlíčka se rozpoutá až pozitivní energie a ohromující nadhled muzikantů.


Do jisté míry omamný, teatrálně laděný a v praxi skvělé odvedený hudební nápřah, který byl v pravou chvíli u správných uší, které si samozřejmě nacházely nejrůznější hudební i textové narážky, vtípky a dvojsmysly. Čechovy texty už se taky asi zopakovat nedají.
reagovat

tykeww @ 13.08.2017 17:38:14
Hezky napsané, jen si neodpustím poznámku k onomu "mistrnému rytmickému telepatickému propojení Hrubeš - Čok" - tam to podle mě nebude tak horké, protože Čok nebyl zrovna virtuózní hráč a k několika písním nahrával basu Michal Pavlíček.

EasyRocker @ 13.08.2017 17:48:20
tykeww: je to možné a asi jsem to někde i slyšel... tak samo Soukup to nebyl, ale jinak ještě asi dělal, co se dalo :-)

tykeww @ 13.08.2017 18:08:45
Jasně, no podle mě sloužil Vilém Čok než jako kvalitní basák spíš jako ztřeštěná postavička a miláček publika :) Tohle je pěkně vidět ve výběráckém celovečeráku Pražákům, těm je hej, i když je samozřejmě otázkou, jak moc věrně se film drží skutečnosti.

Snake @ 13.08.2017 18:32:24
Skvělá deska. Od "pražáků" moje nejoblíbenější...

EasyRocker @ 13.08.2017 18:47:42
Musím kouknout ještě na nějaký jejich koncert, viděl jsem jen teď vystoupení se Zappou v r. 1991 na rozlučku vojskům... :)

Antony @ 13.08.2017 19:05:16
Pokud chcete vidět Pražský výběr v akci a současně převelice fantasmagorický film v duchu jejich hudebních úleťáren, doporučuji shlédnout Straka v hrsti od režiséra Juraje Herze.

tykeww @ 13.08.2017 19:11:56
Film Straka v hrsti je opravdu ojedinělý úkaz v české kinematografii, trezorová parafráze středověkého dramatu a zároveň bratříček Šíleného Maxe :)

EasyRocker @ 14.08.2017 05:32:58
Díky za tip, určitě zkusím :-)

Martin H @ 14.08.2017 18:16:41
Dnes jsem slyšel Straku v hrsti dvakrát a připomněl si tak dobu bezstarostného mládí. Dík za připomenutí.

13.02.2015 muryru | #

Ačkoli na tuto desku zde už bylo sepsáno několik pěkných recenzí, přispěji i já svou troškou do mlýna. Možná i proto, že v mém adolescentním nebo ranně pubertálním období byla jednou z prvních rockových nahrávek, kterou jsem jako celek pro sebe objevil a bezvýhradně uctíval - a v mém posluchačském zájmu obstojí i dnes, po bezmála 30 letech (uf), kdy jsem ji poprvé slyšel (bylo to v roce 1988).
Rockový Pražský výběr na naší scéně s přestávkami existuje už 35 let, ovšem za klasickou éru lze považovat jen první, předzákazové období (1980-83), kdy vznikl tento repertoár v duchu vlivů nové vlny. Ovšem i zde je třeba podotknout, že Vilém Čok přišel jako náhrada za Soukupa do souboru až v polovině roku 1981 (jeho angažování považuju rozhodně za krok velmi šťastný, samozřejmě, oproti zkušeným Kocábovi s Pavlíčkem byl jako instrumentalista průměrný, leč jeho originální zpěv i projev byl pro Výběr vynikající devizou a dodala skupině charakteristickou tvář - Kocáb,Pavlíček a Čok jsou pro mě svatou trojicí této legendární kapely.) A stejně tak, většinu předzákazové éry hrál soubor pecky z tohoto alba ve svahilské verzi (Hrabě X, Proč jen já), případně s jiným (Pražákům těm je hej, singlový Olda) nebo částečně jiným (S.O.S. neboli Prachy) textem. Takže ono to úplně vyladěné období, kdy Pražský výběr v nejlepší formě hrál to, co slyšíme na desce, bylo velice krátké.
Později nastalo několik kratších či delších návratů kapely, při kterých vždy na tyto pecky v repertoáru došlo, ale už to byla, bohužel, jen reminiscence starých časů, původní atmosféra byla bohužel nepřenosná - zde má M.Pavlíček pravdu, že kapele uškodil zákaz v 80tých letech, po něm už všichni většinou byli hudebně (každý) jinde a i když se občas snažili, tento svůj opus magnum nikdy nepřekonali.
Rozebírat jednotlivé písničky je nošením dříví do lesa. Jako žák základní školou povinný jsem miloval samozřejmě rychlé "bláznivé" pecky - Zubatou a megahit Vildy Čoka Na Václavským Václaváku - typické novovlné skladby. Později jsem si navěky zadřel do uší nářezy jako Hrabě X (záverečné finále nebylo nahráno a zahráno nikdy líp než na této nahrávce - ale to platí vlastně o celém albu, což je přesný opak jiných kapel, kde koncertní verze znějí líp než studiové), Pražákům těm je tu hej, titulní Straka v hrsti, Prachy, nebo Proč jen já. Zbývající skladby (Můj koníček,Bangabasava,Tango Ropotamo,Nádraží) považuji za průměrnější, ale i tak album dobře doplnění svou rozmanitostí.
Ačkoli k působení prakticky všech členů kapely v 90.a pozdějších letech mám více či méně výhrad, stvořili spolu album, které považuji za jedno z nejnásadnějších, ne-li vůbec nejzásadnější, v historii českého rocku.


reagovat

PaloM @ 13.02.2015 22:09:10
Reedícia CD r.2012 >> odkaz
Reedícia r.2012 Flamengo >> odkaz
a Stromboli r.2012 >> odkaz

alienshore @ 14.02.2015 10:38:59
Určite zásadným albumom je, aj keď nie je všetko beriem na sto percent čo sa týka skladieb. Pražský výběr stvorili v podstate len tri štúdiové albumy, čo je dosť biedne na to aký potenciál majú. Keby bolo v kapele menej koncentrovaného egocentrizmu, tak by ich bolo určite viac. Dosky ako Žízeň a Pražský výběr II nepočítam, keďže tá prvá je kdesi úplne mimo ich štýlu a Kocábov projekt len trucpodnik.

muryru @ 14.02.2015 12:35:33
Ano, souhlasím, jen tři studiová alba, přičemž k Výběru (1987) mám plno výhrad, a k Běru jsem si nikdy nenašel vztah.

alienshore @ 14.02.2015 13:55:09
Album Běr znel v dobe svojho vydania skutočne bombasticky. U mňa však neprešiel skúškou času, je príliš preprodukovaný a prestal ma jednoducho baviť. Snaha o modernizáciu zvuku a prístupu moc nevyšla, aspoň teda z môjho pohľadu.

Snake @ 18.03.2015 08:55:33
muryru to napsal perfektně. Já album prvně slyšel z nějaké kazety, zhruba v polovině osmdesátých let, ale kvalita záznamu byla tak špatná, že mě nezaujalo. Až teprve asfaltové vydání z roku 1988 mě okouzlilo a už mě to nepustilo. S velkou radostí jsem tak uvítal cd reedici od Supraphonu (2012) a zařadil ji do sbírky.

Za jedinou opravdu "slabší" skladbu považuji závěrečnou Nádraží. Nemohu se zbavit dojmu, že na album ani nepatří a někdo ji tam přilípl až "last minute". Vždyť Proč jen já, by úlohu "zavíráku" plnila naprosto znamenitě...

K hodnocení se připojuji. Pět.

09.02.2013 Kristýna | #

O Pražském výběru toho tu bylo napsáno již mnoho. Stejně tak i o jejich nejznámější a dle mého názoru nejpovedenější desce Straka v hrsti. Já však nevidím důvod, proč bych v té chvále nemohla pokračovat...

Hrabě X, vynikající začátek desky. Po úvodu v podání dětského, řekněme, monologu, už se začíná odkrývat pravá novovlnná tvář Pražského výběru, kterou máme všichni tak rádi. Pokračujeme Na václavském Václaváku, kde Čokův hlas a dunivá basa jednoznačně koriguje celou píseň. Aby ne, když je to jeho jediný autorský podíl na albu. Nicméně mně jeho hlas v těchto až „nepříjemných“ polohách nikdy moc nesedl. Straka, Pražákům je hej a Můj koníček je takový trojlístek toho nejlepšího, co se na albu nachází. U Straky člověk musí zapojit hlavu, aby vyzkoumal, cože se tam zpívá nebo nezpívá o Kocábovi či Gottwaldovi a s punkovou razancí vás skladba dokonale strhne.
Na každém albu ale musí být nějaká vata (tedy pro mě ano, vždy ji tam najdu), v tomto případě je to Bangabasava. S.O.S. se známým výstupem Ondřeje Soukupa je velmi živelná věc, a přiznejme si, kdo by si u ní nepobrukoval... Přichází Zubatá, už trošku průměrnější věc, ale pořád posluchačsky vděčná. Ať žije svahilština, máme tu kratičkou Tango Ropotámo, kterou mám i přes jeji podivnou atmosféru ráda. Výborný relativně pomalý přechod, při němž posluchač musí zbystřit a vstřebat jej.
Proč jen já, asi nejtvrdší věc z celé desky. Text se tam skvěle hodí a tak úderná rytmika album skvěle završuje. Nádraží, to už máme zase novou vlnu kombinovanou s klasickým bigbítem.

Pražský výběr tady definoval vlastní, nový styl. Není to bezchybné, ale těch pět hvězdiček si směle zaslouží.
reagovat

Danny @ 09.02.2013 21:50:28
Kristýno, pěkně napsáno. Jak to tak bývá, něco vidím trochu jinak, ale podstatu vnímám stejně: je to album kapely, která se pokusila jít svou cestou. A ještě jedna shoda - i mně vždycky vadilo, když Čok ječení přeháněl a úplně tím zabil původní melodii, zejména na koncertech.

PaloM @ 13.02.2015 22:02:18
Opäť pripomeniem reedíciu r.2012, CD som si kúpil >> odkaz

29.06.2011 Petr Gratias | #

Pražský výběr – fenomenální skupina osmdesátých let. Budu ale upřímný. Osobně mě chvíli trvalo, než jsem tu jejich ironicko novovlnnou variantu vstřebal. Pražský výběr sedmdesátých let – to byla známka vysokého muzikantského nasazení výtečných hudebníků-konzervatoristů. Michael Kocáb chtěl pochopitelně vedle Jazz Q, Energitu, Mahagonu a Impulsu postavit svou variantu fusion music a velice se mu to dařilo. Myslím, že se o něm ve druhé polovině sedmdesátých let hovořilo jako o technicky a výrazově nejlepší jazzovém klavíristovi u nás (při vší úctě k Emilu Viklickému a k Martinu Kratochvílovi). Byl velmi talentovaný a dokázal hrát vedle náročných jazzových kompozic od světových tvůrců i vážnou hudbu a velmi pochvalně se o něm zmiňovali uznávaný varhaník barokní hudby Jiří Ropek a skladatel Ilja Hurník. Hrál výtečně na koncertní klavír, na v té době velmi oblíbené elektrické piano Fender-Rhodes, ale i na synthesizery, které se u nás začaly zvolna prosazovat. Album Žízeň je toho dokladem. Velký kus práce udělal i pro jiné: Mahagon, Bohemia, Martha Elefteriadu, Eva Olmerová…
Počátkem osmdesátých let ale šokoval nejen své pedagogy, ale i kolegy-jazzmany tím, že prohlásil: „Jednou ráno jsem se probudil, podíval jsem se do zrcadla a zjistil jsem že nejsem černej ale bílej a začal jsem uvažovat jinak…“
Někteří hudební kritikové byli toho mínění, že Michael Kocáb a i Michal Pavlíček „pochopili“, že s jazzrockem u nás peníze nevydělají a tak se rozhodli naskočit do nastartovaného vlak nové vlny, která si k nám z Anglie a USA prorazila cestu. Zůstanu k těmto názorům opatrný (i když na každém šprochu….). Pak ale nově zformovaný Pražský výběr – Michael Kocáb, Michal Pavlíček a jeho velký přítel Jiří Hrubeš dostali ránu do týla. Kocábův přítel a kolega z konzervatoře – výborný baskytarista Ondřej Soukup přijal nabídku od Orchestru Ladislava Štaidla. Když se Kocába ptali, proč tomu tak je, odpověděl: „Víš, jak vypadají zlaťáky?“. Když potom v devadesátých letech na svůj odchod Soukup vzpomínal, bezostyšně se smál a říkal, že šel po penězích, že jedině blázen by odmítl takovou nabídku. Mluvil pravdu. (Bohužel). Typický příklad hudebníka-zlatokopa, který svůj talent nechal zatěžkat tučnými penězi a dnes, díky jeho filmovým soundtrackům patří mezi nejbohatší příslušníky českého show-businessu. Mám ho za to adorovat a obdivovat? Přiznám se, že se mi do toho ani trochu nechce a to nezmiňuji jeho účast v pokleslých televizních reality show, vyhledávající nové „talenty“…
Hovořilo se krátce o tom, že by se baskytaristou mohl stát i legendární Vladimír Padrůněk, ale ten už byl na počátku osmdesátých let na tom zdravotně velmi špatně a i když by nahrál vbynikající basové party do studiového záznamu, na koncertní vystoupení by byl zjevně bohužel nepoužitelný – třebaže nějaký čas působil v Abraxasu a v Duxu. Nakonec padla volba na Viléma Čoka. Žádný baskytarista to nebyl. Kocáb a pavlíček chtěli do jejich nové hudby škleb, šikéznost a drsnou nadsázku, proto tenhle hudební neuměl a nezpěvák doplnil řady Pražského výběru. Jestli to bylo dobrá volba nebo ne – ponechám raději bez komentáře.
Nějaký čas jsem odolával na koncert Pražského výběru jít, třebaže ho provázely velmi pochvalné reference, ale pak jsem neodolal a jejich koncert jsem navštívil. Musím sebekriticky přiznat, že jsem byl velmi mile překvapen. Já už jsem na jiných místech Progboardu prohlásil, že hudbu osmdesátých let moc nemusím a stejně tak mě nebere nová vlna. Ani ta zahraniční, ani ta domácí. Musím ale přiznat, že Pražský výběr mě hodně překvapil a jejich koncert se mi líbil bez větších výhrad. Bylo tam spousta energie, emocionality, ironie a nadsázky. Trochu tam byli cítit Talking Heads, ale i Frank Zappa…. Bubeník Jiří Hrubeš byl pro mě po Jaroslavovi „Erno“ Šedivém z Flamenga další mimořádný bubeník, který se u nás narodil. Michal Pavlíček byl určitě nejkreativnější a nejschopnější kytarista osmdesátých let v daných rockových dimenzích (viděl jsem ho v Příbrami jako voják hrát na místním festivalu s Expanzí a už tenkrát to byl mimořádnýá talent, třebaže Jiří Jelínek byl ještě lepší…), Kocáb se ale proměňoval. Stal se z něho „zpěvák“ a komediant a významný tvůrce úspěchu Pražského výběru. Musel jsem ale konstatovat, že poměrně často opuštěl klaviatury svých synthesizerů a možná zpoloviny na ně nehrál a spíš dělal to show. Když ale zahrál mělo to úroveň a sílu, ale už to jeho zapojení jako klávesového mága nebylo v rámci koncertu úplně stoprocentní svým nasazením. Myslím tím, že víc zpíval a dělal show, než hrál… V duchu jsem si ale pomyslel: jste báječní, ale bolševik vám to dlouho trpět nebude. Strháváte na sebe moc pozornosti a ve vaší hudbě je hodně asociací a čtení mezi řádky a bolševik bude hledat cestu jak vás postupně umlčet, nebudou mít zájem, aby tady taková hudba měla zelenou….. na moje slova došlo později.
Nicméně dobře jsem udělal, že jsem koncert navštívil, protože asi za tři měsíce přišel onen osudný koncert v Hradci Králové a kapela byla zakázána.
Album Pražského výběru bylo natočeno, ale v rámci represí proti kapele bylo vydání zabráněno. Byla to ironie, protože v letech 1982 až 1984 mezi lidmi kolovaly načerno natočené kazety s tímto záznamem jako veřejné tajemství. Kolik peněz tím vydavatelství uteklo a kolik mohli vydělat prodejem, to by byl opravdu na naše tehdejší poměry kasaštyk.
Kazetu jsem si nepořídil – zážitek z koncertu byl velmi silný a nabyl jsem dojmu, že ve studiu to nebude mít patřičné proporce jako na pódiu. Když pak po letech byl Pražský výběr obnoven (jednu dobu se spekulovalo, že kapela bude dále působit pod názvem Ropotamo) – už pod redukovaným názvem Výběr, tak bylo album konečně vydáno a já si ho nakonec pořídil. Musím konstatovat, že energetický potenciál byl zachován v plné míře, ale teprve jeho digitalizace v devadesátých letech zprostředkovala ten plnotučný zážitek v pravém světle….

HRABĚ X – Mendocino….. dětský hlásek naznačuje, že přijde nějaká piškuntálie a také že přijde. Pár bludných tónů na elektrické piano a pak už přichází smršť elektrické kytary a dusavá rytmika přímých basů a strojově přesné bicí nástroje. Kocábův záhrobní hlas vyvolává trochu horrorové atmosféry. Není to žádný zpěvák, ale mám výraz a velký komediální talent a s tím se musíme vyrovnat na celém albu. Dokáže si pohrávat se svým hlasem a jednotlivými slovíčky. Jeho klávesy moc neslyšíme, zato kytarové téma je dostatečně výrazné a nosné pro celou skladbu. Ten škleb a ta ironie jsou v prvním plánu a tak předstíraný patos a mňoukavé pitvořící se hlasy jenom dokreslují celek. Silná začátek….

NA VÁCLAVSKÝM VÁCLAVÁKU – tady se ovšem přidá na tempu a už nám tady rytmika bicích baskytary a kytary vyšívá nekonečné předivo nervózní melodie hrané v rychlém sledu a musíme přivyknout Čokovu hlasu, což není pro každého snadné. Ale Pavlíček naservíruje vynikající kytarové sólo, unisonově prokreslované Kocábovými klávesami. Máte pocit chaosu, zmatku a neukončitelného zmatku, což se podaří dovést do velmi zdařilé podoby příznačné velkoměstskému

STRAKA V HRSTI – v téhle skladba bubeník Hrubeš rozehraje skutečně bubenickou serenádu v kulometných přechodech s perkusivními zvuky rozběhne v divokém tempu základ další skladby. Je dobře proaranžovaná jak po rytmické tak i melodické stránce. Ve zpěvu vnímáme jódlování a další sebeironické erupce. Skladba má jasnější hudební formu, výraznější v celkovém pojetí než předešlý materiál. Bubenická exhibice ovšem pokračuje doprovázená jakousi nukleární bouřkou ve svištění synthesizerů. Jinak jsou pro skladbu typické akcentované doby a výrazná údernost. Pavlíčkovy kytarové nájezdy mají pojednou jinou barvu a také Kocáb se připojí svištivými zvuky synthesizeru. Tako skladba zaujme nejenom milovníky nové vlny. Je v ní něco z hudební minulosti členů….

PRAŽÁKUM JE HEJ – další uvolnění energetického potenciálu. Tentokrát ovšem s výrazně hitovou ambicí, což se nakonec podařilo prosadit i v době zákazu skupiny s pitvořícím se Františkem Ringo Čechem, který se také postaral o textovou stránku alba. Jak se vyrovnat s hudbou? Pro někoho to byla narážka na disco, pro někoho předobraz funku, ale byly tady i jiné hudební aspekty – v mezihře, kde Kocáb dává promluvit synthesizerům a společně s Pavlíčkem tady rozjedou opravdovou muzikantský souboj v tom nejlepším slova smyslu. Instrumentální prostor zde je opravdu famózní, ať už v něm každý cítíme cokoliv od King Crimson, přes Franka Zappu, nebo Talking Heads. Závěrečná fáze dodáva do skladby ještě více rockové přímočarosti a důraznosti. Pavlíček je ve velké formě a jeho kytarové eskapády omračují rychlosti, přesností a výrazem……Korunu skladbě dává destruktivní zvuk bzučivého synthesizeru…

MUJ KONÍČEK – tahle skladba je ovšem funk, alespoň podle mého subjektivního nazíraní. Basová figura zná docela zajímavě ve spojení s bicími a percussion. Mám ale výhrady k Pavlíčkovu zpívání. Kytarový mistr by zpívat neměl. Asi měl zůstat před mikrofonem Kocáb anebo pitvořící se Čok. Tohle mě k němu nesedí a připadá mi to jako kaširovaný a hodně předstíraný pocit novovlnného bláznění. Kocábovy přiznávky pod hlučnými basy se přibližuji Zappovi, závěrečný příšerný chechot je tečkou za tímhle příspěvkem…

BANGABASAVA – novovlnné třeštění jde trochu kolem mě, ale na druhé straně je zde hodně zajímavých aranžérských nápadu, které jsou ústrojně zapojeny do schématu skladby s naservírovaným tónovým jiskřením. Melodii tu asi nenajdeme v tom klasickéím slova smyslu, ale rytmické akcenty skladbu dostatečně oživují a dávají potřebnou dávku energetického potenciálu…

S.O.S. – vypreparovaný basový riff se neustále opakuje s hlasem vnitřního svědomí, který je zezadu kontrolován ostrým kytarovým zásekem. Vychází se ze základního nápadu, ale text je dostatečně výmluvný a navozuje na moje úvahy před samotnou recenzí. Skladba poskytuje prostor pavlíčkovským kytarovým kreacím a kocábovskému chladnému konstatování v mluveném projevu a čokovskému povykování. Jednotlivé vrstvy instrumentace se na sebe nabalují a činí skladbu hutnější. Experimentování s kytarovým soundem ve stereofonním efektu mělo kýžený dopad na rockového posluchače….

ZUBATÁ – další skladba z rodu bláznivin a novovlnného šílenství. Jaká kritérie stavět na zpívaný projev? Těžko říct. Zaujaly mě spojovací můstky v instrumentaci, kde se kytarové party a synthesizery opět výtečně napojují a Hrubešova rytmika jede v přesných a rytmicky proměnlivých obrazcích vpřed. Pár destruktivních zvuků a už se v další mezihře kapela mistrně doplňuje. Výtečná souhra a vršení jednotlivých nápadu je na mimořádné úrovni. Skladba se stala hitem kapely a oblíbeným koncertním číslem….

TANGO ROPOTAMO – podivné tango s ještě podivnějšími hlasy zpívané v nesrozumitelné řeči v jakési nespecifikovatelné svahilštině. Žádná standardní skladba, ale další z úletů, který nabyl konkrétních rozměrů a byl zhmotněn na tomto albu….

PROČ JEN JÁ – další skladba začíná jako blues. Zdráhám se ho ale jednoznačně jako blues označit (Co říkáš, Filozofe?) Výrazně se odlišuje od ostatního hudebního materiálu na albu. Kocábův hlas mění barvy od kašírovaného homosexualismu po divadelní patos. Projev je výtečnou interpretací textu, kde opravdu můžeme číst mezi řádky a kdo chceme, tak se ve skladbě najdeme, s ohledem na dobu svého vzniku patří do nepatřičností dané doby. Další tónové kouzlení kytary a kláves a zkreslený Kocábův hlas navodí atmosféru sebezpytné úzkosti.Tato skladba musela být pro tehdejší cenzuru docela oříšek, ty asociace v ní mohly vyvolávat určité vibrace, které rozhodně nebyly v souladu se socialistickou mládeží… Text si napsal sám Kocáb a hned cítíme diametrální rozdíl od toho, co napsal František Ringo Čech. Velmi zajímavý příspěvek na albu!

NÁDRAŽÍ – rocková skladba ve středním tempu, nápadná svou tanečností a zvukovými vlnami přicházejícími z pozadí. Zdráhám se nazvat tyhle aspekty ryzí novou vlnou. Osobně tady zažíváme jakési huštění stylů, které bych nechtěl nějak konkrétně škatulkovat. Aranžmá je ovšem na tradičně vysoké úrovni a jednotlivé zvukové nálety synthesizerů, elektrických smyčců a kytarového minimalismu se tady promílají s hypnotickou baskytarou a strojově přesnými bicími nástroji až do závěru, kdy se hudby zvolna hroutí ke dnu, jakoby vám zrovna doma vypnuli elektrický proud….

Album je opravdový rockový majstrštyk. Nová vlna osmdesátých let (jak jsem napsal jinde) mě neoslovila, ale přece jenom do výkladní skříně té doby z daného žánru můžeme podle mého subjektivního vidění vložit dva kousky „rodinného stříbra“. Pražský výběr a Lauru a její tygry.
To ostatní spláchl čas a jak se tak ohlížím kolem sebe, nikomu z náročnějších rockerů hudba z té doby (nová vlna) tak moc nechybí – Máma Bubo, Letadlo, Jasná páka, Moped, Jižní pól, Krásné nové stroje, Masomlejn, Precedens, OK band, Dvouletá fáma, Helmutova stříkačka, Dr. Max…. Omlouvám se těm, kteří naopak tuhle hudbu kultovně uznávají – postavit tyhle kapely vedle skupin jako Matadors, Flamengo, Dežo Ursíny, Blue Effect, Etc…, Energit, Framus, Jazz Q, Collegium Musicum, Fermáta, Progres, Synkopy… no…
Bolševická mašinerie zlikvidovala Pražský výběr v okamžiku, kdy kapela stála na svéím uměleckém vrcholu souhry, nápadů a energetického potenciálu…. Jejich pozdější návrat byl ve znamení velkého očekávání, ale přiznám se, že jejich comeback už po mě osobně nebyl tak závratný, jako období počátku osmdesátých let. Kapela měla pořád vysoký hráčský potenciál i s Klaudiem Kryšpínem za bicí nástroje, ale z jejich hudby vyvanul odér jedinečnosti a raději (třebaže srovnání není namístě) jsem dával přednost skupině Stromboli. Měřeno zubem času ale jejich hudba není torzem starého vyschlého stromu, který ztratil v kořenech svoje životní mízu, ale má stále do nabídnout.
Proto se nezdráhám označit za trestuhodné, že Kocáb a Pavlíček nemohou potlačit svoji ješitnost a udělat ten vstřícný krok a pokusit se tuhle legendu obnovit. Myslím, že by to uvítalo hodně lidí v tomhle státě. Kapel, jako jsou oni, jsme v historii neměli nekonečné zástupy….
Zdá se mi příznačné, že se domácí hudba od šedesátých do osmdesátých let měří dimenzemi říše zvířat – jinými slovy od Želvy (OLYMPIC) přes Kuře v hodinkách (FLAMENGO) po Straku v hrsti (PRAŽSKÝ VÝBĚR).
Dávám plný počet hvězdiček!








reagovat

martin69 @ 29.06.2011 17:54:46
Protože jsem mnohem mladší ročník,mám k Pražskému Výběru velmi vřelý vztah.Straka v hrsti je výborné album.Které naštěstí sice poněkud déle,ale nakonec vyšlo.V dobách slávy Pražáků jsem vůbec neřešil jestli je to nová vlna.Bral jsem je jako výbornou rockovou kapelu.
Velmi mě potěšila recenze od někoho kdo má k osmdesátým létům záporný vztah.
Díky za recenzi!

Hikoki777 @ 29.06.2011 18:33:54
Já jsem taky 80 léta nemusel, jsem jen o pár roku mladší než pan recenzent, ale Pražský Výběr byl pro mě zjevením. Vzpomínám na jejich brněnský koncert a na to jak všichni muzikanti široko daleko neustále fascinovaně obehrávali nejrůznější rify a figury z Pavlíčkovy a Kocábovy hudby. Tehdy jsem je vlastně ani nerozlišoval-byli pro mě dokonale kompaktní celek. A jestli Soukup ´Haló tady Soukup´odešel ke Gottovi, a dal tímto vzniknout jedné úžasné pecce, budiž. Stejně ho všichni za to tvrdě odsoudili a jsem si jist, že i on sám,ikdyž to nepřizná, lituje, že se nestal součástí legendy. A pokud jde o Wildu Čoka, tak jestli to, jak hrál a zpíval na koncertech a deskách pana recenzenta nepřesvědčilo o jeho muzikantských kvalitách, tak potom opravdu nevím. Pro mě jako kdysi amaterského baskytaristu byl Čok Panem Baskytaristou,ikdyž nevím,nakolik si basové party vymýšlel sám. Stačí to, jak je zahrál. Ještě dnes, po všech těch letech to kouzlo a energie jejich hudby funguje. I bez toho pódiového klaunovství. Jestli je tam cítit Zappa nebo ten, nebo onen, je mě lhostejné, myslím, že šlo o ve svém celku naprosto jedinečnou a s ničím nezaměnitelnou hudbu, a jsem rád, že jsem byl při tom, když se začala tajně šířit českými, moravským a snad i slovenským luhy a háji.

martin69 @ 29.06.2011 18:39:23
To vám zavidím!Já je naživo vzhledem k mému věku nestihl.

luk63 @ 29.06.2011 18:50:11
Taky miluju především druhou půli 60. a první půli 70. let. Ale Pražský výběr v rockovo novovlné inkarnaci byl i pro nás máničky přímo zjevením géniů. V létě 1982 hráli jako poslední na festivalu na sokolovském zimáku (ještě OK Band, Po schodišti nahoru dolů band a tu poslední partu už si nevzpomínám) a s Kocábem jsem se tehdy potkal v hledišti a moc hezky jsme si popovídali. Choval se ke zcela neznámému mladému fanouškovi a jeho dívce kamarádsky a ochotně nám odpovídal na zvídavé dotazy. Pak mě Straka v hrsti provázela po dva roky na kazetě vojnou (82-84) a spolu s další skvělou muzikou pomohla přežít i ty nejtěžší chvíle.

Voytus @ 30.06.2011 07:22:28
V Tango Ropotámo se zpívá toto:
Ánimátó je vončó
ropotámó úty túty a jétó.
Ánimátó je vončó
ropotámó úty túty a jétó.
Ánimátó je vončó
ropotámó múty túty a jetó.
Ánimátó je vončó
ropotámó múty túty túty frúty

takže žádná svahilština :-)

Petr Gratias @ 30.06.2011 09:34:46
Díky, Voytusi
za "překlad" Tango Ropotamo.
Tedy svahilština to není,hm... tak ale co je to tedy vlastně za jazyk?
Myslím, že by to byl docela oříšek i pro lingvisty.
Omlouvám se svahilským kmenům Afriky!

Voytus @ 30.06.2011 09:45:46
Animato - tempové označení, překládá se jako oživeně, ale s bpm si nejsem jistý

je vončó - jakože 'je ono', tedy správně zvolené tempo :-)

Ropotámo úty túty - s tím si radši hlavu nelámu, ale není Ropotámo jméno Kocábovy pódiové postavy s takovou tou maskou starce?

túty frúty - doplním jen 'ou rúty', pro tu srandu :-)
(Více jedna z hitovek Little Richarda :-))

Petr Gratias @ 30.06.2011 12:24:11
Díky Voytusi...
tomu říkám výklad. Přiznám se, takhle hluboko jsem v záležitostch textů Pražského výběru nepronikl, ale má to hlavu a patu.

PaloM @ 13.03.2012 19:58:35
Len pripomienka, že CD vychádza v reedícii a s novým remastrom 23.3.2012 >> odkaz

OHNOTHIMAGEN @ 17.03.2012 16:26:53
luk63 napsal: "V létě 1982 hráli jako poslední na festivalu na sokolovském zimáku (ještě OK Band, Po schodišti nahoru dolů band a tu poslední partu už si nevzpomínám)"

- docela by mě zajímalo, jak mohl hrát Nahoru po schodišti dolů Band v létě 1982 v Sokolově, když koncertně debutoval v červenci 1983

luk63 @ 17.03.2012 16:55:00
OHNOTHIMAGEN: Vypadá to, že po těch letech už mi vypadly z paměti kapely, co tam tenkrát před PV zahráli. A asi jsem to trochu pomotal s jinými (pozdějšími) koncerty. Zkusím se optat lidí, kteří tam tenkrát byli, nebo radši přímo kluka, který tento festival pořádal. Samotného mě moc zajímá, jak to vlastně tenkrát bylo...

Mohyla @ 08.06.2012 06:48:39
Ja tento album napriek nesporným kvalitám až taký prelomový a vynikajúci necítim. Keď si dám vedľa seba napríklad Kuře v hodinkách/maximálne ohodnotenie/ a Straku, tak tá si vedľa Kurčaťa určite také ohodnotenie zďaleka nezaslúži. Tak mi treba, bite ma!

adam @ 08.06.2012 07:44:22
Hlavne by som asi nporovnaval neporovnateľné. To je ako porovnávať Biely album od Beatles s Paranoid od Black Sabbath. Obe výborné, ale ....

Mohyla @ 08.06.2012 07:56:00
adam, skúsim inak. Minimálne Můj koníček, Bangabasava a Tango Ropotámo sú z môjho pohľadu "mimo mísu". Z jedenástich skladieb sú to tri, čo je viac ako švrtina piesní z albumu. Má taký album nárok na najvyššie hodnotenie?

adam @ 08.06.2012 08:07:55
Ak to vezmes takto, tak nema. Vo svojom žánri si však tie hviezdy zaslúži. A osobne si myslím že to čo v danej skladbe chýba na hudeobnej kvalite, prípadne textovej, skvele dopĺňa atmosféra aspoň u mňa to tak funguje. Aj keď na PPU chlapci nemajú.

Mirek Kostlivý @ 08.06.2012 12:18:24
Taky je pokládám ve své době spíše za vynikající koncertní kapelu. Z tohoto alba jsem byl trochu rozpačitý, protože jsem je znal původně z magnet. nahrávek mého kamaráda, které byly opravdu velice kvalitní jak po stránce technické (přímo z mix pultu), tak i z toho nasazení, které mi tu chybí. Většina skladeb je na mém pásku zpívaných ještě ve "svahilštině", takže ty podivné Čechovy texty zde tolik neruší. Slavnými se stali hlavně díky zákazu. Ale zatímco PPU šli po jejich zavření a zákazu hudebně a technikou hry strmě nahoru, u Pražského výběru to bylo (hudebními nápady) přesně naopak. A nad posledními výtvory PV by jeden zaplakal ...

Brejlovec @ 10.07.2012 17:16:14
Nechci být chytat za každé slovo a být hnidopišský,
ale autorem textu Proč jen já je tehdejší manažer PV
Josef Novotný, který ,m.j., psal kongeniální šansony na Kocábovu hudbu
na jazzová alba Evy Olmerové.
Mimo to mně osobně Kocáb jako nadaný textař nikdy nepřipadal, nejhorší, co mohl kdy vyplodit, jsou snad Vymlácený rockový palice

Petr_70 @ 11.07.2012 08:03:25
Brejlovec:
mně osobně Kocáb nikdy nepřipadal ani jako nadaný hudebník. Ty Vymlácený rockový palice v jeho případě nejsou zase tak úplně mimo...

Hikoki777 @ 11.07.2012 11:58:48
Petr_70: Takže on tenhleten vynikající opus, ze kterého svého času padali na zadek i mí američtí známí napsal teda jen Pavlíček ? Tak to už jen snad příliš! Kocába v posledních letech taky nemusím, ale komu čest tomu čest.

Petr_70 @ 11.07.2012 12:42:15
Hikoki777:
Nechci se vás a vašich amerických přátel nijak dotknout, ale mě osobně tenhleten opus zas tak vynikající nepřipadne. A tvorba téhle partičky v letech následujících? Škoda mluvit - nula od nuly pojde...

MILANUDO @ 25.09.2012 13:03:52
Zdarec všichni!
Náhodou jsem kliknul na odkaz a jsem tady.
Jelikož pojedu na koncert Pražáků , tak se různě dívám , co se děje okol turné . Jsem rád , že je uvidím znovu téměř po 30 letech v původní sestavě a hrát první dvě desky , spíše tedy tu první - Straku.
Měl jsem to štěstí , že jsem navštívil 10.ledna 1983 u nás v Poličce předposlední koncert , než je poté v Hradci Králové zakázali. Mohu Vám říci ,že jsem tenkrát nechápal , co se děje . Vzpomínám na ten koncert neustále , nedá se to slovy popsat. Kdykoliv se podívám na plakát , který jsem si tehdy přímo od Čoka koupil (plakát " 4 oběšenců " - jak je pak KSČ nazvala), vzpomínky se vracejí.
Už aby byl 24.listopad !!!!

21.04.2010 Vexom | #

Našel jsem takovou zajímavost. Ten, kdo si pustí píseň Straka v hrsti obráceně (reversed) tak něco uslyší :) "Sedí ptáček nato tata". To byl pravděpodobně účel, protože jde slyšet, že ve slokách je určitá část reversed. Už delší čas jsem chtěl zjistit co tam je, ale teprve před chvílí jsem se odhodlal.
reagovat

bobík @ 25.04.2010 22:01:29
Je tam SEDÍ PTÁČEK A TOKÁ TU.Viz kniha Exentrici v přízemí,kde je to zmíněno.*****

bobík @ 25.04.2010 22:02:02
PS. Pozpátku.

Vexom @ 02.05.2010 18:17:25
Aha :) V tom případě jsem se spletl

10.04.2008 PanDan | #

Divím se,divím,že na tuto naprostou klasiku ještě nikdo nereagoval. Straka v hrsti je totiž snad nejlepší a nejoriginálnější českou rockovou deskou všech dob. Aspoň dle mě. Rockový drajf,neobvyklé harmonie,brilantní texty,smysl pro humor i Lhotákova skvostná obálka dělají z tohoto díla nesmrtelný monument.Bangabasava,zupá!
reagovat

stanley @ 11.04.2008 04:47:42
tak na český poměry je to možná originální,ale jinak hudebně celkem vykrádačka-je tam slyšet až moc zahraničních kapel najednou.takovej guláš,hodně okořeněnej,aby přikryl textovou bezradnost (z rejže je tahal popík čech)a hudební nenápaditost.

tohle dílo je zásadní snad jen v historickém a "politickém" kontextu československa 80.let.

@ 11.04.2008 06:18:54
Tak mi teda stanley jmenuj nějaké ty zahraniční kapely, co tam najednou slyšíš.

Zdeněk @ 11.04.2008 09:22:15
ad Apache: připojuji se k Tvé otázce

stanley @ 11.04.2008 10:24:40
já to tam neslyším "najednou"...ale když mám uvést tak konkrétně koho,tak ze zahraničních zappu,king crimson,některý momenty yes,...asi bych uvedl toho víc,ale musel bych se zamyslet.z československých stopro vlivy blue ef.,fermaty,colleg.music. (album continuo z r.77),progres2-třetí kniha džunglí...

jestli ještě mužu srovnání...o velmi moderněji zní Futurum-ostrov země...sice myslím nahráno později,ale dělá to na mě podobný dojem zvukově...řekl bych že přesto inteligentnější..o)o)

@ 11.04.2008 11:07:23
stanley: Každá kapela je při skládání něčím ovlivněná, to je přece normální. Ale tys nenapsal že tam slyšíš VLIVY toho či onoho, tys napsal, že tam slyšíš přímo ty kapely, jakoby je Pražský výběr nějak bezostyšně vykrádal nebo co. To, že Kocáb byl ovlivněn Zappou, jazzem a později i heavy metalem, je přece obecně známo. Pavlíček určitě taky z něčeho čerpal, Čok byl punker... Jenže nikdo jiný než Pražský výběr tyhle vlivy tak originálně neskloubil do jednoho skvěle funkčního celku, jako oni na tomhle albu. Ta deska je nadčasová jak hudebně, tak tebou kritizovanými texty, které jsou zas originální svou ulítlostí. (K nim už někdo v dobové recenzi poznamenal, že Pražský výběr v nich pracuje s češtinou takovým způsobem, že to zní na rozdíl od jiných tuzemských rockových interpretů velmi dobře. "Já jsem divnej patron, strašně divnej patron, nějakej hrabě X, miluju stesk...", prostě paráda.

Veg @ 15.04.2010 20:06:54
Rad bych reagoval zhotovit Na k vydobytí Ze Pražský výběr někoho vykrádal ... Progres 2 - Třetí kniha džunglí vznikla zhotovit Okolo Roku 1982, tak to nechápu (Jak na PV zrovna čerpal z Progres 2, JE Hlavné odlišná muzika ... Neco Tak originálního edited PV nebylo v deset CAS (počátek 80. Let) slyšet SNAD Ani jsem světě (bylo Pár výjimek). JDE taky o k, takovou muziku Umet geniálně ZAHRAT. Prostě jasně PV byli vždycky po hudební stránce (Hlavné Pavlíček, Hrubeš), o několik pater Vys (vyrůstali Na jazzu tam bejvaj nejlepší hudebníci), nez všechny Československý kapely do te Doby (na jinejch si vážím spoustu muzikantů skupin), talent od boha dar na JE slušná kombinace ... Pro mě JE TO stručně jasně deska desek, bezkonkurenčně ... Jo texty Ringo Čecha jsou v tomto případě super povedený, k ty muzice SE Dobře hodí ... Straka v hrsti JE bezmála po 30 letech nadčasová, svěží nápaditá muzika ... Kdybych Mohl DAT 10 hvězdiček, dal bych JE z Fleků ... Škoda jen, Ze uz JE pohromadě asi nikdy neuslyšíme. PV II mě vůbec nebaví ...

PaloM @ 15.04.2010 20:29:33
"Veg" "Rad bych reagoval zhotovit Na k vydobytí Ze Pražský výběr někoho vykrádal ... Progres 2 - Třetí kniha džunglí vznikla zhotovit Okolo Roku 1982, tak to nechápu (Jak na PV zrovna čerpal z Progres 2, JE Hlavné odlišná muzika ... Neco"
... tak čo si vlastne, Vietnamec, Somálčan, z Novej Guiney ?

Ten príšerný humus, čo si popísal, si odnes do odpadkového koša.

bobík @ 26.04.2010 17:43:51
bobík @ 26.04.2010
Texty Pražského výběru jsou slabota.To je jasné.Horší je ta bezradnost muzikantů, kteří se pitvořili,protože neměli co sdělit.Jo hrát uměli,ale už Mikoláš Chadoma správně řekl,že Pražský výběr jsou sračky.**** PS: Pravdu má Stanley.****

bobík @ 26.04.2010 17:45:24
Mikoláš Chadima.

stanley @ 27.04.2010 20:09:34
aby to nevyznělo jinak.....já PV mám rád a poslechnu si ho dle nálady moc rád.ale originality v něm moc nevidím.texty nula...a hudba až moc podobná již zmíněným vzorům:zappa,king crimson,yes,--atd...já to tam vážně slyším dost výrazně.

Ufolog @ 28.04.2010 05:12:19
Slyset v punkem svihly novovlny jednicce Prazskyho Vyberu vlivy Yes, Blue Effectu nebo dokonce Progres 2-TKD muze snad jen clovek kterej tyhle jmenovany kapely nikdy neslysel anebo nema o muzice anunk a mel by radeji poslouchat dadu patras - "chytila sem na pasece zizalu"
Zappa (jako celek) je takova nesouroda michanice vsech moznejch stylu, ze v nem je slyset prakticky vsechno.
Otazka: A v hudbe Dead Kennedys a Ramones slysis vlivy Yes a King Crimson taky?

Pokud bych, i na svetovy pomery na svou dobu genialni new wave debut PV k necemu pripodobnil, tak snad jen k prvnim deskam Talking Heads, k modry, zluty a cerveny placce od King Crimson - to je opravdu podobna liga a castecne ke kapelam jako Police nebo Devo, tyhle kapely hraly ve stejny dobe podobne.
Ale z zadnyho plagiatorstvi nebo vykradani bych PV nepodeziral ani v nejmensim, to je nesmysl. Spis se divim, ze tehda nekdo totalne nevykrad' je.

Jednicka PV je jedna z mala Ceskosl. rockovejch desek o kterejch se da rict, ze jsou opravdu originalni a na svetovy urovni (ty desky o kterejch si to myslim by se daly spocitat na prstech jedny ruky).
PV mel obrovskou smulu, ze ve svy dobe v izolovanym CSSR nemoh' koncertovat, nahravat, dal se vyvijet.. v opacnym pripade verim ze by se ve svy dobe jako jedna z mala nasich kapel (zvlast v pripade angl. textu) stala malou senzaci i na zapade.

I. PV = Na svou dobu naprosta neotrelost a originalita, vyborna hudba, skvely napady, spickovi muzikanti, vybornej projev, vyborny a vtipny dvojsmyslny texty (i kdyz chapu ze nekomu sedet nemusej).. Tyhle kapele proste neslo vytknout ani to nejmensi!

Pokud nekdo v souvislosti s touhle deskou napise o "textovy a hudebni bezradnosti muzikantu" kteri udajne nemeli co sdelit a celkove "hudební nenápaditosti", a druhej pak navrch doda ze Futurum na nej dela podobnej dojem, lec zda se mu zvukove i inteligentnejsi... tak pak autor tohoto zvastu bud jen provokuje anebo je to naprostej blb.

stanley @ 28.04.2010 05:42:55
to olin:

o autorství snad není v tomto případě pochyb, takže tvá poznámka je obsahově mimo

To Ufolog:

na urážky a aroganci reagovat nebudu,vypovídají více o tobě samém než o jejich adresátech.Pokud si uvedl vliv King Crimson a Talking Heads, tak ten je tam více než patrný.Pro mě je PV takovej příjemně smíchanej guláš ze všeho možnýho.Mám ten guláš moc rád,ale nebudu tvrdit , že kuchařem byla originalita pánů Pavlíčka a Kocába, když tam toho svého zase tolik nepřidali.

A pokud necítíš vliv YES,Blue effect a Progresu, měl bys je znova vyposlechnout a trochu "hlouběji".

Ufolog @ 28.04.2010 06:15:23
No a ja zas slysim v neoriginalnich plagiatorech a vykradacich typu Yes ci Blue Effect vlivy blues 40 let a R'N'R 50 let. A v hudbe blues a R'N'R slysim zas vlivy spiritualu cernosskejch otroku z povodi Mississippi. No a ti vsichni vykradli Bacha a Beethovena (ty vlivy tam jsou slysitelny!). No a Bach byl taky peknej zlodej kterej vykradal hudbu stredovekejch potulnejch muzikantu! Atd atd.. az se dostaneme k tomu uplne prvnimu - nejoriginalnejsimu originalu jez kdysi davno pradavno zahrala jakasi napul opice kusem dreva na nejakej primitivne zhotovenej bubinek potazenej kuzi nejaky pra-zaby - a z teto opice vsichni muzikanti (a hlavne bubenici!) dodnes cerpaji a tuto opici stale dokola vykradaji!

Yes, Progres 2 i Blue Eff. znam komplet uz desitky let a zadny extra vlivy tam neslysim a necitim. Ostatne clenove PV (aspon co ja vim) pod. kapely ani nikdy neposlouchali..

hejkal @ 28.04.2010 08:34:53
A aj tú opicu to naučili bytosti z hviezd, to by ufológ mohol vedieť. :)

PaloM @ 28.04.2010 10:46:42
No, ja som neochvejne presvedčený, že všetci muzikanti vždy vykrádali Big Bang, čiže Veľký tresk a podľa toho táto "streštená doba" a "streštené" príspevky vypadajú.

bobík @ 28.04.2010 16:08:44
Pro Ufologa:prostě spojení celkem nápadité hudby-ovšem pouze v rockovém měřítku- s texty takovými jaký Pražský výběr měl,nevytváří nakonec hudební kvalitu.A když si poslechneš Pražský výběr live Blansko 1980,kde to nemělo ještě texty,ale jen svahilšinu,je to jen bezobsažné pitvoření.****

Cossack @ 28.04.2010 21:04:32
Jak se zdá, ten „stanleyho hodně kořeněnej guláš” tady má někdo v hlavě... :-D
Dlouho jsem se takhle nepobavil (kam až může někoho přivést hodnocení jedné ze zásadních nahrávek našeho bigbítu 80. let)...

stanley @ 29.04.2010 20:03:32
to ufolog:

nechápu vypovídací hodnotu tvé reakce.vlastně máš pravdu.jen prostě míra originality v srovnání s těmi ostatními,které jsi zmínil je zanedbatelná.tak to prostě cítím.příliš málo přidané hodnoty.

to cossack:

z politického,sociologického a blablabla hlediska je to jistě velmi zásadní album čs.rocku.z hudebního viz výše.....

PaloM @ 30.04.2010 10:53:43
"Jednicka PV je jedna z mala Ceskosl. rockovejch desek o kterejch se da rict, ze jsou opravdu originalni a na svetovy urovni" - súhlasím s Ufologom, divím sa kritikom, ide o naprosté nepochopenie. Ak je niekto hluchý a slepý, možno mu pomôže film "Pražákum, těm je hej".

Hikoki777 @ 15.11.2011 16:32:59
Ufolog má naprostou pravdu. V r. 1983 jsem kazetu se Strakou v hrsti propašoval do Norska na studijní pobyt, kde jsem ho přehrával pořád dokola své přítelkyni s Californii a snažil se jí i nějak přeložit texty, což by teda nářez. Po návratu do Californie mi pak v dopise líčila, jak byli hudbou Výběru unešení její známí, i
profesionální muzikanti.

honanek @ 13.03.2012 10:25:36
Tak klasika to na svojí dobu určitě je.Takto tehdy nikdo nehrál.Lístky na kapelu nabízel kluk na burze,a byla to jízda.Kluci uměli hrát,ale hlavně to byla prča.Viděl jsem starou sestavu,taky tu novější,koncertů bylo tolik co bolševik povolil.Za kapelou se dojíždělo pravidelně.Ale přece mám malou poznámku-byla to česká kapela,tak jí nepřikládejme světovost,tu si může dovolit jen opravdu pár lidí od nás.(Hammer nebo jeho maminka Vlasta,včetně lidí hrající vážnou hudbu a folklór).Nedovedu se zbavit pocitu,že to od nás,co venku slyší berou jako etnickou hudbu."Rockovou" kapelu jezdící světovou
šňůru (ne pro pár emigrantů)neznám,a jak to vidím ani už nepoznám.Mimochodem,zeptejte se dnešních mladejch co jim v této době Pražský výběr říká!

@ 13.03.2012 15:35:40
S tim nesouhlasim :-)
Osobne znam a odjakziva posloucham pod. zahr. kapely svihly new wave (Talking Heads/David Byrne, Clash, King Crimson s Belewem,..) a debut Prazskyho Vyberu (no I. vlastne byla jazzova Zizen) povazuju, stejne jako nekolik desek PPU (posloucham i underground - zappa, beefheart, VU, Nico, Reed,..) za jedny z vubec nejoriginalnejsich veci, co kdy byly nejen nas, ale i VE SVETE nahrany..
Pokud by ve svy dobe tohle nekdo nahral v GB, tak by se z tyhle kapely stala legenda.
Velkym problemem pro angl. mluvici zeme by ale urcite byly cesky texty - 100% prelozit tyhle spickovy texty plny ruznejch nuanci a ironie do jiny reci proste nejde. A prave texty tvorej vedle tyhle naprosto originalni a spickove zahrany hudby podstatnou cast toho, co z tyhle kapely dela CZ nr.1.. stejne jako naprosto spickovej Kocabuv hlas.. pokud by to zpival nekdo jinej, tak by to cely ztratilo ten spravnej smrnc. Dovede si nekdo predstavit song Hrabe X zpivanej treba Strihavkou? Kocabovy vokaly jsou neco neskutecnyho (stejne jako Hlavsovy) :-)

Tahle deska proste po vsech strankach nema chybu. Nedavno sem si poustel do zblbnuti (snad 50x za sebou) songy Bangabasava a Tango Ropotamo.. no to je proste mistrovsky dilo - ukazka po vsech strankach naprosto profi muzikantu :_)

honanek @ 16.03.2012 07:21:45
Tak toto si musíme s Ufologem trochu vyjasnit.Projev Kocába sedí jak prdel na hrnec,to nepopírám,muzikant výbornej,ale jako zpěvák?A taky,že by se z toho U.K přeskočila,kdyby to vyšlo tehdy u nich to snad ne,možná že by to bylo pod jakousi tajemnou kuratelou z východu.Tím by to končilo.No a jsme zase u toho.Čeština čeština.Koho to venku zájímá? Vždyť oni ani neví co je to za řeč!Myslíš,že si sednout na zadek,když jim budeš pouštět pitominy typu Bangabasava?Já jsem to pár amíkům pouštěl-vyzkoušej to. "Trochu skromnosti Mozarte,by vám neškodilo..."

@ 16.03.2012 18:26:44

Tady si neco co vyjasnovat..

Na uvod: ja nikde nepsal ze by v angl. mluvicich zemich prorazili s cestinou, to se snad ani zadny kapele nikdy nepodarilo, at byla sebelepsi (mozna Rammstein me ted napada). Ja psal: v pripade, ze by zpivali anglicky + pokud by se jim podarilo jejich spickovy ironicky texty nejak solidne prelozit do anglictiny.

Ja verim ze pokud by PV pochazel z anglicky mluvici zeme, tak se v ty dobe celosvetove proslavil. Takhle v zahranici nikdo nehral. Jako jedna z mala CS kapel byli opravdu i ve svetovym meritku naprosto originalni.
Ja zahranicni kapely svihly new wave znam a odjakziva posloucham, takze si myslim, ze jejich tvorbu malinko srovnavat muzu. Pokud tobe osobne tenhle styl nic moc nerika/nelibi se ti, tak muzes tezko cokoli hodnotit.
V zahranici se proslavila spousta kapel podobnyho razeni, ktera nehrala ani z 20% tak originalne jako oni.
Pokud by napriklad teoreticky existovala ceska verze nejaky ranny desky od Talking Heads, tak bys mi tu ted rikal to samy - ze by to URCITE zadnou diru do sveta udelat nemohlo :-)
To zes to udajne poustel jakymsi amikum je naprosto irelevantni informace. Takova informace ma stejnou cenu, jako kdyby mi nejakej amik povidal, ze poustel Karlovi a Marusce z Kojetina Led Zeppelin II. a moc se jim to nelibilo. 99,9% lidi (at uz americanu nebo cechu) se o hudbu nijak soustavne nezajima.. takze muzou horko tezko cokoli hodnotit. Navic ne kazdymu, ac je treba po hudebni strance celkem znalej, se hudba jakou hral PV musi automaticky libit.
PS: ne kazdej "zpevak" musi mit hlas jako operni pevec :-) casto je celkovej vyraz mnohem mnohem vic nez kolik vyzpiva oktav - viz treba Peter Gabriel, Brian Johnson, Lemmy Killmister a stovky dalsich :-)

honanek @ 17.03.2012 09:45:19
Ježíš,to je krásný dohadování.Tak texty do jiný řeči přeložit nejdou,snad možná do slovenštiny,ale ani to ne.Pozbyl by feeling.Těm amíkům co jsem to pouštěl-to nebyla Maruška a Johánek ale party muzikanků a netvrdím,že se jim to nelíbilo.Sedí,poslouchaj,kejvou nohama,usmívaj se dobrý,bezva ale vadí jim že tomu nerozumí,chápeš?Taky,čím jsem se jim měl pochlubit-Varga,Mišík,Spálený,Pospíšil,CK Vocal,ap.Těch kapel jsem projel fůru,oni se zase divili,proč mě zajímaj jejich,ale ocenili to.Zajímavá věc byla,takovej Petr Novák kór starý skladby,to se jim moc líbilo (hlas).Hudebníky cenili,to je tradice.Já zpěváky beru taky podle výrazu,nemůže mít každej pět oktáv(ale mám to rád)Jen u toho Briana Johnsona nesouhlasím,ten přece u Geordie měl rozsah jako bejk!(Black Cat Woman,Strange Man,House of The ...)