Pink Floyd - Animals (1977)
01. Pigs on the Wing (Part One) (1:25)
02. Dogs [Gilmour/Waters] (17:04)
03. Pigs (Three Different Ones) (11:28)
04. Sheep (10:16)
05. Pigs on the Wing (Part Two) (1:25)
All songs written by Roger Waters, except where noted.
Obsazení:
David Gilmour - guitar (2-4), bass (3-4), talk box (3), vocals (2)
Richard Wright - keyboards (2-4), backing vocals (2)
Roger Waters - bass (2), guitar (1, 3-5), tape effects (3-4), vocoder (2-4), vocals
Nick Mason - drums, percussion (2-4), tape effects (4)
Na včerší večer jsem měl připravenou Floydovskou desku Animals a řeknu vám, těch překrásných 41 minut uteklo jako voda. To co se mi na nahrávce vždycky líbilo nejvíc a dnes ještě o fous vyrostlo, jsou Gilmourovi doprovodné kytary. Řekl bych, že tahle deska je na nich posazená. Společně s Wrightovými klávesami tu doprovody vládnou a dělají desce atmosféru. Kluci si její produkci pohlídali sami a ta je ze všech alb nejlidštější. Ani samotný Alan Parsons by se nezmohl na lepší. Textový, humánně zvířecí rozměr jde hodně do hloubky a dokáže lidi bezprostředně zaujmout a oslovit. V těch skladbách je ukrytý velký potenciál, už dopředu vždy vytuším jaká pasáž má přijít a moc se na ni těším. A na otázku jestli jsou lepší psi, prasata, nebo ovce, ať si každý odpoví sám. Všechny tři jsou velkolepé. Na Animals jde vypozorovat zaujetí kapely pro věc a společná vnitřní fungující chemie.
reagovat
Martin H @ 06.09.2017 16:52:48
Tato recenze je zářným příkladem toho, że málo někdy znamená více. Johne, dobrá práce a souhlas s tím, že je zbytečné řešit, která zvířata jsou lepší. Celá deska je skvělá.
dan @ 06.09.2017 19:10:33
Někdy mě to vaše přehnaný zbožňování Pink Floyd přijde jak kdyby bylo zaplacený samotnými autory hudby. Připouštím že čtyři desky vydané ve dvouletém cyklu během sedmdesátých let znamenají hodně. Ale ostatní alba před nimi zní jako když malíř stříká barvy z tub na paletu a ty se rozpouští jedna přes druhou. Nikdy jsem netrpěl Piperovským syndromem a tudíž ho neuznávám. Podle mě trvalo hodně let než Pink Floyd skutečně dospěli a dali se poslouchat na rozumné bázi. Ani Atom H.M., možná ani Meddle není žádný koukatelný mač.
Balů @ 06.09.2017 19:28:52
Někdy nezbývá než říci : Psi štěkají, ale karavana jde dál !
A také : Když je miluješ není co řešit !
Martin H @ 06.09.2017 19:35:19
Dane, až napíšeš nějakou recenzi na jakékoli album Pink Floyd, rád si ji přečtu. A nemusí být nutně v duchu jak jsou bezva.
Petr_70 @ 07.09.2017 06:57:32
Přinejmenším od doby, kdy kapelu opustil Syd Barret je tohle album od Floydů moje nej.. Zde imho stanuli na svém vrcholu.
A s hodnocením Atom H.M. víceméně souhlasím. Taky ji moc nemusím.. ta kýčovitost z ní přímo proudí.
Balů @ 07.09.2017 08:33:54
Atom heart ... je jediná jejich deska ze sedmdesátek, kterou neposlouchám.
lover-of-music @ 07.09.2017 09:05:12
Zásadně nesouhlasím z odsouzením Atom Heart Mother. Podle mě se jedná o jedno z jejich nejlepších alb. Společně z Piper. Naopak, právě Animals a Dark Side... mi přijdou jako hrozně přeceňovaná. I když se jedná určitě o dobrá alba.
A ještě něco. Atom Heart Mother není žádný kýč. Je to KRÁSNÁ hudba, která mě vždy pohladí po uších. Zejména k If a Fat Old Sun mám až příliš kladný vztah.
Jarda P @ 07.09.2017 11:29:52
Kýčovitost v Atom Heart Mother? Vtip týdne.
northman @ 07.09.2017 12:04:06
Skupina Pink Floyd ovlivnila po Beatles nejvíce kapel po celém světě. Jsou lidé, kteří nedají dopustit na jejich počátky a zase lidé, kterým se líbí jejich desky ze sedmdesátých let, někomu se nelíbí Pink Floyd vůbec. Kýč už od definice představuje něco co se líbí všem, v hudbě se tomu říká muzak, téhle definici rozhodně Atom Heart Mother neodpovídá, souhlasím s JardouP, že to je vtip týdne. Definici kýče z mého pohledu odpovídá spíše Wish You were Here, ale to je věcí názoru. Většina tvorby Pink Floyd je nadprůměrná, na tom nikdo nic nezmění.
Petr_70 @ 07.09.2017 13:02:09
Jako kýč označil AHM i slavný Leonard Bernstein.
Ale možná to byl z jeho strany taky jen vtip.. :D
POsibr @ 07.09.2017 13:38:16
Iba maličká oprava, Bernstein neoznačil suitu Atom Heart Mother za gýčovú, ale, podľa slov Davida Gilmoura, za nudnú.
Recenzia je ale na Animals a s ňou sa stotožňujem. Aj ja album vnímam ako výnimočný a veľmi rád sa k nemu vraciam. Parádne zavŕšenie kompozične a hudobne velmi silnej trojice platní. Od The Wall moje nadšenie mierne klesá.
Vždy sa nájdu ľudia, ktorým sa ale aj vychvaľované dielo nebude páčiť. Na tom nie je nič zlé, každý má ten svoj recepčný "aparát" nastavený inak a vďakabohu za to. Pluralita názorov je živnou pôdou pre konštruktívnu diskusiu.
Horšie je, ak niekto album/knihu/maľbu/atď. odmieta principiálne, len kvôli tomu, že je dielo populárne a chválené. To je podľa mňa prinajlepšom pofidérny a pózerský dôvod niečo nemať rád (platí to však aj opačne).
northman @ 07.09.2017 14:20:30
Kýč je něco, co se svou líbivostí podbízí a to Atom Heart Mother není.
Jarda P @ 07.09.2017 14:25:34
Naopak Atom Heart Mother je přímý protiklad kýče.
steve @ 07.09.2017 14:42:22
Animals je jedním z vrcholů Pink Floyd a to mě nikdo nevymluví. Mám uši, né.
Petr_70 @ 07.09.2017 16:32:18
Já si vůbec nemyslím, že pod pojmem kýč se v hudbě rozumí snaha zalíbit se, i když tomu tak dost často je. Já to používám častěji v případech poněkud nezdařilých propojení různých stylů, jako v tomto případě vážné hudby, elektroniky a rocku...
Brano @ 07.09.2017 17:55:49
Atom Heart Mother je po hudobnej stránke v pohode,ale ešte viac sa mi páči obal.Také švárne dojnice sme mali aj my voľakedy u nás v JRD.To bola radosť dojiť,česať aj hnoj kydať.Až sa mi tisnú slzy do očú...
Balů @ 07.09.2017 20:51:10
Vlastně poslední dva roky je Animals umně nejčastěji hraná deska PF.
Možná by byla zajímavá anketa 10 nejhranějších alb přispěvatelů.
U mne by zvítězila Never for ever - Kate Bush
A za ní hned Animals a The six wives... R. Wakeman
Pink Floyd byli, jsou a budou už navždy patřit mezi největší ikony a modly na hudebním poli, na tom art rockovém především. Je více než jasné, že zasáhly do srdcí naprosté většiny širokého spektra hudebních fanoušků, potažmo nápaditě smýšlejícího subžánru a navždy v nich už zůstali. Jen mega-počty recenzí zde publikovaných mluví za vše, takovou početností se zde může pochlubit málo kdo. Tak jako většina jejich fans, i já dělím jejich působení do několika skupin. Na konci jedné z nich se nalézá i album Animals.
Velice originálně a dramaticky pozoruhodně poskládaná mozajka, jež doprovází velmi svojský až zasněný zvuk, jejíž melancholie je zde snad nejpatrnější ze všech alb kapely.
Tento naprosto unikátní podnik, jež na ploše pouhých tří dlouhometrážních (ve skutečnosti samozřejmě celkem pěti) skladeb, nabízí posluchači ty největší pamlsky jaké si jen umí představit. Space klávesy, krásné melodie klasických i sólových kytar obsahující sedmnácti minutovou Dogs, chrámové ozvěny akustik, nesčetně sól a šlapající rytmika jež nás provází v Pigs a nespoutanou energií a famózním zpěvem nabitou Sheep. Vyzvednout se zde musí kvality každého zůčastněného, ovšem zvláštní poklonu bych chtěl vyseknout mistru Richardu Wrightovi, protože to jak zde zní jeho klávesy a vůbec rozmanitost zvuků kterými na tohle album přispívá, to je mimořádný zážitek, bravo!!
Triumvirát Dark Side..., Wish You... a Animals byl završen možná nejoriginálnější deskou floydů za celou dobu jejich působení.
reagovat
tykeww @ 21.03.2016 17:20:57
Souhlasím, Animals je zcela unikátní deska. Hodně mě překvapila, čekal jsem víc něco ve stylu Wish You Were Here, ale stejně jako v jiných případech Pink Floyd stvořili něco naprosto originálního a nenapodobitelného.
Petr_70 @ 21.03.2016 21:04:36
Poslední větu pana recenzenta bych prosil třikrát podtrhnout a vyřadit slůvko "možná"... :)
Za mě nejlepší album skupiny v "post-barretovské" historii.
Ryback @ 21.03.2016 21:51:12
Souhlasím se zajímavým postřehem, Wrightova práce (nejen) na Animals se mi moc líbí a je podle mě nedoceněná a trochu nesouhlasím s kritikou kritiků, že do Animals ničím nepřispěl apod. Jistě, žádnou samostatnou skladbou sice ne, ale tím, JAK hraje, snad ANO. Hudební zabarvení plné nálad, emocí a tajemna do Floyd dodával hodně právě Rick…
horyna @ 22.03.2016 13:54:53
Myslím, že celková práce páně Wrighta pro Pink Floyd samotné je nedoceněna a právě to, co on dával / dodával do desek kapely je činilo jedinečnými.
zdenek3 @ 28.08.2016 16:30:35
Opět moje občanská povinnost.
mnoho ************************************
Takže kde bych mohl začít? Stejně jako u alb Atom Heart Mother či Ummagumma jsem si ke zvířátkům hledal dlouho cestu. Zřejmě to bylo tím hudebním dospíváním nebo jsem prostě neměl chuť to poslouchat. Ať to bylo jak to bylo, k poslechu alba jsem se nakonec dostal a musím říci že jsem byl chvílemi na vážkách ale čím více jsem ho poslouchal tím více mě překvapovalo. Jelikož jsem spíš Gilmourovec než Watersovec tak mě trošku štve, že zde už víceméně má největší skladatelský podíl Roger. Zvláště kvůli Rickovi, kterého jako hudebníka velice obdivuji a v této době už neměl téměř žádný skladatelský prostor. Avšak vidím, že Roger je přeci jenom zkušený mohu-li říci, geniální skladatel především co se týče textů, ale i hudby. Gilmourovo podíl na skladbě Dogs je velmi znát. Jeho typická sólová kytara se zde hodně odráží a je dobře že je dost dlouhá na to aby se David mohl vyřádit.
K samotnému albu mohu říci, že mě jeho koncept přirovnání lidského druhu ke zvířeti velmi zaujal. Pink Floyd se zde opět dotýkají velkého tématu a to mám rád. Album je velmi tvrdé. Zejména v písničce Sheeps je cítit agresivnější styl hraní což u Floydů není moc obvyklé. Sheeps mám z celého alba nejraději. A když jsem jí slyšel v podání Brit Floyd na živo...PÁNI TO BYL NÁŘEZ!!!...Pigs(Three Different Ones) mě naopak zaujali nejvíce textově a akustické Pigs On the Wing, které otevírají a zavírají album jsou od srdce krásně složené a zahrané skladby.
I když jsem měl u tohoto alba nejdříve problém ho strávit, našel jsem si k němu nakonec cestu a já osobně ho řadím určitě mezi to lepší co Pink Floyd vytvořili i když u mě v žebříčku je pořád níže než Darkside, Wish, Meddle či dokonce Atom Heart Mother. Prostě mi tohle album nepřirostlo tolik k srdci, ale líbí se mi. Jen si ho nepouštím tak často. Nakonec dávám albu poctivé čtyři hvězdy. Na farmě se mi nikdy moc nelíbilo, ale občas je fajn si tam odpočinout.
reagovat
POsibr @ 10.12.2015 07:19:40
Animals je album zaujimavy tym, ze vela ludi si k nemu dlhsiu dobu hlada cestu, ja k nim patrim tiez. ono pri pohlade na tracklist to nie je az take prekvapujuce, kedze tri nosne skladby, ktore tvoria jadro albumu maju vsetky cez 10 minut a priam si pytaju opakovane pocuvanie. suhlasim, ze Gilmourouva gitara stoji za to.
vdaka za fajn citanie. :)
bullb @ 10.12.2015 08:07:38
angus16: Nuž, keď Dark Side mali podľa recenzie hodnotenie 5*, potom Animals by mali mať biednych 2*. Môj názor: platňa nahraná ako monotónne verklíkovanie na "animals" témach, vokály modulované cez vtedy módne vokodery, nečistý zvuk nástrojov (asi to bol zámer). Čistý pád k Watersovej "stene" (The Wall).
PaloM @ 10.12.2015 10:17:25
To je prapodivný názor. Stačí počúvať ušami, potom by bol iný záver :-)
luk63 @ 10.12.2015 10:57:30
Poslední dobrá deska od Pink Floyd. Následoval komerční úpadek...
PaloM @ 10.12.2015 12:07:24
Zabudol si dodať, že "podľa teba".
"Podľa mňa" úpadok nastal až vydaním Endless river.
Progjar @ 10.12.2015 12:43:12
Bullb, za tie animals témy dostal Waters literárnu cenu. Ak Animals považuješ za verklíkovanie, tak čo je dnešná hudba? Môj názor. Animals je úplne skvelá vec, po The Wall nasledujúce TFC je pre mńa špičková nahrávka na ktorú mám "krásne" spomienky zo ZVS kde sme túto platňu takmer zodrali. MLOR a TDB sú nádherné gilmourovky a TER je pre niekoho rozpačitý, pre niekoho dôstojný finish. Vec názoru. The Wall je pre mňa vec na ktorej som vyrastal. Mal som ju ako LP a dokonca nahratú na magnetofóne B115 aby som nemusel prehadzovať strany. Dnes mám aj Immersion set The Wall, kde je kompletné Watersovo demo a tam je vidieť koľko práce na tom urobila kapela ako celok. Čo sa týka Animals, Gilmour viackrát vyjadril nespokojnosť so zvukom, osobne očakávam Immersion set aj pre Animals
Martin H @ 10.12.2015 17:54:35
Jenom dotaz. Kde se v diskografii Pink Floyd nacházejí alba TFC, ZVS, MLOR, TDB a TER? Celé odpoledne je všude hledám a nikde je nenacházím, Děkuji za vysvětlení
catcher @ 10.12.2015 20:39:26
TFC The Final Cut
ZVS základná vojenská služba :-)
MLOR Momentary Lapse Of Reason
TDB The Division Bell
TER The Endless River
Martin H @ 10.12.2015 21:12:53
catcher: Dík za objasnění oněch záhadných zkratek připomínajících známou píseň Ivana Mládka.
Progjar @ 10.12.2015 21:16:07
Catcher ďakujem,si ma predbehol. Som to písal v práci a nestíhal som. Sorry. Ale slovu hnidopich rozumie snáď každý.
bullb @ 11.12.2015 08:57:51
Fakt, že "zvieratá" boli ocenené je pre mňa známy. Pravdou je, že album som prvýkrát počul v čase vzniku, teda dosť dávno a odvtedy pretieklo more hudby ... Priebežne za tie desiatky rokov som sa snažil získať k nemu pozitívny názor, ale bohužiaľ. K oceneniam: Aj Arafat dostal Nobelovu cenu mieru. Nebuďme naivní, že ceny odzrkadľujú kvalitu. Áno texty na Animals sú angažované. Ale: počúvame predsa komplexne a hudba PODĽA MŇA je naozaj monotónna. Waters si tam dosť dovoľuje, aby to naplno ukázal v The Wall. Každé hudobné zoskupenie má svoj vrchol, zbytok tvorby "varí z vody". Prepáčte mi, sú to moje názory, rád sa nechám vtiahnuť do diskusie, ale nemám rád názor pre názor, že sú to Pink Floyd a sú vždy na päť *****.
R.W.Wright @ 11.12.2015 21:35:45
Bullb - Pinkfloydovských "vždy pät" nejspíš pochopíš až po mnoha letech...
b.wolf @ 12.12.2015 08:00:26
Když už téhle klasice nepatří 5*, tak fakt nevím. Úplně poprvé jsem Animals slyšel z klasického vinylu coby študák a vzpomínám si, jak jsme se dohadovali, jak to prase do toho "studia" dostali... až po delší době kámoš soused, harcující s otcem v té době v destinacích pro nás nedostupných, jako Itálie, Španělsko a Great Britain, nám tukanům sdělil, že to není žádné studio, ale nějaká zrušená fabrika v Anglii... samozřejmě jsme album měli všichni na MC a postupně si jej natáčeli, pač desku jsme drhli tak dlouho, až to fakt nešlo. Famózní fošna, jenom o malý kousíček níž než Wish you were here nebo Dark side..., ale pro mě srdeční záležitost, skvělé album, které bych si rozhodně vzal na pustý ostrov...
hejkal @ 12.12.2015 09:07:24
bullb - nič si z toho nerob, nie si sám, kto má iné vnímanie tohto telesa. Ja Pink Floyd viac nepočúvam ako počúvam a "vždy za päť", to má pre mňa úplne iná muzika. Napriek tomu mám Animals fakt rád.
Progjar @ 12.12.2015 11:50:25
Ja som floydista ako remeň. Ale tiež nie všetky albumy sú u mňa za 5star. V prípade Animals ale nediskutujem - geniálna vec. Ale tiež mi trvalo, kým som ju skonzumoval. Lebo to nie je prvoplánová hudba. Musíš proste trochu myslieť a nie variť pritom obed.
bullb @ 12.12.2015 19:45:49
Mno ... bol by som rád keby ste počuli toľko hudby čo ja. Nie je to samochvála. Snáď z toho titulu si môžem dovoliť aj vyjadriť svoj názor. Pre osvieženie pamäti: Neuctievajme modly, ale hovorme o hudbe.
PaloM @ 12.12.2015 20:34:03
Netuším, kam sa táto debata uberá. Pink Floyd je hudba najvyššej kvality.
Petr59 @ 13.12.2015 07:14:18
. . . "bullb @ 12.12.2015 20:45:49
Mno ... bol by som rád keby ste počuli toľko hudby čo ja" . . . wov . . .Nevíte, kde tu najdu tlemícího se smajlíka?
Progjar @ 13.12.2015 08:20:59
Bullb, počúvam hudbu 40 rokov. Mám cca 700 originál CD a cca 8 TB hudby na HDD. Takže som znalec ako sviňa!!! O čom točíš, o kvantite? Pink Floyd je proste fenomém a to môžeš počúvať hudbu celého vesmíru, nič na tom nezmeníš. Môj názor.
Progjar @ 13.12.2015 08:23:51
Bullb a ešte, kam spadol Waters z The Wall - do žumpy? The Wall je špičková vec, jediný rozdiel je v tom, že Pink Floyd prestali tvoriť kolektívne. To vadilo aj mne, vrátili sa k tomu na The Division Bell.
Petr_70 @ 13.12.2015 08:24:29
Hudba je z podstatné části subjektivní záležitost, takže pokud mohu mluvit za sebe je Animals v post Barrettovské éře nejlepším albem skupiny.
Je pravdou, že z celé té trilogie TDSOTM, WYWH, ANIMALS bývá právě tohle hodnoceno nejhůře. Já ho mám ale nejraději, protože první dvě jmenované mne místy opravdu hodně nudí...
Mayak @ 13.12.2015 10:00:54
Hudbe (teda rocku a zvlášť art/progu) sa venujem vyše 40 rokov. Ku kapelám, ktoré sú v mojej "Klapzubovej jedenástke" + etc. sa už vyjadrujem len nerád a veľmi sporadicky, proste formovali môj hudobný vkus a pohľad na fenomén Hudba.
Pink Floyd nepovažujem ani za horšiu, ani za lepšiu kapelu, ako kohokoľvek zo svojej "posvätnej jedenástky". Každá jedna je IBA špecifická a prinášajúca istý invenčný smer do vývoja Rocku (art rocku).
U Pink Floyd to cítim roky takto: TDSOTM je ich najlepší, WYWH najkrajší a ANIMALS najrockovejší album. Celé ich predošlé obdobie je krásne psychedelické, resp. experimentálne/hľadačské. Takmer všetko po Animals je nepochybne už len "cesta dole", (včetne The Wall), ale ešte stále s relatívne vysokou pridanou hodnotou.
Nerád bodujem, ale Animals má u mňa naveky 5*.
Súhlasím však s vetou: "Neuctievajme modly, ale hovorme o hudbe."
V posledných rokoch žánrotvorné kapely zo svojho TOP 11 prakticky nepočúvam (veľmi výnimočne) - Hudby, a skvelej a tvorivo/invenčnej je stále veľa, len si ju treba vedieť objaviť.
bullb @ 13.12.2015 10:01:25
Amen. Nemá to zmysel. Pink Floyd majú všetky albumy po päť hviezdičiek. Bez debaty.
Progjar @ 13.12.2015 12:08:15
Bullb, kde píšem, že všetky albumy Pink Floyd sú za 5?
"To bejvávaly na kolejích časy..."A tehdy si matička Evoluce kapánek pohrála s mou maličkostí, což, přiznám se, v plánu jaksi nebylo. Po několika letech sportovní gymnastiky, tenisu a atletiky, se moje svalstvo začalo měnit na ne zrovna největší, ale v porovnání s vychrtlinami, které se objevily společně se mnou v prváku, na, minimálně, dosti viditelné. Holky pokukovaly, kluci také, učňovský doktor byl skálopevně přesvědčen o svém tvrzení, že "to máš z rvaček,co, mladej? Neser mi!" Byl jsem tímto pasován do role jakéhosi třídního vůdce, znáte to...To se prostě časem vyvrbí tak, že s oním "Alfa" se chtějí všichni kamarádit a často nabízejí startky bez filtru, jako, že pokud jsem nekuřák, rozhodně bych to měl zkusit a pivíčko k tomu, samosebou tajně, aby si ti druzí nemysleli...Myslím, že takhle nějak podobně to funguje mezi mládeží dodnes, co na tom sejde, že místo startek bez filtru se hulí jiné věci...Já své "učňovské převahy" nikdy nezneužíval, proč také, když mi Pámbu do vínku nadělil spíš více té introverce...Byl jsem klidný učeň, fakt že jo, jen prostě na dané poměry s maličko větším bicepsem, který ale, řekněme třeba naštěstí, budil patřičný respekt, když se to právě hodilo. A ono se to hodilo! Co nás tehdy všechny tak nějak bavilo a pojilo? Holky, sport, fichtly a ... hudba! Jasně, hudba, aby také ne! Nebyla tenkrát ještě tak lehce dostupná, jako dnes, ale byla a každý nějakou měl! A začalo postupné dělení, celý ten ansábl nás, spratků s uhry na tvářích, se začal dělit na vyznavače hudebních stylů, což přišlo tak nějak samo. A najednou tu byly skupinky "depešáků" a "duranistů" proti skupinám "sabatů", popřípadě "párplů" a nezřídka kdy docházelo k třenicím, obzvláště u těch šťastlivců, kteří nejezdili každý víkend domů, mezi něž jsem patřil i já. To byly totiž místnosti na intru, kde se tyto skupiny slejzaly a hltaly, krom svých hudebních stylů, i desítku Karla a často vedly boje o to, jestli budou v éteru "ejsíci" anebo "párplové", což mnohdy vedlo i k menším fyzickým konfrontacím. Byla tu ale jistá skupinka holobrádků, kteří se tomuhle většinou vyhnuli a spíš jen usmívali a to z jednoho prostinkého důvodu - byly to totiž "floyďáci..." Asi trošku podivná squadra, sama sebe ale pasujíce na extratřídu a něco víc, než byli ostatní...Ta, když se slezla ve svém brlohu, kterému vévodil obrovský kazeťák značky Sharp, ocitla se ve zvláštním světě, plném karlovských lahváčů, startek a explzní a ...snění...Jo, my floyďáci, jsme chlastali první ligu, hulili jako ucpané petry a snili...O různých odvrácených stranách měsíců a vysokých zdech a o tom, co bychom jednou chtěli a co by nás rozhodně minout nemělo...Hudba Pink Floyd k tomu byla ta nejlepší kulisa na světě, už tenkrát jsme my, elita, věděli, že tomuhle se nic nevyrovná! Jo, občas se našel někdo, kdo byl přesvědčený o tom, že uřvaný Ian Gillan je lepší matroš a snažil se montovat do onoho stříbrného Sharpa. Pohled na můj biceps ho ale ujistil o tom, že Gillan si dá momentálně pohov a onen nadšenec buďto usedne nebo ulehne někam na volné místo a chtě nechtě se zapojí do konzumace "snící hudby", anebo zavře dveře zvenčí. A věřte či ne, našlo se i pár "přeběhlíků", kteří začali tvrdit, že "ty flojdi sou ale dobrý!" Moje tehdejší proporce většinou udávaly směr, kterým se budou ubírat sobotní večery na internátu a bylo skvělé vidět, že směr Pink Floyd je všeobecně přijímán. A kdyby ne? No, zatraceně, kdo ví...A to se jednou takhle přiřítil jeden z možných budoucích lídrů ekonomiky naší milované vlasti a hulákal jako na lesy: "Mám nový Floydy!" Noví znamenalo něco, co jsme ještě neslyšeli a tenkrát sehnat něco nového býval ještě problém a proto jsme všichni zbystřili! Džínová postava vsunula kazetu do Sharpa a stiskla Play. Nastražili jsme uši jako netopýři..."Debile, cos to přines? Dyk to je ňáký káántry!", znechuceně zaševelil chcípák s ručičkama jako špejle a jeho šest chlupů na bradě se výhružně postavilo do pozoru! A skutečně - hlas, co zpíval za doprovodu španělky, měl zatraceně daleko do toho, co jsme očekávali a atmosféra bleskově zhoustla! Všechny oči se otočily jedním směrem...Nešťastník, s výrazem odsouzence na smrt, začal couvat ke zdi, jsa si vědom, že v nejbližší chvíli bude rychlostí blesku přirovnán k několik dnů nemytému dámskému přirození, v horším případě, že inkasuje pár tvrdých, čaknorrisovských kopů na svůj, po okraj již naplněný pěnivým mokem, solar plexus! A pak chlápek se španělkou dozpíval a již důvěrně známým hlasem nám bylo sděleno, "že se pomalu někdo stává bláznem" a atmosféra, připravená k nerovnému boji jednoho proti všem, rázem zjihla! "Krávo, to je Džilmůr!!", ozvalo se odněkud. "Kilmór, vole!", bylo znalecky opraveno poďobancem na posteli, který se s neskrývanou chutí přicucl k lahváči jako k matčině prsu, přesvědčen o své teorii, že "nejlepší bahno je v zelenejch flaškách a chutná líp, než ty sračky, co v pivováru čepujou do těch hnědejch, žáno!" No jo, fakt že jo! Konečně se ozval hlas, který jsme už znali a ten nás ujistil o tom, že slyšíme opravdu dosud neslyšené, nové Floydy! Majiteli oné kazety byla, aspoň prozatím, zachována vizáž a naše pracky s hnědými i zelenými láhvemi, vystřelily vzhůru na počest uctívaných idolů! Kazeta se přehrávala skoro do nekonečna a co na tom, že hudba na ní byla zatraceně jiná, než ta, kterou jsme měli ve formě "Dark Side" a "The Wall" už dost pod kůží! Byli to Pink Floyd a to bylo to nejdůležitější, co nás tehdy zajímalo! Ne, nebyla to hudba, která nás nutila opět snít, bylo to ostřejší a různé diskuse otevírající, ujišťující nás ale o tom, že Floydi jsou opravdu elita, která umí zahrát více způsoby a která jen utvrzovala naše bláhová přesvědčení o tom, že právě proto jsme elita i my, že jsme, snad až na cholerického učitele strojírenské technologie, nadřazeni všem a všemu...Tohle bylo mé úplně první setkání s albem "Animals" a řekněte sami - dá se na to zapomenout? Uteklo mnoho času...Vypilo se další kvantum desítky Karla, vyhulily kartóny startek a všechny ty naše sny, povětšinou, braly za své...Ale tenkrát...Tenkrát se klidně pářili "depešáci" se "sabaty" a ani "floyďáci" nezůstávali pozadu, nosily se plné basy piva a odnášely se prázdné a v hudbě se odvíjely pouze jedinkrát za život poznané okamžiky a zážitky...Depeche Mode nebo Pink Floyd, co na tom záleželo...V mnoha případech ale bylo zachováno pravidlo "každý ke svému" a bylo by nejspíš velmi zajímavé vědět, jak se tohle postupem času vyvíjelo u všech těch, jenž jsme se nazývali elita! U mě to bylo asi už dávno jasné, už tenkrát jsem měl velice silné tušení, že chlápek se španělkou i ten Kilmór, mě budou provázet životem zatraceně dlouho a skoro až neodbytně...Vy, kdož jste toto období měli možnost zažít, jistě dobře víte, o čem píši. A Vy ostatní, kterým to bylo z jakýchkoli důvodů odepřeno, prostě jen litujte...Vše je to už dávno, vše je zaváto časem i haldou prachu, haldou let, radostí i bolestí...Vše je relativní, vzpomínky však nikoli, ty zde zůstanou, dokud zde budeme my a bude nám sloužit šedá kůra mozková! Vzpomínky na moje první setkání s "Animals", vzpomínky na to, že..."To bejvávaly na kolejích časy..."
"DOGS"...Skladba, která při poněkud detailnějším poslechu, má opravdu, co nabídnout! Někdo již popsal Gilmourovy kytary "přicházející z dálky", jsou nahrány dvojitě a za pozornost stojí nezvykle rychlé tempo. Rick Wright použil poměrně laciný trik se simulací legendárního Dopplerova efektu, kdy se, nejspíš za pomoci jednoduché práce s volume táhly na syntezátoru, zvuk přelévá z levého do pravého kanálu stereospektra. A pak přichází Gilmourův zpěv a je skoro až neuvěřitelné, co lze slyšet! Hned v úvodu skladby dal totiž autor textu Roger Waters Gilmourovi pořádně zabrat, osobně by mě zajímalo, kolikrát se zmíněná pasáž nahrávala-všimněte si totiž, kolik slov, při poměrně dynamickém projevu, musel Gilmour zazpívat na jediný nádech!! Zde David Gilmour naprosto zřetelně dokázal, že je již dávno dominantní zpěvák skupiny a jeho práce s dýcháním a hlasivkami, je prostě skvělá! Skladba se pomalu rozjíždí a hned v úvodu se dost vymyká "zaběhlým trendům" v rockové hudbě-při prvním nástupu bicích Nick Mason totiž nepoužije úder do činelu na první dobu taktu, který běžně zdůrazňuje ukončení bicího breaku a v kombinaci s glissando zvukem Hammondových varhan Ricka Wrighta, zní pasáž nikoli jako "otevírací", nýbrž spíš jako pokračující v již rozběhnuté skladbě! Ne, nezní to podivně, zní to spíš tak nějak jinak...Mnohokrát, nesčetněkrát, možná milionkrát, byly vedeny diskuse na téma nejlepší kytarista, kdo chce, ať si dodá přídomek třeba "všech dob..." Jaká jsou stěžejní kritéria tohoto, nadmíru subjektivního, hodnocení a vnímání? Rychlost hraní? Rychlost prstokladů? Schopnost zahrát nejpodivnější sólo tou nejvyšší rychlostí? Nebo snad schopnost hrát na kytaru se zavázanýma očima nebo za zády? Ano, možností je vskutku mnoho. V širším kontextu to osobně vnímám trošku jinak. Po úvodním bicím breaku Nicka Masona, se ve skladbě několikrát ozve kytarový tón, svým zabarvením velmi podobný legendárnímu "čtyřtónu" ze "Shine on..."Je hrán na první dobu, kopíruje bicí nástroje, tedy takový rutinní rockový projev. Jenže v jednu chvíli tento kytarový tón doslova "uletí" z rytmu a je zahrán někde dokonce v mezidobí taktu! Co se tenkrát asi stalo? Že by to David Gilmour přeslechl? Nebo byl při nahrávání mírně indisponován třeba pár kapkami dobré a kvalitní Whisky? Nebo...Ne, já myslím, že to je naprosto zřetelný záměr, kdy Gilmour skvěle využívá své obliby hrát s určitou dávkou echa a prostorových dozvuků a při takovém tom "globálně normálním" poslechu, i tento tón sedí naprosto přesně a nevytváří žádný rušivý element. Aranžovací schopnosti Davida Gilmoura jsou naprosto obdivuhodné, jeho kytarové postupy vždy vytvářely skvěle vyvážené a konzistentní celky a asi ne nadarmo byl Gilmour vždy považován za nejmuzikálnějšího člena Pink Floyd! Se spikleneckým úsměvem tedy dodávám, že kouzlo nikoli nejlepšího, ale objektivně vzato skvělého kytaristy, bylo odhaleno! V repertoáru Pink Floyd patří skladba do kategorie těch, ve kterých je asi nejvíce kytarových vstupů, Gilmour zde předvádí plno skvěle zahraných sólových pasáží, kdosi určitou pasáž přirovnal ke kejhání husy a ano-Gilmour v této skladbě používá prapodivných zabarvení svého nástroje, na které fanoušci na předchozích albech jednoduše zvyklí nebyli. Tímto se potvrzuje i hodnocení celého alba jako nejkytarovějšího, které kdy Pink Floyd nahráli. Skladba "Dogs" je provázána několika změnami tempa i nálad a to je něco, co skupina vždy uměla využít při skládání obsáhlých kompozic, jakými jsou třeba "Echoes", "Shine on..." nebo "Atom Heart Mother." Gilmourovy kytary i zpěv udávají tón i ráz celé skladbě, lze naprosto zřetelně slyšet, že Gilmour odvedl na skladbě opravdu obrovský kus práce a vložil do ní mnoho ze svého potenciálu, slovy kritiky je celé album poněkud chudší na celkové aranžmá, s čímž asi lze, v porovnání s např. "Dark Side...", souhlasit. Myslím ale, že právě David Gilmour tyto teze důrazně vyvrací a má asi největší podíl na hudebním lesku alba jako celku. Slovy dalších, fundovaných kritiků, Roger Waters album a celkový koncept připravil, Gilmour jej hudebně tzv. vytvořil a zbylí členové se s nimi, takříkajíc, svezli - "Nick Mason prostě jen bubnoval a Rick Wright byl do počtu..." Jenže já Vám říkám, že to bylo jinak! Věřte mi...Nick Mason nikdy nebyl, kdo ví jaký, instrumentální virtuoz, většinou to byl právě on, kdo byl se svou prací na nahrávání alb hotový jako první. Ale slovy Davida Gilmoura to je " ten nejlepší bubeník pro Pink Floyd " a tím je řečeno asi vše, vždyť Mason se podílel na všech albech skupiny! Rick Wright byl, víceméně, jazzově založený hráč a " jeho improvizace, v záplavě útočného rocku, vyznívaly často naprázdno a skoro až podivně..." V tom rockovém pojetí, kterým albem "Animals" Pink Floyd velmi výrazně odbočili v zaběhnutých trendech, na které byli fanoušci zvyklí na předchozích albech! V období natáčení "Animals" už Roger Waters poměrně pevně svíral otěže co by hlavní lídr skupiny, byl hlavním textařem, mluvčím a stával se nejznámějším členem Pink Floyd, ta kdysi neproniknutelná anonymita, začínala dostávat trhliny...A právě v tomto období začala vznikat jeho osobní averze vůči Ricku Wrightovi...Můžeme pouze spekulovat o tom, co bylo hlavní příčinou tohoto zvratu, pozdější informace byly velmi protichůdné a vlastně to, do jisté míry, zůstalo zahaleno tajemstvím...Být tenkrát na místě Rogera Waterse někdo jiný, kdo ví, jak by, minimálně album "Animals", vypadalo...Do té chvíle vše "šlapalo" podle předem určeného plánu, po jedné z pomalejších pasáží, kdy jsou ústy Davida Gilmoura posluchači sdělovány další niterně hlubší pocity Rogera Waterse, se totiž, jakoby doslova, zastaví čas...Slovo "stone", vocoderem deformováno na jakési "own", se v tempoechu ztrácí v prostoru, který se záhy promění v nejpodivnější, ale zároveň nejpůsobivější hudební téma v celé historii Pink Floyd...Jeho protagonistou se stává "věčný muž v pozadí", Richard Wright...Dle mého skromného odhadu pro tuto scénu používá starý syntezátor Farfisa, jehož zvukové zabarvení je velmi podobné tomu z "Welcome to the Machine" a vytvoří jím opravdu těžko, těžko popsatelnou atmosféru...Hlasy a vytí psů v pozadí, prohnané opět vocoderem, dodávají scéně skoro až mrazivý nádech, jako by se opravdu zastavil čas...Jako občasný konspirační teoretik, úplně vidím Rogera Waterse, stojícího nad Rickem Wrightem s možná nevysloveným "teď dokaž, že sem ještě patříš..." Ve scéně, která by svou stopáží stačila drtivé většině ostatních skupin na jednu celou skladbu, ve svém typickém, lehce nahrbeném posezu nad nástroji, se nebohý Rick Wright doslova utaví...Skladba se opět, naprosto mistrovsky, ze 4/4 mění na 3/4 takt a pomalé, skoro až stojící tempo, udržuje temný Masonův basový buben, slyšitelný jakoby z dálky...Ústy odborné kritiky jde o "ódu na téma absolutní nepřítomnosti, jakoby tu nikdo nebyl..." a vypadá to, že tato scéna dokáže v lidské mysli vyvolat myšlenky a pocity na úplně cokoli...Rick Wright nehraje nic převratného, osobně to spíš vnímám jako dání průchodu jistým emocím, plných...ano...smutku...Z těchto předlouhých, skoro nekonečných minut deliria, Ricka Wrighta vysvobozuje kytara Davida Gilmoura, která vrací skladbu do původního řádu a zpěvu se ujímá Roger Waters, což se až do konce skladby a celého alba, nezmění...Roger Waters nebyl nikdy zrovna prvotřídní zpěvák, mě osobně se ale jeho pěvecký projev na celém albu "Animals" velice líbí a to jak ve studiové, tak i live podobě.
Z jakýchsi vnitřních pohnutek mám nejraději skladbu "Us and Them", ale skladbu "Dogs" považuji za jeden z absolutních vrcholů kompoziční tvorby skupiny a je úplně jedno, jak moc se skupina odchýlila od zaběhnutých řádů z minulých alb. Skladbu vnímám jako jakési rockové veledílo a proto jsem si dovolil, poněkud detailnější, nikoli odborný, nýbrž pouze posluchačsko fanouškovsky laický, rozbor, chcete-li. Myslím také, že společně se skladbou "Money", zde David Gilmour předvedl absolutně nejlepší pěvecký výkon v celém svém působení u Pink Floyd! A Roger Waters? Já myslím, že ačkoli se vztahy ve skupině, údajně, začaly velice měnit, zachoval se jako velký pragmatik a možná, že do jisté míry dokázal přemoci své ego! Dokázal si totiž uvědomit, že Rick Wright byl i v té době naprosto nepostradatelný element celého soundu i image skupiny...A víte co? Osobně si myslím, že ona pomyslná tíha balvanu, stahujícího ke dnu, se ve značné míře tenkrát dotýkala samotného Ricka Wrighta...
"PIGS+SHEEP"...Poměrně dlouho jsem "trpěl představou", že album "Animals" je pro mě vlastně celé shrnuté do skladby "Dogs." Ne, že by mě ostatní skladby nijak neoslovovaly, ale docela dlouho jsem je vnímal spíš jako "psí kulisu", jako něco, co jen vyplňuje stopáž. Ale i v tomto případě prostě přišly ty pravé chvíle na to, začít skladby "Pigs" a "Sheep" vnímat v širších kontextech. Pravda, trvalo to opět poměrně dlouho, asi už mám v krvi v určitých věcech příliš nespěchat...Možná je to také dáno tím, že vlastně všechny tři skladby, při pominutí úvodních Intro a Outro, jsou poměrně obsáhlé kompozice a zkrátka chvíli trvá, než se člověk naučí jim rozumět. Ne, nechci se tímto označit za znalce, spíš chci poukázat na fakt, že už jsem oprostěn přesvědčení, že "Pigs" a "Sheep" nejsou pro "Dogs" rovnocenní partneři! Jsou a to ve všech možných aspektech! "Dogs" je, možná, lépe zvládnutá kompozičně a aranžersky. Zbývající dvě jsou, řekl bych, více údernější a textově ještě poněkud syrovější. Velmi hodnotím v "Dogs" zpěv Davida Gilmoura, jako zpěvák je jistě lepší, než Roger Waters. Ovšem i zpěv Rogera Waterse je v něčem velice specifický a pokud mu člověk začne chtít rozumět, je to docela zážitek! Především ve skladbě "Pigs" a hlavně v mezipasážích, tam mi pěvecký projev Rogera, řekl bych s mírnou nadsázkou "rošťácky bezstarostný", příjde velice zábavný a ve studiové verzi velmi poslouchatelný. A to i přesto, že nezpívá o zrovna příjemných záležitostech...Obě skladby se opět vyznačují změnami tempa a dalo by se říci i nálad, v pomalé části "Pigs", která se dost podobá "instrument session" z "Echoes"-a to mě klidně ukamenujte-slyším i ženský sbor, kterýmžto tato pasáž docela silně graduje a má to vynikající náboj! Za zmínku stojí opět výkon Davida Gilmoura a to hlavně v nástupech ve skladbě "Sheep"-jeho "kytarové výpady", pasáže trvající s bídou jednu nebo dvě vteřiny, opět zahrané na prapodivně znějící zabarvení kytary, jsou prostě famózní a jen potvrzují pravdu o tom, že "vynikající kytarista" není jen o umění zahrát skvělé sólo! A za zmínku stojí asi i jeden, poměrně důležitý, fakt: V období nahrávání "Animals" upadal Rick Wright u Rogera Waterse v nemilost, o čemž věděli jen ti nejzasvěcenější a mohli snad i očekávat, že Rickova práce na albu bude, nejspíš, velmi minimalizována. Ale nestalo se, při pozorném poslechu zjistíme, že ve všech třech dlouhých kompozicích, byl Rickovi Wrightovi dán poměrně velký prostor a možná to koresponduje s tehdejším Watersovým zjištěním, že tenkrát to ještě bez Ricka Wrighta opravdu nešlo! A dle mého názoru předvedl Rick Wright na albu plnohodnotný výkon, i přesto, že nedošlo k pěveckému projevu. Jeho začátek u skladby "Sheep", zahraný nejspíš na piano Wurlitzer, je naprosto bravurní a posluchači se, při poslechu v kvalitních sluchátkách, dokáže i téměř lehce zamotat hlava...S odstupem času, v době, kdy už spousta informací o poměrech uvnitř skupiny spatřila světlo světa, lze konstatovat, že tenkrát to vše Roger Waters ještě "udržel na uzdě" a dodat-naštěstí! Album "Animals" se pro fanoušky tímto stále jevilo jako stvořené celistvou a dobře fungující skupinou Pink Floyd a myslím, že i tenkrát to bylo to, co všichni očekávali! A i přes poměrně silný odklon od předešlé tvorby, to všichni dostali! Je tedy nanejvýš spravedlivé, že historii nelze měnit na základě "tvrzeních po boji", takhle to zkrátka fungovat nemůže...
"PIGS ON THE WING 1+2"...Akustický, do značné míry kontrastní, začátek i konec alba v podání Rogera Waterse. Doprovod na akustickou kytaru nahrál sám Roger Waters, obě části byly později propojeny kytarovým sólem Snowy Whitea. Při pozorném poslechu, za použití zabarvení kytary s téměř jistě čitelným stylem, dávalo veliké množství fanoušků ruce do ohňů za to, že tohle spojení nahrál David Gilmour...
Album "Animals" to v době svého vzniku nemělo vůbec jednoduché. Narodilo se do pomalu měnící se doby...Začala totiž vznikat jistá odnož hudební a snad i politicko sociální revolty, začal totiž vznikat hudební styl, zvaný punk. Na scéně se objevovaly nové a nové skupiny, které si svou, ač v porovnání s Pink Floyd velmi jednoduchou hudbou, ale s poměrně údernými texty, cílícími na mladší ročníky, nacházely spousty a spousty nových posluchačů a fanoušků. Hudebním kritikům přibývala práce a hudební scéna se na čas stávala poměrně chaotickou a aura Pink Floyd a dalších zavedených skupin, začínala být ohrožena. Album "Animals" nedosáhlo takového věhlasu, jako jeho předchůdci a kritikou bylo přijato dost rozporuplně. Přesto poměrně obstojného statusu v prodeji i žebříčkových postavení bylo dosaženo a to především díky obrovskému renomé skupiny Pink Floyd, kdy se zkrátka očekávaly další hudební zázraky, kterých v nedávné minulosti skupina dosáhla. S jistou nadsázkou by se dalo tvrdit, že i kdyby Pink Floyd vydali desku, na níž by bylo hrobové ticho, deska by obstála. V kontextu s touto dobou, nabyl na velkém významu sarkastický výrok Nicka Masona, který tvrdil, že" je zatraceně dobré nechat nějaké ty dinosaury naživu..." Pokud vezmeme v potaz koncept a celkový obsah alba, lze konstatovat, že byl skoro výhradně dílem Rogera Waterse. Roger Waters nebyl jen pouhý rocker, on vše cítil trochu jinak, než ostatní. Úplně jinak vnímal dobu, ve které lidé žili, citlivěji reagoval na politickou situaci a na tlaky, kterým byl i on sám vystaven a o kterých byl přesvědčen, že dokáží lidi změnit...třeba právě ve stáda, plující na vlnách směrů, které určují jiní... Je všeobecně známo, že texty v albu se nechal inspirovat Orwellovou "Zvířecí farmou", kdy se lidé přizpůsobí právě tomu, co je jim buďto dosažitelné, anebo v mnoha aspektech dovoleno. Dokázal poměrně drsným způsobem poukázat na to, co bylo asi všeobecně známo, na což ale mnoho lidí reagovalo pouhým pokýváním hlavou a zařazením se zpět do onoho pomysleného stáda. Anebo jednoho z nich...Možná tím i lehce změnil pohled na sebe samého, kdy se z "věčně se mračícího a na pódiu podupávajícího baskytaristy" stával člověkem s jakýmsi vyšším druhem cítění a snad i s touhou být označen za umělce...A každý umělec touží po jistém uznání, sochař by rád své dílo postavil na nějaké významné nádvoří a malíř by svými obrazy chtěl zaplnit věhlasné galerie...I Roger Waters měl, docela určitě, velikou touhu oslovit svým poselstvím co nejvíce posluchačů a lidí a nutno podotknout, že se mu to podařilo! Ale Roger Waters měl jedno obrovské štěstí, něco, co si asi stěží dokázal vůbec uvědomit a tím byl jeho původ! Dodnes, bohužel, existuje ještě příliš mnoho míst, kde by svá tvrdě reálná poukázání na něco, co se ne každému musí z mnoha důvodů zamlouvat, nemohl takto drsně přednést, pokud by nemusel čelit přímo, řekněme, perzekuci, musel by se, přinejmenším, uchylovat do undergroundu a tam jsou pravidla nastavena poněkud jinak. Album "Animals" obstálo, ale mnohem vyššího renomé by, dle mého soudu, získalo, pokud by se celá časově historická osa Pink Floyd, pohnula o nějakých pět let nazpět...Osobně vnímám s velikým povděkem skutečnost, že i dnes, v době, kdy je všeho, tedy i hudby, skoro až nadbytek, si hudba Pink Floyd nachází stále nové a nové posluchače a to i v mnohem mladší generaci! Mám radost, když čtu o tom, že patnáctiletý kluk začal poslouchat Pink Floyd a za dva, tři roky, už bravurně zvládá zahrát kytarové party, které vymyslel "tatíček" Gilmour před čtyřiceti lety! Je to znakem toho, že Pink Floyd mají pořád a neustále, co nabídnout a jako obrovský a celoživotní fanda, jsem tomu neskutečně rád! Má to ale ještě tu druhou stranu mince, která, myslím, nanejvýš koresponduje právě s albem "Animals!" Dovolím si ho totiž označit za velmi, velmi nadčasové! Vše, o čem před těmi čtyřiceti lety lety Roger Waters zpíval, vše, nač už tenkrát poukazoval a dalo by se říci, že svou vlastní formou i upozorňoval, pokračuje...Ano, pokračuje a děje se to, možná i v horších formách a každý, aspoň lehce soudný člověk, si to musí uvědomit! Ne ale ten patnáctiletý kluk se Stratocasterem s výrobním štítkem "Made in China..." Zatím...On vnímá hudbu, on je okouzlen harmoniemi, které byly dány do vínku pouze vyvoleným, on přemýšlí jinak, on si hraje...Zatím...Ale je docela možné, že nějaká z křivd, o kterých kdysi přemýšlel jakýsi Roger Waters, se ho dotkne osobně a ten kluk lehce znejistí...A po čase, po mnoha letech, si možná někde v klidu sedne a celé "Animals" si poslechne znovu, pozorněji...A zjistí možná mnoho souvislostí, které mu unikaly, i přesto, že" to sólo tam je boží..." Kluk musí dospět, aby pochopil a možná s hrůzou zjistil, že se vlastně nic nezměnilo...Nic z toho, o čem už tenkrát jakýsi Roger Waters, dávno věděl...Pink Floyd se vždy snažili o jakousi hloubku, nic patetického se v jejich tvorbě ani najít nedá a to je asi i jedna z věcí, která z nich učinila skoro až mýtickou ikonu...Mnozí tvrdí, že alba "Dark Side..., Wish You Were Here a Animals" patří k sobě, že to je jakási Trinity světového rocku či artrocku, chcete-li. Já jsem, poměrně důrazně, proti! "Animals" se totiž hodně výrazně vymyká a pro mně je takovou svou vlastní kategorií. Pokud pominu všechny ty "kejhající kytary" a "smutné tóny z Farfisy", obsahově je "Animals" někde úplně jinde! Pokud to mám zhodnotit tou nejjednodušší formou, zněla by - "Animals" je album pro dospělé..."
A Roger Waters? Tenhle Roger Waters měl v kapse ještě jeden obrovský trumf! Ať už je vnímán jako umělec, nebo jako věčně se mračící uzurpátor, podařilo se mu svým poselstvím oslovit stamiliony lidí a možná mnohé z nich donutit se i zamyslet a třeba i činit, kdo ví...Ale on k tomu vůbec nepotřeboval malířské nadání, nepotřeboval ostrá dláta, on ani nepotřeboval umět kreslit karikatury, nemusel být řečníkem...On měl totiž k dispozici úplně jiný kalibr, nejtěžší z nejtěžších...Pink Floyd!
reagovat
luk63 @ 01.11.2015 21:37:31
Uf, to nedám :-(
b.wolf @ 01.11.2015 21:54:06
Výborná recenze, vím, o čem je, měl jsem to hodně podobné. Album Animals považuji v tvorbě PF za neprávem opomíjený skvost, pro mě je druhé nejlepší hned za Wish You Were Here. A ta recenze, ta je fakt skvělá, jednak jsem si početl a druhak jsem lítostivě konstatoval, že tohle se už nevrátí... díky moc za tohle připomenutí 5/5
yngwie3 @ 01.11.2015 22:00:29
V prvom momente som uvažoval, že si na to zoberiem aspoń deň dovolenky ;o), ale nakoniec som to dal jedným dychom ... paráda a palec hore ... tiež by som také niečo chcel vedieť, ale nie je mi dané ... budem teda len čítať ...
PaloM @ 02.11.2015 07:10:41
Najskôr som chcel pindať, no potom som pozrel pod tvoj profil a videl som dĺžku všetkých recenzií, čo si napísal, tak budem ticho :-)
Prečítal som začiatok a koniec a nehnevaj sa, na celok nemám čas :-)
Animals je skvelý album, u mňa jeden z naj od Pink Floyd.
bullb @ 03.11.2015 14:44:54
Vyčerpávajúca recenzia ... sklaniam sa ...
U mňa tento album až po
1. Dark side ..
2. Meddle
3. Wish you ..
Mimochodom, práve Wright o rok vydal svoju sólovú platňu. To je to pravé kafe.
Snake @ 03.11.2015 15:58:05
Doba to byla sice pěkně pokřivená, ale při vzpomínkách na mládí se člověk zcela pochopitelně nevyhne nostalgii. Zažil jsem něco podobného a tak se mi to povídání líbilo.
Jardo @ 03.11.2015 19:56:23
Dal som to na jednu šupu. Výborný album, ktorý mám po jeho predchodcovi najradšej od PF.
Paradox @ 07.11.2015 08:35:17
Naprosto skvělá recenze alba! Já tedy nebyl nikdy na koleji ale chodil jsem do školy ve svém městě. Na učňáku jsem byl jediný Pink Floyďák. Všichni kamarádi z učňáku byli buďto Metaláci, Depešáci, Brossáci, Punkeři a kdo ví co ještě. Na každém z nich to bylo hned znát. Jen já byl nenápadný Floyďák. Když jsem končil učňák, byli jsme už 3, takže se mi podařilo nakazit další dva. Vypozoroval jsem ale jinou věc. Zatím co lidé vyznávající Depeche Mode atd. dost často mění své idoly, Floyďáci zůstávají věrní svým idolům. Je to už hrozná řada let, co jsem vyšel učňák ale všichni 3 jsme Floyďáci stále. Jinak se tu opět objevilo téma Rick Wright. Dost lidí si myslí, že jeho vliv byl co se týče skladatelské činnosti dost malý ale málo kdo si uvědomuje, že to byl právě on, kdo dal Pink Floydům jejich originální sound. bez něj by Pink Floyd byla vcelku klasickou rockovou kapelou. Roger Waters- tvořil, obstojně zpíval, skvěle textoval a dobře hrál na basu. David Gilmour- tvořil, skvěle zpíval, skvěle hrál na kytaru. Nick Mason- bubnoval. Rick Wright- tvořil, hrál na klávsové nástroje a byl to právě on, kdo vdechnul Pink Floydům jejich nezaměnitelný sound. Dost se o něj zajímám, protože také tak trochu hraji na klávesy a skládám hudbu. Asi před rokem jsem si objednal do svého nástroje originální Pink Floyd zvuky právě od Ricka Wrighta. Málo kdo si uvědomuje, že například ten nádherný pad ve skladbě Shine On You Crazy Diamond je Rickova práce. HJen ten samotný pad je složený asi z deseti zvuků, od nějakých string padů, přes syntetické zvuky, zvukové třpytky a je v tom i slyšet rotátor z Hammondek. V tomhle byl Rick Wright prostě geniální. A věřte mi, že bez Ricka by Floydi zdaleka nebyli tam kde jsou a kde už navěky budou. Ten pravý punc Pink Floyd tkví právě v tom nádherném souznění klasické rockové kapely s elektronickými zvuky, efekty,varhany, nádhernými harmonickými pasážemi, které také byli především Rickovou zásluhou. To jsou právě ty krásné táhlé pasáže třeba v Animals. A to je přesně to, co chybí od alba The Wall, byť je to Rogerovo životní dílo a je bezpochyby naprosto skvělé a originální v celé rockové historii, zdaleka nedosahuje kvalit The Dark, Wish a Animals a vůbec alby předchozími. Ostatně sám David Gilmour to přiznal, že všichni útočili na Ricka pro jeho chybějící tvůrčí potenciál a přitom si nikdo neuvědomoval, že on dával svůj potenciál jinam, kde si ho ostatní ani nevšimli. Jinak album Animals má opravdu hodně rád. Já bych vlastně asi ani nedokázal sestavit nějaký žebříček alb. Já poslouchám alba podle nálady a tak mám prostě někdy chuť poslechnout si Animals a pak třeba zase Ummagummu, nebo Meddle. Ale dá se říci, že je pro mě asi opravdu nejkrásnější trojlístek právě Dark, Wish a Animals. Tohle období je pro mě nejfloydovštější ze všech a myslím si, že album Animals skutečně patří do toho pověstného trojlístku a svým přirovnámím lidí ke zvířatům ho krásně uzavírá.
PaloM @ 07.11.2015 08:51:08
Paradox: rád som si prečítal tvoj názor, aj úprimné slová o škole. To iba potvrdzuje, že čo a kto počúva, vôbec nezáleží od vzdelania. Robím s doktormi (ja nie som) a zo 14 iba dvaja cielene počúvajú hudbu a ochodia na koncerty. Z toho jeden si celý život vystačí s pop-rockom a ska a druhý trošku "vážnejšie" počúva Methenyho. Zabudol som na tretieho, ten si bohato vystačí so skupinou Helenka Vondračkova-Karel Gott-Lucie Bila-Michal David.
Som len fanúšik, poslucháč a nemám pohľad aktívneho hudobníka ako ty. Súhlasím s tebou v tom, že Rick Wright má veľký podiel na sounde Pink Floyd, ale nie je jediný. Som presvedčený, že bez Gilmoura - jeho gitary a spevu, by to nebol Pink Floyd.
Paradox @ 07.11.2015 09:31:17
PaloM. Samozřejmě, že máš pravdu. U kapely Pink Floyd je nesmírně zajímavé, že všichni měli veliký zájem o zvuk a jeho kvalitu. Prakticky od počátku se snažili odlišit svým pojetím a svým zvukem. Svým způsobem to bylo veliké štěstí, protože řekněme si to na rovinu, v nějaké Hard Rockové kapele by Ricka asi brzy vyhodili a hledali by klávesáka čistě rytmického melodika a ne harmonického ponurého klávesáka, který si zakládá na především na harmonii a dlouhých táhlých padech. Já neříkám, že je to zásluha Ricka. Je to zásluha úplně všech, že vznikly ty nejkrásnější alba, které jsem kdy slyšel. Svého času se vzdali části svých honorářů a dostali za to neomezený přístup do studia, kterého náležitě využili. Oni věděli co dělají a za čím si jdou. Proto má třeba album The Dark tak nádherný zvuk, který ještě dnes, když se dá do kvalitní věže, zní prostě famózně. A při poslechu málo koho napadne, že poslouchá 42 let staré album. Ale proč to píšu. Jak Gilmour, tak Waters, tak Mason, byť chtěli kvalitu zvuku mohli jediné, Pohrát si s nastavením svých nástrojů, pohrát si s nasnímaním svých nástrojů tak, aby ten zvuk zněl jak si představují. Největší tíhu na sobě měl co se zvuku týče právě Rick Wright, který byť byl melancholický klávesák, zajímal se o vše nové. Zajímal se o zvuk jako takový. Rád kombinoval různé zvuky do sebe a to už od samého počátku. Když si poslechnete skladbu Echoes, tak to nádherné křišťálové piáno, to je patent Ricka Wrighta, protože mu nestačilo jen obyčejné piáno. On ten zvuk z piána poslal přes Leslie bednu svých Hammondek a vzniklo prostě piáno a'la Rick Wright. Rick Wright byl ten, kdo obsluhoval azimutokoordinátor, který vytvářel kvadrofonní efekt a to bylo ještě v 60 letech. Ten člověk byl nejen skvělý muzikant ale ten člověk byl navíc skvělý zvukař, kterého prostě nesmírně bavilo hrát si se zvukem. A v tomhle pojetí je právě Now How celých Pink Floyd. Plus samozřejmě Gilmourovi nápady, kytara zpěv, Watersovi nápady,texty, basa, zpěv, Masonovi bicí atd. Prostě se tu sešli opravdu nesmírně hudebně zajímavý lidé, kteří měli společnou vizi a dokázali ze sebe vydat opravdu nádherné skladby, které byli vždy originální a byli nadčasové a ve kterých není jen ta nádherná hudba ale také úžasné texty a hloubka. To je samozřejmě záležitost všech čtyřech a jak říkám, nejlepší alba jsou, když byli všichni čtyři pohromadě a doslova si s muzikou hráli.
Paradox @ 07.11.2015 09:48:05
Ještě doplním, že s klávesáky měla spousta kapel začátkem 70 let problémy. Protože po nich chtěli, aby z klasického piána přešli na syntezátory. V té době to by ohromný boom a všichni cítili veliký potenciál v elektronických nástrojích. ne každý klávesák ale uspěl. To byl třeba veliký problém pianisty Olympiku, kdy se s ním prostě pak rozloučili a vzaly klávesáka. V tomhle měli právě Floydi velikou výhodu, že Rick byl otevřený všem novinkám a tak hned hrábl třeba po Moogu a dokázal z těchto nástrojů vykroutit opravdu nádherné zvuky. poslechněte si třeba skladbu "Any Colour You Like. Tenhle zvuk leadu mám také ve svých klávesách a ten zvuk je prostě neskutečný. Osobně mu říkám "Tupá žvejkačka" To je tak zajímavej zvuk a při hře vytváří tak nádherný doběh. A tak bych mohl jmenovat dále. Tenhle zvuk a jeho nastavení je Rickova práce. Rick, i když ho někteří téměř odsuzují měl opravdu lví podíl na zvuku Pink Floyd. Má obrovský vliv na úspěchu jejich nejkrásnějších alb.
PaloM @ 07.11.2015 11:22:03
Paradox: rád si prečítam názor zasväteného odborníka, vďaka.
Paradox @ 07.11.2015 16:54:19
PaloM: To není názor odborníka. Pouze názor člověka, který miluje Pink Floyd už hroznou řadu let. Je mi 41 a Floydy poslouchám od svých cca 12 let a tahle kapela mě ještě neomrzela. Svým způsobem jsem smutný z toho, že kapela jako taková už skončila. Ještě jsou tu nějaká sólová alba a doufám, že nějaká ještě snad přijdou. Mimochodem Rattle That Lock od Davida je opravdu nádherné album. Ale svým způsobem už hroznou řadu let hledám nějakou kapelu, která by mě posluchačsky uspokojila jako Pink Floyd a zatím jsem jí nenašel, protože Floydi jsou hrozně specifická kapela. Jen díky nim existuje označení Art Rock (umělecký rock). Protože někdo cítil potřebu jejich tvorbu zařadit do nějaké škatulky. Ale zařadit takhle rozsáhlou tvorbu a tak obrovský hudební rozlet do jedné škatulky prostě nejde. Ale proč to píšu. je to o tom, že ten tzv. Pink Floyd Sound je právě o spojení rockové muziky s hudbou elektronickou. A zatím co tu rockovou část měli na starosti jak David, tak Roger, tak Nick, tak na tu elektronickou tam byl pouze Rick sám. Asi horko těžko najdete jinou kapelu, kde by klávesák dostal tak obrovský hudební prostor. Jsou kapely rockové, kde je třeba nějaký klávesák, který tam přispívá melodikou, harmonií. Ale jde zpravidla jen o jednu stopu, která pouze podtrhuje rockový styl kapely. Pak jsou zase elektronické kapely, kde je to zase hlavně o těch synťákách a tam se zase ztrácí to rockové pojetí. U Floydů tohle bylo v krásné harmonii, kdy Floydi hráli rock a do toho Rick vymyslel nádhernou elektronickou vsuvku. Tohle je přesně krásně slyšet na albu Animals, které je tak typicky Floydovsky Rockové. A přesně tohle chybí albu The Wall, kde sice Rick hraje ale už hraje jen, že tam hraje. Už pouze vytváří nějaké podkresy pod hudbou Rogera Waterse. Těžko říci, co se tenkrát stalo. Z knihy od Nicka Masona jsem vyčetl, že Rick měl osobní problémy, což je bez debaty ale další věc byla ta, že původně se měl Rick na albu podílet i jako producent a Roger ho obešel a vzal jiného producenta. Těžko říci. jsou to dnes už jen dohady, co vše za tím bylo. Každopádně pokud se budeme bavit o tzv. Pink Floyd Soundu, tak z mého pohledu je poslední echt Floydovské album právě Animals. Další album, na kterém se začínají roztáčet ty správné synťáky je až album A Momentary, které je sice mnoha lidmi zatracované ale já to album mám hodně rád, protože když si pustíte The Final Cut a pak A momentary, tak z toho alba doslova čiší volnost a je to zase o tom krásném spojení rocku a elektronické hudby, byť to album má odlišný zvuk, než ta klasická Floydovská. Pak je tu album The Division Bell, kde je ten Pink Floyd sound ještě lepší a úplně nejlepší Pink Floyd sound je na posledním albu The Endless River, které já miluji opravdu hodně, protože z tohoto alba doslova čiší nejlepší kousky od Pink Floyd. pokud bych měl udělat žebříček, kdo se jak podílel na Pink Floyd soundu, tak by u mě zvítězil Rick Wright, hned těsně za ním by to byl David Gilmour, který dal Floydům nádherný kytarový zvuk. Ten člověk si s kytarou a jejím zvukem umí opravdu pohrát a jeho kytara je nezaměnitelná. Používá spousty efektů, přes které hraje a jeho kytara doslova zpívá. Jako třetí by to byl Roger Waters, který také uměl skvěle nastavit basu a jako 4tý by to byl Nick Mason. Ale k tzv. Pink Floyd soundu musíme zařadit i zpěv, čímž se David s Rickem u mě dostávají na stejné místo, protože David a jeho pěvecký projev je také naprosto originální. jeho barva hlasu a pojetí je prostě echt Floyd. Ale k tomu echt Floydovskému pojetí patří právě i zpěv Rogera, který byť není převratným zpěvákem, má ve svém hlase osobité kouzlo a patří stejně tak k Pink Floyd soundu. A hlas Ricka samozřejmě také, i když se většinou podílel jako backing vocal. je to prostě směsice všech, kteří dokázali vytvořit něco, co podle mého názoru nemá v hudební historii obdoby. někdo říká, že absolutní top byli Beatles. pro mě totální blábol. Beatles by si dnes už ani neškrtli. byli to pouze klasičtí písničkáři. A měli spoustu skvělých věcí, to je bez debaty ale Pink Floydi dali hudbě mnohem víc. jejich alba jako celistvé příběhy. Vizuální podoba jejich skladeb, jejich originální pódiové pojetí, jejich zvuk, jejich hloubku, jejich texty atd, atd. To z nich podle mého názoru dělá nejlepší kapelu všech dob. je to ale jen můj názor.
Zaphirus @ 07.11.2015 17:05:00
Super recenzia. Priznám sa ku Animals som si dlho hľadal cestu, no podarilo sa :-) Dnes sa dá povedať, že to je riadne nadčasový album.
ondra-floyd @ 07.11.2015 21:09:50
Ahojte vespolek. Chodím sem na progboard už dlouho, čtu hodně recenzí, všechny vaše postřehy ohledně hudby a baví mně to číst. Je tady hrozně moc dobrých recenzí na různou hudbu a hodně lidí tady hudbě rozumí. Já se zaregistroval až dneska a to jenom proto, abych mohl taky něco napsat a na něco reagovat. Jsem totiž taky dá se říct kovanej pinkfloyďák a Pink Floyd poslouchám už hodně let a do včerejška sem si myslel, že jejich hudbu znám dokonale. Ale teď prostě vidím, že ne! Mám doma všechny jejich alba, mám i vinilové desky, cedéčka a všechno pořád skoro dokola poslouchám, ale vidím, že asi trochu blbě! Ještě nikdy jsem se nesetkal s větším fanouškem Pink floyd, než je pisatel této a ostatních třech recenzí a to ani na dálku! Vlastně jsem se tady zaregistroval, abych mohl napsat své dojmy tomuhle pisateli a recenzistovi, protože jako floyďák by to měl vědět. Já si na žádnou recenzi netroufnu a po tom, co čtu už tuplem ne! Takže pro toho, kdo má tady jméno R.W.Wright bych napsal asi tohle: ty jsi opravdu veliký znalec hudby Pink Floyd, to je cítit z každého řádku, co jsem tady přečetl! Slyšel jsem všechny jejich alba snad tisíckrát a myslel jsem si, jak je dobře znám. Ale tvůj smysl pro poslech hudby a detaily je prostě neuvěřitelnej! Musel jsem si několikrát pustit Dogs, abych našel ty věci, o kterých píšeš a pořád to nemohl najít, prostě mi to nešlo! Ale pak jsem to poslouchal opravdu strašně moc pozorně a najednou jsem zjistil, že to tam opravdu všechno je, fakt všechno a já osobně jsem si toho za ty roky nikdy nevšimnul! koho by napadlo si všimnout, kolik toho zpěvák zazpívá na jeden nádech nebo že nějakej tón ulítne z rytmu? tohodle si asi může všimnout opravdu jen obrovskej a dlouholetej fanda Pink Floydů, za kterýho tě opravdu považuju! Někteří tady mají problém s délkou tvých recenzí, jsou fakt dlouhé to je pravda. ale na druhou stranu mají takovou nějakou vzestupnou tendenci, mně osobně to tvé psaní pokaždé úplně vtáhne do děje a myslím si, že každej opravdovej fanda floydů si je přečte prostě celé! hrozně dobře se to čte, tvoje postřehy jsou úžasné, je vidět, že máš floydy v krvi a že si na opravdového fandu a znalce jen nehraješ. a to se prostě musí ocenit! Já osobně neznám lepší kapelu, než je Pink Floyd a žádná taková už nikdy nevznikne. Dala nám spoustu skvělé muziky a díky tvojím recenzím je pro mně ještě zajímavější, protože tvůj smysl pro detail a pro poslech je fakt naprosto přesvědčivej a já můžu všem jen doporučit, ať si tvoje recenze přečtou! Nevím, jak a čím se živíš, ale normálně si myslím, že by ses mohl klidně v pohodě živit psaním, když ne recenzí, tak o čemkoliv, protože máš fakt dar skvělého písemného výrazu a mě to čtení hrozně moc baví! Takže jestli máš chut do dalších recenzí Pink Floydů, tak do toho, protože já osobně se na to už teď těším, píšeš fakt naprosto dokonale! díky tobě teď už budu Pink Floydy poslouchat mnohem více pozorně, protože tam je něco, co slyšíš jenom ty a já to chci slyšet taky. Za mě tedy ve tvých recenzích všechny palce nahoru! Doufám, že jsem se něčím neprohřešil v pravidlech tohodle fora, já si na žádnou recenzi netroufnu, ale musel jsem prostě nějak reagovat na tohodle pravého floyďáka tělem i duší. Zdravím tě a piš dál, klidně i dlouhý recenze, já si je pokaždé přečtu úplně celé! Zdraví vás Ondra
Progjar @ 07.11.2015 21:49:24
Ondra-floyd, práve si ukázal viac ako slušnú spisovateľskú slinu, tak len pokračuj. A vitaj na progboarde a v kruhu flojďákov.
Petr59 @ 17.11.2015 16:35:54
Když se řekne Pink Floyd - "Animals", vždy si vzpomenu na svého spolužáka Oldu (který už není mezi živými), se kterým jsme tenkrát jako jediní z blízkého okolí byli naladěni na stejnou notu a na to, jak jsme tenkrát seděli na lavičce na Polabí, usrkávali z lahváče, pokuřovali . . . a z kazeťáku poslouchali poprvé toto album. Nepamatuji se, co jsme popíjeli, ani co jsme pokuřovali, přístroj byl možná Tesla A3, jen vím to, že tato hudba (či obdobná z podobného "soudku") mě provází celý život a i na smrtelné posteli mi bude znít v uších. A ještě jedna poznámka směrem k autorovi recenze . . . po přečtení toho tvého písání jsem nabyl dojmu, že nikdy žádnou "recenzi" už nesesmolím. Toto není recenze, to je život.
Progjar @ 17.11.2015 17:04:05
Úplne skvelé čítanie. Možno ako perličku uvediem, že David viackrát povedal, že nie je spokojný so zvukom Animals. V roku 1977 bude 40 rokov od vydania, to je jedinečná šanca na Immersion set.
Progjar @ 18.11.2015 05:26:34
Oprava - samozrejme v roku 2017 bude 40 rokov od vydania Animals.
Z deníčku jedné 13ky:
Drahý deníčku, asi jsem se zamylovala...
Jmenuje se Zbiněk a chodí se mnou do třídy..
Kdybi nemněl tak mastný vlasy a uhrovitej obličej, tak vipadá úplně jako můj ydol Tajlor Lautner z Twajlajtu, mucq..LOLinky:D:D
Když sem včera ukazovala Zbiňkovu fotku, co mám v mobilu našim, tak fakt nevým proč, ale netvářily se nějak nadčeně...
Fotr dokonce prohlásil, že bi ho hrozně zajímalo, jestli se Zbiněk chodí k holiči stříhat, nebo jen měnit olej...
Pytomec, nemá pro mně vúbec pochopení...
Třeba dnes ráno, když jsem po něm chtěla, aby mi pomohl povjesit nad postel nový plakát s Džastýnem, co bil v Bravíčku...vipadá na něm fakt moc seksy...:)
Pomohl mi, ale ještě předtím mi řekl, že tak ošklivou ženskou vyděl naposled na našem náměstí v čele prvomájovýho průvodu před 25 lety...
Moc sem se urazila a řekla sem mu, že to je múj velký hudební ydol...
A on mi na to odpovjeděl, at‘ mu teda něco od něj pustím...
Vybrala sem jeden s jeho největších hitů...Heartbrejkr...
Pokaždé, když tuhle písničku poslouchám, tak začnu mislet na Zbiňka...mocinky ho myluju...
No a když tenhle upa bestovní song dohrál, tak jsem se hned fotra zeptala, jak se mu lýbil...
Bil celej jaksi bledej, takže si musel sednout..
a víš, deníčku, co mi odpovjeděl???...že prý tenhle Džastynův Bobřík, nebo jak se ta transka jmenuje, bi mněl zpívat jen v sebeobraně...a hned potom běžel na WC...
prý probrat dojmi z téhle plísničky se záchodovou mísou...skoro sem to obrečela...jak může bejt tak hnusnej..:(
Hned jsme o tom popísmenkovali s kámoškama na fejsbůku...
a ony mi odpovjeděli, at‘ to neřeším, že u nich doma to je stejný...že ty blbý rodiče skrátka téhle super hudbě nerozumý...
Fotr dělá chitrýho, ale sám poslouchá děsnou muziku..
Zrovna před týdnem si pouštěl jakýsi Pynk Floyd, nebo co...takovej hroznej název, že jo deníčku...
Já mám svoje One Direction...jejich poustr mi vysí hned nad Džastýnem...
Fotr se mně nedávno zeptal, jaxe můžu vedle tohohle každý ráno budit...idiot...tak sem mu na to odpovjeděla, at‘ si jde poslouchat ty svoje Růžový Policajty (takhle mi ten jejich název přeložil Zbiněk...na anglinu je prej fakt moc dobrej) a mě at‘ dá pokoj...
Pěkně sem ho uzemnila, že?...nojo, jakse z lesa volá, taxe z lesa ozívá...:D:D
Uff, tak to by už stačilo, jdeme recenzovat...
Tohle album osobně považuji za vůbec to nejlepší, co Pink Floyd v tzv. Watersově éře v letech 1973-83 natočili..
Hned po něm se mi nejvíce líbí Dark Side Of The Moon a mám moc rád i pro některé fanoušky těžce stravitelné album The Final Cut...
Desky Wish You Were Here a notoricky známou The Wall si samozřejmě taky rád poslechnu, ale ty tři, výše zmíněná alba, se mi přece jen opékají na laseru v CD mechanice mnohem častěji...
Někteří lidé od téhle desky začínají Pink Floyd považovat pomalu ale jistě za doprovodnou kapelu Rogera Waterse.. Vlastně až na výbornou a na albu pro mne nejoblíbenější kompozici Dogs, kterou Roger napsal společně s Davidem Gilmourem, je celý zbytek desky, včetně textů, jeho dílo...
Rick Wright si zde vůbec poprvé v dosavadní historii skupiny ani neškrtl...nevím, jestli měl na album nachystaný nějaký materiál, nebo ne...
A i kdyby něco v rukávě měl, tak si myslím, že by mu to Roger stejně smetl ze stolu...
Přiznám se, že být v kůži Ricka, tak bych Rogera už dávno nakopal do pr.... a nenechal se později tak snadno vyšachovat ze hry...
Ale i přes to všechno považuji tohle album za velmi zdařilé a na Floydy místy až nezvykle nabroušené...
Nevím, jestli se zde jedná o nějaký druh odpovědi na punk rock, který v té době začínal pomalu, ale jistě řádit...možná ano, možná ne...(Jinak punk rock jako styl vůbec nemusím a třeba takové Sex Pistols nemůžu ani vystát...no, raději toho nechám...vím, že tuhle skupinu tady mají někteří rádi, tak už mlčím, mlčím...)
Jinak myslím, že o téhle desce zde bylo už napsáno snad vše..takže bych jen opakoval, co už bylo napsáno a popsáno přede mnou...
Zkrátka a dobře, tohle je dle mého skromného názoru špičkové a některými lidmi i trošku přehlížené a ne úplně doceněné dílo, což zamrzí...
Jasných pět hvězd...
reagovat
Walrusa @ 10.03.2014 21:05:20
Ha ha :D Fantasticky napsaná recenze, jako vždy. Pokračuj tímto originálním stylem dál ;)
PaloM @ 11.03.2014 04:58:01
V duchu úvodnej časti recenzie, rozhodne lepšie je byť v "být v kůži Ricka" ako v "V kůži Johna Malkoviche" >> odkaz alebo v "Kůže, kterou nosím" >> odkaz
Môj komentár: bravóóó! Ďakujem, po dlhšej dobe som nad Progboardom vymenil plač za smiech :-))
tykeww @ 11.03.2014 08:17:43
Celé je to napsané špatně. Používání diakritiky a mezer mezi slovy je přeci šílený mainstream a to není nic pro třináctileté dívky.
PaloM @ 11.03.2014 08:50:15
:-)) Na to som zabudol, keď bol syn v puberte, tak mi písal SMSky.
Petr87 @ 11.03.2014 09:24:16
tykeww: Naprosto s Tebou souhlasím...ale pochop, že kdybych to napsal ještě bez těch mezer a diakritiky, tak by se to už vůbec nedalo číst..:)
b.wolf @ 12.03.2014 15:52:58
Pravda pravdoucí-nejlepší dílo PF. zajímavá recenze ...
S dovolením, místo pochvalných ód na desku sem dám svůj překlad Dogs - myslím, že ty verše (a myšlenky v nich obsažené) mých pět hvězdiček vysvětlí samy....
Psi
Musíš být blázen, musíš to opravdu potřebovat
Musíš spát ve stoje a když jsi na lovu
Musíš být schopný vybrat si snadnou kořist i se zavřenýma očima
A pak se plížit po větru a mimo dohled
Musíš zaútočit ve správný okamžik, bez rozmýšlení
A po chvilce už můžeš koukat jak vylepšit svůj styl
Vzít si správnou klubovou vázanku, solidně potřást rukou
Rozpačitě pohlédnout do očí, jen se pousmát
Musíš mít důvěru lidí, kterým lžeš
Aby až se k tobě otočí zády,
Jsi měl šanci vrazit do nich nůž
Musíš se stále dívat jedním okem přes rameno
Je ti jasné, že jak stárneš,
Je to čím dál těžší
A nakonec se sbalíš a poletíš na jih
Skrýt si hlavu do písku
Jenom další mrzutý dědek
Úplně sám
Umírající na rakovinu
A až se přestaneš ovládat
Sklidíš co jsi zasel
A tak jak poroste strach
Špatný krevní oběh se bude zpomalovat
Až ztuhne v kámen
A pak je příliš pozdě odhodit tu váhu
Které ses měl zbavit už dávno
Tak si užij příjemný pád do hlubin !
Úplně sám
Tažen kamenem ke dnu
Musím připustit, že jsem trochu zmatený
Někdy se mi zdá, jako by mě jen využívali
Musím zůstat bdělý, musím to zkoušet
A setřást tuhle plížící se malátnost
Když nemám pevnou půdu pod nohama
Jak mám najít cestu z tohoto labyrintu?
Hluchý, němý a slepý jenom stále předstíráš
Že každý je postradatelný
A nikdo nemá opravdového přítele
A zdá se ti, že to co děláš
By mohlo izolovat vítěze
A vše pod sluncem je hotovo
A ty v srdci věříš, že každý je vrah
Který byl zrozen v domě plném bolesti
Kterému říkali aby nechcal proti větru
Kterého učili co dělat s lidmi
Který byl zkrocen cvičenou gorilou
Který byl spoután obojkem a řetězem
Kterému dali určené místo ke stání
Který byl doma jen cizincem
Který byl nakonec sražen k zemi
Který byl nalezen mrtvý u telefonu
Kterého stáhl kámen ke dnu
reagovat
tykeww @ 20.05.2013 17:40:42
Už ten nápad je chválihodný - ne všichni umí anglicky a zrovna v případě Pink Floyd jsou texty dost podstatné. A hlavně - co napsat nového o deskách, které tu mají už kolem třiceti recenzí?
Jardo @ 20.05.2013 17:48:59
Absolútny súhlas. Jedinečný album a geniálne texty, ktoré (pre mňa) predstavujú jeden z vrcholov textárskej tvorby.
Jardo @ 20.05.2013 17:53:30
Ahoj Gerry. Veľmi sympatický profil. S tými diskotékami/rockotékami (aj keď som mladší ročník, tak poriadne rockotéky som zažil tiež), pivom a predovšetkým s názorom manželky na tvoju (moju) hudbu sa stotožňujem úplne - u mňa je to identické. Nech sa darí...
PaloM @ 20.05.2013 17:56:07
Gerry, výborne!
Gerry @ 21.05.2013 06:45:50
Ahoj, a díky všem za ohlasy. Jsem rád, že se vám to líbí, však jsem se taky rozmýšlel zda to sem dát. Pokud by byl zájem (a hlavně místo), jsem ochotný se podělit i dále, protože texty PF si to zaslouží a mám je přeložené všechny, od "Arnoldova Lejna" ;-) až po High Hopes. Snažil jsem se co to šlo zachovat nejen smysl, ale i ...ducha, či náladu té které skladby.
Jinak co se profilu týče..... ;-) prostě jsme už jiná generace, ale jsem za to rád. Ta "naše" hudba i životní styl, věřím, byly a jsou určitě opravdovější, víc od srdce .....
pito63 @ 21.05.2013 07:54:23
Gerry
Zaujímavý nápad s tými prekladmi. Tie preložené texty by sa mohli dať do profilu jednotlivých albumov. Záleží na Tebe, akú formu chceš zvoliť, ale nech sa vyjadria i ďalší.
Gerry @ 21.05.2013 08:33:44
Koukám, že někdo už zareagoval a uložil text k profilu alba. Asi by ale bylo ideální, kdyby texty byly rozklikávací ze jména písničky, jinak se to neúměrně natáhne. K tomu by se asi měl vyjádřit webmaster. Já, jak píšu, se rád o texty podělím, mrzelo by mne, kdyby se jen "válely" u mne na harddisku. Mám dokonce i takové "chuťovky" jako oficiálně nevydané texty Scream Thy Last Scream a Vegetable Man.
hejkal @ 21.05.2013 08:40:39
No, ja som kategoricky proti tomu, aby sa dávali texty k albumom. Skôr im založte vlákno v diskusiách.
luk63 @ 21.05.2013 09:15:42
Pokud by na texty bylo otevřené samostatné vlákno takové, jako jsou ta ostatní v současnosti, bylo by to časem hodně nepřehledné. Nápad s rozkliknutím skladby, po kterém by se mohl ukázat text i překlady textu do našich mateřštin, se mi líbí.
PaloM @ 21.05.2013 09:28:16
Už som tu raz založil vlákno na rockové texty, rockovú poéziu, nebol záujem.
hejkal @ 21.05.2013 09:36:07
luk63 - hej, akurát narazíš na to, že musíš odniekiaľ tie texty ťahať, a teda pôvodné i preklady musíš nájsť na webe. Avšak, ako vraví PaloM, bojím sa, že iba k pár albumom niekto niekedy preklady zosmolil, takže to bude taká anomália v rámci pár dosiek (nič proti).
PaloM @ 21.05.2013 09:39:35
Diskusia o textoch by sa mohla dokončiť vo vlákne Biografie, kde pokračuje a dal som tam návrhy.
luk63 @ 21.05.2013 10:46:53
Ještě poslední můj příspěvek pod tuto (ne)recenzi:
Je mi jasný, že texty by se objevily nejspíš jenom u některých skladeb a překladů by bylo ještě míň. A vyžadovalo by to velké nadšení a úsilí těch, kteří by je sem vkládali. Z toho mi plyne, že by to neměly být ´povinné´ položky.
Jardo @ 21.05.2013 20:13:46
Za tie texty hlasujem celkom určite! Podmienka k tomu, aby niekto pridal album, recenziu, profil to však v žiadnom prípade nemôže byť - to je jasné. Ale som veľmi naklonený myšlienke, že pri kliknutí na názov piesne, by sa ukázal text a pri textoch Pink Floyd to platí dvojnásobne.
Progjar @ 22.05.2013 09:32:23
to Gerry:
Veľmi dobrý nápad, ešte lepší preklad. Vzhľadom na prebehlú diskusiu asi texty nebudú, takže ja chcem poprosiť Gerryho o zaslanie preložených textov Pink Floyd na môj mail jpudelka@storagecon.sk. Okrem veľkého ďakujem ti nemám čo ponúknuť. Ja som dokonca jeden preložený text poslal v liste mojej žene keď som bol na vojne, bola to skladba Don´t leave me now z The Wall. Aj keď moja žena nechápe ako môžem počúvať takúto hudbu, text zrejme zabral. Otázka je, či sa mám po 26 rokoch manželstva tešiť, odpoveď je áno. Gerry, ešte raz dík.
Voytus @ 22.05.2013 09:47:48
Před lety jsem takhle pro pár lidí předkládal celou Zeď - žádnej net, žádný jiný překlad, měl jsem jen informace ohledně vzniku alba coby určité vodítko při postupném pronikání do příběhu, a samozřejmě původní vydání na LP (i s textem k písni, která na albu není, prý nějaká vadná edice). Ten text samozřejmě nemám, někomu jsem ho věnoval, což mě mrzí, protože narozdíl od některých překladů, které jsem měl možnost číst se ten můj nesnažil o přebásnění a byl tak v mnohém věrnější originálu - a že mi dal tenkrát zabrat. Navíc se v těch textech běžně objevují závažné chyby při neznalosti frází, reálií ohledně Pink Floyd atd. (narážky v textech kolikrát nejsou úplně jasné, člověk musí být obeznámen, co vlastně Pink Floyd a zejména Waters prožívali od svého vzniku až po toto album).
Gerry @ 24.05.2013 08:37:31
Voytus - naprosto přesně jsi to vystihl. Texty od PF prostě nejdou přeložit jen tak se slovníkem. Jednak musíš znát to pozadí a jednak se v žádném případě nejedná o běžnou angličtinu, někdy ani ne hovorovou. V některých případech tam jsou slangy, amerikanismy atd. Vzpomínám si, jak jsem s jedním obratem dokonce šel za kanadským lektorem, který tehdy na fakultě po revoluci učil angličtinu, jinak bych asi za boha nepřišel na to co tím Waters myslel. Jinak já tehdá taky neměl bohužel net a podobné vymoženosti ... základ překladů vznikal kolem roku 1990 na VŠ koleji, takže ... přepis textů z obalů LP a slovník po ruce, kazeťák naplno a toť vše :-D
adam @ 24.05.2013 09:07:58
Gerry: Nemôžem úplne súhlasiť s tým prekladom. V podstate je taký nejaký silno slovníkový.
Gerry @ 25.05.2013 09:05:35
No ... tak nad tím se musím usmát. Kdybych dal dohromady kolik slov a frází se ve slovníku vůbec nenajde ... kolik má jiný, třeba skrytý význam... kolikrát jsem každou písničku předělával....No nic, zkus to sám, pak uvidíme... ;-)
adam @ 25.05.2013 14:53:37
Nejdem sa hádať. Prvý verš stačí. To need something, respektíve need it a naproti tomu have a real need, nie je to isté. Preto si myslím, že na tom preklade sa ešte dá ďalej pracovať. Preto si myslím že sem tie preklady netreba dávať lebo otvárame Pandorinu skrinku zlých prekladov. Preto si myslím že to sem skrátka nepatrí.
zdenek2512 @ 25.05.2013 15:00:20
Gerry: měl bych zájem o Tvé překlady Pink Floyd na oplátku Ti nabízím své překlady téhož. Pošli mi svůj mail na zdenek.nemec@seznam.cz. Díky za odpověď :-)
Progjar @ 25.05.2013 15:48:54
Ja chcem aj takto Gerrymu poďakovať za zaslané preklady, skvelá práca. Na margo Adama, skús prosím ťa namiesto prázdnych rečí ukázať tvoje schopnosti. Bytostne nemám rád kritikov tvojho typu. Treba byť konštruktívny. Ešte jedno chcem povedať. Tie texty boli písané roky rokúce dozadu ale sú absolútne aktuálne. To je úžasne a odstrašujúce zároveň. Ako keby sme sa nikam nepohli!
swenik @ 25.05.2013 19:12:51
Zdravím, dobrý nápad s tím textem. Chtěl bych rovněž poprosit o zaslání textů na mail (swen@centrum.cz). Něco jsem si taky před lety překládal, ale má angličtina není natolik dobrá. Zároveň mám nějaké texty od někdejšího pardubického rádia Profil, když je nabízeli ve svém dokumentu o Pink Floyd. Tuším, že mi je dával Martin Stratílek po dlouhém uhánění přes telefon. Asi nepočítali, že se někdo ozve a opravdu je bude chtít..:-)
adam @ 25.05.2013 19:43:37
To nie je o prazdnych reciach, ale o gramatike. Ak v preklade niekto prelozi podstatne meno ako pridavne, alebo ako sloveso, tak sa obavam ze to nebude celkom dobry preklad. A nakolko sa tu kazdy snazi robit veci poriadne, alebo radsej vobec, nechapem preco by v tomto mal byt tolerovany priemer, pripadne podpriemer. Tot vsio.
Gerry @ 25.05.2013 20:08:49
1. Vzhledem k tomu, že angličtinu učím na škole, dovoluju si tvrdit, že o ní a její gramatice něco vím. Nemluvě o tom, že mám za sebou mnohé kontakty s rodilými mluvčími, z Anglie, USA, Kanady ...
2. Adame, velice si protiřečíš. Nejprve píšeš "V podstate je taký nejaký silno slovníkový." V posledním příspěvku "Ak v preklade niekto prelozi podstatne meno ako pridavne, alebo ako sloveso ...". Pokud bych ale překládal striktně podle slovníku, tak bych si to asi nespletl, ne? ;-).
3. Tuším, že jsem to tu již někde psal, ale i když to zopakuju, nic se neděje - ty překlady nejsou a ani nemůžou být doslovné. Čech, neznalý anglických reálií by nepochopil mnohé narážky, idiomy, ustálená rčení. Když Angličan řekne "It rains dogs and cats", slovníkový Čech se zděsí, že v Anglii padají z nebe psi a kočky. Ale ono to znamená "Leje jako z konve" (což by zase nepochopil Anglán). Proto jsou ty překlady upravené, tak aby byly srozumitelné. proto zrovna ve Psech jsem nepřeložil doslova "Kterého učili aby neplival do ventilátoru", protože u nás se říká "...aby nechcal proti větru". Nebo slušněji, ale tahle vulgární verze mi seděla do textu líp.
4. Navíc u PF je to ještě komplikovanější, protože Waters je mistr slovíčkaření a používá nejen hovorovou angličtinu, ale i nářečí (víš například, že Ummagumma je ve slangu vysokoškoláků z Cambridge soulož? Ovšem už v Oxfordu se to neříká ...) a dokonce i amerikanismy!!! Viz Paranoid Eyes z desky Final Cut - výraz pie in the sky není ani koláč, ani straka na nebi, ale vzdušné zámky. Což je typický amerikanismus, v Anglii by řekli seventh heaven. A výraz space cadet ze skladby In the Flash? mi poradil až jeden Kanaďan - žádný vesmírný kadet, ale člověk v euforii, nadšenec ....
5. Netvrdím, že jsou moje překlady perfektní. Myslím ale, že se za ně nemusím stydět. A nehodlám se kvůli nim tady dohadovat. Pokud se ti nelíbí, nečti je, vyrob své, třeba budou daleko kvalitnější, neberu ti to. Mně se ty moje líbí.
6. A vůbec. There's no dark side of the moon ..... ;-)
adam @ 25.05.2013 20:25:43
Gerry: Ja len podotykam. Myslim si totiz ze veta ma uplne iny vyznam ak povies "musis to opravdu potrebovat" alebo povies "mas silnu potrebu/chtic" kde slovo "to" meni vela, najma ked sa bavime o psoch. A o psoch minimalne zaciatok piesne aj je.
Preklad mi nevadi. Akurat si myslim to, co som uz pisal, ze otvarame Pandorinu skrinku. Cudzi jazyk tu naozaj dobre ovlada len par ludi, kontrola kvality tu bude teda asi najvacsi problem.
Nenechaj sa mnou ale znechutit.
viteslaf @ 06.03.2017 17:23:51
Ahoj Gerry, bylo by možné od tebe nějak získat ty texty, které by pro mne měly přímo nevyčíslitelnou hodnotu? :)
Gerry @ 10.05.2017 20:43:26
To viteslaf - omlouvám se, že odpovídám se zpožděním, ale tvou žádost jsem našel až dneska. Dej mi sem tvůj mail a já ti ty překlady rád pošlu .... :-)
viteslaf @ 29.06.2018 15:30:48
Ahoj, taky odpovídám se zpožděním, email je piernadruhou1@gmail.com
Díky!
Stvoriť dielo o zvieratách môže napadnúť (okrem zoofilov) predovšetkým tým, čo v detstve hltali Ezopa a neskôr La Fontainea. A keď sa náhodou stanú umelcami, tak to zúročia vo svojej tvorbe. Ak ide o Pink Floyd, tak, navzdory money-kritike, to môže slúžiť aj ako dobrá zámienka na obohatenie pódiovej šou a obohatenie sa v jednom.
Zvierat je veľa. Vybrať iba prasce, psy a ovce, z toho ľudský rod nevychádza práve lichotivo. Zato hudobne to môže byť extáza. A aj je. Prevaha akustickej gitary, ktorá je jednoznačne najlepším nástrojom na Animals, je zverská. Texty (vstupujem si do svedomia a plním pioniersky záväzok venovať aspoň jednu vetu textom na komentár) sú o nás, ale na to asi príde každý aj bez poznania Orwellovej finty na prienik do učebníc. Verte-neverte, nebudem sa venovať skladbám osobitne, pretože sú všetky kúzelné a tento album sa mi páči cakumprásk bez najmenšieho zaváhania. Jemné psychedelično, klávesové svišťanie, gitarové náreky, všetko tvorí dokonalú jednotu zvanú hudba. A jej nevtieravé plynutie na mňa pôsobí pozitívne, až by som mohol byť reklamou na chodiacu diagnózu.
Päť skladieb, päť dôvodov na radosť, päť hviezd.
reagovat
PaloM @ 17.07.2012 19:34:05
No veď preto hejkal, veď preto :-)
Konečne plnohodnotná pochvala. Ako píšeš o ľudskom rode, presne také som mal dojmy pri prvých posluchoch (s amatérsky preloženými textami) - žeby som aj ja bol až tak zlý ? To je najobnaženejší album. To je album o našej temnej duši. Proste sme zvery, znie to na plnú hubu.
hejkal @ 17.07.2012 19:39:59
Tak si to užívaj, kým môžeš. Už sa to opakovať nebude, ide sa na The Wall a 80. roky. :)
PaloM @ 17.07.2012 19:47:36
:-)) Láskavý humor, to mám rád.
Petr_70 @ 18.07.2012 07:24:50
hejkal:
Soudě podle hodnocení plným počtem * ve srovnání s předchozími alby, máte zjevně podobný názor jako já, že Animals je nejlepší dílo PF artrockové éry skupiny...
Dle mého názoru jediný album PF, který prostě řečeno nemá slabá místa...
hejkal @ 18.07.2012 07:27:44
Je to viac ako pravdepodobné. Spolu Atom heart mother a Obscured by clouds je to pre mňa asi to naj od Pink Floyd. Avšak Animals je najkonzistentnejšia doska spomedzi všetkých menovaných.
adam @ 18.07.2012 08:02:09
Animals je jediný album ktorý od art rockových floydov počúvam. Ostatné sa mi opočúvali a pri porovnávaní s inými objaviteľmi proste nestíhajú, ale toto je niečo úžasné. Jak všetci konštatujete že album nemá slabé miesta tak ostáva jedine súhlasiť. On dokonca ani len slabšie miesta nemá. A texty.... Komplexné dielo.
Brano @ 18.07.2012 08:23:37
Musím objektívne povedať,že tie recenzie na albumy Pink Floyd sú jednoducho skvelé.
hejkal @ 18.07.2012 09:07:08
Braňo - tak dík, pohladil si mi ego. :) Snažím sa.
Petr_70 @ 18.07.2012 09:09:23
Děkuji za reakce a názory - jsem rád, že ve svém hodnocení nejsem sám...
Ještě krátce pro doplnění: U mne je na pomyslném "druhém místě" album Meddle, kde jako maják vyčnívá geniální Echoes. Naopak Atom Heart Mother moc nemusím kvůli titulní skladbě, kterou považuji za hudební kýč, třebaže jako ..náctiletý jsem ji měl rád.
Velmi jsem přemýšlel, které album bych zrecenzoval jako první. Říkal jsem si, že to musí být něco, co změnilo můj náhled na hudbu. Jenže nic tak absolutního neexistuje..
Nezbývá než začít se svou první nejoblíbenější deskou a vlastně i kapelou. Po všech těch recenzích nemá asi smysl popisovat jednotlivé skladby. Kostra Dogs, Pigs a Sheep je jasná. Nejradši mám Dogs, nádherné instrumentální pasáže, skvělý naléhavý Gilmourův posléze Watersův zpěv a kytara znějící v jedné pasáži až "kejhavě"..
Pak mě ještě samozřejmě zaujal přechod Watersova hlasu ve skladbě Sheep. Snad tisíckrát jsem si to pouštěl, ale nikdy jsem ten přesný čas nenašel..
Tohle album je poslední, kdy si chlapci ještě rozuměli a nepodlehli "diktátorovi" Watersovi..
Pro mě nejoblíbenější jejich album, kéž by šlo víc hvězdiček..
reagovat
Album Animals je dle mého soudu nejoriginálnějším a také nejlepším albem Pink Floyd od časů Meddle.
Všechno podstatné už bylo řečeno výše..
Po neuvěřitelně nudném a ospalém Wish You Were Here si těch pět* opravdu zaslouží.
reagovat
moonySK @ 02.12.2011 18:52:14
Petr_70: Téda, po poslednej vete som až pregĺgal žlč. Naozaj si myslíš, že Wish You Were Here je až také nudné a ospalé? Ja teda nie. A keď, tak v čom ak sa smiem spýtať?
Petr_70 @ 02.12.2011 23:59:53
Áno, naozaj si myslím... Mám-li být upřímný na tomto albu mne zaujal jen úvod a smutný až melancholický závěr kláves Ricka Wrighta. V okamžiku, kdy se po úvodní melodii na klávesy ozve kytara, začíná těžká a pro mne osobně po muzikantské stránce opravdu nezajímavá nuda, kterou ukončí až výše zmíněný závěr opět v podání Wrightových kláves..
Popravdě řečeno jsem nikdy nepochopil, proč právě toto album skalní příznivci souboru považují za nejlepší. Moje hodnocení tak za **1/2 a to jsem ještě hodnej...
yngwie3 @ 03.12.2011 08:33:58
Petr_70 : Pseudocitáciou moonyho " Naozaj si myslíš ...", si prejavil jízlivého ducha. Osobne tento druh sarkazmu nemám rád, ale to je samozrejme moja vec alebo moj problém. Ide skor o to, že si svojim názorom siahol na posvatnú kravu tohto fóra a musíš počítať s následkami.
Petr_70 @ 03.12.2011 11:56:29
yngwie3: Nic jizlivého jsem tím nemyslel.Chtěl jsem tím toliko krátce vyjádřit, že si za svým názorem stojím a nemá smysl mi ho jakkoli vymlouvat. Já zase naopak nemám rád příměry o "posvátné krávě" obzvláště ne v recenzích a na diskuzních fórech, kde jde především o to (věcně a slušnou formou)projevit svůj názor, který nemusí za každou cenu navodit v ostatních nekritický obdiv! A u téhle desky PF se prostě nemůžu ubránit dojmu, že tomu tak je...
Zdravím.
hejkal @ 03.12.2011 11:58:27
Petr_70: tiež mám od Pink Floyd iných favoritov, než album Wish you were here. Dokonca aj ako Dark side of the moon. A našli by sa hlbšie, hoci nie najhlbšie v ich diskografii.
Petr_70 @ 03.12.2011 13:10:32
hejkal: díky za názor, určitě se shodneme i na tomto - Dark Side of the Moon mne popravdě taky moc nebaví, i když narozdíl od WYWH ji nelze upřít hudební kvality a propracované aranžmá...
Mirek Kostlivý @ 03.12.2011 13:29:49
Taky si myslím, že co člověk, to jiný názor na svoje nejoblíbenější album od Pink Floyd. Léta jsem měl jako jedničku Atom Heart Mother, na stará kolena se shodnu s publicistou Josefem Rauvolfem na The Piper at the Gates of Dawn (což je hlavně tvorba Syda Barretta).
yngwie3 @ 03.12.2011 14:08:30
Petr_70: V žiadnom prípade Ti nejdem vyhovárať Tvoj názor, máš naň absolútne právo. Na posvatnej krave trvám, aj keď nie som hinduista. Mne z Tvojho vyjadrenie vychádza skor neakceprácia gitarovej hry predmetného alba. A priznám sa, že Tvoj názor o absencii hudobnej kvality a prepracovaného aranžmá na albe Wish You Were Here, ma skutočne udivil. Asi som po toľkých rokoch počúvania a hrania stratil sluch a zdravý úsudok. Ale to je znova moj problém. Asi toľko.
Petr_70 @ 03.12.2011 15:01:09
yngwie3: Nejsem si jist, zda jsem tě pochopil správně ale...: Hraju na kytaru asi 25let a rozhodně si o sobě nemyslím, že dobře. Přesto si však myslím, že za tak dlouhou dobu jsem schopen srovnání kvality a řekněme všeho co je "až za ní". Bez urážky ale dávat WYWH jako etalon kytarové hry, tak tomu moc nerozumím a jsem opravdu upřímně rád, že mám a hledám své kytarové vzory úplně jinde.
p.s. před lety jsme titulní Wish You Were Here hráli s kapelou docela často, protože si to lidi přáli. I když na to a věci kolem vzpomínám vlastně rád, hrát ji mne už tehdy vůbec nebavilo, natožpak poslouchat.
Nicméně jak už zde zaznělo - co člověk to jiný vkus a názor, takže nic ve zlém.
Zdravím.
yngwie3 @ 03.12.2011 15:25:27
Petr_70: Možno je to práve to časté hranie ktoré Ti, povedzme, znechutilo túto časť alba. Ja na gitaru hrám už viac ako 35 rokov, takže tiež dokážem čo to posúdiť a rozoznať. Samozrejme že dávať hru Davida Gilmoura za absolútne meradlo by bolo scestné. Ale je skvelý a mám rád jeho cit pre tón. Tiež mám iné vzory.
Petr_70 @ 03.12.2011 16:12:35
Tak to bych takhle asi neřekl - mne ta skladba a potažmo celé album neoslovilo nikdy, takže se mi vlastně nemělo moc co znechutit...
Ale abych nebyl špatně pochopen: já si vůbec nemyslím, že by Gilmour byl průměrný či dokonce špatný kytarista! Právě naopak. Jen jsem toho názoru, že na diskutovaném albu (a na některých dalších) to z jeho strany je tak trochu "o ničem.."
Ale tady na Animals je to ovšem jiná káva!
yngwie3 @ 03.12.2011 16:38:43
V tom prípade je to samozrejme niečo iné. Keď celý album ............ no čo už. Myslím že rozoberať Davida en bloc, nemá zmysel. Pre mňa je skvelý vo všetko na čo siahol. Nie nadarmo bol vyhlásený za najlepšieho hráča, hrajúceho na Fender Startocaster. A v tejto značke, ako určite vieš, je veľmi silná konkurencia. Čomu alebo komu teda dávaš prednosť ?
Petr_70 @ 03.12.2011 18:22:27
No pokud se jedná o feeling a cit pro tón ve vztahu k Fender Startocasteru tak je pro mne v tomto ohledu absulutní jednička Mark Knopfler. A to už od časů ranných Dire Straits. Jeho zvuk a technika hraní mne natolik učarovala, že mne svého času donutil si Stratocastera koupit...
Rád si o těchto věcech povídám s kýmkoli, ale teď nevím... Nejsme už trochu mimo téma diskuze?
yngwie3 @ 03.12.2011 18:51:29
Petr_70: Máš pravdu, v tomto prípade sme skutočne už mimo téma. Takže už len na záver, Fender Stratocaster som si nekúpil s donútenia :o), ale preto lebo som ho vždy chcel. Tak možno niekedy inokedy a inde pri inej príležitosti. Zdravím.
Hikoki777 @ 23.04.2012 01:38:49
Petr_70: V té zdánlivé pomalosti a ospalosti Wish You Were Here tkví právě hloubka, nadčasovost a naprostá genialita této hudby. To samé se týká kytary. Na to kytarové sólo v úvodní skladbě si musí člověk totiž počkat a pak jde až do morku kostí. Ovšem musí na to být naladěný a vnitřně otevřený. Já měl to štěstí, že jsem tuto desku získal v 15 letech a významně poznamenala moje hudební vnímání a prožívání. O dalších deskách Pink Floyd, snad s vyjímlou Dark Side, to nemůžu říct. Animals není špatné, ale Wish You Were Here nesahá ani po kotníky. Pro mě je právě ono ospalé a nudné. Just my two cents.
zdenek2512 @ 09.07.2013 19:36:10
Petr_70: uvodni skladbu Shine On Your Crazy Diamond jsem slysel poprve na Antidiskotece Jiriho Cerneho v roce 75 a byl jsem tak nadsen, ze jsem si ji za tri kila do tydne koupil. Po roce poslouchani me ta deska presne jak pises zacala nudit. Nyni ji mam ve sbirce na CD i LP, ale predevsim z nostalgie. Animals se mi taky libi vice. Pro me nejlepsi alba Pink Floyd jsou The Piper At The Gates Of Dawn, A Saucerful Of Sectets a Ummagumma. Dark Side se mi libi taky , ale chybi tam to hledacstvi a experiment.
Album Animals od Pink Floyd je dalším skvostným dílem sedmdesátých let, které zůstalo stát jako skalní obelisk v džungli hudby, jež byla v daném desetiletí tak pestrá a rozmanitá. Deska vyšla v době, kdy Británií cloumalo punkové šílenství a pozornost nejmladší rockerů se obracela úplně jiným směrem než do artrockové majestátnosti a hlubokomyslnosti.
Koupil jsem ji od překupníka na Vánoce 1977 (udělil jsem si tímto albem osobní dárek) a jeho koncept mě velmi zaujal.
Literární dílo George Orwella Farmu zvířat jsem znal ze samizdatového opisu, protože kniha u nás tuším naposledy vyšla Družstevním nakladatelství v r. 1946 a myslím, že to byla nejvýraznější společenská satira, kterou jsem asi četl…od Gulliverových cest. Rozdělení světa zvířat na tři společenské kasty, poté co byl Člověk jako Pán vypuzen z venkovské farmy, vyvolával spoustu asociací a dvojsmyslů, které totalitnímu režimu nemohly vyhovovat….
Nápad zmocnit se tohoto tématu a převést ho do hudební podoby se mi zdál velmi zajímavý a tak jsem byl zvědav, jak se legendární britský kvartet Pink Floyd s tímto konceptem „popere“. Vzpomínám si, že se na albu objevoval nežádoucí praskot a protože Animals obsahovalo poměrně hodně tichých, neboli řekněme subtilnějších míst, byly nároky na kvalitu alba ještě zesíleny.
Výtvarně dokonalý se mi jevil i design obalu, který byl pro mě jakýmsi modernějším comebackem mého z dětství oblíbeného Julese Verna. Historická londýnská elektrárna Battersea působila mysteriózně jak na rozevíracím obalu, tak doopravdy. V r. 1977 mě ovšem nemohlo ani napadnout, že za čtrnáct let poté se budu nacházet v Londýně a z okna autobusu budu moci sledovat tuto monumentální stavbu na vlastní oči. Marně jsem ovšem hledal mezi vysokými komíny ono příznačné letící prase…
PIGS ON THE WING 1 – začátek alba zní skoro folkově, ani stopa po rockovém odéru. Základní akordické výměny a hlas Rogera Waterse má vypravěčský charakter…
DOGS – z dálky přichází akustická kytara a elektronické bzučení tajemného backgroundového zvuku a už se hlásí zásadními akcenty rockový instrumentář s bicími nástroji, velebnými hammondkami, trochu přitlumenou baskytarou a už je tu i nástup elektrické kytary a David Gilmour tu staví architekturu sólové prezentace s jeho klasickým tónem a přeznívající hlasy a rytmické členění přinášejí při střídání mollových a durových tónin zvláštní neklidnou atmosféru. Vnímám i synthesizery z pozadí a dochází k výraznému rytmickému zklidnění. Drásající tón Gilmourovy kytary prorezonuje posluchačovo nitro, kterému z pozadí sekundují akustické kytary, hammondky, elektrické piano a smyčcový synthesizer. Opakující se akordická výměna je doplněna psím štěkotem a ten neklid vnímám jaksi zřetelněji. Možná je to atmosférou skladby, psím štěkotem, ale i kytarovou výpovědí, jejíž jemné nuance se zařezávají do mysli jako žhavé dráty. Před mikrofonem stojí David Gilmour, kterému sekunduje Roger Waters. Některé rytmické postupy a použití elektrického piana už mají charakter aranžmá odkazující na dvě předešlá alba… ale to mi nevadí. Děsivé ozvěna hlasu a smyčcový synthesizer s tepajícími bicími nástroji moc optimismu nedodávají, ale na to jsme už u Pink Floyd zvyklí – nehledě na to, že zde nemáme co do činění s nějakou burleskou nebo zábavným tématem. Ten psí štěkot je ovšem varovný a zlověstný včetně zatěžkaného soundu prostorového tajemna, který ve mně vyvolává atmosféru noci a mlhou opředeného opuštěného stavení v neznámé tajemné krajině – námět na horror.
Akustické kytary ale drží onu životnost a rychlý běh věcí a zvolna odsouvají tajemné kouzelní se zvuky do pozadí. U mikrofonu je opět Roger Waters. Jeho hlas zní štěkavě a má v sobě jakousi obžalobu a konfliktnost. Masonovy bicí nástroje se rozbíhají v krátkých po sobě jdoucích breacích, ale prostor dokonale ovládne Gilmour s vynikajícími kytarovými party. Je v nich zpěvnost, nářek, osamění a drásavost duše. Pořád se pohybujeme na rockové půdě a nevstupují sem žádné jiné inspirace zvenčí. V tomto ohledu se mi jeví jako „absolutněji“ rockové album Animals důsledněji než tomu bylo na dvou předešlých albech. Kytary zde mají evidentně popřáno více prostoru než klávesové nástroje a synthesizery a vracejí se více k rockové podstatě. Mocný závěr dokreslují Wrightovy hammondky svým dlouhým tónem….
PIGS (THREE DIFFERENT ONES) – tajemně zachrochtání v úvodu a zabzučení synthesizeru a opakující se melodické téma na hammondky a Watersovo melodické kouzlení s baskytarovými tóny a už je tu i Gilmour se svým přeznívajícím akordickým nástupem elektrické kytary. Kompoziční základ skladby není nijak komplikovaný nebo progresivně novátorský, když obnažíme skladbu na kost, harmonie a melodická linka zůstanou poměrně čitelně jednoduché a opakování tématu to jenom potvrzuje. Zajímavější posun je ovšem v aranžmá skladby. Cíleně se jednotlivé nástroje, i jejich efektní dopad vkliňuje do melodické linky včetně Watersova osobitého hlasu. Gilmourovy a Wrightovy hlasy mě byly vždycky o něco blíž svou barvou a pojetím, ale Waters zase dokáže vložit do interpretace tu správnou porci emoce…. Hutnost soundu je do značné míry zachována, (i když ne absolutně) jenom se docela překvapivě představují Gilmourovy party, které mají téměř minimalistický postup, na pinkfloydovského kytaristu docela nezvyklé (!). Novátorsky ovšem působí i použití talking-boxu, který deformuje lidský hlas a vytváří dramatický podtón. Wright na hammondky moduluje opakující se téma a zase se nám vrací původní koncept z počátku skladby. Synthesizery se zde aplikují spíše méně nápadně než výrazně a adresně, spíše zde byl kladen důraz na kytarové postupy s občasnými psychedelickými odkazy a vokálními obraty. Ona monumentalita ale musí přijít…. Zde je demonstrována opět Gilmourovým sálajícím kytarovým sólem, které se technicky i výrazově rozprostírá nad základním pilířem skladby….
SHEEP – jak napovídá sám název – vnímáme bečení ovcí. Wright se zde dostane k nádhernému part na elektrické piano Fender-Rhodes. Nádherný přeznívající tón, které se jako světelný obraz rozsvěcuje a zhasíná na temné obloze. Z pozadí mu ovšem sekunduje ostináto Watersovy baskytary a po důrazném breaku na bicí nástroje se rozbíhá celá skladba, kde Gilmour nahrál výtečné kytarové playbacky v ryze přímém rockovém tahu na branku s tajemným přezníváním synthesizerů a tónového generátoru. Watersův hlas je plný emocí a možná vzteku a rozčilení. Důrazný rytmický běh ustává a vnímáme elektronické kouzlení s ryčícími synthesizery, pevnými hammondkami, kvílivými tóny s prolínáním s kytarovými ornamenty a dusavé rockové téma v rytmu boogie (u Pink Floyd něco neslýchaného). Hučivé tóny synthesizerů a elektrických smyčců se prolínají s basovým ostinátem a také s tajemnými hlasy z pozadí s podivným vrčením. Zvláštní intermezzo! Ale už jsme zase u onoho dusavého boogie s přehledným během věcí, nad kterým se jako záblesky světla, ale i švihy bičem objevují další kytarové attacky. Skladba se evidentně posouvá do svého vyvrcholení, tu katarzi zde vnímám velmi citelně a z pozadí přicházejí hammondky a synthesizery jako dokreslení atmosféry a skladba se vzdaluje dlouhým fade-outem za kterým vnímám zpěv ptáků a bečení ovcí…..
PIGS ON THE WING 2 – jsme v závěru. Úvodní téma se nám opět připomíná akustickou kytarou v písničkové podobě a Watersovým zpívaným a písničkářsky deklamovaným projevem…. Konejšící akustická kytara uvádí krátkou miniaturu do konce, stejně tak jako celý albový koncepční projekt…
Myslím, že v albovém triumvirátu The Dark Side Of The Moon, Wish You Were Here a Animals byla na tomto albu uzavřena další významná etapa původně psychedelické a později artrockové legendy. Na albu bylo jenom pět skladeb a myslím, že tohle pročištění od složitých suit a různých variací nejen albu, ale i skupině prospělo.
Kvalitu zvuku jsem si ovšem v té dokonalé podobě vychutnal až na remasterovaném CD, kde jsem ucítil ty různé jednotlivosti a mozaikovitá spojení nápadů, instrumentace „klasického“ obsazení, do dokonalosti pinkfloydovského soundu.
Položil jsem si tehdy sám pro sebe otázku: kterým směrem se Roger Waters, David Gilmour, Richard Wright a Nick Mason vydají?
Monumentalita výše citovaného albového triumvirátu byla podle mého názoru už vyčerpána a musela přijít nějaká změna… Jaká, to jsem si ovšem nedokázal představit, protože laťka byla nastavena tak vysoko, že hledání dalších artrockových východisek na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let mohlo znamenat varovné vibrace.
Na Vánoce 1977 jsem byl ale tak okouzlen albem Animals, že jsem si ani nechtěl připouštět, co bude za dva roky…..
V každém případě tohle album pro mě znamená plný počet hvězdiček a mimořádný umělecký zážitek, který dodnes vnitřně vstřebávám….
reagovat
Listonoš @ 21.09.2011 17:40:35
Díky za poučenou a kvalitní recenzi. Vždy když tě čtu, tak si musím jmenované písně pouštět znovu a nutím se poslouchat hlouběji. Znovu díky
Petr Gratias @ 21.09.2011 23:39:49
Díky, Listonoši....
za pocitové souznění i za ponor do tématu.
Lyrická Farma zvířat vyprávěná sarkasticko-pesimistickým způsobem Rogera Waterse a doprovázená brilantním Gilmourem, Wrightem a Masonem. Líbí se mě, že Pink Floyd zvolili méně skladeb a rozsáhlejší plochy. Nedávno jsem zaslechl verzi Pigs On the Wing , kde jsou obě části spojené krásným sólem nejspíš od Snowyho Whitea - rozhodně stojí za poslech, najdete ji na snadno Youtube.
reagovat
Nie je to nejaký strašne tvrdý album, ale áno, v rámci tvorby PF je najtvrdší (až na Nile song z More). A akosi surovejší, úprimnejší. Skvelé kompozície, zaujímavé texty. Ako celok aj samostatne. Čo viac dodať? Nič, všetko už bolo povedané.
reagovat
Ne zcela doceněná deska, surová jako neopracovaný nerost. Neobsahuje žádný provařený hit, ale drží fanstasticky pohromadě a má neopakovatelou skličující atmosféru. Pink Floyd jsou na Animals krutí, studení a bezcitní. Dogs je monument.
reagovat
Jaromiros @ 11.06.2009 18:37:26
Souhlas.
Tady je to nad slunce jasné,řekl by přestrojený mnich z nejmenovaných povídek.
Jednoduché anebo geniální? Nad časem však dominantí to bezesporu.
Roztažené kytarově lyrické přitom nenápadně důrazné esence hudebního umu,který tu dokážě tryskat v nejčistší podobě jakou znám.Gilmourův zpěv.....
Dalo by se pokračovat snad donekonečna.
reagovat
Borek @ 24.11.2008 07:11:36
Souhlas s nekonečnou chválou alba, nesouhlas s chválou Gilmourova zpěvu. Vždyť s výjimkou sdílených vokálů v Dogs patří zpěv na Animals výhradně Watersovi.
PaloM @ 24.11.2008 14:00:14
Pre mňa sú "Dark Side...", Wish You..." a "Animals" nerozlučné trio, vzácne perly rocku, ktoré prizdobujú
drahokam "The Wall". Žiadne iné rockové albumy ma tak veľmi neprinútili zamyslieť sa nad smutnými stránkami života ako tieto menované. Ak ozajstní odborníci nájdu neaké hudobno-kompozičné slabiny, u mňa sú prekryté výpovednou silou textov a tak albumy tvoria jednoliatu výpoveď o nás ľudoch. Sorry za patetickosť.
Nerád to priznávam, je to ale najmä Watersova invencia, s geniálnou spolurealizáciou ostatných kolegov.
Jaromirus @ 24.11.2008 23:25:20
Ano, tímto prosím administrátora o možnost úpravy textu.Všiml sem jsi toho až po vložení,to už mi nebylo co platné že?
Jsem velký fanda PF a podle mne to je to nejlepší co jsem odnich slyšel.Gilmourová kytara nemá chybu.Někoho táto deska chytla až po více poslechů a mě na poprvé.Deska byla hodně nedoceněná amyslím si že si to nezaslouží.A myslím si ,že nic podobného už ani nikdo nenahraje.A proto díky za Animals. David
reagovat
Mnohokrát jsem poslouchal všechny alba mé nejoblíbenější art rockové legendy a to od Pištce až po Zvon, ale dodnes se vždy vracím k tomu jedinému, které je dle mého soudu nejlepší. Skvělá Gilmourova sóla, krásně lehounké intro i outro, výborná atmosféra. Rozhodně nevím proč nedoceněné album.
reagovat
b.wolf @ 30.04.2007 00:00:00
Protože vždycky, když jsem narazil na nějakou zmínku o PF, tak byla vždycky buď o Zdi, maximálně od ADSOTM, případně o psychedelické dvojplacce Ummagumma... Animals mi připadalo takové hodně opomíjené album.
Nemohu si pomoci, ale tahle deska prostě patří mezi zcela zásadní alba nejen v intencích PF, ale rockové hudby vůbec, i když je pojatá pokěkud jinak než předchozí desky kapely. Kratičká Pigs on the Wing obklopuje tři dlouhé skladby, z nichž nejdelší Dogs z Gilmourova pera patří u mě mezi tři nejlepší skladby PF vůbec. Dave ji sice nenazpíval (vokály si vzal na Animals na starost Roger, ale myslím, že jeho hlas, ač není nějak zvlášť znělý, má tady své nenapodobitelné kouzlo), ale jeho kytara spolu s klávesami kouzlí v prostřední části zcela neuvěřitelné zvuky, vytí psů, kvičení prasat - poslechněte a uvidíte. Prostřední Pigs je dalším nesestřelitelným klenotem, varhanní začátek, do kterého se zapojuje baskytara a syrový kytarový riff, skladba pomalu roste a dominuje ji zemitý rytmus a Watersovo rozverné frázování. Uprostřed skladby sekunduje kytarové vyhrávce kvičení prasat, až z toho mrazí v zádech - drama na druhou. Sheep je na albu nejsvižnější skladbou, i přes komorní klávesové intro, ale pak se dá pozvolna do pohybu a s výjimkou několika pomalejších meziher ji klopotné bicí a drsná kytara dovedou až k extatickému závěru. Hra PF na Animals je vypjatá, syrová a neobvykle drsná a vévodí mu všemožné Gilmourovy kytarové vyhrávky, sóla, riffy, ostny a trny. Přestože Waters již přebíral v kapele roli absolutního vůdce, podmanivá hudba ve spojení s velmi silným textovým konceptem na motivy Orwellovy Farmy zvířat vytvořily na Animals jedinečný hudební celek. Něco, co už lze těžko zopakovat.
reagovat
Mohyla @ 27.03.2011 14:00:06
Animals si vždy rád vypočujem. Na album je tu veľa priaznivých recenzií. Môjmu pohľadu sa najviac blíži táto od EasyRockera, súhlas jasných *****.
je to skvelé album! mohlo by tam být sice víc písniček ale to nevadí. je to určitě nejtvrdší album od Floydů. a určitě jedno z nejlepších.
reagovat
Poslední album kapely uzavírající klidné působení kapely. Album je jakousi tečkou za trilogií alb zabývající se tímto světem. Dark Side je podáním faktů o společnosti, Wish You Were Here je stesk nad společností popsanou v Dark Sidu, Animals je vysvětlení, proč je společnost tak zkažená.
Vynikající album.
reagovat
jeden z mohjich najoblubenejsich albumov celkovo .. nie len od PF. pesnicka DOgs je genialna. nieje tam cast ktora by sa dala vytkunt skvela gytara skveli spev skvela melodia. proste je to brutal zo vsetkych stranok. tento album je sice iny lebo v polovici 70 rokov prichadzal na svet punk rock. tak si uvedomili ze to chce trochu drsnejsi zvuk co je neuveritelne dobre ze dokazali tak rychlo zareagovat na prichadzajucu novu hudobnu vlnu. proste preukazali genialitu.. BRAVO CHLAPCI.. nevaham dat 5 hviezdiciek!
reagovat
Co dodat. Snad jen ze pokud mate radi krome typickeho Floydovskeho art-rocku take jeho syroveho brasku, tak album Animals budete stejne jako ja milovat. Daviduv vykon v Dogs je jednim z nejlepsich kytarovych sol historie.
reagovat
jirka @ 04.10.2006 00:00:00
Ahoj,souhlasím na 100%,to solo je opravdu famózní a jistě nejlepší,co znám.
Opravdu geniální album, kterému se snad nedá vytknout skoro nic. Zvláště geniální písně Dogs a Sheep jsou velkým krokem vpřed (bohužel podle mě tím posledním). Tohle album by rozhodně nemělo minout žádného opravdového fanouška Pink Floyd.
reagovat
Album Animals je tak trochu jiné než předchozí dvě, zní civilněji, což nepovažuji za vadu. PF vždycky byli mistři v tom, jak dokázali vystavět své skladby - na první poslech měl občas člověk pocit, ža je to celkem jednoduchá melodie, ale čím déle to pak poslouchal, tím víc se přesvědčoval, že je to jen dojem, ta komplikovanost tam je pod povrchem, není to prvoplánové.
Celkem logicky se u nás o albu v době jeho vzniku moc nemluvilo – rok 1977 a Orwell k tomu, tak na to se muselo hodně opatrně. Těžko to v rádiu mohli přirovnávat ke knize, která byla na indexu, tak se tomu dost vyhýbali a člověk se k albu i informacím o něm musel dostat jinými cestami.
reagovat
Už se tu projevuje Wattersova textová mánie, ale zde je nádherně sladěná s hudbou a proto musím toto album ohodnotit jako perfektní, není sice tak dobré jako Wish you were here, The dark side on the moon a Divisïon bell, ale patří mehzi jejich nejlepší kousky. Kdyby byl byval Watters tímto způsobem zhudebnil i The final cut - bylo by to hodně dobré album. U Animals musím ocenit i originální a zajímavý obal. Ale Pink Floyd měli vždy lepší obaly než jejich současníci v jiných skupinách.
reagovat
Nevim jak toto album ohodnit. Kazdopadne v historii Pink Floyd je to krok do uplne jinych vod nez bylo dosud zvykem, urcite to ale byl dobry krok. Celkove zjednoduseni skladby je velkym plusem, skladby jsou jednoznacne, primocare, pritom napadite a instrumentalne hodne vysoko. Gilmourovi staci jeden ton na vystizeni atmosfery, takovych kytaristu a kztarovych partu jako na tehle desce je malo. Tezko srovnavat s nejakou jinou deskou, interpretem, tezko zaraditelne stylove. Nejvic se mi libil vyraz v nejake recenzi "PUNK FLOYD" to myslim nejlepe vystihuje styl tehle desky. Tema Orwellovi Zvireci farmy je rovnez nadcasove a Watersovi texty a zpev jsou na vybornou.
Urcite bylo dobre ze se po predchozi desce pokusili zmenit zajety styl. Skoda ze se na The Wall Waters "zblaznil" kdo vi co by z floydu jeste vypadlo :o)
reagovat
Tak na tomto albu Waters dokonale ukazuje své textové schopnosti a ukazuje se jako nevyčerpatelný zdroj skvělých textů (což ukáže i později na The Wall, Final Cut, a dalších poté již samostatných albech), hudebně je toto album jasně nejtvrdším kouskem, který Floydi vyplodili (nepočítáme-li Nile Song, která je součástí jinak pozvolného soundtracku More). Waters zde Orwellowsky rozděluje společnost na psy, prasata a ovce. Je to první floyovské album, kde je důležitější text, než-li hudba a v celé jejich historii to již na žádném albu nebylo tak jasné.
Album je perfektní!
reagovat
nejdříve nás uvíta pesimistická část PIGS ON THE WING ,potom začne z ticha znít kytara a přidá se gilmourův vynikající hlas-DOGS-píseň o marnosti-toť vše z první části desky.Druhou stranu otevírá PIGS(THRE DIFFERENT ONES),která možná při prvním poslechu bude nudit,časem si ji však většina z vás zamiluje.závěrečné kytarové riffy postupně utichají a slyšíme jen ovce...SHEEP,drsná vypalovačka se strašidelnou mezihrou uvnitř...pomezihře opět návrat k drsnému středu písně,kterou nakonec ukončuje odvazující kytarový part,pomalu utichá a zase slyšíme jen ovce...a už je tu známá melodie kytary z úvodu,PIGS ON THE WING,optimistická část-a album končí stejně podivně jako začalo-proto ho mám rád,ačkoli se tváří jako drsné album(a ono je to skutečně to nejtvrdší co kdy Waters/Gilmour dokázali ze sebe dostat),ve skutečnosti je plné smutku...
reagovat
Jedno z nejlepších alb PF. Excelentní špice celosvětové hudební scény.
********** hvězdiček. OFF
reagovat
něco málo tomu chybí
reagovat
@ 22.02.2006 00:00:00
asi viac takych genialnych skladieb.
dodger @ 16.04.2006 00:00:00
přesně tak... tohle album je tak geniální, že tomu chybí jen víc takových skladeb
Myslim ze tomuto albumu nechyba nic,je to najlepsi a moj najoblubenejsi album od PF!
reagovat
- hodnoceno 32x
- hodnoceno 3x
- hodnoceno 0x