Queen - Innuendo (1991)

15.10.2017 oř | #

Kdo z nás věřících Queenovských starochů na sklonku osmdesátých let doufal, že se kapela povede rozloučit v tak velkém stylu, jaký předvedla prostřednictvím své poslední kolekce Innuendo? Hm, asi jen hrstka. Nebýt jí, měli bychom kapelu zafixovanou jako spolek výborných stratégů, kteří v sedmdesátých letech tvořili jednu z etap v dějinách progresivní hudby a v další periodě totálně podlehli trendu a přetransformovali se na továrnu disco hitů.

Ne, Innuendo není žádný návrat k podstatě hudby Queen, ani k jejich art poloze. Je jen a to slovo JEN je velice podstatné, o uvědomnění si vlastní sounáležitosti s důležitou myšlenkou ve svém záhlaví, která se obrací k postavení člověka na tomto světě. Celé toto existenčno má svůj původ v Mercuryho zdravotním stavu a neuvěřitelně pevném postoji v boji se zákeřnou chorobou. Pěvec zde podává jeden ze svých nejlepších výkonů, na němž je celá nahrávka postavena.

Najdeme tu několik skvělých hymnických čísel. Na úvod je to titulní skladba s nezaměnitelnou španělskou mezipasáží a na závěr lahůdka The Show Must Go On. Zvláštní náladu má vysoce originální tepavá I'm Going Slightly Mad, ale i povedené I Can't Live with You, procítěná balada Don't Try So Hard, úprk Ride the Wild Wind, nebo popová vzpomínka Delilah.

Mám rád Queen a mám rovněž rád Innuendo. Ne tolik jako ranné nahrávky, ale jak píšu na začátku, rozlučka je to skutečně pěkná.
reagovat

horyna @ 15.10.2017 13:02:29
Innuendo je moc krásná deska. Oceňuji, že se Freddie do její přípravy tolik ponořil a veškerou svou energii věnoval hudbě. Dobové zprávy popisovali jeho postavu jako nemocí velice zuboženou a na pokraji sil. Jako osoba byl extravagantní, dokonce velmi, ale my tady hodnotíme především hudbu a z pěveckého hlediska to byl TITÁN, který neměl sobě rovného. A jestli jsem teď svou frázi přehnal, ať. Ať si každý myslí co chce.

Odmyslím si jeho nemožné šatičky a přestrojení a v hlavě mi zní jen jeho mocný hlas s rozpětím... kolik oktáv vlastně, pět?

Petr_70 @ 16.10.2017 07:12:17
Nejsem odborník, ale dovolím si tvrdit, že o pěti oktávách hlasového rozsahu si mohl nechat jen zdát.

Hlavně v nízkých polohách dost zaostával, navíc mi jeho zpěv nepřijde ani moc zajímavý...

Pro zajímavost:
Don Van Vliet alias Captain Beefheart měl hlasový rozsah 4,5 oktávy. Byl to hodně extravagantní umělec, ale s jeho hlasovým fondem byl v jistém smyslu nepřekonatelný. :))

EasyRocker @ 16.10.2017 07:17:34
Poslední dvě řadovky jsou jediné dvě desky královny, které jsem schopen poslouchat od začátku do konce a nekroutit hlavou. Bohužel, z jejich hudby mě oslovují jen střípky. A upřímně, Freddie je jedním z důvodů, proč tomu tak je.

oř @ 16.10.2017 12:44:42
Svým způsobem je mě tě EasyRockere líto. Okrádáš se o množství výborné muziky z pera skladatelů, kterým byl propůjčen nevšední dar, psát napříč několika různými styly a pokaždé ve vysoké kvalitě.

EasyRocker @ 16.10.2017 13:15:56
oř: ano, je to tak, asi se okrádám :-) Ale ne se tím jejich mišmašem prokousat.

john l @ 17.10.2017 06:25:21
3,5 oktávy. Titulka by zasloužila důkladnější rozbor, možná celou recenzi.

oř @ 21.10.2017 06:12:44
Tak 3.5, ale pořád nechává všechny Plantovce, Byrony a Gillany kdesi v závěsu.

merhaut @ 22.10.2017 23:40:03
The Greatest Singer Ever List, According To VVN Music:

1) Mike Patton (Eb1 to E7) – 6 octaves, 1/2 note
2) Diamanda Galás (F2 to C#8) – 5 octaves, 4-1/2 notes
3) David Lee Roth (E1 to A6) – 5 octaves, 3 notes
4) Axl Rose (F1 to Bb6) – 5 octaves, 2-1/2 notes
5) Nina Hagen (G#1 to Bb6) – 5 octaves, 1 note
6) Ville Valo (C1 to C#6) – 5 octaves, 1/2 notes
7) Roger Waters (B1 to Bb6), Mariah Carey (G#2 to G7) – 4 octaves, 6-1/2 notes
8) Devin Townsend (C2 to Bb6) – 4 octaves, 5-1/2 notes
9) Paul McCartney (A1 to F6), Phil Anselmo (C#1 to Bb5) – 4 octaves, 5 notes
10) Prince (E2 to B6) – 4 octaves, 4 notes

EasyRocker @ 23.10.2017 04:53:36
Zajímavé informace, ale nej- zpěváka nedělá počet oktáv. Jako nejlepší skupinu nedělá počet odehraných akordů. To je opět holý fakt :-)

EasyRocker @ 23.10.2017 05:35:16
Ale zajímavé info, překvapil hlavně Roger Waters a Phil Anselmo :-)

PaloM @ 23.10.2017 07:30:55
No, po dlhej dobe sa tu opäť riešia chujoviny. Čo na tom záleží, koľko mal Mercury alebo iní oktáv. Queen vytvorili mnoho krásnej emotívnej hudby, rovnako ako Plant, Zeppelin, Uriah Heep a MNOHO ďalších rockových skupín.
V tabuľke je pár mien (pop), tí síce oktáv mali viac než dosť, ale čo z toho, keď do kvalitnej muziky nepriniesli skoro nič.
Od Queen mám najradšej prvých 5 CD a Innuendo.

Brano @ 23.10.2017 08:28:14
Najviac oktáv majú tí,ktorí jazdia na Oktávii >> odkaz

horyna @ 23.10.2017 08:52:25
Výčet je to zajímavý, ale že by snad někdo z pánů David Lee Roth, Axl Rose, či snad Devin Townsend stvořil kvalitativně hodnotnější muziku než pan Mercury, no... subjektivně ani náhodou :-)

PaloM @ 23.10.2017 09:03:13
Braňo :-))
horyna, súhlasím, to som mal na mysli.

EasyRocker @ 23.10.2017 10:25:09
Ano, v tom je ten krásný subjektivismus hudby. U mě je Devin deset tříd nad Queen. A holt s tím nic nenadělám...

Jarda P @ 23.10.2017 15:30:22
Kdo je Devin?

EasyRocker @ 23.10.2017 16:45:21
Jeden skvostný Kanaďan. A kdo je Brian ?:-)

northman @ 24.10.2017 05:07:34
JardaP: Devin Townsend, kanadský rockový umělec, pokud sneseš Pink Floyd střihlé metalem tak by se ti to mohlo líbit.

EasyRocker @ 24.10.2017 06:58:24
Souhlasím, vytváří skvělou hudbu, rozprostřenou mezi křehkost a monumentalitu. A navíc jeho stylový záběr je ohromný.

Petr87 @ 24.10.2017 09:21:57
Devin je hudební génius... Mám od něj doma všechny desky, a tento rok jsem jej viděl poprvé (a určitě ne naposled) naživo - opravdu velký zážitek, tedy až na místy celkem špatný zvuk. Ale pražský klub Roxy je tím pověstný...

A co se týče "Kvínů", tak jejich sedmdesátá léta jsou z mého pohledu jednoznačně nedostižná...
Z osmdesátek mne nejvíce baví asi "A Kind Of Magic" a nepopírám, že velkou zásluhu na tom má můj velice oblíbený film "Highlander"..., pak už jen něco málo z "The Miracle" - desky "The Game", "Hot Space" a "The Works" jdou dnes už úplně mimo mě a nehodlám na tom nic měnit.
Ovšem devadesátkové "Innuendo" a tklivé "Made Of Heaven", to už je zase trochu jiná káva!

Egon Dust @ 31.07.2018 19:52:26
Mna sa táto recenzia páči a plne súhlasím s autorom. Preboha tie bláboly o rozsahu. Mercuryho čaro bol v dare ako farby hlasu, tak maximálne emotívnom prejave. Jeho rozsah isto nebol malý, ale beriem, že aj napr. Axl, či David Lee Roth ukázali riadný register. Vilé Valo ťahá výšky vo falzetoch, ale na posledných albumoch dáva plnú. Keď tak zabúda sa na Rogera Daltreyho, Iana Gilana. Roger Water v jednej úrovni s mariah Carey, to si snáď robia kozy????!!! Ok, popová princezná s megazadkom beriem, ale Waters teda isto nieje o speve a rozsahu. Čarom Mercuryho je frázovanie melódie, neskutočne nádherná farba s neskutočným driveom. Jeho Všestrannosť Hard Rock - Kabaret - Rock n Roll - Pop - Soul - Funky. Nerátam sample z jeho hlasom do starej školy hip hopu , kde taktiež samplovali aj hlas aj hudbu Queenu. Bez debaty Freddieho hlas je minimálne tak atraktívny na posluch ako bol Freddie atraktívna bytosť bisexuálneho razenia. Queen bol štvorica neskutočných skladateľov a umelcov. Dokonca aj popiny z 80tých sú neskutočne kvalitné, modlím sa nech niekto dnes niečo také zloží ako Radio Gaga, nie srákoty z Expresu, či zaostalý punk, rock, stupidný pop, na maximum vypózovaný novodobý hip hop. Silnou stránkou , ktorú som akosi nepostrehol sú neskutočné texty. Show must go on, I´am going slightly mad, Innuendo, Don´t try so hard. Tá autenticita Freddieho vyrovnania sa s neodvratnou smrťou, ktorá na neho v roku 1991 už čakala vo vedľajšej izbe. Jeho kostými a extravagancia sa mi neskutočne páči. v klipoch sa občas dostali až do rozprávky. Aj ich hudba mi znela silne rozprávkou, čo určite bolo tou jedinečnou pompéznosťou. Skladba ´´Innuendo´´ je u mňa vyššie hodnotená ako neskutočná ´´Bohémska Rhapsodia´´. Sabbathovsko - zeppelinovský vstup,klasické queenovksé vokály, dynamické flamenco, takmer operno- baletná pasáž. Milujem gitarové sóla.To čo tu Steve Howe s Mayom vysypali je maximum. Dodnes neexistuje a nevidím že by najbližší rok mohla existovať konkurencia. Nádherný album.

Mohyla @ 03.09.2020 08:27:01
Je to fakt pekne urobené!

02.07.2010 vmagistr | #

Když jsem s muzikou Queen cca 5-6 let zpátky začínal, Innuendo pro mě bylo deskou dvou skladeb - Innuendo a Show Must Go On. První zmiňovaná skladba mě přitahovala svou dusivou, ale přitom pompézní atmosférou - opravdu jako by se člověk ve snu ocitl na nějakém temném cirkusovém představení. Na Show Must Go On jsem pak oceňoval její nekompromisní tah - a na kapelu proslulou pečlivě načesanou produkcí - poměrně brutální, ale geniálně jednoduchý refrén.

Za těch pár let jsem již přišel na chuť také většině ostatnch věcí na albu. Ať již se jedná o výborné vypalovačky Headlong nebo The Hitman pokračující v tradici načaté na The Works skladbou Hammer to Fall nebo o emotivně založené I´m Going Slightly Mad a Those Are The Days Of Our Lives. Melancholické pocity jsou pak vygradovány v asi nejsmutnější skladbě na albu - Don´t Try So Hard. I Can´t Live With You a Ride The Wild Wind by bez úžasného Freddieho hlasu asi nebyly nijak vyjímečnými skladbami, právě díky němu se ale stávají dalšími důležitými střípky do mozaiky tohoto skvělého alba. Několik věcí se tu bohužel dle mého názoru kapele tak úplně nepovedlo - taková Delilah mě prostě nikdy nechytla a stejně tak mi do kontextu alba nesedí až moc pozitivně laděná All God´s People.

V mém konečném hodnocení se Innuendo zastavuje těsně, ale opravdu těsně pod hranicí pěti hvězdiček. Je to album plné opravdu silných skladeb, ale některé jeho předchůdce mám zkrátka ještě o stupínek radši.

reagovat

PaloM @ 02.07.2010 18:19:25
Mne sa Innuendo veľmi páči, cítiť v ňom tragiku konca, čo zvýrazňujú videoklipy z albumu.

martin69 @ 02.07.2010 18:21:35
Výborná deska . Bohužel poslední . Věčná škoda že Freddie zpívá už jen tam nahoře .

miguel7 @ 02.07.2010 18:36:34
Teď mě tak napadlo, když tu byla zmínka o klipech... neví někdo jak sehnat Greatest Hits 3? Klipy...Je jen jako(aspoň co vím) na vhs, ale to mi nestačí. Měli by tam být klipy z Innuenda, tak i Made in heaven plus další úpravy a nové verze (jako na cd Gr.hits 3). Ani na netu nemohu sehnat kde stáhnout, nebo jen neumím hledat

DeaconJohn @ 02.07.2010 19:55:59
Great video hits 3 je dalším z mnoha restů Queen Productions a hity od Innuendo po současnost na DVD dosud nevyšly. V plánu je teď DVD se záznamem koncertu z Hammersmith Odeon 1975, na což se moc těším.
Nekompletní videografie v remasterované podobě je ale zásadní nedostatek, především titulní píseň z této desky a klip Slightly Mad jsou vynikající videa, nemluvě o mrazivém rozloučení These Are The Days Of Our Lives...

PaloM @ 02.07.2010 20:28:25
Koncert Hammersmith Odeon 1975 bol zohnateľný v divx aj DVD formáte - na nete :-)

PaloM @ 02.07.2010 20:31:11
Prvý a posledný link rapidshare teraz fungoval (či všetky medzi tým, neviem)... >> odkaz

DeaconJohn @ 02.07.2010 21:12:42
PaloM: To je sice pravda, jenže oficiální vydání je oficiální vydání. Zvuková i obrazová kvalita dostupných verzí je skvělá, ale určitě jde z toho dostat ještě více, nemluvě o různých bonusech atd. Faktem je, BBC broadcast Hammy 75 nezněl zrovna podle mých představ, snad bude finální verze dotaženější nepotopí v mixu basu, jak je u DVD Queen dobrým zvykem (s výjimkou Rock Montreal)

Stanley63 @ 31.07.2016 16:52:42
Musím se přiznat,že když mi kamarád před lety pustil z kazety Queen - Innuendo, tak jsem byl z toho docela paf :-) Ta skupina, která natočila tak úžasné písničky, jako třeba Radio GaGa, najednou hraje něco, co zní jako Noc v opeře II? Wow, a 5 hvězdiček, bez diskuse!

25.11.2008 Clusťa | #

Smutné, chmurné, zádumčivé, na první poslech nestravitelné, neoposlouchatelné......, takto by se dalo charakterizovat album Innuendo. A kdo by to byl řekl, že se pod krásně hravým obalem bude skrývat tolik beznaděje....... Po zhlédnutí videoklipu ke skladbě "These Are the Days Of Our Lives", jsem zůstal sedět doslova opařený. Ale dost smutku. Po průměrných osmdesátých letech v tvorbě královny , se jim tímto albem povedlo natočit progresivní skvost (dalo by se říci jedna z nejprogresivnějších desek v daném žánru). "Innuendo", "I'm Going Slightly Mad", vypalovačka "Headlong" nebo pro mne srdcová "I Can't Live With You" nebo již zmiňovaná klipovka "These Are the Days Of Our Lives" , jsou skladby jako lusk, které se snad ani nedají oposlouchat. V závěrečné "The Show Must Go On" je vyřčeno vše...... "Šou musí pokračovat", ale bez Freddieho to prostě nejde.......
reagovat

PaloM @ 25.11.2008 14:53:46
Je to naozaj pekné album, ale s progresívnosťou a nestráviteľnosťou na prvý posluch by som to nepreháňal.

Clusťa @ 25.11.2008 15:59:11
Ono je to poměrně relativní... U mě tak, u tebe onak :o)) Ale hlavní je, že se nám ta nahrávka oběma líbí :o))

08.04.2008 Brano | #

Queen sa na tejto platni vypäli skutočne k vrcholnému výkonu!Titulná skladba Innuendo debutovala vo februári 1991 na prvom ! mieste britskej hitparády.Pamätám si na veľmi pekný videoklip a v strednej časti doslova exceluje svojimi "španielskymi" rytmami gitarový virtuóz Steve Howe zo skupiny Yes a na záver sa opäť privalí hardrocková smršť.To je paráda!Táto skladba je pre mňa neopočúvateľná a mám ju rovnako rád ,ako Bohemian rhapsody.Druhá skladba je tiež vynikajúca so zaujímavým motívom,mimochodom bola veľmi populárna v Hongkongu,kde obsadila prvé miesto tamojšej hitparády.A tretia pecka Headlong,tú tiež netreba nejako zvlášť predstavovať.Freddie Mercury na tomto albume podal mimoriadny hlasový výkon za ktorý si zaslúži uznanie.Bol to pán spevák s mimoriadnym hlasovým rozsahom...škoda ho.Aj v skladbe Don´t try so hard spieva ako o život takým zvláštnym vypätým vokálom až z toho mrazí.Bohužial na tomto albume sú aj trochu slabé miesta,spomeniem Taylorovu Ride the wild wind -opäť automobilová a pretekárska téma,už je to dosť ošúchané,"mňaukacia" Delilah ma tiež nejako moc nenadchla a tiež All Gods people nepatrí medzi moje obľúbené skladby.Smutný album končí famóznou Show must go on skutočne vo veľkom štýle.Veľmi kvalitná platňa a zároveň dôstojná rozlúčka Freddie Mercuryho a skupiny Queen s fanúšikmi.
reagovat

17.03.2008 Mr.Black | #

Queen v období '90 -'91 nahrávali doslova o život a důkazem je geniální nahrávka Innuendo, kde Freddie zpívá jako bůh, opravdu, vrátil se mu starý skvělý hlas, který odložil někdy začátkem 80.let...

V době Innuendo jam sessions nahráli Queen tolik materiálu, že naplnili o pár let později ještě půlku "rozlučkové" desky Made In Heaven.

Skladba Innuendo je fantastická. Ta španělská melodika a akustický prostředek, přecházející v hardrockový nářez je prostě nenapodobitelný. Tohle uměli jen Queen.

Dva tvrdé rockové nářezy jsou Headlong (s hitovými ambicemi) a Hitman (Mayova kytarová zběsilost, při které mě běhá mráz po zádech).

Mám moc rád All God´s People, ani nevím proč. Trošku mi připomíná Let Me Live z Made In Heaven, kterou mám ještě radši.

Kdyby místo skladeb Delilah a Bijou na album zařadili Mayovy sólovky ze stejného období Last Horizon a Too Much Love Will Kill You, nebylo by albu co vytknout.

The Show Must Go On má neskutečně silný vokál. Je to hrozně ohraná skladba z komerčních rádií, ale pořád se mi líbí.

Tahle deska je klenot. (Bijou) Je to, jak by Cimrman řekl, taková pěkná tečka za tím naším případem. Vše, co tuto desku následuje je již nepodstatné.
reagovat

Mr.Black @ 17.03.2008 21:57:34
Zapoměl jsem ještě zmínit grafické provedení přebalu desky, které je velice originální a zdařilé. Zaslouží si ještě jednu hvězdičku ke konečnému výsledku ******

14.02.2008 Petrucci | #

Nádhera, Nádhera, Nádhera, Nádhera, Nádhera, Nádhera, Nádhera, Nádhera, Nádhera, Nádhera, Nádhera, Nádhera, Nádhera, Nádhera, Nádhera, Nádhera, Nádhera....
Kolikrát to potřebujete ještě slyšet? Jedno z nej, ne-li to úplně nejlepší album Queen, a už tohle samo o sobě mluví za vše. Užasná nahrávka od první do poslední sklaby, přesto, první a poslední svou kvalitou malinko vyčnívají. A.... kašlu na psaní nějaké recenze a jdu si radši znovu pustit tento skvost rockové hudby. A vy koukejte udělat to samé.
reagovat

PaloM @ 14.02.2008 18:47:31
Ja hovorím: Smutné, smutné, smutné, smutné...
je to hneď 2. originál CD Queen, čo som si kúpil
- po Noci v opere (to je moje No.1). Z toho je mi toto cd smutné, že umrel najväčší "šoumen" a ja tu tragiku jeho choroby cítim v každej pesničke Innuenda. Titulná pieseň je po Bohémskej rapsódii moja najobľúbenejšia. Ja lajdáčísko (čo nečíta poriadne booklety) som si až dnes prečítal, že sólo na španielke hrá Howe. No a čo len trochu smrdí s Yes, tak to som na mäkko. Inak, po všetkých tých blbých radovkách (natočené po Jazz) trvalo 13 rokov, kým sa zmohli na niečo, čo sa mi páči. Len ten smútok ,Show must go on, Freddieho zlomený hlas v tomto refréne. Bohužiaľ, pre mňa Queen s náhradným spevákom značí: No Mercury - No Show.

Petrucci @ 14.02.2008 19:09:32
PaloM: Souhlasím ve všem. Právě tá nádherná melancholie, smutek, která je prostoupen celým albem a vrcholí písní The Show Must Go On se mi obrovsky líbí.

Borek @ 14.02.2008 19:47:18
Napsali jste to pěkně, Queeni ještě líp zahráli a Freddie odzpíval/odbojoval, ale PaloM - zvláštní, z možná stejného důvodu nebo pocitu, pro který nevyhledáváš Watersovo Amused, si pouštím jen výjimečně Innuendo.

09.01.2008 Jan Šimek | #

Poslední řadové album Queen v pravém slova smyslu. Obsahuje hity, které se mi zatím vůbec neohrály a jde patrně o jedny z nejlepších skladeb repertoáru Queen. Mluvím o The Show Must Go On a Innuendu. Snad nikdy mě nepřestane bavit rocková vypalovačka Headlong, snad jen Slightly Mad mne lehce omrzela. Bijou dvakrát nemusím, myslím že vinylová zkrácená verze by bohatě postačila, ale zase nedává tolik prostoru Brianově nádherné kytaře. Za vrchol alba považuji Rogerovu skladbu These Are The Days Of Our Lives. Freddieho slova v ní "I Still Love You" coby rozloučení jsou až smutně reálná a pravdivá. Klip k této baladě je velmi smutný.
reagovat

31.08.2007 kneekal | #

Nevím jak to bylo na přelomu 80. a 90. let, ale po ušmudlané Miracle se muselo Innuendo jevit jako naprosto nečekaný počin. Ony celé 80. jsou pro mě u Queen vcelku průměr, ale s novým desetiletím je vše špatné odpuštěno.

Innuendo je prostě deska, která dovede chytnout za srdce, hrábnout do duše... Když hřmí titulní skladba, tak mi vždycky běhá mráz po zádech a stejně tomu je i u závěrečné Show Must Go On se zdrcujícím závěrem, která by jistě donutila k slzám i takového drsňáka, jako je Chuck Norris.

Na Innuendu je hodně skladeb, které mám rád, ale zmíním hlavně našláplou vypalovačku Headlong, skeptickou Don't Try So Hard a nebo velmi solidní tvrďárnu The Hitman.

Žel i chybky se najdou a tituly jako Delilah popř. tradiční Taylorova šílenost Ride the Wild Wind mi zrovna pod nos moc nejdou, ale i přes ně považuji Innuendo za více než důstojnou tečku za působením skupiny Queen ve své klasické sestavě. Z desek vydaných v 80. a 90. letech patří s The Game suverénně k tomu nejlepšímu.

Trošku slabší ****.
reagovat

PaloM @ 14.02.2008 19:02:46
Kneekal, na prelome 80. - 90. rokov bola pre mňa vtedajšia rocková hudba mŕtva, okrem Metaliky som v tomto žánre veľa nevnímal (je fakt, že na tieto dekády som sa veľmi nikdy nezameriaval, doslova metalové skupiny z tej doby som začal objavovať cca pred 5 rokmi). Keď umrel Mercury, zdá sa mi, že Innuendo bolo vtedy príliš preceňované - ako vždy, keď je neaký výtvor posledný. V tomoto prípade však (a hlavne s odstupom času) sa však ukazuje, že toto album je výborné, "aj napriek Freddieho smrti" (sorry, trochu morbídne). Kneekal, ale na Delilah mi "nešahej", tú mám veľmi rád. Po predošlých plnesračkových platniach dovoľ Kráľovnej aspoň tento popový roztomilý prešľap.

26.07.2007 miguel7 | #

Tak tohle album je bomba. Je to ten typ na víc poslechů. Klasické, bohaté, různorodé album skupiny.
Po prvním poslechu je docela obtížné se v něm orientovat a až po několikátém poslechu se začnou z něj vyloupávat jednotlivé poklady a je jich tu požehnaně. I když vyloženě slabá místa nemá, je tu pár klopítnutí.
Úvod je bombastický a klasický queen-bomba song s různými přechody, změnami, bohatými aranžemi a pořád drží jako celek. Tak trochu tou strukturou připomíná bohemian, i když o operu se zde nejedná, ale o pořádně depresivní a monstrózní úvod, pak perfektní španěla, titánovské chóry a nářez a nakonec zpět k úvodním melodiím.
Im going slightly... škoda že nerozumím textu, ale i tak chytlavá, zas neveselá skladba
Headlong je klasická mayovka, který se také na tomto albu předvádí a to hned v několika písních. Tahle výborně šlape a rytmus jede jak po másle
i cant live...i když se pod všemi písněmi podepisují všichni, jde poznat kdo byl vůdčím v této písni, a zdá se i na celém albu. Tohle je výborná kytarová hymnická píseň.
Žeby teď něco veselého? Dont try so hard má tak perfektně melancholickej refrén, že mě až chvílemi zamrazí
Ride the wild wind uzavírá první polovinu, která kdyby vyšla osamoceně, byla by mojí nejoblíbenější deskou. Je to Qínovský nářez tahle šestka a tahle šlapavá pecka běží jak o závod, a to doslova.
All gods people je pro mě jedno ze dvou slabších chvilek. Prostě jen samé chóry a řvaní a nic co by mě chytlo
These are the days je nádherný ploužáček čtyř tatíků před pajdou. Klip je teda něco. poslední klip a k tomu mercury tady nijak neskrývá jak na tom je-smutné :(
Druhá slabší chvilka v podobě delilah
Hitman všechno spraví! To je nářez a bomba a mazec atd. jako by jim bylo zas dvacepět
Bijou. Tak tohle je přenádherné kytarové kouzlení podmalované klávesy
A závěr je teda grandiózní a netřeba představovat.
Celý dojem z desky je pochmurný, depresivní a nijak vyměklý. Naopak po těch 80. letech popu a popu a zas popu přišel pořádný nářez, který tehdy snad od nich nikdo nečekal. Miluji tohle album. Různobarevné, ale drží jako celek.
reagovat

Dutch @ 26.07.2007 14:18:48
Ano nádherné album. Moje první nahrávka od Queenů, kterou jsem si pořídil, já tuto perličku pavažuji za nejhlubší a nejsmutnější od tohoto čtyřlístku. Takové úplně jiné než jejich věci ze sedmdesátek o kterých i Fredie mluvil jako o žiletkách na jedno použití. Při poslechu člověk cítí, že to již není ten Fredie, ale člověk, který má velké problémy, prý ho na nahrávání vozili z nemocnice a pak zase zpět do onoho bíleho domu. Album vyšlo v únoru a Fredie odchází do nebe zanedlouho, už v listopadu. Tečka za jedinečnou kapelou je učiněna. A já ležím se sluchátkama na stráni, kousek od rodného domu a čekám co bude následovat. ... I’m Going Slightly Mad

Oliver @ 24.07.2010 12:09:02
Tohle Album bylo točeno před smrtí Freddieho.

Aktivní Roky: 1990 - 1991
Místo natáčení: Londýn

1)Innuendo (Toje parádní skladba akorát bez Freddieho
--------------------------------------------------
2)Im Going Slinghty Mad (Tohle je docela srandovní písen která byla natočena kolem února 1991
-------------------------------------------------------
Nejvíc si myslím že je smutná skladba Bijou.
Nebo These Are The Our Days.

DeaconJohn @ 24.07.2010 13:46:13
Innuendo bez Freddieho? IGSM natočeno v únoru? Myslím, že ne...
Rád bych admina upozornil, že tento spamer řádil před několika týdny na queen.musichall.cz, takže pokud tu nechceme mít desítky podobných reakcí pod alby Queen, doporučuji udělat krátký proces.

Innuendo (1991) @ 24.07.2010 14:03:51
Potřebal bych se zeptat na jednu věc

Jestli existuje i skladba Robbery.
Vydel sem to na Youtube.
Vycetl sem si ze byla točena 23.11.1990 v Londýně.
A ze je v nejake verzi alba Innuenda.
Napriklad skladba byla vytvorena ze starych klipu.
Mozna to byla zkouska alba Innuenda.
Natacelito hned pred skladbou Headlong.
Tak poradte jestli to byla zkouska nebo fakt ta skladba je v Innuendo.Dekuji

nowhere_man @ 24.07.2010 15:50:50
Ako správne podotkol DeaconJohn: ani ja nemôžem uveriť, že niekto napíše, že skladba Innuendo je bez Freddieho. Čo je veľa, to je moc.

merhaut @ 24.07.2010 17:06:27
Si nějak blbeček dělá prdel...

merhaut @ 24.07.2010 17:08:10
nějakej (automat nemá rád slang)

miguel7 @ 24.07.2010 17:16:41
Vím že nejsem žádný "Šejkspír" a ani gramatiku neovládám, ale tohle snad ani nemůže být čech a o Queen slyšel jen z doslechu..co je to za člověka? Nebo je to sranda? ...a to jsem si myslel že mám smysl pro humor:) Ten samý je jistě pod A Day at the Races, Made in Heaven a Queen 1 že? :)no fuj...

Oliver @ 24.07.2010 18:10:55
Freddie Mercury (*5.9.1946-24.11.1991)
-----------------------------------------------------------------
Poslední skladba The Show Must To Gon byla natočena v Dubnu 1991.Vy to asi nevíte protože ste hloupý.
Narozdíl od vás si to hledám na internetu.
Pokud máte bohemskou rhapsody jednoho života.
Tak můžete všechno vědět o natáčení.
Mám i doma DVD (Queen Dokumentarní film).
V bohemske rhapsody jednoho zivota.
Sou i fotky focene 15.11.1991 před domem Freddieho.
Ještě i záběry z pohřbu.Nikomu nereknu tu stranku.
Hledejte si sami.Jeto na Google ale nereknu vam nazev.Pak my píšete že su blbec.Nemáte bohemskou rhapsodii jednoho života.
Když ji máte tak můžete všechno vědět.

DeaconJohn @ 24.07.2010 20:07:55
Tak a teď se jasně prozradil, je to opravdu ten provokatér, o kterém jsem mluvil. Na Královské legendě stihnul zaneřádit pár témat, začal s tím tady od příspěvku č. 49 >> odkaz . Pak to gradovalo, až mu admin musel zrušit účet, aby byl pokoj. Kéž by to šlo i tady, je to zkrátka nějaký znuděný ubožák, který nemá koho otravovat.