Deep Purple - Deep Purple (1969)

29.10.2020 stejk | #

Po poslechu té trojky mě to napadlo, že bych ochutnal i první dvě alba. Po jejich poslechu / ještě se dohrává Taliesyn / mohu jen říct, že mi na nich trochu vadí ty covery od Beatles a Hendrixe...proto i nadále tu trojku z předgilanovské doby budu preferovat a už teď se těším na opětovné poslouchání.
reagovat

Mirek Kostlivý @ 04.11.2020 17:07:52
Až si vychutnáš tohle album, tak doporučuji k poslechu alba vyhozených členů Deep Purple - baskytaristy Nicka Simpera (založil Warhorse) a zpěváka Roda Evanse (založil Captain Beyond).
Obě kapely jsou nedoceněné, ale hudebně je pokládám za rovnocenné této desce.

bullb @ 06.11.2020 08:15:26
Mirek Kostlivý: Chápem, kedysi fenomén Deep Purple pre nás znamenal útek a únik do iného sveta.
Nesmieme zabudnúť (ak sa nemýlim, nech ma niekto opraví), že Rod Evans zneužil meno Deep Purple a v USA koncertoval so spoluhráčmi (asi Steppenwolf) ako "tí správni Deep Purple". Bol z toho súd a vyšiel z toho dosť zle.
Mimochodom:
Áno, veľa kapiel a interpretov vtedy kašlalo na nejaké autorské práva. Možno taký známy prípad: Led Zeppelin. Otázkou je, konkrétne v prípade Zeppelin, či by boli zažalovaní, ak by Page a spol. neboli úspešní.

A čo na to Kája Gott a Hanička a Helenka ?
A Jan Tleskač ?

PaloM @ 06.11.2020 08:52:19
Téma plagiátorstva v hudbe (myslím prevzatie časti skladieb bez priznania autorstva) mi pripadá, že sa vyťahuje cez uhorkovú sezónu. Nezaujímavé.
Inak toto od stejka vôbec nie je recenzia. Úplne by stačilo v rekacii. Čudujem sa, že to tu ešte je.
A covery Párplov sú nádherné.

northman @ 06.11.2020 09:48:26
bulb, zdravím, dost dobře nechápu význam jména Jan Tleskač. Jan Tleskač sestrojil kolo, které mohlo létat ve Foglarově knížce Záhada hlavolamu, Kája, Hanka i Helenka mají určitý vztah k pop music, ale Jan Tleskač, možná znáš nějakého jiného. Existuje skupina tohoto jména, ale nejsem si jistý.

bullb @ 06.11.2020 10:43:55
northam: Nenormálna doba. Zelený raoul ti odpovie: (komiks v týždenníku Reflex, ktorý kupujem od 1990).
Absurdita ide niekedy až za hranicu, ale Jan Tleskač má veľa otázok, na ktoré nie sú odpovede...
PaloM to pochopil, asi ...

K hudbe: Z psej povinnosti som analyzoval prvé 3 platne Deep Purple. Kedysi. Dnes mi k životu nechýbajú.
Mám rád veci, ktoré sa prezentujú na tomto fóre, napríklad snáď po 15-ty krát beží Spock's Beard V tuším z roku 2000.

S úsmevom: všetko dobré.

25.07.2019 horyna | #

Staří Deep Purple na Progboardu zřejmě moc nefrčí. Poslední recenze je stará přes osm let, což vysvětluje určitý pocit tmářství v přístupu k období s Rodem Evansem za mikrofonem. Osobně poslouchám párpl snad sto let (no dobře, tolik to nebude), od desky In Rock po tu vždy poslední. Kompletně celou studiovou tvorbu, kterou vnímám v 90% za pět hvězd. Hold velmi oblíbená kapela bez slabé desky - soudím já. Nikdy mě ale nenapadlo, zkoumat TO, co bylo pře Gillanem. Už kdysi dávno jsem si první trojici testnul (Concerto nad vůbec) abych se ujistil, že tudy naše společná cesta nepovede.

Jenže. Jak se člověk čím dál víc šťourá v hudebním pravěku, chtě nechtě musí na dvojici Evans/Simper narazit. Ať už na Evansovi výborné Captain Beyond, nebo ještě lepší Simperovi Warhorse. Pak si automaticky kladete otázku, proč vlastně stále ty první párpl přehlížíte. Jasně, jste zvyklí na nějaký standard a kvalitu hudební produkce, kterou do uší pouštíte. Zvuk, ani hudba na Shades... a Book... není úplně nejsofistikovanější a světoborná, ale dá se o tom polemizovat a řada lidí může mít názor opačný. Ale pak je tady ještě deska stejnojmenná z roku 69, kterou jsem po krátkém testu nedávno a bez otálení pořídil. A to je masox značky DP toho nejhrubšího zrna.

V mnoha ohledech mi připomíná právě In Rock. Svou neučesanou syrovostí, energií, strhujícím feelingem, do hry častěji vstupujícím Blackmorem (i když Lord si stále krade hlavní slovo)-jehož kytara pomalu doznává vůdčí role.

Na solidní nástup Paicových zvonivých bicí v Chasing Shadows, navazuje bezesporu vrcholná skladba desky nazvaná Blind. Znepokojivá temná aura tu působí strašidelně a zároveň velmi přitažlivě. V písni je cítit zvláštní napětí a slyšet výborné harmonické výměny. Evans zpívá jako král. Zkrátka klenot. Pokračuje se pomaloučkým cover-klenotem Lalena, kterému velí Lordovi hammondy. Po souhře zvuků ve Fault Line, dostáváme pořádnou jízdu made in párpl s názvem The Painter. Tady se v plné polní blýskne Ritchie a pěkně šlapající rytmika. Pohodičku Why Didn't Rosemary? (na poměry D. P. zajímavý pokus), střídá energická pecka Bird Has Flown-další vysoce originální píseň. Konec zařídí dlouhatánská symfo věc April.

Už je to ten čistokrevný hard-rock s jasnou vizí. Žádné bezduché šmrdlání a okleštěná belhající se stařenka nápaditost. Jestli je In Rock (a další desky) párplovským Everestem, stojí tahle třetí studiovka těsně pod zasněženou střechou světa.

Těžko spekulovat, jak by zněl In Rock v této sestavě, možná jinak, možná hodně podobně a možná by taky vůbec nevznikl. Na tom nesejde.
Á propos ten Boschův výjev na obalu stejně nemá chybu.


reagovat

pinkman @ 25.07.2019 09:13:47
Ty seš blázen horyno, hrneš to jak buldozer. Deep Purple bez Iana Gillana, i ve formátu desky Slaves and Masters, jsou námětem k rozsáhlejší debatě. My, co jsme s jejich hudbou vyrůstali a dospívali to vidíme z jiného úhlu, než dnešní generace. Ti jdou na jejich koncert, pak si stáhnou Machine Head a jsou spokojení, protože tam mají Smoke. Pro mé vrstevníky znamenali Deep Purple společně s Led Zeppelin všechno. Tehdy to byl vrchol hard rocku. Nic tvrdšího a razantnějšího neexistovalo. Kdo to nezažil, těžko pochopí. A kdo nejel v dp byl masochista a cítil opovržení davu. Časem se podřídili všichni, ať tlakem, nebo vlastní silou.

Co to znamená. Deep Purple jsme uznávali hned od začátku, o nějakém Gillanovi jsme neměli ani páru a Rod Evans zpíval dobře. Když z kapely odešel a přišel Gillan, moc jsme mu nevěřili. Mladá mínička co se vytahuje. Ale In Rock nás uzemnil. Nikdo už ani nekvákl. Najednou existoval jen Gillan. V tom smyslu je mě Roda líto. Tady mu to zpívalo bravurně. A je dobře, že s kapitánem pokračoval.

Chápu, že se nedodí dát plný počet hvězdiček v kontextu kompletní tvorby Deep Purple. Ale v sumáru toho, co vzniklo v roce 1969, se o provinění proti bontonu nejedná.

bullb @ 25.07.2019 09:38:39
pinkman: podpisujem sa. Súhlas.
DP boli vo vtedajších časoch úplný fenomén. Verím, že mladšia generácia to nemôže pochopiť.
Z môjho pohľadu (a z mojich uší) sa mi DP prejedli. Celkom rád sa nechávam unášať hudbou 21. storočia. A som rád, keď počujem aspoň niečo novátorské, lebo je to ťažké. Všetko sa opakuje, lebo stupnica má 8 tónov. U mňa platí: čo sa vytvorilo v 60-tych a 70-tych rokoch, to sa nemôže zopakovať, maximálne modifikovať.
S úctou k D.P.

pinkman @ 25.07.2019 09:49:06
bullb+zbytek osazenstva. Deep Purple se podařilo výborně oživit dosavadní arzenál s příchodem Steve Morse. Začali hrát a znít jinak. Nazval bych to modernou rockového střihu. Blackmoreho revoluční vyhrávky ze sedmdesátých a osmdesátých let by dnes zněli trapně a omšele. Nový impulz jim vlastně spadl do klína skrz Ritchieho problematické manýry sám. Morse oživil sound a konečně spojil kluky v jednu fungující rodinu. Dobrá nálada uvnitř kapely je potřeba. S Ritchiem nic takového dlouho nefungovalo.

lover-of-music @ 25.07.2019 10:24:50
pinkman, bullb: Vlastně máte pravdu. Nevím, jak je to u jiných mých věkově příbuzných, ale za sebe hovořím, že já holt nejsem "postižen" tím prevítem zvaným nostalgie. Tím pádem Deep Purple pro mě neznamenají vůbec nic. Stejně jako Black Sabbath, a další jejich deriváty. Prostě strašná nuda. U Zeppelínů bych trochu přibrzdil, protože jejich IV se mi opravdu líbí, ale to je tak všechno.

Yes, Genesis, King Crimson, Jethro Tull, The Who, Moody Blues, Pink Floyd, Van Der Graaf Generator (ti mě naprosto opařili, na saxíky už jsem si jakžtakž zvykl), to jsou pro mě ty pravé hudební klenoty.

Jsem pevně přesvědčený, že kdyby nostalgie šla úplně stranou, tak desky jako In Rock, Machine Head, Led Zeppelin I, II, III, Paranoid, a další, nedosáhnou tak vysokého hodnocení.

yngwie3 @ 25.07.2019 10:37:00
Už dávno som nečítal takú hovädinu, ako posledný odsek príspevku lover of music ...

oř @ 25.07.2019 10:53:48
lovře vždyť tebou vyjmenované desky získali nesmrtelnost krátce po svém vydání. Tady nepotřebuješ žádnou nostalgii.

Jarda P @ 25.07.2019 10:54:52
Yngwie mě předběhl, chtěl jsem napsat to samé.

pinkman @ 25.07.2019 10:56:41
Pánové lover je mladík, tak je potřeba mu to vysvětlit, ne ho osočovat.

Jarda P @ 25.07.2019 10:58:42
Už jen kvůli opusu April bych hvězdu přidal.

yngwie3 @ 25.07.2019 11:25:08
to pinkman: Máš pravdu, je mladík ... ale s veľmi kvalitne vyvinutým zmyslom pre aroganciu, čo nám tu už nie raz predviedol ...

vmagistr @ 25.07.2019 12:30:55
Než se tu zase něco semele: Hodnoťte prosím hudbu, nikoli názory ostatních diskutujících, ačkoli se třeba s těmi vašimi neshodují.

oř @ 25.07.2019 13:28:25
vmagistr máš zbytečný strach. Jde jen o nevinné špičkování.
Tohle je ovšem zajímavá myšlenka"Těžko spekulovat, jak by zněl In Rock v této sestavě, možná jinak, možná hodně podobně a možná by taky vůbec nevznikl." Gillan s Gloverem určitě přiložili ruku k dílu. Evans by Child in Time nikdy nedal takovou fazónu jako Gill. Proto je In Rock tak dobrý, vznikl v nové atmosféře a v nové chemii.

vmagistr @ 25.07.2019 14:12:15
oř: Raději se budu teď zbytečně strachovat, než pak krotit zlou krev jako před rokem pod Tvou recenzí na Machine Head.

Osobně si myslím, že k něčemu tak agresivnímu, čím album In Rock je, by se Deep Purple bez Gillana s Gloverem nevybičovali. Trend vytvrzování zvuku směrem k hard rocku je sice patrný už na recenzované desce, změna mezi alby Deep Purple a In Rock je ale daleko výraznější než mezi Book of Taliesyn a Deep Purple.

Hikoki777 @ 25.07.2019 16:11:14
Pinkman:S první polovinou tvé reakce naprosto souhlasím, akorát jsi pozapomněl na Black Sabbath. Ikdyž ti pro tebe přišli malinko později. Prostě svatá trojce Hard rocku.
Zbytek jde mimo mě, protože tam asi hraje roli věk. Asi jsem o o rok o dva mladší, ale pro mě začali Deep Purple až s Gillanem a deskou In Rock. To předtím sem zkusil ale opravdu nemusím.

yngwie3 @ 25.07.2019 17:38:13
to vmagistr: Ak dovolíš Vojto, mám dotazy a uvediem aj príklad ...
Citujem, "S první polovinou tvé reakce naprosto souhlasím", alebo "Yngwie mě předběhl, chtěl jsem napsat to samé", toľko citáty ... ide v tomto prípade o hodnotenie hudby alebo názoru diskutujúceho ?

Za druhé: Citujem, "Už dávno som nečítal takú hovädinu, ako posledný odsek príspevku lover of music", toľko citát ... ide aj v tomto prípade o hodnotenie hudby alebo názoru diskutujúceho ?


Lebo ... osobne nevidím medzi prvými citátmi a druhými žiaden rozdiel, všetky sú reakcie na reakciu a nie na hudbu ...
Avšak, jedny sú kladné a druhé záporné a v tom je ten problém ... kladná reakcia na reakciu je prípustná, ba možno aj žiadúca ale záporná, je neprípustná ...

Voľajako sa nám tá sloboda prejavu, jeden zo znakov demokracie, vyparuje ...

vmagistr @ 25.07.2019 18:03:28
Až se Vlado naučíš namísto konfrontačních příspěvků typu "Už dávno som nečítal takú hovädinu..." psát, že zkrátka s tím či oním názorem nesouhlasíš, bude můj příspěvek výše opravdu zbytečný. Ale dokud nedokážeš na názory, které se od těch Tvých liší, reagovat s respektem, nereaguj na ně raději vůbec.

yngwie3 @ 25.07.2019 19:03:22
to vmagistr: A toto je prípustné Vojto ??????? Ja, sa mám naučiť vyhýbať konfrontačným príspevkom ????

lover-of-music @ 08.08.2018 09:02:43
Je to tím, že se zde nachází polovina namachrovaných rockerských kapitalistů, kteří si myslí, že sežrali veškerou hudební moudrost světa.


lover-of-music @ 06.08.2018 14:34:52
Dozrát na hudbu Deep Purple ????? Je to prachobyčejný hard rock, a na ten se dozrávat nemusí. Na to stačí jen umět třást vlasatou hlavou, chlastat pivo, hrát si na drsňáka


lover-of-music @ 07.08.2018 12:40:42
yngwie3: Berete to z pohledu namachrovaného a povrchního rockera, za jakého vás považuji, a takoví "lidi" mě vážně štvou.
"Jsme ti nejtvrdší rockeři, my jsme nejlepší, my to všem nandáme, hlavně ať kytary kvílí, nic jiného nebereme. Jenom rock, rock, rock, rock, jéé bejbéé".


Vieš Ty vôbec ako to mňa, starého rockera, nefajčiara, abstinenta, pacifistu a normálneho otca od rodiny už pred dôchodkom, uráža ?
Vážne trváš na tom, že ja som ten čo sa má umravniť ?

vmagistr @ 25.07.2019 19:43:08
Ne, spousta loverových příspěvků v pořádku opravdu není. A jelikož čteš diskuse pozorně, jistě víš, že se proti takovým jeho výlevům často ohrazuji - stejně jako vůči těm Tvým.

Pokud bys měl touhu se mnou o povaze diskusních příspěvků některých místních uživatelů dále diskutovat, odpovím už raději přes mail - toto diskusní vlákno k tomu není určeno.

EasyRocker @ 26.07.2019 07:32:03
Pro mě DP taky nejsou žádným středobodem světa, mám prostě radši psychedelii, folk a blues a ten rozevlátý směr LZ, Hendrixe, Santanu. Ne, že bych si hammondovky neposlechl, ale nezasáhlo mě to zkrátka tolik. Zase jen osobní vkus a subjektivita, škoda že to tu přešlo do osobní roviny.

zdenek3 @ 26.07.2019 10:25:16
Tak jsem si s chutí přečetl další Horynovo sdělení. Uvažoval jsem nad jejím vyzněním. Nicméně musím zavdat jiným příspěvkům. I pro mne v mládí znamenaly DP středobod světa. Jistě, byly tady psychidelické počátky PF, Začínali posléze Queenn, leštili první placku LZ, Doors se hlásili ke slovu, RS a Beatles už jeli svou řádku.No co naplat DP byly ty jediní.
Jejich tři alba nelze nebrat v úvahu. Jsou zajímavá a krom předělávky Hush a Hey Joe,ale tam není až tak se nad něčím příliš opájet. Jo a ještě APRIL.
No po vzniku Mark II, tedy sestavě nám DP nejznámější a pro nás nejlepší, teprve nastal vítr do plachet. Co naplat, jsou to dodnes ty nejlepší palby od nich. Krom Smoke.... Tu nesnáším.
Pak bylo jistě mnoho dalších projektů, které byly i za 5 *****, ale žádná již nepřekonaly ty tři stěžejní. I kdyby se kdokoli zbláznil. Můžeme jmenovat skutečně dobrá alba a skladby. Ale ta komplexnost těch tří už nikdy nebyla. Takže děkujeme všem sestavám DP za jejich dlouhé počínání a kvalitní přínos do diskografie světa,ale nic naplat, zlatem září jen ty tři.

Jarda P @ 26.07.2019 10:40:06
Divím se, že všichni píšou o stěžejních třech deskách DP. Pro mě je Who Do We Think We Are na stejné úrovni. Takže pro mě 4.

EasyRocker @ 26.07.2019 10:47:43
A já jsem Coverdalo/Hughesovec, takže pro mě jsou nej tři desky z let 1974-75. Zvlášť co předvedl Bolin, to byl art-DP, a kdo to ocenil. Akorát po něm házeli nadávky a flašky. Mám rád i gillanovská alba do 73, i když ne tolik, Gillan je na mě moc pronikavý, snaží se být hlasem všude. A návratovka z r. 84 mě nebrala moc nikdy - tak za 3.

bullb @ 26.07.2019 11:17:27
Že bolo za bolševika "prepárplované", to tom niet pochýb. Kto nepotriasal hlavou na Smoke... (tiež neznášam), tak nebol frajer.
Veľmi ma teší triezvy pohľad na Deep Purple.
Pozn. u mňa je naveky len: In Rock, a Fireball.
Napriek tomu s úctou k D.P.

adam @ 26.07.2019 12:42:52
aby popularna hudba ktora o 100 rokov bude absolutne nepodstatna a zabudnuta sposobovala tolko vasni to je sila. Jak umru pamatnici umrie aj gro spomienok. Z toho co tu je o 100 rokov budu ludia poznat mozno beatles a milesa... mozno. Ale tu sa budu ludia hadat o tom kto je dolezity... Homo Insipiens

EasyRocker @ 26.07.2019 12:47:51
Na Haydna, Bacha, Mozarta a Beethovena se taky za 100 let zapomenulo? Ale názor je to zajímavý, ne že ne.

yngwie3 @ 26.07.2019 12:49:30
Čo bude o sto rokov, nám môže byť všetkým putna ... sme tu teraz a bavíme sa veciach súčasnosti a prežitej minulosti ...

dan @ 26.07.2019 16:32:08
Kdo vidí DP jako kapelu tří desek, musí mít hodně zúžené vidění. Větší blbost......nebo raděj nic.

adam @ 26.07.2019 16:52:51
Easyrocker: to je to co vravim. Vymenuj aspon 10 sucasnikov bachs, ci mozarta ci vivaldiho.... stovky su v zabudnuti

EasyRocker @ 26.07.2019 17:39:15
Zajímavá diskuse, ale spíš už do vlákna.

chimp.charlie @ 26.07.2019 18:56:07
Takže z trochu jiného soudku: Horyno, pověz mi, kdy Ty vlastně jíš, spíš, čistíš si zuby nebo se rozmnožuješ?? Vždyť Ty musíš jen poslouchat-psát-poslouchat-psát-poslouchat-psát... Ale vážně: Dík za čtivé recky, moc Tě obdivuju, že při tom množství pořád držíš laťku sakra vysoko. Tož jen tak dál a houšť! :-)

horyna @ 26.07.2019 20:34:31
chimp.charlie výborně jsi mě pobavil, za to ti ze srdce děkuji :-)
na rozmnožování už kašlu, to jsem trochu přepísk, a dál se na podobných aktivitách už nehodlám podílet:-) leda snad omylem (a to už tu několikrát vlastně bylo :-)
ostatní disciplíny zvládám hravě a jako bonus je poslech a psaní, muzika je droga jako hrom, stimul a óbr kůň. Jinak díky za podporu chlape, vážím si jí.

((ale třeba dnes, jsem na podobná alotria neměl absolutně čas a za celý den stihnul sluchovody propustit jen jednu jedinou nahrávku-Eloy-Silent... (psát nehrozilo) a řeknu ti/vám, je to poznat, je to zatraceně málo, tak trochu cítím absťák :-)

zdenek3 @ 28.07.2019 11:15:34
Po Eloy bych tedy absťák necítil. To fakt není hudba a hlavně zpěv pro mne. Ale jinak taky Horyno díky za recenze. Čtu je velmi rád.

horyna @ 29.07.2019 15:36:37
Zdeněk3: děkuji za náklonnost a s tím absťákem to nebylo ani tak myšleno k Eloy, ale jako k celeku-slyšet pouhé jedno jediné album za den je pro mne zatraceně málo:-)

Mirek Kostlivý @ 29.07.2019 16:11:45
Tak to se Horyno mýlíš, že tu prvotní DP nefrčí. Aspoň u nás - starých rockerů důchodového věku. Kdybych ale nečetl tvoji recenzi, tak bych dávno zapomněl, že jsem na těchto stránkách (vlastně jako první vůbec) recenzi na tuhle desku před dvanácti lety napsal.
A i po těch dlouhých letech bych na to svém starém komentáři neměnil ani čárku. Jinak jsem ji podobně ubral jednu hvězdu, kterou bych si schoval pro má nejoblíbenější alba "In Rock" a "Fireball".

horyna @ 29.07.2019 17:20:47
Mirku jsem rád za zdejší debatu, která se vzápětí rozjela pod touto deskou.
Já osobně jsem velmi unaven z názorů tipu Gillan, Gillan, Gillan. Z pře-adorované trojky In Rock-Firekoule-Machineovská lebeňa. Jak je příležitost zmiňuji Hughese, Stormbringer, Moorse, Bananas, dům u modrého světla... asi chápeš.
Včera jsem v autě dával Battle Rages on a byla to..., další lahoda 🍓.

stejk @ 29.10.2020 10:28:20
Vaše hodnocení mě přimělo si tu desku pustit. Byl jsem totiž stejně jako vy milovník párplů-ale až od In Rocku. Nikdy mě nenapadlo poslouchat pravěké desky před příchodem Gilana. A byla to chyba. Po 50 letech tohoto opěvování párplů / narozdíl od vás jen po Come Taste the Band/ měním postoj: tahle deska je úžasná. Díky za nasměrování do neprozkoumaných uliček hard-rocku.

Jarda P @ 29.10.2020 12:01:07
Stejku, poslechni si i první 2 alba a dojdeš ke stejnému závěru.

18.01.2011 hejkal | #

Deep Purple po tretie.

Chasing shadows je výborná vec, samozrejme, perkusie sú na prvom mieste. A Blind má krásnu atmosféru, mám dojem, že skupina skladateľsky podrástla, takže sa konečne zbavila prebytku cover verzií. Vlastne jediná prerábka je Lalena, ospalá krehká freska, ktorou sa rád kochám. Fault line je krátka a pozvoľná zvuková kulisa, nasleduje správne nabudená a drsná skladba The painter, hard rock nekompromisne vystrkuje rožky. Why didn’t Rosemary je vzácna tým, že Deep Purple seriózne hrajú svižnejšie blues. To sa im zasa až tak často nestávalo a nestáva. A ja uznanlivo kývam hlavou. A neprestávam v tom ani pri hardrockovej hitovke Bird has flown, tú som z albumu počul ako prvú a okamžite som si ju zamiloval. Deep Purple by aj bez Gillana a Glovera pravdepodobne skončili v tejto polohe (Simper a Evans to napokon potvrdili svojimi ďalšími aktivitami), čo ma teší, veď im to ide najlepšie. Na záver je tu niečo úplne iné, dvanásťminútová chvíľka klasiky od Jona Lorda, April. Je ju radosť počúvať.

Z bonusov spomeniem iba klasickú skladbu Emmaretta, ktorú si žiadny výber nedovolí opomenúť a patrí k tomu naj, čo prvá zostava pustila do éteru.

Tretí album Deep Purple uzatvára prvú etapu skupiny. A je to uzávera, aká má byť. Je pestrý, hardrockové smerovanie dáva o sebe znať a pôsobí súdržnejšie ako predchádzajúca platňa.
reagovat

gunslinger @ 19.01.2011 10:44:04
pekne napísané

Filozof @ 20.01.2011 09:16:54
Vnímám sice leccos jinak, ale souhlasím s tím, že je to moc pěkné album.

Snake @ 23.02.2015 17:40:10
Stručně, jasně, výstižně. Souhlasím ve všech bodech obžaloby a album Deep Purple odsuzuji k souhrnnému trestu čtyři hvězdičky nepodmíněně.

Mými nejoblíbenějšími kusy jsou Blind, Fault Line ( s vražedným sólem Jona Lorda ) a rozkvákaná Bird Has Flown. Škoda jen těch ořezaných obalů v edici "the original Deep Purple collection"...

06.12.2010 moonySK | #

Najlepší a posledný album prvej zostavy Deep Purple. A to jednoznačne.

Keď som prvýkrát počul tento album na dajakom ukrajinskom 2CD (kde na druhom bol Nobody´s Perfect xD), čumel som do nema a nemohol som preriecť slova.
Mňa ako bubenníka samozrejme oslovila Chasing Shadows, kde Paice nahral na 9 (!!!) stôp tomy, rototomy, perkusie atď atď. Perfektnú pieseň dokrášlujú sóla Blackmoera a Lorda. Druhá Blind je jedna z mojich najobľúbenejších vecí na albume. Vždy keď ju počujem, jej koniec (Lordov samostatný výstup - žeby náznaky Concerta?) vo mne evokuje radosť ale aj smútok zároveň. Čosi nádherné...Lalena je samozrejme perfektná prerábka Donovanovho hitu. K nej nie je čo dodať, hovorí sama za seba. Stopy kláves a bicích pustených "backwards" (keď som si to potom púštaľ normálne v mixážnom programe, bolo to zaujímavé :D) tvoria základ Fault Line a plynule naväzuje na klasickú parplofku Painter s veľmi jednoduchým textom. Potom končí prvá časť platne, a začína Why Didn´t Rosemary. Veľmi zábavná dvanástka na tému antikoncepcie v 60.rokoch len odľahčuje nádhernú atmosféru albumu. The Bird Has Flown (na singli nerozvážne odtrhnutá v polovici) je v intre veľmi nezáživná, ale to pravé orechové prichádza s Lordovym sólom, a perfektným hardrockovým gradujúcim záverom, kde skoro vytryskne sopka, a mám pocit, že keby neprestali tam, kde vtedy skončili, boli by ručičky hlasitosti v štúdiu už dávno po smrti. A posledné, veľkolepé dielo Lorda April, zatvára album a tak sa právom stáva zlatým klincom. Prvá inštrumentálna časť (ktorá mimochodom vyšla na B strane singlu z druhej zostavy Hallelujah) vyjadruje akúsi melanchóliu zo zimy - no v tom príde druhá časť, kde husľové kvarteto akoby otvára každú rastlinku, každý kvet na Zemi na jar. A tretia, spievaná a rýchlejšia časť, už iba perfektne uzatvára celý album.

Čo povedať. Nádherná rozlúčka so šesťdesiatými rokmi a hudobníkmi menom Rod Evans a Nicky Simper.
reagovat

10.02.2009 Jaromiros | #

Vždy jsem si o sobě myslel, že veškerou originální a geniální muziku mám dokonale zmapovanou, ale tady jsem dost tvrdě narazil a tupě zíral :)) nejenom na obal.(poslední část triptichu zahrada rajských potěšení od Bosche r.1504) A stejně jako u mnoha dalších alb některé songy jsem znal už dlouho z výběrovek,ale ty kmenový jako právě tady ne! Nakonec jen celý album jako takový, mi dalo asi nejvíc poznání co jsou nějací staří "Párpli" vlastně zač.
Musím říct,že tato jejich ranná muzika lahodí mým uším podstatně více než její budoucí slavnější počiny.
Něco takovýho co zní tady, je pro mě naprosto neuchopitelný, zvlášť když se ohlédnu po novodobé hudbě, prošel jsem hodně muziky, ale toto mi připadá jako četba v ultra slabikáři hudby jako takové, ano - do šedesátek jsem spíše tu a tam nahlédl ale Deep 1969 jsem nějak opomenul.
První co se mi vybaví s touto deskou je spinet,a velký obdiv toho co se s tímto instrumentem dá udělat za skvost. Dál mě napadá sound jako takový,je krásně charismatický a vznáší se v lehkém oparu nostalgie,která nahrávku jemně laská. Ta klasika je prostě vynikající.
Zvláštní - je tu slyšet snad první škrábání desky, předchůdce technik dnešních DJ (to mě hodně dostalo) a hned na to klasická šedesátková vypalovačka The Painter.Dalo by se pokračovat dál výčet superlativů je hodně dlouhý, kytary bicí, kompozice, všechno super. Zkrátka a dobře Deep kterej zbožnuju.
reagovat

pajan @ 12.02.2009 21:46:53
Moc pěkně jsi to napsal. Tohle album mám zrovna kromě dalších "Párplů" v přehrávači a pokaždé mě dostane. Nejsou tam sice tak známé fláky jako na následujících albech, ale sound je nedostižný.

19.03.2008 vmagistr | #

Deep Purple Mk.I do třetice všeho dobrého. Hned první skladba Chasing Shadows nám ale dává vědět, že tentokrát to už ale bude trošku o něčem jiném než na předchozích dvou plackách. Paice se konečně pořádně opřel do bicích a Rod Evans také hlasově poněkud přitvrdil.
Písnička Blind je pro mě poněkud zvláštní svým doprovodem připomínajícím snad spinet či co, což v kombinaci s poměrně svěžím tempem dává dohromady velmi zajímavé dílko k poslechu.
Pomalu se prokousáváme k první hitovce na albu. Lalena je už na první poslech velice chytlavou písní, možná jednou z nejlepších, co Evans s touhle kapelou nazpíval.
Fault Line a Painter mě sice až na klávesové sólo ve druhé zmíněné písni nezaujaly, vše však napravil konec desky.
Why Didn´t Rosemary už má typický párplovský zvuk, dobře známý z pozdějších desek Deep Purple In Rock, Burn či Fireball. Bird Has Flown by se svým zvikem klidně mohla objevit i na albu In Rock a April...to je počin, který by vydal na samostatnou desku - zde se Lord naprosto úžasně vytáhl a ukázal, jak moc je pro Deep Purple důležitým členem.
I když tato deska je jistě v tvorbě Deep Purple důležitým počinem, nedosahuje podle mě kvalit jejího předchůdce Book Of Taliesyn. Proto dávám "jenom" tři hvězdičky.
reagovat

23.01.2008 DeaconJohn | #

Třetí album patří rozhodně k nejlepším počinům původní sestavy. Rod Evans možná není typický rockový zpěvák, ale tím spíš zní tato deska neobvykle a originálně. Jen škoda, že je tak opomíjená, vždyť odtud je už jen krok k milníkům jako In Rock, Machine Head a Burn. Navíc obsahuje spoustu progresivních písní které připomínají již zmíněné Pink Floyd, např. Chasing Shadows, Painter a skvělá Why Didn´t Rosemary. Vrcholem desky, ne-li celé mark I, je závěrečná April - parádní opus, který dokazuje mistrovství hudebníků. Dynamika, atmosféra a jedinečnost, prostě parádní, nemám víc co dodat...
reagovat

06.10.2007 Johndensmore | #

Vynikajúci album. Záhada je ale pre mňa zvuková kvalita. Existuje množstvo hudby z roku 1969 ktorá je v krištalovej kvalite.
Bird Has Flown je ako Pink Floydacka Atom Heart Mother. Lalena, Painter, Emmareta sú skvelé skladby. Album je veľmi dobre inštrumentálne spracovaný. Hlavne klávesy Johna Lorda sú nadčasové.
reagovat

merhaut @ 06.10.2007 13:06:27
Klávesy Jona Lorda jsou výrazně inspirované Markem Steinem z Vanilla Fudge, ten stvořil o rok dříve něco nadčasového, co jiní převzali a rozvinuli, mimo Lorda a Deep Purple třebas i Ken Hensley a Uriah Heep.

Filozof @ 08.10.2007 09:17:34
Johndensmore:
Proč je zvuková kvalita záhada? Zdá se Ti špatná? Které vydání Cd máš?

11.06.2007 Mirek Kostlivý | #

Třetí stejnojmenná deska Deep Purple je jejich první deskou, jež jsem od zakladatelů čistokrevného hard rocku v životě slyšel. Z těch prvních třech desek je bezesporu nejlepší, ale že mě čekají ještě silnější kousky, tak to mě někdy na přelomu let 1970/1971 nenapadlo ani náhodou. Deska natočená začátkem roku 1969 je ještě silně poznamenaná autorským rukopisem dvou znamenitých hudebníků - zpěvákem Rodem Evansem a baskytaristou Nickem Simperem, který se asi nejsilněji projevil ve skvělé skladbě "Why didn't Rosemary?" Oba hudebníci byli vlastně už na nuceném odchodu z kapely, když v hledáčku Ritchie Blackmora byli na doporučení Johna Gustafsona a hlavně Micka Underwooda ze skupiny Quatermass bývalí spoluhráči Johna Gustafsona, a sice členové Episode Six - zpěvák Ian Gillan a baskytarista Roger Glover. Rod Evans později zakládá skupinu Captain Beyond (1972), Nick Simper kapelu Warhorse (1970) - výborné ale bohužel naprosto nedoceněné progresivní skupiny počátku 70. let.
Hned úvodní skladba desky "Chasing shadows" má nádhernou podmanivou atmosféru doprovázenou neobvyklou hrou bubeníka Paice a znějící tak, jako kdyby to odkoukal někde od domorodců z Afriky.
Lordova "Blind" je čarovná skladba doprovázena nádherně znějícím renesančním čembalem a procítěným zpěvem Roda Evanse.
Donovanova "Lalena" je jediná převzatá skladba na albu. Trochu zde vybočuje z celkového znění desky, ale určitě nikoho neurazí.
Psychedelicky znějící "Faul line", v které se prolínají monotónně znějící klávesy s baskytarou a Blackmorovým sólem, přechází bezprostředně do další skladby "The Painter", v které opět vévodí (jako na celé desce, zvláště ve skladbě "Bird Has Flown") kvákavý zvuk sólové kytary.
Více než 12 minutová skladba "April" je předzvěstí velkolepé Lordovy kompozice s královskou filmarhonií řízenou Malcolmem Arnoldem na příští desce Deep Purple. Nádherná artrocková skladba, která mi v některých částech silně připomíná další perlu perel a sice skladbu Atom Heart Mother ze stejnojmenné desky, kterou ale Pink Floyd natočili až v roce 1970!
Kdo mohl tušit, že Deep Purple ani ne za rok natočí ještě lepší desku "In Rock", která se stane základním pilířem hard rocku?
Jenom proto dávám pouze ty 4 hvězdičky ...

reagovat

Honza J. @ 20.08.2007 20:56:44
Souhlasím, třetí deska je nejlepší z toho, co úvodní sestava vydala. Už se to, podle mě, blížilo dalšímu vývoji, než první dvě alba. I se skladbou Atom Heart Mother od Pink Floyd mám stejné pocity. Pro mě je to jedno z nejoblíběnějších alb.