Queen - The Works (1984)
01. Radio Ga Ga [Taylor] (5:48)
02. Tear It Up [May] (3:28)
03. It's a Hard Life (4:08)
04. Man on the Prowl (3:28)
05. Machines (or 'Back to Humans') [May/Taylor] (5:10)
06. I Want to Break Free [Deacon] (3:20)
07. Keep Passing the Open Windows (5:21)
08. Hammer to Fall [May] (4:28)
09. Is This the World We Created...? [Mercury/May] (2:13)
Bonus tracks (1991):
10. I Go Crazy [B-side single] [May] (3:42)
11. Radio Ga Ga [extended mix] (6:50)
12. I Want to Break Free [extended mix] (4:16)
All songs written by Freddie Mercury, except where noted.
Obsazení:
Freddie Mercury - lead vocals, backing vocals (3-8), piano (3-4, 7), synthesizer (1, 7), sampler (1)
Brian May - electric guitar (1-8), acoustic guitar (9), synthesizer (5), backing vocals (1, 3-5, 7-8)
John Deacon - bass (1-8), guitar (6), synthesizer (6)
Roger Taylor - drums (1-8), percussion (2), drum machine (1, 5), vocoder (1-5), backing vocals (1-3, 8), sampler (1), synthesizer (1, 5)
Fred Mandel - piano (4), synthesizer (1, 6, 8)
Král je mŕtvy, Nech žije Kráľovná. Moje detstvo je úzko späté práve s albumom The Works. Hrávalo sa to u babky na gramofóne, u druhej babky v činžiaku býval sused posadnutý Queenom a aj fúzy mal v štýle Freddieho, presnejšie podobal sa skôr na Jima Huttona (Freddieho priateľa). O Freddieho homosexualite sa v Československu ešte nejako nehovorilo (myslím, že vôbec táto téma asi nebola v našej republike "v kurze" :) ).
Radio Gaga poznal fakt takmer každý a ako Rogera Taylora inšpiroval jeho štyrročný syn, tak aj u nás detí, vtedy bola hitom. Takisto "Aj Wont tu Mekvín" som spieval ako päťročný chlapec na Mikuláša susedovi- čertovi queeňakovi z babkinho činžiaku. Samozrejme v detstve som nevedel posúdiť ich tvorbu, kde bol vrchol, kde pokles. Prišli devadesáté, prišli roky dospelosti a láska ku Queenu vydržala a ešte sa stupňovala. V čase mánie rocku v štýle G´n´R išla tvorba Queen bokom, až keď som platňu Works požičal kamarátovi spoluhráčovi z kapely. Jeho intenzívnejšie vnímanie hudby mi vytvorilo nový pohľad aj na tento album. Vravím mu "toto je slabý album" a on na to "naopak, toto je vynikajúci album".
Nedalo mi to a podrobne som ho začal počúvať. Jasné, že kompozícia megahitu "Radio Gaga" už nie je Bohemian Rhapsody či ani cabaret rock ala Killer Queen, ale čo si treba uvedomiť, sedemdesáté roky skončili a Queen sa už od čias Flasha Gordona prestali pýšiť, že nepoužívajú synťáky. Vrhli sa do nich priam po hlave a prežili! Rovnako to bolo zčasti u Yes, u Pink Floyd, ani nevravím o Jefferson Airplane/Starship. V skratke osemdesáté roky už hrali iný prim. A Queen dokázali nádherne zabodovať aj v nich.
Osobne milujem harmóniu Radio Gaga, netreba za každú cenu trepať všade dvochminutové gitarové sóla a nesmrteľné riffy ala Purple (v podstate aj tí museli prejsť na konzumnejší hard rock aby s jazvami prežili). Keď je reč o riffe, tak štadionovka "Tear it up" má riadne gule v štýle štadión rocku, čo určite neni tejto platni na škodu. Nádherná kompozícia v štýle divadelného rocku je "It´s hard life", jedna vôbec z nich najsilnejších skladieb a nevravím o nádhernom bizarnom klipe. Klipy Queenu v osemdesátých boli špičkou na MTV a do devadesátých rokov frčali aj na prvých satelitoch v ČSSR/ČSFR.
Ak by niekto chcel vyčítať machrom z Queenu, že zradili zdravé jadro rock n rollu, tak mu vrhnem do ksichtu Mercuryho svižný rock n roll, takmer rockabilly "Man on the prowl". Muž na love je text tejto piesne a je aj na vysoké percento odpoveďou na Mercuryho život v prvej polovici osemdesátých rokov a jeho Tour de NY Gay Bars. Nie zbytočne sa v názve textu oprel o Al Pacinov zakázaný film "Na Love" (Skutočne pre silné žalúdky!). Hudobne spolu s "Crazy little thing called love" myslel na svoj veľký vzor - na mŕtveho kráľa rock'n'rollu Elvisa. Milujem tento song. Nechápem ako som ho roky mohol chladne prehliadať. Podobne ako v klipe "Radio Gaga" je cítiť silný vplyv futurizmu (v osemdesatých veľmi dobre fungujúci vďaka Bowieho post-ziggysmu!) aj v skladbe "Machines - Back to humans". Späť k ľudom, tak vraví pieseň spomenutého titulu.
John Deacon bol nenápadný skromný člen z tak silne extrovertnej bandy. Kto by povedal, že jeho song a najmä jeho klip rozprúdi ešte väčšiu kontroverziu akú kedy Queen rozprúdili. Hit č.1 v európskych rádiách "I want to break free" pozná dnes už asi od adolescenta po bezdomovca takmer každý. Netvrdím, že táto vec je nejaké super kompozičné dielo. Nazval by som ju elektronický "Killer Queen". Je to kvalitný pop rock. Sám Mercury, Taylor, Deacon aj May chápali,že v osemedsatých by s "Brighton Rock" a asi ani s mnohými skladbami z ich prvej éry už neuspeli. Keby sa Beatles nerozpadli (a John by žil) myslím,že ich cesta by bola veľmi podobná, veď sám pán Harrison bodoval s modernou "I got my mind set on you". Z LP Works ma asi najmenej zaujala "Keep passing the open windows" - tam nenachádzam ani umenie, ani zábavu, ani nářez. Keďže sa jedná o jediný slabší song z kvalitného LP, nie je to žiadna tragédia.
Queen mali jeden veľký dar. Uzavreli koncerty a albumy silnými číslami. Silné číslo je "Hammer to fall", skutočne skvostný hard rock v duchu osemdesatých. Mercuryho spev je tam excelentný. Záver albumu je trošku akoby v pietnom duchu. Akustická nádhera po textovo tak silnej stránke, ukazuje silnú stránku ľudskosti v samotných členoch zoskupenia. Dovolím si povedať, že po "Love of my life" najsilnejšia akustická balada nielen od Queenu, ale v histórii rocku. Samozrejme nezabudol som na perly ako "Dust in the wind", "Babe, I´m gonna leave you", "Wicked Game", "Yesterday" atď.
Chápem všetkých tvrdých ortodoxných rockerov, že u mnohých Queen už predošlým LP Hot Space skončili, ale na umení je najzaujímavejší vývoj. Queen v sedemdesatých svoju vokálno-inštrumentálnu stránku rozbalili naplno. Myslím, že posledné albumy Led Zeppelinu nespravili dieru do sveta a ich nádherná cesta progrocku a hard rocku bola na konci. Queen to pochopili. Na dôvažok. Album Works je hlavne o dobrej nálade a poslucháčsky dobrých pesničkách. Innuendo prinieslo opäť trochu progresu.
reagovat
Přiznám se, že jsem dlouho přemýšlel, jestli se mám do recenze na tohle album vůbec pouštět...
Queen let osmdesátých moc nemusím... Stále totiž nemohu překousnout, jak po těch všech špičkových albech a skladbách, jako třeba Brighton Rock, Bohemian Rhapsody, Tie Your Mother Down a spoustě dalších, mohli napsat a vydat takové hrůzy, jako Another One Bites The Dust, Staying Power, Body Language, Radio Gaga, My Baby Does Me aj...
Jasně, doba se měnila, museli se přizpůsobovat.. ale i tak..
No a co se týče tohoto alba, tak si myslím, že tady se už nejedná o takovej průser, jako u předchozího "masterpissu" Hot Space... Má taky hodně trhlin, ale už to není taková sluchová euthanasie, jako to předchozí...
Hodně zde, dle mého názoru zachraňuje Brian May a jeho docela dobré nářezy, jako Tear It Up a možná trošku násilně do hardrocku vytažená, ale taky dobrá Hammer To Fall... a i taková Machines (Back To Humans) co napsal spolu s Rogerem není úplně k zahození..
A musím uznat, že i Freedie zde přišel s pár celkem dobrými kousky..
Jeho balady, na které byl ostatně vždycky dobrý, jako třeba It's A Hard Life a nebo docela pěkná Is This The World We Created, kterou napsal společně s Brianem, jsou také celkem slušné přírustky na albu... a celkem se dají poslouchat i další jeho věci, jako Man On The Prowl a Keep Passing The Open Windows, které taky nejsou zrovna špatné, ale že bych bez nich nedovedl žít... to zase ne...
No a co se týče samostatných příspěvků Rogera Taylora a Johna Deacona a jejich katastrofálně ojetých p(l)ísniček Radio Gaga a I Want To Break Free... Bože, jak já je nenávidím...
Radio Ga Ga... Kdysi jsem v jedné knize, která mapovala historii kapely četl, že Taylora k napsání této skladby inspiroval jeho malý syn, který vždy, když se mu nelíbilo něco v televizi, tak to něco tituloval žvatláním Ka Ka, Ka Ka... A to obvykle značilo obsah jeho nočníku... Roger však z obav, že by s tím mohl mít někdo problém, nahradil písmenka k za písmenka g.. a megashit... pardon, megahit byl na světě... I když, klidně tam ty "káčka" mohl nechat.. protože pro mne je tahle skladba takový hnědý, dvakrát zatočený "klenot.."
No a I Want To Brk Free... Tfuj, tfuj, tfuj... Netřeba dodávat víc... Vždycky když vidím ten klip, co k tomu byl natočen, tak bych...
Roger o tomhle klipu kdysi řekl, že dlouho dělali jen takové vážnější věci, takže ted' přišel čas na srandu... No já nevím... mě to jako moc velká sranda nepřipadá... utržení bránice mi u tohohle opravdu nehrozí..
Nejsem žádný homofob, ale kapela a zvláště Freddie mi tam připadají jako ozdoby Gay Pride... Jak hluboko se dá klesnout... No nic, stačilo...
Slabší tři hvězdy.
reagovat
zdenek2512 @ 17.07.2014 17:24:09
Ahoj Petre, skvele napsane, Queen taky mam komplet na CD a neposloucham, nelibili se mi tehdy a nelibi se mi ani s odstupem. Mercury byl skvely zpwvak, ale to je tak vse. Je pravda, ze prvni ctyri alba se daji, ale tohle je opravdovy shit. Diky za recenzi, ktera by mohla otevrit oci nekterym zaslepenym. :)
Petr87 @ 17.07.2014 18:20:11
Zdravím Zdeňku a děkuju za reakci..
Tahle deska je pro mne takový slušně zahraný a zazpívaný, průměrný pop-rock.. A paradoxně ty skladby, co jsou na albu nejznámější a které v rádiích omílají dodnes stále dokola jsou pro mne totální harakiri.. Takové dvě odporné bradavice, na jinak celkem přijatelném vrásčitém ksichtíku..:)
Všechny alba, až do Day At The Races jsou pro mne jednoznačně za pět... pak už začíná lehký kvalitativní úpadek, který vyústí na albu Hot Space.. Pak se mi docela zalíbilo až album Innuendo..
martin69 @ 17.07.2014 18:24:20
Zaslepení, dokáží psát bez chyb :-D .
Stanley63 @ 17.07.2014 20:36:37
Když vyšla deska The Works, byl jsem právě na vojně. Kupodivu, i když to bylo za komančů, hráli tenkrát poměrně často v (československém) rádiu I Want To Break Free, a já u toho slintal blahem... kolegové z cimry, znalí toho, že jsem starej Queenomil, si ze mě dělali srandu, kolikrát jsem se prej u toho udělal :-)
Teď už na to koukám samozřejmě jinak, a tato skladba je pro mě taky třikrát tfuj, jako pro autora recenze. Největším flákem této desky je pro mě Hammer To Fall, líbí se mi i Tear It Up a Machines...
S třemi hvězdičkami pro tuto desku zcela souhlasím.
merhaut @ 17.07.2014 22:38:23
Přeexponovaná "recenze":-)
Brano @ 18.07.2014 09:11:56
Petr87:Mýliš sa!Pieseň I Want To Break Free nie je zameraná na propagáciu homosexuality.Je to paródia na hlúpe nekonečné anglické telenovely,ktoré v tej dobe vysielala britská televízia.Freddie Mercury viackrát poprel,že táto pieseň oslavuje homosexualitu, a povedal to jasne aj novinárke pred koncertom na festivale Rock In Rio v roku 1985.Záznam z tohto minirozhovoru existuje a dá sa nájsť na youtube.
Petr87 @ 18.07.2014 09:46:02
Zdravím Tě Brano..
Však já netvrdím, že ten videoklip je nějaká propagace homosexuality, i když se jim to tehdejší média snažila přiřknout a dělala z nich transvestity atd..
Tím jsem chtěl jen říct, že si myslím, že ten klip je tak trochu trapný a pro skupinu ponižující, nic víc..
Měj se..
Brano @ 18.07.2014 10:15:37
Ten klip bol na tú dobu skutočne originálny.Bola to paródia a páni si urobili srandu sami zo seba.Ukázali svetu,že majú zmysel pre humor.Mercury bol gay,ale nebol sám.V šoubiznise bolo a je toľko gayov,že by sme boli z toho všetci veľmi prekvapení.Nie každý to však o sebe vytrubuje do sveta.Nie som homofób,ale nemám rád,ak niektorí gayovia agresívne vnucujú väčšinovému obyvateľstvu svoj životný štýl prostedníctvom dúhových pochodov a podobných akcií.
Filozof @ 18.07.2014 13:24:14
Petr87
No, hezkys jim to dal sežrat. :-) Já osobně toto album pořídil v UK kopii z těch pár exemplářů, co sem tenkrát přišly. Rozdíl oproti českému lecenčnímu vydání obrovský.
Líbilo se mi tak průměrně - Queeny žeru v období 73 - 78, pak pro mne upadají. Ale toto album je přeci o kousek výše, než ta okolo. A kdybych věděl, jaká hrůza přijde kolem roku 88 a později - nejen u Queen, ale v hudbě obecně, ještě by mi tohle nepřišlo tak špatné.
Nejvíc se mi líbí tuším Hammer To Fall a Radio Ga Ga.
Kristýna @ 19.07.2014 17:55:23
Nevkusně napsaná recenze - "p(l)ísniček", "masterpissu", "I Want To Brk Free"? Vážně?
Teď k samotnému albu; stavím jej ještě pod Hot Space, za mě tudíž 2/5.
Brano @ 19.07.2014 18:12:35
Väčší trapas ako Hot Space snáď už ani neexistuje.The Works je celkom dobrá platňa,tri hviezdičky si zaslúži.Radio Ga Ga mi až tak nevadí,v tej dobe(1984-85) som na nej "frčal" a nehanbím sa za to.I want To Break Free sa mi páči dodnes,rovnako aj It s a Hard Life,Tear It Up,Machines...a samozrejme Keep Passing The Open Windows.The Works síce zďaleka nedosahuje kvalitu a atmosféru A Night At The Opera,ale je to celkom dobrá doska.
PaloM @ 19.07.2014 18:13:36
Od Queen som si zaradil do zbierky CD osem albumov, Work medzi nimi nie je. Stačí mi pár skladieb na výberovke.
Nemám rád, keď sa vraví o hrôze a osemdesiatkach.
Lebo to všeobecne nie je pravda. Ani o Queen.
PaloM @ 19.07.2014 18:16:03
Hot Space bola prvá LP od Queen, čo som si kúpil, lebo vyšla u nás v licencii.
Právě u tohoto alba počalo moje seznamování s Královnou, když mi před několika lety kamarád půjčil na CD celou jejich diskografii. The Works se stalo mým okamžitým favoritem a z počátku to bylo jedno z mála alb, které jsem od nich dokázal vstřebat. Nejspíše za to mohly poměrně lehce stravitelné melodie, ovšem patřičně okořeněné řízným kytarovým zvukem, a také několik výborných klipů, které jsem znal již od dřívějška. Právě díky nim už pro mě Freddie bude navždycky Freddie s knírkem.
Queen 80. let jsou podle mého názoru od The Works prototypem stadionové kapely a ani zde tedy nesmějí chybět nějaké ty nadupané hitové fláky, které by dokázaly spolehlivě rozpálit masy v hledišti. Hardrocková Hammer To Fall a popem říznutá Radio Gaga do téhle kapitoly spadají naprosto nepochybně. Někde na hraně se nachází rádiová ujetost I Want To Break Free (mimochodem v klipu mě vždycky nejvíc dostával podupávající Taylor) a také pompézně laděná It´s a Hard Life. Tyto skladby mě chytly už od prvního poslechu a baví mě dodnes, až později jsem přišel na chuť i jemnějším skladbám jako Keep Passing the Open Windows a Is This the World We Created...? (docela se mi líbí i verze z Kloboučku). Tear It Up, Man On The Prowl a Machines (Back to Humans) mi přijdou jako takový povinný standard - i když třeba poslouchat Freddieho, kterak se ve druhé jmenované snaží zpívat po elvisovsku, je rozhodně nevšední zážitek.
Za těch pár let co Queen poslouchám už jsem si v jejich diskografii našel i jiné favority, ale The Works jsou pro mě zatím poměrně spolehlivým záchytným bodem v jinak pro Queen ošidných 80. letech. Hodnotil bych jej asi jako nejkvalitnější počin kapely z tohoto období, zastiňující jak A Kind of Magic, tak The Miracle.
reagovat
@ 16.07.2010 20:50:18
Z 80's se mi od Queen vždycky nejvíc líbila deska The Game. Hot Space jsem nepobral, The Works mě nebavilo a dál už jsem to nesledoval - ty hlavní hitovky z dalších desek mě stejně po Freddieho smrti pronásledovaly na každém kroku. Bylo to několik let pekla - kam jste se hnuli, vyskočil na vás mrtvý Freddie. Freddyho Kruegera mám mnohem radši, i když ten si na zpívání moc nepotrpěl. :-)
vmagistr @ 16.07.2010 21:36:03
Kotelník Freddy měl úplně jiný přednosti, to je pravda :)
Jinak The Game mám taky vcelku rád, ale Works hodnotím o kousek výš - přelom 70. a 80. let mi u Queen přijde až moc vyměklý (hlavně teda Hot Space, ale na The Game to v některých skladbách slyším taky)
martin69 @ 17.07.2010 06:26:46
The Works mám společně s A Kind Of Magic z '80 nejraději . Občas vynechávám hodně ohranou Radio GaGa . Zbytek alba je velmi dobrá hudba z tolik kritizovaných osmdesátých let . Dodnes mě mrzí a do konce života bude mrzet že jsem je propásl v Budapešti . Výborné video nenahradí zážitek vidět Queen na živo .
vmagistr @ 17.07.2010 08:10:05
Já jsem se s koncerty Queen jako ročník 1988 bohužel minul :( zkrátka jedna z mnoha kapel, která mi nebyla (a už nikdy nebude) naživo dopřána - o to víc si ale vážím těch kapel, které svoji káru ještě pořád táhnou dál - třeba UFO, KISS nebo Deep Purple.
Filozof @ 18.07.2010 07:42:28
Tohle je jediná deska, kterou jsem od Queenů měl jako LP. Měla výborný zvuk (proti tehdejší produkci u nás) a chytlavé skladby, byť pro mne někdy trohcu laciné.
((Nedávno jsem zjistil, že s trochu změněným obalem vyšla v ČSSR i licenční verze téhle desky, která má o kus horší zvuk a zmršený obal - tak o té nepíšu - měl jsem originál.))
Pak jsem poznal tvorbu 1973-1978 a ta mne chytla daleko víc a pak i tvorbu 1980-1992 a zjistil jsem, že The Works je asi jediné, co se ještě z té doby dá poslouchat.
vmagistr @ 18.07.2010 08:07:00
Filozof: ani Innuendo Tě pak už nechytlo?
moonySK @ 19.07.2010 10:08:36
Ja som pri Queene nejak nemusel práve Works, The Game, Flash a tie "osemdesiate roky" u nich. Možno pre to, že som išiel od debutu cez A Night at the Opera atď. U Queen som skončil pri Live Killers, po tom ma nechytali tie "diskotekové hitovky" ako Radio Gaga, I Want to Break Free. Na mňa moc elektroniky a synťákov až po Innuendo. Pre mňa je ich najlepší album Sheer Heart Attack.
Petr Gratias @ 18.12.2011 17:02:09
Radio Ga Ga to je pro mě neposlouchatelná podbízivá elektronická záležitost tolik typická pro osmdesátá léta....
Samozřejmě dokonalý zvuk, profesionální výkony, pěvecky suverénní.... ale hluboce prokalkulované na efekt a také jsem byl hluboce zklamán z toho jak změnili vizáž a proměnili se v uhlazené seladony.
Tohle myslím bylo zbytečné, ale zase jim někdo našeptával, že trendové bude shodit vlasy, obout kecky a vypadat mladě (jako Elán)... tohle jsou postřehy, které nemají s hudbou nic společného, ale Queen osmdesátých let to byla "zrada" rockové tváře kapely... alespoň tak jsem to cítil a cítím dodnes já.
gunslinger @ 18.12.2011 17:22:58
Petr Gratias tak to sme dvaja
Petr Gratias @ 19.12.2011 14:51:17
Zdravím, Gunslingere....
díky.
Už jsem očekával lavinu nevole ortodoxních queenistů.
Queen sa oproti predošlému discoalbumu Hot space značne zlepšili.To sa nedá uprieť.Úvodná rádiohitovka Radio ga-ga je už dnes taká opršaná,ale vtedy v roku 1984 sa mi celkom páčila.Nahral som si ju z rakúskej hitparády a dosť často som ju počúval.Vtedy bola taká doba,boli sme za železnou oponou a dosť nekriticky sme brali všetko zo západu.Malo to pre nás akúsi príchuť slobody.Nasledujúca hardrocková Tear it up -tak takýto Queen sa mi páči!Its a hard life -typický Mercuryho skladateľský rukopis,celkom príjemná skladba iba videoklip je až príliš "prečačkaný" a gýčový.Freddie v smiešnom červenom kostýme vyzerá ako kohút.Na môj vkus príliš teatrálne.Ďalšia notoricky známa hitovka I want to break free,ktorú aj vtedajšie československé rádiá hrávali doslova do zblbnutia.Keep passing the open windows tiež stojí za zmienku a to najmä výborný Mercuryho text.Predposlednú pecku Hammer to fall tiež netreba nejako zvlášť predstavovať.Queen hrajú to,čo im najviac sedí,čo je pre nich prirodzené.Záverečná trochu smutná a hĺbavá Is this the world we created? núti k zamysleniu.Queen nahrali celkom dobrú platňu a aspon čiastočne sa rehabilitovali za predošlý lapsus Hot space.Zaslúžené tri hviezdičky.
reagovat
Komerční a popové album ? To ano. Ale kvůli tomu není špatné. Radio Ga Ga, byť je ohraná, je pěkná a naživo, např. při Magic Tour báječně šlape. Hammer To Fall je krásný rock, It´s A Hard Life je pro mě nejhezčí věcí na albu. Závěr je velmi dojemný - Is This The World We Created. Živá verze o fous lepší. Není zde pro mne vyloženě špatné písničky, snad jen Machines mě nikdy moc nechytala, proto dávám 5 hvězdiček, ale album samo o sobě v kontextu Queen jako celku určitě zas tak dobré a výjimečné není.
reagovat
Machines. To je pro mě skladba téhle desky a nejvíc nedoceněná skladba od Queen. Je to sice podložené nějakým tím synťákem, který tomu dodávat patřičnou elektro příchuť a tudíž je to načuchlé 80. až běda, ale tuhle skladbu prostě hodně můžu a ten technický podklad jen podtrhuje robotický odér téhle skladby. Moc dobrá věc.
Jinak je The Works taková popárna ušitá v královském stylu a kromě klasických rádiových hitovek, které zná snad každý (Radio Ga Ga, I Want to Break Free) tu můžeme nalézt i ostřejší záležitosti např. Hammer to Fall, Tear It Up, i když syrový rock v nich nehledejte.
Moc nemusím závěrečnou Is This The World We Created, která je sice hudebně jemná, tklivá, citovka, ale já tyhle "politické" motivy v rocku příliš nevítám. Přeci jenom stále vyznávám: sex, drugs & rock n roll
Popaři by jistě dali víc, ale já zůstávám při zemi. Dobrá deska to jistě je, tudíž ***
reagovat
Snad skoro každý tady začínal na Queen ne? Já teda jo a v té době to byla taky nejtvrdší kapela, kterou jsem snesl. Tehdy jsem ještě nehrál ani na kytaru, takže jsem dával přednost spíše jejich popové stránce. Myslím si že vrchol jejich poprockové tvorby je právě the Works. Taky nějakou dobu u mě vyhrávala i před staršími deskami. Rádio jsem nikdy moc neposlouchal, takže hity jsem neměl zas tolik "vodrhnuté" a miloval jsem především It’s A Hard Life.
Deska mi přijde velmi vyrovnaná i zároveň pestrá a jsou zde základní prvky Queen 80.let-vyřvávačka, kytarovka, disko-hitovka, opera, balada, rock&roll...Nic co by nemělo chybět fanouškovi Queen této dekády. Ale člověk znající předešlá alba ví, že umějí víc.
U mě, jako celek, je na prvním místě z těchto let (jediná trojice skladeb z a kind of magic může obstát před staršími deskami), ale na pořádné dílo si museli hoši počkat ještě 7 let
reagovat
hejkal @ 13.08.2007 08:46:54
Ja teda nie. A vlastne som sa k nim prepracoval až tak pred mesiacom (zakúpil som prvé dva albumy), pretože mne sakra lezú ich rádiové skladby na nervy. Tento blok odbúravam postupne :).
miguel7 @ 15.08.2007 19:19:26
A jak se to libi zatim? Já jsem zareagoval, že pár lidí co napsalo recenze na Queen, že na nich začínali a dostali se tak k rocku, přesně jako já.
Tak šťastné poslouchání přeji
hejkal @ 13.08.2007 11:49:03
Dík. Najviac sa mi páči jednotka. Dvojka podľa mňa už je typickým Queenovským albumom. Je to dobré, ale rozhodne som príliš ovplyvnený minulosťou a potrvá to, kým si to budem púšťať pre potešenie.
- hodnoceno 1x
- hodnoceno 3x
- hodnoceno 4x
- hodnoceno 2x
- hodnoceno 2x
- hodnoceno 0x