Led Zeppelin - In Through the Out Door (1979)

10.08.2016 Martin H | #

Nic netrvá věčně a platí to i pro tělesa těžší než vzduch. Potenciál každého takového zařízení se postupně vyčerpá a bez patřičné údržby se jeho životnost nezadržitelně snižuje. Let se proto stává čím dál tím víc nekontrolovatelným a začíná hrozit strmý pád.

Do podobného stavu se dostala skupina Led Zeppelin ve 2. polovině 70. let. Svůj podíl na tom určitě má závislost Jimmyho Page na heroinu a tragická událost v rodině Roberta Planta. Každopádně následník desky Presence spatřil světlo světa až v roce 1979, tedy v době, kdy Anglii zaplavily punkové kapely, jejichž estetické vnímání hudby bylo od představ jejich předchůdců vzdáleno desítky světelných let. A do této atmosféry vychází deska In Through the Out Door, osmé studiové album Led Zeppelin. Jaká tedy je?

Úvodní skladba In The Evening je sice obalena do klávesového hávu, ale nepostrádá výrazný kytarový riff, zajímavou melodii a typické neandrtálské bicí. Plantův hlas má stále tu sílu se posluchači zařezávat do uší, zvláště ve vyšších polohách. Příjemný začátek. Píseň South Bound Saurez působí dosti kolovrátkovým dojmem, což asi bude tím klavírem. Page zde sice vystřihne sympatické sólo, ale to výslednou reputaci písně u mě nezachrání. Snad se to zlepší další skladbou. Tou je píseň se sympatickým názvem Fool In The Rain, jejíž střední pasáž má schopnost posluchače přenést někam na festival samby. Že by inspirace Santanou? Následuje píseň Hot Dog, country rock, jakých existují mraky a jenž v podání Zeppelin nic nového nepřináší. Novotou však hýří nejdelší skladba na albu, skoro jedenáctiminutová Carouselambra, která jako jediná asi naznačuje, kam se tvorba skupiny mohla ubírat v následující dekádě. I když na můj vkus je tam těch syntezátorových zvuků nějak mnoho. Dojem příliš nespraví ani skladba All My Love. Neustále se opakující motiv a zbytečně mnoho klávesového balastu. Nezachrání to ani skvělý zpěv. Na závěr zazní nejpomalejší kousek, baladická I'm Gonna Crawl, u které mě pokaždé napadne, jestli by nezněla ještě lépe, nebýt tam ty syntetické smyčce, ale když píseň končí, tak si vždy řeknu, že to tak asi mělo být. Plantův hlas zde dokonale souzní s kytarou Jimmyho Page. Slušná tečka na závěr.

Jaká mohla být další nahrávka Led Zeppelin, to se díky známým událostem z roku 1980 nikdy nedozvíme. Osobně si myslím, že rozhodnutí ukončit po úmrtí Johna Bonhama činnost bylo správné. Vzducholoď přistála a pevně ukotvena čeká v hangáru, zda tři pozůstalí lodivodi ještě někdy najdou sílu k dalšímu letu. Osobně tomu moc nevěřím a možná je to i dobře. Nechme legendu odpočívat, neboť ta už nikomu nemusí nic dokazovat.

reagovat

stargazer @ 27.10.2022 19:52:20
Pro mě docela dobré album. Netvrdím, že je tohle superdeska Led Zeppelin, každopádně mě baví a když k komuto albu přičtu i zajímavosti okolo obalu desky = super.

balu @ 30.10.2022 14:45:24
Na to, že Page nahrávání alba lehce ignoroval, to vlastně vyšlo dobře a s tím souvisí i větší podíl kláves.
A ve skladbě All my love Plant naznačil, jakou hudbu v budoucnu bude hrát.

stargazer @ 30.10.2022 14:56:37
Plantovy první dvě sólovky jsou parádní. A to mi připomíná, že jsem je dlouho neslyšel. Jdu na ně.

23.10.2015 hejkal | #

Nakoľko väčšina rockových kapiel, ktoré formujú moje estetické zážitky minimálne do stavu blaženosti, ukončila svoju činnosť predtým, než som sa narodil, nedokážem posúdiť, ako by som vnímal ich postupný vývoj v čase, keď sa z piedestálu geniality zosúvali kamsi do... doby môjho zrodu.

Okolo známych (občas aj menej známych) interpretov a ich albumov sa obvykle rojí húf príbehov, mýtov, ba dokonca legiend, ktoré majú za cieľ priblížiť hudbu na albume z kultúrno-historického kontextu jej zrodu (texty nevynímajúc). Inými slovami, napomáhajú laikom viesť „fundované“ reči o niečom, čo za normálnych okolností odbijú stavmi páči/nepáči. Časy, kedy som si zvyšoval sebavedomie priraďovaním sa k vyvolenej skupine ľudstva (samozrejme marginálnej), ktorá počúva tú jedinú správnu hudbu, prípadne verí tomu, že štúdiom na vysokej škole jej hneď stúpne IQ o dvadsať, sú už našťastie dávno za mnou. Myslím si, že hudba je natoľko rozmanitá a zároveň všadeprítomná, že aj tá, ktorú nemôžem ani cítiť, má moc osloviť jednotlivca, davy, jednoducho každému sa prihovára inak. A to je dobre. Predstava jednotne nalinkovanej jedinej správnej muziky zaváňa v lepšom prípade snobstvom, v horšom náboženstvom.

Iste, možno namietať, že existuje objektívna hudobná teória a je možné rozlišovať také či onaké „zložité“ „sofistikované“ a „hodnotné“ postupy naprieč žánrami, ale povedzme si otvorene, podstatné je aj tak iba to spomenuté páči/nepáči. Nehovoriac o tom, že životná situácia zohráva v percepcii muziky rolu hodnú znamenia osudu. Veď pri rozlúčke s blízkym človekom môže zaznieť z rádia hoci Justin Bieber a „rocker“ bude na celý život rozcítený, vždy, keď ho začuje, bez ohľadu na to, že za normálnych okolností by pri jeho hudbe plakal tak či tak, z iných dôvodov.

Preto je priam nemožné písať o hudbe a vyhnúť sa vlastnej skúsenosti, vedomostiam a citom. Aj preto vám teraz predkladám nie recenziu, ale úvahu o mojom vzťahu k hudbe na albume In through the out door. Led Zeppelin patrí k velikánom. Na tom sa zhodne väčšina hudobných teoretikov, kritikov, historikov, záujemcov a občas aj poslucháčov. Tvorila a pôsobila v dobách, kedy boli hudobníci nielen rozpoznateľnými osobnosťami, ale aj masmédiá akceptovali skutočnosť, že populárna hudba môže byť úprimná (nech už si pod tým predstavíte čokoľvek) a o peniaze jej nemusí ísť až v prvom rade (aby som citoval istého českého kleptomanského politika). Že tento anomálny stav v biznise dlho nevydržal, azda netreba komentovať. Prvé tri albumy kapely dodnes bezvýhradne obdivujem, je na nich všetko podstatné. Pravda, aj na ďalších sa nájdu niektoré nesmrteľné skladby, nad ktorými sa dokážem ukájať (vo všetkej počestnosti) donekonečna. Tento stav ma drží po album Presence, resp. The song remains the same. Potom nastupuje poslucháčske sklamanie, a preto nečudo, že posledný seriózny štúdiový album kapely som nikdy nevlastnil. Jednoducho, hudba je pre mňa vždy na prvom mieste, pokiaľ ma nezaujme, je mi jedno, o akú veličinu ide, nemienim si doma držať niečo z povinnosti, čo si sám od seba nikdy nepustím. Lenže človek občas mení názory, starne, obrusuje radikálne hrany a v neposlednom rade, stretáva sa s inými ľuďmi. A občas je obdarovaný. Ako nedávno ja. Ani som sa nenazdal a In through the out door sa stal nedeliteľnou súčasťou mojej zbierky. Ide o nový remaster, repliku papierového obalu, osobnú záležitosť. Vlastne som sa potešil, sám som bol zvedavý, čo so mnou táto hudba po rokoch spraví.

„Zeppelíni“ nikdy nemali problém začať svoje albumy zaujímavo. Občas sa úvodná skladba dokonca stala tým naj, všakže, Achilles last stand? Inak tomu nie je ani tu. In the evening má jednoduchú a krásnu melódiu, nechýba rockové pnutie, istotou sú lyricky neurčité, ale o to krajšie momenty, a vôbec! Neprekážajú mi ani nebezpečne „dobové“ klávesy. Iste, oproti počiatkom vyznieva sound kapely značne umiernene, no a čo. Skôr ma v mladosti desilo, že zvyšok albumu usadil interpretov do polohy, ktorá je prostá niekdajšieho geniálneho kompozičného a autorského rukopisu. Priam rádiovka South Bound Suarez je obyčajná, až strach. Proste pesnička, nie zlá, ak by šlo o spotrebnú kapelu, ale ako k tomu príde Led Zeppelin?! Šal-la-la-la? Naozaj? A kapela akoby rezignovala na všetko, čo ju zdobilo. Fool in the rain má komerčný potenciál v dobrom zmysle slova. Je čačaná, cukríčková, skrátka, spotrebná. Žiaľ, má v sebe aj akúsi „juhoamerickú“ tancovaciu pasáž. Nič proti latino, ale Bonham nie je bubeník, ktorý by sa dokázal „horúco“ vlniť v rytme, nuž tento moment znie naozaj príšerne. To nie je otázka hráčskej techniky, či muzikantských schopností, je to vec citu. Žiaľ, nič necitlivejšie sa na albume nenachádza. Barová „westernovka“ Hot dog opäť nepatrí k tomu naj, čo v tomto žánri vzniklo, kapela sa evidentne bavila, čo je fajn. Zatláčam preto otázku – prečo – hlboko do podvedomia a s nádejou pozerám na minutáž skladby Carouselambra. Au! To má byť čo? Rytmika parádna, ale ten okolitý „rádiový“ poter znie ako paródia na „Zeppelínov“. To, čo im v minulosti šlo na plný plyn, sa teraz tvári ako trabant po dvadsiatich rokoch na smetisku. V roku 1979 neobstoja ani reči o progrese, akom, pýtam sa? Len preto, že školáčik dokáže vystrihnúť existujúce obrázky a vytvoriť z nich koláž, neznamená to, že ide o dielo hodné Louvru. Iste, v desiatich minútach sa občas nájde aj niečo, čo ma oslovuje, napríklad pomalá spievaná pasáž, ktorá necíti potrebu hneď zutekať poza bučky. Je to však málo. Navyše, pri niektorých klávesových „komerčných“ mršinách mi celá skladba skôr zaváňa rozkladom, než aby som sa tešil z toho, že tamten kúsok končatiny ešte nezačal ohnívať. Hold, asi nie som sup. Aby sa rádiový marazmus vyvŕšil na „totálku“, je tu sladká pieseň All of my love. Je mi ľúto, znie unavene, aj keď je melódia na „omak“ príjemná. Na môj vkus je v nej aj príliš veľa klávesov. Napriek výhradám je jednou z mála skladieb, ktoré z albumu stoja za zapamätanie. Na záver prichádza I’m gonna crawl. Je to ďalší mdlý slaďák, klávesy sťa z Trianglu, čo dodať, už nech je koniec.

Myslím, že som sa k tomuto dielu po rokoch stal zhovievavým, počul som ho v poslednom čase viackrát. Aj preto mu neváham dať dve hviezdičky z piatich na nezmyselnej škále určenej pre lenivcov, ktorým netreba porozumenie písaného textu, ale pocit, že umenie je škálovateľné. Každopádne má pre mňa toto CD skôr darovaciu, než poslucháčsku hodnotu. Hold, nie som cieľová skupina, čo neznamená, že sa preto svet prestane točiť.
reagovat

Martin H @ 23.10.2015 06:57:08
Hejkale, tleskám a oceňuji, jak kultivovaně a velice čtivě jsi popravil tolikrát proklínané poslední album geniálních Led Zeppelin. Souhlasím, proč jenom chválit, i když já osobně bych v hodnocení jednu hvězdičku přidal. Snad časem přidám i svůj pohled na tohle album.

EasyRocker @ 23.10.2015 07:11:14
Souhlas jen s názvem kapely a alba :-))) Ale hejkala respektuji :-)

Michálek @ 23.10.2015 08:40:07
Z osobních důvodů miluju Physical Graffiti, a proto mám rád i toto album. Myslím, že zvukově a trochu i hudebně se PG podobá. Pro mne jsou první alba LZ příliš tvrdá, mám raději jemnější polohy Plantova hlasu. Řekl bych, že toto album špatné není, spíš je to dobré album s několika blbými momenty. Pro skalní fanoušky LZ, ke kterým nepatřím, je to ale určitě zklamání, čemuž úplně rozumím.

b.wolf @ 23.10.2015 10:26:07
Na tragédii Cody to nemá, přece jenom se tam občas najde slušná skladba, ale jinak souhlas s recenzí. Tohle album a Codu jsem nikdy k LZ neřadil.

Hikoki777 @ 23.10.2015 16:11:09
Tak abych navázal na předřečníka, tak paradoxně Coda je pro mě to pravý zeppelinovský, ikdyž si ji nepouštím často. Ale jsou to prostě Led Zep.Recenzovaná deska prostě Led Zep nejsou, ikdyž jsem se snad stokrát snažil mu přijít na chuť. Jinak nádherně napsaná recenze, souhlasím na 100%.

Voytus @ 24.10.2015 12:57:01
Také mám raději Codu než In through the out door. Na mě moc překlávesováno, či spíše mě ty zvuky nebaví. Hejkal to vystihnul - rádiovka. Otázka je,co by bylo dál. Vyčetl jsem s z jednoho rozhovoru s Pagem, že dál prý bylo v plánu rockovější album, které bohužel nikdy nevzniklo. Jinak jsem ale také velký fanda Physical Graffitti, kde kapela okázale pendluje mezi různými žánry, neměl bych zapomenout ani na odlehčenou, prosluněnou "letní" desku Houses of the holy a často shazovanou, přímočařejší, funkem ovlivněnou Presence. První čtyři zmiňovat netřeba. Prostě až In through bylo krokem do neznáma.

Jardo @ 27.10.2015 11:01:51
K tomu, čo sa píše v treťom odstavci - vnímam to v podstate rovnako. Páči/nepáči, osloví/neosloví, zaujme/nezaujme, pôsobí/nepôsobí, dá mi to niečo/alebo nič - sú rozhodujúce a prvoradé.

Tiež mám niekoľko piesní, ktoré, ak by som tu spomenul, tak by ste sa riadne divili, ale čo, radostná životná situácia, robí aj z neobľúbenej piesne obľúbenú.

lifeson @ 31.10.2015 21:12:15
Pánové, a dámy, snad to zas takový průser není. Za mě 4 hvězdičky, prostě se mi In Through Out The Door líbí a rád si ho kdykoliv poslechnu, ale do recenze se pouštět rozhodně nebudu. Prostě za mě je to povedené album a tečka. Možná v kontextu s předchozí tvorbou se vám to zdá slabší, ale já to tak nevidím.....

hejkal @ 01.11.2015 15:18:23
lifeson - tvoje vnímanie rešpektujem. Podobne ako aj všetkých ostatných.

lifeson @ 01.11.2015 18:59:47
Hejkal: tak to má být. O respektu. Nebudu se přece zbytečně hádat, když se to někomu líbí míň nebo vůbec, každý máme svoje uši :-)

lifeson @ 02.11.2015 17:34:39
oprava: až teď jsem si všiml, že jsem špatně napsal název alba, správně má být In Through The Out Door. Omluva všem....

aselzesarp @ 17.03.2016 15:30:24
Tohle album je tragédie proto, že Page už ani nechodil do studia, tak tam byli sami John Paul Jones a Plant. Jones je sice dobrej basák a multiinstrumentalista, o tom žádná, ale že nemá moc vkusu, to je na tomhle albu prostě znatelné. I na dřívějších albech Led Zeppelin se mu občas podařilo vystřihnout ne zrovna vkusnou klávesovou vyhrávku, ale tady dostal volnou ruku, takže jeho nevkusnost dostala volný průchod.
Nic to nemění na tom, že je fajn, že v době, kdy Page nebyl schopný kapelu táhnout, Jones zajistil aspoň tohle, mohl to být takový most k další, zajímavější tvorbě. To už se ale bohužel nikdy nedozvíme. Mně se od Led Zeppelin líbí sedm alb, včetně Presence, což je podle mě taky parádní album.

yngwie3 @ 17.03.2016 16:26:12
Tento album nie je žiadna tragédia, ale poctivý Zeppelinovský kúsok ...

aselzesarp @ 17.03.2016 18:28:29
Poctivý zeppelinovský kousek? Promiň, ale to může napsat jenom někdo, kdo Led Zeppelin nikdy neslyšel, a tady musí jít jakákoliv subjektivita stranou. Že tady Page skoro vůbec není slyšet a vůbec to není postavené na jeho kytaře, na rozdíl od předchozích alb, je snad slyšitelné na první poslech.
Všechny knihy o Led Zeppelin, co jsem četl, se shodují na tom, že to album je prostě průser, protože hlavní tahoun, Jimmy Page, byl totálně na dně kvůli drogám, tak tady prosím nekalte vodu prohlášeními typu, že tohle album je poctivý zeppelinovský kousek. Není. Tady není o čem diskutovat.

aselzesarp @ 17.03.2016 18:35:14
A ani to není tak, že Led Zeppelin chtěli zkusit krok do neznáma, nebo co tu zaznělo. To není pravda. Led Zeppelin už v podstatě nefungovali jako kapela, protože Page byl troska, co normálně nefungovala. Stačí si pustit i nějaký koncert z té doby, měl tak 50 kilo a byl bílá jak stěna.

yngwie3 @ 17.03.2016 18:45:40
aselzesarp : veľa čítaš, málo počúvaš ...

aselzesarp @ 17.03.2016 19:24:51
Všechna alba jsem slyšel už mnohokrát.

EasyRocker @ 18.03.2016 05:40:33
Taky je to pro mě poctivý kousek. Jako všechna alba LZ. Opět - sto lidí, sto chutí.

PaloM @ 18.03.2016 09:30:27
Stotožňujem sa s názorom EasyRocker_a. Do debát o Led Zeppelin sa nezapájam, všetko už bolo povedané. Pre mňa je celá ich diskografia za 5 bodov a bootlegové videá s kompletnými koncertmi (a slabou obrazovou kvalitou) za 10 bodov.

Jarda P @ 18.03.2016 11:49:06
Můj postoj je stejný jako aselzesarp. Sice desku vlastním, ale jen do počtu. A když přehrávám celou diskografii LZ, tak In Though... jen se sebezapřením.

adam @ 18.03.2016 13:13:50
Mne sa paci. Na rozdiel od ostatnych to nie je hudobne pokradnuta doska. JPJ tu dominuje a myslim ze dobre. Okrem Houses je to jedina doska co od LZ mam.

EasyRocker @ 18.03.2016 15:36:13
Klasický problém a rozštěpení na miluj/nemiluj, nebo i nenáviď: Tohle je klasický příklad. Stejně řada desek Beatles, The Wall, Come Taste the Band, ...And Then There Were Three, 90123, Born Again, Thick as a Brick, 1987 a řada dalších... ;-)

aselzesarp @ 18.03.2016 17:43:50
Kazde album ma svuj kontext a historii, ktere urcuji naladu alba a to, jak se povede, a neni mozne to prehlizet. Na libi/nelibi neni potreba zadny web a recenze.

aselzesarp @ 19.03.2016 16:51:42
Tak jsem to zase zkusil poslechnout, a je to proste slabota. Navic to pachne osmdesatkovym oderem. Tohle proste nejsou Led Zeppelin. Jeste, ze skoncili, protoze i oni by se nechali osmdesatkama totalne zprasit.

yngwie3 @ 19.03.2016 17:57:44
Keď myslíš ...

EasyRocker @ 19.03.2016 18:51:21
To je zase otázka pocitu a toho, jak kdo vůbec hudbu vnímá. U mě holt rozhodují jen pocity, instinkt a to, jak mě co oslovilo na duši, kontext doby je mi celkem fuk. Spoustu věcí z osmdesátek nemusím, ale naopak se spoustou vůbec nemám problém - prostě mě to oslovilo. To je zase problém, že někdo hudbu chirurgicky odřízne někde v r. 1979 nebo 1980 a pak už pro něj nejede nikudy vlak, škoda, že si neuvědomuje, a co přišel :-) Kromě toho, nevím, proč se pořád a dokola vyčítá kapelám a projektům v 80kách, že zněly jako v 80kách... to je asi jako vyčítat rybě, že plave a mává ploutvemi... Produkci a zvuk 60tek a 70tek většinou poznáte, má to své zákonitosti, stejně tak poznáte 80ky skoro bezpečně a 90ky se opět pohnuly opět jinam... každá doba má své. Já jsem prostě ohromně rád, že jsou tu všechny ty Are You Experienced?, IV LZ, Foxtrot, Wish You Were Here nebo Tommy, ale proč by tu měla být dokola stále ve stejné podobě? Koho by to bavilo?

aselzesarp @ 19.03.2016 19:02:01
Porad dokola to byt nemusi, ale zvuk osmdesatek je proste peklo. To, ze si kapela nezachova vlastni zvuk a necha se ovlivnit a zni v osmdesatkach jinak nez predtim, pro me rozhodne neni nic pozitivniho.

yngwie3 @ 20.03.2016 10:28:30
Takže podľa tvojej "teórie zvuku", je zvuk Queen, Guns N' Roses, AC/DC, Van Halen, Whitesnake, Dire Straits, Rainbow etc, etc, etc, peklo ???
Človeče, máš ty vôbec predstavu o čom to tu vlastne hovoríš ?

alienshore @ 20.03.2016 11:32:27
aselzesarp: zvuk 80-tých rokov tvorili skúsení a hudobne vzdelaní ľudia, preto sú takéto názory dobré možno tak pre deti v materskej škôlke, kapela ktorá znie furt rovnako sa hodí tak akurát na miestnu tancovačku ale nie na profesionálnu kariéru, ale samozrejme aj také príklady by sa v hudobnom showbiznise našli ...

Gerry @ 20.03.2016 11:49:41
Mně se líbí, jak všichni povinně plivají na osmdesátá léta ..kdysi to kdosi kdesi nadhodil a od té doby to všichni papouškují jako budhistickou mantru. Proboha PROČ? A pokud jsou osmdesátky tak děsné, tak co je potom to co se rozjelo cca od poloviny 90 let?
Fakt, nechápu ....

EasyRocker @ 20.03.2016 12:03:52
Gerry: vlastně souhlas .. oproti dnešnímu hiphopovému šílenství jsou ještě 80s zlatá :-)

Mohyla @ 20.03.2016 13:50:36
Gerry, súhlas! Ešte by som k tomu nešťastnému výroku(osemdesiatky) pridal ďalše klišé:"Vykrádajú sami seba!"

PaloM @ 20.03.2016 19:37:16
Žiaľ, opäť sa prejavuje ponorková choroba, 5-krát vylúhovaný ten istý sáčok čaju :-)

Gerry @ 20.03.2016 21:19:02
Mne by vždycky šlak trefil, když tohleto slyším nebo čtu. Já jsem v těch nešťastných osmdesátkách prožil ty nejhezčí léta života - a ačkoliv jsem taky ctitel šedesátek a sedmdesátek, Pink Floyd, Yes, Jethro Tull, LZ..atd ....tak osmdesátky mám taky rád, ta hudba mne neurazí, protože to stále ještě byla HUDBA, ne nějaké mixy, duby a podobné sr**ky, které nemají melodii, nemají nápad nemají nic. I v tom popu a pop-rocku osmdesátých let se dalo najít spoustu kvality, melodičnosti, nápadů ..... kdykoliv dneska slyším Ultravox, Simple Minds, INXS, a-ha ...tak mne to trefí, není to prog, není to velesilněultra náročná hudba, je to jen pop-rock...ale těch nápadů, té lásky k hudbě, toho poctivého řemesla ....a dneska se na nás valí jen oblbovačky bezduché generace, které je jedno, kdyby do sluchátek znělo zařezávané prase, hlavně kdyby to moderátor pořádně "kůl" vychválil. A tohle nikomu nevadí? Zato do osmdesátých let si kopnout, to je asi in, kdo si do nich nekopne, nerozumí hudbě.
Sorry za ten výlev, ale už to jednou ze mne muselo ven ... :-)))

alienshore @ 20.03.2016 22:12:19
ale prečo "len" pop-rock ? :-), nie sú si žánre snáď rovnocenné, kto povedal že ten alebo henten štýl je nadradený ?, rád by som vedel meno dotyčného "odborníka" :-), môžme sa baviť aj o tom koľko priemerného šuntu vzniklo v 70-tých rokoch, kde si chlapci čosi drnkali do strún bez toho aby to podložili konkrétnou melódiou, alebo prípadne art-rockoví borci ktorí onanovali do nástrojov až do bezvedomia ..., skúste si vziať čistý papier a vymyslite jednoduchú melódiu, presne v tomto momente sa končia slovné prekáračky a buď to vieš alebo to nevieš, viacero ľudí by prišlo na to že nemajú ani len na ten obyčajný pop-rock ...

aselzesarp @ 20.03.2016 22:58:39
Noooo, tak jak bych začal. Budu na vás reagovat, jak kdyby to psal jeden člověk.

Zaprvé - přestaňte tady argumentovat, že hip-hop je ještě horší než osmdesátky. Já si stěžuju na to, jak zněl v osmdesátkách rock, jak to souvisí s tím, že hip-hop je ještě horší?
Zadruhé - ano, různé kapely včetně AC/DC (ehm, oproti Led Zepp béčka, proč je sem vůbec taháte?), Queen (ti dělali snad i disco, fuj) atd. zněly v osmdesátkách blbě.
Zatřetí - co je proboha za prohlášení, že zvuk osmdesátek vytvořili hudebně vzdělaní lidi? Kdo to jako je? Studioví producenti? Mno, producent Led Zeppelin byl pan Jimmy Page, ne nějaký hudebně vzdělaný pablb, takže proto mé udivení, že Led Zepp zněli jako osmdesátky. Ale vysvětlení se nabízí - John Paul Jones.

A na závěr obecně - kdo nechápe rozdíl mezi přirozeným a svěžím rockem sedmdesátek a zaprděným rockem osmdesátek, ten asi neposlouchá ušima, ale jen vnímá mozkem melodie.

I když se podívám na zdejších TOP 20 alb, všechno jsou to sedmdesátá léta nebo konec šedesátých, tak mě přestaňte krmit, jak osmdesátky nejsou horší, děkuji.

alienshore @ 21.03.2016 05:17:59
aselzesarp: tvoje komentáre pod touto recenziou alebo aj pod inými by sa hodili kľudne aj do cirkusu ..., všetko sú to len tvoje domnienky bez faktov a argumentov, len číry slovný balast ...

EasyRocker @ 21.03.2016 07:59:15
Osmdesátá léta vrátila skladbu od hudebníka k posluchači, tím se hudba zjednodušila. Vše ostatní je jen osobní přístup či preference, smíření či nesmíření se s tímto faktem. Ale nedá se dost dobře paušalizovat, že jedno je dobře a jedno špatně. Tato diskuse to vlastně potvrzuje :-)

adam @ 21.03.2016 09:05:09
80te mali nazor.
to bola posleddna era kde sa dalo jasne podla hudby, mody, architektury, atd jednoznacne urcit ze sa jedna o konkretne obdobie.

bubak @ 21.03.2016 11:00:33
Co to je osmdesátkový zvuk? Já si pod tímto pojmem představím Michala Davida s valchou na břiše. Jinak o tom nejvíce mluví ti kdo poslouchají muziku na počítači. Na desce In Through The Out Door nevidím nic špatného, je to deska rockových bohů, akorát se liší od předchozí produkce. Jejich desky znám nazpaměť, a když si chci pustit Led Zeppelin tak volím tuhle desku, nebo BBC Sessions a How The West Was Won. Za čas, když se mi tyhle desky oposlouchají tak si budu pouštět jejich začátky.

hejkal @ 21.03.2016 11:12:37
Diskusiám na internete by prospelo, keby sa diskutujúci aspoň snažili viesť racionálnu diskusiu a vyvarovali sa v čo najväčšej miere falošným spôsobom "zotierania" oponenta pod zámienkou argumentačnej nadradenosti. Celkom pekný návod na zamyslenie sa nad svojou komunikáciou dáva táto internetová kniha - Ilustrovaná kniha argumentačních klamů: >> odkaz

Azda vám padne vhod ako mne.

aselzesarp @ 21.03.2016 11:33:42
Problém je, že já jsem jediný, kdo tu smysluplně argumentuje. Třeba můj argument, že zdejší TOP alba nejsou z osmdesátek, vám nestačí? Jak objektivněji to chcete posoudit než součtem subjektivních hlasů?
Tahle deska je špatná, tvrdí to víceméně i Jimmy Page, to vám nestačí?
"Nebylo to nejuspokojivější album. Byl to přechodový, odrazový můstek k tomu, co mělo přijít"
- Jimmy Page

Ale ano, vy to víte lépe než Page, je mi to jasné...

aselzesarp @ 21.03.2016 11:42:38
A schválně si pusťte nějaké vystoupení Jimmyho Page z osmdesátek, třeba tady.
>> odkaz

Totálně falešné skřípání. A myslím, že ani dnes možná Page nemá kytarové schopnosti a cit, co měl v sedmdesátých letech. Tady je vidět, jaká byl Page totální troska, a na In Through to nebylo zas tak o moc lepší. Jasně, že Led Zeppelin jsou Bohové, ale i Bohové mohou padnout...

Progjar @ 21.03.2016 14:56:05
aselzesarp a ty si robil Pageovi rodinného lekára, že presne vieš aká bol "troska".

aselzesarp @ 21.03.2016 15:00:09
Promiň, ale tomu se musím smát. Pokud si pustíš videa z té doby a nevidíš, jak je bledý a hubený, tak se asi špatně díváš. Jeho zoufalé sólo ve Stairway to jen dokresluje.

Progjar @ 21.03.2016 15:07:05
Preboha, to podľa nejakého videa a sóla robíš diagnózu. Ešte si neprišiel na to, že veľa ľudí najlepšie tvorí pod tlakom, v depresii alebo v zlom psychickom stave. Spomeň si na to, pri akej príležitosti napísal John skladbu Julia. Arjen Lucassen komponuje tak, že pozerá telku, napríklad.
Ja nie som veľkým obdivovateľom LZ ale tvoje striktné odsudzovanie ma teda udivuje.

aselzesarp @ 21.03.2016 15:11:06
Podle mnoha videí, knížek, článků. A nikoho neodsuzuju, Led Zeppelin jsou pro mě nejlepší kapela všech dob, zbožňuju je. Jenom nemám klapky na očích, nezacpávám si uši a nekřičím "lalala".

aselzesarp @ 21.03.2016 15:12:33
A nevím, co má jako být, že někteří umělci tvoří nejlíp, když mají problémy. Ne všichni.
Navíc srovnávat psychické problémy a blbé životní situace s těžkou závislostí na fetu je mimo.

Progjar @ 21.03.2016 15:18:37
Ak teda Page bol taká troska, tak by som skôr obdivoval, že vôbec niečo dokázal nahrať. A to niečo je možno v kontexte celej tvorby LZ podpriemer ale v porovnaní so zbytkom sveta je to nadpriemer. A preto klobúk dole pred feťákom s takým výkonom.

alienshore @ 21.03.2016 16:45:20
Problém je, že já jsem jediný, kdo tu smysluplně argumentuje - :-)))

EasyRocker @ 21.03.2016 16:49:13
V téhle debatě jste všichni úplně vedle, přátelé. Ze všech mých příspěvků je přece zcela jasné, že jedině já tady smysluplně argumentuju. Kdo by to chtěl zpochybnit?

yngwie3 @ 21.03.2016 17:07:38
Ak dovolíte, parafráza na Milana Šteindlera : Vrať se do lesa ! ...

aselzesarp @ 21.03.2016 20:47:55
Hodnotím to album v rámci tvorby Led Zeppelin, zbytek světa je mi v tomhle ohledu jedno.

Jarda P @ 22.03.2016 06:47:24
Žádná debata nemůže mít vliv na můj názor, že In Through the Out Door nestojí za nic. A taky nic nového po rozpadu LZ z dílny Page nestojí u mě za poslech.

bullb @ 22.03.2016 08:26:20
Už som to na tomto fóre zažil. Len nech niekto nemá iný názor na "božskú" platňu, ktorá je práve na programe. Tak ako je to vlastne: môžem vyjadriť svoj názor, alebo stisnúť zuby a ...
Mimochodom, In Through The Out Door je (môj názor) po úrovňou ostatných platní od Led Zeppelin. Veď predsa nie je možné celú produkciu hodnotiť naj naj naj len kvôli menu kapely. Ľudia majú právo byť "slabí", ale hodnotenie platne by nemalo brať do úvahy zhovievavosť.

EasyRocker @ 22.03.2016 08:36:31
Když u mě to není shovívavost, pro mě je to svěží a nová hudba. Pro vás je to špatnost a slabost. Diskuse tady napovídá, že jsou na to dva názory, což asi nepřekvapí, když hudba je subjektivní.

aselzesarp @ 22.03.2016 11:17:17
Hudba subjektivní je, klidně ať se ti tohle album líbí, já ti to přeju. Já mám problém s tvrzeními, že je to typické zeppelinovský kousek apod., což je zkrátka lhaní si do kapsy. Často vycházející z neznalosti. Jako co si budeme povídat, pořád je pro mě tohle album hodnotnější než cokoliv například od AC/DC, ale Zeppelini to pro mě moc nejsou.

A souhlas s tím, že cokoliv od Page po Led Zeppelin mi nestojí za poslech. Občas si pustím nějaké Plantovo vystoupení, ale Page jako kdyby přišel o svoje kouzlo. V jedné knížce, "Příběh Led Zeppelin: Když po Zemi kráčeli obři" autor píše o "Kletbě Krále Midase", že prý nějaký režisér, který se zajímal o okultismus, kterého Page naštval, se rozhodl Page proklít, aby se mu už nikdy nic nedařilo. V nadpřirozené věci nevěřím, každopádně jestli se o tom Page dozvěděl, mohl si to vsugerovat, sám byl okultismem posedlý a věřil, že za úspěchem Led Zeppelin stojí i různé okultistické symboly a rituály, co prováděl.

Podle mě za pádem Led Zeppelin stojí spíš jiná věc, co se v té knížce píše - že na turné v roce 1975 začal kolovat heroin. Page pak prostě už stál jenom za prd. Když si pustíte snad jakékoliv vystoupení, tak jeho sólo ve Stairway je opravdu silně nepovedené. Možná je to i tím, že po smrti Bonhama prý nesáhl na kytaru celé měsíce. V O2 aréně v roce 2007 už to bylo znatelně lepší, jako kdyby na stará kolena získal zpět své schopnosti.

aselzesarp @ 22.03.2016 11:18:40
*jakékoliv vystoupení po rozpadu Zeppelinů

bubak @ 22.03.2016 12:43:48
Potom jsou špatná i ta vystoupení na Live Aid v roce 1985 a vystoupení v O2 areně v roce 2008. Špatné je i koncertování s Robertem Plantem v rámci turné Kytara a hlas a taky projekt Unledded zachycený na No Quarter.

PaloM @ 22.03.2016 12:46:34
jojo, všecho je špatný skrz-naskrz.
Predovšetkým je vadná veľká časť tejto jalovej debaty, ktorá spamuje fórum. Ako 5x vylúhovaný čaj...

EasyRocker @ 22.03.2016 13:33:15
Když zůstaneme speciálně u LZ, vzhledem k absolutní bohatosti a rozmanitosti jejich produkce, kdy prakticky každé album je jiné než předchozí, mohu se zeptat, co je to "typický zeppelinovský kousek"... kromě toho užitý výraz "poctivý" snad značí zcela něco jiného... :-)

aselzesarp @ 22.03.2016 18:48:41
Ano, vystoupení na Live Aid byla tragédi, to je naprosto obecně známá věc a vnímá to tak i Page. Sakra lidi, vy se vůbec nezajímáte, neznáte pozadí ničeho, ale rozumujete tu, až to hezké není. Vystoupení v O2 aréně v roce 2007 bylo dobré, vždyť jsem to tu psal.

A jasně, že Zeppelini byli s každým albem jiní, ale zároveň pořád měli určitý svůj zvuk poháněný Pageovou kytarou. Tady ne.

yngwie3 @ 22.03.2016 19:06:35
Citujem: " vy se vůbec nezajímáte, neznáte pozadí ničeho, ale rozumujete " ...
Stretnúť génia, sa mi často nestáva ... ale že by som si toho vážil ? Myslím, že nie ...

PaloM @ 22.03.2016 19:45:08
Počas mojej "existencie" na Progboarde, zažiarili a pohasli tu mraky géniov, v práci sa vystriedalo 6 riaditeľov. Len my sme tu - stále ti istí, normálni smrtelníci a fanúšikovia, ktorí si vedia vážiť umelcov.

aselzesarp @ 22.03.2016 20:51:15
Ach jo, nejsem žádný génius, jenom prostě mám puzení vědět o věcech, co mě zajímají, co nejvíc. Umělců si taky vážím, jak se to vylučuje s tím, že vidím jejich slabiny? Psát, že vnímám celou diskografii jako jeden blok a nevnímám rozdíly, mi prostě přijde nesmyslné. To tak není u žádné kapely.
Jak jsem psal, Led Zeppelin zbožňuju, jsou pro mě nejlepší kapela všech dob, jsou podle mě lepší než Beatles, Stouni, kdokoliv, každý jejich člen je pro ně klíčový a nenahraditelný a jejich talenty se násobí... Ale slabiny vnímám.

aselzesarp @ 22.03.2016 23:26:21
Jinak jak se dívám, tak v devadesátkách už byl Page taky v pohodě. Prostě když už byl čistý.

aselzesarp @ 22.03.2016 23:30:47
Live Aid bylo možná taky spíš o tom, že pořádně nezkoušeli. Podle mě by Zeppelini byli i po tomhle albu fenomenální, ale to už se nedozvíme... Je to blbý konec pro takovou kapelu. Beatles skončili kvůli egům členů, takže jejich smůla, ale Led Zeppelin mě mrzí.

PaloM @ 23.03.2016 06:19:36
Vraciaš sa ako Columbo

bullb @ 23.03.2016 06:30:57
aselzesarp:
Netráp sa, nechali debatu vybublať do prázdna. Ja len musím s tebou súhlasiť. Na druhej strane sa stále zamýšľam nad zmyslom celého tohto fóra, keď má niekto odlišný názor, hľadajú ostatní na ňom niečo, aby ho nakoniec vyprovokovali k takým výrokom, ktoré hovoria o "genialite" diskutujúcich. Ja by som tiež mohol povedať, že som počúval L.Z., keď sa ostatní možno hrali na pieskovisku :)
Ale: Tí služobne starší, čo ste na progboarde, nemusíte byť až takí "tatkovskí", každý má právo na svoj názor, škoda len, že tu padli aj osobné "výpady". Tisíckrát tu bolo napísané:
Hudba je subjektívna, je to emócia.
Čo sa týka hodnotenia: Vždy je subjektívne. Platí to nielen v hudbe. Prepáčte, rozpísal som sa ...

luk63 @ 23.03.2016 06:34:36
Mnohem mnohem blbější konec LZ bylo vydání Cody :-(

PaloM @ 23.03.2016 10:30:09
luk63, poznáš verziu Coda s pridanými cca 4 skladbami? Mne sa to tak oveľa viac páči ako pôvodná verzia s 8 skladbami. Problém je, že to tak vyšlo iba v tom prvom kompletnom boxe, remastre r. 1994.
Sólo CD s bonusmi sa nepredáva. Nedávno síce vyšli veľkolepé vydania s novými remastrami a mnohými bonusmi a už som bol nažhavený 3CD Coda objednať, no kamarát ma, našťastie odhovoril.

luk63 @ 23.03.2016 10:42:12
PaloM: mám americkou verzi CD Coda a na ní bonusy jsou, v r. 2010 jsem na ni napsal na PB své postřehy.

EasyRocker @ 23.03.2016 14:05:32
Nekonečná, časově neohraničitelná, nevyčerpatelná diskuse. Upřímně - končím v ní. Ne proto, že by mě už nebavilo diskutovat, ale prostě proto, že je to totál ztráta času :-)

Baxter @ 24.03.2016 14:34:12
Ano, tato debata je opravdu absurdní.. To, že je ITtOD už téměř 40 let 99% skalních fanoušků LZ považováno za jejich nejslabší OFICIÁLNÍ/STUDIOVÉ album je prostě fakt, a já s tím také víceméně souhlasím. Jako není to vůbec špatná deska (dnes už taky klasika) ale já na týhle desce osobně postrádám onen glanc starých LZ. Tohle už je spíš sólovka R. Planta a Jonese (Page v té době bral drogy a Bonham chlastal jak duha) než ti opravdoví starý Zeppelíni (mj. prvni dvě sólovky Planta jsou taky vynikající). Album Coda do jejich diskografie studiových alb nepočítám - tohle album vyšlo až dlouho po jejich rozpadu a každý ví, že na téhle desce jsou skladby 2. kategorie, které se v průběhu let nevešly na na jejich oficiální studiová alba.
Já osobně co se týče LZ mám problém právě s jejich posl. albem ITtOD, posmrtném Coda, "folkrockové" III. a oficiálním živákem The Song Remains the Same. I když třeba na III. jsou taky perly typu Immigrant Song nebo Gallows Pole, tak tohle album jako celek moc nemusím. Živák tSRtS je (a vždy byl) na můj vkus až příliš syrovej..

28.02.2015 EasyRocker | #

Když hodnotím poslední studiovou desku mých milovaných Led Zeppelin, vlastně se zde musím připojit k recenzím kolegů zdola - Cossackovi, Zdeňkovi a dalším. Mám spoustu důvodů tohle velmi speciální album vychválit vlastně do absolutna, a vysvětlím, proč to absolutní hodnocení nakonec nebude...

Úvod je neskrývané napětí, orientální nálada a Plantova jednoznačná deklamace... nastupuje úvodní riff a hned si oproti minulým dílům povšimneme změny, kdy část obvyklé kytarové hmoty zastupují klávesy, které John Paul Jones na desce ovládl ve velkém stylu. Plant nám hned na počátku předvede velmi pestrou škálu hlasových variací a nakonec se ke slovu dostane přece jen i Jimmy Page se syrově působícím kytarovým sólem a atmosférická, klávesami vystlaná pasáž... South Bound Saurez kloubí rock´n´rollovou odvázanost s hardrockovou tíží a opět vnímáme posun, kdy sem Jones vkládá klavír a klávesové tóny nejrůznějšího formátu... I tady ale bojuje Page se svým sólem s jinak příjemně novým zvukovým trendem. Příjemná změna je ovšem latinsky rozjuchaná Fool in the Rain a tady přesně záleží na tom, jestli to zapšklý staromilec ještě skousne, anebo zda to naopak progresívněji naladěný jedinec náležitě ocení. "Píšťala" a hotová jihoamerická smršť... milujte, anebo nenáviďte, Jones, ale i Bonham se tady ale opravdu vyřádili nadoraz. Stejně tak v následujícím barovém rocku non plus ultra, Hot Dog, pokud tohle někdy hráli naživo (ale asi ne), musela to být opravdu jízda... Vlastně to chce stejný neortodoxní přístup jako u předchozí věci... Ovšem absolutním klenotem alba i celé diskografie je u mě Carouselambra, a to nejen pro svou nejdelší stopáž. Parádní klávesové běhy a aranže Jonese zde mají prim, Pageova kytara je spíše v pozadí, a celá skladba nabírá až nezvykle dramatický nádech, který se pořád neurčitě stupňuje. Tohle je zvukový a emocionální útok úplně nové zvukové generace, předznamenávající dekádu příští, ale stále v naprosto originálním a tvořivém rámci LZ, kde se vkusně prolíná atmosférická i "tanečnější" složka hudby. Syntezátorový souboj v závěru je prostě z jiného světa... Z nervózního neklidu vás vytrhne All my Love, baladická skladba až komorního ladění, opět s nezanedbatelným Jonesovým klávesovým vkladem. Tahle poloha dokonale sedí i Plantovi a upomene už jeho sólová alba z 80. let. Nekomplikovaná, ale exponovaná záležitost, která vlastně na albu do tohoto okamžiku chyběla. Tečku pak obstarává I´m Gonna Crawl - líná, plíživá skladba, lehce vibrující bluesovým nádechem, který jinak na albu vlastně chybí a také Plant se tady pořádně odvazuje i v samotném závěru. Pageova kytara vyplouvá jen občas do atmosférických sól, jinak opět dominuje Jones se svou klávesovou stěnou. Velké vypětí na závěr. Jsem rád, že už před léty jsem se ustálil na závěru, že po dohrání je nutno znovu stisknout "play"...

Protože jsem si svého času pořídil diskografii v podstatě najednou v rozmezí nějakého měsíce, stala se pro mě jejich hudba jakýmsi nepřekonatelným monolitem, ze kterého pro mě nic nijak výrazně nevyčnívá, ale ani nezapadá. Ani poslední studiový počin nehodnotím nějak otráveně ani zklamaně, právě naopak, podle mě kapela udělala vlastně to, co vždy předtím, a přistoupila k nahrávání a prezentaci hudby zase jinak. Formálně nemám co vytknout, čtyřku pálím s vědomím mé svaté čtveřice III+IV+Houses of the Holy+Presence.
reagovat

Zdeněk @ 01.03.2015 09:14:54
Tak nevím, vedle alb I,II,III,IV bych dal maximálně
3 hvězdičky. Pro mne viditelný pokles tvorby.

miguel7 @ 02.03.2015 15:52:15
Jsem rád, že má tahle deska své příznivce... Já ji hodnotím dnes 2-3 body, v rámci jejich tvorby. Carouselambra mne nikdy zvlášť neoslovila, za to Fool in the Rain a All my Love jsou kousky, na které se nejvíce těším při poslechu desky. Nelíbí se mi ani "tupý" zvuk bicích. No, Page a Bonzo byli dost ponořeni v drogovém rauši, proto mají hlavní slovo Jonesy s Plantem (ten ji místy bral až moc osobně, úmrtí syna...). Ale celkově vzato, desku mám rád (jen nevím jestli to je právě kvůli Zeppelinům samotným, anebo písním...)

Hot Dog hráli jak na festivalu v Knebworth (1979), tak ji měli jako stálici na evropském turné 1980 (včetně In the Evening a All my Love)

12.02.2014 Cossack | #

Poslední studiová nahrávka přeslavného kvartetu, jedné z nejvýznamnějších skupin konce 60. a hlavně celých 70. let, stylotvorných a inspirujících LED ZEPPELIN.

Jako vše, co za něco stojí, rozděluje příznivce kapely na dva tábory – na jedné straně jsou ti, kteří album zatracují, a na straně druhé ti „nekritičtí”, kdož ho velebí.
Vzhledem k tomu, že sice mám LED ZEPPELIN rád, ale mnohem víc se mi líbí DEEP PURPLE (Mk II) a ještě víc BLACK SABBATH, nemyslím, že bych mezi ty „nekritické” patřil. Přesto mohu prohlásit, že s touto nahrávkou nemám nejmenší problém, naopak, že se mi líbí, a to čím dál tím víc.
Skupina se na ní zase o kus posunula – asi nejvýrazněji v aranžmá, i když nejen tam – a upřímně mě překvapuje tolik údivu nad odlišností alba od ostatních, protože tento spolek měl každé album jiné, než bylo to předešlé. Někdy více, jindy méně, ale vždycky!

Od úvodní In The Evening, přes Fool In The Rain a Carouselambra, až po závěrečnou I’m Gonna Crawl, se pořád něco děje, jeden nápad střídá druhý, melodie melodii; pestrá a chytlavá muzika, která je však naprosto netuctová a zajímavá.
K mým velmi oblíbeným od počátku patřila „popová” All My Love, ovšem ani žádná ze zbylé šestice není průměrná, natožpak podprůměrná. Mistrovské dílo… A že je víc do popu? Vůbec nevadí, neboť jde o pop par excellence! A škatulku rock beztak zcela neopouští…

Nejde se také nezmínit o „vymazlenosti” obalu… Šest verzí (označených na hřbetě písmeny A – F) s různými záběry téže barové scenérie, jež ukrývá papírový přebal, aby kupující netušil, kterou z nich kupuje, dále šedivý vnitřní obal s „kouzelným inkoustem”, po jehož navlhčení se obrázek zbarví, to jsou věci dnes již nevídané; o ty jsou „cédéčkáři” ochuzeni.

Jasných pět hvězd navzdory tomu, že bezejmenná „čtyřka” a hned po ní eponymní debut zůstávají nadále mé nejoblíbenější opusy diskografie LED ZEPPELIN.
reagovat

zdenek2512 @ 13.02.2014 06:35:01
Ahoj Romane, souhlasím s Tebou, já mám rád tvorbu Led Zeppelin komplet včetně této desky. Trochu slabší je Coda, ale vyrovnává to BBC Session a How The West Was Won. Je to prostě jedna z nejvýznamnějších rockových skupin.:)

PaloM @ 13.02.2014 07:55:20
Cossack: pekné vyznanie a dobre sa mi to čítalo. Vďaka za to. Už by som sa tu x-krát opakoval, tak len toľko, že večná škoda nezmyselnej smrti Bonhama. Aspoň, že zostalo kopu bootlegov, takže okrem "chudobnej" oficiálnej diskografie môžme šalieť napríklad pri 3-hodinových video záznamoch koncertov.
Máš pravdu cédéčkari, aj ja, sú ochudbnení o rituály s platňani, ale hudba zostáva rovnaká - či v drážkach platne alebo v jamkách CD.

dolycentrum @ 13.02.2014 10:35:22
Cossy..po tej histerii v Obsahu...je toto ako balzam na hudbu.Ako som sa vyznal v profile tato particka je u mna v TOP pozicii a nejak nedokazem ich tvorbu delit..snad len frekvencia pocuvania ma ine poradove cisla.S tymi vinyl-mi je to na svetost.To CD je graficky ochudobnene,ale obsah ostava ten isty..ale nemozem si odpustit oponovat Palovi..ten duch doby a cit konzumentu je predsa len v inej pozicii.Mozem porovnavat,lebo archiv zahrnuje vsetky nosice od tychto majstrov.Ale priznavam aj svoju degeneraciu nazoru prilisnou zatazenosto na magicke cierne kotuce.Nuz Roman ,potesil si ma...barikady nie su postavene a stale sa najde nieco pritazlive ,kvoli comu sa na Prog oplati chodit...vdaka

Voytus @ 13.02.2014 13:06:12
Tuhle desku od LedZep pouštím nejméně. Nevím proč, asi mi opravdu přijde o něco slabší, než předchozí tvorba - byť má excelentní nástup ve formě In the Evening a ani další songy nejsou špatné, to vůbec!
Tou slabinou v mých uších je jistá přímočarost oproti třeba Physical Graffiti, které mám osobně nejradši, a které mi dalo zabrat, i proto, že to byla první deska, kterou jsem od nich měl. Navíc je stylově velmi rozevláté - možná mi tu chybí nějaké to akustické brnkání.
Paradoxně jsem vždycky vyzdvihoval na In Through... onen "úlet" s názvem Hot dog, který zase spousta jiných posluchačů i kritiků zavrhovala. Samozřejmě nezpochybňuji to, že i tato deska zní jinak a přináší něco nového. Nezbývá než litovat, že to s LedZep dopadlo, jak dopadlo, protože mě by jejich směřování v letech 80. zajímalo.

miguel7 @ 13.02.2014 13:18:00
Před 7 lety jsem týhle desce napálil dvě hvězdy. NA jednu stranu jsem nekritickým obdivovatelem LedZep, a na druhou stranu jsem měl ale vždycky s touhle deskou problém... Ale to bylo kdysi. Za ten čas se mi dostala pod kůži. Chyběla mi tam kdysi dravost a syrovost předešlých alb, ale dnes to vnímám už jinak. Užívám si její uvolněnou náladu a klobouk dolů před kapelníkama, kteří se nebáli přijít takřka na každé album s něčím novým a odlišit každou novou desku od té předešlé a nepokračovat ve vyšlapaných cestičkách a neriskovat, což je nejjednodušší věc.
Fool in the Rain a All my Love jsou pro mne vrcholy alba. Jen úvodní věc mi do teď nesedla (paradoxně nejtvrdší píseň na albu...)

Cossack @ 13.02.2014 15:11:04
Díky za reakce, chlapi…
Jako všechno, je i vnímání této nahrávky subjektivní záležitost. Vím, že kromě odpůrců má také své příznivce, což mě těší (na druhou stranu by mi bylo celkem fuk, kdyby neměla – poslouchám, co se líbí mně, bez ohledu na názor většiny).
;-)

zdenek2512 @ 13.02.2014 15:15:58
Ahoj Romane, když jsem si ještě jednou četl tu Tvoji recku, tak Ti musím poděkovat tu story o obalu neznám. Svým způsobem jsem ani nepátral jestli ten obal mého vinylu (Japan) je nějaký jiný oproti tomu evropskému. :-). Mám tu krabici japonských miniLP replik a tam jsou ty verze všechny jako samostatné obaly.

Cossack @ 13.02.2014 15:32:37
Možná jsi to špatně pochopil, Zdeňku.
Nejde o to, v které zemi deska vyšla… Jak anglická, tak i kanadská nebo německá a další vydání vyšla v těch šesti verzích. Obaly se lišily fotkami, z jakého úhlu nebo místa byly vyfoceny, co zrovna kdo dělal (barman, chlápek na baru, „pochybné ženštiny” atd.).
Mrkni se na DISCOGS, jsou tam všechny verze k vidění („Japonec” je tam sice jen A, ale nemyslím, že by u nich tehdy ty další verze nebyly).

stejk @ 31.07.2015 10:10:25
Rád se přidávám ke všem, kteří fandí tvorbě Led Zeppelin jako celku. Jasné je, že každý může mít nějakou skladbu tzv. srdcovku- tu já mám na každém albu, například hudební orgasmus mě postihuje vždy při sóle v Achillovi na Presence...Stejně tak mám podobné vrcholky právě na zmiňované Through.. a to vždy , když se začne rozvíjet a košatět sólo v All My Love. Tento nádherný hudební nápad hraje patrně Jones na syntezátor a mně připomíná barokní motivy Bachovy a Telemannovy, holt kluci zeppelinští vždy překvapovali svou nápaditostí a obrovským harmonickým přehledem a potencionálem. Mně toto album jen trochu vadilo a vadí dodnes mírnou zvukovou nedokonalostí, připadá mi, že předešlé desky jsou nahrány s mnohem větší dynamikou ve studiovém zpracování.

aselzesarp @ 06.08.2015 09:44:36
Bohužel toto album se nedá brát jako jeden celek s předchozími alby. Presence ještě uznávám, tam je sice tlačil čas, neměli dost času ve studiu, takže ta deska působí dost syrově, ale pořád jsou to Zeppelini postavení na riffech. U tohoto alba je to jiné. A bohužel to není tím, že by si řekl, že vyzkouší něco nového a probádají dosud neznámé vody. Je to prostě tím, že Page už byl taková fetka, že musel roli šéfa ve studiu převzít Jones, proto je to taky postavené spíš na jeho klávesách než na Pageově kytaře. Četl jsem o Zeppelinech několik knih, a je to zkrátka tak. Je to nesporný fakt a nemá smysl obhajovat opak.
Zkrátka už to nejsou praví Led Zeppelin. Občas se Jonesova hudba přibližuje až někam k Genesis - což já mám Genesis rád, ale k Zeppelinům se tento druh hudby nehodí. Vždycky byli spíš na velké písně než na nechytlavé skladby plné detailů. A třeba ta syntezátorová pasáž v Calouselambře je vyloženě a odporná a působí to, jak kdyby na nahrávání přizvali Michala Davida. Takové okamžiky též nejsou u Led Zepp zvykem.

08.12.2013 Petr Gratias | #

Poslední řadové album rockových titánů Led Zeppelin jsem před časem v reakcích kategoricky odsoudil a sklidil jsem zato od ortodoxních zeppelinologů razantní kritiku. Vzhledem k tomu, že se považuji za velkého fanouška téhle skupiny tak ve mně vrtal jakýsi červík a nakonec se věc posunula neočekávaným směrem. Nepředpokládal jsem, že bych si tohle album zakoupil, protože jsem v osmdesátých letech zkoušel v sobě zbořit svoje postoje a vzít album „na milost“. Jistý člověk měl pocit, že mě dluží nějaké peníze a protože ty peníze neměl dál, chtěl se v rámci slušnosti revanšovat. Věděl, že Led Zeppelin jsou moje srdeční záležitost a pravděpodobně se doslechl, že tohle album nevlastním. Chtěl mi tedy asi udělat zároveň radost a „splatit“ jakýsi dluh. Tímto neovlivnitelným řízením se ke mně dostalo album In Through The Out Door. Tato okolnost mě vnitřně nenadchla, ale protože jsem viděl, že dotyčnému tento „dar“ činí jistou radost, tak jsem album přijal. Protože uplynulo téměř třicet let (odhadem), co jsem album slyšel, řekl jsem si, že učiním další pokus o sblížení a ten pokus je mojí recenzí…
IN THE EVENING – úvodní téma jako od Pink Floyd…. Tajemné neidentifikovatelné postpsychedelické zvuky astrálu s mírným nádech Orientu. Pojednou prořízne tento tajemné sound Plantův přiškrcený hlas a následně je zde razantní nástup kapely. Pageovský kytarový riff je sledován natočenými smyčci a Bonhamovy bicí mlátí jako kladivo v bubnové míchačce. Hypnoticky se opakující se téma se táhne jako Ariadnina nit a konečně prořízne mezihru očekávané kytarové sólo s rozostřeným zabarvením a závěr je opět v pinkfloydovském kouzlení s playbachovanými kytarami, smyčci a bzučícími synthesizery a téma s úderným riffem se vrací. Ano, tohle jsou Led Zeppelin, ale téma a vývojová linie je zamrzlá a zabočuje do vedlejší ulice. Zeppelinovský standard, který neurazí, ale ani nepřekvapí….
SOUTH BOUND SAUREZ – že tahle kapela nevyšla pouze z elektrického blues, ale i z rock and rollu, je zjevná v téhle skladbě od samého začátku. Jones hrají s velkým nasazením. Bonhamovy bicí jsou sice přesné, ale vzhledem k tomu, co jsem zvyklý slýchat na prvních albech je tohle další standard. Page do mezihry vloží kytarové sólo, které má svou rozmáchlost a suverenitu, ale myslím, že skladba stojí především na klávesových nástrojích, ale zaujala mě i pulsující baskytara. Plant opět ve standardech jemu vlastních. Dobře zahrané a proaranžované, ale autorsky nevývojový oddenek na zeppelinovském stromě….
FOOL IN THE RAIN – tady se mi zdá, že Led Zeppelin vpustili do svého příspěvku něco latiny, rytmický obrazec se zajímavý a Bonham je zde kreativnější než v předešlých dvou skladbách. Opakující se schéma se možná bude někomu zdát jako zajídající sousto, ale Page sem vkládá playbackované akustické kytary společně v duetu s dalšími klávesami. Po krátkém zbrždění jsme opravdu na latinskoamerickém karnevalu. Bonham vedle své bicí baterie sem vkládá i roztodivné percussion což rozšiřuje rytmické spektrum a nám se chce tančit jako uprostřed horké brazilské noci. Kytarové sólo má zvláštní sound (mohl by to být kytarový synthesizer), v každém případě viditelná a slyšitelná změna, která mě ke skladbě připoutává. Také Plant není přiškrcený, ale zpívá s otevřeným hledím a nasazením, jak jsme zvyklí a zase tu máme akustické kytarys rychlými tónovými výměnami. Ano, tohle je zeppelinovská námluva s latinou, kterou jsem na předešlých albech v takové míře nezaregistroval….
HOT DOG – úvod je sice rockový, ale následné téma jde do hospodského country se vším všudy a koresponduje s náladou na motivu i „sepii“ albového obalu. Možná bychom mohli hovořit o razantním rock-a-billy a Plant frázuje jako Roy Orbison. Také Page jakoby se rozvzpomněl na svoje prazákladní vzory jako byl James Burton a Scotty Moore a v jejich duchu sem vstoupí s kytarovým sólem. Bonham hraje přesně a stylotvorně, stejně Jonesovy playbackované klavíry a baskytarový part. Odvaz a na koncertě určitě strhující. Na albu se mi tenhle příspěvek ale zdá dramaturgicky jaksi rozpačitý…..
CAROUSELAMBRA – pokud Led Zeppelin hledali nějaký nový sound a snažili se ho skloubit s jejich hardrockovým modelem počátku sedmdesátých let, tak tady se myslím podařilo najít nový směr. Netvrdím sice, že bych byl z něho omámen, ale musím konstatovat, že bych si dokázal představit, že by v podobném duchu, kdyby kapela neplánovaně neskončila o rok později, by pravděpodobně pokračovala dál (?!) Sound je hutný, hodně podporovaný synthesizery, které vytvářejí homogenní vlnu, do které pumpují bicí a nad tím vším slyším synthesizerově preparovaný sound akordeonu a poté kytarové akcentování s impresivními barvami. Jako by sem tak trochu vstupoval i vliv keltské hudby a pak přichází zatěžkaný sound se zakouřeným kytarovým tématem s rozostřeným rejstříkem a kytarové tóny jsou oholeny na dřeň a těžké akordové mollové výměny (znějí docela zajímavě). Tohle je zajímavá proměna, řekl bych že se zde spojuje několik hudebních témat a rovin (místy nečekaných). Plantův hlas zní vroucně, ale také mírně unaveně. Tak tohle je opravdu nečekaná proměna. Tady se Led Zeppelin mění ve funkovou kapelu. Tohle se mi jeví zatím jako nejsilnější okamžik na albu. Je tady znát společný nápřah a snaha hledat nové. Takovýto model hudby by se na prvních albech objevit nemohl, ale musím konstatovat, že tuhle skladbu si k sobě pouštím blízko a jsem příjemně překvapen její barevností, proměnlivostí, ale přesto vnitřní sevřeností….
ALL MY LOVE – synthesizerové smyčce a zase se dostáváme na schematickou rovinu zeppelinovského opakujícího se motivu. Ořezat píseň od aranžmá, měli bychom co dělat s obecnou písničkou. Bonhamovy bicí mě zde příliš neinspirují. Mají zatěžkaný (skoro až „dechovkový“) zadek. V mezihře sice dochází k jistým zvratům, ale nic se zde zásadní němění. Sólo na synthesizer a další klávesové kouzlení mírně cizopasí na klasických tématech a kytarové party zde hrají roli méně nápadného doprovazeče. Skladba je ve znamení klávesových variací ve snaze nic příliš nekomplikovat, ale naopak vyrobit něco, co by se mohlo stát hitem. Tato skladba by klidně mohla být na jakémkoliv sólovém Plantově albu…. V jednom okamžiku se v rytmické spojnici Bonham odhodlal k zajímavému breaků, ale jinak je tohle posun do
I´M GONNA CRAWL – romantické jakoby filmové téma vhodné pro soundtrack. Tady se neposouváme, ale spíš vracíme až do padesátých let. Rhythm and blues podle amerického modelu. Plant je v něm ovšem jako ryba ve vodě a jestli jsem nabyl dříve dojmu, že jeho hlas je unavený a zastrčený, tady vynikne v zajímavých dynamických proměnách. Jeho naléhání na akordy a důrazné akcenty je zajímavé. Page sem vloží procítěné nepříliš komplikované kytarové téma. Řekl bych, že tím, čím je pro album Abbey Road od Beatles skladba Oh! Darling, je I´m Gonna Crawl v transformovaném slova smyslu pro In Through The Out Door. Ty klávesové smyčce se mi zde ale zdají místy nadbytečné a uvítal bych raději staccato klasického klavíru a hammondky, ale na konci sedmdesátých let byly tyhle majestátní varhany pro rockové trendy anachronismem. Jestliže mi na tomhle albu chybělo blues, tak tady mi ho tahle legendární čtveřice dodala, i když ne úplně tak, jak bych očekával.
Musím konstatovat, že jsem byl albech v několika případech příjemně překvapen, ale zřejměji v nadpoloviční většině se svého původního mínění o něm nevzdávám. Není to otázka vlastní ješitnosti, ale ztotožnění se s hudbou jako takovou. Jestliže bych před lety svoje zklamání neskrýval a udělil bych pouze dvě hvězdičky, tak tady přidávám o jednu navíc a dávám tři… Myslím, (bez mučení se k tomu přiznám), že jsem prolomil jakousi přehradu nedůvěry a k albu se přiblížil. I přes tohle pozitivum musím konstatovat, že vedle předešlých alb je ale tenhle projekt jejich nejslabším článkem…..


reagovat

b.wolf @ 08.12.2013 10:47:42
Poslední deska od LedZep, kterou pravidelně pouštím, je Presence. Tohohle alba jsem se dávno zbavil, protože pro mě to už zkrátka nejsou Zeppelini. donutil jsem se párkrát si to poslechnout, ale ne, prostě ne. Recenze jako vždy výstižná, já to vidím tak na 2* - s bídou...

Mayak @ 08.12.2013 11:13:01
...pozerám sa na to celkom inak. Z istého aspektu je to oveľa zaujímavejší album, ako surová a neotesaná jednotka (samozrejme, že famózna), alebo geniálna dvojka (opäť drsná, tvrdá a istým spôsobom provokujúca). Na všetko a v rôznych životných situáciach je osobitný uhol pohľadu a vychvaľovanie prvých albumov a isté "hanenie" neskoršej tvorby (nielen u LZ, rozšíril by som to na celú špičku hard rocku, ba aj iných subžánrov) je už niekedy ...smiešne. Staromilská glorifikácia ma stále viac prudí. Všetko je inak, ak sa na vec pozrieme inými očami a z iného uhlu pohľadu. LZ nevydali žiadny slabší rádový album (čo "Coda" nie je).

martin69 @ 08.12.2013 12:05:02
Už jsem to psal. Beru všechna řadová alba stejně. Ortodoxní fanda nejsem. Hudba není fotbal... :-D

Petr Gratias @ 08.12.2013 17:19:18
Zdravím, Martine69,
hudba sice není fotbal (Naštěstí!),
ale na druhé straně není možné, aby celý set alb jakékoliv kapely měl suverénně stejnou úroveň a
tak jako nelze dekorovat pěti hvědičkami celá produkce BOB DYLAN, FRANK ZAPPA, MILES DAVIS, JOHN MAYALL, BEATLES, PINK FLOYD, YES nebo KING CRIMSON (příklady), není to možné podle mého názoru ani u LED ZEPPELIN.
Pokud se někdo uchýlí k takovému hodnocení, řekl bych že jde spíš o nekritický obdiv než o objektivní posouzení kvality...
Tí nechci říci, že bych si těch kapel předstal vážit nebo cenit, ale nebudu si lhát do vlastní kapsy.
Výkyvy kvality, invence, pěveckých a hráčských výkonů,
aranžérské a producentské práce jsou zcela normální a často na tyto okolnosti mají vliv nehudební věci soukromého rázu, což platí o Led Zeppelin neoddiskutovaně: tragédie v rodině, alkohol,psychotropní látky....
Zdravím!

Jarda P @ 08.12.2013 18:24:13
V době vydání mi tato deska nestála za místo na pásku, po prvním přehrání desky jsem ji zavrhl. Po předcházející Presence, u které jsem v porovnání s předchozími deskami viděl úpadek, jsem ji bral jako zákonitý konec kapely. Na CD jsem si ji pořídil spíš z úcty k mistrům a dodnes si ji pouštím se smíšenými pocity. V porovnání s prvními čtyřmi alby nesnese srovnání.

zdenek2512 @ 08.12.2013 18:55:38
Ahoj Petre, kdyz tahle deska vysla tak jsem byl na vojne, bratr mi tohle album stejne jako The Wall nahral , abych si to az prijdu domu mohl poslechnout. Desku jsem si sice poslechl, ale magnetofon prestal fungovat a tak jsem si koupil kazetak a pasky prodal. Tohle album jsem si koupil az v kompletu s ostatnimi na CD, ale nemuzu rict , ze by se mi nelibilo. Hlavne se mi libi druha strana. Myslim, ze album je dobre, pouze je jine nez ty predchozi av posledni dobe kdyz si chci Led Zeppelin pustit tak si poustim tohle album. Ty predchozi znam nazpamet a uz me nemaji cim prekvapit. S timhle albem jeto jina, taje jeste co objevovat. Jak napsal Martin bylo by zajimave co by udelali v osmdesatych letech kdyby Bonzo nezemrel. Mam tohle albun svym zpusobem rad.

PaloM @ 08.12.2013 19:56:43
Petr, je úplne normálne počas dlhých rokov meniť svoj názor na jednotlivé albumy - od kohokoľvek. Stalo sa mi to za vyše 40 rokov viackrát.
Tvoja recenzia má viacero prínosov. Najviac si cením úprimnosť staršieho (odo mňa) fanúšika, lebo nie každý je ochotný priznať zmenu názoru, aby náhodou nebol obvinený z "ústupu z pozícií".
Recenzia je vždy vyjadrením subjektívneho názoru a k objektivite sa približuje s nárastom odbornosti a skúseností. Nemám žiadny problém akceptovať tvoj názor, no tentoraz sa najviac zhodnem s názorom zdenek2512.
Pokiaľ ide o výkyvy v kvalite diskografie, čím stihnú umelci viac toho zaznamenať a vydať, tým je hrozba výkyvov väčšia. Led Zeppelin toho vydali relatívne málo, tak nestihli veľa pokaziť. Teraz môžem byť obvinený zo zaslepenia, ale v mojich ušiach nepočujem od Zeppelin slabiny.
Konkrétne, recenzovaný album je posuv k novým možnostiam, je to proste vývoj. Neviem, prečo by mali hrať stále rovnako, na to boli dostatočne tvoriví, aby stagnovali. A toto je zase môj zmenený názor, lebo v 2. polovici 70.-tych mi táto "uvrieskaná" partička riadne liezla na city :-)

Petr Gratias @ 08.12.2013 21:15:59
Zdravím, Palo,
s Tvými postoji a postřehy se ztotožňuji...
Už jsem se vícekrát přistihl, že když zevrubně sleduji vývojovou linii hudby oblíbené kapely na albech, že většinou nereaguji nějak zásadně odtažitě v případě, že se moje představy míjejí s jejich koncepcí. Ale vnitřně se cítím být znejistěn, co nové signály znamenají a hlavně co přinesou. Zatracovat kapelu kvůli nějakým změnám je samozřejmě nesmysl.
Nicméně subjektivně řečeno: Led Zeppelin jako zkušená, významná a respektovaná skupina, na kterou se vždycky pohlíželo s obdivem, ale samozřejmě i kriticky mohli přece jenom předpokládat, že jejich příznivci a i odborná hudební kritika budou "chtít" zachovat jisté atributy stylu a pojetí, které si dali do vínku. Jinými slovy: na albu In Through The Out Door (ale i předešlém Presence) se vytratily akustické balady, které měly v hierarchii hodnot zeppelinovského soundu a stylu stejně pádný význam jako elektrické blues a hard rock. Tohle zde absentuje a myslím, že i tato okolnost pohled na tenhle projekt poškozuje. Rocková pregnantnost je zde víceméně zachována, ale ta akustická hravost, stejně jako rozjímavost a melancholie se jaksi vytratily... Kdoví,tehdy nebylo zvykem natáčet unplugged alba, jak je to dnes celkem běžné. Proměny stylu jsou zde citelné, ale po mnohaletém poslechu mi občasný funk nebo latina nebrání tyto změny přijmout. Kapela hraje pořád skvěle, ale ten autorský přínos mě jednoduše neuspokojuje. Skutečně jenom deklaruji svoje pocity a dojmy a nenechávám se ovlivňovat míněním kapely, že tohle album byl "průser".
Je to podobné (v jiném stylu), jako když jsem se musel vyrovnávat u Emerson Lake And Palmer s albem Love Beach (1978). Hudební velmistři "ťápli" vedle. Na albu bylo znát, že je kapela v krizi....
U Led Zeppelin si to ale nemyslím v těchto intencích. Samozřejmě: Plant prožil rodinnou tragédii a předtím vážnou havárii v Řecku, Page prožíval náročné období s psychotropními látkami a Bonham nezřízeně pil... pravděpodobně jenom vyrovnaný Jones byl v pohodě a asi i proto dostal větší příležitost uplatnit svůj názor....
V každém případě si myslím, že tohle album zeppelinology rozděluje na dva tábory, což je zřejmé i z reakcí dalších progboardistů...
Zdravím Tě!

PaloM @ 09.12.2013 07:01:23
Ahoj Petr, ďakujem za podnetnú reakciu. Chcel som dodať o ťažkom súkromnom období jednotlivých členov skupiny, ale ty si to v závere reakcie uviedol. No, aspoň si ma vyprovokoval, aby som si po návrate z práce otvoril knihu Keitha Shadwicka (je tam tvoj Doslov na záver) a prečítal na pripomenutie, ako to vtedy bolo.
Ďakujem, nech sa ti darí.

Hikoki777 @ 09.12.2013 18:27:19
Ahoj kluci. Dík za všechny postřehy a názory. Jsem na tom asi úplně stejné jako vy, moc mě to nebaví. Hlavně, a to tady nezaznělo, ten zvuk té desky je jaksi měkký, prostě, jak se dneska říká 'nemá koule'. Na druhou stranu mám problém už se sedmičkou, která ty 'koule'má. Úpřimně, pro mě LZ skončili opusem Physical Graphitti,tečka.
Ale jak pravili předřečníci, člověk stárne a vrací se k ověřeným hodnotám, a snaží se udělit 'pardón' za ten, či onen lapsus. Určitě je to skvělý a obdivuhodný akt, ale myslím, že ničím nezatížený, zcela novým vjemům otevřený a nehodnotící pohled pubescenta
jako jsem byl já, nebo vy, v době vydání desky se nedá většinou ničím nahradit. Myslím, takový ten instinkt. Jistě, jsou vyjímky, a možná docela dost, ale u LZ si žádnou vyjímku už asi nepřipustím. Sorry.

03.07.2011 luk63 | #

Dnešní malá polemika s Petrem Gratiasem na téma Coda a toto album mě vyprovokovala k tomu si In Through The Out Door po čase pustit. Poslech mi potvrdil, že můj postoj k této desce je po léta stabilizovaný. Osobně si myslím, že jestli Led Zep prodělali nějakou tvůrčí krizi, tak to bylo už dříve a projevila se (po šesti skvostných titulech) na Presenci. Na recenzované desce se naopak giganti hardrocku nadechovali k dalším výborným výkonům, na něž ale kvůli smrti Johna Bonhama už nedošlo. A protože Coda je jenom jakýsi ´slitek zbytků´, považuji toto album za poslední regulérní.

Z dáli se přibližuje smyčcem hraná kytara, do níž po minutě zazní: In The Evening a následuje valivý zvonivý kytarový riff. Plnohodnotná zeppelinovská těžkotonážní hardrocková skladba ve středním tempu působivě otvírá album.

Skotačivá South Bound Saurez je postavená na klavíru, který udává rytmus a mírně upozaďuje Planta. Jakoby ze závětří zní kytara a potom se vetře do popředí milým sólem, po kterém se vše vrací do původního tvaru a po dvou minutách se ztrácí ve fade outu.

Fool In The Rain charakterizuje latinský rytmus, kterého se čtveřice chopila opět po svém a který se ve střední části trochu zblázní. Ale nevymkne se Bonhamovi z rukou :-)

Hot Dog je vyjádření sympatií kapely k rockabilly a zde sympaticky nepatřičně vyčnívá.

Carouselambra je na desce nejdelší a možná na někoho působí trochu ´nekonečně´. Hlavní motiv se nese celou její délkou a dominující klávesy s rytmikou celou skladbu ženou vpřed. Trochu v jejich stínu je zde kytara, která se ale zřetelně ujme slova v pomalé střední pasáži.

Na koncertech v 84. roce zpívala Hudba Praha v písni Čau amore kromě jiného: "...Byla to žhavá noc, takových není moc, potmě hrálo rádio: All Of My Love..." jako narážku právě na intimní píseň s Jonesovým nápaditým klávesovým sólem do kterého je vkomponována něžná akustická kytara. All My Love je opravdu krásný oplodňovák - pánové Ambrož a spol. jistě potvrdí :-)

I'm Gonna Crawl je další pomalá a zdánlivě klidná věc s říznou kytarou včetně mistrovského sóla a skvělým vypjatým zpěvem. Hodně povedená tečka...

Led Zeppelin nikdy nebyla čistě hardrocková kapela. Např. její počátky byly silně ovlivněneny blues a britská čtveřice si nedělala vrásky ani s vykrádáním slavných černých bluesmanů. Později se Plant s Pagem shlédli ve folku a tak na třetím albu je zase hodně akustických prvků. I zde se chtěli LZ vymanit ze zaběhnutých hard rockových klišé, možná i proto že doba už byla nakloněna jiným žánrům, a udělali to zase po svém - vstřebali různé soudobé hudební vlivy včetně popu a new wave a začlenili do své hudby možnosti syntezátorů. Podle mě povedeně minimálně natolik, abych hodnotil čtyřmi hvězdičkami.
reagovat

hejkal @ 03.07.2011 11:26:05
Rozmýšľam, že si ho po čase opäť požičiam a vypočujem, do zbierky som ho nezaradil, pretože na mňa pôsobil... vlastne na mňa tento album vôbec nikdy nepôsobil.

gunslinger @ 03.07.2011 12:30:33
tiež ma tento album nikdy neoslovil.... som veľký fanúšik Led Zeppelin od 13 rokov... keď som mal 14 môj dobrý kamoš a spolužiak mal prvé štyri albumi ledzep raz mu niekto povedal že lV je satanistický album tak sa ich hned musel zbaviť, a dal ich mne :-)

PaloM @ 03.07.2011 20:33:43
Gunslinger, takých kamarátov, či by mi darovali také hudobné skvosty ako je Led Zeppelin, by som celkom bral :-)
Pamätám, že v zhruba v polovici 70. rokov bolo viacero rockových skupín, ktoré ma nasierali vkladaním funky prvkov a onanovaním s moogmi. Led Zeppelin som vtedy vôbec nepočúval, boli na moje uši príliš tvrdí a uvrieskaní :-) A tak nezaťažený vtedajšími okolnosťami a s veľkou radosťou som tento rok doplnil do zbierky všetky štúdiovky Led Zeppelin, rok vydania 1994. Ani tento album nemá žiadnu chybu, netreba mať predsudky.
O Coda na patričnom mieste.

martin69 @ 05.07.2011 10:57:07
Mám tohle album hodně rád.Věčná škoda,že zůstalo posledním.Zajímalo by mne kam by směřovali v osmdesátých letech.

adam @ 06.07.2011 05:58:47
Sa mi paci hlavne pre dominanciu JPJ. dal hudbe novy rozmer. aranzma su tazivejsie ale album ma napriek tomu aj ziarive miesta. vrchol a zaver. aspon podla mna.

PaloM @ 09.10.2011 17:20:00
luk63, práve počúvam tenot album a tak som pozrel do tunajších recenzií. V poslednom odstavci si to presne vystihol, vrelo súhlasím.

03.08.2007 Denis | #

Toto je ten jediny album s ktorym mohli ukoncit svoje hudobne tazenie. Vytreli zrak vsetkym. To co bolo a je u inych skupin pruderne a nudne, excelentne vyuzili a premenili na uprimne umenie. Syntezator s takym zvukom jaky by som v zivote nepouzil, a pritom je neprijemnou samozrejmostou popovych ale aj rockovych skupin,je u Led Zeppelin jednym z najlepsich kuskou. Ved jejich umenie presahuje vsetky medze. Myslim ze nic nespravili nikdy tak, aby to ci uz aj pomocou zlej kritiky, nebolo ohromujuce,poucne a rozvijajuce ducha a zivotnu filozofiu. Prve s cim som u Led Zeppelin zacal bolo Led Zeppelin I. A to pekne od prvej Good times,bad times az do konca. Potom Physical...a dalsie. Nikdy vsak v poradi takom jak boli albumi vydane,a prestovsecko som sa nikdy necitil nepripraveny, alebo ohromeny novym zvukom na ktory som neboli zvyknuty a tudiz odradeny. Led Zeppelin spravili divy aj s nasimy vnutornymi zivotmi a kazdym albumom to len umocnily. In through the out door nam dal len dalsi, zaverecny rozmer,a mohli sme sa vrhnut na AC/DC a tak dale. Tento album patri medzi moje najoblubenejsie alebo lepsie povedane najpocuvanejsie, a ja som sa dostal do vnutra vonkajsimy dverami...

P.S.:Carouselambru milujem. Cau.
reagovat

miguel7 @ 03.08.2007 09:40:11
Bezvadný. Tady je příklad klasického kontroverzního alba. Někomu to sedlo a někomu ne a to je právě ono. A nevím proč mi od tý doby, co jsem napsal recenzi a setřel Carouselambru, mi běží ten úvodní klávesový motiv v hlavě. Někdy stačí jen trochu nakopnout a třeba se začne člověk na to dívat jinak.

Každopádně až přijdu dnes domů, dám mu šanci a uvidím, jak mi zachutná. Úvodní song ale stále zůstane u mne vždy na spodku mé hitparády písní ledzep.

V každém případě, líbí se mi že má toto album své horlivé zastánce :) zaslouží si to

merhaut @ 03.08.2007 09:43:07
to miguel7: přesně vystiženo, dobře podaný rozdílný názor může nakopnout k dalšímu poslechu a já dodávám, že případně i k přehodnocení dosavadního vlastního postoje ...

Právě to by mohlo být mottem Progboardu :-)

Progboard: nakopne tě k poslechu!

miguel7 @ 06.08.2007 06:56:15
Nechám si to patentovat:) O tom si myslím že tyhle stránky mají být. A já mu také dal šanci a ve třech dnech jsem změnil názor a dávám mu tři. Jelikož jsem dal Phisical Grafiti pět a v porovnání s ním je to pořád slabá chvilka. Ale i tak ho mám (nebo jsem začal?) rád a poslechnu si ho kdykoli rád.

P.S.:Carouselambru jsem si oblíbil a těším se vždy na její určité chvilky, které si rád vychutnávám. Úvodní stále nemusím

REVOX @ 24.08.2007 23:24:44
Tak to mě těší, že ještě někdo v mém věku poslouchá pořádnou muziku a ne komerční rádia. Smekám pomyslný klobouk.

Petr Gratias @ 06.05.2011 21:53:31
Denis je opravdu velký fanoušek Led Zeppelin. Já jsem taky velký fanoušek Led Zeppelin....
Měl jsem 15 let (psal se rok 1970) a mě prodal starší kamarád, jehož bratr dělal diskotéky (z desek) SP Good Times Bad Times za 100 Kč. Pro kluka, který měl za pár týdnů opustit definitivně ZDŠ to byla hromada peněz, které jsem vytřepal z prasátka a vrátil lahve od mléka a do sběrny odnesl balíky novin.... Ze singlu jsem se absolutně zbláznil a dlouhou dobu jsem podléhal těm úderným riffům a expresivnímu hlasu....
Tolik úvodem, abych deklaroval svůj vztak k Led Zeppelin... Přes svou lásku ke skupině však musím zcela odpovědně říct, že album In Through The Out Door je velmi hořké zklamání!
Snažil jsem se překonat rozpaky a album si u kamaráda pustil asi čtyřikrát a pak ještě třikrát za sebou - v dobách kdy bylo více času a takové poslouchání. Nic, nic, nic, a NIC.
Pageův podíl ustoupil do pozadí a John Paul Jones, výtečný hudebník a vždycky víc v backgroundu než ostatní zde dostal až přáliš mnoho prostoru. Ten zeppelinovský idiom hardrocku, blues a akustických balad tady vzal totálně za své. Všichni dobře věděli, že takovou hudbu od nich nikdo nežádá a že nikdo nebude zvědavý na sofistikované aranžme a odskoky k latinskoamerické hudbě. Page - suverénní kytarista mimořádného formátu zde pravděpodobně už tehdy cítil, že po stránce autorské invence je jako starý lom, ve kterém se vytěžil kámen a že už se sype jenom štěrk a hlína....
Emocionální Bonham hraje stále výtečně, ovšem svázan typem repertoáru, stejně jako i Plant, nemohli zachránit vyhořelý koncept. Tohle album nemělo vyjít. To, že Page byl na dně ostatně potvrzuje i jeho pozeppelinovská tvorba. Bída a utrpení. Tady jsme se mohli přesvědčit, že Plant, který byla autorsky za Pagem, najednou v osmdesátých a devadesátých letech se najednou rozsvítil a vedle jeho výtečného zpěvu, frázování a vbýrazu dokázal dělat zajímavá a podnětná alba a Page? Filmová hudba, bezradné projekt Firm, který nezachránil ani skvělý Paul Rodgers, needovařené a nedotažené projekty Voodoo Blues a Outrider... a tak se raději vrátil k zeppelinovským reinkarnacím s Plantem a znovu a znovu křísil toho zeppelinovského ducha a dnes?
Stále si vážím odkazu Led Zeppelin a jejich hudba je pro mě klíčovým mezníkem vývoje rocku, ale album In Through The Out Door se nelíbilo v mém širokém okolí opravdu nikomu. To nebyla náhoda. Ani to není moje neschopnost přijmout nějakou novou tvář skupiny a projevit více velkorysosti a tolerance, to je opravdu mizerný shit, na to jak démonicky mi zní v uších, když se řekne LED ZEPPELIN.
Na albu Presence zaznívají některé znepokojivé signály, ale tohle album bylo akceptovatelné...Po Presenci by byla už jenom Coda albem, které by uzavřel ten začarovaný kruh. Coda je výtečnou kolekcí studiového "odpadu", ano to jsou Led Zeppelin...
Sorry, pánové, sundejte si šupiny z uší a přiznejte si to. Každý má právo na svůj názor, ale přiznám se, že kdybych si In Through Of The Out Door zařadil doma do sbírky, album by zabíralo místo a chytalo prach.

aselzesarp @ 09.09.2013 22:57:25
Tímto opravdu nikomu zrak nevytřeli. Předchozím albům to nesahá ani po kotníky. Četl jsem o LZ dvě knihy od různých autorů. Obě se shodly v tom, že tohle album byl průser. Jako důvod uváděly, že Page byl tak zfetovaný, že ani moc nechodil do studia, proto ty výrazné Jonesovy klávesy.

01.08.2007 miguel7 | #

No já kdybych začínal na tomto albu,a měl ho nejoblíbenější, tak bych byl opravdu v šoku, až bych postupně objevoval starší desky, ale zato v příjemném a ohromujícím šoku. Já začínal skoro opačně, tedy od jejich základů a když jsem pak slyšel tohle album, byl jsem v šoku, z toho co mi to provedly. Kde jsou nějaké tvrdé rify?Salvy bicích?Co tam dělá tolik synťáků a proč táhnou celé písně?Kde byl Jimmy?A chápu smutek Roberta nad ztraceným synem, ale dal bych přednost aby si na desce vyřval hlasivky z toho co se mu stalo a ne vybrečel(All my love). Světlá místa pro mě jsou vtipná hot dog, fool in the rain, south bound saurez a blues im gonna crowl a když mi je ouzko, tak all my love taky není k zahození. Úvodní mi je protivná se svými klávesami i melodiemi a Carouselmbra mě doslova nudí i když tam je pár míst, které se mi líběj.
S odstupem času je to lepší, ale rock blues a hard rock už nený. Je to unavené album, ale s podivem, že nejlepší koncert který od nich znám je Knebworth ze 79 a to celé 3 hodiny!jízda s nějvětšími klasikami zahrané největšími klasiky! Hrajou energičtěji, rycleji než dřív a to se sebevědomím bohů!
Ale album je stále u mne na posledním místě
reagovat

miguel7 @ 01.08.2007 09:44:42
Na yutube je výborná verze Fool in the rain s pearl jam z roku 2005. I když je to všeobecně nejslabší album,tak jde vidět, že i to znají lidé nazpaměť

REVOX 22 @ 01.08.2007 22:16:30
Samozdřejmě, v celkovém součtu alb, toto vyznívá nejslaběji. Jak jsem již napsal, jak pokus o nejakou
radiovou hitůvku. Ze je to nejslabší album jsem taky pochopil velice brzo. Ono si stačí poslechnout jedničku (LZ I.) a tim pádem je všechno daný a tohle automaticky propadne. Ale přes toto album jsem se dostal k celé tvorbě LZ. A to se stalo v roce 1999 (to mi bylo 15). Jinak ale celkově mam rád všechny alba, některý pochopitelně více a některý míň, od LZ nesnáším jedinou skladbu, a to The Crunge z alba House of the holy. Tím ale moje kritika končí. Ostatní ve světě přeplněnym popovejma břečkama vyznívá naprosto geniálně.

miguel7 @ 02.08.2007 06:58:37
čoveče tak to jsme se k nim dostali skoro ve stejnou dobu a ve stejným věku. Ano taková fool in the rain se mi líbila vždy a v kontextu celkové popové hudby té doby(aspoň ty hity které do dnes přežily a které mé ucho zaslechlo) je to špica. Podle toho bych hodnotil i výše, možná i 4 hvězdy
Asi za chvíli půjdu na phisical Grafiti

REVOX @ 24.08.2007 23:25:54
Ta reakce měla patřit sem, ale věřim tomu, že jsi to pochopil.

31.07.2007 REVOX 22 | #

Co napsat k tomuto albu. Svého času moje nejoblíbenější. To protože bylo první co jsem od LZ znal. Pak ale přišli další až Complete Studio Disc 10. Z odstupem času jsem výše zmiňované album necharakterizoval jinak než notně zplaský "zep" v porovnání z předchozí tvorbou. Připadalo mi, jako pokus o nějaké "hitůvky". Přesto toto album mam rád, možná právě proto, že jsem se díky němu dostal k celé tvorbě Led Zeppelin která je dle mě geniální. Mnoho kapel by se ještě dneska mohlo učit.

reagovat