Eloy - Floating (1974)

28.04.2023 hejkal | #

Tretí album Eloy nesie názov Floating a ukončuje jednu éru kapely. Po roku 1974 bude znieť všetko inak.

Toto bol prvý album, ktorý som od kapely počul. Musím povedať, že ma dostal. Päť skladieb patrične tvrdých, miesiacich hard rock so space i psychedelickou atmosférou, pričom ani na sekundu nemám pocit, že by sa zbytočne hľadali kompromisy. Ba naopak!

Už úvodná skladba Floating rázne mláti všetko okolo seba, spev si vystačí s písmenom ó, akoby chcel naviesť poslucháča k výkriku -Ó! Gro albumu tvorí trojica dlhých skladieb The Light From Deep Darkness, Castle In The Air a Plastic Girl. Ide o jeden rockový diamant prezentovaný z rôznych uhlov, aby sa mohli lesknúť vždy iné fazety tej istej podstaty. Oproti predchádzajúcemu albumu ubudlo temnoty, ale ešte stále to nie je ustálená poloha, ktorej kapela obetovala druhú polovicu 70. rokov. Mix klávesových a gitarových meditácií sa počúva jedna radosť. Záverečná skladba Madhouse robí hard rocku česť. Strieda divoké i meditatívne polohy. V tých druhých už počuť budúcu dominantnú tvár kapely.

Nemecký krautrock patrí medzi top ten rockových scén 70. rokov, Eloy je jednou z najlepších kapiel danej proveniencie a album Floating je jedným z niekoľkých vrcholov jej diskografie. Nemám prečo držať sa skrátka. Dokonalé rockové dielo vyzerá napríklad takto – Floating!
reagovat

Judith @ 02.05.2023 12:06:13
Zaujalo mě, jak suverénně a uceleně působí už samotný začátek alba, tady je posluchač zkrátka postaven před hotovou věc. Po vyslechnutí musím říct, že mám Eloy taky nejradši, když to takhle hrnou. Třeba takové finále Castle In The Air - paráda! Znala jsem pár alb z 90. let a nedávno si doplnila i něco z druhé půle sedmdesátek, ale nezaujalo mě to natolik, abych pátrala dál... nebýt nové porce recenzí. Díky ti, ó veliký! P.S.: Pouštím si původní verze desek (bez bonusů) na YouTube a po dohrání Floating se spustilo Colours... tak tohle nebrat.

hejkal @ 02.05.2023 14:17:31
Tak na hrnutie!

Judith @ 02.05.2023 14:31:29
Na hrnutí a ať (nám) to píše! (Pokus o dvojsmysl - říká se slovensky o slivovici a podobně, že píše?)

balu @ 02.05.2023 14:44:30
Ano i má nejoblíbenější deska ( jejich ), krásné hammondové plochy.
A také poslouchám bez bonusů, protože mi rozbíjí náladu původního alba.

Mirek Kostlivý @ 02.05.2023 19:02:43
Tohle album je opravdu špičkové, za ty nápady a provedení (skvělé hammondky) by se nemusela hambit ani leckterá britská kapela (např. Uriah Heep, Atomic Rouster ap.). Jenom je škoda, že v tomto stylu kapela nepokračovala déle.

hejkal @ 03.05.2023 05:36:15
Áno, tá píše, sa používa aj u nás. Floating je pravdepodobne najuznávanejší album kapely v ušiach fanúšikov. Nemám s tým problém. :)

06.02.2018 horyna | #

Hudba německých Eloy na mě působí jako energetická vesmírná přívalová vlna. Tuhle kapelu si buďto zamilujete nebo vás nechá absolutně netečnými. Pokud dáte jejich muzice šanci, je velká pravděpodobnost, že si vás k sobě přivine a vašim koníčkem se na několik měsíců stane vyzobávání jejich diskografie.

V sedmesátých letech kapela vydávala jeden milník za druhým. Nejčastěji jsou skloňovaná alba z poloviny této epochy, ale i začátky Eloy stojí za průzkum. Kapela v té době ještě neuváděla své fanoušky do tak ohromných symfonicko-klávesových příběhů a syrovější hard rock byl pevnou součástí jejich DNA.

Album Floating je z těch, na které se ve spojitosti s Eloy občas trochu zapomíná. Výrazné prvky psychedelie a space atmosféra jdou ruku v ruce s tvrdým párplovským rockem ve velice konzistentní písňové formě. Deska na které hraje prim Bornemannova kytara a opravdu tvrdá dynamická rytmika obsahuje pětici výborných našlapaných perel, ve kterých je dost místa pro dlouhé a podmanivé instrumentální pasáže plné hammondových přelivů a samospádových melodií. Každá skladba na desce je dost dobrá na to, aby dokázala stát samostatně a silná na to, aby nesklouzla jen k lacinému kopírování svých vzorů zpoza kanálu La Manche.

První titulka Floating je "jen" takovou nevinnou předehrou, ovšem Bornemannovi magicky se opakující nápěvy z ní činí opulentní hitový spektákl. Následující trojice bravurních Eloy čísel vám žádné vrásky nezpůsobí a s několika loky si na nich budete za krátký čas pěkně pochutnávat. Velice zajímavý je pak poslední totálně energický odvaz nazvaný Madhouse. Tady cítíte skálopevný In rock, šmrncnutý vybroušeným Machine Head a v bicí epizodě se mihne Paicovská dravost Fireball. Odzbrojující hard rock ve stylu DP, ovšem, ale pod značkou slovutných Eloy.
Rozdíl ve kvalitě = žádný.

Poslouchat a objevovat krásy Eloy je bohulibá činnost. Pokud je váš hudební svět orámován pouze rockovými sklalisky lemující britský ostrov, dejte Eloy šanci, možná budete sami příjemně překvapeni. Oni totiž i naši západní sousedi uměli v sedmdesátých letech výborně hrát a interesantně komponovat.
Eloy-ovský hudební rámec je na Floating tvrdý jako žula a hřejivě vroucný jako bušící srdce matky, svírající své sotva narozené dítě.4,5*



PS: dovolte mi, abych stejně jako v nedávné minulosti s kapelou Traffic provedl podobný průzkum poslouchatelnosti i v případě Eloy.
Toto sdružení je spoustou mých známých často hanlivě vrženo mezi neposlouchatelný brak a dotazník oblíbenosti/neoblíbenosti mezi návštěvníky Progboardu může být tudíž zajímavou sondáží.
Tak jen houšť..

reagovat

Ryback @ 06.02.2018 07:26:50
Zdravím Horyno.
Eloy si tady pochvalnou recenzi určitě zaslouží. Jako fandu Pink Floyd mě tahle kapela nemohla neoslovit. Znám všechna jejich alba do roku 1979, mám je rád (zejména alba z druhé půle sedmdesátých let) a rád se k nim poslechově vracím. Z následující tvorby už se mi toho moc nelíbí, resp. vlastně jen pouze album Visionary z roku 2009.
Díky za recku – dobře’s to popsal. Tohle jejich ranější období je také zajímavé - space rock namíchaný s hard rockem – proč ne? :-)

Antony @ 06.02.2018 07:42:22
Eloy mají svá specifika, ale při tak rozsáhlé diskografii se dá vždycky najít favorit. Prošli si několika obdobími, každému asi sedne něco trochu jiného. Poslouchám je od konce 80. let docela pravidelně. Floating patří mezi jejich nejposlouchatelnější díla. Bornemann už jednou ohlásil konec kapely (někdy po Ocean 2, jestli si dobře vzpomínám), ale pak se k muzice vrátil. Loňské album, ačkoli mám k němu plno výhrad, se dá taky poslouchat.

Balů @ 06.02.2018 09:34:52
Floating a Inside jsou má velmi oblíbená alba.
Ta další už neposlouchám vzhledem k narůstajícímu trendu syntezátorů.

Ryback @ 06.02.2018 10:36:07
Jinak s (Horynou zmíněnou) negativní kritikou Eloy jsem se také setkal, většinou ze dvou důvodů: Kopírují Pink Floyd, a je fakt, že zejména na albu Silent Cries and Mighty Echoes ta podoba „tluče do uší“. Druhým důvodem je Bornemannův zpěv. No já osobně ani s jedním problém nemám.

Petr87 @ 06.02.2018 10:46:33
ELOY si dávám do uší už pěkných pár let, kdy jsem je poznal prostřednictvím desky "Silent Cries And Mighty Echoes", no a pak už nebylo cesty zpět!
Pak mám ještě hrozně rád díla "Inside", tohle recenzované, "Ocean" a rozhodně se nevyhýbám ani albům z let osmdesátých - placky jako "Performance", "Metromania" aj. mám taky v oblibě; a že přidali na syntezátorech? No a?

Z pozdější doby mě už toho tolik nezaujalo, ale pořád by se něco našlo - "Destination" a "Visionary" nejsou špatné desky a i poslední koncepční dílo "The Vision, The Sword & The Pyre (Part I)", které pojednává o jedné schizofrenické francouzské vojevůdkyni (a nebo to byl jen nádor na mozku, epilepsie, či si jen vymýšlela?)...; jo, to je taky moc dobrá poslechová záležitost!

V každém případě díky za recenzi a pokračuj dál ve skvělé práci!

oř @ 06.02.2018 10:50:58
Horynovi občasné veřejné průzkumy se mě líbí. Někdy do nich napíší lidé, kteří si tady třeba jen čtou a svůj názor se stydí projevit. Ryback to v předešlém příspěvku vystihl přesně, důvody k zatracovaní Eloy jsou zřejmé. Naštěstí se ve skladbách kapely víc hraje než zpívá, ale i tak se dá Frankův akcent přežít.

Mě potkali Eloy v devadesátých letech a drtivá většina prvních nahrávek je kvalitní. Také desky Planets nebo Colours se oplatí poslechnout. A jsou tací, kterým nevadí ani umělohmotné Metromania.

Voytus @ 06.02.2018 13:23:14
Eloy jsem zkoušel, hudebně to vůbec není špatné - vliv Pink Floyd mi nevadí, když máš totiž naposlouchaný Floydy horem spodem a chceš si dát něco podobnýho, ale ne Floydy, tak je jakákoli skupina, inspirovaná jimi, naprosto v pořádku.

ALE! A to je čistě můj problém - zpěvákův německý přízvuk v angličtině (mám všeobecně problém s němčinou v hudbě, takže si neužiju ani jinak skvělé Popul Vuh). Je to zvláštní, protože jiné přízvuky mě za uši netahají (možná ještě jihoafričtina, což je strašlivá směska "blbě" psaný angličtiny a holandštiny, takže si to jistě dokážete představit), doslova miluju jamajskej přízvuk, tak nějak hravě a roztomile zní v angličtině španělský nebo francouzský přízvuk. Jo a abych nezapomněl, píšu to jako někdo, kdo má v hudbě rád maďarštinu nebo i takovou norštinu (svého času tu na progboardu bylo rušno u norských Höst - v originále psáno s přeškrtnutým "o") i jiné, exotičtější. Když jsem se jednu dobu zajímal o židovskou kulturu a klezmer, tak jsem si zvykl i na Jidiš, ale němčinu holt mé ucho nebere.

jirka 7200 @ 06.02.2018 13:53:41
Eloy jsem párkrát slyšel a nijak zvlášť mě tato skupina neoslovila. Nicméně mě poslech jejich produkce nedrásá sluchovody a necítím určitou prázdnotu jako mnohé jiné party. Určitý potenciál tam je. Probírat se jejich diskografií v dohledné době ovšem nechystám.

Snake @ 06.02.2018 15:17:12
Od Eloy nemám (zatím) ani ň, ale zhruba před měsícem jsem je krok za krokem testoval. Trčím u "Planets", dál jsem se ještě nepohnul...

Líbila se mi především alba "Dawn" (1976) a "Silent Cries And Mighty Echoes" (1979).

zdenek3 @ 06.02.2018 16:21:45
Pro mne jsou ELOY neposlouchatelný. Nejde o hudbu. Jde o zpěv.
Příšerný německý akcent mně doslova nedovolil doposlouchat jedno album celé.

Škoda.

Petr87 @ 06.02.2018 17:00:41
Já nevím, mě Frankova »wunderbar Englisch« nikdy nevadila, a to se obvykle hnusné, tvrdé němčině vyhýbám co to jde!
Hmm...

Jarda P @ 06.02.2018 18:41:14
Eloy mám rád, od Inside po Planets mají všechny desky vysokou úroveň a dnes je řadím mezi klasiku. Z novodobých jsou skvělé Ocean 2 a The Tides Return Forever. Frankova angličtna mi také trhá uši, ale už jsem si na ni za ta léta zvykl. Ale přirovnávat je k Deep Purple mi připadá přitažené za vlasy. Ti jsou podle mě instrumentálně úplně někde jinde.

Mayak @ 06.02.2018 18:53:16
ELOY mám dlhodobo celkom rád ... môj jasne najobľúbenejší album je "Silent Cries And Mighty Echoes", počul som ho nespočetne krát (a divím sa, že tu nemá ešte recenziu) ... a navyše, kapelu som videl na živo v roku 2011 ako headlinera prvého večera na NOTP v Loreley, veľmi dobrý 2 hodinový koncert ...

merhaut @ 06.02.2018 23:06:33
Eloy – Na vlnách Oceánu = autentický profil Volkera Kuinkeho , předesedy německého Eloy fanklubu
40 stránek o Eloy v Rock+ 2010/3-4
10 MB soubor PDF v úsporné www kvalitě mohu poslat zájemcům mailem.

Můj je merhaut@volny.cz

Brano @ 07.02.2018 08:52:53
Čo sa týka Eloy,tak u mňa víťazí jednoznačne silná trojka-Dawn-Ocean-Silent Cries And Mighty Echoes.Tiež som mal spočiatku problém s "angličtinou" Frank Bornemanna,ale potom som si zvykol :-).

luk63 @ 07.02.2018 09:08:30
Jako šestnáctiletý jsem si nahrál aktuální živák mě do té doby neznámé německé kapely. Působila na mě jako trochu lepší Puhdys, ale protože jsem v tom roce 1979 neměl moc na výběr, na pásku Maxell vydržel až do zrušení kotoučáku někdy 1998. Později jsem se seznámil s dalšími alby Eloy, ale na CD jsem si do dnešní doby nechal pouze Inside a Floating. Přiznám se, že je téměř vůbec neposlouchám, po této recenzi jsem poslechu přikročil asi po pěti letech.

northman @ 07.02.2018 13:03:42
Skupinu Eloy jsem neznal a slyšel jsem je až když jsem si pustil tuhle desku na YouTube po přečtení recenze. Musím přiznat, že tuhle skupinu nikdo z mých kamarádů na počátku sedmdesátých let neposlouchal. Po poslechu, tohle není muzika, kterou bych si pouštěl, natož abych si koupil jejich nějakou desku. Uznávám, že se to může někomu líbit a já mu v tom nemíním bránit, mně osobně se to nelíbí.

Gerry @ 07.02.2018 13:36:50
Eloy jsem poznal poměrně pozdě, cca před 8 lety, ale hned mne zaujali a zalíbili se. Dneska patří mezi moje nejoblíbenější skupiny, a ani s jejich současnou tvorbou nemám problém. Vkusná, nápaditá, melodická hudba. A co se týče Bornemannovy "engliš", vůbec mne neuráží. Slyšel jsem už daleko horší ;-)

Mirek Kostlivý @ 08.02.2018 17:55:07
Já to mám jak Balů (včetně odporu k těm syntezátorům), ale ještě bych k Inside a Floating přidal i ten debut z roku 1971, kdy ještě hráli hardrockově. Jinak jsem si je jako komplet na CD pořídil někdy okolo roku 2010, před tím mi byli naprosto utajeni. A doteďka mi vrtá hlavou, jak to že mi na burze jejich LP unikly. A ani mě na ně nikdo neupozornil (asi si je každý schoval doma).
Ale poslouchat se dají i ty pozdější desky a Bornemannův zpěv mi nevadí. Hudebně ale kapela patří k německé špičce.

horyna @ 11.02.2018 17:22:39
Zpětně děkuji osazenstvu Progboardu, které se zůčastnilo naší Eloy-ankety. Až na tři případy částečného, nebo úplného nezájmu je výsledek velice pozitivní a jsem rád, že má tato kapela své pevné místo v našich domácích hudebních pokladnicích. Díky vám.

30.12.2009 Mirek Kostlivý | #

Ten, kdo slyšel poprvé v životě o skupině Eloy pouze v souvislosti s Pink Floyd, může být klidný. Jejich třetí deska se nese ve stylu toho nejlepší hardrocku první poloviny 70. let! A vliv Pink Floyd jsem tam nenašel ani na několikátý poslech (však ono to na dalších deskách ještě přijde!).
Po úvodní zahřívací skladbě "Floating" je zde jeden z vrcholů desky - téměř 15 minutová skladba "The Light from Deep Darkness". Základní kostru skladby tvoří skvělé hammondovy varhany Manfreda Wieczorka prolínající se s bassou Luitjena Jansena, sólovkou Franka Bornemanna a bicími Fritze Randowa. Třetí skladba "Castle in the Air" s pěknou bassovou linkou jako by nás chtělo připravit na vrchol desky - skladbu "Plastic girl". Po úvodním intro hammondových varhan skladba preluduje ve fascinující melodii tak okouzlující, že člověku mimoděk hlavou probleskne vzpomínka na první desky britské kapely Caravan z canterburské scény. V závěrečné skladbě "Madhause" je velice zajímavá střední část se zkresleným hlasem leadra kapely Franka Bornemanna, na kterou plynule navazuje jeho skvělé kytarové sólo.
Na CD jsou v závěru live skladby, které vzhledem k nedobré technické kvalitě ze slušnosti nehodnotím, i když mně kvalitou nahrání připomínají nedokonalé nahrávky Plastic People, které byly natočeny v průběhu 70. let.
Podobné německé kapely se v těch letech dávaly do škatulky s napůl hanlivým označení kraut (zelí) rock. No nevím, ale takhle deska se (aspoň pro mě) řadí k tomu nejlepším, co v té době v hardrockovém světě vyšlo. Jenom je škoda, že mi tato kapela tenkrát (na rozdíl od takových Can, Faust, Birth Control, Lucifer's Friend, Kraftwerk, Tangerine Dream a dalších) nějak ušla. Tak si sypu popel na hlavu a dávám za pět (hvězd).
reagovat

pito63 @ 30.12.2009 22:54:10
Mirek, sme na tom rovnako. Ja som sa k Eloy dostal cca. v roku 2005, vďaka jednému kámošovi z Košíc. Začal som s novšími nahrávkami a až nedávno, po Borkových recenziách, som doma objavil zašité rané albumy. Nič však neľutujem. Radšej neskoro, ako nikdy.
Výborná hudba, skvelá kapela a pekná recenzia!
Ďakujem!

Lothian @ 31.12.2009 08:16:26
Já začal s Eloy v roce 1979, na Svobodné Evropě jsem slyšel Poseidons creation a byl jsem chycený na celý život. Na burze jsem pak pokupoval všechny vinyly od Inside po Colours. Floating je skvělá,a souhlas s nejlepší skladbou-Plastic girl. Ted mám vše na CD, ale zvuk mne pořád nějak neuspokojuje.

merhaut @ 31.12.2009 10:26:36
Tobě to Michale musí hrát domácí aparatura nějak divně, všude a pořád píšeš jak ti žádné CD nehraje dobře. Zkus s tím něco dělat, navštiv nějaké hifi studio, až pojedeš do Zlína stav se třebas za mnou do Recalu, uslyšíš jak může CD skvěle hrát :-)

Lothian @ 31.12.2009 14:48:59
Já mám Jardo hodně starou aparaturu, a momentální finanční situace mi bohužel nedovoluje s tím cokoliv zatím udělat. Takže to bude tím. No ale vinyly jsou nenahraditelné,a sám se divím,jak jsou na vzestupu.

merhaut @ 31.12.2009 15:44:59
Tak až pojedeš do Zlína, stav se.

Lothian @ 31.12.2009 17:13:28
Dobrá,stavím. Napiš mi do mailu, kdy a kde tě najdu,jezdím do ZL stále cca. 1x měsíčně.